surovinová základna Čr a perspektivy její těžby seminář vŠb

Surovinová základna ČR a perspektivy její těžby

seminář VŠB

Mgr. Pavel Kavina

2007Ministerstvo průmyslu a obchodu2

Těžba podle skupin surovin

0

50

100

150

200

250

30019

87

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rudy Paliva Nerudy Stavební suroviny Nevýhradní ložiska

2007Ministerstvo průmyslu a obchodu

Velkolom Bílina

5


Hnědouhelné pánve

7

1.1. Chebská – netěží se s ohledem na minerální vody Chebská – netěží se s ohledem na minerální vody Františkových LázníFrantiškových Lázní

2.2. Sokolovská – 25 % těžbySokolovská – 25 % těžby

3.3. Severočeská – 3 části (chomutovská, mostecká, Severočeská – 3 části (chomutovská, mostecká, teplická), 75 % těžby, povrchový způsobteplická), 75 % těžby, povrchový způsob

4.4. Žitavská – netěží se z ekonomických a technických Žitavská – netěží se z ekonomických a technických důvodůdůvodů


Průběh těžby

8

1.1. Odstraní se skrývkový materiál, Odstraní se skrývkový materiál, dopravníky na výsypky – vznik výsypek dopravníky na výsypky – vznik výsypek (vnitřní x vnější)(vnitřní x vnější)

2.2. TěžbaTěžba

3.3. Přirozená primární sukcesePřirozená primární sukcese

4.4. Rekultivace – technická, biologická Rekultivace – technická, biologická (povinnost důlních společností ze (povinnost důlních společností ze zákona ukládat peníze na rekultivaci)zákona ukládat peníze na rekultivaci)


Těžební společnosti Těžební společnosti

9

Severočeské doly a.s., ChomutovSeveročeské doly a.s., ChomutovMostecká uhelná společnost, a.s., MostMostecká uhelná společnost, a.s., MostSokolovská uhelná a.s., Sokolov Sokolovská uhelná a.s., Sokolov


Hnědé uhlí a lignit

010

2030

4050

6070

8090

10019

87

1989

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

Hnědé uhlí (mil.t) Lignit (mil.t)

• Současná výše těžby HU se pohybuje kolem 50 mil. t, což představuje zhruba 50% pokles v porovnání s rokem 1987 (94,2 mil.t)• ČR zaujímá 4. místo v Evropě (SRN, Řecko, Polsko)• Domácí produkce zcela pokrývá spotřebu, 6,5 mil. t export• Nejvíce HU produkuje seve- ročeská pánev (Tušimice-Libouš, Bílina, Ervěnice-Velkolom ČSA)• Otázka tzv. Ekologických územních limitů• Lignit je těžen na jediném ložisku Hodonín v objemech kolem 0,5 mil. t/r a téměř celá produkce je určena pro výrobu elektrické energie v elektrárně Hodonín


Vývoj těžby hnědého uhlí v ČR a ve světěVývoj těžby hnědého uhlí v ČR a ve světě

ROK 1989 1995 1996 1997 1998 1999 2010 2020

Těžba svět (mil. tun)

1273 852 850 850 820 800 ? ?

Těžba ČR (mil. tun)

96 58 59,5 57,5 51 45 43,7 38

Vývoz (mil. tun)

- 7 6 5 4 3,4 ? ?

Celkové zásoby v ČR – 9 637,4 mil. tun Využitelné zásoby v ČR – 1 589,3 (16,5 %)

Největší producenti: Německo 20,9 % (1997) Rusko 9,8 %

USA 9,3 %Polsko 7,4 %

………………… ČR 6,0 %


Černé uhlí

0

5

10

15

20

25

30

35

401

98

7

19

89

19

91

19

93

19

95

19

97

19

99

20

01

20

03

20

05

• Ještě vyšší redukce těžby proběhla v případě ČU - na konci 80. let se těžba pohybovala kolem 35 mil. t, nyní je to okolo 13 mil. tun – tj. 60% pokles

• Téměř veškerá těžba nyní pochází z hornoslezské pánve

•Důležitým momentem budoucnosti těžby budu případné změny ve stavu zásob s ohledem na vzestup cen

•Export 1 mil. t koksu

• Ve vnitrosudetské pánvi byla obnovena těžba na malém ložisku Žacléř na Trutnovsku


Vývoj těžby černého uhlí v ČR a ve světě

ROK 1995 1996 1997 1998 1999 2010 2020 2030

Těžba svět (mil. tun)

3688 3866 3875 3600 3700 max. 4000

max. 4000

max. 4000

Těžba ČR (mil. tun)

21 22 21 19,5 17 11 4 1

Vývoz (mil. tun)

7 6,7 6,6 6,7 6,1 ? ? ?

Celkové zásoby v ČR – 16 306 mil. tun Využitelné zásoby v ČR – 719 mil. tun (4,4 %)

Největší producenti: Čína 35,1 % (1997) USA 23,4 %

Indie 7,6 %


Podíl jednotlivých druhů uhlí na hrubé výrobě elektřiny v roce 2006• Uhlí využíváno

primárně k výrobě elektřiny a tepla

• Procentní podíl výroby elektřiny z uhlí mírně klesá (nyní okolo 60% elektrické energie vyrobeno z uhlí) – stále však nejdůležitější role

• CCT, odsiřování tepelných elektráren, Carbon Capture Storage

Hnědé uhlí energetické

85,03%

Černouhelné kaly0,80%

Černé uhlí tříděné0,06%

Černé uhlí energetické

12,09% Hnědé uhlí tříděné1,18%

Lignit0,77%Brikety

0,06%


Ropa

0

50

100

150

200

250

300

3501

98

71

98

81

98

91

99

01

99

11

99

21

99

31

99

41

99

51

99

61

99

71

99

81

99

92

00

02

00

12

00

22

00

32

00

42

00

52

00

6

• Domácí těžba ropy se od roku 1990 soustavně zvyšuje, nyní se roční těžba pohybuje mezi 250 – 310 kt

• Mezi nejproduktivnější ložiska patří Dambořice-Uhřice 2, Uhřice-jih a Žarošice

• Současná těžba tvoří cca 4% celkové domácí spotřeby, ČR bude vždy závislá na importu této strategické suroviny

• Ropa těžená v ČR je kvalitnější než dovážená – není využívána v energetice, ale v chemickém průmyslu, při výrobě léčiv, apod.


Zemní plyn

0

50

100

150

200

250

300

350

400

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

• Objem těžby se pohybuje v rozmezí mezi 100 a 160 mil. m3 ročně: prudký nárůst v roce 2005 způsoben jednorázovým odtěžením zásob ZP z podušky podzemního zásobníku plynu Dolní Bojanovice

• Česká produkce zemního plynu je ve vazbě na domácí spotřebu naprosto zanedbatelná – podílí se na ní jen 1%

• Pro zemní plyn je typická řada ložisek s poměrně nízkou těžbou; mezi nejproduktivnější patří Dambořice-Uhřice 2, Hrušky na jižní a Důl Odra-závod Heřmanice, Bruzovice na severní Moravě


Uran má znovu budoucnost

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

• Těžba uranu klesala již od poloviny 80. let, kdy dosahovala více něž 2,5 kt/r, razantní útlum nastal až v letech 1991-94, kdy došlo k poklesu až na 0,5 kt/r

• Z bilancovaných ložisek je využíváno pouze Rožná – to mělo být ale v roce 2008 původně uzavřeno.

•Konečné rozhodnutí je takové, že se zde bude těžit po dobu ekonomické výhodnosti – změna trendu

• v rámci likvidačních prací je získáváno ještě menší množství uranu z ložiska Stráž pod Ralskem

• Nejvýznamnější ložisko v EU: jediné další těžené ložisku menšího významu v Rumunsku; v Německu a ve Francii těžba pouze v rámci sanačních prací


Perspektivní x neperspektivní nerudní suroviny

050

100150200250300350400450500550

1987

1990

1993

1996

1999

2002

2005

Těžba živců (kt)

0

100

200

300

400

500

600

700

800

Těžba sádrovce (kt)


Kaolin

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 00019

87

1989

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

KJ KK KP KT KZ

• V těžbě kaolínů se ČR řadí na přední místa v rámci Evropy (za Německem a Británií) i světa, celková těžba představuje 3,5% podíl na celosvětové těžbě

• Po minimu v roce 1993 (2,3 mil. t) docházelo v následujících letech k postupnému růstu těžby až na 3,65 mil. t

• Výkyv v letech 1999-2001 byl způsoben zvýšenou těžbou na vnitřní výsypku pro pozdější zpracování

• Objemově nejvýznamnější je těžba papírenských kaolínů Kaznějov-jih, Lomnička-Kaznějov, H. Bříza – nyní řazeno spíše mezi keramické kaolíny

•Produkce ve světě proslulých kaolínů pro výrobu porcelánu a jemné keramiky se stabilně pohybuje kolem 400 kt/r (Božíčany-Osmóza-jih, Jimlíkov, Mírová)


Bentonit

0

50

100

150

200

250

300

19

87

19

88

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

• Těžba bentonitu vykazovala v posledních 15 letech značné výkyvy podle aktuální poptávky, především ze strany domácího průmyslu

• Propad z cca 200 kt/r (1988) až na 54 kt (1995) byl odrazem výrazného poklesu výroby ve slévárenském průmyslu

• Razantní vzestup na konci 90. let svědčí o tom, že producenti poměrně brzo našli pro surovinu řadu nových alternativních využití (kočkolit, těsnící materiály ve stavebnictví, stavby skládek, úložišť aj.)

• Povrchově těžena jsou 4 ložiska, ČR se podílí 2% na světové produkci bentonitu


Jíly

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

180019

87

1990

1993

1996

1999

2002

2005

pórovinové žáruvzdorné na ostřivo

žáruvzdorné ostatní keramické nežáruvzdorné

• Nejvýznamnější částí české produkce je těžba jílů žáruvzdorných, dělených v pojetí české Bilance na žáruvzdorné na ostřivo a žáruvzdorné ostatní

• Těžba obou těchto typů se pohybuje okolo 500 kt/r, tj. cca 75-85% celkové těžby jílů

• Velmi stabilní je produkce jílů pórovinových 20-50 kt/r

• Produkce jílů keramických nežáruvzdorných kolísá mezi 130-470 kt/r, v posledních letech mezi 50-65 kt/r

•Mezi nejvýznamnější ložiska patří Rynholec-Hořkovec 2 (JZ), Vyšehořovice-Kamen-ná Panna (JZ), Nová Ves u Křižovatky (JO)


Živcové suroviny – „perspektivní“

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

5501

987

19

88

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

• Domácí těžba živcových surovin narůstá vůbec nejdynamičtěji ze všech nerostných surovin – problémem by mohla být jen rostoucí konkurence živců z Turecka (dobytí trhu brání vysoké dopravní náklady a špatná dopravní dostupnost)

• Mezi roky 1990 a 2002 došlo ke čtyřnásobnému růstu produkce na cca 400 kt/r

• ČR se tím zařadila mezi přední světové producenty (4% celosvětové produkce)

• O surovinu je zájem jak na domácím, tak i na středo-evropském trhu (25-35% těžby míří na vývoz); těžba závisí na výkonnosti keramického a sklářského průmyslu a je úzce spjata se stavební aktivitou

• Mezi nejvýznamnější lokality patří ložiska Krásno–žula, Halámky, Hrušovany u Brna, Luženičky


Sklářské a slévárenské písky

0

300

600

900

1200

1500

1800

2100

2400

2700

3000

3300

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

slévárenské (kt) sklářské (kt)

• Na těžbě sklářských a slévárenských písků je založena tradice několika průmyslových odvětví

• Objem těžby sklářských písků se v porovnání s koncem 80. let snížil jen o pětinu a pohybuje se nyní mezi 850 a 1000 kt/r

• Sklářské písky jsou těženy na 4 ložiskách: Provodín, Srní 2-Veselí, Střeleč, Velký Luh; surovina z ložiska Střeleč dosahuje světové kvality

• Redukce těžby slévárenských písků byla výraznější – současná roční produkce 670-830 kt představuje asi 40% produkce z konce 80. let


Éra evropského grafitu končí

0

10

20

30

40

50

60

70

19

87

19

89

19

91

19

93

19

95

19

97

19

99

20

01

20

03

20

05

• Objem těžby poklesl v roce 1993 zhruba na 1/3 produkce roku 1989; příčinou byl propad odbytu pro metalurgický průmysl

• Mezi roky 1993 až 2000 se těžba pohybovala zhruba mezi 20 a 30 kt; v posledních dvou letech došlo k dalšímu poklesu pod 20 kt – důvodem je levná konkurence z Číny a Indie

• Grafit zpracovává společnost Maziva Týn, spol. s.r.o. mezi jejíž sortiment patří grafitová maziva, chemicky rafinovaný grafit, expandovatelný grafit a mikromletý koloidní grafit

• V EU se těží malé množství grafitu již jen v DE, ČR a RO

• Těženo jediné povrchové ložisko, hlubinná těžba ukončena v roce 2003


Sádrovec – převis nabídky

0

100

200

300

400

500

600

700

800

1987

1989

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

• V letech 1996-2001 došlo k razantnímu poklesu produkce o plných 95%• Příčinou se stal obrovský přebytek tzv. energosádrovce na evropském trhu, který vzniká jako vedlejší produkt odsíření tepelných elektráren• Sádrovec je těžen na jediném povrchovém ložisku Kobeřice u Opavy• Pro srovnání: v ČR vytěženo v roce 2006 jen 16 tisíc tun přírodního sádrovce, tepelná elektrárna Dětmarovice ročně vyprodukuje okolo 400 tisíc tun energosádrovce….• V EU situace odlišná – od počátku 90. let zde těžba roste (Polsko, Chorvatsko) nebo je stabilizována na stejné úrovni


Stavební suroviny

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005

KA (V) KA (N) SK (V) SK (N) SP (V) SP (N) CS (V) CS (N)


Dekorační kámen

0

50

100

150

200

250

300

350

400

1987

1989

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

• Objem těžby je celkem stabilní, v posledních letech se pohybuje v rozmezí 230 až 300 tis.m3, nevýhradní těžba stagnuje kolem 50 tis.m3

• Ložiska dekoračních kamenů jsou rozmístěna značně nepravidelně, v závislosti na geologické stavbě území

• Jedná se o jedinou stavební surovinu, jejíž současná těžba je vyšší než těžba před rokem 1989, což je dáno především dobrým uplatněním českých dekoračních kamenů na zahraničních trzích

• Dekorační kámen je jedinou stavební surovinou, která je obchodovatelná celosvětově

• Problémem je velká konkurence ze strany kvalitních materiálů z EU (Itálie, Španělsko, Portugalsko), ale především levných materiálů z Turecka, Indie, Číny, Brazílie a JAR, kde jsou minimální pracovní náklady a nebere se ohled na životní prostředí


Stavební kámen

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

19

87

19

90

19

93

19

96

19

99

20

02

20

05

• Na začátku 90. let došlo k poklesu objemu těžby stavebního kamene zhruba na polovinu

• V posledních pěti letech se výhradní těžba ustálila kolem 9,5 mil.m3 ročně

• Těžba nevýhradní spíše doplňkovou záležitostí – na celkové produkci se podílí cca 7-9%

• Trendem je recyklace stavebních surovin (v ČR tvoří recyklovaný stavební materiál cca 10% podíl těžby přírodního materiálu)

• Poptávka po stavebním kameni závisí na růstu stavební výroby (v ČR vzrostla v roce 2006 meziročně o 6,6%)


Štěrkopísky

0

5

10

15

20

25

30

19

87

19

89

19

91

19

93

19

95

19

97

19

99

20

01

20

03

20

05

• Obdobně jako v případě stavebního kamene, došlo na začátku 90. let k poklesu objemu těžby zhruba na polovinu

• Štěrkopísky jsou jedinou stavební surovinou, jejíž nevýhradní těžba není jen doplňkovou záležitostí ale na celkové produkci se podílí zhruba třetinou

• V posledních letech jsou objemy těžeb velmi stabilní – cca 8 mil. m3 (výhradní) + 4-5 mil. m3 (nevýhradní)


Cihlářské suroviny

0

0,5

1

1,5

2

2,5

319

87

1989

1991

1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

• Pokles těžby hned po roce 1990 postihl cihlářské suroviny nejméně ze všech stavebních surovin – těžba poklesla jen o cca 20%

• Jedná se však o jedinou stavební surovinu, jejíž produkce se v posledních letech nestabilizovala, ale dochází k jejímu dalšímu pozvolnému poklesu

• Mezi nejvýznamnější lokality patří např. Dolní Bukovsko, Dolní Jirčany, Hevlín, Hranice, Novosedly na Moravě, Stod, Šlapanice, Záblatí


Očekávané trendy

• trvající vysoký zájem o české živce, kaolíny, sklářské písky, bentonity a žáruvzdorné jíly, které mají dobré uplatnění na domácím i zahraničním trhu

• přetrvávající téměř úplná závislost ČR na importu ropy a zemního plynu povede k dalšímu růstu nebo alespoň udržení současné úrovně těžby ropy

• vývoj těžby černého a hnědého uhlí může mít několik možných scénářů; zásadní roli bude hrát energetická koncepce státu a vyřešení osudu ekologických limitů v severních Čechách

• po ukončení těžby grafitu v jižních Čechách se domácí produkce stane naprosto zanedbatelnou, evropský trh definitivně ovládne čínský grafit a spektrum surovin, na jejichž importu je ČR závislá, se ke škodě salda ZO, se dále rozšíří

• Pozitivním trendem využití domácího surovinového potenciálu, tedy nového progresivního trendu ve světě, je pokračování těžby uranu na ložisku Dolní Rožínka

• nadprodukce energosádrovce bude nadále limitovat uplatnění a těžbu sádrovce přírodního

• stabilitu lze očekávat v produkci stavebních surovin, které v posledních 4 letech našly rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou


Děkuji za pozornost

[email protected]

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na Františku 32, Praha 1

www.mpo.cz

surovinová základna Čr a perspektivy její těžby seminář vŠb

Documents