tacitnÍ znalost

DETEKOVÁNÍ TACITNÍCH ZNALOSTÍ

PROSTŘEDNICTVÍM ČISTÉHO JAZYKA

Švec, Pravdová, Nehyba, Svojanovský, Cásková

Projekt Osvojování tacitních znalostí studenty učitelství v průběhu jejich pedagogické praxe (GA13-20049S)

2KATEDRA PEDAGOGIKY PEDAGOGICKÉ FAKULTY

TACITNÍ ZNALOST

je vývoje schopná dispozice pro strukturování

zkušeností a rozhodování v pedagogických

situacích, která:se projevuje v jednání, je neuvědomovaná,ale uchopitelná prostřednictvím metafor a

sebereflexe.

3

PROČ ZKOUMAT TACITNÍ ZNALOSTI?

Učitelovo jednání je z velké části automatické, rutinní, „immediate behaviour“; vychází z nevědomě spuštěných pocitů, hodnot, potřeb či tendencí k jednání a často z kombinace těchto aspektů, tzv. gestaltů.

(Korthagen, 2011, s. 35)

Cílem je snaha lépe porozumět tomu, jak tacitní znalosti u studentů učitelství fungují, tedy jak se utvářejí, osvojují, projevují a jak ovlivňují jejich jednání a myšlení.

KATEDRA PEDAGOGIKY PEDAGOGICKÉ FAKULTY

4

JAK TACITNÍ ZNALOSTI ZKOUMAT?

TZ lze částečně zexplicitnit skrze (sebe)reflexi.

Paradox: skryté nelze zkoumat, zexplicitněné přestává být skrytým.

Cesta ven: uchopení TZ skrze metafory.

Metafora: pomyslný „most“ mezi tacitním a explicitním


5

METAFORA

porozumění a prožívání pojmu skrze uchopení pojmu pro jinou věc

(Lakoff and Johnson, 2002)

umožňuje uchopovat komplex pocitů, jednání, situací a abstraktních konceptů (gestaltů)

(Lawley and Tompkins, 2000, s. 5)


6

VÝZKUMNÁ OTÁZKA

Skrze jaké metafory student uchopuje své subjektivní pojetí výuky, jež vztahuje k vlastnímu jednání v neočekávaných situacích?

Dílčí cíl projektu:zkoumání vztahu tacitních znalostí k subjektivnímu pojetí výuky a k neočekávaným pedagogickým situacím.


ČISTÝ JAZYK (CLEAN LANGUAGE) metoda dotazování, umožňující objevovat a

vyjadřovat přirozeně se vyskytující metafory s cílem hlubokého porozumění symbolickému světu člověka

(Tosey, Lawley and Meese, 2014, s. 2);

usiluje o to, být co nejvíce neinterpretativní, nesugestivní a neutrální (Harland, 2012);

používá tzv. čisté otázky, jež v sobě neobsahují osobní předpoklady a jazyk výzkumníka.

8

ZÁKLADNÍ CL OTÁZKY

1. AtributyA co za X je to/toto X? A je tam ještě něco dalšího? 2. Místo A kde (přesně) je X? 3. MetaforaA jako co je to/toto X?4. VztahA je nějaký vztah mezi X a Y? 5. Čas/sekvenceA co se stalo (těsně) před/po X? 6. ZdrojeA odkud je to X?


9

UKÁZKA Z ROZHOVORU 1 – VZTAH A ATRIBUTY

S: … ta jedna spirálka je ta energie toho ohně a ta druhá je spíš ta klidnější ta co to tak spíš uklidní, hezky naladí [voda].

V: Je teda nějaký vztah mezi tou jednou energií a tou druhou energií?

S: Jedna bez druhé nemůže být … to je prostě symbióza

V: A když je to symbióza tak … co za symbiózu?


10

UKÁZKA Z ROZHOVORU 2 – ČASOVÁ SEKVENCE

S: oni už byli tak jako rozjetí a úplně jak jako vopičáci skákali nahoru dolů a prostě řvali a … já jsem tam byla takovej malej človíček mezi nima … tak jsem prostě říkala ok tak půjdu za ředitelem .. už jsem na ně byla malej pán

V: Že jsi byla malej pán, a bylas takováhle a šlas za ředitelem tak co se pak dál dělo?


11

UKÁZKA Z ROZHOVORU 3 – ČAS, SEKVENCE, ATRIBUTY

S: Jsem to nechala tak jako volně, volně plynout a čekala jsem, co bude …

V: Když teda k tomu došlo a tys to nechala volně plynout, tak co se dělo, co se dělo těsně potom?

…V: A bylo tam ještě něco dalšího než tedas přišla

k tomu, žes to nechala volně plynout?

S: Já si myslím, že jako co jsem řekla, tak asi tam všechno bylo, jako teď si teda nevzpomínám. Teď si teda nevybavuju, nevím.


12

UKÁZKA Z ROZHOVORU 4 – ČAS, SEKVENCE

S: Bylo to veselý protože, že já jsem přišla už taková rozčílená, ale nemyslím v negativním slova smyslu, ale spíš taková jako nervózní u mě a tím pádem to pro mě bylo takový jako trošku lehce stresový.

V: Bylas taková jako rozčílená, bylo to veselý, lehce stresový a teďka vlastně co se stalo, že jsi zareagovala a jednalas potom tak jaks jednala?

Rytmus, naladění… KATEDRA PEDAGOGIKY PEDAGOGICKÉ FAKULTY

Metodologický postup při detekování TZ skrze CL

případová studie (říjen až červen 2014)5 rozhovorů, 2 zúčastněná pozorování

1. subjektivní pojetí výuky2. a 3. nečekané situace (po výuce)4. jádrové metafory5. celkový obraz pojetí výuky studenta v nečekaných situacích

METODOLOGICKÝ POSTUP PŘI DETEKOVÁNÍ TZ SKRZE ČISTÝ JAZYK

1. rozhovor 2. rozhovor3. rozhovor

4. rozhovor

5. rozhovor

↑ „Bottom-up“ přístup

Čas

↓ „Top-bottom“ přístup

Zkušenostní materiál

Předrámovánírozhovoru

Budování důvěry

Rozvoj lingvistické kompetence

15

PŘÍKLAD ZJIŠTĚNÍ

Metafora jako most mezi zjevným a tacitním

Energie a koule ústřední kategorie subjektivního pojetí výuky (SVP) informanta (jde o příběh od gestaltu k subjektivní teorii SVP)


16

„Koule“ jako redistribuce skupinové „energie“: skupinová dynamika

„Jo prostě když je víc potřeba z toho ohně [druh energie] tak tak mám něco z toho ohně a použiju to a což je občas potřeba být víc energičtější a potom jsou zase chvíle, kdy člověk nemůže být pořád takhle protože je důležitý pracovat s tou energií i v souvislosti právě s těmi žáky.”

„To [koule] tu energii může usměrňovat.“Očištění části koule = nabývání znalostí (dosahování edukačních cílů):

„A když ten učitel očistí nějakou tu tmavou část, tak co se děje s těmi žáky?No, právě nabývají různých těch dovedností a jsou plní vědomostí, no v ideálním případě no, a nebo jsou prostě jenom motivování nebo už jenom přemýšlí trošku jiným způsobem.“


Metafora >komplexní< propojení mezi

ZJEVNÝM

SKRYTÝM

Pojem nemá takový potenciál proniknout k ]bohatosti[ tacitního

20

Děkujeme za pozornost.


tacitnÍ znalost

Documents