Jakub Štětina

Tel.:739 592 527

Tipy a triky 3

Obsah:

1. Automatické rozměry dílu z katalogu .…………...…………………….…….2 2. Nové výkresové šablony ………………………………………………………..8 3. Analýza otevřených hran ……………….………..……………………………15 4. Režim výběru jednotlivých ploch .…………………………………………….17 5. Výběr ploch pomocí rámečku ……………………...…………………………21 6. Výrobní informace o produktu (PMI)………………………………………..23 7. Řídící kóty …………………………………………………….…………………25 8. Výběr dle barvy ………………………………………………………………..30 9. Informace o modelu …………………………………………………………..33 10. Vytvoření více skic najednou ………………………………………...……....38

~ 2 ~

Automatické rozměry dílu z katalogu

Při vytváření sestav nyní můžeme využít funkci, kdy CimatronE automaticky dopočítává rozměry dílů z katalogu. Názorně si to předvedeme na vkládání šroubů.

Máme sestavu dvou dílů.

Nyní zvolíme „Přidat komponent formy“ nebo „Přidat komponent lisu“ a zvolíme „šrouby“.

~ 3 ~

Objeví se tabulka, ve které zvolíme komponent který, chceme přidat. Tady je důležité, abychom měli zaškrtnutou možnost „Automatický výb ěr velikosti“ .

Nyní už stačí jen zvolit jmenovitý průměr šroubu. Zvolíme „M12“ a dáme „OK“ .

~ 4 ~

Následně zvolíme možnost umístění na plochu a označíme plochu dle obrázku.

~ 5 ~

Poté klikneme do plochy pro umístění šroubu.

Jak je vidět, šroub je podstatně kratší, než jak je potřeba pro spojení dílů.

Proto klikneme pravým tlačítkem do pracovní plochy a v zobrazené nabídce zvolíme možnost „Vybrat cílovou plochu“ .

~ 6 ~

Poté klikneme na horní plochu spodního dílu.

CimatronE automaticky spočítá délku šroubu a vybere nejbližší velikost šroubu z katalogu.

Nyní už stačí kliknout v Průvodci funkcí na „OK“ .

~ 7 ~

CimatronE automaticky ořízne dle standardního postu vytváření děr pro šrouby a vytvoří závit ve spodní desce.

CimatronE umí takovýmto způsobem volit rozměry u většiny katalogových dílů.

~ 8 ~

Nové výkresové šablony Od verze CimatronE10 jsou k dispozici nové výkresové šablony, které umožnují vytváření více výkresů od jednoho výkresového souboru.

Začneme vytvořením výkresu.

Vložíme rámeček A0 a uděláme pohledy sestavy.

Vložíme rozpisku.

~ 9 ~

Nyní vytvoříme nový list (sheet)

Aktivujeme druhý list a vytvoříme na něm rámeček A0 a pohledy dílu.

Vložíme „Tabulku d ěr“ .

~ 10 ~

Soubor uložíme jako šablonu.

Po uložení zavřeme výkres.

Nyní zvolíme export do výkresu.

Zvolíme šablonu, kterou jsme si předtím uložili.

~ 11 ~

Poté se zobrazí takováto tabulka.

Rozklikneme možnosti a zkontrolujeme zaškrtnutí „Vytvo řit jediný výkres pro všechny modely“.

Poté klikneme na „Načíst model“.

~ 12 ~

Dále označíme libovolnou sestavu a díl.

Klikneme na „Vybrat“ .

Nyní se v tabulce zobrazí toto:

Sestava se automaticky přidala do šablony. Nyní musíme přidat ještě díl.

~ 13 ~

Klikneme jednou levým tlačítkem myši na „Sheet2“ a poté jednou levým tlačítkem myši na „Díl“ .

Nyní klikneme na šipku směřující doprava.

~ 14 ~

Díl se nyní přidal do výkresu.

Nyní stačí už jen kliknout na „OK“ a vytvoří se soubor s dvěma listy. Na jednom listu bude výkres sestavy a na druhém výkres dílu.

~ 15 ~

Analýza otevřených hran V CimatronuE můžeme zobrazit otevřené hrany tak, že zmáčkneme prostřední a pravé tlačítko

myši a zvolíme možnost otevřené hrany. V defaultním nastavení nám CimatronE všechny otevřené hrany zobrazí tučnou modrou čarou. Nevýhoda této funkce je ale ta, že nám

neprosvítí otevřenou hranu skrz plochu, nebo celý model. U složitější ho modelu (formy atd.) je proto velice obtížné najít všechny otevřené hrany.

Proto je zde funkce „Analýza Otevřených Hran“. Tato analýza označí hrany žlutě a každé jednotlivé úsečce přidá fialový bod. Tím lze jednoduše poznat, z kolika úseček se hrana skládá a hlavně prosvítí otevřenou hranu skrz celý model.

Pro použití Analýzy zvolte „Analýza otevřených hran – Nová analýza otevřených hran“

Poté nastavte na „Analyzovat dle objektu“ .

A nakonec klikněte na díl, který chcete analyzovat a potvrďte „OK“ .

~ 16 ~

Pakliže díl nemá otevřenou hranu, zobrazí se následující informace.

Pro časté používání této analýzy, doporučuji nastavit klávesovou zkratku.

~ 17 ~

Režim výběru jednotlivých ploch

V některých případech potřebujete vybrat více ploch na ráz. K tomuto slouží funkce filtru na Výběr jednotlivých ploch.

Režimy:

„Pouze vybrané plochy“ – Tento režim je klasický výběr ploch. Jedno kliknutí = jedna vybraná plocha.

~ 18 ~

“Rozšířit na kapsu“ – tento režim použijete v případě, když budete chtít vybrat všechny plochy uzavřených i otevřených kapes. Pozor! Je důležité vždy kliknout na spodní plochy kapsy.

Uzavřená kapsa:

Otevřená kapsa:

~ 19 ~

„Rozšířit na zaoblení“ – Pomocí tohoto režimu vyberete řetězec rádiusových ploch.

„Rozšířit na díru“ – Tento režim zvolíte, pokud budete chtít vybrat všechny plochy otvoru, který byl vytvořen pomocí funkce „Díra“ .

~ 20 ~

„Rozšířit na souvislou oblast“ – po zvolení tohoto režimu výběru a následném kliknutí na plochu systém automaticky pokračuje ve výběru dalších ploch, které splňují podmínku, že mezi miny NENÍ ostrý přechod.

~ 21 ~

Výběr ploch pomocí rámečku Vybrání více ploch naráz lze udělat vybráním do okna. To znamená kliknout a podržet levé tlačítko myší na obrazovce a poté táhnou myší doleva či doprava, nahoru či dolu.

Pakliže táhneme myší z leva doprava, systém automaticky označí všechny plochy, které jsou v okně a i plochy, kterých se okno dotýká jen z části. V takovém případě je okno z plných čar.

Pakliže táhneme myší zprava doleva, systém automaticky označí jen plochy, které jsou v okně celím svým obsahem. V takovém případě je okno z přerušovaných čar.

~ 22 ~

Pakliže chcete změnit možnost z nabírání oknem na odebírání oknem, musíte překliknout na tuto ikonu.

NEBO stačí podržet klávesu SHIFT.

Poslední ikona v tomto nastavení slouží k nastavení na vybírání pouze přímo viditelných ploch, tzn. plochy, které jsou skryté modelem, nebo jsou na druhé straně modelu, nebudou vybrány.

~ 23 ~

Výrobní informace o produktu (PMI) CimatronE obsahuje tzv. PMI, což jsou Výrobní informace o produktu. V praxi to znamená, že konstruktér nemusí vytvářet 2D výkres komponentu, ale přímo ve 3D může komponent okótovat. To vede k rychlejšímu přenosu informací od konstrukce do výroby.

Nejprve zobrazíme panel s PMI:

Poté zvolíme funkci, např. „Kóty“ .

Zobrazí se průvodce kótováním, jako ve výkresovém prostředí.

~ 24 ~

Dále pokračujeme jako ve výkresovém prostředí. Označíme entity a klikneme do prostoru, kam chcete vynést kótu.

Může se stát, že se kóta vynese do jiné roviny, než budeme potřebovat.

V tom případě stačí kliknout na následující ikonu a rovinu promítnutí si zvolit.

~ 25 ~

Řídící kóty CimatronE je parametrický modelář. To znamená, že můžete vytvořit model, poté jeho rozměry zapsat do tabulky a následně upravovat rozměry modelu pomocí této tabulky. Také můžeme používat matematické vzorce pro výpočet rozměru.

Začneme tím, že vytvoříme model.

Vytvoříme následující skicu.

Vytvoříme vysunutí.

~ 26 ~

Po potvrzení vysunutí zajedeme myší do stromu a dvakrát klikneme na vysunutí.

Následně se zobrazí hodnoty použité pro vysunutí a skicu.

Po kliknutí na hodnotu „L1 = 50,0000“ se zobrazí následující tabulka.

~ 27 ~

Klikneme na „Vytvo řit vztah“ .

Nyní klikneme jednou levým tlačítkem myši na hodnou „L2“ a poté zmáčkněte klávesy „/“ a „2“ .

Nyní potvrďte kliknutím na „OK“ .

Tímto jsme nastavily automatický výpočet hodnoty „L1“ . V našem případě je to tedy hodnota „L2“ děleno dvěma.

Nyní klikneme jednou levým a poté pravým tlačítkem na hodnotu „L2“ a zvolte „Přejmenovat parametr“ a přejmenujte na „Šířka“ .

~ 28 ~

Totéž opakujeme u parametru „L3“ , přejmenujeme ho na „Výška“ .

Nyní se vratíme k parametru „Šířka“ , vyvoláme tabulku a klikneme na ikonu „Označit jako řídící kótu“ .

Potvrďte „OK“ . To samé udělejte u parametru „Výška“ .

Nyní mají oba parametry za názvem značku „(L)“ . To je kontrola, že oba parametry jsou označeny jako řídící kóty.

Klikneme prostředním kolečkem myši.

~ 29 ~

Nyní pro další úpravu rozměrů modelu stačí rozkliknout tabulku řídících kót.

Nyní stačí kliknout na hodnotu daného parametru, přepsat na novou a dole kliknout na „Použít“ nebo „OK“ . Nezapomeneme, že parametr „L1“ se automaticky nastaví jako polovina parametru „Šířka“ .

~ 30 ~

Výběr dle barvy V některých případech dostaneme, nebo si samy vytvoříme model, kde různé plochy jsou označeny jinou barvou. V CimatronuE můžeme nastavit výběr plochy dle určité barvy.

Mám takovýto model a chci odstranit všechny žlutě označené plochy.

Nejprve zvolím funkci „Vybrat barvu výběrem entity“ a poté kliknu na žlutou plochu.

Nyní se nám nastavila aktuální barva na žlutou.

~ 31 ~

Teď klikneme naráz levým a pravým tlačítkem myši a zobrazí se mám „Výb ěrový filtr“.

Zvolte záložku „Atributy“ a rozklikněte „Barvy“ . Dále odznačíme všechny barvy, necháme zaškrtnutou pouze poslední možnost „Aktuální“ a potvrdíme kliknutím na „OK“ .

~ 32 ~

Nyní provedeme klasický výběr oknem přes celý model. Vyberou se pouze žluté plochy.

~ 33 ~

Informace o modelu CimatronE umožnuje zobrazit rozměrové a fyzikální informace. Tyto informace lze dále vyexportovat do informačního dokumentu.

Například u tohoto tělesa chceme znát maximální rozměry a hmotnost.

Nejprve zvolíme měření.

Poté upřesníme, že chceme data.

~ 34 ~

A klikneme na těleso.

Nyní se nám zobrazí následující parametry.

~ 35 ~

Chceme-li například změnit hustotu na hliník, klikneme do kolonky „hustota“ a přepíšeme na hodnotu 2,7.

Nahoře nyní uvidíme aktuální hmotnost.

~ 36 ~

Chceme-li vytvořit výstupní formulář, klikneme na ikonu „Export“ .

V následujícím okně nastavíme výstupní formát zprávy, upravíme náhled na model, dopíšeme komentář a nakonec klikneme na „Uložil“ .

~ 37 ~

Nyní se automaticky zobrazí výstupní zpráva.

~ 38 ~

Vytvoření více skic najednou V některých případech chceme vytvořit více skice v co nejkratším čase. Od verze 10 je možné vytvořit více skic v jednom skicáku.

Vytvoříme skicu.

Po potvrzení této skici a najetí kurzoru na ni se zvýrazní jako jeden celek.

~ 39 ~

Nyní zvolte funkci „Sloučit/oddělit dráty“ .

Zvolte následující nastavení, vyberte skicu a klikněte na „OK“

~ 40 ~

Po najetí na úsečky je vidět rozdělení do dvou skic.

Takto je možné například využít jednu skicu pro dvě různé vysunutí.