tecnicall · toto úsilí bylo v lo¨ském roce ocen no hned t¶emi tituly ... tesco umož¨uje...

Čtvrtletník Českého vysokého uČení technického v Praze III 2008

teCniCAll®

strana 16

strana 19

strana 10

strana 14

strana 8

Jak na Povodně

Metro Pod vodou

vodní elektrárna Pro ugandu

cit sleČny Markéty Pro sníh

PotřebuJe vysoká škola Marketing sMěreM ke středo-školákůM?

teCniCAllpodzim 2008 teCniCAll2

Manažer stavby – 6. běhzačátek kurzu 2. října 2008Posluchači si v kurzu rozšíří své znalosti z oblasti legis-lativy, ekonomického ma-nagementu, řízení stavby a manažerských dovedností.Je určen pro vedoucí pracovníky v úrovni stavby (stavbyvedoucí, mistry, přípraváře, kalkulanty, ekonomy) a ostatní pracov-níky, jejichž pozice vyžaduje znalost této problematiky.

Kontaktní osoba: doc. Ing. Václav Jelen, CSc.Tel.: 224 354 531E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6Cena: 22 800,- Kč

Presentation Skillsříjen 2008 – květen 2009Kurz je zaměřený na trénink jazykových a měkkých manažerských dovedností. Účastníci kurzu pracují s od-bornými materiály z vlastní

praxe. Naučí se profesionálně zvládnout prezentaci v anglickém jazyce a zvýší přesvědčivost a kultivovanost svého jazyko-vého vyjadřování. Kurz za-hrnuje konzultace při individuální přípravě, praktické předvedení prezentace, natočení videozázna-mu a jeho následný rozbor.

Kontaktní osoba: PhDr. Monika PlíčkováTel.: 224 359 135E-mail: [email protected]ísto konání: Masarykův ústav vyšších studií, Horská 3, Praha 2Cena: 10 000,- Kč

Kurz marketingového managementu a testování manažerských schopností manažerůzáří 2008 nebo dle dohodyPro potřeby rozvoje manažerských schopností je v ústavu řízení a ekonomiky podniku realizován intenzivní kurz marketingového managementu, určený především vrcholovým

manažerům. Kurz kombinuje přednášky s řešením praktických úloh s počítačovou podporou a ověřováním nabytých znalostí pomocí moderního simulačního programu MARKSTRAT3. Manažeři mají možnost prakticky si vyzkoušet účinnost nabytých schopností v simulovaném tržním prostředí a otestovat míru svých manažerských dovedností.Kurz je určen výhradně účastníkům z jedné organizace.

Kontaktní osoba: doc. Ing. Václav Dolanský, CSc.Tel.: 224 359 281, 604 892 140E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta strojní ČVUT, Ústav řízení a ekonomiky podniku, Horská 3, Praha 2 (počítačová učebna č. 222)Cena: 140 000,- Kč

Kariérní kurzy na ČVUT v Praze

Zaplavíme Vás vlnou pracovních možností...

www.itesco.cz

Spole nost Tesco Stores R a. s. vstoupila na tuzemský trh v roce 1996. V sou asné dob provozuje v eské republice celkem 100 obchod r zných formát a 16 erpacích stanic. Základem loso e spole nosti Tesco je snaha poskytnout zákazníkovi to nejlepší a stát se obchodem pro všechny. Toto úsilí bylo v lo ském roce ocen no hned t emi tituly – Hypermarket roku 2007, Professional roku 2007 a celkový vít z v sout ži Obchodník roku 2007. Se svými bezmála 14 000 zam stnanci pat í Tesco k nejv tším zam stnavatel m v eské republice. Za vytvá ení rovnocenných pracovních p íležitostí pro zdravotn znevýhodn né ob any získalo Tesco ocen ní v sout ži Stejná šance 2008.

MOŽNOSTI UPLATN NÍ PRO ABSOLVENTY VŠTesco umož uje výb r ze t í ucelených ro ních rozvojových program vhodných pro erstvé absolventy vysokých škol se zam ením na:

Maloobchod – provoz obchodních jednotekDistribuce a logistika – distribu ní centraOdd lení centrální kancelá e

Neustále hledáme ambiciózní a motivované profesionály na všech úrovních. Uplatn ní nabízíme v následujících odd leních:

Stavebn technickém IT – Lokální a regionální (Evropská) p sobnost Zásobování a Distribuce Komer ního plánování a ízeníMarketingu, Financí, Podpory provozu a dalších

V jednotlivých odd leních naší centrální kancelá e existuje mnoho rozdílných rolí - od analytik , specialist , p es koordinátory, manažery projekt , vedoucí odd lení, až po editele.

V rámci spole nosti Tesco existuje mnoho zp sob jak rozvíjet své schopnosti, dovednosti a znalosti. Jednou z možností jsou nap . rozvojové a vzd lávací programy Tesco, dále je možné využít kou ování, mentoringu apod.

inzerCe

tecniCall 3/2008

vydavatel,adresa redakcerektorát ČvUtzikova 4166 36 Praha 6iČO: 684 077 00http://[email protected]

Datum vydání31. srpen 2008

Periodicitačtvrtletník

náklad4 500 kusů

Cenazdarma

evidenční číslo Mk Čr e 17564

ŠéfredaktorMgr. Andrea vondráková[email protected]

editorkaAlexandra Hroncová[email protected]

redakční radaing. Marie kovandová Fakulta stavební Č[email protected] Mgr. natálie ŠeborováFakulta elektrotechnická Č[email protected]

ing. libor ŠkodaFakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Č[email protected]

ing. zdeněk Říha, Ph.D.Fakulta dopravní Č[email protected]

ing. ida SkopalováFakulta biomedicínského inženýrství ČvUt [email protected]

Jan klepalMasarykův ústav vyšších studií Č[email protected]

doc. rnDr. květoslava lejčková, CSc. rektorát ČvUt, odbor pro vědeckou a výzkumnou č[email protected]

zdeněk HorákStudentská unie Č[email protected]

externí spolupráceklára Ferdová[email protected]

DesignMarek Prchal

inzerceAlexandra Hroncová[email protected]

DistribuceČvUt v Praze

FotografDavid neugebauer

tisk k&A Advertising

Foto na tituluStanislav Peterawww.stanislavpetera.net

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

3podzim 2008

eDitOriAl / tiráž

teCniCAll

Milí čtenáři,Čtvrtletník Českého vysokého uČení technického v Praze iI 2008

teCniCAll®

strana 26

strana 13

neJlePší rodinný důM Pro 21. století

slavnostní otevření laboratoře na virtuální realitu na Čvut

PodílíMe se na vývoJi družicového systéMu galileo

stavebnictví prožívalo či stále ještě prožívá velký boom. To přináší pro vysokou školu pozitiva i negativa. Pozitivní je skutečnost, že stále máme dostatečný zájem relativně kvalitních studentů, negativní jev je ten, že stavební podniky mají malý zájem o společný výzkum, protože necítí potřebu hledat nové „business příležitosti“. To nám do značné míry ztěžuje přístup k financím na výzkum.

Svět v současnosti čelí několika zásadním problémům, mezi něž patří: zpomalit nárůst spotřeby energií, zefektivnit využívání přírodních materiálů a zaměřit se zejména na recyklace, mnohem lépe hospodařit s vodními zdroji.

V tomto čísle najdete některé příklady aktivit pracovníků ČVUT v oblasti vodního hospodářství. Problémy, které je potřeba řešit, lze shrnout do čtyř oblastí: hospodaření s pitnou vodou, čištění odpadních vod, zvládání mimořádných situací za povodní a využití geografických informačních systémů.

Vodohospodářská problematika úzce souvisí s kvalitou života a zdravím populace. Jistá americká studie uvádí, že tato oblast inženýrství v posledních dvou stoletích ovlivnila zdraví člověka více než lékařské vědy. Profesor J. Pollert z naší fakulty upozorňuje na skutečnost, že evropská populace potřebuje v současné době více než 100 – 150

mld. EUR ročně pro každodenní zabezpečení života vodou – od pitné vody přes čistírny odpadních vod až po ochranu před povodněmi. Tento trend bude při současném vývoji poznání stále narůstat.

Samozřejmě finanční nároky mohou značně narůst vlivem nenadálých přírodních katastrof, ale i s ohledem na zabezpečení proti novodobým hrozbám, jakou jenapř. terorismus.

Byli bychom špatní akademici, kdybychom se nesnažili přispět k řešení takových významných problémů. V následujících příspěvcích cheme ukázat, že se nám to daří.

Zaplavíme Vás vlnou pracovních možností...

www.itesco.cz

Spole nost Tesco Stores R a. s. vstoupila na tuzemský trh v roce 1996. V sou asné dob provozuje v eské republice celkem 100 obchod r zných formát a 16 erpacích stanic. Základem loso e spole nosti Tesco je snaha poskytnout zákazníkovi to nejlepší a stát se obchodem pro všechny. Toto úsilí bylo v lo ském roce ocen no hned t emi tituly – Hypermarket roku 2007, Professional roku 2007 a celkový vít z v sout ži Obchodník roku 2007. Se svými bezmála 14 000 zam stnanci pat í Tesco k nejv tším zam stnavatel m v eské republice. Za vytvá ení rovnocenných pracovních p íležitostí pro zdravotn znevýhodn né ob any získalo Tesco ocen ní v sout ži Stejná šance 2008.

MOŽNOSTI UPLATN NÍ PRO ABSOLVENTY VŠTesco umož uje výb r ze t í ucelených ro ních rozvojových program vhodných pro erstvé absolventy vysokých škol se zam ením na:

Maloobchod – provoz obchodních jednotekDistribuce a logistika – distribu ní centraOdd lení centrální kancelá e

Neustále hledáme ambiciózní a motivované profesionály na všech úrovních. Uplatn ní nabízíme v následujících odd leních:

Stavebn technickém IT – Lokální a regionální (Evropská) p sobnost Zásobování a Distribuce Komer ního plánování a ízeníMarketingu, Financí, Podpory provozu a dalších

V jednotlivých odd leních naší centrální kancelá e existuje mnoho rozdílných rolí - od analytik , specialist , p es koordinátory, manažery projekt , vedoucí odd lení, až po editele.

V rámci spole nosti Tesco existuje mnoho zp sob jak rozvíjet své schopnosti, dovednosti a znalosti. Jednou z možností jsou nap . rozvojové a vzd lávací programy Tesco, dále je možné využít kou ování, mentoringu apod.

Obsahkariérní kurzy na ČvUt v Praze

editorial

neustále po mně chtějí vyprojektovat na chalupě rybník

Honeywell a ČvUt stvrdily spolupráci smlouvou

Společnost iBM ocenila výzkumné projekty studentů

Holky, pozor! podruhé

Centrum spolupráce s průmyslem

Sedm statečných z ČvUt

Studenti úspěšně ukončili trainee program ve Škodě

energie z vodní elektrárny pro Ugandu

Splavnění dolního labe představuje udržitelný přístup

víme, jak na vodu!

Čistá voda znamená život

Cit slečny Markéty pro sníh

Správci vodních děl spolupracují s odborníky

vyplatí se protipovodňová ochrana?

Sklenici pitné vody, prosím

rekreační plavba na horní vltavě

Úprava vody a umělé neuronové sítě

Metro pod vodou

Přicházejí stále nové výzvy

Mapy povodňových rizik

Sledování dlouhodobého vlivu teploty...

trubní odlehčovací komora

zvládnou naše přehrady klimatické změny?

Aby nebylo v bytě přetopeno…

Hydraulická doprava přepravuje vodu a kapaliny

i4Control ovládá počítač prostřednictvím pohybů očí

„Památkář najatý developerem na posudek...”

lofty rostou v Čechách jako houby po dešti

Stipendijní programy nadace Ge Foundation

živá nádraží

Maloobchod už je dneska docela věda

BCG Strategy Cup aneb student konzultantem

vědecké konference na ČvUt v Praze

2

3

4

6

6

7

7

8

9

10

11

11

13

14

16

16

17

17

18

19

20

21

21

22

23

23

24

25

26

27

29

30

32

33

34

PrOf. Ing. ZdeněK BITTnar, drSc. Děkan Fakulty stavební ČvUt


rOzHOvOr

Mgr. andrea VOndráKOVáì [email protected]

neustále po mně chtějí vyprojektovat na chalupě rybník O povodních, rybnících a deštivém počasí s doc. Ing. Karlem Vránou, CSc.,z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT

Čím se zabývá vaše pracoviště a jaké mají uplatnění jeho absolventi? Zabýváme se problematikou odvodňovací stavby, závlahové stavby, malé vodní nádrže, erozními a transportními procesy, modelováním erozních procesů, modelováním transportu vody v půdním profilu, využití GIS pro řešení problémů krajin-ného inženýrství, závlahami, odvodněním rybníků, protierozní ochranou, pedologií čili naukou o půdě, transportem vody a zne-čišťujících látek v půdním profilu a využitím geografických informačních systémů pro řešení úloh vodního hospodářství. Studijní obor vodní hospodářství a vodní stavby má trvale relativně nízký počet studentů, což je

dle mého názoru způsobeno tím, že uvedený studijní obor nepatří k nejlehčím. Přitom na trhu práce je trvalý ne-dostatek vodohospodářských odborníků. Reálný odhad je, že v tomto oboru chybí cca 400 až 500 odborníků. Roční počet absolventů studijního oboru Vodní hospodářství a vodní stavby je v průměru 40 až 50, takže absence vodohospodářských odborníků v praxi se stále prohlubuje. Druhým studijním oborem, jehož výuku zajišťují převážně vodohospodářské katedry, je obor Inženýrství životního prostředí. O tento obor je větší zájem, než o obor Vodní hospodářství. Domnívám se, že je to dáno nižším rozsahem ročníkových projektů, některé projekty jsou nahrazeny seminárními pracemi.

Kde zkoumáte problematiku vody?Vědecká činnost pracovníků ka-tedry je zaměřena na dvě hlavní pole problémů – modelování srážkoodtokových vztahů, ero-zních a transportních procesů a modelování transportních procesů v půdním profilu. První oblast výzkumu slouží jednak k řešení problémů protipovodňové ochrany využitím retenční schopnosti krajiny a technických opatření, jednak pro posouzení erozní ohroženosti území a návrh protierozních opatření s cílem snížení transportu půdních částic, zejména do průtočných vodních nádrží. Druhá oblast výzkumu slouží k poznání procesů trans-portu vody v půdním profilu, zejména vlivem tzv. preferenčních cest, což má velký význam jak pro zvýšení retenčního prostoru půd pro zachycení srážkových vod a jejich převedení na od-

tok podzemní, jednak pro možnou kontaminaci podzem-ních vod při zatížení povrchu půdního profilu kontaminanty.Experimentální výzkum můžeme provádět jednak v katedrové laboratoři, jednak v halové laboratoři, která slouží všem katedrám vodohospodářského oboru. Halová vodohospodářská laboratoř má využitelnou plochu 1000 m2 a jsou zde umístěny 4 žlaby, napojené na zásobní nádrž v podzemí s objemem vody 600 m3. Naše katedra využívá sklopný hydraulický žlab, který umožňuje měnit sklon jeho dna. Na tomto zařízení provádíme výzkum erozních a transportních procesů na různých typech půdních vzorků. Součástí sklopného žlabu je tzv. dešťový simulátor, který je umístěn nad žlabem a dokáže simulovat přírodní déšť s možností volby intenzity deště. Na tomto žlabu je možno studo-vat závislosti srážkoodtokových vztahů a s nimi souvisejících erozních a transportních procesů.

O co je v praxi největší zájem z hlediska vašeho zaměření? Kdo si u vás objednává zakázky? Největší zájem praxe je o řešení odtokových problémů ze srážek, dále o posouzení erozní náchyl-nosti zemědělských pozemků a transportu půdních částic povrchovým odtokem a o řešení konkrétních problémů trans-portu vody a kontaminantů půdním profilem. Z větších akcí, řešených pracovníky katedry sev poslední době jednalo např. o posouzení jednotlivých dílčích povodí na území Středočeského kraje z hlediska odtoku vody ze srážek, a tím možného vzniku lokálních povodí. Problematika byla řešena s využitím geo-

Ing. Karel Vrána předsedá České společnosti krajinných inženýrů

5podzim 2008 teCniCAll

podpůrný finanční program pro re-vitalizace říčních systémů. Jedná se o nový obor, který se rychle rozvíjí a mění. Naše pracoviště nabízí v současné době kurz celoživotního vzdělávání na téma Revitalizace drobných vod-ních toků. O tento kurz je velký zájem. Zahajujeme jej v říjnu letošního roku a máme přihlášeno celkem 50 zájemců z praxe.

Jak vidíte budoucnost vašeho oboru?Jsem životní optimista a skutečně si nemyslím, že by náš obor skončil pro nezájem praxe. Problematika srážkoodtokových vztahů, erozních a transportních procesů je nesmírně aktuální a praxe vyžaduje řešení ta-kových problémů. Momentálně je velkým trendem výstavba rybníků. Neustále se na mne někdo obrací, abych mu vypro-jektoval rybník, protože každý chce mít ryby z vlastní nádrže. Díky podpůrným finančním programům, zejména podporo-vaným Evropskou unií, je velký zájem i o revitalizační opatření na tocích. Totéž platí i pro řešení úloh transportu znečišťujících látek půdním profilem. Věřím tomu, že i u dvou oborů, o něž v současné době není velký zájem, tj. závlahy a odvodnění, dojde v blízké budoucnosti k renesanci.

grafických informačních systémů. Druhým významným řešeným problémem je komplexní řešení erozních problémů ve velkých územních celcích, opět s vyu-žitím prostředků GIS. Výsled-kem takové činnosti bylo, např. zpracování mapy erozního ohrožení a transportu půdních částic pro Českou republiku – řešení intenzity zanášení velkých i malých vodních nádrží a návrh opatření v povodí ke snížení intenzity těchto procesů. Z konkrétních akcí je možno uvést např. řešení zanášení vodní nádrže Vrchlice nebo Brněnské přehrady. V současné době jsme podali nabídku na řešení této problematiky pro Máchovo jezero a chystá se spolupráce pro posouzení možnosti zlepšení kvality vody v Orlické nádrži.Zakázky jsou u nás spíše záležitostí státní správy a samo-správ než komerčních firem. Významným partnerem jsou pro nás dále Zemědělská vodohospodářská správa, podniky Povodí, Lesy České republiky. V problematice erozníchprocesů a transportu sedimentu dlouhodobě spolupracujeme s Vídeňskou zemědělskou univer-zitou a posledních letech jsme ve spolupráci s Technickou uni-verzitou Freiberg v Německu řešili problematiku vzniku povodní na povodí řeky Weisseritz, která ústí v Drážďanech do Labe. V řešení problematiky transportu vody a kontaminantů v půdním profilu probíhá dlouhodobá spolupráce např. s Univerzitou v Edinburgu.

Domníváte se, že se obyvatelé mají dále obávat povod-ní vždy, když meteorologové předpoví deštivé počasí? Jsem přesvědčen, že povodně různé intenzity se budou vysky-tovat i v budoucnosti. Je však třeba rozlišovat dva typy povodní, způsobované dvěma typy srážek. Poměrně časté jsou přívalové srážky, které se vyznačují poměrně krátkou dobou trvání a vysokou intenzitou. Tyto deště zasahují zpravidla menší rozlohy a způsobují zde tzv. bleskové povodně. Druhá skupina povodní je způsobována regionálními dešti, které mohou trvat i několik dnů. Dochází k úplnému nasycení půdního profilu a pak veškeré srážky odtékají po povrchu terénu a později pak vodními

toky. Příkladem této povodně byla povodeň v roce 2002, která zasáhla prakticky celé území republiky. Naše pracoviště se zabývá zejména problematikou bleskových povodní, hodno-cením možností jejich vzniku a návrhem opatření k ochraně obyvatel před povodněmi.

Co podle vás povodním nahrává?Vznik povodní je dán souhrou nepříznivých klimatických pod-mínek a stavu nasycení půdního profilu vodou z předcházejících srážek. Tyto podmínky většinou člověk nemůže ovlivnit. Velkým problémem, který však umocňuje povodňové riziko, je extrémní výstavba komerčních center v okolí všech velkých měst a s tím související zpevňování ploch. Voda, která se před rea-lizací výstavby vsakovala do půdy, odtéká ze střech halových komplexů a zpevněných parkovišť a urychluje vznik povodňových situací. Velice negativním jevem je i povolování staveb v zátopových územích podél vodních toků.

Mezi odborníky prý vzrůstá zájem o revitalizaci krajiny – pociťujete to i vaše pracoviště?My se zabýváme revitalizací krajiny a drobných vodních toků již od roku 1992, kdy minister-stvo životního prostředí otevřelo

doc. Ing. Karel Vrána, CSc.

Absolvoval Fakultu stavební, obor vodní hospodářství a vodní stavby. V letech 1991 až 2007 vedl na této fakultě katedru hydromeliorací a krajinného inženýrství. Předsedá České společnosti krajinných inženýrů. Je členem konzultační komise, která posuzuje projekty vodohospodářských děl budovaných v rámci pozemkových úprav. Dále je členem Autorizační komise pro vodohospodářské stavby krajinného inženýrství.


UDálOSt

Ing. IlOna PraUSOVáì [email protected]

PrOf. Ing. PaVel SlaVíK, cSc. ì [email protected]

Dne 1. července 2008 byla slavnostně podepsána Rámcová smlouva o spolupráci mezi společností Honeywell a ČVUT.

Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., rektor ČVUT, a Ing. Jaro-slav Doležal, CSc., zástupce společnosti Honeywell pro Českou republiku, za účasti dalších zástupců obou institucí svými podpisy stvrdili začátek nové spolupráce, která spočívá především ve spojení praxe s výukou. Toto spojení přinese studentům informace o nových technologiích, nových poznatcích a tím bude napomáhat při vzdělávání studentů ČVUT.

Profesionálové ze společnosti Honeywell budou se stu-denty ČVUT spolupracovat zejména formou odborných přednášek, zadáváním témat odborných prací (bakalářských, diplomových, případně doktorských) a prostřednictvím mentoringu. Pro studenty se takto otevírá možnost nahléd-nout do praxe již během studia a případně si ověřit dosud nabyté teoretické znalosti i prakticky. „Je mou osobní ctí, že se mohu v této záležitosti angažovat a v tomto ohledu své bývalé alma mater přispět,“ uvedl Jaroslav Doležal.

Honeywell s ČVUT spolupracuje v řadě oblastí již od r. 1993. Významný impuls získala spolupráce před dvěma lety, kdy se na ČVUT zahajoval celosvětový projekt Honeywell-Nobel Initiative, který přivádí mezi studenty technických oborů vybrané laureáty Nobelovy ceny. Přednáška z oblastí nanotechnologií Dr. Horsta Störmera, nositele Nobelovy ceny za fyziku za rok 1998, byla první počinem. Cílem to-hoto projektu, který bude mít pokračování, je podchytit v nastupující generaci zájem o vědu a technologie.

Již pošesté probíhala koncem května na Fakultě elektrotechnické ČVUT soutěž IBM Student Research Projects. Studenti přihlásili v letošním roce 21 projektů, ve kterých řešili zadání vycházející z konkrétních potřeb a zájmů výzkumných pracovišť fakulty a společnosti IBM.

Práce na projektu v sobě zahrnovala detailní dokumentaci všech jeho fází a následně prezentaci výsledků před po-rotou. Vítěze určila odborná porota složená ze zástupců fakulty a IBM. Porota vybrala a ocenila výzkumné projekty v hlavní kategorii a dále v samostatné kategorii Cell.

V hlavní kategorii získal 1. místo projekt Mobilní aplikace – jízdní řády Jakuba Zahradníka a Petra Podhorského, 2. místo projekt Plugin a generátor skriptů pro WebSphere Tomáše Turka a Jakuba Řezníčka, 3. místo projekt SecondLife – Procházka Prahou a prezentace katedry počítačů Tomáše Vichty, Václava Stolína, Jana Žďárského a Jana Hořejšího.

V kategorii Cell se umístil na 1. místě projekt Disparity Map Computation on Cell Ondřeje Korotvičky, 2. místo získal projekt Multi-layer Perceptron on Cell Michala Navrkala a na 3. místě se umístil projekt Signal Filtration on Cell Jaro-slava Sýkory. Zvláštní cenu poroty dostal projekt Rozšíření aplikace SitCom o přehrávání zvuku Michala Valacha.

V loňském roce soutěže poskytla společnost IBM servery a simulátory procesorů Cell. Studenti na nich vyvíjejí a testují řadu algoritmů z oblasti umělé inteligence a rozpoznávání hlasu. Fakulta elektrotechnická ČVUT se tak stala jednou z prvních fakult na světě, která zařadila architekturu Cell do své výuky.

Dokumentace projektů soutěže je veřejně dostupná na http://ibm-cvut.felk.cvut.cz/

Honeywell a ČVUT stvrdily spolupráci smlouvou

Společnost IBM ocenila výzkumné projekty studentů

fOTO Ing. Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell a rektor ČVUT prof. Václav Havlíček podepisují smlouvu o spolupráci

fOTO Společnost IBM poskytla ČVUT servery simulátory procesorů Cell, které slouží k výuce studentů Fakulty elektrotechnické


Holky, pozor! podruhéalexandra HrOncOVáì [email protected]

centrum spolupráce s průmyslem – váš partner pro inovace na fel ČVUT

Mgr. MIcHal BrnUšáKì [email protected]

Cílem této kampaně bylo vzbudit zájem o technické vzdělání a vědu mezi mladými dívkami.

Kampaň probíhala na serveru www.holkypozor.cz a byla podpořena soutěží o iPod Shuffle. Přestože soutěž byla krátkodobá a měla prakticky nulovou mar-ketingovou podporu, ukázala se být vysoce efektivní – do projektu se během jednoho měsíce regis-trovalo přes 100 středoškolaček ze všech regionů České republiky.

Na základě tohoto úspěchu se společnost Hewlett-Packard rozhodla podpořit dlouhodobě projekt Holky, pozor! a společně s ČVUT nyní připravují novou verzi stránek, které se přemění v komunitní web, kde se budou setkávat všechny dívky se záj-mem o vysokoškolské technické vzdělání.

Společnost Hewlett-Packard a ČVUT v Praze spustily v dubnu letošního roku společný komunikační koncept zaměřený na cílovou skupinu dívky ve věku 14 až 19 let.

Na webu najdou nejenom infor-mace k tématu „žena a věda“, ale zároveň budou mít možnost na stránkách prezentovat své vlastní projekty a práce.

„Velmi nás překvapil zájem dívek o startovní projekt Holky, pozor! Od řady z nich jsme získali poměrně zajímavé reakce, které nás utvrdily v tom, že je nutné podporovat zájem dívek o tech-nické vzdělání,“ říká Eva Nová-ková, HR specialistka společnosti Hewlett-Packard zodpovědná za spolupráci s vysokými školami.

Nové webové stránky www.holkypozor.cz budou zprovozněny v průběhu září 2008.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se v říjnu 2008 otevře Centrum spolupráce s průmyslem (CSP), jednotný kontaktní bod pro firmy, které mají zájem využít výzkumné a personální kapacity univerzity.

Nové pracoviště Fakulty vzniká na základech projektu Tripod, který za svou dvouletou his-torii shromáždil klíčové znalosti prostředí a kompetence k řízení společných projektů s průmyslem.

Centrum zajistí vyhledání vhodných pracovišť pro řešení průmyslové problematiky, navrhne efektivní model spolupráce a za-jistí plnění termínů a kvalitní zpra-cování požadavků firem. Bude soustředit veškerou administrativu spojenou s řízením společných projektů a zajistí přehlednou, jednokanálovou komunikaci mezi podniky a univerzitou.

CSP se bude zabývat zejména řešením společných výzkumných projektů s případným financo-váním z grantových prostředků, zakázkovým výzkumem, výz-kumnými spoluprácemi nebo licencováním perspektivních technologií z portfolia ČVUT.

Centrum také připravuje pro-jekty v oblasti lidských zdrojů, které firmám umožní přístup k nejkvalitnějším studentům s per-spektivou dlouhodobé spolupráce.

Více informací na www.csp. cvut.cz.

V případě zájmu kontaktujte ředitele centra, Ing. Jaroslava Burčíka, Ph.D., na tel. 224 354 055, email: [email protected].

fOTO Tým Centra spolupráce s průmyslem. Zleva: Natálie Šeborová, Jana Peroutková, Jiří Hájek, Jaroslav Burčík, Michal Brnušák a Gabriela Jirátová

fOTO Martina Lesná, výherkyně soutěže Holky, pozor!

AktUAlity


PrOJekty

Sedm statečných z ČVUT

Ke komunikaci se současnými středoškoláky je nutné přistupovat velmi obezřetně a s citem. Vy-soké školy si musí uvědomit, že mají před sebou nehomogenní různorodou masu, která se dělí na mnoho subkultur s vlastními zájmy a vlastním jazykem. Díky internetu mají dnešní náctiletí větší přístup k informacím než generace před nimi, tím je jiné i jejich uvažování a způsob, jakým si mezi sebou předávají infor-mace. Email je pro dnešní teena-gery v podstatě příliš formální, v drtivé většině používají pro běžnou komunikaci nejrůznější typy messengerů, počínaje ICQ, konče sociálními sítěmi typu Fa-cebook. Hlavním a neúčinnějším komunikačním prostředkem se pro vysoké školy stal internet.

Z tohoto důvodu se odbor vnějších vztahů Rektorátu ČVUT rozhodl pro zcela novou formu marketingové kampaně, která je zacílena na studenty středních škol. Bylo nutné se vyhnout zaběhlým klišé, která jsou standardně používána pro nalákání středoškoláků ke studiu na vysokých školách. Ve spoluprá-ci s předním grafickým arteliérem

DRAWetc. byla navržena netradiční marketingová kampaň se názvem Sedm statečných z ČVUT. Název nemá nic společ-ného s klasickým westernem ze 60. let minulého století, ale představuje sedm fakult ČVUT. Pro každou z nich ilustrátoři vytvořili komiksový charakter s atributem typickým pro danou fakultu. Šéf studia Vladimír Strejček říká o projektu:“Přiblížit dnešním středoškolákům ČVUT? Začali jsme těžit z úspěš-ného konceptu Urban Legend, kde jsme si vyzkoušeli spojení kresby a fotky. Ilustrátor a desig-nér si začali vyměňovat ilustrace a grafiku, až z toho vznikl bohatý set plakátů, buttonků. Sedm statečných, to jsou charak-tery, které si vás najdou.”

Kampaň má přesné a cílené načasování – začíná v září 2008, tedy na začátku nového školního roku. Bude končit na začátku roku 2009, tedy v čase, kdy jsou termíny uzávěrek pro podání přihlášek na vysoké školy. Bude podpořena řadou podlinkových aktivit, roadshow po středních školách, a v neposlední řadě soutěží, kde hlavní cenou bude

alexandra HrOncOVáì [email protected]

Potřebují vysoké školy marketingové kampaně zaměřené na středoškoláky?Neustále klesající demografická křivka a upadající zájem o technické vzdělání mezi současnými teenagery nutí vysoké školy začít se chovat tržně a marketingově. Nastává boj o hlavy studentů.

fOTO Vizuály kampaně Sedm statečných z ČVUT z grafického artelieru Drawetc

„nabušená počítačová ses-tava“ v hodnotě 100 000,- Kč.Sedm statečných z ČVUT není krátkodobá záležitost. Cílem kampaně je vyvolat u dnešních středoškoláků emocionální vztah se značkou ČVUT a zároveň prezentovat ČVUT jako špičkovou technickou školu, která středoškolákům rozumí, zná jejich zájmy a mluví jejich jazykem. Z tohoto důvodu byl kampani přizpůsoben i copyrighting textů – zcela netradičně obsahuje současný teenagerovský slang.

Pro někoho to může být možná šokující, že se vysoká škola pouští do tohoto způsobu komunikace, nicméně pravda je taková, že studentů je čím dál méně, možnosti dostat se na vysokou školu jsou stále větší a zájem o technické vzdělání klesá. Proto je důležité zau-jmout, nebýt stereotypní a nabízet interaktivní komunikaci. A ČVUT toto všechno nabízí.

Mediálním partnerem projektu je Centrum.cz. Kampaň Sedm statečných z ČVUT startuje 15. září 2008 na www.sedm-statecnych.cz

9květen 2008

UDálOSt

teCniCAll

fOTO Popisek

divize 5 Vodohospodá ské stavby

Sta te se sou ástí úsp šné spole nosti

Revitalizace vodních tokKomplexní dodávky istíren odpadních vodKomplexní dodávky úpraven vodSanace hrázíStokové a kanaliza ní sít

»»»»»

…nestavíme pouze z betonu a oceli…

tel.: +420 222 185 111e-mail: [email protected]

www.smp.cz

»»

Nabízíme uplatn ní absolvent m, p ípadn i student m, pro dlouhodobou spolupráci.

Studenti úspěšně ukončili Trainee program ve škodě

Ing. Jana BOrOwIecKaì [email protected]

optickým snímacím zařízením si ve společnosti mohou ověřit přesnost výsledků, které při návrhu lopatky získávají výpočty metodou konečných prvků. Práce byla navíc náročná i v tom, že se jednalo o první experi-mentální měření tohoto druhu ve společnosti a Jakub Zeman musel zajistit nejen samotné pozorování, ale připravit i potřebné zařízení a počítačovou podporu.

Závěrečnou prezentací prací před zástupci společností holdingu ŠKODA a univerzit však pro trainees práce na projektu končit nemusí. Studenti na svých projektech mohou pokračovat i nadále, pokud si je vyberou jako diplomovou práci. A o tom,

V polovině července byl závěrečnými prezentacemi projektů ukončen třetí ročník Trainee programu, který pro studenty tech-nických oborů vysokých škol vyhlašuje společnost ŠKODA HOLDING a.s.

Do tohoto ročníku, který odstartoval v lednu, bylo vybráno 7 studentů z ČVUT v Praze, ZČU v Plzni a Univerzity Pardubice. Studenti po celou dobu trvání programu pracovali na odborných projektech pod vedením konzultantů ze společností holdingu ŠKODA, navštěvovali speciální kurz angličtiny a absolvovali kurz komunikačních a prezentačních dovedností.

Projekty, na kterých trainees pracovali, rozhodně nepatří do skupiny těch šuplíkových. Např. práce Jakuba Zema-na z ČVUT, který pracoval na projektu s názvem Snímání lopatek parní turbíny CCD kamerou, byla v řadě aspektů velkým přínosem pro společnost ŠKODA POWER. Díky informacím o chování lopatek parních turbín získaných

že všechny projekty byly velmi zajímavé a v řadě věcí inovativní, svědčí fakt, že v průběhu prezen-tací padla celá řada zajímavých dotazů, informací a dalších podnětů k jednotlivým pracem.

Na závěr absolventi obdrželi certifikát o ukončení programu a šek na částku dvacet tisíc korun.

inzerCe

teCniCAllpodzim 200810

téMA

energie z vodní elektrárny pro Ugandu

Ing. MarTIn KrálíK, PH.d.ì [email protected]

ních hydrologických charakteristik toku. Spád získaný přehradou a derivací využívá vodní elekt-rárna téměř v plném rozsahu.

Pro převádění povodňových průtoků slouží bezpečnostní přeliv, který je navržen jako nehrazený čelní s hydraulicky vhodně zaoblenou plochou o třech přelivných polích. Pro ochranu údolí pod přehradou i pro ochranu samotné přehrady je nutné kinetickou energii vody za bezpečnostním přelivem snížit na minimum. Na základě hydrotechnického výzkumu, provedeného na katedře hy-drotechniky, byl v projektu navržen tlumicí prostor u paty hráze. Velikost tohoto prostoru byla optimalizována a dále byla navržena netradiční opatření pro snížení kinetické energie vody při převádění povodně přes přehradu – prahy na dně skluzu.

Návrh tlumení kinetické energie za přelivy na vodním díle Nyagak je složitý, vzhledem k prostorové-mu uspořádání bezpečnostního přelivu, skluzu, svodu, tlumicího prostoru a odpadního koryta. Netradiční návrh tlumicího prostoru nebyl v České repub-lice dosud realizován, nicméně vychází ze zkušeností získaných dřívějšími hydraulickými výz-kumy. Provedený výzkum prakticky ve všech variantách prokázal velmi dobrý tlumicí účinek protisměrných proudů. Na výstupu do koryta je průtok rovnoměrně rozdělený na celou šířku průřezu bez výrazných prostorových jevů. S ohledem na velkou výstupní rychlost proudění je nezbytné velmi kvalitní opevnění koryta za výstupním prahem tlumicího prostoru.

A na závěr zbývá pouze popřát obyvatelům Ugandy mnoho zdaru při výstavbě přehrady i elektrárny a dlouhou dobu bezporuchového provozu vodního díla Nyagak.

Myšlenka postavit v Ugandě moderní přehradu je stará již 19 let. Oblast v okolí Neb-bi District, kde je výstavba přehrady plánována, není elektrifikována a místní obyvatelé a úřady chtějí vy-budovat elektrickou rozvod-nou síť. Základními prvky takové sítě jsou obyvatelé dané lokality, přenosová síť (tedy elektrické vedení) a výrobna elektrické ener-gie, tj. vodní elektrárna.

Koncepce vodní elektrárny Nyagak vychází z využití průtoků a spádu dané morfologickými, hydrologickými i ostatními pod-mínkami v Ugandě, s ohledem na projekční a stavitelské znalosti z České republiky i z celého světa. Hlavním důvodem k postavení přehrady je hydroenergetické využití horského toku Nyagak. Pro bezstarostnou existenci obyvatel pod nádrží je klíčová

bezpečnost přehrady zajištěná nejen v době průměrných průtoků, ale zvláště při nebezpečných extrémních po-vodních. Přehradní nádrž slouží k ochraně před povodněmi svojí akumulační funkcí a snížením kulminačního průtoku. Katedra hy-drotechniky se v roce 2007 spo-lupodílela s firmou Hydroprojekt CZ a.s. na přípravě projektové do-kumentace vodního díla Nyagak.

Hlavním úkolem kolektivu pracovníků katedry bylo navrh-nout a posoudit pomocí hydrau-lického modelu tu část přehrady, která odvádí vodu při extrémních povodních. V České republice má výstavba přehrad za účelem výroby elektrické energie mno-haletou tradici a spolu s využitím zkušeností s výstavbou vodních elektráren dává velmi dobrou perspektivu na úspěšný návrh a realizaci vodní elektrárny, přehrady a dalších souvisejících částí. Průtoky využívané vodní elektrárnou jsou dané ze základ-

fOTO Přehrada Nyagak bude zásobovat energií oblast o rozloze 3288 km2 a bude důležitým zdrojem energie pro 200 000 obyvatel

11podzim 2008 teCniCAllteCniCAll

téMA

dr. Ing. PaVel fOšUMPaUrì [email protected]

Přesto je realizace uvedených opatření velmi obtížná a často naráží na zamítavé stanovisko orgánů ochrany přírody z důvodu interakcí se životním prostředím. Ředitelství vodních cest ČR, jakožto investor projektu, proto velmi podporuje nalezení takového technického řešení, které bude maximálně ohleduplné k přírodě.Příkladem takového citlivého přístupu je optimalizace technického řešení splavnění Labe od profilu pláno-

Pracoviště je také v kontaktu se státním i soukromým sektorem. Podílí se například na matematickém mo-delování stokových sítí, optimalizaci čistíren odpadních vod, testování výrobků v hydraulických laboratořícha využívání odpadního tepla z bazénových provozů.

vaného plavebního stupně Děčín po státní hranici. Zajištění plavebních parametrů zde bude dosaženo pomocí regulačních úprav v podobě soustřeďovacích výhonův kombinaci s prohrábkou dna. V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze realizován výzkum, který byl prioritně zaměřen na interakce balvanitých výhonů a štěrkových náplavů. Cílem řešení byla optimalizace je-jich dispozičního a tvarového návrhu s ohledem na eliminaci zanášení prostoru mezi výhony a břehem jílovými a bahnitými plaveninami. Sedimentace těchto částic by znamenala likvidaci životních podmínek štěrkomilných společenstev, která zde v současnosti mají svá stanoviště.Technické řešení balvanitých výhonů proto musí být

uzpůsobeno tak, aby bylo zajištěno dostatečné promývání prostoru mezi výhony a břehem Labe. Výzkum proběhl ve dvou etapách. Nejprve bylo tvarové řešení výhonů optimalizováno pomocí 3D matematického modelu proudění vody. Ve druhé etapě byl potom návrh ověřen a dále upřesněn po-mocí hydraulického modelu ve vodohospodářské laboratoři. Výsledný návrh balvanitých výhonů zajišťuje dostatečné promývání prostoru za výhony a zajištění vhodných podmínek štěrkomilných společenstev. Výzkum je zdařilým příkladem udržitelného přístupu hledání takového technického řešení, které je zároveň šetrné k životnímu prostředí.

Splavnění dolního labe představuje udržitelný přístupProblematika splavnění dolního Labe v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN patří mezi velmi aktuální a diskutovaná témata. Celý projekt předpokládá výstavbu řady dílčích opatření včetně plavebního stupně Děčín. Cílem projektu je pak zajištění požadovaných parametrů labské vodní cesty, která představuje jeden z nejekologičtějších a nejefektivnějších způsobů přepravy zboží.

Víme, jak na vodu!

PrOf. Ing. JarOSlaV POllerT, drSc.ì [email protected]

Katedra zdravotního a ekolo-gického inženýrství vychovává vodohospodářské inženýry se zaměřením na projektování, výstavbu a provoz vodovodů a kanalizací, úpraven vody, čistíren odpadních vod, inženýrských sítí, bazénů. Součástí výuky je integrovaná ochrana přírodních vod a vodních zdrojů, aplikování informatiky a využívání software v oboru.

Vedle výuky se katedra zapo-juje do řešení grantových úkolů podporovaných EU, vládou ČR, Grantovou agenturou ČR, Ministerstvem školství ČR a interním programem ČVUT.„V současné době spolupracu-jeme se zahraničními pracovišti ze šesti zemí EU v rámci 5. Rámcového programu pro rozvoj vědy a technologií EU,“

uvedla doc. Ing. Iva Čiháková, CSc., z katedry zdravotního a ekologického inženýrství.Projekt s názvem “Assess-ing Infiltration and Exfiltration on the Performance of Urban Sewer Systems” (APUSS) je zaměřen na exfiltraci a infiltraci ze stokového systému. V rámci projektu CityNET se katedra podílí na projektu “Computer Aided Rehabilitation of Sewer network” (CARE-S), který řeší obecně problematiku poruch stokových sítí se zaměřením na počítačové zpracování.

V rámci 6. Rámcového projektu pro rozvoj vědy a technologií EU je katedra spoluřešitelem projektu FLOODSite, který se zabývá vývojem metodik a nás-trojů hodnocení rizika povodní a krizovým managementem.

fOTO Ochrana přírodních vod a vodních zdrojů je jednou z hlavních součástí výuky katedry zdravotního a ekolo-gického inženýrství

fOTO Štěrkové náplavy na dolním Labi

Přihlaste se na www.bosch.cz/technikroku Cílem soutěže je podpora mladých studentů a techniků z oblasti automobilové a průmyslové techniky, propojení teorie a praxe škol a průmyslových podniků. Soutěž je otevřena bez omezení pro všechny studenty prezenčního studia všech technických vysokých škol a vyšších technických odborných škol, kteří jsou řádně zapsaní ve studijním roce 2008/2009, a dále pro řešitele doktorandských prací. Soutěže se mohou zúčastnit pouze jednotlivci, kteří v roce 2009 nepřesáhnou věk 28 let.

Máš technické vize? AnoZúčastni se nového ročníku soutěžeCena Bosch - Technik roku 2008/2009

téMA

PrOf. Ing. Jan MelIcHar, cSc.ì [email protected]

Aerační zařízení se využívá v chemickém, petrochemickém nebo potravinářském průmyslu. Přispívá procesu samočištění v rybnících, vodních nádržích a vodotečích. Pro jeho častější využívání jsou nyní příznivé podmínky díky aktuálním renovacím a výstavbě čistíren odpadních vod v České repub-lice a díky požadavku intenzi-fikace čistírenských procesů.

Zařízení napomáhá k udržení vhodného prostředí pro vodní biotopy nebo pro ně vhodné prostředí vytváří.

Významné je také u aerob-ního čištění odpadních vod. V zahraničí je použití aeračního zařízení hydro-pneumatického typu poměrně časté a mohlo by být per-spektivní i v České republice.

Ke vhánění vzduchu do pro-vzdušňované kapaliny využívá aerační zařízení hydrodyna-mický účinek proudu kapaliny, který je vytvořen čerpadlovým axiálním oběžným kolem (hydro-pneumatický typ).

Zařízení tohoto typu se převážně uplatňuje v tech-nologiích čištění odpadních vod, jsou to např. oxidační příkopy, mělké aerační nádrže, vyh-nívací a kalové nádrže, kom-paktní čistírny, termofilní aerobní stabilizace kalu, a v chemicko - technologických procesech.

U čistíren odpadních vod z oblastí urbanistického i průmyslového charakteru může zařízení hydro-pneumatického typu plnit stejnou úlohu jako systémy s kompresory a dmychadly, ale bez potrub-ních rozvodů vzduchu a při snadné manipulaci a instalaci. Při zvýšených nárocích na čistírnu odpadních vod pak může být pohotově použito jako záložní zařízení, které umožní zvýšit dodávku vzduchu do kapaliny.

K výhodám zařízení patří relativně jednoduchá kon-strukce, minimální nároky na údržbu, rychlá a snadná montáž a vysoká mobilita. Dále jeho výhodou je vari-antní uložení (pevné, plovoucí), proměnná poloha hřídele, nízké investiční a přijatelné provozní náklady. Zařízení je vhodné i pro příležitostný provoz (krizové situace, eko-logické havárie) a ohleduplný provoz k přilehlému prostředí (nízké hodnoty emitované hlučnosti, nehrozí nebezpečí znečištění provzdušňované kapaliny olejem).

V současné době jsou zařízení uvedeného typu vyráběna pouze zahraničními společnostmi z USA (Aeration Industries International, Inc.) a Německa (Fuchs Gas- und Wassertech-nik GmbH). Jen jedna z nich má od roku 2005 obchodní

zastoupení v České republice, protože český výrobce pro-zatím na našem trhu chybí. V zahraničí jsou tato aerační zařízení vyráběna v rozsahu výkonů 380 W až 75 kW. Podrobnější technické para-metry vyráběných zařízení jsou součástí know-how zahraničních firem a nejsou běžně poskytovány technické veřejnosti. Jejich jediným nedostatkem, přes nespornou vysokou technickou úroveň, je relativně velká pořizovací cena.

Potřeba získat komplexnější soubor kvalitativních i kvantita-tivních údajů nutných k návrhu a realizaci aeračního zařízení hydro-pneumatického typu vedla k výzkumu prováděnému od roku 2002 na Ústavu mechaniky tekutin a energe-tiky Fakulty strojní ČVUT v Praze. Na uvedeném pracovišti byl proveden návrh, výroba a komplexní experi-mentální výzkum zařízení. Na základě získaných zkušeností na variantách zařízení laboratorního typu bylo následně navrženo a zpracováno technické řešení zkušebního aeračního zařízení s příkony do 5,5 kW.

Originální výsledky výz-kumu byly prezentovány na řadě konferencí a v od-borných časopisech.

Čistá voda znamená životÚstav mechaniky tekutin a energetiky Fakulty strojní ČVUT vyvinul aerační zařízení, které slouží k míchání a okysličování kapalin a které je jediným svého druhu v České republice.


teCniCAllpodzim 2008

rePOrtáž

14

cit slečny Markéty pro sníhLongyearbyen je jedno z nejsevernějších měst Špicberk. Má asi 2000 obyvatel, uhelné doly, radar a pozemní satelitní středisko. Každá rodina vlastní kromě auta i skútr. Mimo město se nosí zbraň pro případ, že by se objevil lední medvěd. Markéta Pokorná z Fakulty stavební ČVUT přijela během léta loňského roku na Špicberky, aby zde absolvovala Letní školu o mořském ledu v rámci Mezinárodního polárního rok. Ráda se dívá kolem sebe, fotí a píše.

Ing. MarKéTa POKOrnáì [email protected]


Na letní školu jsem jela s tím, že se dozvím více o dálkovém průzkumu sněhu a ledu. Také jsem chtěla v rámci svého oboru poznat kolegy a kolegyně. Celkem se sjelo 92 studentů a doktorandů z 16 zemí světa. Česky jsem mlu-vila jenom já. Poměr žen a mužů byl půl na půl. Atmosféra na letní škole byla skvělá. I v noci byl den.

Navštívila jsem přes 50 přednášek. Přednášející nás informovali o mořském ledu a jeho vztahu ke klimatu. Největší část zahrnovala geofyziku, ale mluvili jsme také o paleologii, biologii, biochemii a histo-rických souvislostech.

Profesor Grae Worster z cambridžské univerzity založil svou přednášku na experimen-tech. Když do slané vody vhodil kostky ledu, zeptal se, kdo si mys-lí, že teplota stoupne, ať zvedne ruku. Po několika minutách teplota klesla na mínus 17°C.

bylo pro ženu nemožné, zúčastnit se expedice u brit-ského námořnictva. Poznala jsem švédskou vědkyni, která svou práci zvládá i s dítětem, univerzita ji vychází vstříc.

Velkým zážitkem bylo, když jsem na vlastní oči na monitoru sledo-vala, jak se stahují data ze sate-litu ICESat.

Přes rok používáte satelitní data a pak máte online možnost vidět, jak se dostávají na zem. To bylo něco! Pozemní satelitní stanice Svalsat (78º13’ N) vidí všechny polárně obíhající satelity a může data z těchto satelitů přijímat. Na závěr školy pro nás organizátoři uspořádali grilování na pláži.

Když jsem se poslední den vracela na pokoj, přes cestu mi jako na rozloučenou proběhla polární liška.

A co na to fyzika? K tomu, aby led mohl roztát je třeba energie (tepla), a to i za cenu, že okolní voda zmrzne! Ale nezmrzla, protože obsah soli snížil bod mrazu do mínus desítek stupňů.

Americký profesor Don Perovich přednášel o albedu ledu a končil třemi zásadami měření v polár-ních oblastech: „Neběhej, nepoť se, a měj vždy lístek domů“.

Tematicky nejvíc jsem si odnesla z přednášky německého Christi-ana Haase „Sníh na mořském ledu“.

Uvědomila jsem si, jak málo lidí na světě pracuje s mořským ledem a že máme velkou zod-povědnost. Mořský led je bohužel minimálně zastoupen v globálních klimatických modelech, a proto jsou dosavadní odhady nepřesné.Profesorka Langhornová mluvila také o tom, že v 70. letech

Ing. Markéta Pokornávystudovala Fakultu stavební ČVUT, obor geodézie a kartografie. Během studií pobývala na Univerzitě v Hannoveru, na Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum a na Univerzitě Nový Brunšvik v Kanadě. Zúčastnila se vědeckých expedic v Grónsku, Irsku, západní Africe a Kanadě. V současné době pracuje na své doktorské práci, jejímž stěžejním tématem je mořský led. Zabývá se tloušťkou mořského ledu a sněhu pomocí satelitních dat. Orientuje se na Antarktidu, právě teď na Weddlovo moře. Chtěla by se stát profesorkou a dodat odvahy i dalším studentkám a kolegyním, protože ženy ve vědě podle ní velmi chybí.

„Mapování mořského dna či práce se satelitními daty mě fascinuje. Na moři je civilizace se všemi předsudky znenadání tatam. Satelitní data vám denně prozrazují, jak to vypadá s pokrytím ledu na obou pólech. Sedíte před monitorem, z okna se díváte do zeleně a jste svědky kousku historie ... “, říká Markéta. O ledové letní škole si stále ještě můžete přečíst na www.seaice.info


Při povodni v srpnu 2002 se objevily problémy spojené s bezpečností přehrad ve vztahu ke kapacitě pojistných zařízení a riziku přelití přes korunu hráze. V návaznosti na ničivé povodně v roce 2002 byly specifikovány problémy týkající se vodního díla Římov. V jejich řešení pomohl hydrotechnický modelový výzkum ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Vodárenská nádrž Římov byla vybudována v letech 1971-1978 na řece Malši jižně od Českých Budějovic. V době výstavby vodního díla projektová dokumentace vy-cházela ze statistických údajů známé hydrologické řady krátké doby trvání. V sedmdesátých letech nebylo také dostatečně prokázáno a popsáno globální oteplování pla-nety. Proto byly s výskytem extrémní povodně v roce 2002 přepočítány mnohaleté povodňové průtoky a došlo k jejich zvýšení. V souvislosti s tímto přepočtem a navíc zvýšením bezpečnosti vodních děl ze stoleté povodně na tisíclietou se bezpečnostní přelivy vodních děl stávají poddimenzované.

Přešetření bezpečnosti významných vodních děl má na sta-rosti technicko-bezpečností dohled na přehradách. Analýza bezpečnosti vodního díla Římov při extrémních povodních byla založena na přímém pozorování při povodni v roce 2002. Úkolem kolektivu pracovníků katedry hydrotechniky bylo navrhnout zlepšení podle fyzikálního hydraulického modelu, na jehož základě hydrotechnického modelového výzkumu byly vybrány nejúčinnější a nejefektivnější úpravy na přelivu a ve skluzu pro zlepšení bezpečnosti vodního díla. Tyto úpravy byly realizovány ihned v následujících letech po výzkumu.

Každé větší či důležitější vodní dílo v České republice prošlo v projektové fázi komplexním hydrotechnickým výzkumem. Můžeme si jen přát, aby tato přínosná spolupráce mezi správci vodních děl a výzkumnými týmy pokračovala a aby výsledky této spolupráce přinášely rozvoj v oblasti vodního hospodářství.

Katedra hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT vypracovala v roce 2005 metodiku využívající hodnocení rizika pro analýzu efektivnosti protipovodňových opatření. Tato metodika byla vybrána Ministerstvem zemědělství ČR pro posouzení priorit v investičním programu zaměřeném na protipovodňovou ochranu.

Metodika byla aplikována Strategickým expertem při po-sudkové činnosti v rámci II. etapy programu Prevence před povodněmi pro roky 2007 - 2010. Tento program je z větší části financován Evropskou investiční bankou.

V této etapě bylo nově kromě technického hodnocení přihlášených projektů také požadováno ekonomické hod-nocení jejich efektivnosti. K hodnocení byla použita me-toda nákladů a užitků, kdy byly porovnávány náklady na opatření s hodnotou úspory kapitalizovaného rizika po-tenciálních povodňových škod. Riziko bylo stanoveno meto-dou věčné renty pomocí rizikové analýzy z roční průměrné škody před a po realizaci navrhovaného opatření.

Ke stanovení potenciálních povodňových škod byly využity metody vyvíjené na katedře hydrotechniky od roku 1996. Metodika byla postoupena diskusi odborné veřejnosti a schválena Ministerstvem zemědělství ČR a Evropskou investiční bankou. Pro analýzu 349 projektů byly využity prostředky grafických informačních systémů a jednotné datové podklady dostupné pro celé území ČR.

Více informací je možné nalézt na stránkách katedry hydrotechniky www.prehrady.cz/k142.

Správci vodních děl spolupracují s odborníky

Vyplatí se protipovodňová ochrana?

fOTO Pohled na skluz na vodním díle Římov při kulminaci povodně, foto Ing. Miloš Sedláček

fOTO Jarní povodeň v roce 2006 ve Veselí nad Lužnicí

Ing. MarTIn KrálíK, PH.d.ì [email protected]

téMA

Ing. MarTIn HOrSKýì [email protected]

17podzim 2008

téMA

teCniCAll

Sklenici pitné vody, prosím

Projekt výzkumu řešení degra-dace pitné vody při její akumu-laci podporovaný Národní agen-turou zemědělského výzkumu sleduje jeden hlavní cíl. Tím je prevence vzniku nežádoucích organoleptických závad v aku-mulované vodě. Úkolem je tedy zjistit, které klíčové faktory mají vliv na udržení jakosti vody ve vodojemech a v distribuční síti.

A co se všechno během tohoto výzkumu sleduje? Jednak stáří vody a její výměna ve vodoje-mech, biologické a fyzikálně

chemické změny, to, jaký vliv má na akumulovanou vodu vzduch, a nakonec i stavební uspořádání vodojemů samotných.

Výstupem tohoto projektu jsou podklady pro aktualizaci a do-plnění normy ČSN 73 6650 o vodojemech a provozních řádů v souvislosti se zákonem 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v úseku ochrany veřejného zdraví.

dOc. Ing. IVa ČIHáKOVá, cSc.ì [email protected]

O tom, že dodržovat pitný režim je důležité pro zdraví, ví dnes každé malé dítě. Odkud se ale bere pitná voda, která nám teče z kohoutků? Je opravdu kvalitní? Katedra zdravot-ního a ekologického inženýrství Fakulty stavební ČVUT zkoumá, jaký vliv má na kvalitu vody její uchovávání ve vodojemech a distribuce vodovodními řády.

rekreační plavba na horní Vltavě

dr. Ing. PaVel fOšUMPaUrì [email protected]

Zkušenosti z mnoha evrop-ských zemí svědčí o tom, že ekonomický a volnočasový potenciál rekreační plavby je všestranně přínosným fenoménem, který je vhod-né podporovat a dále ro-zvíjet. V České repub-lice je využití tohoto perspektivního turistického odvětví na samém počátku.

Ideální podmínky pro rozvoj rekreační plavby nabízí horní Vltava v úseku z Českých Bu-dějovic až do nádrže Orlík. Re-alizaci tohoto projektu system-aticky připravuje Ředitelství vodních cest ČR. Jedná se o soubor investičních opatření, které zabezpečí parametry vod-ní cesty I. třídy, což odpovídá šířce plavební dráhy 20 m a plavební hloubce 1,6 m s marží 0,3 m. Po realizaci navazu-jících opatření na nádržích Or-lík a Slapy bude hornovltavská

vodní cesta napojena díky Labi na celou síť evropských vodníchcest. Mezi zásadní prvky splav-nění hornovltavské vodní cesty patří plavební komory, které bu-dou mít délku 45 m, šířku 6 m a hloubku nad záporníkem 3 m.

V této souvislosti se připravuje rovněž výstavba plavební komo-ry při stávajícím jezu v Českém Vrbném. Přepravní výška ko-mory bude 7,55 m. Návrh této plavební komory vychází z hydraulického výzkumu, který byl realizován v roce 2008 na Katedře hydrotechniky Fakul-ty stavební ČVUT v Praze.

Výzkum byl realizován na hydrau-lickém modelu v měřítku 1:15 a patří mezi největší svého druhu. Výzkum se zaměřil zejména na posouzení a optimalizaci plnění a prázdnění plavební ko-mory s ohledem na bezpečné proplavování sportovních a rekreačních plavidel.

Dále pak na způsoby tlumení energie vody na vtoku do pla-vební komory a na výtoku do dolní rejdy a na stanovení sil v úvazných lanech. Závěry výzkumu byly plně využity při přípravě projektové dokumen-tace, kterou zpracovává firma Hydroprojekt CZ, a.s.

fOTO Rekreační plavba na Vltavě je v porovnání s evrop-skými zeměmi teprve v počátcích


téMA

Úprava vody a umělé neuronové sítě

Než voda doteče ke spotřebiteli, je nutná její úprava. Úpravou pitné vody rozumíme procesy na úpravnách vody, které vedou k odstraňování nežádoucích látek tak, aby voda splňovala zákonem předepsané ukazatele a byla příjemná ke konzumaci.

Jedním z procesů používaných na úpravnách vody je i koa-gulace, kterou se ve vodě vzájemně shlukují nečistoty (organické látky, mikroorga-nismy, zákalotvorné částice) a ty se následně odstraňují dalšími technologickými postupy. Pro odstranění těchto nečistot se do vody přidává koagulant, což je chemická látka na bázi solí železa nebo hliníku.

V současné době se pro odhad správné dávky koagulantu používá sklenicová zkouška, která se provádí v laboratoři. Do kádinek se surovou vodou se nadávkuje odstupňované množství koagulantu a zjišťuje se tak nejvhodnější množství této látky pro separaci nečistot.

Protože je sklenicová zkouška časově i provozně náročná, hledali jsme možnost využití počítačů právě pro dávkování koagulantu tak, aby bylo možné zjistit dávku rychle a bez nut-nosti provádění laboratorních pokusů. Objevili jsme možnost aplikace umělých neuronových sítí (UNS), které simulují procesy učení lidského mozku. Neuronové sítě si můžeme představit jako matematický model skutečného mozku.

Stejně tak jako lidský mozek reaguje na podněty, reaguje i neuronová síť na vzory, které jí předkládáme. Jednotlivé neurony jsou poskládány v různých vzorech tvořících sítě, přičemž mezineu-ronové spoje se při učení mění tak, aby předkládané vstupy co nejvíce odpovídaly požadovaným výstupům.

První matematický model v ob-lasti UNS představili McCuloch a Pitts již v roce 1943. Dnes se tato technologie používá v mnoha odvětvích techniky, ekonomiky i jiných vědních disciplínách. UNS jsou součástí např. nadstavby Neural Network Toolbox programu Matlab. Tento program umožňuje programovat UNS tak, aby uměly z před-ložených historických dat získat informace o rozhodování techniků na úpravně vody.

Pro optimalizaci procesu koagulace byl využit tzv. interní model řízení (Internal Model Control - IMC). Součástí modelu jsou dvě UNS a filtr sloužící jako „hlídač“ systému. Ses-tavený model navrhoval dávku koagulantu na základě hodnoty parametrů surové i upravené vody. Velkým přínosem použití IMC je možnost okamžité reakce systému na změnu kvality surové vody i snížení v provozu používaných dávek koagulantu. Na základě op-timalizovaných dávek koa-gulantu je i předpoklad dosa-hování lepších kvalitativních parametrů upravené vody.

UNS jsou pro nás velkou výzvou. Koagulace je jen jedním z mnoha procesů úpravy vody a na základě našeho výzkumu je možné předpokládat úspěšnost použití UNS i pro optimalizaci dalších procesů na úpravnách vod.

Ing. Klára šTraUSOVáì [email protected]

fOTO Ing. Klára Štrausová se věnuje úpravě pitné vody pomocí umělých neuronových sítí.

Pitná voda z veřejných vodovodů je dostupná téměř po celé naší republice. Stačí otočit kohoutkem, napít se, uvařit si čaj nebo umýt nádobí. Co se ale děje s vodou před tím než k vám přiteče?

teCniCAll 19podzim 2008

téMA

Metro pod vodoudOc. Ing. JIří KOlíSKO, PH.dì [email protected]

vody a působením vlhkosti. Pro zjištění tloušťky základové desky byly jednak využity vývrty o průměrech 500 a 300 mm skrze základovou desku provedené pro realizaci odlehčovacích prvků, dále jádrový vývrt o průměru 70 mm na úroveň hydroizolačníhosouvrství a sondy pro zjištěnínapojení základové desky na podzemní stěny.

Zajištění základové desky stanice je vyřešeno netradičním způsobem pomocí odlehčovacích prvků, které zabezpečují řízené snižování hydrostatického tlaku podzemní vody na základovou desku. Realizace odlehčovacích prvků je netradiční a podle provedených analýz vysoce účinné a ekonomické řešení ochrany stávajících podzem-ních konstrukcí stanice vůči tlakovým účinkům podzemní vody. Odlehčovací prvky se ještě optimalizují a doplňují do dalších částí dna stanice.

Dodatečná vestavba odlehčovacích prvků nemá dopo-sud v naší, ani zahraniční praxi obdoby. Definitivní povodňová ochrana přestupní stanice Florenc bude dokončena až stavbou zábran do výšky hladiny vody v roce 2002 navýšené o 0,6 m, a to po zabezpečení všech konstrukčních dílů stanice Flo- renc C a po provedení nástavby na vestibul stanice Florenc B.

Po povodních v srpnu roku 2002 bylo rozhodnuto zcela nově na-vrhnout a vybudovat povodňovou ochranu pražského metra. Jako návrhová úroveň vody byla stanovena výška hladiny ze srpna 2002 navýšená o rezervu 0,6 m. Tato nově stanovená hranice překračuje původně uvažovanou úroveň stoleté vody v okolí některých stanic o více než dva metry. Za Achillovu patu pražské podzemní dráhy byla označena přestupní stanice Florenc, zejména pak nosná konstrukce stanice Florenc C a hloubený vestibul stanice Florenc B.

Původní projektová dokumentace se v tomto případě dochovala pouze částečně, a tak musela proběhnout řada průzkumů, sond a měření, aby byl zjištěn stávající stav konstrukcí. Bylo zjištěno, že by nosné konstrukce výše zmíněných částí metra novému návrhovému množství vody podlehly. Proto bude v krátkodo-

bém výhledu při potencionální povodni, která překročí výšku hladiny vody z r. 2002 zvýšenou o 0,6 m, řízeně zaplaven prostor stanice, a to přepadem povod-ňové vlny přes hradítka. Dojde tak k vyrovnání tlaků na konst-rukce a zabrání se tak poškození stanice. Je prokázáno, že škody způsobené vynuceným zapla-vením by byly řádově menší a podstatně rychleji odstranitelné, než škody způsobené případnou destrukcí nosných konstrukcí.

Budoucnost ovšem volá po komplexnějším řešení. Stavebně technický a hydrogeo-logický průzkum významně doplnil informace potřebné pro dokončení povodňové ochrany stanice Florenc C. Během průzkumu nebyly zjištěny skutečnosti, které by signalizovaly závažné statické poruchy. Nicméně, na mnoha místech stanice Flo-renc C je zjevný průběh korozních procesů vyvolaných vnikáním

fOTO Provádění odběru jádrového vývrtu z vnější stěny kolejiště

Co by se stalo s metrem při povodni podobné té, která pustošila Prahu v roce 2002? Jak zamezit možným katastrofálním následkům velké vody? Vědečtí pracovníci Kloknerova ústavu ČVUT našli odpověď. Předmětem průzkumů se stala stanice metra Florenc, jedna z nejstarších stanic pražského metra.

fOTO Stanice Metra B Florenc při záplavách v roce 2002

díky flotaci možné dosáhnout snížení spotřeby chemikálií, odstranění hliníku až o 80 – 85 % a organismů prakticky o 100 %. Je nejlepším procesem pro první separační stupně úpraven surové vody s vyšším obsahem organ-ických látek a s vysokými počty organismů, jaká se nachází v na-prosté většině našich povrcho-vých zdrojů.

Na úpravně vody Hradiště, jež prošla v letech 2004 – 2006 celkovou rekonstrukcí, jsme poprvé použili drenážní systém Leopold. Nyní je v rámci rekon-strukce nasazen na další velké úpravně Souš.

Filtry s drenážním systémem Leopold odstraňují zákal, železo, mangan a změkčují vodu. Jeho použitím dosáhneme zlepšení celkového výkonu filtru, vyšší účinnosti praní filtrů, kvalitněji upravené vody a prodloužení filtračního cyklu, což se promítne do snížení provozních nákladů na výrobu jednotkového objemu pitné vody.

Více informací o společnosti: www.svs.cz

teCniCAllpodzim 2008 teCniCAll

téMA

20

Přicházejí stále nové výzvySeveročeská vodárenská společnost a. s. působí na trhu v oblasti výstavby vodohospodářské infrastruktury již patnáct let. Veškeré akcie společnosti jsou v držení 459 severočeských měst a obcí. Severočeská vodárenská společnost patří k největším vlastnickým vodárenským společnostem v Čechách, protože její region pokrývá celý Ústecký kraj a podstatnou část Libereckého kraje.

„V posledním období jsou na nás kladeny mimořádně vysoké nároky, protože musíme v prů-běhu několika málo let uvést do souladu s evropskou legis-lativou vodárenskou infrastruk-turu v našem regionu na severu Čech. Jde o více než 8000 km vodovodů, 3000 km kanalizací, 53 úpraven vody a 166 čistíren odpadních vod na území, kde žije přes milion obyvatel. Naše současné úkoly se týkají především čistíren odpadních vod a úpraven vody, kde provádíme rekonstrukce, aby byly po roce 2010 schopné splnit přísnější parametry.

Zdvojnásobili jsme roční objem in-vestic a stále to nestačí. V dalším období přijde na řadu intenzivní obnova stávajících vodovodních a kanalizačních sítí, jež jsou leckde na hranici životnosti. Roz-sáhlé investice do vodárenské in-frastruktury samozřejmě vyžadují rozsáhlou projektovou přípravu, kterou pro nás nejčastěji provádějí naše dceřiná společnost, Severo-česká vodárenská inženýrská společnost, a také provozní spo-lečnost Severočeské vodovody a kanalizace.

Rádi bychom docílili toho, aby se dostala Severočeská vodárenská společnost do povědomí studentů a absolventů ČVUT i širší od-borné veřejnosti jako progresivní

společnost s pozitivním přístupem ke zkoušení a aplikaci technologií, přínosných pro kvalitu a výkon vodárenské infrastruktury, takže ve svém důsledku povedou k vyšší spokojenosti zákazníků,“ říká generální ředitel společnosti SVS, Ing. Miroslav Harciník.

Mnohým vadí aroma chlóru, který se do pitné vody přidává pro zajištění její bakteriální nezávad-nosti, proto jsme se rozhodli po přibližně dvouletém ověřování pro zavedení desinfekce pitné vody pomocí UV-lamp instalovaných na úpravnách vody. Tato technolo-gie výrazně zvyšuje hygienické zabezpečení pitné vody a umož-ňuje snížit dávky chlóru v rámci chlorace, resp. chloraminace na úpravnách na minimální úroveň, pouze pro zajištění hygie-nického zabezpečení vody dopra-vované distribučním systémem

Výsledky ze zkušebního provozu prokázaly, že při současném působení chloraminace a UV záření byly všechny sledované mikroorganismy zničeny. Výkonné UV lampy v celkovém objemu několika desítek milionů ko-run jsme již nainstalovali na úpravnách vody Libereckého kraje, na Souši (zásobuje pitnou vodou Jablonecko a část Liberce) a v Bedřichově (zásobuje Libe-rec). Další UV-lampy byly nainsta-lovány v úpravnách vody v Ús-teckém kraji III. Mlýn, Chřibská a Litvínov. Po velkých úpravnách povrchové vody jimi budeme postupně vybavovat menší úprav-ny, a to i úpravny podzemní vody.

Další novou technologií, kterouzavádíme na úpravnách vody Jir- kov a Souš, je flotace rozpuš-těným vzduchem. Flotace je separační proces, který slouží k oddělování suspendovaných nebo vločkovitých částic či or-ganismů od kapaliny. For-mou modelového poloprovozu jsme ji zkoušeli na úpravně vody Jirkov. Ukazuje se, že je

fOTO Ing. Miroslav Harciník, generální ředitel

fOTO Technologie pro úpravny vody: Nasazení UV lamp, flotace a filtrů Leopold


téMA

Mapy povodňových rizikdOc. Ing. ladISlaV SaTraPa, cSc.ì [email protected]

Sledování dlouhodobého vlivu teploty na stabilitu ostění tunelu

Ing. PeTr SaláK ì [email protected]

metod pro různé úrovně rozsahu a podrobnosti jejich hodnocení. S rozšiřujícím se nasazením geo-grafických informačních systémů jsou kladeny nové požadavky jak na rozsah a rychlost zpra-cování analýz, tak i na možnosti vizualizace jejich výsledků.

K běžně používaným mapám povodňového ohrožení osob a majetku stanoveným na zák-ladě rychlostí a hloubek zá-plavy pomocí matice rizika jsou nově požadovány i mapy eko-nomických povodňových rizik, například podle nové Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES nebo podle Planu hlavních povodí (MZe ČR, 2007).

Pro tyto účely jsou na katedře hydrotechniky vyvíjené nové metody a nástroje pro vizualizaci. Na základě spočtených poten-

Oblasti potenciálních povodňových škod je na katedře hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT věnována pozor-nost již od roku 1996. V průběhu vývoje vzniklo několik

In-site experiment v Podzemním výukovém středisku Josef naopak nebude tuto deformaci dovolovat, a tak vzniklá napětí budou maximální možná.

Bližší informace a vizuaizace měřených dat najdete na www.uef-josef.eu

ciálních povodňových škod na majetku pro jednotlivé povodňové průtoky a jejich lokalizaci v záp-lavovém území je možné vy-jádřit míru rizika pro každý ohrožený objekt v závislosti na pravděpodobnosti opakování pomocí metod rizikové analýzy.

Toto riziko je pak vhodné zobrazo-vat pomocí rastrové mapy v ba-revných odstínech s volitelnou škálou intervalů zobrazovaných hodnot a velikostí rozlišení rastru například v jednotkách [Kč.m2.rok-1] vyjadřující roční průměrnou ztrátu na metr čtvereční. Tyto mapy mohou sloužit k identifikaci lokalit s různou mírou ohrožení, a to jak při prevenci před povod-němi v oblasti plánování, tak i pro složky integrovaného záchranného systému za po-vodně.

TIMODAZ (Thermal Impact on the Damaged Zone Around a Radioactive Waste Disposal in Clay Host Rocks) je mezinárodní výzkumný projekt EU, na jehož řešení se podílí i Centrum experimentální geotechniky (CEG) Fakulty stavební.

Výzkumu se zúčastní 14 evrop-ských institucí a bude trvat do roku 2010. Finanční prostředky na projekt dosáhnou částky téměř 4 milionů EUR.

Nutnost zkoumání vlivu dlouho-dobého tepelného zatížení na stabilitu ostění tunelu vyvstala z úmyslu dalšího využití vyhořelého jaderného paliva. V současnosti se plánuje jeho uložení v tzv. hlubinném úložišti

(HÚ), které se prozatím jeví jako nejvhodnější řešení z hlediska bezpečnosti, proveditelnosti i hospodárnosti. Případným prvním krokem dalšího využití bude muset být bezpečné vyjmutí kontejnerů s odpadem z HÚ. Jedním z předpokladů je tak funkčnost použitého ostění.

To bude zatíženo mj. teplem uvolňovaným z uloženého paliva. CEG připravilo dva experimenty modelující „mezní“ stavy.

Cílem je ověřit chování kon-strukce při tepelném zatížení do 90°C. Konstrukce již běžícího laboratorního experimentu dovoluje snadnou deformaci ostění do okolního „hornino-vého“ prostředí. V prefabri-kátech tak nebudou vzni-kat výrazná napětí.

fOTO Mapa povodňových rizik Polabí

fOTO Usazování bednění pro montáž vrchní části ostění experimentu TIMODAZ

teCniCAllpodzim 2008 teCni

téMA

22

Trubní odlehčovací komoraKanalizace většiny našich měst jsou navrženy jako jednotné a slouží pro odvádění vod odpadních i dešťových. Pro použití jednotné kanalizace někdy existují ekonomické důvody, ale velký vliv má i tradice. V případě velkých měst je typ kanalizace často veden historickými zkušenostmi.

Sloučení odpadní a dešťové vody v jednotné stokové síti přináší celou řadu nevýhod – vyšší nároky na čerpání v čistírně od-padních vod, zředěná odpadní voda působí technologické prob-lémy. Největší nevýhodou jednot-né stokové sítě je nutnost stavby odlehčovacích komor (OK), které slouží k vypouštění směsi od-padní a dešťové vody při silných deštích přímo do vodního toku.

Společnost HOBAS oslovila fakultu stavební ČVUT (FSv), s požadavkem na vývoj nového typu odlehčovacích komor. Zák-ladními kritérii a limity pro vývoj bylo využít výrobního progra-mu firmy (potrubí a sklolami-nát), snížit ekologické zatížení vodního toku a to zejména jeho ekologické a estetické zatížení po přívalových deštích, a tím vylepšit funkci doposud známých řešení odlehčovacích komor,

a v neposlední řadě zlevnit dodávku a montáž těchto objektů.

Při vývoji tohoto nového typu odlehčovací komory bylo nutné sledovat nové zákonné úpravy a to zejména Rámcovou směrnici o vodě 2000/60/EU a Vodní zákon 254/2001 Sb. v České republice. Odborníci z FSv museli rovněž při vývoji akcentovat výhled do budoucna, neboť životnost odlehčovacích komor se pohybuje v řádu několika desítek let. Za tuto dobu se zákony mohou zpřísnit, vypouštění z odlehčovacích ko-mor zpoplatnit na základě vy-pouštěného znečištění atp. a navíc chceme využívat naše recipienty i k rekreačním účelům.

Pro tyto podmínky tým pracovníků z FSv vyvinul Trubní odlehčovací komoru s počátečním pracovním názvem „sněhulák“ pro jeho cha-rakteristický řez. Výhodou je za-

chycení prvního splachu nečistot z povodí v retenčním prostoru. V praxi to znamená, že po skon-čení dešťě dojde k samočinnému postupnému vypláchnutí stoky. Jelikož se jedná o materiál s hladkým povrchem stěn, bude odtok sedimentů a nečistot ze dna stoky snazší. Velkou výho-dou TOK je jednoduchost stavby, možnost samočištění a také vyšší účinnost k oddělení nečistot.

Po ukončení výzkumu nastou-pilo vysvětlování, prezento-vání a ukázky principu tohoto nového řešení oddělování od-padních vod pomocí Trubní Odlehčovací Komory (TOK) v jed-notné kanalizační síti. První rea-lizací je TOK Moravský Krum-lov, kde se potvrdily předpoklady možností výroby dílů TOK a jejich montáže na stavbě. Pro výstavbu je hlavní předností prefabrikace a výroba v dílnách při mini-malizaci požadavků a potřeb pro montáž na stavbě.

TOK nevyžaduje v zásadě mokré procesy stavby (zdění, beto-nování atd.), prvky se uklá-dají a zasypávají stejnou tech-nologií jako trubní materiál HO-BAS. Po sestavení TOK a spo-jení pomocí standardních trub-ních spojek je TOK funkční a po napojení škrtící tratě, odlehčení a vstupů do prostoru TOK pomocí vstupních šachet je objekt v rámci kanalizační soustavy zcela funkční. Doba výstavby TOK v Moravském Krumlově nepřekročila jeden den.

Ing. JarOSlaV POllerT, PH.d.ì [email protected]

fOTO Osazení trubní odlehčovací komory v Českém Krumlově. Tento typ potrubí dostal pracovní název “sněhulák” pro jeho charakteristický řez, jak je to patrné na snímku.


téMA

PrOf. Ing. Karel KaBele, cSc. ì [email protected]

Bez ohledu na příčiny měnících se klimatických podmínek dochází postupně v hydrologickém režimu toků k prohlubování extrémů. Začínají se objevovat rychlejší povodně s neočekávaně vyso-kými průtoky a současně i hlubší období sucha.

Kolektiv výzkumníků katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT se zabývá analýzou vlivu nových podmínek na funkci přehrad, tj. schopností přehrad bezpečně zvládat povodně a současně zajistit zásobu vody pro období sucha.

V rámci výzkumného projektu QH 71201 “Spolehlivost a bezpečnost vodohospodářských děl v měnících se klimatických podmínkách” spolufinancovaného Národní agenturou pro zemědělský výzkum budou protichůdné požadavky na přehrady analyzovány.

Výsledkem výzkumu probíhajícího v letech 2007 až 2011 budou doporučení pro technické úpravy přehrad a nová pra-vidla pro jejich řízení. Doporučení se budou zejména týkat schopnosti zařízení přehrad převádět povodňové průtoky. Jde o bezpečnostní přelivy, doplňkové havarijní přelivy, nové a kapacitnější výpusti, které umožní operativnější zásahy do řízení vodního díla před a při povodni.

Dalším aspektem je zajištění zásobní funkce provozovaných a nových přehrad tak, aby byly zajištěny po technické stránce funkce vodního díla za sucha. Zde se jedná např. o etážové odběry z nádrží, které umožní odebírat vodu z těch horizontů, které nejsou znehodnoceny eutrofizací za teplého a suchého počasí. Důležitou funkci budou hrát nově dimenzovaná technická zařízení přehrad na našich tocích tehdy, když se nebudeme chtít smířit s vysychajícími a páchnoucími toky. Při zajišťování akceptovatelných minimálních průtoků v období sucha jsou nádrže přehrad s dostatečnou zásobou vody nenahraditelné.

V březnu 2008 byl slavnostně zahájen provoz nově vybudované Demonstrační a výukové laboratoře technických zařízení budov na katedře technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze. Laboratoř je vybavena pro experimenty v oblasti vnitřního prostředí budov, hydrauliky otopných soustav a akumulace tepla.

K hlavním prvkům laboratoře patří měřicí kabina s rozměry 3 x 4 x 3 m s nastavitelnou teplotou každého z povrchů a s definovanou výměnou a teplotou vzduchu pro vytvoření okrajových podmínek pro experimenty v oblasti vnitřního prostředí budov, domů a bytů – např. rozložení teplot v pros-toru při různých způsobech jeho vytápění a větrání.

Dalším pracovištěm je vyvažovací linka pro hydraulické vyregulování otopných soustav, určená pro praktické ex-perimenty na teplovodních otopných soustavách. Třetím pracovištěm je experimentální stratifikovaný zásobník tepla pro výzkum v oblasti akumulace tepla do vody.

Dodávku tepla, chladu a vzduchu zajišťuje tepelné čerpadlo v reverzním zapojení, elektrokotel a vzduchotechnická jed-notka, které jsou součástí laboratoře stejně jako přístrojové vybavení pro měření teplot, průtoků a tlaků vody a vzduchu.

Laboratoř je řízena měřícím a regulačním systémem, který bude v letošním roce doplněn o možnost vzdáleného moni-torování a řízení. Laboratoř je využívána nejen ve výuce magisterských a doktorských studijních programů (např. Budovy a prostředí), ale i v rámci aplikovaného výzkumu pro praxi a kurzů celoživotního vzdělávání, pořádaných katedrou technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT.

Zvládnou naše přehrady klimatické změny?

aby nebylo v bytě přetopeno…

fOTO Betonová hráz přehrady Vrchlice fOTO V nově otevřené laboratoři se provádí experimenty z oblasti vnitřních prostředí budov, domů a bytů

dOc. Ing. ladISlaV SaTraPa, cSc.ì [email protected]


téMA

24

Hydraulická doprava přepravuje vodu a kapaliny

Při různých technologických pro-cesech není potřeba dopravovat jenom vodu, ale často i jiné kapaliny nebo směsi kapalin a tuhých částic. Zatímco problémy spojené s prouděním vody v trubních systémech jsou dnes již poměrně snadno řešitelné, proudění jiných kapalin nebo směsí je mnohem složitější a řešení otázek spo-jených s technologickými procesy mnohem komplikovanější.

Jedním z ekonomicky výhod-ných způsobů přepravy syp-kých materiálů je hydraulická doprava. V České republice se největší objemy sypanin hy-draulicky dopravují z tepelných elektráren a tepláren do složišť. Dalšími příklady aplikace jsou odbahňování rybníků a nádrží, transport těžených hornin a se-dimentů apod. Významným uživatelem je i chemický průmysl. Navíc, aniž by si to laik uvědomil,

sám k hydraulické dopravě denně přispívá, dopravovanou směsí jsou i splaškové odpadní vody. Přirozenou hydraulickou dopravou v přírodě je pohyb splavenin v tocích přispívajícím ke změnám charakteru koryt (zanášení, vymílání, eroze).

Na katedře hydrauliky a hydrolo-gie Fakulty stavební ČVUT se vy-víjí a testují modelovací a měřící prostředky pro popis chování těchto druhů proudění a jejich vlivů na procesy. Zatímco s běž-ným rutinním provozem zaří-zení si provozovatel sám nebo ve spolupráci s projekční kanceláří či konzultační firmou díky svým zkušenostem zpra-vidla poradí, při potřebě op-timalizovat nebo inovovat technologii je potřeba získat hlubší poznatky. Přitom může být teoretické zázemí katedry a možnosti konkrétního apliko-

vaného výzkumu (laboratorního a /nebo matematického) pro pra-xi dobrým pomocníkem.

Významnou oblastí, která se dotýká široké veřejností, je problematika stanovení rozsahu záplavového území, a to včet-ně jeho aktivní zóny. Ta význam-ným způsobem zasahuje do roz-voje obcí a měst.

V současnosti k tomu přistupuje v souladu se směrnicemi Ev-ropské unie i zpracování map povodňových rizik. K jejich stanovení využívá katedra nejmodernějších postupů založených na modelování proudění pomocí 2D modelů a následným zpracováním potřebných mapových výs-tupů pomocí nástrojů

Ing. TOMáš PIceK, PH.d.ì [email protected]

fOTO Letecký pohled na odkaliště Chemopetrolu Litvínov

fOTO Malá kamera umístěná na brýlové obrubě snímá z bezprostřední blízkosti uživatelovy oční pohyby

fOTO Hydraulická doprava je jedním z ekonomicky výhodných způsobů přepravy sypkých materiálů


PrOJekty

I4control ovládá počítač prostřednictvím pohybů očí

Jeho základní předností je to, že dokáže nahradit počítačovou myš, což umožňuje ovládat veš-keré aplikace, které jsou ovla-datelné myší. Tento systém byl vyvinut na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Původně byl systém I4Controlvyvinut jako asistivní pomůcka pro handicapované uživatele počítače. Je zejména určen pro osoby s motorickými handi-capy, jejichž důvodem mohou být jak určité druhy svalových onemocnění, tak úrazy či nehody.

„V průběhu vývoje tohoto zařízení jsme si ale uvědomili, že princip tohoto přístroje je možné využít i v řadě dalších oborů, zejména v medicíně či průmyslu“, říká Ing. Marcela Fejtová, která se na vývoji tohoto unikátního přístroje podílí.

Základem systému I4Control® je malá kamera umístěná na brýlové obrubě, která z bezprostřední blíz-kosti snímá uživatelovy oční pohy-by. Tento naměřený videosignál je posléze zpracován a vyhodnocen. Získaná informace o změně

polohy uživatelovy zorničky slouží přímo k řízení polohy počítačové myši. Dívá-li se uživatel např. vpravo, počítačový kurzor se pohybuje vpravo atd.

Jedná se o podobný princip jako u joysticku. Kliknutí levého tlačítka myši nahrazuje mrknutí, či spíše zavření oka na určitou časovou konstantu (nejčastěji jednu sekun-du). Pravé tlačítko myši nahra-zují doplňkové funkce základního menu, které se vyvolá zavřením oka na delší časovou konstantu (nejčastěji dvě sekundy).

Doprovodný software k systému I4Control možňuje handicapo-vaným uživatelům efektivněji ovládat instalované aplikace. In-formace o změně polohy zorničky ale může být s úspěchem využita i k ovládání jiných technických zařízení, například televize, rádia, žaluzií či elektrického vozíku.

Systém I4Control získal řadu prestižních domácích a zahraničních ocenění. V roce 2004 získalo zařízení zvláštní cenu poroty v pro-jektu Česká hlava.

Rok 2006 přinesl projektu hned několik cen – Evropskou cenu EISTP (The European Infor-mation Society Technologies Prize Winner; nejprestižnější cena, která je každoročně udě-lována převratným inovativním produktům v oblasti technologií pro informační společnost) a Zlatou medaili z Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

V témže roce získal systém na výstavě IST 2006 v Helsinkách ocenění Best Exhibit Award.

Slavnostní uvedení systému I4Control na trh bude v září letošního roku v Jedličkově ústavu a školách pro handi-capované. Hardwarové a soft-warové úpravy pro sériovou výrobu provedla firma Medicton group, s.r.o., která také bude zařízení prodávat a servisovat.


Systém I4Control® je nový typ počítačové periferie, která umožňuje motoricky handicapovaným uživatelům ovládat prostřednictvím očních pohybů, případně pohybů hlavy, osobní počítač.

fOTO Systém I4Control byl původně vyvinut jako asistivní pomůcka pro handicapované uživatele počítače

fOTO Malá kamera umístěná na brýlové obrubě snímá z bezprostřední blízkosti uživatelovy oční pohyby

fOTO Hydraulická doprava je jedním z ekonomicky výhodných způsobů přepravy sypkých materiálů


rOzHOvOr

26

„Památkář najatý developerem na posudek v jeho prospěch není nezávislý.“

Každý návštěvník stránek Výz-kumného centra průmyslového dědictví na nich nalezne registr průmyslového dědictví. V čem tento registr spočívá?Byl to základ naší činnosti od roku 2002, kdy jsme začali fungovat na základě interního grantu ČVUT. A registr je de facto osou naší činnosti. Slouží k podchycení a k inventa-rizaci průmyslového dědictví v České republice. Je totiž velmi obtížné se dostat k informacím, které my potřebujeme.

A jaké informace to jsou?Vzhledem k naším časovým možnostem i finančním prostředkům registrujeme industriální objekty, jako jsou továrny, průmyslové areály, doly, průmyslová skladiště či navazující stavby pouze do určité vstupní informační úrovně, aniž bychom ve většině případů měli možnost a ctižádost jít do větší hloubky, než by to mohl dělat například památkový ústav. Jak my sami říkáme, jsme tady na dobu omezenou a tyto objekty velmi rychle mizí. Naším úkolem bylo tedy přijít a co nejdřív zachytit co nejvíc objektů než zmizí, tak,aby se s nimi dalo dále pracovat. Základní informací je, že objekt existuje a kde se nachází. Toto dále rozšiřujeme až do podrob-ností o dataci stavby, autorství, kdo objekt postavil, kdo byl inves-torem, jak se objekt postupem času změnil a jak se změnili jeho vlastníci. Na základě toho vznikne hodnocení, zda má být daný památkově chráněn či jak se dá dále využít. Tyto informace je pak možné například využívat i při výuce na Fakultě architek-tury či Fakultě stavební.

Kolik objektů máte v tuto chvíli zaregistrováno v databázi?Máme zaregistrováno zhruba 10 000 objektů, ale jenom část z tohoto množství už obsahuje ty informace, které bychom tam chtěli mít a které jsou zapotřebí, které jdou do nezbytné hloubky, které podchytí informace o sta-vebním vývoji a obsahují plá-novou dokumentaci atd.

Z jakých pramenů čerpáte všechny ty údaje o průmys-

lových objektech? To musí být doslova mravenčí práce zjišťovat vše, co se dá…Pokud bychom měli všechny ob-jekty mapovat a zpracovávat sami, tak to skutečně není v lidských silách, respektive v silách jedné instituce. Ve snaze výzkum urych-lit a také dosáhnout, aby životnost našich informací byla trvalejší, porovnávali jsme je s údaji od pracovníků muzeí, Národního památkového ústavu i Minister-stva kultury. Databázový list byl vlastně konstruován tak, aby mohl všem partnerům vyhovovat, a na druhé straně my od nich čerpáme informace, které vklá-dáme do databáze. Pravdou je, že informační hodnota jednot-livých databázových listů se různí podle to, z jakých zdrojů čerpáme. Podle toho máme také roztříděnou věrohodnost jednotlivých listů s tím, že ty, za kterými si stojíme a které jsme sami ověřovali, jsou přístupné veřejnosti na našich internetových stránkách na serveru ČVUT. Ostatní databázové údaje nám slouží jako podklad pro další výzkumnou práci. Centrum od samého začátku fungovalo jako propojující místo i pro jiné instituce, které se zabývají historií techniky nebo průmys-lovým dědictvím, až po po vazby na problematiku brownfields...

Brownfields a nové využití průmyslového dědictví jev současnosti velmi populární. Zasahujete nějakým způsobem do této oblasti? Ano. V minulém roce jsme se podíleli na podkladech pro roz-vojovou národní strategii rege-ner-ace brownfields pro vládní agen-


fOTO ”Dotýkáme se dějin průmyslu,” říká ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví, PhDr. Benjamin Fragner

Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze se již několik let úspěšně věnuje mapování industriálních objektů v České republice, výzkumu, záchraně a novému využití technických památek. V jeho čele stojí ředitel PhDr. Benjamin Fragner, se kterým jsme si povídali o průmyslových památkách, kladenské huti a nezávislých památkářích.


turu CzechInvest zpracovanou pro českou vládu. V tuto chvíli probíhá intenzivní jednání mezi pracovníky CzechInvestu a námi o možném propojení a případném využití našich databází z toho důvodu, že pro CzechInvest jsou užitečné nejen informace o vlastnících objektů, případně to, zda má daná lokalita či areál nějakou ekologickou zátěž. Ukázalo se, že i pro ně může být zajímavé znát historický a kulturní kontext objektů, tedy to, co bezesporu zvyšuje hodnotu území.

Podařilo se vašemu Centru zachránit nějaký objekt, areál či lokalitu takovým způsobem, že byla prohlášena za kulturní památku? Netroufal bych si říct, že jsme sami něco zachránili. Určitě jsme se však o to výrazně zasloužili. My se snažíme veškeré výsledky naší činnosti okamžitě a velmi výrazně publikovat, což určitě pomáhá změně názoru investorů a majitelů objektů. Býváme přiz-váni do komisí Ministerstva kultury a Národního památko-vého ústavu, kde se rozhoduje o osudu určitých areálů a objektů, čili tam je institucionální vazba velmi důležitá. A u mnoha spor-ných kauz jsme také vyzýváni ministerstvem, abychom psali posudek nebo vyjádření. Je pravdou, že jako akademické pracoviště ČVUT jsme pokládáni za pracoviště nezávislé a „nez-korumpovatelné“, a z tohoto důvodu jsme často žádáni o oponentury pro státní instituce. Soukromými investory raději ne.Já tvrdím, že památkář, který je najat developerem, aby napsal posudek v jeho prospěch, nemůže být nezávislým.

Co je dle vašeho názoru nejúčinnější osvěta v boji proti úpadku či likvidaci historic-kých průmyslových objektů?To, co pomáhá v hledání nového postoje, je určitě rychlé a rep-rezentativní publikování výsledků výzkumu. Začali jsme identifikací průmyslového dědictví na území Prahy, z níž vznikla publikace Pražský industruál, což bylo jakési zhmotnění virtuálního světa registru. Považujeme za náš velký úspěch, že se nyní při debatách o hodnotách pražských industriál-ních objektů jako argument uvádí, že byl uveden v této publikaci.

Velmi známým projektem

vašeho centra je bienále Industriální stopy, mimo mnoha dalších míst nalezlo mimořádnou odezu předevšímv Kladně.Kladno se v letech 2003 – 2004 stalo naším pilotním místem, kde jsme si vyhodnocovali význam průmyslového dědictví pro řeše-ní problematiky brownfields.Pro naše téma jsme tam získali mnoho příznivců, s primátorem Kladna panem Ing. Jiránkem jsme rozvinuli spolupráci, která potom přerostla i ve spolupráci při pořá-dáni mezinárodního bienále Industriální stopy. Jsem přesvědčen, že Kladno bylo jedním z prvních míst, kde byly aktivity Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT zřetelné – výsledky výzkumu ve vztahu ke Středočeskému kraji byly publikovány formou odborné konference i jako populární průvodce. Zado-stiučiněním pro mě a mékolegy bylo, že se vizuálním sym-bolem bienále roku 2005 staly věže vápenek v kladenském areálu Vojtěšské huti. Tam se také pořádalo tak zvané indus-triální safari s řadou divadelních a hudebních představení, které se setkalo s neuvěřitelnou odezvou u místních lidí i představitelů města. Začali přehodnocovat názor na stavby, které ještě nedávno zatracovali. Nicméně i to, že se věže Vojtěšské huti staly symbo-lem všech těchto aktivit, přispělo letos na jaře k jejich zapsání na seznam kulturních památek. A já osobně si myslím, že to pomohlo změnit pohled na de-privované území v centru města.

Říkal jste, že informace pro registr čerpáte od institucí. Ale je možné je čerpat i od jednotlivců a vlastníků hitoric-kých průmyslových objektů?Velmi vítáme od našich spolu-pracovníků informace, kterérozšíří poznání průmyslového dědictví na území České repub-liky. Vedle mnoha renomovaných odborníků v regionech ale spo-lupracujeme i s bezpočtem ama-térských nadšenců, jejich podněty jsou často nedocenitelné. K úze-mí, které zkoumáte, musíte vždyc-ky nalézt osobní vztah. Mnohé se dozvíte z literatury, z archivu, vlastním terénním průzkumem, něco se dozvíte rešeršemi... Ale ta zkušenost lidí, kteří v mapo-vané oblasti žijí a znají proměny ve vzdálené i nejčerstvější historii je mimořádně důležitá. Úplně základní je také spolupráce

s vlastníky objektů. Cílem registru není pouze mapování historie průmyslu a vyhodnocení, co z průmyslového dědictví zbylo v materiální podobě do sou-časnosti. A to je velmi kompli-kované. Většina institucí se do-sud zabývala historií průmyslu spíš jakoby bez zájmu o to, co z něj přetrvává. Proto se jmenu-jeme výzkumné centrum průmys-lového dědictví – my se skutečně dotýkáme dějin průmyslu a záro-veň zachycujeme současný stav průmyslového dědictví. Především však usilujeme o jeho transformaci a využití nejen z hlediska muzejního uchování,ale o jeho vtažení do součas-ného života, aniž by se zachova-né historické, architektonické a urbanistické hodnoty likvidovaly. To je jedna z ambicí, kterou máme před sebou. Asi by bylo těžko ji naplňovat bez vazby na další obo-ry, jak to umožňuje akademické prostředí technické univerzity spoluprací mezi Centrem průmys-lového dědictví – které se má stát součástí nově vznikajícího vyso-kokolského ústavu dokumen-tace techniky a průmyslu – a dalšími fakultami ČVUT. Nejde jen o hledání možností a o recyklaci v krátkodobém zájmu, kdy se nové využití lehce zvrtne ve zneužití až ničení historicky i umělecky jedinečných hodnot. Výsledky výzkumu hovoří jednoznačně pro projekty, které obstojí v trvalejší perspek-tivě udržitelného rozvoje. Snažíme se kulturní dědictví obohatit a nikoliv připravit půdu pro likvidaci.

PhDr. Benjamin Fragner (1945)

Ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze od roku 2002. Je kurátorem, organizátorem a spoluautorem řady odbor-ných akcí a výstav. Zabývá se dějinami techniky a teorií architektury a urbanismu.


PrOJekty

28


Loftové bydlení bylo na konci 50. let a počátkem 60. let fenoménem mezi umělci na newyor-ském Manhattanu. Tito lidé potřebovali pro svoji tvorbu bydlení ateliérového typu s vysokým stropem a velkými okny. Ideální příležitost představovala přestavba opuštěných továrních hal a již nepoužívaných průmyslových budov.

lofty rostou v Čechách jako houby po dešti

Co to jsou „brownfields“?

Brownfields je urbanistický termín, kterým se označují nemovitosti a pozemky v urbanistické lokalitě, které z nejrůznějších důvodů poz-byly svou původní funkci, zůstávají opuštěné či nedostatečně využité (případně podvyužité). Snadněji a rychle podléhají zkáze, fyzicky i ekonomicky negativně ovlivňují okolí. K důsledkům původní činnosti (např. výroba, těžba, doprava, skla-dy atd.) zpravidla patří i pravdě-podobné riziko ekologické zátěže v místech opuštěných areálů a ob-jektů. Anglický název „hnědá pole“ vychází z letecké terminologie – touto barvou byly na leteckých a sa-telitních snímcích vyznačeny opuš-těné budovy.

na problém, že daný objekt, který chce přestavět na lukra-tivní loftová bydlení, si z minulé průmyslové činnosti do součas-nosti nese nejrůznější ekologické zátěže, které je nákladné odstra-ňovat, ale je navíc pro svůj historický význam či umělecké hodnoty památkově chráněn.

Touto problematikou se zabývá i Výzkumné centrum průmyslo-vého dědictví ČVUT v Praze. Jeho ředitel, PhDr. Benjamin Fragner, k využití brownfields pro bytovou výstavbu či přímo některé z prů-myslových objektů na loftové byd-lení říká: „Není přínosem ty ob-jekty využít jakkoli bez vědomí hodnot, ale je velmi důležité hod-noty objektu nepopřít a nezničit. To je velmi citlivé téma, o kterém se hovoří a které se snažíme dále přenést do výuky na Fakultě architektury a Fakultě stavební.

Nelze hodnotu těchto objektů pro budoucnost likvidovat jen proto, že ji neznáte nebo ji vědomě přehlížíte anebo jen krátkozrace jdete za okamžitým cílem bez snahy trvalejšího rozvoje.“

Příkladem velmi úspěšného využití průmyslového dědictví pro loftová bydlení jsou nedávno do-končené lofty v bývalém holešo-vickém parním mlýnu či lofty Nuselský Mlýn v Praze.

Brownfields s bývalými průmys-lovými objekty lze samozřejmě využít i pro komerční účely. Náku-pní galerie Vaňkovka v Brně vznikla přestavbou původní továrny. Pražská La Fabrika zase představuje multifunkční kulturní prostor, který dává příležitost divadlu, filmu, hudbě i uměleckým výstavám.

Neopracované zdi bez nahozené omítky byly, až na pár výjimek, ještě donedávna noční můrou obyvatel České republiky.

Statistiky realitních kanceláří však vypovídají o tom, že loftové bydlení patří dnes k tomu nejluxusnějšímu a nejvyhledávanějšímu, co trh realit nabízí, a ceny loftových bytů stále rostou. Je to nejenom kvůli prostoru (zpravidla 80 až 100 m²) a pocitu vzdušnosti, který tyto byty nabízí.

Tyto byty vznikly v drtivé většině v areálech a objektech zahrno-vaných pod pojem brownfields, ať už proto, že jinde nebyl pro byty prostor, nebo z důvodů módních či v souvislosti s naplňo-váním strategií udržitelného rozvoje a regenerace měst. Někdy ovšem investor narazí

fOTO Nuselský mlýn z roku 1909 byl v roce 2004 přestavěn na obytný dům. V nižších podlažích budovy byl vybudován showroom firmy, obchodující s obklady a mozaikami.


StUDenti

Stipendijní programy nadace ge foundation

O stipendium mohou žádat studenti druhých ročníků studia v oborech ekonomie, mana-gementu, konstruktérství a tech-nologie z univerzit v České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Mezi oceněnými letošního ročníku, jehož slavnos-tní vyhlášení proběhlo 17. dubna, jsou také tři studenti ČVUT – Jana Dekanovská z Fakulty stavební, Martin Pekař z Fakulty biomedi-cínského inženýrství a Lukáš Jančok z Fakulty strojní ČVUT.

Jak jste se o Nadaci GE dozvěděl?Martin: Na podzim roku 2007 se na webových stránkách mé fakulty objevil článek s pou-tavým titulkem „Nový ročník prestižního stipendia GE pro studenty druhých ročníků”. Nechal jsem se zlákat.Lukáš: O programu GE Scholar- Leaders jsem se dozvěděl od mých kamarádů z Interna-tional Student Club, kde je několik oceněných z minulých ročníků.

Co jste od soutěže očekával?Martin: Od soutěže jsem nic neočekával, netušil jsem, zda

Nadace GE Foundation letos pořádá již čtvrtý ročník nadačních stipendií „GE Foundation Scholar-Leaders Program„. Prostřednictvím tohoto stipendijního programu investuje do projektů, které zvyšují příležitosti pro vzdělávání a posilují místní aktivity v regionech, v nichž společnost General Electric působí. ČVUT má tento rok své zástupce mezi vítězi.

uspěji. Byla to pro mě výzva, které jsem se rozhodl chopit oběma rukama. Těšil jsem se na zkušenosti z psaní americ-kého eseje, interview a vůbec z celého výběrového řízení.Lukáš: Na začátku pro mě bylo lákavé získat peníze, protože plánuji studium v USA. Tento projekt mi tedy připadal jako slušná finanční výpomoc. Po shromáždění informací o International Institute of Educa-tion (IIE) jsem se dozvěděl, že kromě finanční odměny mohu jet i na letní seminář do Budapešti a že jedním z bodů programu je i Manager shadowing day. To mě zaujalo ještě více.

Co jste musel udělat pro přijetí do soutěže?Martin: Kromě vyplnění detailního formuláře, finančního rozpočtu za minulý akademic-ký rok a plánovaný rozpočet na příští rok v případě získání stipendia bylo potřeba získat dva doporučující dopisy. Největší důraz byl ale kladen na zhruba dvoustránkový esej, prostřednictvím kterého jsme měli možnost se porotě představit jako úspěšní a aktivní

studenti s vytyčeným životním cílem a s vědomím, jak naložit s případným stipendiem.Lukáš: Hlavní koordinátorka tohoto projektu, Valerie Szabo z IIE EO z Budapeště, mi upřes-nila podmínky pro přijetí do sou-těže. Jednou z nich bylo sep-sání eseje v anglickém jazyce na téma „Proč si zasloužím být GE-Scholar Leader“. Dále bylo potřeba napsat svůj struk-turovaný životopis a získat dva doporučující listy od lidí, kteří mě znají z akademické půdy. Na základě splnění tohoto jsem byl vybrán, abych se dostavil k osobnímu pohovoru. Veškerá komunikace probíhala v angličtině.

Na co použijete stipendium?Martin: Stipendium bych chtěl využít na pokrytí nákladů spojených se studiem v zah-raničí, s absolvováním odbor-ných seminářů a ke studiu cizích jazyků. Lukáš: Stipendium použiji na svo-je studium v USA, a to předevšímna nákup učebnic a odborné literatury. A samozřejmě také na cestování po Americe.

Váš názor na tento typ stipendia?Martin: Stipendium GE Founda-tion je zcela jistě obrovským mil-níkem v životě každého uchazeče. Nejenom, že přiměje k zamyšlení nad svým životem a činy, ale dodá každému i nesmírně důležité sebevědomí a podpoří ho v jeho dalším osobním rozvoji.Lukáš: Program GE pomáhá studentům, kteří se věnují nejenom studiu, ale také dalším aktivitám. Práce v ISC je zajímavá a různorodá, ale časově náročná a je dobrovolná, tedy nehrazená. Je potřeba z něčeho hradit vlastní náklady. Studentům, kteří najdou odvahu se přihlásit a uspějí, může pomoci k určité finanční nezávis-losti a zvýšení sebevědomí.

fOTO GE Foundation každým rokem podporuje prostřednictvím svého stipendijního programu studenty vysokých škol

VerOnIKa lOBreISOVáì [email protected]


StUDenti

Živá nádražíZákladním cílem projektu Živá nádraží společnosti České dráhy je vytvořit ze železničních nádraží prostor, kam lidé nebudou chodit jen kvůli cestování, ale také trávit svůj volný čas, ať už posezením v kavárně, nakupováním nebo jinou činností. na tomto projektu se podílí i studenti fakulty dopravní ČVUT.

Města během 20. století svým ro-zvojem obrostla nádraží, stavěná původně na okrajích měst. Vývoj učinil z nádraží městské vnitřní dopravní uzly, spojující dopravu železniční, dálkovou autobuso-vou i městskou. Tento trend s sebou přinesl řadu pozitivních i negativních vlivů na vlastní provoz nádražních objektů. Společnost České dráhy byla postavena před skutečnost, že s ohledem na nut-nost zajistit budoucí konkurence-schopnost v poskytování kvalit-ních moderních služeb cestující veřejnosti bude muset připravit program rozsáhlých rekonstrukcí, oprav, modernizací významné části svého nemovitého majetku, zejména výpravních budov. Vědomí, že výpravní budovy jsou mnohdy prvním kontaktním místem, ve kterém se poten-ciální cestující setkává s na-bídkou služeb dopravce, vedlo společnost k nastartování celé řady aktivit s cílem významně pozvednout všeobecnou úroveň nádražních prostor.

Projekt Živá nádraží začal být realizován před dvěma lety – revitalizací hlavního nádraží v Praze. Tato revitalizace je v současné době ve 2. fázi. Stavební práce byly zahájeny na podzim roku 2006.

V rámci nulté etapy byl vybudován nový dvoupodlažní komerční ob-

jekt v centrální části Nové odbavo-vací haly, nová WC pro veřejnost u jižního podchodu a dočasná provozní pracoviště ČD (ČD kurýr) umožňující uvolnění ploch pro výstavbu ČD Centra. Aktuálně probíhá rekonstrukce západní fasády Nové odbavovací haly a zahajují se práce na ČD Centru v suterénu odbavovací haly. ČD Centrum bude nabízet kom-plexní službu odbavení cestujících od podzimu letošního roku. Po dokončení Nové odbavovací haly se práce postupně přenesou do historické Fantovy budovy, kde bude postupováno v souladu se statutem památkově chráněné stavby. Dokončení rekonstrukce je plánováno na závěr roku 2012. Na hlavní nádraží v Praze by měly navazovat revitalizace nádražních budov v lázeňských městech – v Mariánských Lázních a Karlo-vých Varech. Zatímco v Marián-ských Lázních začaly práce již v loňském roce, v Karlových Varech se začátek výstavby z technických důvodů od-sunul, před pokládané do-končení je plánované na rok 2010. Zde si budova horního nádraží rekonstrukci opravdu zaslouží, protože v současné době je v havarijním stavu.

Ing. ZdeněK říHa, PH.d.ì [email protected]

fOTO Studenti Fakulty dopravní ČVUT připravili a provedli průzkum mezi zákazníky Českých drah

fOTO Vizualizace budoucí podoby vestibulu Hlavního nádraží v Praze


V neposlední řadě je součástí projektu Živá nádraží možnost nabídky nejrůznějších služeb pro cestující (ale nejen pro ně) na malých nádražích v České republice. Za tímto účelem studenti Fakulty dopravní ČVUT připravili a provedli průzkum mezi zákazníky Českých drah na nádražích a ve vlaku Pendolino.

Tento průzkum byl proveden v železničních stanicích Praha – Libeň, Lysá nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Beroun, Pardubice, Čáslav, Brno, Vyškov, Uherský Brod, Kroměříž, Valašské Meziříčí, Olomouc, Frýdek – Místek, Karviná, Ostrava, Ostrava – Svinov, Kladno a Mladá Boleslav.

A které služby by si zákazníci Českých drah nejvíce přáli? Z výsledků průzkumu, kterého se zúčastnilo 343 respondentů, vyplývá, že téměř 90 % dotá-zaných by využilo služeb ces-tovního minimarketu, dále pošty (poštovní schránka) a více než čtvrtiny by přivítaly na našich nádražích existenci lékárny.

Z ostatních služeb by pak přibližně 65 % respondentů chtělo na nádražích najít možnost internetového připojení nebo nabídku ubytování.

Průzkum byl dále zaměřen na zájem cestujících o služby bankovního minimarketu (za-hrnuje možnost výběru ho-tovosti, uhrazení složenky, nabídku a zřízení osobního účtu, podání žádosti o trvalé příkazy, prodej úvěru, příp. bankovní poradenství).

Kladně na otázku, zda by měli cestující o nabídku bankovních produktů na nádražích zájem, odpovědělo 37,6 % dotázaných. O tyto služby pak mají zájem především mladší lidé, kteří by je na nádražích využili.

Studie FD ČVUT dále kon-statuje, že by bylo dobré zrevidovat služby, které jsou na nádražích již poskytoványa v případě zavádění nových služeb vždy přihlédnout ke specifické povaze každé lokality.

Zároveň je nutné vytvořit standardy pro poskytovatele těchto služeb a zamezit tak vzniku pochybných podniků (herny apod.).

Jedním z prvních, tzv. „venko-vských“ nádražích, které se rekonstrukce dočkalo, je nádraží v Havlíčkově Brodě. Revitali-zace je koncipována tak, aby bu-doucí podoba nádraží vyho-vovala cestujícím a řízení železniční dopravy a zároveň prostor nádraží fungoval jako společenské a obchodní centrum.

Celý projekt by měl být dokončen v roce 2012. V dalším plánu je potom revitalizace nádražních budov Brno hlavní nádraží a Ostrava – Vítkovice, na která již byla uzavřena výběrová řízení.

fOTO Nádraží by měla nabídnout i příjemné prostředí pro trávení volného času - a nejen pro cestující

fOTO Historická Fantova budova bude rekonstruována v souladu se statutem památkově chráněné stavby

fOTO Nádražní budovy jsou mnohdy vzácnými architekton-ickými skvosty. Hlavní nádraží v Praze je jedním z nich.


PArtnerStví

řínech, ale neustále inovu-jeme, přicházíme s novými službami. Maloobchod už je dneska docela věda.

Podle čeho si vybíráte své spo-lupracovníky a svůj tým? Co je pro vás naopak nepřijatelné?Jsem spíše důvěřivý člověk. Pokud na mne člověk na poho-voru neudělá vyloženě špatný dojem, rád ho přijmu, pokud má dobré reference. Důležité je sednout si s ním i po osobní stránce, musí být stejný naturel.

Preferuji lidi dynamičtější s vlast-ním elánem a chutí něco doká-zat, změnit a bojovat. Jsem otevřený a hodně důvěřuji, dokud mě daný člověk nezklame. Pak ale nedůvěřuji vůbec – takový člověk v mém týmu nemá místo.

Zároveň nemám rád kolegy, kteří jen čekají, až se jim řekne, co se má udělat, a sami neu-dělají nic navíc.

Co vidíte jako hlavní problém u současných absolventů vyso-kých škol při nástupu do spo-lečnosti, jakou je Tesco ČR? Asi bych jim vytknul přehnaná očekávání a malou dravost. Co byste poradil budoucím absolventům ČVUT, kteří by chtěli dosáhnout takového kariérního úspěchu, jako se to podařilo vám?Pracovat na sobě už během studií, nečekat že vás někdo vezme s otevřenou náručí, když nemáte žádné zkušenosti.

Určitě bych poradil nebát se výzev, být přiměřeně drzý a bít se za svou vizi a jít za ní. Ten, kdo to chce někam dotáhnout, by se neměl bát rozhodovat – klidně i špatně – a měl by mít svůj názor.

Rozhovor s Michalem Štádlerem, marketingovým ředitelem Tesco Stores ČR a. s.

Maloobchod už je dneska docela věda

Vystudoval jste Fakultu stavební ČVUT, obor ekonomika a řízení na Fakultě Podnikání a řízení ve staveb-nictví. Jaká byla vaše cesta k pozici marketingového ředitele společnosti Tesco?Základem bylo to, že jsem už během studií – tedy zejména během třetího a čtvrtého ročníku – sbíral zkušenosti ve firmě na výstavbu reklamních poutačů. Tam jsem se naučil základům projektového řízení, což považuji za obzvlášť důležitou disciplínu. Během pátého ročníku jsem už pracoval na bezmála plný úvazek pro jednu reklamní agenturu.

Poté jsem se přihlásil do pro-gramu pro absolventy, který Tesco pořádá, a byl jsem vybrán jako trainee do centrální kanceláře do komerčního oddělení. Zde jsem 6 měsíců pomáhal tehdejšímu obchodnímu řediteli a následně jsem dva roky řídil

kategorii kosmetiky a drogerie. Posléze jsem už jako obchodní ředitel převzal oddělení čerstvých potravin pro Českou republiku, kde jsem byl také něco přes dva roky. Následně jsem odjel na pra-covní stáž do britské centrály Tesco – zde jsem pracoval šest měsíců jako nákupčí vína.

Vrátil jsem se jako ředitel nákupu oddělení potravin pro Českou republiku a Slovensko. Po mém návratu jsem se musel soustředit hlavně na akvizici obchodů Carre-four. V marketingu jsem asi rok – pracuji na pozici marketingového ředitele s týmem asi 60 lidí.

Co je Vaším dlouhodobým stra-tegickým cílem, kterého chcete během svého působení ve spo-lečnosti Tesco ČR dosáhnout? Co je podmínkou toho, abyste tohoto cíle dosáhnul? Chci vytvořit fungující a sa-mostatný tým, schopný per-fektně fungovat i beze mě, a vybrat si svého nástupce.

Klíčové pro to, abych svého cíle dosáhnul, je vybrat správné lidi do týmu a nebát se tvrdých rozhodnutí. Základem je mít vizi a za tou si jít.

Orientace na zákazníka je dnes standardní součást strategie obchodních řetězců, stejně tak ovšem nabídka produktů společně s cenovou politikou. Kterou cestou chcete jít vy? Cena nebo zákaznická péče? Pro nás je klíčové, abychom zákazníkům poskytli skvělý nákupní zážitek – chceme, aby si v našich obchodech vybrali takové zboží, které hledají, za skvělé ceny.

Vedle toho se samozřejmě soustředíme i na celou řadu jiných věcí – aby zboží bylo prvotřídní kvality, aby u nás lidé nestáli fron-ty, aby se cítili dobře a bychom jim poskytli vždycky něco navíc. Proto nikdy neusínáme na vav-

fOTO ”Chceme zákazníkům nabídnout skvělý nákupní zážitek,” říká Michal Štádler, marketingový ředitel společnosti Tesco


PArtnerStví

Bcg Strategy cup aneb student konzultantemSpolečnost BCG vypsala na podzim minulého roku soutěž pro čtyřčlenné týmy studentů ze tří pražských univerzit – technické, ekonomické a zemědělské – a několika MBA programů.

Předpokladem účasti v této soutěži byla kromě studia i dobrá znalost anglického jazyka.V týdnu od 5. do 9. listopadu 2007 měli studenti těchto univerzit možnost ověřit si své znalosti a schopnosti při řešení zadaného úkolu a následném prezentování řešení. Komise složená z vedení české pobočky společnosti BCG na závěr vyhodnotila nejúspěš- nější tým a jeho práci ocenila šekem v hodnotě 50 000 Kč. O své postřehy se s námi podělil vedoucí soutěže Martin Kalovec, který je ve vedení české pobočky BCG.

Čeho se soutěž týkala? Jaké bylo soutěžní zadání pro studenty? Studentské týmy řešily přípa.dovou studii založenou na pří-kladě skutečné firmy. Navrhovali růstovou strategii pro glo-bálního producenta balících materiálů. Studie simulovala

několik důležitých aspektů skutečného problému, jako např. nedostatek dat anebo rozpor v datech, práce v týmu, omezený čas na řešení, to že neexistuje nevyhnutně jediné správné řešení a také to, že i nejlepší řešení, pokud není dobře komunikováno a pochopeno druhou stranou, nemá šanci na úspěch.

Byl jste spokojen s účastí a s výkony studentů? Ano. Do soutěže se přihlásilo 30 týmů, tedy celkem 120 studentů posledních ročníků vybraných vysokých škol, mezi kterými byly ČVUT, VŠE nebo ČZU. Účast byla mnohem vyšší, než jsme čekali, což je pro nás velmi příjemné zjištění.

Co byste našim studentům doporučil?Jednoznačně se zúčastnit dalších ročníků. Soutěž je omezena na studenty posledních ročníků, a ti tak získají možnost nahlédnoutdo způsobu práce poradenských firem, otestují si své schopnosti. Ti nejlepší pak dostanou šanci strávit v neformální atmosféře čas s týmem BCG konzultantů.

Zamýšlíte v této soutěži pokračovat? Stane se tradicí?Ano, v soutěži budeme pokra-čovat a doufáme že se Strategy Cup stane tradicí a fenoménem v oblasti soutěží pro vysoko-školské studenty. První ročník nás povzbudil tím, jaký zájem mezi studenty vyvolal. Letos se Strategy Cup uskuteční znovu na podzim a bude otevřen studentům posledních ročníků vybraných vysokých škol.

Kdy se bude konat další ročník a jsou plánované nějaké změny oproti loňsku?Letošní ročník BCG Strategy Cupu proběhne začátkem listopadu. V průběhu října zveřejníme přesné instrukce a studentské týmy budou mít možnost se na soutěž registro-vat. Soutěž proběhne stejným stylem jako v loňském roce – jedná se o ověřený formát který používáme i v jiných zemích.

Co pořádání takovéto soutěže přináší vaší společnosti?Možnost poznat studenty a ukázat jim, že práce v přední poradenské firmě, jako je BCG, je pro čerstvé absolventy pravděpodobně to nejzajímavější, co je může na začátku pro-fesionální kariéry potkat.

Podrobnosti o letošním kole soutěže BCG Strategy Cup můžete nalézt na webových stránkách www.bcg.cz nebo na stránkách Kariérního centra ČVUT www.kariernicentrum.cz

Americká konzultační společnost, která má 66 poboček ve 38 zemích světa od svého vzniku v roce 1963 pomáhá svým klientům dosáhnout konkurenceschopnosti na trhu přípravou a zaváděním unikátních strategií.

fOTO Martin Kalovec ze společnosti BCG byl vysokým zájmem studentů o soutěž Strategy Cup příjemně překvapen

fOTO Studentské týmy se během soutěže musí vypořádat s řadou reálných problémů, který je třeba nedostatek vstupních dat.

kAlenDáŘ AkCí

Vědecké konference na ČVUT v Prazezáří – listopad 20089. – 11. září 20086. mezinárodní sympozium o ultrazvukové Dopplerovské anemometrii v mechanice tekutinCílem sympozia je možnost výměny nejnovějších poznatků z oblasti aplikace ultrazvukové dopplerovské techniky. Sympozium pomáhá nejen porozumět širokému spektru aplikací ultrazvukové anemometrie, ale rovněž poskytuje možnost konfrontace podnětů pro naplnění potřeb specifických aplikací.

Kontaktní osoba: Ing. Vojtěch Bareš, Ph.D.E-mail: [email protected]ísto konání: Kongresové centrum ČVUT, Masarykova kolej PrahaWebové stránky:http://isud6.fsv.cvut.cz

10. – 12. září 2008CIA 2008Mezinárodní workshop o koopera-tivních softwarových agentech.

Kontaktní osoba:doc. Dr. Ing. Michal Pěchouček, MCs.E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta elektrotech-nická ČVUT, Technická 2, Praha 6Webové stránky: www-ags.dfki.uni-sb.de

10. – 12. září 2008ILP 2008Mezinárodní konference o induk-tivním logickém programování.

Kontaktní osoba: Ing. Filip Železný, Ph.D.E-mail: [email protected]ísto konání: MFF UK, Malos-transké náměstí 25, Praha 1Webové stránky: http://ida.felk.cvut.cz/ilp2008

14. – 17. září 200830. konference o matematice na VŠTEZTradiční konference vytváří prostor pro setkání vědeckých pracovníků a učitelů matematiky na vysokých školách technických, ekonomických a zemědělských a odborníků - inženýrů jak z vysokých škol, tak praxe. Na konferenci budou prezentovány vědecko-výzkumné výsledky a odborné práce v ob-lasti aplikované matematiky.

Kontaktní osoba: Ing. Michal Beneš, Ph.D.E-mail: [email protected]ísto konání: Hotel Technik, Lázně BohdanečWebové stránky: http://mat.fsv.cvut.cz/komisevstez/30vstez/

15. – 18. září 2008MATAR 2008Hlavním cílem konference je podpořit výměnu informací o nových kon-cepcích a technologiích v oblasti návrhu a aplikací obráběcích a tvářecích strojů. Dalším tématem konference jsou konstrukce a využití robotů a automatizační techniky v oboru výrobních strojů. Budou prezentovány příspěvky o nových poznatcích v technologii obrábění i tváření, o pokročilých strategiích řízení CNC strojů, diagnostice a měření vlastností výrobních strojů. V rámci zasedání konference v Brně budou účastníci konferen-ce pozváni k návštěvě 6. mez-inárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů IMT 2008.

Kontaktní osoba: doc. Ing. Pavel Bach, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta strojní ČVUT, Technická 4, Praha 6, Místo konání: Výstaviště v Brně - Kongresové centrumWebové stránky: www.matar.cz

23. září 2008Ocelové, hliníkové a dřevěné konstrukce v evropských normáchObsahem semináře je informace o možnostech v nových evrop-ských normách, které jsou právě začleňovány do systému českých norem jako ČSN EN. Pro použití v praxi budou předloženy postupy výpočtů a řešené příklady. Seminář je určen pro projektanty ocelových, hliníkových a dřevěných konstrukcí. Seminář je zařazen do systému celoživotního vzdělávání ČKAIT.

Kontaktní osoba: Zuzana KalinováE-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6Webové stránky: http://ocel-drevo.fsv.cvut.cz

23. – 24. září 2008BETON 2008 – Konference o mostech k životnímu ju-bileu prof. KřístkaTéma konference pokrývá široké spektrum zajímavých otázek z oborů, jejichž společným jmeno-vatelem jsou stavby pozemního a dopravního inženýrství. Hlavním úkolem je seznámit zájemce s novými poznatky ve výzkumu, teorii, technologii, navrhování, projektování a s ukázkami realizací mostů a dalších zajímavých konstrukcí nejen z betonu, ale také ocelových a zděných. Příspěvky budou mít formu vyzvaných přednášek významných odborníků z akademických, projek-tových a realizačních pracovišť.

Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra VytlačilováE-mail: vladimira.vytlač[email protected]ísto konání: Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6Webové stránky: http://concrete.fsv.cvut.cz/beton08/beton08.php

24. září 2008Návrh ocelových a ocelobeto-nových konstrukcí vystavených požáruObsahem semináře jsou pokročilé modely rozvoje tepla v požárním úseku, přestupu tepla do konstrukce a chování konstrukcí vystavených zvýšeným teplotám. Seminář je součástí evropského projektu DIFISEK+ a je určen pro projektanty ocelových a ocelobetonových kon-strukcí. Seminář je zařazen do sys-tému celoživotního vzdělávání ČKAIT.

Kontaktní osoba: Zuzana KalinováE-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6Webové stránky: http://ocel-drevo.fsv.cvut.cz


www.rwe.cz

RWE – Váš spolehlivý dodavatel zemního plynu

Tradiční domácí dodavatelé zemního plynu jsou součástí energetické skupiny RWE.

Mezinárodní zázemí a odborné znalosti tak můžete využívat i Vy. Aktivity skupiny RWE v České republice řídí RWE Transgas.

tecnicall · toto úsilí bylo v lo¨ském roce ocen no hned t¶emi tituly ... tesco umož¨uje...

Documents