textovÁ ČÁst · 2011. 1. 24. · 4.a.8 bydlení str. 56 4.a.9 rekreace str. 56-57 4.a.10...

Územní plánRATMĚŘICE

PRŮZKUMY A ROZBORY

TEXTOVÁ ČÁST

vypracoval atelier M.A.A.T.

prosinec 2010

ÚAP obce Ratměřice – PRŮZKUMY A ROZBORY

1

OBSAH:

Seznam použitých zkratek str. 7Preambule str. 8

______________________________________________________________

1 Důvody pro pořízení ÚP a stanovení hlavních cílů řešení str. 9

1.A Důvod pro pořízení ÚP obce str. 9

1.B Hlavní cíle rozvoje území str. 9______________________________________________________________

2 Základní okruhy informací o území str. 10

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území str. 10

2.B Geografie a historie území str. 102.B.1 Místopisné souvislosti a přírodní podmínky str. 10-112.B.2 Historie území str. 112.B.2.a Název Ratměřice str. 112.B.2.b Historická souvislost str. 11-122.B.2.c Osobnosti a spolky str. 12-132.B.2.d Památky a zajímavosti str. 13-14

2.C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita str. 152.C.1 Obyvatelstvo podle věku – 2001 str. 152.C.2 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – 2001 str. 162.C.3 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity – 2001 str. 172.C.4 Porovnání vývoje podle počtu domů a podle počtu obyvatel str. 18-212.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů obyvatel – Ratměřice a Votice str. 22-23

2.D Urbanistická kompozice str. 242.D.1 Urbanistická kompozice sídla Hrzín str. 242.D.2 Urbanistická kompozice sídla Ratměřice str. 242.D.3 Urbanistická kompozice sídla Skrýšov str. 24

2.E Uspořádání krajiny str. 252.E.1 Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků str. 252.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území str. 252.E.3 Vodní režim krajiny str. 25

2.F Dopravní vazby str. 262.F.1 Silniční doprava str. 262.F.2 Železniční doprava str. 262.F.3 Uliční síť str. 262.F.4 Hromadná osobní doprava str. 26______________________________________________________________


2

3 Územně analytické podklady str. 27

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území str. 273.A.1 Zastavěné území str. 273.A.2 Plochy výroby str. 273.A.3 Plochy občanského vybavení str. 27-283.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

(plochy přestavby) str. 28-293.A.5 Památková rezervace vč. OP str. 293.A.6 Památková zóna vč. OP str. 293.A.7 Krajinná památková zóna str. 293.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP str. 293.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP str. 293.A.10 Památka UNESCO vč. OP str. 303.A.11 Urbanistické hodnoty str. 303.A.12 Region lidové architektury str. 303.A.13 Historicky významná stavba, soubor str. 303.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor str. 303.A.15 Významná stavební dominanta str. 303.A.16 Území s archeologickými nálezy str. 313.A.17 Oblast krajinného rázu str. 313.A.18 Místo krajinného rázu str. 313.A.19 Místo významné události str. 313.A.20 Významný vyhlídkový bod str. 313.A.21 Územní systém ekologické stability str. 313.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný str. 323.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona str. 323.A.24 Přechodně chráněná plocha str. 323.A.25 Národní park vč. zón a OP str. 323.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón str. 323.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP str. 323.A.28 Přírodní rezervace vč. OP str. 323.A.29 Národní přírodní památka vč. OP str. 323.A.30 Přírodní park str. 323.A.31 Přírodní památka vč. OP str. 333.A.32 Památný strom vč. OP str. 333.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO str. 333.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita str. 333.A.35 NATURA – ptačí oblast str. 333.A.36 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

s národním významem str. 333.A.37 Lesy ochranné str. 333.A.38 Les zvláštního určení str. 343.A.39 Lesy hospodářské str. 343.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa str. 343.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka str. 343.A.42 Hranice biochor str. 343.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti str. 343.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP str. 34-353.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod str. 353.A.46 Zranitelná oblast str. 35


3

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod str. 353.A.48 Vodní nádrž str. 353.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice str. 363.A.50 Záplavové území str. 363.A.51 Aktivní zóna záplavového území str. 363.A.52 Území určené k rozlivům povodní str. 363.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem str. 363.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany str. 363.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP str. 363.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa str. 363.A.57 Dobývací prostor str. 363.A.58 Chráněné ložiskové území str. 373.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry str. 373.A.60 Ložisko nerostných surovin str. 373.A.61 Poddolované území str. 373.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik str. 373.A.63 Staré důlní dílo str. 373.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy str. 373.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší str. 37-383.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda str. 383.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP str. 383.A.68 Vodovodní síť vč. OP str. 38-393.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP str. 393.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP str. 40-413.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP str. 413.A.72 Elektrická stanice vč. OP str. 413.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP str. 41-423.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP str. 423.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP) str. 42-433.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP str. 433.A.77 Ropovod vč. OP str. 433.A.78 Produktovod vč. OP str. 433.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP str. 433.A.80 Teplovod vč. OP str. 433.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP str. 433.A.82 Komunikační vedení vč. OP str. 433.A.83 Jaderné zařízení str. 433.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými

nebezpečnými látkami str. 443.A.85 Skládka vč. OP str. 443.A.86 Spalovna vč. OP str. 443.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP str. 443.A.88 Dálnice vč. OP str. 443.A.89 Rychlostní silnice vč. OP str. 443.A.90 Silnice I. třídy vč. OP str. 443.A.91 Silnice II. třídy vč. OP str. 443.A.92 Silnice III. třídy vč. OP str. 453.A.93 Místní a účelové komunikace str. 453.A.94 Železniční dráha vč. OP str. 453.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP str. 453.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati str. 453.A.97 Vlečka vč. OP str. 45


4

3.A.98 Lanová dráha vč. OP str. 453.A.99 Speciální dráha vč. OP str. 453.A.100 Tramvajová dráha vč. OP str. 463.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP str. 463.A.102 Letiště vč. OP str. 463.A.103 Letecká stavba vč. OP str. 463.A.104 Vodní cesta str. 463.A.105 Hraniční přechod str. 463.A.106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka str. 463.A.106.a Cyklotrasy str. 463.A.106.b Turistické trasy str. 473.A.106.c Naučné stezky str. 473.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP str. 473.A.108 Vojenský újezd str. 473.A.109 Vymezené zóny havarijního plánování str. 473.A.110 Objekt civilní ochrany str. 473.A.111 Objekt požární ochrany str. 483.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR str. 483.A.113 OP hřbitova, krematoria str. 483.A.114 Jiná OP str. 483.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství str. 483.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku str. 483.A.117 Zastavitelná plocha str. 483.A.118 Jiné záměry str. 48-493.A.119 Další dostupné informace str. 49

3.B Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti str. 503.B.1 Výsledky vyhodnocení pracovních map str. 503.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 50-51______________________________________________________________

4 Rozbor udržitelného rozvoje území str. 52

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT str. 524.A.1 Horninové prostředí a geologie str. 524.A.2 Vodní režim str. 52-534.A.3 Hygiena životního prostředí str. 534.A.4 Ochrana přírody a krajiny str. 53-544.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa str. 544.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura str. 54-554.A.7 Sociodemografické podmínky str. 554.A.8 Bydlení str. 564.A.9 Rekreace str. 56-574.A.10 Hospodářské podmínky str. 57

4.B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území str. 584.B.1 Vztah Ratměřic a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území str. 584.B.2 Závěrečná SWOT analýza str. 584.B.2.a Charakteristika Ratměřic – co je hodnotou území, co je třeba

chránit a udržet (silné stránky) str. 58


5

4.B.2.b Charakteristika Ratměřic – co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str. 58

4.B.2.c Šance Ratměřic (příležitosti) str. 58-594.B.2.d Rizika Ratměřic (hrozby) str. 59______________________________________________________________

5 Problémy k řešení v územně plánovací činnosti str. 59

5.A Priority Ratměřic v územně plánovací činnosti str. 59-60

5.B Problémy k řešení obce Ratměřice str. 60__________________________________________________________

6 Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy str. 61


6

Seznam použitých zkratek:

AV Akademie vědBP bezpečnostní pásmoBPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotkaČOV čistírna odpadních vodČR Česká republikaDN jmenovitý průměrDO dotčené orgányDOK dálkový optický kabelEO ekvivalentní počet obyvatelICSP integrované centrum sociální péčeKČT Klub českých turistůL litinaNN nízké napětíNSZ nový Stavební zákon, v platném zněníOP ochranné pásmoOÚ obecní úřadPE polyetylénPr+R průzkumy a rozboryPRVKÚK plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje RD rodinný důmRS regulační staniceŘÚ řešené územíSDH sbor dobrovolných hasičůSTL středotlakýTJ tělovýchovná jednotaTS trafostaniceÚAP územně analytické podkladyÚP územní plánÚV úpravna vodyÚSES územní systém ekologické stabilityÚSKP ústřední seznam památek České republikyÚSOP ústřední seznam ochrany přírodyVDJ vodojemVN vysoké napětíVPS veřejně prospěšná stavbaVTL vysokotlakVÚC velký územní celekVVN velmi vysoké napětíVVTL velmi vysoké napětíZD zemědělské družstvoZPF zemědělský půdní fondZVN zvláště vysoké napětí


7

Preambule

Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky.

Průzkumy a rozbory obce Ratměřice (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů (§185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení §11, odst. 1 vyhl. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Ratměřice (dále jen územní plán).

Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území), PRVKÚK, vyjádření a podkladů DO, správců a vlastníků sítí technické infrastruktury.

Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu, byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D., autorizovaný architekt, člen České komory architektů.


8

1 Důvody pro pořízení ÚP obce a stanovení hlavních cílů řešení

1.A Důvody pro pořízení ÚP obce

– Obecné cíle a úkoly územního plánování stanoví NSZ a jeho prováděcí vyhlášky, v platném znění.

– Stávající územní plán sídelního útvaru Ratměřice neumožňuje komplexní řešení správního území.

– V rámci platné územně plánovací dokumentace nejsou uspokojivě řešeny krajinné úpravy.

1.B Hlavní cíle rozvoje území

Nový ÚP si klade za cíl v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje území řešit střety zájmů a problémů v území, stanovit podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot, zhodnotit stávající využití ploch a vytipovat nové plochy pro zástavbu, vymezit zastavitelné území obce, upřesnit zásady uspořádání veřejné infrastruktury, do řešení promítnout opatření na ekologickou stabilizaci krajiny vč. ÚSES, limity využití území, vymezit plochy přestavby, plochy VPS a plochy pro asanace.


9

2 Základní okruhy informací o území

2.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území

Ratměřice leží na silnici II. třídy č. 150 (Votice – Jankov – Čechtice) cca 8 km východně od města Votice.

Obec Ratměřice spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Votice, okresu Benešov, kraje Středočeského.

Rozsah území řešeného ÚP obce Ratměřice je dán správním územím obce, jež čítá v současné době 2 katastrální území, a to Hrzín a Ratměřice.

Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 5. 11. 2010 je 270 obyvatel, z toho je 123 mužů nad 15 let, 16 chlapců do 15 let, 117 žen nad 15 let a 14 dívek do 15 let.

Podle čísel popisných je v sídle Hrzín 19, ve Skrýšově 19 a v Ratměřicích 104 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Katastrální výměra činí 955 ha.

2.B Geografie a historie území

2.B.1 Místopisné souvislosti a přírodní podmínky

Klimatické podmínky, stručný výtah:

- Klimatický region: MT 4, typ (kód regionu: 7)– Podnebí mírně teplé vlhké.– Krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a

mírným podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

– Atmosférické srážky: 650-750 mm– Pravděpodobnost suchých vegetačních období: 5-15 %– Průměrná roční teplota: + 6-7°C- Nejteplejší měsíc: červenec (prům. teplota +16-17°C)– Nejchladnější měsíc: leden (prům. teplota -2 až -3°C)– Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-80

Celková kompozice je vnímána skrze tři krajinné celky. Sídla Ratměřice a Hrzín jsou položena v terénních miskách, vzájemně odděleny lesními pásy. Obě misky jsou utvářeny osami vodotečí. Sídlo Skrýšov společně s dominantou kopce (Nad Hůrkou) tvoří třetí krajinný celek. Kompozice malebná, přesto značně zorněná s vysokou potřebou výsadeb krajinné zeleně a výstavby retenčních zdrží.

Území je převážně s mírným sklonem (3-7°) a rovinou (0-3°), místy (severovýchod) se středním sklonem (7-12°).

V okolí je několik vrchů. Jihozápadně od sídla Ratměřice se v lese nachází vrch s


10

výškou 575 m n. m., severně od sídla Skrýšov je vrch s výškou 546 m n. m. a severovýchodně od sídla Hrzín je to vrch s výškou 504 m n. m. Průměrná nadmořská výška je 440 - 550 m n. m.

Území spadá do Mladovožické pahorkatiny, která je východní částí Vlašimské pahorkatiny.

2.B.2. Historie území

2.B.2.a Název Ratměřice

Název obce Ratměřice (dříve Ratmířici, Ratmířice) je odvozeno od zakladatele osady zemana Ratmíra, po němž dostal jeho rod i osada jméno Ratmířici.

2.B.2.b Historická souvislost

Doba husitská a pohusitskáVe 14. století Ratměřice byly součástí louňovického kláštera, ale jen do roku 1420,

kdy husité zaútočili na Louňovice a i s Ratměřicemi připadly městu Táboru. Král Ferdinand, Habsburského rodu, odebral Táborským všechen majetek a tím roku 1547 přišlo husitské město o své okolní osady.

Roku 1548 byly koupeny Oldřichem Skuhrovským ze Skuhrova.

Král FerdinandFerdinand I., římský císař, český a uherský král, se narodil 10. 3. 1503, jako syn

burgundského vévody Filipa Sličného a Johanny Šílené, dědičky španělského trůnu. Své dětství prožil ve Španělsku. V roce 1515 byla uzavřena smlouva o sňatku, ve které byla určena Ferdinandova manželka Anna Jagellonská. Smlouvu uzavřel jeho děd Habsburk císař Maxmilián I. s českým a uherským králem Vladislavem Jagellonským.

Po úmrtí švagra Ludvíka Jagellonského byl korunován na českého krále a o rok později byl korunován na uherského krále. V roce 1531 byl zvolen římským králem.

Ferdinand I. vládl téměř čtyřicet let. Během této doby se snažil posílit centrální správy soustátí a zvýšení panovnické moci na úkor stavovských obcí jednotlivých zemí. Propagoval absolutický program, ale proti němu byl velký odpor.

S Annou Jagellonskou měl patnáct dětí. Zemřel v roce 1564.

Období třicetileté válkyPři vyvrcholení bitvy u Jankova vyhořela celá ves i s kostelem sv. Havla a po plné tři

roky byla ves prázdná, nikdo se v ní neusazoval. Ještě dlouho po ukončení třicetileté války trvalo, než se osada vzpamatovala a začali se v ní usazovat první hospodáři.

Až do roku 1665 zůstaly Ratměřice při statku Vlašimském. Majitelem Vlašimi by František Vilém z Talmberka. Po smrti Viléma, zdědil Ratměřice jeho syn Rudolf František Ferdinand z Talmberka a připojil je k Jankovu, kde rod Talmberků vládl.

Hraběcímu rodu Chotků z Chotkova a Vojnína připadlo panství v roce 1822. Jako první český kavalír Otto Chotek rozšířil a zvelebil zámecký park i oboru. Nechal na zámek svést


11

file:///wiki/1611

spoustu cenností z okolních vsí.

ChotkovéNejstarší zmínky o rodu pocházejí z konce 14. století. Chotkové byli do 17. století

chudým rytířským rodem. Prvním slavným předkem se stal Antonín Chotek, který se oženil s Marií Terezií Scheidlerovou. Sňatkem si vyženil větší majetek. Další tři generace, už s hraběcím titulem, zažili strmý vzestup do nejvyšších úřadů habsburské monarchie. Rudolf Chotek se stal nejvyšším dvorským kancléřem, v jeho stopách šel i jeho synovec Jan Rudolf. Chotkové se stali i mecenáši věd a umění. V Čechách nechali postavit spoustu zámků. Například dnes ceněné zámky ve Veltrusech, Kačině a Velkém Březně. Nejvíce proslulá z rodu byla Sofie Chotková, protože se stala manželkou následníka císařského trůnu Rakousko–Uherska Františka Ferdinanda d´Este. Zemřela se svým mužem při sarajevském atentátu. Rod Chotků vymřel po meči roku 1970.

Pamětihodné události• v roce 1220 první písemná zmínka (Dalebor z Ratměřic)• v 13. století stavba kostela sv. Havla• v roce 1645 proběhla bitva u Jankova• 31. 3. 1929 založení sboru dobrovolných hasičů Ratměřice• Vesnicí roku 2010

2.B.2.c Osobnosti a spolky

Josef Vlach (*1923 v Ratměřicích, +1988)Narodil se v rodině řezníka a uzenáře a měl sedm sourozenců. Hlásil se do vojenského

hudebního útvaru, ale kvůli tělesné slabosti nebyl přijat. V šestnácti letech nastoupil na pražskou konzervatoř, kde byl žákem Stanislava Nováka a Jana Šlajse. Dalším jeho studium bylo na Akademii múzických umění u Jindřicha Fildy a Jaroslava Pekelského. V letech 1946 – 1948 byl druhým koncertním mistrem v Talichově Českém komorním orchestru, poté působil krátce jako vedoucí skupiny druhých houslí v orchestru České filharmonie. V období 1949 - 1956 se stal členem orchestru činohry Národního divadla. Od roku 1950 vedl jako primárius Vlachovo kvarteto. Koncem 60. let obnovil Český komorní orchestr, jemuž vévodil, až do své smrti, na pozici umělecký vedoucí a dirigent. Dne 17. října 1988 zemřel ve Švédsku, které se mu stalo druhou vlastí. Vlach byl pochován na hřbitově v Ratměřicích.

SDH RatměřiceSbor dobrovolných hasičů byl založen 31. března roku 1929. V době po založení měl 51

členů. Ze sbírky mezi členy bylo zakoupeno prvotní vybavení a první motorová stříkačka, která byla v padesátých letech vyměněna za motorovou stříkačku DS 16. V roce 1982 dostali vozidlo ruské výroby ZIL, ale rok po té se neopravitelně porouchal motor. Koncem roku 1983 sbor obdržel z Kladna, do dnes fungující, automobilovou stříkačku CAS 16 W50LA na podvozku IFA. SDH pořádá různé kulturní akce, účastní se hasičských soutěží a občasných zásahů proti ohni. V současnosti má sdružení 73 členů, z toho 55 mužů a 18 žen.


12

Tělovýchovná jednota Svoboda RatměřiceJedná se o sportovní oddíl s 44. roční tradicí. Spolek soustředí svou činnost

především na fotbal, ale i rekreačně provozuje nohejbal a volejbal. Provozuje sportovní areál, ve kterém se nachází travnaté fotbalové hřiště, antukové hřiště a hřiště s umělým povrchem. V současné době v TJ Svoboda je zaregistrováno 176 členů.

2.B.2.d Památky a zajímavosti

Kostel sv. HavlaJedná se o kostel, jehož konstrukce krovu je nejspíše z roku 1406. Stavba byla kdysi

vystavěna na nejvyšším bodě Ratměřic, z důvodu lepší orientace. Stavební materiál je z lámaného bělošedého vápence. Loď kostela je 9 metrů dlouhá, 6, 5 metrů široká a 6 metrů vysoká, přičemž je kryta rovným stropem. Z původní stavby se do dnešní doby dochovaly jen části obvodového zdiva lodi a spodní část věže. V roce 2008 proběhly restaurátorské průzkumy, při nichž byly odhaleny gotické malby.

Socha sv. Jana NepomuckéhoKamenná socha byla zhotovena v polovině 18. století z červeného nučického pískovce

neznámým autorem. Stojí před kostelem sv. Havla. Koncem dvacátého století byly provedeny na ní restaurátorské práce (např. barevná retuš, hydrofobizační úpravy, injektáž prasklin, lokální zpevnění kamene atd.).

Kašna na návsiPro místní obyvatele byla postavena v roku 1888 a sloužila jako zdroj pitné vody.

Voda vytékala dvěma kovovými trubkami ze středního ozdobného sloupu a odtékala žlábkem přes okraj žulových stěn. Později byla odvedena sto metrů níže do zbudované betonové nádrže a odtud do usedlostí. Na začátku dvacátého století se začal stavět řádný vodovod z eternitových trubek a kašna přestala sloužit jako zdroj pitné vody. Kvůli časté nefunkčnosti a nedostatku vody upadla v zapomnění. V šedesátých letech minulého století byla na dobro zavezena zeminou a osázena květinami.

Studánka sv. AnnyKe studánce pro vodu chodili obyvatelé Ratměřic, kteří si museli vodu do svých chalup

donášet jak pro sebe, tak pro svůj dobytek. Je zde pramen, který se využívá přes 500 let. Vodě z tohoto pramene se přisuzovaly léčivé účinky. U studánky stojí ozdobená kaplička. Drobná náboženská stavba byla vystavěna, v 20. století, majitelem ratměřického zámku dr. Kabešem.

ZámekZámeček byl vystavěn v barokním slohu. Nechal ho postavit Jan Kořenský z Teršova

na počátku 18. století. V 19. století byl ve vlastnictví hraběnky J. Chotkové a jejího syna Otty Chotka, který dal zámku novorenesanční podobu. Přestavěl ho na patrovou jednolodní budovu s arkádami a jednoduchou fasádou. Dřevěná otevřená chodba spojuje hlavní budovu s postranním trojkřídlým přízemním traktem.

V zámeckém parku rostou dva sekvojovce, které nechal vysadit hrabě Chotek. Stromy výrazně převyšují ostatní stromy v parku. Mají výšku přes 45 metrů a stáří se odhaduje


13

kolem 150 let. Byly dovezeny ze Sierry – Nevady v Kalifornii. Patří mezi největší sekvojovce v České republice.

Vesnice roku 2010Každoročně od roku 1995 se vyhlašuje celostátní soutěž Vesnice roku v Programu

obnovy venkova. Cílem této soutěže je snaha zviditelnit aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. V roce 2010 tento cíl nejlépe splnila obec Ratměřice, a proto se stala vítězem celé soutěže. Do 16. ročníku Vesnice roku se přihlásilo 361 obcí ze třinácti krajů České republiky. Ratměřice postoupily do finále jako vítězové krajského kola a tedy zástupci středních Čech. Za svá prvenství získaly celkem dva miliony korun.


14

2.C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita

2.C.1 Obyvatelstvo podle věku - 2001

Rozložení demografické struktury obyvatel je pro obec této velikosti velmi pozitivní. Vysoký je podíl mladé, předproduktivní generace a silný je i proud produktivní populace. S ohledem na značný podíl společenských aktivit a dalších záměrů obce se dá předpokládat silná emoční vazba bydlících ke svému místu a udržení velkého počtu obyvatel i v produktivním věku.


15

Věk Počet obyvatel0 – 4 85 – 14 3715 – 19 3620 – 29 6230 – 39 4040 – 49 2650 – 59 3960 – 64 1365 – 74 2275 + nezjištěno 18

0

10

20

30

40

50

60

70

Obyvatelstvo podle věku (r.2001)

0 – 45 – 1415 – 1920 – 2930 – 3940 – 4950 – 5960 – 6465 – 7475 + nezjištěno

věk

poče

t oby

vate

l

2.C.2 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 2001

Z grafu je patrné, že v obci žije velmi malé procento obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Hlavním důvodem je omezená možnost uplatnění těchto vysoce kvalifikovaných osob, proto je jejich počet velmi nízký a neusazují se zde natrvalo. Naopak nabídky zaměstnání jsou určeny převážně pro osoby s nižším stupněm vzdělání. Investice do rozvoje vzdělání a možností celoživotního vzdělávání by však mohly pomoci se realizovat i těmto skupinám obyvatel a posílit tak jejich vazbu k místu.


16

0102030405060708090

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (r.2001)

Bez vzděláníZákladní i neukončenéVyučení a SOU bez maturityÚplné střední vzdělání s maturitouVOŠ a nástavbové VysokoškolskéNezjištěné vzdělání

vzdělání

poče

t oby

vate

l

Vzdělání Počet obyvatelBez vzdělání 32Základní i neukončené 81Vyučení a SOU bez maturity 88Úplné střední vzdělání s maturitou 37VOŠ a nástavbové 4Vysokoškolské 3Nezjištěné vzdělání 11

2.C.3 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity - 2001

ZávěrZ hlediska ekonomické aktivity je zde patrný mírně vyšší počet nepracujících

důchodců, vysoký je však podíl produktivní i předproduktivní generace. Velmi malý podíl je nezaměstnaných obyvatel.


17

0

20

40

60

80

100

120

140

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Zaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské)NezaměstnaníNepracující důchodciŽáci, studenti, učniNezjištěná ekonomická aktivita

ekonomická aktivita

poče

t oby

vate

l

Ekonomická aktivita Počet obyvatelZaměstnaní (+prac.důchodci, ženy na mateřské) 122Nezaměstnaní 2Nepracující důchodci 92Žáci, studenti, učni 64Nezjištěná ekonomická aktivita 5

2.C.4 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel

Na časové ose se počet domů nijak rapidně neměnil. Držel se v rozpětí 15-ti až 17-ti domů, ale v posledních dvaceti letech toto rozpětí o něco málo narostlo. V počtu obyvatel je tomu naopak, od začátku dvacátého století má klesající tendenci.


18

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

20

40

60

80

100

120

140Vývoj podle počtu obyvatel - Hrzín

poče

t oby

vate

l

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20Vývoj podle počtu domů - Hrzín

poče

t dom

ů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

121 107 133 127 109 101 87 73 69 65 50 27 15 11Počet obyvatel

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

15 15 16 16 16 17 17 17 16 16 15 15 18 19Počet domů

Zatímco počet domů mírně, až na pár výkyvů, stoupá, počet obyvatel klesá. Od svého vrcholu v roce 1880 se snížil skoro dvakrát. Od roku 1970 až do roku 2001 nastává stagnace, ale v roce 2010 je porušena, obyvatelstvo klesá.


19

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

50

100

150

200

250

300

350

400

450

Vývoj podle počtu obyvatel - Ratměřice

poče

t oby

vate

l

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

20

40

60

80

100

120Vývoj podle počtu domů - Ratměřice

poče

t dom

ů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

39 43 47 46 52 52 64 68 80 66 55 77 91 104Počet domů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

403 412 378 384 349 352 316 234 235 265 262 263 262 226Počet obyvatel

Počet domů v sídle Skrýšov nemá v dlouhé časové ose nijak rostoucí ani klesající tendenci, drží se v rozmezí 15 až 20 domů. Na druhou stranu počet jeho obyvatel poměrně klesá. Dá se očekávat stagnace současného stavu, popřípadě jeho mírný pokles.


20

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

50

100

150

200

250

Vývoj podle počtu obyvatel - Skrýšov

poče

t oby

vate

l

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

5

10

15

20

25Vývoj podle počtu domů - Skrýšov

poče

t dom

ů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

17 18 18 19 20 17 17 17 15 15 15 16 19Počet domů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

194 170 176 154 168 136 100 88 62 50 46 32 24 23Počet obyvatel

Množství domů má ve všech sídlech stoupající charakter. Na druhou stranu je počet obyvatel téměř všude klesající. Celkový stav obyvatel bude pravděpodobně v příštích letech stagnovat díky silným populačním ročníkům a lokalizované výstavbě.


21

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

100

200

300

400

500

600

700

800Vývoj podle počtu obyvatel - Ratměřice (celkem za celé správní území)

poče

t oby

vate

l

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

20

40

60

80

100

120

140

160Vývoj podle počtu domů - Ratměřice (celkem za celé správní území)

poče

t dom

ů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

71 76 81 81 88 86 98 102 96 97 85 107 125 142Počet domů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

718 689 687 665 626 589 503 395 366 380 358 322 301 260Počet obyvatel

2.C.5 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel – Ratměřice a Votice

Ve Voticích probíhá výstavba a počet domů za poslední století výrazně stoupl a dá se předpokládat, že bude dál stoupat, i když pomaleji než současným tempem a s menším počtem bydlících lidí v jednotce. Počet domů v Ratměřicích také roste.


22

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

Porovnání vývoje počtu domů - Ratměřice a Votice

RatměřiceVotice

poče

t dom

ů

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Ratměřice 71 76 81 81 88 86 98 102 96 97 85 107 125 142

Votice 466 479 517 525 548 577 641 713 685 746 817 951 1020 1445

Votice měly do roku 1950 klesající tendenci obyvatelstva, ale to se po roce 1961 změnilo, počet obyvatel začal do roku 1980 růst, poté opět přišel pokles. V posledních deseti letech je vidět mírný nárůst. Lidé odcházejí z Votic do větších měst. Počet obyvatel v obci Ratměřice klesá už přes století, mohla by ji pomoci výstavba nových domů. Ratměřice se snaží udržet mladé lidi v obci a dá se očekávat, že tato aktivita bude úspěšná.


23

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 20200

1000

2000

3000

4000

5000

6000

Porovnání vývoje počtu obyvatel - Ratměřice a Votice

RatměřiceVotice

poče

t oby

vate

l

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010

Ratměřice 718 689 687 665 626 589 503 395 366 380 358 322 301 260

Votice 4816 4424 4234 4198 4124 4141 3860 3191 3578 4047 4558 4514 4462 4613

2.D Urbanistická kompozice

2.D.1 Urbanistická kompozice sídla Hrzín

Původní sídloRozsáhlá návesní partie převážně štítového uspořádání dvorcových usedlostí s

hodnotnou kompozicí uspořádaných hmot. Náves umístěna ve značně svažitém terénu. Osou protéká zatrubněná vodoteč.

Dostavby 20. stoletíUmístěny v minimálním rozsahu, zejména ve východní části jako objekt zemědělského

areálu.

2.D.2 Urbanistická kompozice sídla Ratměřice

Původní sídloRozsáhlá návesní partie převážně štítového uspořádání dvorcových usedlostí s

hodnotnějšími prvky původních stavebních detailů zejména v jižní části. Kompozičně zapojena i osa parku se vzrostlými stromy a hmotou kostela.

Dostavby 20. stoletíJedná se o nevhodné dostavby návsi /třípodlažní hmota úřadu/ stejně tak i zástavbu

příměstského charakteru v západní části sídla. Velké objemy zemědělských objektů, poněkud odcloněné, jsou situovány v jižní části sídla.

2.D.3 Urbanistická kompozice sídla Skrýšov

Původní sídloRadiální uspořádání převážně dvorcových usedlostí, značně zahuštěných bez velké

návsi. Kompozice hmot malebná, vysoký podíl vzrostlých stromů v zahradách a na veřejných prostorech.


24

2.E Uspořádání krajiny

2.E.1 Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků

Z hlediska geomorfologie je území členěno takto:– soustava: Českomoravská– podsoustava: Středočeská pahorkatina– celek: Vlašimská pahorkatina– podcelek: Mladovožická pahorkatina

2.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území

V řešeném území se nenachází žádné přírodní památky. Území obce se nachází mezi přírodním parkem Džbány – Žebrák a Chráněnou

krajinnou oblastí Blaník.Nachází se zde významné krajinné prvky, kterými jsou ekologicky, geomorfologicky

nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.

Jako další plochy hodnotné lze označit trasy biokoridorů a plochy biocenter.

2.E.3 Vodní režim krajiny

Územím prochází potok Ratměřický, Strašický a další bezejmenné drobné vodní toky.V území se nachází rybník Dolní Podhora, Jordánek, Nový Rybník, Melhauzský,

Jedličský a další menší bezejmenné vodní plochy. Při srážkách působí plošně lesní masivy jako rezervoáry. Evidentní je značný podíl zorněných ploch.

Druhy pozemků v ha


25

druh pozemku0

50100150200250300350400450500550

Orná půdaChmelniceViniceZahradyOvocné sadyTrvalé travní porostyLesní půdaVodní plochyZastavěné plochyOstatní plochy

2.F Dopravní vazby

2.F.1 Silniční doprava

Nejdůležitějším dopravním tahem na území obce Ratměřice je silnice II. třídy č. II/150 směr Votice – Jankov – Čechtice, původně silnice I. třídy číslo I/18.

Komunikační síť je dále tvořena silnicemi III. tříd – silnice č. III/01814 směr Ratměřice – Odlochovice a č. III/01813 směr Jankov – Skrýšov – Čestín.

2.F.2 Železniční doprava

Řešeným územím neprochází železniční trať, nejbližší vlaková stanice je ve Voticích.

2.F.3 Uliční síť

Hlavní komunikační kostru doplňuje síť místních komunikací, které celkem dostatečně zajišťují obsluhu příslušných lokalit.

2.F.4 Hromadná osobní doprava

Je zabezpečována pravidelnými linkami autobusů.


26

3 Územně analytické podklady

3.A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území byly zpracovány dle příl. 1 A vyhl. 500/2006 Sb.

Pro řešené území byly zjištěny tyto podklady pro rozbor udržitelného rozvoje:

3.A.1 Zastavěné území

Většina zákresu hranic zastavěného území ve výkresech Pr+R je převzata z Územního plánu obce Ratměřice (schválen 7. 5. 2001). Zastavěné území bude nově vymezeno postupem dle stavebního zákona. Rozsah a průběh hranice zastavěného území obsahuje problémový výkres.

3.A.2 Plochy výroby

Ratměřice• truhlářství Rybáček – východní část sídla, čp. 110

- tesařství a truhlářství, střešní šindele – prodej a montáž, dřevostavby, podlahy, zámecké dřevěné kazetové stropy, dřevěná schodiště, palubkové obklady

• bytové doplňky Čaban – severní část sídla, čp. 66- výroba a montáž bytových doplňků

• zemědělský areál První zemědělská Ratměřice spol. s.r.o. - jihozápadní část sídla- rostlinná a živočišná výroba- zemní práce- nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)- zámečnictví, kovářství- silniční motorová nákladní doprava, opravy pracovních strojů

Hrzín• bývalý kravín - nevyužívaný – východní část sídla

Skrýšov• truhlárna (dříve zemědělský areál) – severozápadní část sídla

3.A.3 Plochy občanského vybavení

Ratměřicehřbitov

• hřbitov s márnicí – západní okraj sídla


27

kostel• původně románský farní kostel sv. Havla – centrální část sídla

obecní úřad• Obecní úřad Ratměřice – centrální část sídla, čp. 72

- v objektu se nachází také knihovna a hasičská zbrojnice

prodejny• menší prodejna s potravinami – naproti kostelu, v budově hospody

sportovní plochy• sportovní areál v jihozápadní části sídla – dětské hřiště, antukové hřiště na nohejbal

a volejbal, hřiště s umělým povrchem na streetbasketbal, fotbalové hřiště s příslušenstvím, společenská místnost

stravování• Hospoda „U nás“ – čp. 61, naproti kostelu, v objektu také kulturní sál

škola• Mateřská škola Ratměřice – kapacita 22 dětí, s výdejnou obědů - centrální část

sídla, čp. 72 (v objektu OÚ)

zámek• Zámek Ratměřice – postaven v r. 1705 v barokním slohu, v 19. st. přestavěn do

dnešní podoby

zdravotní středisko• Integrované centrum sociální péče (ICSP) Ratměřice – areál zámeckého parku, čp. 90

- organizace je svou činností zaměřena na poskytování služeb pro sociální začlenění osob s mentální retardací nebo poruchami vývoje

• zubní ordinace – v budově ICSP, nejen pro pacienty, ordinaci navštěvují i ostatní obyvatelé

HrzínNa návsi stojí kaplička a hasičská zbrojnice.

SkrýšovNa návsi stojí kaplička a hasičská zbrojnice.

3.A.4 Plochy k obnově nebo opětovnému využitíznehodnoceného území (plochy přestavby)

V daném území se nachází poměrně málo ploch, které lze definovat jako plochy znehodnocené.

• Pro funkční konverzi navrhujeme bývalý areál drůbežáren v jižní části sídla


28

Ratměřice, který dnes není již využíván. Územní plán by měl garantovat takové funkce, které nebudou v kolizi s těsnými vazbami areálu na plochy bydlení a centrální partií sídla.

• Pro funkční konverzi navrhujeme bývalý areál zemědělské farmy ve východní části sídla Hrzín, který dnes již není využíván. Územní plán by měl garantovat takové funkce, které nebudou v kolizi s vazbami areálu na plochy bydlení.

3.A.5 Památková rezervace vč. OP

V řešeném území se tento jev nevyskytuje.

3.A.6 Památková zóna vč. OP


3.A.7 Krajinná památková zóna


3.A.8 Nemovitá kulturní památka, popř. soubor, vč. OP

V řešeném území se nachází tyto státem chráněné nemovité kulturní památky:

Ratměřice• areál zámku Ratměřice

- č. ÚSKP 24229/2-2868- zahrnuje zámek se spojovací chodbou, altán u ohradní zdi parku, zámecký park (dendrologicky velmi hodnotný, zaujímá 2 části – zadní část je bývalá obora) a ohradní zeď parku s branami

• areál kostela sv. Havla- č. ÚSKP 15754/2-169- zahrnuje kostel, sochu sv. Jana Nepomuckého a opěrné a ohradní zdi u kostela

Vymezení kulturních památek vč. jejich popisu je vymezeno ve výkrese hodnot území a ve výkrese limitů využití území.

3.A.9 Nemovitá národní kulturní památka, popř. soubor, vč. OP



29

3.A.10 Památka UNESCO vč. OP


3.A.11 Urbanistické hodnoty (původní sídla)

HrzínHodnotná je kompozice dvorcových usedlostí uspořádaných do radiály s rozlehlou

návesní partií, umístěnou do značně svažitého terénu. Otevírají se tak hodnotné pohledy do krajiny.

RatměřiceHistorické jádro sídla Ratměřice je urbanisticky hodnotným a dosud vcelku zachovaným

útvarem.Jádro sídla s nálevkovitě se rozšiřující návsí a z ní vycházejícími komunikacemi

pochází v půdorysu zřejmě z období raného středověku. Nejhodnotnější je jižní partie sídla se specifickými stavebními prvky počátku 20. století /litinové brány a branky, okna a dveře s vraty/.

SkrýšovHodnotná kompozice radiálně uspořádaných dvorcových usedlostí s malými rozestupy a

malou plochou centrální návsi. Vysoký podíl vzrostlé zeleně.

3.A.12 Region lidové architektury


3.A.13 Historicky významná stavba, soubor


3.A.14 Architektonicky cenná stavba, soubor

Areál zámku s parkem.

3.A.15 Významná stavební dominanta



30

3.A.16 Území s archeologickými nálezy

Řešené území je územím s archeologickými nálezy, a proto v případě výkopových prací na daném území je podle §22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění stavebník povinen oznámit zahájení výkopových prací s dostatečným předstihem na Archeologický ústav AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

3.A.17 Oblast krajinného rázu

Celé řešené území spadá do oblasti krajinného rázu Vlašimsko (ObKR 39).

3.A.18 Místo krajinného rázu

Řešené území by se dalo rozdělit na tři krajinné složky:• První, dominantní je jižní miska se sídlem Ratměřice, ohraničena severovýchodním

pásem lesa a jihozápadními zalesněnými partiemi.• Jako druhá krajinná složka je chápána zejména miska se sídlem Hrzín, oddělena v

západní partii lesním pásem.• Třetí krajinnou složkou s dominantou západního kopce jsou vnímány zejména plochy

orné půdy se sídlem Skrýšov.

3.A.19 Místo významné události


3.A.20 Významný vyhlídkový bod


3.A.21 Územní systém ekologické stability

V severovýchodní části řešeného území jsou vymezeny 2 lokální biokoridory, které vedou údolím Strašického potoka a 2 lokální biocentra – první je vymezeno v údolí Ratměřického potoka v místě soutoku se Strašickým potokem, druhé je vymezeno okolo rybníka Melhauzský.

Tyto lokální prvky ÚSES jsou převzaté ÚP obce Ratměřice (schválený v r. 2001).

Systém ÚSES vč. popisů zobrazuje problémový výkres.


31

3.A.22 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou


3.A.23 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

V řešeném území se tento jev nevyskytuje kromě v zákoně vyjmenovaných prvků, např. údolní nivy.

3.A.24 Přechodně chráněná plocha


3.A.25 Národní park vč. zón a OP


3.A.26 Chráněná krajinná oblast vč. zón


3.A.27 Národní přírodní rezervace vč. OP


3.A.28 Přírodní rezervace vč. OP


3.A.29 Národní přírodní památka vč. OP


3.A.30 Přírodní park



32

3.A.31 Přírodní památka vč. OP


3.A.32 Památný strom vč. OP

V řešeném území se vyskytují tyto památné stromy:

• 2 kusy sekvojovce obrovského – 104221 (kód dle Registru objektů ÚSOP), vyhlášené 8. 7. 2002 - druh: sekvojovec obrovský - Sequoiadendron giganteum (Lindl.) Buchh.- skupina 2 stromů v zámeckém parku v Ratměřicích- obvod kmenů: 492 cm a 504 cm- výška stromů: 40 m- ochranné pásmo: průměr 31,2 m a 32,8 m (ze zákona)

Lokalita pam. stromů je vyznačena ve výkrese limitů.

3.A.33 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO


3.A.34 NATURA 2000 – evropsky významná lokalita


3.A.35 NATURA 2000 – ptačí oblast


3.A.36 Lokality výskytu zvláště chrán. druhů rostlin a živočichů s národním významem


3.A.37 Lesy ochranné



33

3.A.38 Les zvláštního určení


3.A.39 Lesy hospodářské

Lesy hospodářské zabírají čtvrtinu řešeného území. Velké lesní masivy se nacházejí v jihozápadní části území a také mezi sídlem Hrzín a Ratměřice.

Rozsah lesních ploch je patrný z výkresu limitů využití území.

3.A.40 Vzdálenost 50 m od okraje lesa

Pro všechny pozemky určené k plnění funkce lesa je vymezena vzdálenost 50 m od okraje lesa.

Tento údaj je zobrazen ve výkrese limitů využití území.

3.A.41 Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Hranice jednotlivých rajónů vymezených v rámci BPEJ vč. jejich popisu jsou součástí výkresu záměrů na provedení změn.

Nejkvalitnější půdy, bonity I. a II. třídy, jsou zastoupeny rovnoměrně po celém řešeném území, vyjma severovýchodní části.

3.A.42 Hranice biochor (biogeografické členění řešeného území)

Řešené území je součástí Posázavského bioregionu 1.22.Hranice biochor člení území do 8 segmentů. Biogeografické typologické jednotky nebyly

poskytnuty.

3.A.43 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

V řešeném území jsou ve značných plochách provedeny meliorace, včetně velkého rozsahu napřímených vodních toků. Význam takových opatření pro biologickou diverzitu a tudíž i vitalitu orné půdy je přinejmenším sporný. Problémem jsou velké bloky orné půdy, kde splachy zemědělské půdy způsobují její nevratnou degradaci.

3.A.44 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody vč. OP

HRZÍNV současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních


34

studní.

RATMĚŘICEZdrojem pitné vody pro obecní vodovod je studna na severním okraji sídla Ratměřice.

Rok uvedení do provozu 1971.Tento zdroj má vyhlášené ochranné pásmo II. stupně vnitřní a vnější.

Zdrojem pro zámecký vodovod je studna nacházející se východně od zámeckého parku.

Na území obce se rovněž nacházejí studny k individuelnímu zásobování vodou, v současné době využívány jen v obdobích sucha. Množství vody ve studnách je nedostatečné, jakost vody není pravidelně sledována, většinou se vyskytuje nadlimitní množství železa a dusičnanů.

SKRÝŠOVV současné době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních

studní.

Zdroje podzemní vody a jejich OP jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.45 Chráněná oblast přirozené akumulace vod


3.A.46 Zranitelná oblast

Jako zranitelná oblast je vymezeno celé správní území.

3.A.47 Vodní útvar povrchových, podzemních vod

V řešeném území se nacházejí vodní útvary povrchových vod, které spadají do oblasti povodí Horní Vltava a jsou obsaženy ve výkresu limitů. Jedná o potoky Ratměřický, Strašický a další bezejmenné drobné vodní toky.

Celé správní území je vymezeno jako útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, oblast Horní Vltava, povodí Labe.

3.A.48 Vodní nádrž

V území se nachází rybník Dolní Podhora, Jordánek, Nový Rybník, Melhauzský, Jedličský a další menší bezejmenné vodní plochy.

Vodní nádrže jsou obsaženy ve výkrese limitů využití území.


35

3.A.49 Povodí vodního toku, rozvodnice

Řešené území spadá do oblasti povodí Horní Vltavy, dle spádového toku do povodí Labe, úmoří Severního moře.

Všechny toky jsou spádovány do řeky Blanice.

3.A.50 Záplavové území


3.A.51 Aktivní zóna záplavového území


3.A.52 Území určené k rozlivům povodní


3.A.53 Území zvláštní povodně pod vodním dílem


3.A.54 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany


3.A.55 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vč. OP


3.A.56 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa


3.A.57 Dobývací prostor



36

3.A.58 Chráněné ložiskové území


3.A.59 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry


3.A.60 Ložisko nerostných surovin


3.A.61 Poddolované území


3.A.62 Sesuvné území a území jiných geologických rizik


3.A.63 Staré důlní dílo


3.A.64 Staré zátěže území a kontaminované plochy

Západně od sídla Hrzín je evidována stará zátěž území pod názvem Skládka Hrzín (bývalá skládka).

Její lokalita je vyznačena ve výkrese limitů využití území

3.A.65 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

Odbor životního prostředí MěÚ Votice eviduje tyto střední zdroje znečištění ovzduší:• čerpací stojanová stanice – První zemědělská Ratměřice spol. s.r.o.• kotelna dílny – První zemědělská Ratměřice spol. s.r.o.

Obec Ratměřice eviduje tento malý zdroj znečištění ovzduší:• Institut sociální péče Ratměřice


37

Lokalita zdrojů znečištění je vyznačena ve výkrese limitů využití území.

3.A.66 Odval, výsypka, odkaliště, halda


3.A.67 Technologický objekt zásobování vodou vč. OP

Na vodovodních sítích v řešeném území se nacházejí tyto technologické objekty:• obecní vodovod v sídle Ratměřice:

– zemní vodojem Ratměřice 1 x 25 m3

- úpravna vody- studna

• zámecký vodovod - nefunkční– studna – nefunkční nautila

Kolem pramenní jímky na severním okraji Ratměřic jsou vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně - vnější a vnitřní.

Technologické objekty zásobování vodou a OP vodních zdrojů jsou vyznačeny ve výkrese limitů využití území.

3.A.68 Vodovodní síť vč. OP

HRZÍNNa území sídla Líšnice není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. V současné

době je obyvatelstvo zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní.

RATMĚŘICEZásobování pitnou vodou je v obci zajišťováno obecním vodovodem, kterým je

zásobováno 100% obyvatel. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Ratměřice. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je studna. Rok uvedení do provozu 1971. Surová voda je vedena gravitačně řadem do vodojemu (VDJ) Ratměřice.VDJ Ratměřice – zemní, 1 x 25 m3. Maximální hladina ve vodojemu 530,0 m n. m. Dno

vodojemu 527,0 m n. m. Rok uvedení do provozu 1976.U studny se nachází úpravna vody (ÚV), kde se voda upravuje odradonováním

vzduchem a zabezpečuje se chlorací. Rok uvedení ÚV do provozu 1996.Přívodní řady – ze zdroje do VDJ a rozvod v obci - PE/L DN 80, délka 0,8 km.Rozvodné vodovodní sítě – sklo DN 70, L DN 80, PE DN 100, délka rozvodných řadů

celkem – 3 km.

V Ratměřicích se také nachází zámecký vodovod, který je současně nefunkční, je


38

napájen ze studny, která je východně od parku. Tato studna je také nefunkční.

V obci se rovněž nacházejí studny k individuelnímu zásobování vodou, v současné době využívány jen v obdobích sucha. Množství vody ve studnách je nedostatečné, jakost vody není pravidelně sledována, většinou se vyskytuje nadlimitní množství železa a dusičnanů.

V obci nejsou využívány obecní studny.

SKRÝŠOVNa území sídla Zálší není vybudován vodovod. V současné době je obyvatelstvo

zásobováno pitnou vodou z vlastních domovních studní.

Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti.Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných zdrojích a v případě, že

nebude vyhovovat vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude nutné vodu upravovat.

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den × obyvatele cisternami ze zdroje šachta – Milan – Krásná Hora (Sedlčany). Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

3.A.69 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. OP

HRZÍNVeškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových

jímkách.

RATMĚŘICEV sídle existuje obecní ČOV. Provozovatelem a vlastníkem kanalizace je obec

Ratměřice.ČOV Ratměřice – mechanicko – biologická aktivační čistírna s nitrifikací a denitrifikací.Kapacita ČOV – 470 EO, Q24 = 106,8 m

3/d, 42,72 kg/d.

Počítá se s modernizací technologické sestavy (D-N systém) a stavební úpravy.

SKRÝŠOVVeškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových

jímkách.Problémový výkres vymezuje pro toto sídlo plochu pro umístění ČOV bez ohledu na

to, zda bude dlouhodobě využit stávající potenciál bezodtokových individuálních jímek.

ČOV Ratměřice je vyznačena ve výkrese limitů využití území, plocha pro ČOV v sídle Skrýšov je zakreslena v problémovém výkrese.


39

3.A.70 Síť kanalizačních stok vč. OP

HRZÍNSídlo Hrzín nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. K odvedení dešťových a

povrchových vod zde slouží systém příkopů, struh a propustků.Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových

jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo.Vzhledem k velikosti sídla a počtu trvale bydlících obyvatel se v blízké budoucnosti

nepředpokládá změna odkanalizování sídla.

RATMĚŘICEV sídle existuje jednotná kanalizace a obecní ČOV. Provozovatelem a vlastníkem

kanalizace je obec Ratměřice.Materiál stok beton/kamenina, celková délka 2,5 km. Rok uvedení do provozu

1973 - 2000.ČOV Ratměřice – mechanicko – biologická aktivační čistírna s nitrifikací a denitrifikací.Kapacita ČOV – 470 EO, Q24 = 106,8 m

3/d, 42,72 kg/d.

Recipientem pro vyčištěnou odpadní vodu je Ratměřický potok. Vzhledem k tomu, že se obec nachází na rozvodí, je na ČOV připojeno cca 75%

obyvatel. Obec plánuje v jižní části obce novou parcelaci s výstavbou rodinných domů a současně i odkanalizování této části. Stoka pro odvedení splaškových vod z ploch nových RD je postavena. Po realizaci čerpací stanice, výtlaku a další stoky pro tuto část, budou odpadní vody přečerpávány do stávající jednotné kanalizace vedoucí na ČOV.

ČOV nemá denitrifikační stupeň. Proto vlastník uvažuje se změnou před dokončením stavby.

Systém odkanalizování a čištění odpadních vod v obci zůstane zachován i do budoucnosti.

Změnou je:- dostavba kanalizace v jižní části sídla- návrh na změnu technologie ČOV. Biologický stupeň se nově bude sestávat z jedné aktivační linky na bázi D-N systému, tedy s předřazeným denitrifikačním stupněm a s následným nitrifikačním stupněm. Dodávka kyslíku do aktivační nádrže bude nahrazena (původně Sigma BSK Gigant) jemnobublinovým aeračním systémem a kyslíkovou sondou. Modernizace ČOV pro nový počet 260 EO je uvažován z důvodů dodržení kvality na odtoku v souladu s NV č. 61/2003 v platném znění.

Jednotná kanalizace v severní části sídla není v dobrém stavu (netěsné betonové trouby). Proto obec do výhledu uvažuje s realizací oddílné splaškové kanalizační sítě.

Orientační parametry návrhu: Dostavba kanalizace: DN 250 dl. celkem 0,5 km, čerpací stanice odpadních vod 3 l/s,

výtlačné potrubí DN 80 – 0,22 kmModernizace ČOV: modernizace technologické sestavy – D-N systém

stavební úpravy


40

SKRÝŠOVSídlo Skrýšov nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť. K odvedení dešťových a

povrchových vod zde slouží systém příkopů, struh a propustků.Veškeré splaškové odpadní vody od obyvatelstva jsou akumulovány v bezodtokových

jímkách a následně likvidovány na zahradách a zemědělských pozemcích využitím jako hnojivo.Problémový výkres vymezuje pro toto sídlo plochu pro umístění ČOV bez ohledu na

to, zda bude dlouhodobě využit stávající potenciál bezodtokových individuálních jímek.

3.A.71 Výrobna elektřiny vč. OP


3.A.72 Elektrická stanice vč. OP

V řešeném území se nacházejí tato transformační zařízení:

RatměřiceTS 1 zemědělský areál – jihozápadní část sídlaTS 2 rodinná zástavba – jižní část návsiTS 3 rodinná zástavba – u hřbitova – západní část sídlaTS 4 rodinná zástavba – severozápadní část sídla

HrzínTS 5 rodinná zástavba – jihozápadní část sídla

SkrýšovTS 6 rodinná zástavba – severozápadní část sídla

Správce: E.ON Česká republikaOchranné pásmo sloupových venkovních trafostanic je 7 m.

Poloha elektrických stanic vč. OP je patrná z výkresu limitů využití území.

3.A.73 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. OP

Vedení VVNSeverní částí řešeného území prochází vedení VVN (ZVN) 400 kV ve správě ČEZ

Distribuce a. s.Ochranné pásmo vedení činí 35 m na každou stranu od osy vedení.

Vedení VNNadzemní vedení VN 22 kV ve správě spol. E.ON ČR vchází do řešeného území jednak

v jihozápadní části ŘÚ, kde jsou odbočky ukončené 4 trafostanicemi v sídle Ratměřice a také prochází severní částí ŘÚ – jedna odbočka vede do sídla Hrzín a Skrýšov, kde je vedení


41

ukončené 2 trafostanicemi. Ochranné pásmo vedení činí 10 m na každou stranu od krajního vodiče.

Vedení NNVedení NN 1 kV je realizováno v sídle v podobě nadzemních rozvodů. Ochranné pásmo

nadzemních vedení činí 7 m na každou stranu.

Trasa a ochranné pásmo vedení VVN a VN je zobrazeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.74 Technologický objekt zásobování plynem vč. OP

V řešeném území se nachází jedna VTL regulační stanice (RS 1), je umístěna na jihozápadním okraji sídla Ratměřice, u zemědělského areálu.

Bezpečnostní pásmo je 10 m, ochranné pásmo činí 4 m.

Poloha regulační stanice a její bezpečnostní pásmo je zobrazeno ve výkrese limitů využití území.

3.A.75 Vedení plynovodu vč. OP (BP)

VVTL plynovodDo severovýchodní části řešeného území zčásti zasahuje bezpečnostní pásmo

VVTL plynovodu.

Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu znázorňuje výkres limitů využití území.

VTL plynovodVTL plynovod (DN 200) vstupuje do území z jihozápadu, směřuje na jihovýchod, kde

opouští ŘÚ. Na jeho trase je jedna krátká odbočka, která vede do sídla Ratměřice, kde je VTL vedení ukončeno regulační stanicí RS 1.

VTL plynovod je ve správě spol. Středočeská plynárenská a. s.Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu je 20 m na každou stranu, ochranné pásmo činí

4 m na každou stranu.

Trasu VTL plynovodu vč. jeho bezpečnostního pásma znázorňuje výkres limitů využití území.

STL plynovodPro sídlo Ratměřice je položen středotlaký rozvod plynu. Regulační stanice se nachází

na jihozápadním okraji sídla Ratměřice - u zemědělského areálu, odtud vede STL plynovod do sídla Ratměřice a také vede jižně mimo řešené území do sídla Odlochovice.

STL plynovod je ve správě spol. Středočeská plynárenská a. s.Ochranné pásmo STL plynovodu činí 1 m na každou stranu.


42

Trasa vedení STL plynovodu, které vede od regulační stanice v Ratměřicích jižně mimo řešené území, je zakreslena ve výkrese limitů využití území.

3.A.76 Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. OP


3.A.77 Ropovod vč. OP


3.A.78 Produktovod vč. OP


3.A.79 Technologický objekt zásobování teplem vč. OP


3.A.80 Teplovod vč. OP


3.A.81 Elektronické komunikační zařízení vč. OP


3.A.82 Komunikační vedení vč. OP

Řešeným územím prochází 2 radioreleová trasy ve správě spol. Telefónica O2.Územím prochází dálkový optický kabel ve správě spol. Telefónica O2.

RR trasy a vedení DOK je zakresleno ve výkrese limitů využití území.

3.A.83 Jaderné zařízení



43

3.A.84 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami


3.A.85 Skládka vč. OP

V řešeném území se žádná skládka nevyskytuje.

3.A.86 Spalovna vč. OP


3.A.87 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. OP


3.A.88 Dálnice vč. OP


3.A.89 Rychlostní silnice vč. OP


3.A.90 Silnice I. třídy vč. OP


3.A.91 Silnice II. třídy vč. OP

Řešeným územím prochází silnice II. třídy č. II/150 vedoucí z Votic, přes Jankov a Ratměřice do Čechtic směr Havlíčkův Brod.

Ochranné pásmo silnice II. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice.

V ÚP VÚC Benešov je vymezena ve výhledu (realizace po roce 2015) přeložka silnice II/150 s částečným obchvatem sídla Ratměřice.

Ochranné pásmo silnice II. třídy a koridor pro přeložku je vyznačen ve výkrese limitů využití území.


44

3.A.92 Silnice III. třídy vč. OP

Řešeným územím prochází tyto silnice III. třídy:– silnice III/01813 vedoucí z Jankova přes Skrýšov, směr Čestín– silnice III/01814 vedoucí z Ratměřic do Odlochovic

Ochranné pásmo silnic III. třídy je 15 m na obě strany od osy silnice, jsou vyznačena ve výkrese limitů využití území.

3.A.93 Místní a účelové komunikace

Hlavní komunikační kostru obce doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost sídla.

3.A.94 Železniční dráha celostátní vč. OP


3.A.95 Železniční dráha regionální vč. OP

Řešeným územím neprochází regionální železniční trať.

3.A.96 Koridor vysokorychlostní železniční trati


3.A.97 Vlečka vč. OP


3.A.98 Lanová dráha vč. OP


3.A.99 Speciální dráha vč. OP



45

3.A.100Tramvajová dráha vč. OP


3.A.101 Trolejbusová dráha vč. OP


3.A.102Letiště vč. OP

V řešeném území se žádné letiště ani jeho ochranné pásmo nenachází.

3.A.103Letecká stavba vč. OP

V řešeném území se žádná letecká stavba ani její ochranné pásmo nevyskytují.

3.A.104Vodní cesta


3.A.105Hraniční přechod


3.A.106Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

3.A.106.a Cyklotrasy

Řešeným územím prochází 1 značená cyklotrasa.

Cyklotrasa č. 112– vstupuje do území z jihovýchodu, vede po silnici II/150– třída dle KČT: III. – regionální (propojení regionálních cílů)– řešeným územím prochází 2,3 km trasy– průběh: Louňovice pod Blaníkem – Zvěstov – Ratměřice – Jankov – Votice –

Martinice – Vojkov – Kosova Hora – napojení na cyklotrasu č. 11 (Greenway Praha - Wien)


46

3.A.106.b Turistické trasy

Řešeným územím prochází 1 turistická trasa.

Modrá– vstupuje do území z jihovýchodu a vede na západ– řešeným územím prochází 2,6 km trasy– průběh: Šlapánov – Zvěstov – Pod Předním vrchem – Ratměřice – Jankov

3.A.106.c Naučné stezky

Řešeným územím prochází 1 naučná stezka.

Naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova– nepatrně zasahuje do území západně od sídla Ratměřice– řešeným územím prochází 0,4 km trasy, celková délka 1,7 km– 3 zastávky: Odkud se ta bitva vzala?, Uprostřed bojové vřavy, U Jankova válka

skončila– tvůrce stezky: obec Jankov– průběh: Památník bitvy u Jankova – náměstí v Jankově

3.A.107 Objekt pro obranu státu vč. OP

Jihozápadně od sídla Ratměřice (v lokalitě U Hartmanna) se nacházejí 2 objekty pro obranu státu pod evidenčními čísli VEČ 1965 a VEČ 1966. Jedná se o ženijní úkryty ve správě Ministerstva obrany ČR – Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice.

Lokalita těchto objektů je zakreslena ve výkrese limitů využití území.

3.A.108Vojenský újezd


3.A.109Vymezené zóny havarijního plánování


3.A.110 Objekt civilní ochrany

Na budově hasičské zbrojnice v Ratměřicích je siréna.


47

3.A.111 Objekt požární ochrany

V sídlech Hrzín, Ratměřice a Skrýchov se nacházejí hasičské zbrojnice.

3.A.112 Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR


3.A.113 OP hřbitova, krematoria

Hřbitov se nachází na západním okraji sídla Ratměřice. Ochranné pásmo není vyhlášené.

3.A.114 Jiná OP

Jiná ochranná pásma než již uvedená se v řešeném území nevyskytují.

3.A.115 Ostatní veřejná infrastruktura – veřejná prostranství

Jako veřejná prostranství slouží zejména plochy se zelení, prostory návsí a podobné plochy vč. souvisejících ploch veřejné infrastruktury.

Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v problémovém výkresu.

3.A.116 Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

Za rok 2007 byl dokončen 1 dům, za rok 2008 2 domy, za rok 2009 2 domy a za rok 2010 také 2 domy. V současnosti je rozestavěno 9 domů, které budou kolaudovány v letech 2011-2012.

3.A.117 Zastavitelná plocha

Pro všechna sídla Hrzín, Ratměřice i Skrýšov doporučujeme vymezit adekvátní zastavitelné plochy s ohledem na pozitivní demografický vývoj obyvatel.

3.A.118 Jiné záměry

– funkční konverze chátrajících zemědělských provozů na víceúčelové plochy výroby, bydlení a občanské vybavenosti


48

– revitalizace zatrubněných vodních toků– doplnění podmínek pro funkci biokoridorů– sportovní areál s valem v Ratměřicích– koridor plánované přeložky (ÚP VÚC)– plochy krajinné zeleně a zatravnění pro upevnění ekologické stability

3.A.119 Další dostupné informace

Platný Územní plán obce Ratměřice schválený 7. 5. 2001.


49

3.B Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti

3.B.1 Výsledky vyhodnocení pracovních map

Ratměřice• Byly vymezeny plochy pro bydlení v severozápadní části u hřbitova, nad rybníkem

Jordánek, dále pak v jihovýchodní části kolem vodoteče.• Byly vymezeny plochy k bydlení v jihovýchodní části – Pod Vápenkou.• Byly vymezeny plochy pro rekreaci hromadného charakteru v západní části lokality V

horách, dále pak ve východní části, excentricky od sídla a v severní části, u ČOV.• Byla vymezena plocha pro výrobu v jihozápadní části.• Byla vymezena plocha pro odkládání bioodpadu v severní části, u ČOV.• Bylo vymezeno rozšíření hřbitova.• K zatravnění byly vymezeny plochy nad rybníkem Jordánek, nad ČOV. • K zalesnění byly vymezeny plochy západně od sídla (V Tuklatech) a východně od

sídla (Hofbauerův les).• K vymezení vodních ploch byly vytipovány toky v jižní části, v severní na ose

Ratměřického potoka.• Jako hodnotné byly vymezeny plochy centrální partie návsi.

Hrzín, Skrýšov• Byly vymezeny plochy pro bydlení v sídle Skrýšov a to v západní části sídla a

jihovýchodní části• Byly vymezeny plochy pro výrobu v západní části sídla.• Nad sídlem Skrýšov byly vymezeny plochy pro individuální rekreaci• Jako hodnotné byly vymezeny partie Skrýšova a severozápadní části Hrzína.

3.B.2 Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou

Dospělí Celkem bylo dotazováno 26 osob z celkem 260 lidí.

Pilíř sociální soudržnostiLidé zde žijí rádi, je patrná silná vazba ke svému sídlu. Za společný znak, který

postrádají prakticky všichni, jsou chybějící prvky sportovišť, dětského koutku, koupaliště. Jedná se tedy zejména o potřeby projektů s vysokou společenskou funkcí. Pro tyto aktivity jsou lidé ochotni se podílet. Obec má slušný potenciál co do demografické skladby, spokojenosti obyvatel a aktivitě samosprávy. Určité rezervy komunikace mohou být patrné s osadami Hrzín a Skrýšov.

Pilíř hospodářský Podnikatelé se příliš do dění obce nezapojují. Polarizováni jsou lidé co do názoru, jak

se zde podniká. Nezaměstnanost je sice malá, převládá však zaměření na zemědělský sektor, malý je podíl služeb.


50

Pilíř environmentální Park a některé dominanty lesních masívů jsou devizami obce. Slabinou je však vysoký

podíl zornění a erozí.

Děti Celkem bylo dotazováno 10 dětí

– okolí a také společenské akce jsou vnímané devízy obce, kde děti žijí– dětem chybí zejména koupaliště– děti zde chtějí zůstat, silná vazba k místu

Dílčí doporučení plynoucí z dotazníkového průzkumu pro ÚP:

• Vymezit plochy pro přírodní koupaliště, plochy pro rekreaci a s ní spojené služby

• Vymezit plochy pro bydlení v sídlech Skrýšov a Ratměřice


51

4 Rozbor udržitelného rozvoje území

4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT

4.A.1 Horninové prostředí a geologie

Silné stránky– převážně únosné geologické podloží

Slabé stránky– znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů

Příležitosti– omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných

vytipovaných ploch + další krajinná opatření

Hrozby– nedostatečná retenční schopnost krajiny – pokračující vodní eroze, rychlý odtok

vody

4.A.2 Vodní režim

Silné stránky– bloky lesů v horních partiích jako jímačů vody– osa několika vodotečí

Slabé stránky– rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy– množství zmeliorovaných ploch– značný podíl napřímených úseků přírodních vodotečí– malý podíl větších vodních ploch

Příležitosti– maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou –

dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření)

– udržení kvality vodních zdrojů– podpora využívání ekologicky čistých energií – pro produkci biomasy využít

ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny

– obnova a ochrana drobných vodních toků – zpomalení odtoku a přirozené čištění vody

– vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť


52

– využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě

Hrozby– pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření

4.A.3 Hygiena životního prostředí

Silné stránky– malá sídelní hustota bydlení– klid a v létě čisté ovzduší – malý dopravní ruch

Slabé stránky– emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva – velké nečleněné plochy orné půdy – zvýšená prašnost, absence „zelených filtrů“

Příležitosti– využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná

čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.)

– revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí

Hrozby– další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií– zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů– přeložka silnice II. třídy (průtah sídlem Ratměřice – záměr z ÚP VÚC)

4.A.4 Ochrana přírody a krajiny

Silné stránky– bloky lesní půdy v horních partiích– zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy– zámecký park s arboretem

Slabé stránky– vodní a půdní eroze– neuspokojivá průchodnost krajiny– menší podíl zatravnění– napřímené vodní toky

Příležitosti– zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný

způsob těžby)


53

– zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování)

– realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu– obnova a ochrana drobných vodních toků – předpoklad ekologické rozmanitosti a

malebnosti krajiny– využívání ekologicky čistých energií– vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého

odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě

Hrozby– přetrvávající vodní a půdní eroze– emise ze zdrojů znečištění ovzduší– ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby

4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Silné stránky– vysoký podíl zemědělské půdy– podíl lesních ploch– velká zemědělská farma

Slabé stránky– přír. a klimat. podmínky nezaručují konkurenceschopnost v rostlinné výrobě– znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy– neuspokojivá průchodnost krajiny

Příležitosti– možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství

(pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií

– rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí

– agroturistika – rozvoj cestovního ruchu– obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby)– možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch

Hrozby– opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí – přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření

4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Silné stránky– vlastní ČOV (Ratměřice)– kvalitní podzemní zdroje


54

Slabé stránky– špatný stav některých silnic– absence chodníků– některé účelové cesty rozorány– průjezd zemědělské techniky skrze sídla

Příležitosti– podpora cykloturistiky, cyklostezek, účelových cest– dobudování kanalizace– možnost získání dotací na budování infrastruktury

Hrozby– nebezpečí znečišťování vodních zdrojů (Skrýšov, Hrzín)– menší atraktivita sídel z hlediska bydlení (malá vybavenost)– demolice centrální partie sídla Ratměřice plánovaným průtahem silnice II. třídy

4.A.7 Sociodemografické podmínky

Silné stránky– silný podíl zainteresované mladé generace– převážně dobrý stav životního prostředí– patriotismus, malé sociální disparity– nízká nezaměstnanost– nabídky ploch k bydlení– vysoký podíl předproduktivní a produktivní generace

Slabé stránky– malá vzdělanost– malý podíl služeb

Příležitosti– udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a

společenskými akcemi– rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport– podpora rozvoje služeb a drobného podnikání– rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické

soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie ale také nabídky vzdělanosti– spolupráce, rozvoj zámeckého areálu a přilehlého parku

Hrozby– možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé

generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.)

– nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně)


55

4.A.8 Bydlení

Silné stránky– převážně čisté přírodní prostředí– nízká nezaměstnanost– nabídky pozemků k bydlení – nabídka sportovně rekreačních aktivit

Slabé stránky– řada prázdných, případně sezóně využitých objektů– nedostatečná infrastruktura (Skrýšov, Hrzín)– malý podíl služeb

Příležitosti– vznik nových přírodních koupališť jako alternativa chybějícího obč. vybavení– rozmach penzionového bydlení– rozmach sportovně rekreačních aktivit– rozvoj zámeckého areálu s podílem služeb

Hrozby– nezájem oživení některých sídel, stárnutí obyvatel, kterými jsou zejména tzv.

„inverzní chalupáři“ starší generace

4.A.9 Rekreace

Silné strá

textovÁ ČÁst · 2011. 1. 24. · 4.a.8 bydlení str. 56 4.a.9 rekreace str. 56-57 4.a.10...

Documents