trenÉrskÁ pŘÍruČka vzdĚlÁvÁnÍ badmintonovÝch … · podĚkovÁnÍ světová badmintonová...
TRANSCRIPT
VZDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCH TRENÉRŮ
ÚROVEŇ 1
TRENÉRSKÁ PŘÍRUČKA
PODĚKOVÁNÍSvětová badmintonová federace (BWF) by ráda poděkovala následujícím organizacím a jednotlivcům, kteří významně napomohli vývoji tohoto materiálu a dalších součástí BWF vzdělávacího kurzu pro trenéry Úrovně 1.
AUTOR MATERIÁLŮ
● Mike Woodward
EDITOR
● Ian Wright
KONTINENTÁLNÍ KONFEDERACE
● Badminton Africa www.badmintonafrica.org● Badminton Asia www.badmintonasia.org● Badminton Europe www.badmintoneurope.com● Badminton Pan Am www.badmintonpanam.org● Badminton Oceania www.oceaniabadminton.org
PřEKLAD DO čESKéhO jAzyKA
● Pavel Florián
jAzyKOVÁ ÚPRAVA ODBORNÁ ÚPRAVA
● Mgr. Tamara Lehoczká ● Mgr. Markéta Osičková, Mgr. Martina Bernaciková
VÍCE INFORMACÍ
zdroje pro BWF trenéry Úrovně 1 jsou k dispozici ve více jazycích. Materiál je možné stáhnout z webových stránek BWF.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala Lumpur
Tel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
OBSAh
MODUL 1PřEhLED
01. Struktura vzdělávání trenérů v rámci BWF 1
02. Obsah kurzu 2
03. Videoklipy 3
04. základy badmintonu 4
05. Cíl hry 5
06. Pravidla hry 5
07. Proč se badminton líbí 5
08. Badminton na vrcholové úrovni 6
09. Olympijský sport 6
10. Kořeny badmintonu 7
11. Celosvětové řízení badmintonu 7
12. Vize, poslání a cíle BWF 8
MODUL 2PRINCIPy TRENéRSTVÍ
01. Úvod 9
02. Pozitivní přínos badmintonu pro život 9
03. Posilování pozitivních prožitků 9
04. Role trenéra 10
05. Odpovědnost trenéra 10
06. Důležitost trenérské filozofie 11
07. Vytvoření vlastní trenérské filozofie 12
08. Trenérské styly 12
09. Shrnutí 13
10. Kontrolní otázky 14
MODUL 3VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU
01. Úvod – Vedení tréninkového procesu 15
02. Krok 1 – Plánování 16
a. Proč plánovat? „Selhání v plánování je plánováním selhání” 16
b. Posouzení rizik 17
c. Sběr informací o hráčích 18
d. Docházka 19
e. Pozorování a analýza 20
f. Stanovení cílů 21
g. Plánování tréninkové jednotky 23
03. Krok 2 – Vedení tréninku 24
a. Efektivní tréninkové jednotky v badmintonu 24
b. Učební styly 25
c. Komunikace tváří v tvář 26
d. Dotazování 27
e. zpětná vazba 28
f. Význam ukázky 29
g. Metody rozvoje dovedností 30
h. Fáze motorického učení 31
i. řízení tréninku 32
j. řízení skupiny 33
k. Vytváření progresivních cvičení 33
l. Nahrávací dovednosti 35
m. Uchopení míčku 36
n. Nahazování 36
o. Nahazování spodem 37
p. „Plochý” rychlý nához 37
q. Nahazování horem 38
r. Nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding) 38
s. Nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem 38
04. Krok 3 – Kritické posouzení a krok 4 – Vyhodnocení vedení tréninkového procesu 39
05. Shrnutí: Vedení tréninkového procesu 41
06. Kontrolní otázky 42
MODUL 4TRéNINK DĚTÍ
01. Úvod 44
02. Děti dozrávají rozdílným tempem 44
03. Důležitost růstového spurtu 45
04. Přizpůsobení sportu dětem 45
05. Shrnutí 46
06. Kontrolní otázky 46
MODUL 5VÝKONNOSTNÍ FAKTORy
01. Výkon v badmintonu 47
02. Důležitost slova ‘včas’ pro badmintonový výkon 47
03. Faktory ovlivňující badmintonový výkon 48
04. Vývojová stadia hráče 48
05. Kontrolní otázky 50
MODUL 6VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 – TEChNIKA (POhyBOVé DOVEDNOSTI)
01. Úvod 51
02. Složky badmintonového pohybu 51
03. Aktivační krok (split step) 53
04. Přiblížení a návrat 57
05. Pohyby spojené s odehráním 61
06. Pohybové vzorce 64
07. Shrnutí 70
08. Kontrolní otázky – Pohybové dovednosti 71
MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 – TEChNIKA (ÚDEROVé DOVEDNOSTI)
01. Úvod 73
02. Představení úderových technik – děti / začátečníci 74
03. Biomechanické principy 74
04. Chytání a házení 75
05. hry s chytáním a házením 76
06. Rozvíjení schopnosti zasáhnout (míček) 77
07. Odbíjení rukou 77
08. Odehrání s použitím velmi krátkého držení rakety 78
09. Odehrání s použitím dlouhého držení rakety 78
10. základní údery 84
11. Úvod do podání 85
a. Vystřelené bekhendové podání 86
b. Krátké bekhendové podání 88
c. Vystřelené forhendové podání 90
d. Krátké forhendové podání 92
e. Vysoké forhendové podání 94
12. Úvod do úderů v přední části kurtu 96
a. Bekhendový kraťas (na síti) 97
b. Forhendový kraťas (na síti) 99
c. Bekhendový výhoz (od sítě) 101
d. Forhendový výhoz (od sítě) 103
e. Bekhendové sklepnutí (na síti) 105
f. Forhendové sklepnutí (na síti) 107
13. Úvod do úderů ve střední části kurtu 109
a. Blok od těla 110
b. Bekhendový drajv 112
c. Forhendový drajv 114
14. Úvod do úderů v zadní části kurtu 116
a. Forhendový klír 117
b. Forhendová smeč 119
c. Forhendový drop 121
d. Obranný forhendový drop 123
e. Bekhendový klír 125
f. Obranný bekhendový drop 127
15. Shrnutí 129
16. Kontrolní otázky – Úderové dovednosti 130
MODUL 8VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 3 – TAKTIKA
01. Definice badmintonu 132
02. Badmintonové „situace“ 132
03. Důležitost slova ‘včas’ pro badmintonový výkon 132
04. Definice taktiky 133
05. Související trenérské schopnosti 134
06. Tázací dovednosti 134
07. základní postavení hráče 135
08. Taktika dvouher 136
09. Taktika čtyřher 148
10. Taktika smíšené čtyřhry 170
11. Kontrolní otázky 180
MODUL 9VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 4 – FyzICKÁ KONDICE
01. Úvod 182
02. Fyzická kondice 182
03. Složky fyzické kondice 184
04. Rozcvička 185
05. Cvičení zvyšující tepovou frekvenci 186
06. Cvičení na pohyblivost 187
07. Rovnováha 189
08. Reakční rychlost a frekvenční pohybová cvičení 191
09. Rozehrávka 193
10. zklidnění 194
11. Shrnutí 196
12. Kontrolní otázky 197
MODUL 10VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 5 – SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE
01. Úvod 199
02. Sportovní psychologie – klíčové oblasti 200
03. Odhodlání 201
04. Sebedůvěra 202
05. Kontrola 202
06. Koncentrace 202
07. Soudržnost 203
08. Shrnutí 203
09. Kontrolní otázky 204
MODUL 11VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 6 – žIVOTNÍ STyL
01. Úvod 205
02. Charakteristika faktorů životního stylu 205
03. Předcházení zranění 206
04. zvládání zranění 207
05. R.I.C.E. – základní rady jak, zvládat zranění 207
06. Kontrolní otázky 208
MODUL 12SOUTĚžE
01. Úvod 209
02. Vyřazovací soutěže 209
03. Ligové soutěže 211
04. žebříkové systémy 212
05. Pyramidové systémy 213
06. Klubové zápasy 214
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 1PřEhLED
MODUL 1PřEhLED
01. Struktura vzdělávání trenérů v rámci BWF 1
02. Obsah kurzu 2
03. Videoklipy 3
04. základy badmintonu 4
05. Cíl hry 5
06. Pravidla hry 5
07. Proč se badminton líbí 5
08. Badminton na vrcholové úrovni 6
09. Olympijský sport 6
10. Kořeny badmintonu 7
11. Celosvětové řízení badmintonu 7
12. Vize, poslání a cíle BWF 8
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
1
01. STRUKTURA VzDĚLÁVÁNÍ TRENéRŮ V RÁMCI BWFVítejte u příručky pro BWF vzdělávání trenérů Úrovně 1, která je navržena tak, aby pomohla při studiu kandidátům usilujícím o získání diplomu pro BWF trenéry Úrovně 1. Tento diplom je součástí struktury, která je nastíněna v tabulce níže.
KURz / DIPLOM CÍLOVÁ SKUPINA
FORMÁT OBSAh VÝSLEDEK / hODNOCENÍ
OSVĚDčENÍ VzDĚLÁVACÍhO PROGRAMU PRO BADMINTON
Současní nebo studující učitelé / učitelé tělesné výchovy.
Osmihodinový kurz – jednodenní formát nebo 8 hodinových modulů.
základní badmintonové dovednosti a znalosti – technické, kondiční a taktické prvky – a jak vést bezpečný a zábavný badmintonový trénink pro děti.
Učitelé dokáží plánovat a vést bezpečné, strukturované a zábavné badmintonové aktivity a tréninkové jednotky.
hodnoceno lektory kurzu.
TRENéR ÚROVNĚ 1
Motivovaní kandidáti se základními badmintonovými zkušenostmi / znalostmi; učitelé tělocviku, kteří získali osvědčení vzdělávacího programu.
Devítidenní kurz nebo 2 x dvoudenní kurz s řízenou trenérskou praxí ve dnech mezi kurzy.
základní principy trenérství.
Rozvíjené dovednosti – Úroveň 1 – technické, taktické a kondiční prvky.
způsoby výuky – Úroveň 1 – základní trenérská metodologie.
Plánování a vedení progresivních tréninkových jednotek.
Absolventi prokazují základní trenérské kompetence skrze efektivní plánování, vedení, kritické posuzování a vyhodnocování propojených tréninkových jednotek.
Bezpečné vedení skupinových aktivit.
hodnoceno lektorem kurzu.
TRENéR ÚROVNĚ 2
Trenéři Úrovně 1 nebo s ekvivalentní kvalifikací.
hráči s celostátními / mezinárodními badmintonovými zkušenostmi.
Minimálně 6 dní aktivit pod vedením lektora. řízená trenérská praxe a plánování spolu s plněním úkolů.
Principy trenérství.
způsoby výuky – Úroveň 2 – techniky koučinku.
Rozvíjené dovednosti – Úroveň 2 – technické, taktické a kondiční prvky opírající se o vědecké principy a poznatky.
Plánování a vedení celoročních tréninkových a soutěžních programů pro jednotlivé hráče.
Absolventi schopni sestavit a vést celoroční tréninkové a soutěžní plány.
Individuální tréninkové plány a programy opírající se o principy sportovní vědy.
Schopní vedoucí hráčských skupin až po nejvyšší výkonnostní úroveň.
hodnoceno externím lektorem kurzů.
TRENéR ÚROVNĚ 3
Trenéři Úrovně 2 nebo s ekvivalentní kvalifikací a minimálně tříletou trenérskou praxí.
Lektorem vedené obecné a specializované moduly.
Prokázání kompetencí prostřednictvím dlouhodobého studia vybrané oblasti.
Pokročilé plánování a vedení tréninkových jednotek určených vybrané skupině:
● Dětem.● Špičkovým hráčům.● Vzdělávajícím se trenérům.
Absolventi prokazují hluboké znalosti ve vybrané oblasti specializace.
Schopnost řídit a integrovat další trenéry a experty do tréninkových plánů na kurtu i mimo kurt.
Dlouhodobé studium vybrané oblasti zkoumání k prokázaní odborné způsobilosti.
hodnoceno skupinou významných trenérských odborníků.
TRENéR ÚROVNĚ 4
Vysoce zkušení trenéři se zkušenostmi s řízením programů.
Magisterská/postgraduální úroveň studia schváleného specializovaného předmětu (minimálně 12 měsíců).
Pokročilá úroveň dlouhodobého plánování, vedení a řízení ve zvolené odborné oblasti.
Aplikace sportovně-vědeckého výzkumu, inovativního a nejlepšího tréninku.
Absolventi demonstrují dlouhodobé vývojové programy a plánování ve specializované oblasti, jejichž součástí je výzkum a inovativní trénink.
Diplomová práce na odborné téma.
hodnoceno externí skupinou významných trenérských odborníků / sportovních vědců se zkušenostmi z oblasti badmintonu.
TRENéRŠTÍ PEDAGOGOVé – LEKTOřI / ŠKOLITELé
Trenéři se stávajícími zkušenostmi v oblasti vzdělávání trenérů nebo velmi zkušení trenéři s odpovídajícími kompetencemi.
Délka kurzu odpovídá úrovni diplomu.
Odpovídající úrovni diplomu – jako například:
● lektoři badmintonu ve školách;● badmintonoví trenéři ve
školách;● lektoři trenérů Úrovně 1.
Absolventi schopni vést dospělé trenéry a učitele tělocviku s ohledem na různé učební styly a zařazovat různé vyučovací / učební techniky. Vysoká úroveň komunikačních schopností.
hodnoceno přizvaným externím odborníkem.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
2
02. OBSAh KURzUV následující tabulce je uveden krátký souhrn obsahu jednotlivých modulů této trenérské příručky.
MODUL NÁzEV KRÁTKÝ POPIS
MODUL 1 Přehled Struktura vzdělávání trenérů a badminton jako sport.
MODUL 2 Principy trenérství Role trenéra, filozofie trenérství, trenérské styly.
MODUL 3 Vedení tréninkového procesu Plánování, vedení tréninku, kritické posuzování a vyhodnocování tréninkových jednotek a cyklů.
MODUL 4 Trénink dětí Trénink dětí, jejich dozrávání, přizpůsobení sportu dětem.
MODUL 5 Výkonnostní faktory Faktory ovlivňující badmintonový výkon.
MODUL 6 Výkonnostní faktor 1 – Technika – Pohybové dovednosti
Pohybové vzorce a technika pohybu v badmintonu.Videoklipy s technikou pohybu.
MODUL 7 Výkonnostní faktor 2 – Technika – Úderové dovednosti
Všechny základní údery v badmintonu – technika a kontext, v jakém se nejčastěji využívají. Videoklipy s podáním a s údery v přední, střední a zadní části kurtu.
MODUL 8 Výkonnostní faktor 3 – Taktika Kombinace technických prvků hry s taktickými – strategie, jak vyhrávat. Videoklipy s taktikou dvouher, čtyřher a smíšené čtyřhry.
MODUL 9 Výkonnostní faktor 4 – Fyzická kondice
Kondiční nároky badmintonu a fyzická příprava na hru. Videoklipy s cvičeními na rozvoj fyzické kondice, rozcvičením a zklidněním.
MODUL 10 Výkonnostní faktor 5 – Sportovní psychologie
Krátký přehled sportovní psychologie a využití psychologie v přípravě na soutěž.
MODUL 11 Výkonnostní faktor 6 – životní styl Faktory životního stylu ovlivňující výkon na kurtu.
MODUL 12 Soutěže hlavní typy soutěží: vyřazovací, ligové, žebříkové systémy, pyramidové systémy, klubové zápasy.
Videomateriál slouží k podpoře modulů 6, 7, 8 a 9.
Videoklipy je možné zhlédnout a stáhnout z webových stránek BWF bwfcorporate.com.
Tyto klipy obsahují názorné ukázky technických prvků, které jsou obsaženy v Úrovni 1 Trenérské příručky – Pohybové dovednosti, Úderové dovednosti, Taktika a Kondiční složky badmintonu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
3
03. VIDEOKLIPyNíže uvedené videoklipy upřesňují obsah modulů 6, 7, 8 a 9. Tabulka níže obsahuje názvy těchto 47 videoklipů včetně čísla modulu a názvu tématu, se kterým souvisejí.
Tyto klipy je možné zhlédnout a stáhnout online – bwfcorporate.com
MODUL / OBSAh NÁzEV VIDEOKLIPU
MODUL 6 VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 – TEChNIKA POhyBOVé DOVEDNOSTI
● Introduction / Úvod● Movement cycle – Start phase / Pohybový cyklus – startovací fáze● Movement cycle – Approach phase / Pohybový cyklus – přibližovací
fáze● Movement cycle – hitting phase / Pohybový cyklus – fáze odehrání● Movement cycle – Recovery phase / Pohybový cyklus – návratová
fáze● Movement patterns – Forehand forecourt / Pohybové vzorce – přední
forhendový roh● Movement patterns – Backhand forecourt / Pohybové vzorce – přední
bekhendový roh● Movement patterns – Forehand rearcourt / Pohybové vzorce – zadní
forhendový roh● Movement patterns – Backhand rearcourt / Pohybové vzorce – zadní
bekhendový roh
MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 – TEChNIKA ÚDEROVé DOVEDNOSTI – ÚDERy
● Introduction / Úvod● Biomechanics / Biomechanika● Grips / Držení rakety● Forehand low serve / Krátké forhendové podání● Forehand flick serve / Vystřelené forhendové podání● Forehand high serve / Vysoké forhendové podání● Backhand low serve / Krátké bekhendové podání● Backhand flick serve / Vystřelené bekhendové podání● Forehand net shot / Forhendový kraťas (na síti)● Forehand net lift / Forhendový výhoz (od sítě)● Forehand net kill / Forhendové sklepnutí (na síti)● Backhand net shot / Bekhendový kraťas (na síti)● Backhand net lift / Bekhendový výhoz (od sítě)● Backhand net kill / Bekhendové sklepnutí (na síti)● Backhand block off body / Bekhendový blok od těla● Backhand drive / Bekhendový drajv● Forehand drive / Forhendový drajv● Forehand clear / Forhendový klír● Forehand smash / Forhendová smeč● Forehand drop shot / Forhendový drop● Forehand pulled drop shot / Obranný forhendový drop● Backhand clear / Bekhendový klír● Backhand pulled drop shot / Obranný bekhendový drop
MODUL 8VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 3 – TAKTIKA
● Tactics introduction / Úvod do taktiky● Singles introduction / Úvod do dvouhry● Singles serve and return / Podání a příjem ve dvouhře● Singles rallying / Vedení výměny ve dvouhře● Doubles introduction / Úvod do čtyřhry● Women’s doubles serve and return / Podání a příjem ve čtyřhře žen● Women’s doubles rallying / Vedení výměny ve čtyřhře ● Men’s doubles serve and return / Podání a příjem ve čtyřhře mužů ● Men’s doubles rallying / Vedení výměny ve čtyřhře mužů ● Mixed doubles introduction / Úvod do smíšené čtyřhry● Mixed doubles serve and return / Podání a příjem ve smíšené čtyřhře● Mixed doubles rallying / Vedení výměny ve smíšené čtyřhře
MODUL 9VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 4 – FyzICKÁ KONDICE
● Components of fitness / Složky kondice● Warm up / Rozcvička● Cool down / zklidnění (docvičení)
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
4
04. zÁKLADy BADMINTONU
Badminton:
● se hraje přes síť;
● na obdélníkovém kurtu;
● je hra, při níž se míčky odehrávají „z voleje“ a při níž výměny začínají podáním hraným spodem;
● je hra, ve které se hraje 5 disciplín – dvouhra (mužů / žen), čtyřhra (mužů / žen a smíšená).
Ve dvouhře se podává křížem do dlouhého pole pro podání. Výměna poté probíhá na dlouhém kurtu ohraničeném vnitřní postranní čárou.
Podává se křížem do soupeřova pole pro podání.
Vyznačená část ohraničuje kurt pro dvouhru. Míček, který dopadne mimo toto území,
znamená vyhraný / prohraný bod.
Ve čtyřhře se podává křížem do kratšího, širšího pole pro podání než ve dvouhře. Po podání výměna probíhá na ploše celého kurtu.
Podání ve čtyřhře se hraje křížem do kratšího, širšího pole pro podání.
Po podání se výměna odehrává na ploše celého kurtu.
Pro handicapované hráče se velikost kurtu upravuje podle příslušné kategorie klasifikačního systému. Pro více informací na toto téma si stáhněte Pravidla badmintonu (Laws of Badminton) z webových stránek BWF.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
5
05. CÍL hRyCílem hry je získávat body, čehož můžeme dosáhnout tím, že:
● námi zahraný míček dopadne na soupeřovu stranu kurtu;
● soupeře donutíme zahrát míček mimo oblast kurtu;
● soupeře donutíme zahrát míček do sítě;
● soupeře zasáhneme míčkem do těla.
06. PRAVIDLA hRyKompletní soubor pravidel (Laws of Badminton) a předpisů (Regulations), jimiž se sport řídí, lze stáhnout z webové stránky BWF – bwfcorporate.com
07. PROč SE BADMINTON LÍBÍBadminton je možné hrát v každém věku a na všech úrovních. začátečníci se brzy naučí základním technickým dovednostem, dokáží udržet míček ve hře a dobře si zahrát.
Na vrcholové úrovni je badminton velmi dynamickým sportem, při němž jsou míčky zasahovány v rychlosti přes 300 km/h a hráči předvádějí fyzické výkony nejvyšší kvality.
Badminton:
● je určený všem lidem bez rozdílu – chlapcům i dívkám, mužům i ženám;
● je bezpečný, nenáročný sport pro děti a dospělé;
● pomáhá budovat základní fyzickou kondici dětí, poskytuje vynikající aerobní trénink a na vrcholové úrovni je vysoce kondičně náročný;
● dává každému možnost neustále se zdokonalovat, čímž se z badmintonu stává „sport pro život“;
● je určený také handicapovaným sportovcům. Pravidla para-badmintonu zohledňují různé typy postižení a díky tomu umožňují férové a bezpečné soutěžení.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
6
08. BADMINTON NA VRChOLOVé ÚROVNIBadminton na vrcholové úrovni je sportem, který vyžaduje výjimečnou kondici a technické dovednosti, vynikající vjemové schopnosti, schopnost předvídat či extrémně rychlé reakce.
Špičkoví hráči musí disponovat mimořádnými kondičními parametry včetně:
● aerobní vytrvalosti;● obratnosti;● síly;● výbušnosti;● rychlosti.
Vrcholový badminton je vysoce technickým sportem, který vyžaduje velmi dobrou pohybovou koordinaci, sofistikované pohyby raketou a přesnost v situacích pod tlakem. Badminton je zároveň hrou, v níž důležitou roli hrají taktika a klamání.
09. OLyMPIjSKÝ SPORTOd roku 1992 je badminton letním olympijským sportem. V badmintonu se hraje celkem o 15 olympijských medailí – zlato, stříbro a bronz v každé z pěti disciplín:
● dvouhra mužů;● dvouhra žen;● čtyřhra mužů;● čtyřhra žen;● smíšená čtyřhra.
Na Olympijský hrách soutěží badmintonisté ze všech kontinentů (Asie, Afriky, Evropy, Oceánie a Severní a jižní Ameriky).
Od roku 1992 vybojovali na Oh medaile hráči z číny, Koreje, Indonésie, Malajsie, Dánska, Velké Británie, Nizozemska, Indie, Ruska a japonska.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
7
10. KOřENy BADMINTONUI když přesný původ badmintonu není zcela jasný, hry na podobném principu odbíjení „míčku“ byly známy v číně, japonsku, Indii, Siamu a řecku již před více než 2000 let.
Mezi lety 1856 až 1859 se v Anglii, v „Badmintonovém domě” (angl. Badminton house) na venkovském sídle vévody z Beaufortu, hra známá jako „battledore and shuttlecock“ začala vyvíjet v moderní badminton a nabývat svou dnešní podobu. Podobná hra existovala v téže době v indické Pooně.
V roce 1877 byla poprvé sepsána pravidla badmintonu.
Cílem hry „battledore and shuttlecock“ hrané v “Domě badmintonu” bylo udržet odbíjený míček co nejdéle ve vzduchu mezi dvěma nebo více lidmi. Dnes je tomu právě naopak. Cílem současné hry je ukončit výměnu co nejrychleji a získávat vítězné body na úkor svého soupeře.
V roce 1893 vznikla na Britských ostrovech Anglická badmintonová asociace (Badminton Association of England), aby odtud sport mezinárodně řídila.
11. CELOSVĚTOVé řÍzENÍ BADMINTONUMezinárodní badmintonová federace (IBF) byla založena v roce 1934 devíti zakládajícími členy: badmintonovými asociací Kanady, Dánska, Anglie, Francie, Irska, Nizozemska, Nového zélandu, Skotska a Walesu.
V roce 2006 IBF změnila svůj název na Světovou badmintonovou federaci (BWF).
BWF je světovým řídícím orgánem badmintonu a je oficiálně uznávána Mezinárodním olympijským výborem (MOV).
členy BWF jsou, až na několik výjimek, národní řídící orgány badmintonu. Ty jsou rozděleny do pěti konfederací podle systému MOV, kdy každá kontinentální konfederace zastupuje jeden z pěti olympijských kruhů (Afriku, Asii, Evropu, Oceánii a Severní a jižní Ameriku).
KONTINENTÁLNÍ KONFEDERACE
● Badminton Africa www.badmintonafrica.org● Badminton Asia www.badmintonasia.org● Badminton Europe www.badmintoneurope.com● Badminton Pan Am www.badmintonpanam.org● Badminton Oceania www.oceaniabadminton.org
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 1
►
PřEh
LED
8
12. VIzE, POSLÁNÍ A CÍLE BWFBWF úzce spolupracuje s národními badmintonovými asociacemi a pěti kontinentálními konfederacemi ve prospěch badmintonu, který propaguje, rozšiřuje jeho členskou základnu, rozvíjí a celosvětově řídí.
VIzE
● Badminton je globálním sportem přístupným všem, předním sportem co do šíře členské základny, fanouškovských zážitků a mediálního pokrytí.
POSLÁNÍ
● Vést a inspirovat všechny, kdo se na činnosti badmintonového hnutí podílejí, pořádat akce světové úrovně a přinášet rozvojové iniciativy s cílem, aby se badminton stal předním celosvětovým sportem.
CÍLE
Cíle BWF:
● zveřejňovat a propagovat pravidla a principy, jež jsou základním pilířem fungování BWF.
● Podporovat formování nových členů, posilovat vazby mezi členy a řešit spory mezi členy.
● řídit a regulovat hru z mezinárodní perspektivy ve všech zemích a na všech kontinentech.
● Propagovat a popularizovat badminton v celosvětovém měřítku.
● Podporovat a stimulovat rozvoj badmintonu jako sportu pro všechny.
● Pořádat, řídit a prezentovat badmintonové akce světové úrovně.
● Udržovat antidopingový program v souladu s kodexem Světové antidopingové agentury (WADA).
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 2PRINCIPy TRENéRSTVÍ
MODUL 2PRINCIPy TRENéRSTVÍ
01. Úvod 9
02. Pozitivní přínos badmintonu pro život 9
03. Posilování pozitivních prožitků 9
04. Role trenéra 10
05. Odpovědnost trenéra 10
06. Důležitost trenérské filozofie 11
07. Vytvoření vlastní trenérské filozofie 12
08. Trenérské styly 12
09. Shrnutí 13
10. Kontrolní otázky 14
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● charakterizovat pozitivní přínos badmintonu pro život;● vysvětlit roli trenéra ve vytváření pozitivních badmintonových zážitků; ● vyjmenovat role a odpovědnosti trenéra BWF; ● popsat svou vlastní trenérskou filozofii; ● porovnat charakteristiky autokratických a demokratických trenérských stylů.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 2
►
PRIN
CIP
y TR
ENéR
STVÍ
9
01. ÚVODBadminton jako sport může mít příznivý vliv na všechny, kteří jsou součástí badmintonového hnutí. Mají-li trenéři napomáhat k vytváření pozitivního prostředí, pak musí jasně chápat svou vlastní roli a odpovědnost s ní spojenou.
Schopní trenéři se drží své vlastní trenérské filozofie a stylu, které však dokáží podle situace upravovat a přizpůsobovat potřebám těch, s nimiž pracují.
02. POzITIVNÍ PřÍNOS BADMINTONU PRO žIVOTBadminton skýtá příležitost zapojovat se do sportu po celý život. Přináší celou řadu výhod po stránce tělesné, sociální, emoční a intelektuální.
VÝhODy BADMINTONU
TĚLESNé SOCIÁLNÍ EMOčNÍ INTELEKTUÁLNÍ
● Přínos pro zdraví a kondici
● Přátelství● Společné zážitky● Práce ve skupině
● zábava● Touha po dosažení
výsledku● Sebedůvěra● Sportovní chování
● řešení problémů● Rozvoj myšlení
03. POSILOVÁNÍ POzITIVNÍCh PROžITKŮBadminton, stejně jako každý jiný sport, může mít bohužel i negativní dopady, např. zranění, obsedantní chování, ztráta sebedůvěry či nesportovní chování.
zatímco hráč může většinu výše uvedených faktorů kontrolovat sám, trenér může významně ovlivnit to, zdali hráčovy zážitky z badmintonu budou pozitivní či negativní.
Rozcvička a zklidnění po výkonu, upřednostňování osobnostního růstu oproti vyhrávání, důraz na sportovní chování, vytváření prostředí, kde všichni pracují společně – to všechno jsou způsoby, jimiž může trenér pozitivně ovlivňovat své okolí.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 2
►
PRIN
CIP
y TR
ENéR
STVÍ
10
04. ROLE TRENéRASchopný trenér by na sebe měl dokázat vzít celou řadu mnohdy vzájemně provázaných rolí. Na schématu níže jsou vyjmenovány typické role, jež trenér může/musí plnit.
05. ODPOVĚDNOST TRENéRATrenéři mají velmi silnou pozici, a tak i značnou zodpovědnost. Odpovědnost se týká mnoha oblastí, seskupených níže:
RESPEKT KE VŠEM, KDO jSOU SOUčÁSTÍ BADMINTONOVéhO hNUTÍ
ODPOVĚDNé TRENéRSTVÍ
VyTVÁřENÍ A UDRžOVÁNÍ VzTAhŮ
ÚCTA KE SPORTU
RESPEKT KE VŠEM, KDO jSOU SOUčÁSTÍ BADMINTONOVéhO hNUTÍ
PRINCIP
Trenéři by si měli uvědomovat, že každý člověk má hodnotu a zasluhuje si respekt.
● zacházet s lidmi jako sobě rovnými bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, herní potenciál, barvu pleti, sexuální orientaci, politické názory, ekonomické postavení, věk, handicap atd.
● Podporovat jejich práva včetně aspektů, jako je důvěra, sdílení společných rozhodnutí a férovost jednání.
● Pracovat s druhými tak, aby jim umožnili zachovat si důstojnost.● Vzájemně se podporovat s ostatními trenéry, rozhodčími, hráči, učiteli a členy rodiny.
PORADCE
TRENéR
RÁDCE
ORGANIzÁ-tor
hODNOTITEL
MOTIVÁTOR MENTOR
zASTÁNCE
INSTRUKTOR
UčITEL
ROLE TRENéRA
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 2
►
PRIN
CIP
y TR
ENéR
STVÍ
11
ODPOVĚDNé TRENéRSTVÍ
PRINCIP
Trenéři by se měli zapojovat do aktivit, jež maximalizují přínos a minimalizují rizika pro společnost a pro hráče především.
● jednat v nejlepším zájmu vývoje osobnosti sportovce.● Uvědomovat si, jakou má trenér ve své roli moc.● Být si vědom svých osobních kvalit a jak ovlivňují jeho trenérskou praxi.● Uznat limity své odbornosti.● Přijmout odpovědnost spolupráce s dalšími trenéry a odborníky ve sportu.● zavázat se k neustálému profesnímu rozvoji a držet ve své trenérské praxi krok s moderními
trendy.● Rozvíjet trenérskou profesi prostřednictvím sdílení znalostí a zkušeností s ostatními v rámci
sportu.
VyTVÁřENÍ A UDR-žOVÁNÍ MEzILID-SKÝCh VzTAhŮ
PRINCIP
Od trenérů se očekává, že budou vytvářet a udržovat efektivní vztahy.
● Přemýšlet o tom, jak vlastní trenérská filozofie ovlivňuje jejich vztahy s ostatními v rámci sportu.● Komunikovat čestně a otevřeně s hráči, rodiči, učiteli, jinými trenéry a všemi, kdo jsou součástí
badmintonového hnutí.● Plnit vzniklé závazky.● Vyhnout se využívání vztahů způsobem, jenž jim brání chovat se a jednat v nejlepším zájmu
ostatních.● Urovnávat neshody – vyhledávat řešení v nejlepším zájmu všech zúčastněných.● Povzbuzovat hráče k vytváření a udržování skutečných vztahů s ostatními.
ÚCTA KE SPORTU PRINCIP
Obecně by trenéři měli smýšlet a jednat tak, aby posílili hodnotu badmintonu v očích hráčů i společnosti jako takové.
● Udržovat morální zásady a normy v osobním vystupování a jednání.● Vystupovat proti užívání drog a jiných zakázaných prostředků v jakékoliv podobě. ● Vyzdvihovat a propagovat pozitivní hodnoty trenérství obecně a badmintonu zvláště, jako jsou
fair-play, sebekázeň, charakter, osobnostní rozvoj a překonávání sebe sama.● Respektovat literu i ducha pravidel, jež vládnou badmintonem, a vést k respektu hráče, rodiče,
učitele a ostatní trenéry.● Respektovat funkcionáře a ostatní trenéry.
06. DŮLEžITOST TRENéRSKé FILOzOFIETrenérská filozofie může být definována jako:
„Soubor osobních zásad a přesvědčení, které tvoří základ vaší trenérské práce.“
Například upřímnost může být osobní zásadou, o kterou se opírá trenérská práce.
Všichni trenéři mají nějakou trenérskou filozofii – osobní zásady a přesvědčení, které jsou výsledkem utváření osobnosti, výchovy, vzdělání a životních zkušeností.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 2
►
PRIN
CIP
y TR
ENéR
STVÍ
12
Mnozí trenéři mají svou trenérskou filozofii v podvědomí. Takoví trenéři si jen málo uvědomují, jak moc tato filozofie ovlivňuje jejich práci. Ve výsledku jsou takoví trenéři málo „sebeuvědomělí“. Tato problematika se dá shrnout následovně:
● Trenér postrádá vnímání sebe sama a není si tak vědom svých trenérských silných a slabých stránek.
je tedy méně pravděpodobné, že se mu podaří vytěžit maximum ze svých trenérských předností nebo že se pokusí odstraňovat své trenérské slabiny.
● Trenér postrádá schopnost dělat vědomá rozhodnutí, která by mu umožnila přizpůsobit svůj styl konkrétní situaci. To je slabina, protože ne všichni hráči, rodiče, trenéři se věnují badmintonu ze stejných důvodů. Trenér se musí umět přizpůsobit potřebám ostatních ve sportu, zejména hráčů!
Pečlivá volba vlastní trenérské filozofie může pomoci:
● zvýšit úroveň vlastního sebeuvědomění;● ocenit své silné stránky a odstraňovat slabiny;● přizpůsobit své trenérské vedení rozdílným potřebám hráčů.
To vše vám může pomoci stát se lepšími trenéry.
07. VyTVOřENÍ VLASTNÍ TRENéRSKé FILOzOFIEzodpovězení a splnění následujících otázek a úkolů vám pomůže jasně určit svoji trenérskou filozofii.
● Sepište své osobní zásady a přesvědčení, jimiž se ve svém životě řídíte.● jak byste charakterizovali svůj trenérský styl a jak je ovlivněn vašimi osobními zásadami
a přesvědčeními?● Co o vašich osobních zásadách/trenérském stylu říkají druzí?● jak své trenérské myšlenky a přesvědčení sdělujete druhým v rámci sportu (např. hráčům,
rodičům atd.)? ● jakými osobními kvalitami, které vám napomáhají v praxi, jako trenér disponujete?● jaké jsou slabiny vaší trenérské práce a jak se je snažíte zlepšit?● jaké jsou potřeby lidí, jež vedete, např. čeho chtějí v badmintonu dosáhnout?● jak využíváte svých osobních zásad a trenérského stylu k tomu, abyste vyšli vstříc potřebám
druhých?
08. TRENéRSKé STyLyV praxi může trenér využívat mnoha stylů, avšak všechny ve své podstatě spadají mezi dva extrémy: trenérské styly autokratické a demokratické.
Autokratický trenérský styl znamená, že trenér určuje, co se má udělat a jak. Trenér k hráčům často promlouvá tímto způsobem a hráči nijak nezasahují do rozhodování. Trenérovi tento styl práce umožňuje jednodušší a rychlejší řízení. Nevýhodou pro hráče je to, že při tomto přístupu nerozvíjejí svou schopnosti řešit problémy a rozhodovat se.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 2
►
PRIN
CIP
y TR
ENéR
STVÍ
13
O demokratickém stylu mluvíme tehdy, když trenér dovolí hráči více určovat, co potřebuje rozvíjet a jakým způsobem. Výhodou tohoto přístupu je, že se hráči učí spoléhat sami na sebe, zlepšují svou schopnost řešit problémy a rozhodovat se. Nevýhodou může být, že je to pomalejší proces, který je pro trenéra složitější na řízení a je při něm nutný flexibilnější přístup a častější dotazování.
Odlišné styly je nutné využívat také v závislosti na velikosti skupiny, zkušenostech hráčů a konkrétní situaci.
09. ShRNUTÍBadminton v mnoha směrech příznivě ovlivňuje hráče každého věku. Badmintonoví trenéři hrají důležitou roli při vytváření a udržování pozitivního badmintonového prostředí.
K budování tohoto pozitivního prostředí přispívají i Pravidla chování trenérů BWF (BWF Coaches Code of Conduct), jejichž obsah je totožný se sekcí věnovanou roli a odpovědnostem trenérů v tomto dokumentu.
Aby se nadále zlepšovali, trenéři BWF by měli:
● vnímat existenci rozdílných trenérských stylů;● prohlubovat své vlastní sebeuvědomění přemýšlením o své osobní filozofii;● přizpůsobovat svůj trenérský styl potřebám různých lidí, s nimiž v badmintonu pracují.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 2
►
PRIN
CIP
y TR
ENéR
STVÍ
14
10. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 Možný společenský přínos badmintonu spočívá v:
Sebedůvěře.
Přátelství, společných zážitcích a práci ve skupině.
zdraví a kondici.
zábavě.
2 z následujících možností vyberte 3 oblasti, za něž je trenér odpovědný.
Respekt ke všem, kteří jsou součástí badmintonového hnutí.
Odpovědné trenérství.
Úcta ke sportu.
Prosazování přístupu „vítězství za každou cenu“.
3 jaké jsou výhody vytvoření vlastní trenérské filozofie? Vyberte 3 možnosti.
Identifikace vlastních trenérských silných stránek.
Umožňuje dát hráčům najevo, co po nich vyžadujete.
Identifikace vlastních trenérských slabin.
zlepšení (prohloubení) sebeuvědomění.
4 V čem spočívá výhoda demokratického stylu trenérského vedení? Vyberte 1 možnost.
Trenér řídí vše.
hráči se učí spoléhat sami na sebe.
Trenér hráčům říká, co mají dělat.
Trenér určuje, jakým způsobem bude dosaženo cílů.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 3VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU
MODUL 3VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU
01. Úvod – Vedení tréninkového procesu 15
02. Krok 1 – Plánování 16
a) Proč plánovat? „Selhání v plánování je plánováním selhání“ 16
b) Posouzení rizik 17
c) Sběr informací o hráčích 18
d) Docházka 19
e) Pozorování a analýza 20
f) Stanovení cílů 21
g) Plánování tréninkových jednotek 23
03. Krok 2 – Vedení tréninku 24
a) Efektivní tréninkové jednotky v badmintonu 24
b) Učební styly 25
c) Komunikace tváří v tvář 26
d) Dotazování 27
e) zpětná vazba 28
f) Význam ukázky 29
g) Metody rozvoje dovedností 30
h) Fáze motorického učení 31
i) řízení tréninku 32
j) řízení skupiny 33
k) Vytváření progresivních cvičení 33
l) Nahrávací dovednosti 35
m) Uchopení míčku 36
n) Nahazování 36
o) Nahazování spodem 37
p) „Ploché” rychlé nahození 37
q) Nahazování horem 38
r) Nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding) 38
s) Nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem 38
04. Krok 3 – Kritické posouzení a Krok 4 – Vyhodnocení vedení tréninkového procesu 39
05. Shrnutí: Vedení tréninkového procesu 41
06. Kontrolní otázky 42
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● vysvětlit, jak funguje model vedení tréninkového procesu;● vyjmenovat popořadě jednotlivé části tohoto modelu;● popsat dovednosti užívané v každé z nich.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
15
01. ÚVOD – VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESUVedení tréninkového procesu si lze představit jako čtyřfázový model, který trenérům pomáhá:
● plánovat efektivní tréninkové jednotky;
● účelně vést tréninkové jednotky;
● krticky posuzovat odvedenou práci;
● vyhodnocovat kvalitu odvedené práce.
Tento přístup je důležitý pro vedení tréninkového procesu všech hráčů, včetně postižených sportovců.
PLÁNOVÁNÍ
VEDENÍ
TRéNINKU
VyhODNO-
CENÍ
KRITICKé
POSOUzENÍ
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
16
02. KROK 1 – PLÁNOVÁNÍ
a. Proč plánovat? „Selhání v plánování je plánováním selhání.”
Dobrý plán poskytuje následující výhody:
● nastavuje cíle, na základě kterých je možné vyhodnocovat efektivitu tréninku/série tréninků;● odhaluje zdroje potřebné k dosažení úspěchu; ● zefektivňuje využití času v průběhu tréninkové jednotky;● poskytuje alternativy;● zvyšuje bezpečnost;● může být využíván i jinými trenéry.
PLÁNOVÁNÍ
VEDENÍ
TRéNINKU
VyhODNO-
CENÍ
KRITICKé
POSOUzENÍ
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
17
b.
Poso
uzen
í riz
ik
Poso
uzen
í riz
ik je
jedn
oduš
e ře
čeno
peč
livým
prů
zkum
em, z
dali s
e v
okol
í mís
ta, k
de b
ude
tréni
nk p
robí
hat,
nena
cház
í něc
o, c
o by
moh
lo lid
em u
blíž
it. N
ásle
dně
se m
ůžem
e ro
zhod
nout
, jes
tli js
ou s
táva
jící b
ezpe
čnos
tní o
patře
ní již
dos
tate
čná,
neb
o je
můž
eme
dále
zdo
kona
lit.
Poso
uzen
í riz
ik s
está
vá z
pět
i jed
nodu
chýc
h kr
oků
a m
ělo
by b
ýt p
rove
deno
v k
aždé
m z
aříz
ení,
ve k
teré
m b
ude
tréni
nk p
robí
hat.
za p
ředp
okla
du, ž
e za
řízen
í ne
měn
í pra
vide
lně
svůj
pro
voz,
je p
osou
zení
rizi
k je
dnou
za
šest
měs
íců
dost
ačuj
ící.
MÍS
TO:
POSO
UzE
NÍ P
RO
VED
L:
Krok
1ja
ká js
ou ri
zika
? Kr
ok 2
Kdo
můž
e ut
rpět
újm
u a
jak?
Krok
3ja
ká je
úro
veň
rizik
a (1
–5;
1 =
velm
i níz
ká, 5
= v
elm
i vy
soká
)?
Krok
3ja
ká s
táva
jící o
patře
ní ji
ž fu
nguj
í?
Krok
4C
o je
dál
e nu
tné
zajis
tit?
Krok
5ja
k bu
de n
avrh
ovan
é op
atře
ní z
ajiš
těno
?
Kým
bud
e pr
oved
eno
Do
kdy
bude
pr
oved
eno
Spln
ěno
/ ne
plně
no
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
18
c. Sběr informací o hráčích
REGISTRAčNÍ FORMULÁř hRÁčE Klub/Název skupiny
Příjmení Křestní jméno/jména Titul M/ž Datum narození
Adresa bydliště Telefon (domů)
Telefon (mobil)
Kontaktní telefon v případě nouze
E-mail:
Svůj původ bych popsal takto
řekl Vám někdy lékař, že trpíte srdeční vadou a smíte podstupovat fyzickou zátěž pouze s lékařským souhlasem?
Ano Ne
Pociťujete někdy při fyzické námaze bolest v hrudníku? Ano Ne
Pociťujete někdy bolest v hrudníku i tehdy, když nevykonáváte žádnou fyzickou aktivitu? Ano Ne
Míváté stavy na omdlení a trpíte závratěmi? Ano Ne
Trpíte problémem/problémy s klouby, které by cvičení mohlo zhoršit? Ano Ne
Byl vám někdy diagnostikován vysoký krevní tlak? Ano Ne
Berete v současné době nějaké léky, o nichž by měl být váš trenér informován? Pokud ano, jaké?
Ano Ne
jste těhotná nebo porodila jste před méně než 6 měsíci? Ano Ne
Existuje jakýkoliv jiný další důvod, který by vám mohl bránit ve výkonu fyzické aktivity? Pokud ano, jaký? Ano Ne
Trpíte nějakou tělesnou vadou nebo poruchou učení? Pokud ano, prosím, popište podrobněji.
Ano Ne
jestliže jste u některé z předchozích otázek vybrali odpověď ANO, pak, dříve než začnete s badmintonem, navštivte svého lékaře a řiďte se jeho doporučeními.
jestliže jste u všech předchozích otázek vybrali odpověď NE, můžete s badmintonem začít ihned. Pokud na fyzickou zátěž nejste zvyklí, přidávejte si zátěž postupně.
Pokud se váš zdravotní stav náhle změní způsobem, že byste u některé z předchozích otázek vybrali odpověď ANO, informujte o tom neprodleně svého trenéra nebo lékaře.
Přečetl jsem si, rozumím obsahu a odpověděl jsem na všechny výše uvedené otázky.
Podpis
Kontakt v urgentních případech: tato sekce se vyplňuje pouze v případě, že hráč, jehož se dotazník týká, je mladší 16 let
Celé jméno Vztah k hráči
Adresa (pokud není shodná s výše uvedenou) Telefon (domů)
Telefon (mobil)
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
19
d. Docházka
Vedení tréninkové docházky je nezbytné z několika důvodů:
● Bezpečnost (v případě požární evakuace je nutné vzít docházku s sebou).● Selekce (pokud je váš výběr založen na docházce).● Finance (jestliže docházku využíváte k monitorování úhrady poplatků za trénink).
Sloupec označený (***) – použijte tento k diskrétnímu označení hráčů se zdravotními problémy.
KURz/SKUPINA MÍSTO
TRENéřI SPRÁVCE zAřÍzENÍ (KONTAKTNÍ TELEFON)
jMéNO hRÁčE *** DATA DOChÁzKy
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
20
e.
Pozo
rová
ní a
ana
lýza
Úvo
dní t
réni
nky
s je
dnot
livce
m n
ebo
skup
inou
hrá
čů js
ou p
ro tr
enér
a př
edev
ším
příl
ežito
stí k
poz
orov
ání a
ana
lýze
jejic
h vý
konu
. Nás
ledu
jící t
abul
ka p
osky
tuje
ná
vod,
jak
moh
ou b
ýt p
ozor
ován
í a n
ásle
dný
rozb
or e
fekt
ivně
vyu
žity
při
hled
ání n
ejvh
odně
jšíh
o zp
ůsob
u, ja
k hr
áčům
pom
oci v
jejic
h ro
zvoj
i v p
říštíc
h tré
nink
ovýc
h je
dnot
kách
.
POzO
RO
VÁN
ÍAN
ALÝz
A
● Ko
mbi
nujte
pra
vide
lná
cvič
ení a
trén
inko
vé s
ety
nebo
záp
asy.
● Vy
tvoř
te s
i sys
tém
poz
orov
ání,
při n
ěmž
se v
dan
ém m
omen
tu z
aměř
íte v
ždy
jen
na je
dnu
souč
ást h
ry (n
apř.
na p
ráci
noh
ou,
post
aven
í a ro
vnov
áhu,
prá
ci s
rake
tou,
takt
ické
pov
ědom
í, ro
zhod
ovac
í sch
opno
sti).
●
Pozo
rujte
svě
řenc
e z
různ
ých
úhlů
, aby
ste
získ
ali ú
plný
pře
hled
o to
m, c
o se
při
hře
a v
průb
ěhu
tréni
nku
jako
tako
vého
od
ehrá
vá.
● Př
inuť
te s
e za
piso
vat p
ouze
to, c
o vi
díte
, ani
ž by
ste
hodn
otili,
zda
je to
dob
ré, n
ebo
špat
né.
Poro
vnej
te s
vá
pozo
rová
ní s
„ide
ální
m
mod
elem
“ a v
yber
te
nejd
ůlež
itějš
í obl
asti,
kt
eré
chce
te z
lepš
it.
jMéN
O h
RÁč
EPR
ÁCE
NO
hO
UPO
STO
j A
RO
VNO
VÁh
APR
ÁCE
S R
AKET
OU
TAKT
ICKÁ
VyS
PĚLO
ST
Na
konc
i tré
nink
ovéh
o cy
klu
doká
že h
ráč
/ dok
áží h
ráči
:
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
21
Následující tabulka obsahuje typické základní cíle stanovené na základě hodnocení vybraného hráče. Při stanovování cílů pro skupinu hráčů stojí za zvážení vybrat takové cíle, které budou mít největší přínos pro skupinu jako celek.
f. Stanovení cílů
Na základě pozorování a analýzy je následně potřeba podle důležitosti určit, na čem se bude pracovat a jaké si stanovíme cíle. Stanovení cilů je důležité, protože pomáhá:
● zaměřit trénink správným směrem.● Motivovat svěřence.
● Sledovat progresi hráčů.● Monitorovat efektivitu vedení tréninkového
procesu.
Dvě užitečné pomůcky pro sepsání reálných cílů:
● začněte každý cíl slovy: „Do doby [vybrané datum/čas] dokáže hráč ……”.● Neopomeňte, aby každý váš cíl obsahoval slovo vyjadřující nějakou schopnost (činnost), jako např.
ukázat, předvést, vysvětlit, porovnat, vybrat, vytvořit atd.
Užitečné cíle se obvykle vyznačují charakteristikami popsanými v následujícím schématu.
PROSTŘEDÍ – očekává se, že hráč zvládne prove- dení dané dovedno- sti během pravidel-ného cvičení (herní kombinace).
MĚŘITELNÝ – vzdálenost od sítě. Trvalému zvládnutí by mohlo odpovídat 7 zvládnutých pokusů z 10.
ZAZNAMENANÝ – sepsání cíle/cílů pomůže trenérovi/hráči zaměřit se na jejich dosažení.
KONKRÉTNÍ – přesný ve smyslu vyžadované dovednosti.
ODSOUHLASENÝ – většího odhodlá-ní bude dosaženo, pokud budou hráči s nastavenými cíli souhlasit.
ČASOVĚ OMEZENÝ – cíl obsahuje stanovené datum, do kdy musí být splněn.
REALISTICKÝ – cíle musí být dosažitelné, jinak demotivují.
Do 24. dubna 2010 hráč trvale zvládne odehrání forhendového kraťasu po čáře do vzdálenosti „délky jedné rakety“ od sítě v situaci po očekávaném dropu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
22
POzO
RO
VÁN
ÍAN
ALÝz
A
● Ko
mbi
nujte
pra
vide
lná
cvič
ení a
trén
inko
vé s
ety
nebo
záp
asy.
● Vy
tvoř
te s
i sys
tém
poz
orov
ání,
při n
ěmž
se v
dan
ém m
omen
tu z
aměř
íte v
ždy
jen
na je
dnu
souč
ást h
ry (n
apř.
na p
ráci
noh
ou,
post
aven
í a ro
vnov
áhu,
prá
ci s
rake
tou,
takt
ické
pov
ědom
í, ro
zhod
ovac
í sch
opno
sti).
●
Pozo
rujte
svě
řenc
e z
různ
ých
úhlů
, aby
ste
získ
ali ú
plný
pře
hled
o to
m, c
o se
při
hře
a v
průb
ěhu
tréni
nku
jako
tako
vého
od
ehrá
vá.
● Př
inuť
te s
e za
piso
vat p
ouze
to, c
o vi
díte
, ani
ž by
ste
hodn
otili,
zda
je to
dob
ré, n
ebo
špat
né.
Poro
vnej
te s
vá
pozo
rová
ní s
„ide
ální
m
mod
elem
“ a v
yber
te
nejd
ůlež
itějš
í obl
asti,
kt
eré
chce
te z
lepš
it.
jMéN
O h
RÁč
EPR
ÁCE
NO
hO
UPO
STO
j A
RO
VNO
VÁh
APR
ÁCE
S R
AKET
OU
TAKT
ICKÁ
VyS
PĚLO
ST
Pet
r N
ovák
● Sp
ouju
je p
ohyb
y s ak
tiva
čním
kr
okem
.●
Při
poh
ybu č
asto
po
uží
vá p
řísu
ny.
● Vý
pad n
a sí
tˇ
na
bekh
endu
„zkr
ouce
ný”
.
● Při
výp
adu d
rží
paže
u t
ěla.
● Těl
o př
i ak
tiva
čním
kr
oku v
elm
i vz
přím
ené.
● Tru
p se
při
výp
adu
sklá
ní
dol
ů
● Ši
roký
rej
stří
k fo
rhen
dov
ých
úder
ů h
ranýc
h ze
zad
níh
o be
khen
dov
ého
rohu.
● Úder
y od
těl
a s dlo
uhým
švi
hem
● Ve
dvo
uhře
na
styl
sou
peřo
vy h
ry
(skl
adba
úder
ů,
tem
po h
ry, …
) re
aguje
def
enzi
vní
hro
u
● Vý
pad s k
olen
em /
ch
odid
lem
v r
ovin
ě –
zle
pšit
pos
tave
ní
hor
ní
část
i tě
la/
polo
hu p
aže
● Ve
dvo
uhře
si
musí
vyt
voři
t ví
ce
úto
čnýc
h ře
šení
Na
konc
i tré
nink
ovéh
o cy
klu
Petr:
● Trv
ale
zvlá
dne
stab
ilní
výpa
d n
a sí
ťˇ s
e sp
rávn
ým n
atoč
ením
kol
ene/
chod
idla
v p
ravi
del
ném
cvi
čení
(her
ní
kom
bin
aci).
● Trv
ale
zvlá
dne
stab
ilní
výpa
d n
a sí
ťˇ v
uvo
lněn
é, a
však
kon
trol
ovan
é po
loze
hor
ní
část
í tě
la v
pra
videl
ném
cvi
čení
(her
ní
kom
bin
aci).
● R
ozpo
zná
příl
ežit
osti
dos
tat
soupe
ře p
od t
lak
pros
třed
nic
tvím
sníž
ení
výšk
y úder
ů z
ahrá
vanýc
h do
zadní
část
i ku
rtu a
dok
áže
toho
běžn
ě vy
uží
vat
v pr
ůbě
hu h
ry.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
23
g. Plánování tréninkových jednotek
Poté, co jsme stanovili cíle, je třeba zvážit, jakým způsobem můžeme těchto cílů dosáhnout. K tomu nám slouží plánování tréninkových jednotek.
Níže je uveden jeden z typů tréninkového plánu. Váš záznam by měl být tak podrobný, aby v případě, že váš plán použije jiný trenér, byl na jeho základě schopen vést vlastní tréninkovou jednotku. Cíle, které vyberete pro každou tréninkovou jednotku, by měly hráči napomáhat k dosažení cílů stanovených pro celé tréninkové období.
MÍSTO Badmintonový sportovní klub Praha
DATUM: čAS: DOBA TRVÁNÍ
23/02/2012: 19.00: 1 hodina
SKUPINOVÝ / KLUBOVÝ / INDIVIDUÁLNÍ
IndividuálníDODATEčNé VyBAVENÍ
BEzPEčNOST (jAKÁKOLI AKCE)
Bez problémů
CÍLE TRéNINKUNa konci tréninkové jednotky hráči:● trvale zvládnou provádět stabilní výpad se správným postavením kolene/chodidla
při odehrávání úderu (nahrávka nahazováním);● porozumí principu využití výšky úderu při vytváření příležitosti k útoku při zahrávání
výhozu od sítě na bekhendové straně.
NÁzEV POPIS CÍL č. čAS
Rozcvička Krátké série přeběhů/cval stranou/překřížený krok. Dřepy se stupňující se hloubkou, přechod do výpadů, vyvažování míčku na hlavě pro zdůraznění dobrého držení těla.
1 5m
BH výhoz – důraz na výpad
BH výhoz (z nahrávky nahozením) s důrazem na dobré postavení kolene/chodidla. Postupně zvýšit rozsah pohybu při úderu, pokud se podaří udržet kvalitu výpadu.
1 15m
BH výhoz – výška výhozu
Nahrávač nahazuje míček z přední části kurtu, hráč hraje výhoz (udržet dobré postavení ve výpadu). Nahrávač běží dozadu, aby chytil míček v zadní části kurtu. Hráč postupně snižuje výšku výhozů, aby nahrávači chycení míčku co nejvíce ztížil .
2 15m
BH výhoz – dohrání výměny do konce
Hráči hrají na síti (ne příliš vysoko). Jeden z hráčů se v momentu přípravy na kraťas na bekhendové straně může rozhodnout, že zahraje výhoz (po čáře, nebo křížem) – po zahrání výhozu se výměna dohrává do konce. Hráč , který zahrál výhoz, získává 3 body, vyhraje-li výměnu během svých dvou následujících úderů. Diskutujte o výhodách/nevýhodách rozdílných výšek výhozů.
2 15m
Zklidnění a souhrn
Vyklusání s protažením rukou. Protažení dolních končetin vsedě společně s diskuzí o tréninku.
10m
KRITIKA ● Rozcvička byla delší (10 min).● Řeč těla hráčů pozitivní .● Zpětná vazba k dohrávání výměny do konce pozitivní .
VyhODNO-CENÍ
● Nutné častěji střídat partnery, aby skupina více pracovala společně.● Pokládat více otevřených otázek, aby hráči sami více přemýšleli .
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
24
a. Efektivní tréninkové jednotky v badmintonu
Pro efektivní vedení tréninkových jednotek v badmintonu je nutné využívat řady trenérských dovedností:
● ohled na učební styly hráčů;● komunikační schopnosti;● zpětná vazba;● tázací dovednosti;● rozvíjení dovedností;● organizace času;● řízení skupiny;● nahrávací dovednosti.
Schopný trenér dokáže tyto dovednosti využívat tak, aby v co největší míře dal hráčům to, co doopravdy potřebují, bez ohledu na jejich fyzickou či duševní kapacitu.
VyhODNO-
CENÍ
VEDENÍ
TRéNINKU
PLÁNOVÁNÍ
KRITICKé
POSOUzENÍ
03. KROK 2 – VEDENÍ TRéNINKU
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
25
b. Učební styly
Pokud má být práce trenéra efektivní, je důležité brát ohled na preferované učební styly hráčů (žáků). z celé řady modelů popisujících učební styly lze na sport aplikovat následující jednoduchý model, tzv. model „VAK“.
● Vizuální (zrakový) typ žáka
● Akustický (sluchový) typ žáka
● Kinestetický (motorický) typ žáka
Více charakteristik jednotlivých typů žáka nám poskytne následující schéma.
ChARAKTERISTIKA TRENéRSKÁ APLIKACE
KINESTETICKÝ TyP žÁKA
● Učí se vlastním konáním (learning by doing).
● Má rád pohyb.● Sport je pro tuto skupinu
atraktivní.
● zadávejte velké množství podnětů pro práci.
● Nabádejte ke zkoušení
ChARAKTERISTIKA TRENéRSKÁ APLIKACE
AKUSTICKÝ TyP žÁKA
● Dobře reaguje na slovní pokyny.
● Má rád vysvětlování a dobře na ně reaguje.
● Podávejte krátká, ale přesná vysvětlení.
● Spojujte klíčová slova s dovednostmi.
● Spojte správnou techniku se zvukem dobře udeřeného míčku.
● Používejte metodu otázek a odpovědí.
● Vybízejte k diskuzi.
ChARAKTERISTIKA TRENéRSKÁ APLIKACE
VIzUÁLNÍ TyP žÁKA
● Učí se pozorováním druhých při ukázce.
● Dobře si dokáže představit, jak sám danou dovednost provádí.
● Provádějte přesné ukázky. ● Provádějte tiché ukázky.● Nabádejte ke sledování
videa.● Ke zdůraznění klíčových
bodů používejte obrázky, fotografie.
● Přimějte hráče ke snaze představit si sami sebe, jak dovednost provádějí.
● Pokud to jde, používejte zrcadlo.
● Odstraňte jiné rušivé elementy.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
26
UžITEčNÝ TIP
Pozorovat způsoby, jakými se lidé učí, je stejně důležité i u postižených hráčů. Vynasnažte se odhalit ten nejlepší způsob, jak člověku v učení pomoci. Ptejte se proto, co jim více vyhovuje, a dle toho následně upravte své postupy.
c. Komunikace tváří v tvář
Komunikace tváří v tvář tvoří základ, na němž je možné vystavět efektivní tréninkovou jednotku. Komunikace je proces fungující dvěma směry. Diagram níže navrhuje způsob a několik rad, jak různých komunikačních schopnosti využít co nejefektivněji.
UžITEčNÝ TIP
Pokud pracujete s hráči se sluchovou vadou, mluvte normálně a ujistěte se, že na vás při vysvětlování vidí tak, aby mohli:
● odezírat;● sledovat váš výraz a řeč těla; ● sledovat, jak předvádíte techniku.
VERbáLNÍ krátká, dlouhá, pozitivní, jednoduchá atd. slovní sdělení
Využíváme k:– vysvětlení– zadání instrukcí– podání zpětné vazby– dotazování.
PřEDÁVÁNÍ INFORMACÍ
KOMUNIKACE TVÁřÍ V TVÁř
POZOROVáNÍz různých míst
Využíváme k:– získání informací– motivování.
POSLECHnaslouchání, důležitá plná pozornost
Využíváme k:– získání informací– vybudování vztahu– motivování.
NEVERbáLNÍ postoje, gesta, výrazy obličeje
Využíváme k:– získání kontroly– ukáznění– ujištění– uklidnění– motivování.
PARAVERbáLNÍ intonace a rychlost mluveného projevu
Využíváme k:– získání kontroly– ujištění– ukáznění– uklidnění– motivování.
PřIjÍMÁNÍ INFORMACÍ
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
27
d.
Dot
azov
ání
Scho
pnos
t pok
láda
t vho
dné
a do
bře
míře
né o
tázk
y je
pro
tren
éra
velic
e dů
leži
tá. D
íky
ní to
tiž:
● tre
nér h
ráče
mot
ivuj
e k
vlas
tním
u př
emýš
lení
;●
učen
í zís
kává
trva
lejš
í efe
kt;
● vz
nika
jí po
dnět
y k
disk
uzi.
Obe
cně
rozl
išuj
eme
dva
typy
otá
zek,
otá
zky
uzav
řené
a o
tevř
ené.
DEF
INIC
EC
hAR
EKTE
RIS
TIKA
čÍM
zAč
ÍTK
Dy
jE V
hO
DN
é T
EN
TO
TyP
OTÁ
zEK
PO
UžÍ
TPř
ÍKLA
D
UzAVřENé OTÁzKy
Otá
zka,
kte
rá m
ůže:
● bý
t zod
pově
zena
je
dním
slo
vem
neb
o kr
átko
u frá
zí;
● vy
bíze
t k u
žití
pouz
e om
ezen
ého
počt
u m
ožný
ch o
dpov
ědí.
● Lz
e na
ni o
dpov
ědět
sn
adno
a ry
chle
.●
Posk
ytuj
e fa
kta.
● Ta
zate
l si u
držu
je
kont
rolu
.
● js
i?●
Dok
ážeš
?●
zvlá
dneš
?●
Bude
š?●
Roz
umíš
?
jako
úvo
dní o
tázk
u.js
i přip
rave
n za
čít t
réno
vat?
Pro
ujas
nění
situ
ace.
Chc
eš te
dy p
raco
vat n
a sm
eči?
Chc
eme-
li do
stat
mys
l do
pozi
tivní
ho ro
zpol
ožen
í.D
okáž
eš s
e na
ten
pohy
b pl
ně s
oust
ředi
t?
jako
záv
ěreč
nou
otáz
ku.
Víš
tedy
, co
je tv
ým ú
kole
m v
tom
to
cvič
ení?
OTEVřENé OTÁzKy
Ote
vřen
á ot
ázka
vyb
ízí:
● k
delš
ím o
dpov
ědím
;●
k už
ití š
iroké
šká
ly
mož
ných
odp
ověd
í.
● N
utí d
otaz
ovan
ého
hlou
běji
se z
amys
let n
ad
svou
odp
ověd
í.●
jejím
výs
ledk
em je
vy
jádř
ení n
ázor
ů a
poci
tů.
● Ko
ntro
lu p
řebí
rá
dota
zova
ný.
● C
o?●
Proč
?●
jak?
Chc
eme-
li sv
ěřen
ce p
řimět
k
sam
osta
tném
u m
yšle
ní.
jaký
úde
r bys
odt
ud m
ohl z
ahrá
t?
jako
nab
ídku
mož
ných
ře
šení
.ja
k by
s vy
řeši
l tak
ovou
situ
aci?
jako
pom
ůcku
při
řeše
ní
prob
lém
u.Kt
eré
cvič
ení b
y ti
moh
lo p
omoc
i zle
pšit
tent
o úd
er?
K vy
volá
ní d
isku
ze.
jaký
m d
alší
m z
půso
bem
byc
hom
moh
li pr
ocvi
čova
t ten
to ú
der?
Nau
čit s
e ef
ektiv
ně p
oklá
dat o
tázk
y vy
žadu
je h
odně
pra
xe a
tato
dov
edno
st s
e ro
zvíjí
jen
post
upně
. Nic
mén
ě ja
kmile
ji tr
enér
zvl
ádne
, bud
e vý
sled
ek v
e sm
yslu
vý
chov
y hr
áčů,
kte
ří do
káží
uva
žova
t, ře
šit p
robl
émy
a ry
chle
ji se
uči
t, ve
lmi u
spok
ojiv
ý.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
28
e. zpětná vazba
zpětnou vazbu můžeme definovat jako:
„Poskytnutí informací o výsledku procesu nebo činnosti.”
Důležitost zpětné vazby v trenérství vyjadřuje obecně platný princip, že „zpětná vazba je základem veškerého učení“.
zpětnou vazbu bychom mohli rozdělit do dvou kategorií – vnitřní a vnější.
VNITřNÍ zPĚTNÁ VAzBA
jakmile hráč získá určité základní povědomí o určité dovednosti, pak má i vizuální obraz toho, jak by měla dovednost vypadat a jak by se při jejím provedení měl cítit. Své vlastní pokusy o provedení dovednosti pak hráč vcelku přirozeně porovnává s tímto „ideálním modelem”, jeho podobou a svým pocitem.
Trenér by měl hráče v užívání této zpětné vazby podpořit co nejdříve tak, aby se hráč dokázal samostatně opravovat. To hráče motivuje k vlastnímu rozvoji a nestává se tak závislým na trenérovi.
Klíčovým aspektem tohoto příkladu je, že trenér hráče vede k tomu, aby se naučil opravovat sám sebe namísto toho, aby mu vše neustále říkal trenér sám.
VNĚjŠÍ zPĚTNÁ VAzBA
Tuto zpětnou vazbu nazýváme zpětnou vazbou vnější, protože nevychází od hráče samotného. I když je pro hráče vybudování schopnosti užití vnitřní zpětné vazby vhodnější, jsou chvíle, kdy je nutné, aby trenér poskytl dodatečnou vnější zpětnou vazbu.
jako příklad uveďme situaci, kdy začátečník nemá vytvořenou představu, jak by měla konkrétní procvičovaná technika vypadat, a v důsledku toho nemá s čím svůj výkon porovnávat. Pro poskytnutí vnější zpětné vazby:
● Pozorujte cvičení z několika různých míst (úhlů).● Nejprve dejte hráčům prostor k tomu, aby použili svou vlastní vnitřní zpětnou
vazbu. ● Pokládejte otázky, které hráče povzbudí k užití vlastní vnitřní zpětné vazby. ● Omezte svou vnější zpětnou vazbu na 1–2 jednoduché konkrétní body.● Podejte zpětnou vazbu pozitivním způsobem, například:
○ Konstatujte něco pozitivního. Např.: „zasahuješ míček ve velmi dobré výšce.”
○ Podejte konstruktivní zpětnou vazbu. Např.: „Pokud více zapojíš rotaci předloktí, odehraješ míček prudčeji.“
○ Konstatujte něco pozitivního. Např.: „Stále zasahuj míček v té správné výšce. V tom jsi udělal veliký pokrok a vypadá to velmi dobře.“
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
29
f. Vý
znam
uká
zky
Prot
ože
opra
vdu
velk
á čá
st u
čení
pro
bíhá
pro
stře
dnic
tvím
zra
kový
ch v
jem
ů, n
ení r
adno
, aby
tren
ér d
ůlež
itost
pře
sné
ukáz
ky p
odce
ňova
l.
CO
jE
UK
ÁzK
AU
žITÍ
zDR
OjE
PR
O
UKÁ
zKU
NÁ
VO
D, j
AK
SP
RÁ
VN
Ě P
RO
Vé
ST
UK
ÁzK
U
Vizu
ální
inte
rpre
tace
ký
žené
pra
ktic
ké
dove
dnos
ti.
● D
ává
hráč
ům
sprá
vnou
př
edst
avu
tech
niky
/ta
ktik
y, s
níž
moh
ou
srov
nat s
vé v
last
ní
prov
eden
í. ●
zdůr
azňu
je u
rčité
pr
vky
tech
niky
ne
bo ta
ktik
y.●
Mot
ivuj
e.
● Ši
kovn
ý hr
áč.
● Tr
enér
.●
Vide
o.●
Foto
grafi
e.
● Pl
ánuj
te s
vé u
kázk
y.●
Ujis
těte
se,
že
hráč
i dáv
ají d
obrý
poz
or (n
eroz
ptyl
ují s
e dě
ním
kol
em s
ebe)
.●
zam
ěřte
uká
zku
na d
aný
bod,
jem
už s
e ch
cete
věn
ovat
.●
Nec
hte
hráč
e sl
edov
at u
kázk
u ne
jčas
teji
ze s
trany
, kde
mát
e ra
ketu
, nic
mén
ě je
do
bré
umož
nit p
ozor
ován
í i z
jiný
ch m
íst.
● Pr
oveď
te u
kázk
u tiš
e, a
by v
izuá
lní i
nfor
mac
e ne
byly
nič
ím ru
šeny
. ●
Prov
eďte
uká
zku
s m
íčke
m, a
by h
ráči
vid
ěli v
ýsle
dnou
traj
ekto
rii le
tu m
íčku
. ●
Poté
pro
veďt
e uk
ázku
bez
míč
ku, a
by s
e hr
áči m
ohli
zam
ěřit
na p
odob
u úd
eru.
●
Před
veďt
e cv
ičen
í, kt
eré
bude
te p
o hr
áčíc
h vy
žado
vat.
● Po
pře
dved
ení u
kázk
u po
dpoř
te s
lovn
ě je
dním
až
dvěm
a kl
íčov
ými b
ody
a ot
ázka
mi.
● D
ejte
pro
stor
dot
azům
.●
Pro
jedn
otliv
é hr
áče
moh
ou b
ýt m
alé
stín
ové
ukáz
ky v
prů
běhu
trén
inku
už
itečn
ou p
omůc
kou.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
30
g. Metody rozvoje dovedností
K rozvíjení dovedností lze využívať mnoha výukových metod. V tabulce níže jsou uvedeny některé nejčastěji používané výukové metody.
METODA POPIS PřÍKLAD VÝhODA NEVÝhODA
„FORMOVÁNÍ“(KOMPLEXNÍ)
● hráčům je předvedena celá technika dovednosti a tu následně zkoušejí.
● Trenér koriguje, ale nechává hráče dokončit celý pohyb.
● Trenér předvede bekhendový klír.
● hráči jej zkouší.● Trenér nabádá
hráče, aby se během úderu zaměřili na rotaci v ramenním kloubu a rotaci předloktí.
Dovednost neztrácí plynulost. Prvky dovednosti jsou tak úzce propojené, že rozdělit je na příliš malé kousky by narušilo její průběh.
Může způsobit, že hráč bude řešit příliš mnoho věci najednou.
„OD CELKU – PO čÁSTECh – K CELKU“(SyNTETICKO–ANALyTICKO–SyNTETICKÁ)
● hráčům je předvedena celá technika dovednosti a tu následně zkoušejí.
● Trenér oddělí jeden prvek dovednosti, který se bude procvičovat.
● hráči procvičují oddělený prvek dovednosti.
● Prvky jsou vloženy zpět do celé dovednosti.
● hráči zkoušejí celou dovednost.
● Trenér předvede aktivační krok, přísun, výpad a přísun jako jeden ze způsobů pohybu a návratu do/z předního forhendového rohu. hráči jej zkouší.
● Trenér izoluje vybraný pohyb – přísuny – a ten s hráči procvičuje.
● Dovednost se následně znovu procvičuje jako celek.
Umožňuje hráčům zaměřit se na určitý prvek.
Pokud jsou prvky dovednosti vzájemně příliš úzce propojené, může to narušit její průběh.
„řETĚzENÍ“(ANALyTICKÁ)
hráčům je předvedena základní technika a následně se k ní přidávají další prvky dovednosti v postupném, logicky sestaveném pořadí.
● Trenér učí hráče forhendový klír se zaměřením pouze na pohyb horní končetiny.
● Následuje postoj bokem k síti.
● Dále přenesení váhy.
● Poté se přidá pohyb vzad směrem k míčku.
● A nakonec následuje pohyb vpřed směrem ke středu kurtu.
Užitečný způsob pro budování pohybových dovedností přímo souvisejících s odehráním míčku.
Pokud jsou prvky dovednosti vzájemně příliš úzce propojené, může to narušit její průběh.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
31
h. Fáze motorického učení
Motorické učení můžeme definovat jako „proces, při nemž si lidé osvojují pohybové dovednosti“.
Bylo sepsáno mnoho teorií o tom, jakým způsobem si lidé pohybové dovednosti osvojují. Určitá znalost těchto teorií může trenérům pomoci upravit způsob vedení tréninkového procesu tak, aby co nejvíce vyšli vstříc učebním potřebám hráčů.
jeden ze základních modelů, který fáze motorického učení popisuje, navrhli Fitts a Posner (1967). Učení nových motorických úkolů rozdělují do 3 fází. Tyto fáze, společně s příklady, jak se způsob vedení hráčů může měnit v těchto jednotlivých fázích, popisuje níže uvedená tabulka.
NÁzEV FÁzE POPIS FÁzE INFORMACE PRO TRENéRA
KOGNITIVNÍ ● „začátečnická“ fáze.● Krátká fáze učení.● hráč ve své mysli přichází na to,
„co má dělat“.● Fáze je ukončena, když:
○ si hráč vytvořil představu dané dovednosti;
○ je schopen vykonávat tuto dovednost v její základní podobě.
Držet se jednoduchosti.
● zajistit přesnou ukázku.● Použít minimum opěrných bodů –
„právě dost“.● Používat krátká, přesná vysvětlení.● Dávat pozitivní zpětnou vazbu.
ASOCIATIVNÍ ● Středně pokročilá fáze.● Nejdelší fáze učení.● hráč staví na své představě
dovednosti, zaměřuje se na formu (podobu) a plynulý průběh nově získané základní dovednosti.
● zadávat progresivní tréninková cvičení, která postupně budou nabývat na komplexnosti a rychlosti.
● zvyšovat obtížnost cvičení pouze v případě, že se daří udržet kvalitu procvičované dovednosti.
● Nabádat hráče k hodnocení vlastního výkonu (vnitřní zpětná vazba), s dodatečnou vnější zpětnou vazbou od trenéra, pokud je to nutné.
AUTONOMNÍ ● Expertní, automatická fáze. ● Úkol může být dokončen, aniž
by mu byla věnována přílišná pozornost.
● hráč se při vykonávání dovednosti dokáže zaměřit na další aspekty, například týkající se postavení svého soupeře.
● zadávat náročná a podnětná cvičení, při nichž se bude dovednost procvičovat:
○ v zápas simulujících cvičeních;○ v plném zápasovém tempu.
zdroj:FITTS, P.M. a POSNER, M.I. (1967) human performance.Oxford, England: Brooks and Cole
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
32
i. řízení tréninku
Trénink může být řízen mnoha způsoby. jako výchozí bod je možné použít níže navrženou strukturu (IDEAS) a dále experimentovat podle toho, jak budete získávat zkušenosti a jistotu.
SEKCE OBSAh PřÍKLAD
I ÚVOD
INTRODUCE
Velmi krátký úvod do problematiky. často nic jiného než prosté pojmenování dovednosti.
„Dnes si ukážeme, jak se hraje bekhendový kraťas na síti.“
D UKÁzKA
DEMONSTRATION
Předvést přesnou, tichou ukázku úderu s odehráním míčku.
Trenér, šikovný hráč (lze využít i video) předvede bekhendový kraťas na síti tak, aby hráči viděli míček v letu.
Předvést přesnou, tichou, stínovou ukázku úderu.
Trenér nebo šikovný hráč stínově předvede bekhendový kraťas na síti tak, aby si hráči mohli vytvořit představu podoby úderu.
E VySVĚTLENÍ
EXPLANATION
Krátké vysvětlení s důrazem na 1–2 klíčové učební body a následné ověření, zda hráči vědí, co mají dělat.
● „zaměřte se na postavení palce a průběh odehrání míčku.“
● „Pracujte ve dvojicích, jeden z dvojice nahazuje a druhý odehrává míčky.”
● „Na jaké dva body se zaměříš?”
A AKTIVITA
ACTIVITy
● Aktivita začíná.● Trenér pozoruje.● Trenér vyhodnocuje.● zpětná vazba podána
jednotlivcům nebo celé skupině.● Trenér upravuje cvičení – těžší
nebo lehčí – dle situace.
● Trenér zajistí podporu tak, že:○ požádá dva hráče, aby
zopakovali dva klíčové učební body;
○ předvede stínovou ukázku pro jednoho hráče.
● Upravte cvičení pro čtyři lepší hráče tak, aby úder procvičovali ve výměně.
S SOUhRN
SUMMARy
Trenér svolává skupinu, aby společně diskutovala o cvičení (tréninku).
Trenér se ptá hráčů:● „jaké byly klíčové učební body?“● „jaká další z věcí, které jste
vyzkoušeli, pro vás zafungovala?“● „Pokud byste měli stejné cvičení
/ trénink absolvovat znovu, co byste udělali jinak?“
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
33
j. řízení skupiny
Následující návod může trenérovi pomoci vést tréninkovou skupinu co nejúčelněji.
PřÍPRAVADobře připravená tréninková jednotka udržuje pozornost ve skupině.
PRAVIDLA VE SKUPINĚVytvořte soubor pravidel, aby hráči věděli, kde jsou hranice přijatelného a nepřijatelného chování.zvláštní pozornost by měla být věnována:
▪ bezpečnosti; ▪ respektu k druhým;▪ fair-play a sportovnímu chování;▪ stoprocentnímu nasazení.
Dbejte na to, aby bylo zcela jasné, v čem překročení pravidel chování spočívá (např. pití v pauze na hrací ploše místo na místě k tomu určeném).
SVOLÁVÁNÍ CELé SKUPINy● Určete stálé místo, kde se skupina bude scházet a společně hovořit.● zdůrazněte důležitost rychlého příchodu na místo svolání, aby se neplýtvalo časem. Mělo by to
být běžnou záležitostí.● Skupinu svolávejte jen tehdy, když potřebujete něco sdělit všem najednou.
UKÁzKy● zajistěte, aby se skupina při sledování ukázky ničím nerozptylovala.● Při předvádění dovedností s raketou shromážděte skupinu tak, aby všichni dobře viděli, jak držíte
raketu, např. jste-li pravák, nejlépe po vaší pravé ruce (nicméně vždy uvažte i možné výhody sledování ukázky z jiného úhlu).
CITLIVĚ VNÍMEjTE UčEBNÍ STyLy VE SKUPINĚ ● Mějte na paměti, že ve skupině budou hráči, kteří preferují různé styly učení (vizuální, akustické a
kinestetické). ● Dávejte důraz na pozorování a následné zkoušení dovedností, herních kombinací apod.
DyNAMIKA SKUPINy● Střídejte pravidelně tréninkové partnery, aby se skupina naučila vzájemně si pomáhat. ● jestliže některý z hráčů vyniká v určité dovednosti, využijte ho k ukázce. Tím získá sebedůvěru
a zároveň to bude motivovat i skupinu („Když to dokáže on, tak já to zvládnu také.“).● zvažte, zda nedat více odpovědnosti dětem, o nichž víte, že jsou potenciálními narušiteli. ● zapojujte do tréninku i hráče, kteří nemohou trénovat v plném rozsahu (zranění/tělesné postižení).
VyVAžOVÁNÍ POTřEB SKUPINy/jEDNOTLIVCE● Věnujte stejnou pozornost všem členům skupiny.● Umožněte hráčům pracovat na různých úrovních.
k. Vytváření progresivních cvičení
Badmintonová cvičení by se vždy měla provádět v taktickém kontextu. Tím je myšleno, že když hráče učíme nějaké dovednosti, existuje přímé spojení mezi tím, co se hráč učí, a tím, jak může novou dovednost využít v samotné hře. Toto umožňuje hráčům lépe porozumět vybrané problematice a zároveň je to dále motivuje. K uvedení cvičení do souvislosti s taktikou nám pomůže:
● vysvětlení;● ukázka;● zkoušení.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
34
Cvičení by měla postupovat od:
● jednoduchého k složitému
● pomalého k rychlému ● pravidelného k nepravidelnému
Následující seznam nabízí řadu nápadů, jak určitou dovednost postupně rozvíjet.
Taktický kontext
Takt
ický
kon
text
Postup Pravidelné Pomalé jednoduché
Takt
ický
kon
text
Stínové kopírování úderu podle trenéra.
Stínové kopírování úderu samostatně.
Procvičování odbíjecí fáze úderu s použitím míčku zavěšeného na šňůře.
Procvičování odbíjecí fáze úderu – odehrávání nahozeného míčku.
Procvičování odbíjecí fáze úderu – odehrávání nastřeleného míčku.
Odehrávání nastřeleného míčku, postupné zvyšování rozsahu pohybu do/z místa odehrání úderu.
začlenění úderu do jednoduché pravidelné kombinace.
začlenění úderu do nepravidelné kombinace, při níž hráč neví, kdy bude muset úder zahrát.
Cvičení/kombinace, kdy se bude hrát až do chvíle, kdy je zahrán klíčový úder – poté se výměna dohraje do konce.
hra na body, bonusové body za úspěšně zahraný úder, který ukončí výměnu nebo připraví následný vítězný úder.
Postup Nepravidelné Rychlé Složité
Taktický kontext
jak rychle hráči tuto progresi zvládnou, záleží na tom, jak rychle se učí. Klíčové je nepřecházet k pokročilejším cvičením, dokud hráči nebudou přiměřeně zdatní na stávající úrovni.
Poznámka: Schopný trenér připraví skupinový trénink tak, aby celá skupina mohla pracovat na rozvíjení téže dovednosti. hráči ale využívají různé úrovně cvičení v závislosti na svých schopnostech. Tomuto postupu říkáme diferenciace.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
35
l. Nahrávací dovednosti
Nahrávání je:
„Schopnost zahrávat/nahazovat míček způsobem, který hráči vytvoří reálnou tréninkovou situaci.“
Nahrávání můžeme rozdělit na:
● nahazování;● nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding);● nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem.
Při nahrávání jakýmkoliv způsobem vždy zvažujte:
BEzPEčNOST
Abyste se vyhnuli zraněním, zejména zraněním oka, nahrávejte z bezpěčného místa. To někdy znamená udělat malý kompromis ohledně místa, které si pro nahrávání zvolíte.
LETOVÁ KřIVKA
Udělte míčku takovou letovou křivku, aby se nahrávka co nejvíce podobala skutečné herní situaci. Například chcete-li napodobit drop, nahazujte míček horem ze zadní do přední části kurtu.
TEMPO
Míček není možné nahazovat se stejnou razancí, jako když je odehráván raketou. Tam, kde je razance potřeba, přejděte co nejdříve k nahrávání raketou.
DOBA LETU
Dbejte na dostatečně dlouhou dobu letu nahrávek, aby hráč stihl zadaný úkon provést. Např. když se hráč při nácviku kraťasů posouvá stále blíž a blíž k síti, může nahrávač ustoupit mírně dozadu, aby hráč získal dostatek času na správné provedení dovednosti (dostatečný návrat).
FREKVENCE NAhRÁVEK
Frekvence nahrávek by měla být dostatečně pomalá na to, aby hráči měli dostatek času: ● v duchu si přehrát předchozí pokus; ● řádně se přípravit na následující pokus.
MOC A SÍLA NAhRÁVKy
Nahrávač má ve svém držení míček, který hráč touží zasáhnout. Nahrávač může trenérský záměr podpořit tím, že nenahraje míček do chvíle, dokud hráč neprovede požadovaný úkon (např. správně uchopí raketu, připraví si raketu do správného postavení).
Soustředěný pohled nahrávače do oblasti chybného provedení určitého prvku je velmi účinným způsobem, jak hráče přimět, aby se pokusil sám sebe opravovat.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
36
m. Uchopení míčku
Účinným způsobem, jak udržet více míčků naráz, je naskládat si je na druhou ruku tak, jak to vidíte na obrázku vpravo.
Míček je pro nahazování možné uchopit zespodu. V takovém případě bychom pro lepší kontrolu měli v prstech držet celý míček (včetně hlavičky).
Nebo je možné míček uchopit shora.
n. Nahazování
VÝhODy NAhAzOVÁNÍ NEVÝhODy NAhAzOVÁNÍ
● je snazší než nahrávání raketou.● Velký počet příležitostí k procvičení úderu
během krátké doby. ● Vhodné k imitaci úderů směřujících dolů
(nahazování horem) a úderů směřujících vzhůru (nahazování spodem).
● hráči si mohou brzy dobře nahazovat sami.● Nahazování horem může zároveň přispět
ke zlepšení techniky vrchního úderu.
● je obtížné udělit míčku razanci. ● hráč nemá možnost číst pohyb rakety
při odehrání míčku.● Při tréninku vrchního úderu prostřednictvím
odhazování míčku se obtížně docílí přesnosti.● Při tréninku vrchního úderu prostřednictvím
odhazování míčku má hráč jen omezenou možnost vnímat letovou křivku míčku.
● Vyžaduje velké množství míčků.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
37
o. Nahazování spodem
Nahazujte dlouhým spodním švihem.
Patřičné výšky a přesnosti (pro trénink vrchních úderů) docílíte následovně:
● zaujměte široký postoj.● Pokrčte kolena, poté se narovnejte.● Míček odhazujte dlouhým švihem zpoza těla
vycházejícím z ramene.● Vypusťte míček do vzduchu.● Skončete s rukou zdviženou vzhůru.
p. „Ploché“ rychlé nahození
Pro tento typ nahrávky je obvykle lepší míček uchopit shora.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
38
q. Nahazování horem
horem nahazujte tehdy, když chcete imitovat vrchní údery.
Nahazování horem použijte jako pomůcku pro vytvoření správných návyků pro vrchní úder:
● postoj bokem (ke směru odhodu);● zatížení zadní nohy;● přenesení váhy ze zadní na přední nohu
(pohyb kyčle vpřed);● zasahování míčku vysoko nad hlavou.
r. Nahrávání raketou – nastřelování (multi-feeding)
Naskládejte si na ruku řadu míčků, jak bylo popsáno výše.
Rukou, v níž držíte raketu, uchopte první míček za hlavičku za pomoci palce a ukazováčku.
Připravte si míček před/vedle sebe. Švihem propněte zápěstí a vyhoďte míček.
Odehrajte míček.
s. Nahrávání raketou – nahrávání s jedním míčkem
I když nastřelování může být v tréninku velmi produktivní, badminton se nakonec vždy hraje pouze s jedním míčkem. Mějte proto na paměti, že podstatnou část vámi připravovaného tréninku by se mělo hrát právě s jedním míčkem.
Měňte tempo nahrávky podle toho, v jaké fázi učení se hráč nachází, např. při tréninku obrany smeče letící na tělo.
Měňte výšku nahrávky, např. dejte hráči více času, když se učí pohybový vzorec.
Pozvolna začleňte do hry prvek, který do ní „nepatří», tj. prvek, který hráče donutí očekávat ještě jinou, než procvičovanou variantu. Například:
● hráč hraje výhozy po čáře.● Trenér hraje dropy po čáře.● Takto se pokračuje až do chvíle, než trenér zahraje klír. ● hráč vrací klír.● V dropech a výhozech se pokračuje do chvíle, než trenér zahraje další klír.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
39
04. KROK 3 – KRITICKé POSOUzENÍ A KROK 4 – VyhODNOCENÍ VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU
Kritika a vyhodnocování tvoří podstatnou součást trenérského vývoje. Trenérovi pomáhají zjistit, která část jím vedených tréninků fungovala dobře a naopak, co mohl udělat lépe.
S přibývajícími zkušenostmi tak trenér dokáže připravovat stále efektivnější tréninkové jednotky. Kritické posouzení a vyhodnocení je možné provádět vždy na konci tréninku nebo na konci celého tréninkového cyklu.
KRITICKé POSOUzENÍ
Užitečné tipy pro efektivní kritické posuzování:
● jednoduše popište, co se na tréninku událo, bez toho aniž byste hodnotili, jestli to bylo dobré, špatné atd.
● Své poznámky zaměřte na:○ trénink – na čem se ve skutečnosti pracovalo a jak proběhl;○ hráče – co dělali hráči;○ sebe – co jste dělali vy jako trenéři.
● Do kolonky pro kritické posouzení vepište na konci každého tréninku krátké poznámky.
VyhODNOCENÍ
Užitečné tipy pro efektivní vyhodnocování:
● Podařilo se dosáhnout cílů stanovených pro tréninkovou jednotku?● jak byste v budoucnu změnili obsah tréninkové jednotky? ● jak byste vy sami změnili svůj postup při vedení tréninku? ● Vyhněte se vágním výrazům jako „špatný”, „dobrý”, „slabý”, „vynikající”, které neposkytují v podstatě
žádnou užitečnou informaci.
VyhODNO-
CENÍ
VEDENÍ
TRéNINKU
PLÁNOVÁNÍ
KRITICKé
POSOUzENÍ
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
40
UKÁzKA KRITICKéhO POSOUzENÍ A VyhODNOCENÍ NA KONCI TRéNINKU
MÍSTO Badmintonový sportovní klub Praha
DATUM: čAS: DOBA TRVÁNÍ
23/02/2012: 19.00: 1 hodina
SKUPINOVÝ / KLUBOVÝ / INDIVIDUÁLNÍ
SkupinovýDODATEčNé VyBAVENÍ
BEzPEčNOST (jAKÁKOLI AKCE)
Bez problémů
CÍLE TRéNINKUNa konci tréninkové jednotky hráči:1. trvale zvládnou provádět stabilní výpad se správným postavením kolene/chodidla
při odehrávání úderu (nahrávka nahazováním);2. porozumí principu využití výšky při vytváření příležitosti k útoku prostřednictvím
výhozu od sítě na bekhendové straně.
NÁzEV POPIS CÍL č. čAS
Rozcvička Krátké série přeběhů/cval stranou/překřížený krok. Dřepy se stupňující se hloubkou, přechod do výpadů, vyvažování míčku na hlavě pro zdůraznění dobrého držení těla.
1 5m
BH výhoz – důraz na výpad
BH výhoz (z nahrávky nahozením) s důrazem na dobré postavení kolene/chodidla. Při úderu postupně zvýšit pohybový rozsah , pokud se podaří udržet kvalitu výpadu.
1 15m
BH výhoz – výška výhozu
Nahrávač nahazuje míček z přední části kurtu, hráčhraje výhoz (udržet dobré postavení ve výpadu). Nahrávač běží dozadu, aby chytil míček v zadní části kurtu. Hráč postupně snižuje výšku výhozů, aby nahrávači chycení míčku co nejvíce ztížil .
2 15m
BH výhoz – dohrání výměny do konce
Hráči hrají na síti (ne příliš vysoko). Jeden z hráčů se v momentu přípravy na kraťas na bekhendové straně může rozhodnout, že zahraje výhoz (po čáře, nebo křížem) – jakmile došlo k zahrání výhozu, dohrává se výměna do konce. Pokud hráč , který zahrál výhoz, výměnu vyhraje během svých dvou následujících úderů, získává 3 body. Diskuze o výhodách/nevýhodách rozdílných výšek výhozů.
2 15m
Zklidnění a souhrn
Vyklusání s protažením rukou. Protažení dolních končetin vsedě společně s diskuzí o tréninku.
10m
KRITIKA ● Rozcvička byla delší (10m). ● Řeč těla hráčů pozitivní .● Zpětná vazba k dohrávání výměny do konce pozitivní .
VyhODNO-CENÍ
● Častěji pokládat otevřené otázky, aby se hráči naučili přemýšlet víc samostatně.
● Hráči splnili stanovené cíle .
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
41
05. ShRNUTÍ: VEDENÍ TRéNINKOVéhO PROCESU
Vedení tréninkového procesu sestává ze 4 fází – plánování, vedení tréninku, kritické posouzení a vyhodnocení. Správný postup trenérům umožňuje:
● Připravovat progresivní tréninkové jednotky, které povedou ke zlepšení hráčů.
● Poučit se z chyb, získávat tak nové zkušenosti a neustále zlepšovat své trenérské kvality.
Každá z fází vyžaduje jiné dovednosti, které jsou shrnuty v následující tabulce.
PLÁNOVÁNÍ VEDENÍ KRITIKCKé POSOUzENÍ
VyhODNOCENÍ
● Posouzení rizik● Sběr informací
o hráčích● Evidence tréninkové
docházky● Proces plánování● Pozorování
a analýza● Stanovení cílů● Plánování
tréninkových jednotek
● Učební styly● Komunikační
schopnosti● Technika dotazování● zpětná vazba● Ukázka techniky/
taktiky● Rozvoj dovedností● řízení tréninku● Vytváření
progresivních cvičení
● řízení skupiny● Nahrávací
dovednosti
zamyslete se zpětně a popište, co se odehrálo:● obsah tréninku;● jak pracovali hráči;● jak pracoval trenér.
Rozhodněte:● zdali bylo dosaženo
stanovených cílů;
● jak byste změnili obsah tréninku;
● jak byste změnili způsob, jímž trénink vedete.
základem dobrého trenérského výkonu je odhalit a dát hráčům to, co doopravdy potřebují pro svůj růst. Trenéři by tento princip měli uplatňovat u všech hráčů bez rozdílu a své jednání vždy vhodně přizpůsobit situaci.
PLÁNOVÁNÍ
VEDENÍ
TRéNINKU
VyhODNO-
CENÍ
KRITICKé
POSOUzENÍ
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
42
06. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 Uveďte 4 složky vedení tréninkového procesu ve správném pořadí:
Plánování, vedení, vyhodnocení a kritické posouzení.
Kritické posouzení, plánování, vedení a vyhodnocení.
Vedení, kritické posouzení, plánování a vyhodnocení.
Plánování, vedení, kritické posouzení a vyhodnocení.
2 Uveďte 3 hlavní typy žáků podle preferovaného učebního stylu:
Vizuální, kinestetický a kopírující.
Akustický, vizuální a kinestetický.
Vykonávající, slyšící a kinestetický.
Akustický, naslouchající a vykonávající.
3 Sdělení je možné předávat prostřednictvím:
Neverbální komunikace.
Paraverbální komunikace.
Verbální komunikace.
Všech výše uvedených možností.
4 Otevřené otázky vybízejí: Pouze ke krátké odpovědi „ano“.
K celé řadě možných odpovědí.
Pouze ke krátké odpovědi „ne“.
Ke krátkým odpovědím „ano“ nebo „ne“.
5 Dovednosti nejlépe rozvíjíme od: jednoduchého k složitému, pomalého k rychlému, pravidelného k nepravidelnému.
Složitého k jednoduchému, pomalého k rychlému, pravidelného k nepravidelnému.
jednoduchého k složitému, rychlého k pomalému, pravidelného k nepravidelnému.
jednoduchého k složitému, pomalého k rychlému, nepravidelného k pravidelnému.
6 „Moc a síla“ nahazování spočívá: Ve zrychlení tempa, aby se hráči museli více snažit.
V uchopení míčku s palcem uvnitř.
Ve zpomalení tempa nahazování.
V pozdržení nahrávky do chvíle, než dojde ke správnému technickému provedení.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 3
►
VE
DE
NÍ T
Ré
NIN
KO
Vé
hO
PR
OC
ES
U
43
7 Trenér, který vybízí hráče k užití vlastní vnitřní zpětné vazby:
Pomáhá hráčům učit se myslet samostatně.
Dává mnoho slovních instrukcí.
říká hráči, co má dělat.
Rozsáhle vysvětluje.
8 Autonomní fáze učení je: Expertní fáze učení.
začátečnická fáze učení.
Vyžaduje od hráče při zahrávání úderu velkou pozornost.
Středněpokročilá fáze učení.
9 Součástí kritického posouzení tréninkové jednotky je:
Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku dobře.
Popis toho, co se na tréninku odehrávalo.
Rozhodnutí, co by se příště mohlo udělat jinak.
Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku špatně.
10 Vyhodnocením tréninkové jednotky máme na mysli:
Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku dobře.
Popis toho, co se na tréninku odehrávalo.
Rozhodnutí, co by se příště mohlo udělat jinak.
Vyjmenování všeho, co bylo na tréninku špatně.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 4TRéNINK DĚTÍ
MODUL 4TRéNINK DĚTÍ
01. Úvod 44
02. Děti dozrávají rozdílným tempem 44
03. Důležitost růstového spurtu 45
04. Přizpůsobení sportu dětem 45
05. Shrnutí 46
06. Kontrolní otázky 46
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři:
● si budou vědomi toho, jak velký vliv na vývoj dítěte může trenér mít;● dokáží rozpoznat potenciální rozdíly mezi dětmi dozrávajícími rozdílným tempem;● pochopí, jak důležitou roli ve vývoji dítěte hraje ‘růstový spurt’.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 4
►
TRé
NIN
K D
ĚTÍ
44
01. ÚVODPři práci s dětmi je důležité si uvědomit, že trenér má ve své pozici velikou moc a s ní spojenou obrovskou zodpovědnost. Prostřednictvím badmintonu by měl na děti působit pozitivně a pomáhat jim v tělesném, citovém, společenském a intelektuálním vývoji. Trenér může mít značný vliv na pozdější vývoj hráčů.
OBLAST VÝVOjE DÍTĚTE PřÍKLAD z OBLASTI BADMINTONU
TĚLESNÁ (FyzICKÁ) Badminton může být prostředkem ke zlepšení zdraví či tělesné kondice a pomoci může vytvořit správné návyky, které dítě dobře připraví do života.
CITOVÁ (EMOčNÍ) Badminton může napomáhat k vybudování sebeúcty, sebedůvěry a disciplíny.
SPOLEčENSKÁ (SOCIÁLNÍ) Prostřednictvím badmintonu si děti mohou najít nové přátele, naučí se pracovat v kolektivu a také chápat podstatu sportovního chování.
ROzUMOVÁ (INTELEKTUÁLNÍ) Skrze taktické aspekty hry se děti velice jednoduše učí řešit problémy.
02. DĚTI DOzRÁVAjÍ ROzDÍLNÝM TEMPEMTrenér by si měl uvědomit, že děti dozrávají rozdílným tempem, a podle toho k nim přistupovat. V níže uvedené tabulce je popsána situace, kdy se dva stejně staří hráči nacházejí v rozdílných fázích tělesného, intelektuálního, citového a sociálního vývoje. Všimněte si také položky „roky tréninku“.
DÍTĚ A DÍTĚ B
SKUTEčNÝ VĚK 12 12
FyzICKÁ VySPĚLOST
Rodiče dítěte A jsou nadprůměrně vysocí, avšak dítě je oproti průměru spíše malé a nepříliš silné.
Dítě B rychle roste a je vysoké, avšak má potíže s rovnováhou.
INTELEKTUÁLNÍ VySPĚLOST
Dítě A je inteligentnější než velká část dětí jeho věku.
Dítě B je podobně rozumově zdatné jako ostatní dvanáctileté děti.
EMOčNÍ VySPĚLOST
Dítě A je emočně poměrně nezralé a snadno se rozruší, pokud mu něco hned nejde.
Dítě B je emočně zralé, při tréninku nebo při soutěži si věří a dokáže se ovládat.
SOCIÁLNÍ VySPĚLOST
Dítě A je sociálně poměrně vyspělé, dobře pracuje v malé skupině kamarádů a nechá se přesvědčit i k práci s ostatními dětmi mimo tuto skupinu.
Dítě B je sociálně velmi vyspělé, snadno navazuje nová přátelství a dobře spolupracuje v různých skupinách.
ROKy TRéNINKU Dítě A trénuje pravidelně po dobu 1 roku. Dítě B trénuje pravidelně po dobu 3 let.
Porovnejte oba profily a zamyslete se nad tím, jak byste podle informací, které máte k dispozici, ke každému z uvedených dětí přistupovali.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 4
►
TRé
NIN
K D
ĚTÍ
45
03. DŮLEžITOST RŮSTOVéhO SPURTUNěkdy mezi 10. a 16. rokem života prožívají děti období rychlého růstu, tzv. růstový spurt. zde jsou nejdůležitější fakta o růstovém spurtu a o tom, jak může ovlivňovat způsob práce s dětmi:
● U některých dětí nastane období růstového spurtu dříve (např. v 10 letech), u jiných později (např. ve 14 letech).
● Růstový spurt obvykle přichází dříve u dívek než u chlapců.
● Doba 2–3 let před růstovým spurtem je obdobím, kdy se dá naučit a zlepšit mnoho sportovních dovedností díky relativní stabilitě dětského těla a zvýšené vyspělosti jejich nervové soustavy.
● Během růstového spurtu se u dětí mohou projevovat problémy s držením rovnováhy a koordinací pohybů. je nutné jim vysvětlit, že tato fáze je pouze dočasná.
● Děti mohou být během růstového spurtu náchylné ke zranění, a to především kvůli: ○ zhoršené rovnováze a koordinaci, které mohou vyústit v pády nebo špatnou techniku; ○ růstovým destičkám tvořeným měkčí chrupavkou, jež jsou potenciálním místem vzniku
zranění; ○ ztrátě flexibility.
Trenéři mohou hráčům během růstového spurtu pomáhat tím, že:
● budou trpěliví;● zaměří trénink na správnou techniku;● při cvičení se vyhnou přílišnému počtu opakování, které by mohlo vést ke vzniku únavových
zranění; ● budou klást důraz na ohebnost (flexibilitu);● budou-li mít na výběr, zvolí pro hru nejvhodnější možný povrch.
04. PřIzPŮSOBENÍ SPORTU DĚTEMjednou z věcí, které v dětech vyvolávají radost, je prožitek úspěchu. Úspěchem nemusí nutně být vítězství, ale i když se dobře naučí například nové dovednosti.
Existuje navíc celá řada způsobů, jak lze hru upravit tak, aby učení nových dovedností bylo pro děti co nejefektivnější.
PřIzPŮSOBENÍ/ÚPRAVA
VÝhODy
KRATŠÍ RAKETy ● Snazší ovládání, kratší páka.● Odbíjený předmět není tak daleko od osy těla, což je pro děti snazší.
NIžŠÍ SÍŤ ● Údery u sítě mohou děti provádět stejně, jako kdyby je hrál dospělý (např. kraťas zahraný přibližně ve výši ramen).
● je větší šance, že děti budou do hry zařazovat také údery směřující od sítě směrem dolů.
zPOMALENÍ ODBÍjENéhO PřEDMĚTU
● Odbíjení nafukovacích balónků dětem v začátcích umožňuje úspěšně zasahovat letící objekt a zároveň vnímat držení rakety, změny držení rakety a provedení úderů (např. rotaci předloktí).
zMĚNA PRAVIDEL ● Příležitostná změna pravidel může hráčům pomoci k lepšímu osvojení dovednosti. Například:○ střídání podání, aby děti dostaly stejný počet příležitostí k jeho procvičení;○ povolení druhých podání, aby děti dostaly „druhý pokus“, pokud se jim podání napoprvé
nepovede;○ udělení bonusových bodů za vítězství ve výměně zahráním určitého úderu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 4
►
TRé
NIN
K D
ĚTÍ
46
05. ShRNUTÍKlíčové body pro tento modul:
● Pracujeme-li s dětmi, je třeba si uvědomit, že trenér má velice odpovědnou roli. Badmintonový trenér může pozitivně přispět k tělesnému, emočnímu, intelektuálnímu a sociálnímu vývoji dítěte.
● je třeba si neustále uvědomovat, že děti dozrávají různým tempem a podle toho je nutné k nim i přistupovat.
● Starší děti procházejí růstovým spurtem, který může mít vliv na jejich radost ze hry (tréninku) i jejich pokrok. Pečlivá pozornost trenéra pak může udržet v dítěti radost, snížit tak riziko zranění a napomoci jeho dalšímu vývoji.
06. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 V jaké oblasti se dítě rozvíjí, má-li za úkol vyřešit taktickou situaci při hře (např. ve dvouhře)?
Tělesné.
Sociální.
Emoční.
Intelektuální.
2 Která z nabídnutých možností neplatí?
Chlapci obecně dozrávají dříve než dívky.
Růstový spurt může způsobit ztrátu flexibility.
Během růstového spurtu se může zhoršit rovnováha.
Cvičení s přílišným počtem opakování může vést ke vzniku únavových zranění.
3 Růstové destičky, které jsou potenciálním místem vzniku zranění během období růstového spurtu, jsou tvořeny:
Svalovou tkání.
Kostní tkání.
Vazivem.
Chrupavkou.
4 Emoční vyspělost dítěte bere v úvahu:
jak inteligentní je jedinec ve srovnání s podobně starými dětmi.
jak vysoký je jedinec ve srovnání s podobně starými dětmi.
jak dlouho dítě badminton hraje.
Nálady, temperament atd. ve srovnání s podobně starými dětmi.
5 Aby se snáze naučily novým badmintonovým dovednostem, lze hru pro potřeby dětí upravit následujícími způsoby:
Použití kratších raket.
Snížení sítě.
změna pravidel.
Všechny výše uvedené možnosti.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 5VÝKONNOSTNÍ FAKTORy
MODUL 5VÝKONNOSTNÍ FAKTORy
01. Výkon v badmintonu 47
02. Důležitost slova ‘včas’ pro badmintonový výkon 47
03. Faktory ovlivňující badmintonový výkon 48
04. Vývojová stadia hráče 48
05. Kontrolní otázky 50
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● definovat pět výkonnostních faktorů, bez kterých nelze v badmintonu obstát;● určit různá vývojová stadia hráče.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 5
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
y
47
01. VÝKON V BADMINTONUPro dobrý výkon si badmintonisté musí umět poradit se třemi základními typy situací, které souhrnně označujeme jako:
● útočné;● neutrální; ● obranné (defenzivní).
Typ situace určujeme podle výšky a vzdálenosti od sítě, kde se míček v okamžiku zásahu nachází (viz následující schéma).
02. DŮLEžITOST SLOVA ‘VčAS’ PRO BADMINTONOVÝ VÝKON
Dokáže-li hráč míček odehrávat ‘včas’, tj. v co nejoptimálnější výšce (největší) a vzdálenosti (nejkratší) od sítě, pak:
● se bude častěji dostávat do útočných pozic a vytvoří si větší počet příležitostí zahrát míček směrem dolů na soupeřovu stranu kurtu;
● dokáže na své soupeře vytvořit větší tlak tím, že jim dá méně času;● bude mít na výběr více možností, jaký typ úderu zahrát.
Včas
Útok
Neutrální situace
Obrana
Síť
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 5
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
y
48
03. FAKTORy OVLIVŇUjÍCÍ BADMINTONOVÝ VÝKONVýkonnostní faktory definujeme jako:
„Součásti tréninku, které ovlivňují schopnost podávat optimální výkon.“
Pro správný vývoj hráče je třeba, aby se naučil pracovat s pěti klíčovými výkonnostními faktory.
VÝKONNOSTNÍ FAKTORy
PřÍKLADy
TEChNIKA způsob, jakým se pohybujeme a hrajeme údery.
TAKTIKA způsob vědomého rozhodování v průběhu hry.
FyzICKÁ KONDICE Síla, rychlost, vytrvalost, flexibilita atd.
PSyChOLOGIE Soběstačnost, sebedůvěra, sebeovládání, soustředění, odhodlání.
žIVOTNÍ STyL Vyváženost aktivit, organizace času, vliv rodičů, výživa, zvládání zranění.
Předchozí rozdělení pomáhá trenérům lépe si utřídit informace, ale jednotlivé výkonnostní faktory jsou značně vzájemně provázané. Např.
● Správná výživa (životospráva) je podmínku dobré vytrvalosti nezbytné k tomu, abychom vydrželi dlouhý zápas (fyzický faktor).
● Lepší pohyb a údery (technika) nám dávají více možností, kdy a jak zaútočit (taktika).● Přizpůsobení se soupeřovým úderům (taktika) vyžaduje soustředění a klid v situacích pod tlakem
(psychologie).
04. VÝVOjOVÁ STADIA hRÁčEChceme-li svým svěřencům umožnit komplexní rozvoj, pak nestačí brát v úvahu pouze pět zmíněných výkonnostních faktorů, ale také vývojová stadia hráče. Na následující stránce je popsán model, který bere v úvahu nejen výkonnostní faktory, ale i vývojová stadia, jimiž hráč prochází. Tento souhrn je pro trenéra velmi užitečný, protože mu pomáhá určit, na jaký výkonnostní faktor svého svěřence/svých svěřenců se v daném vývojovém stadiu zaměřit.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 5
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
y
49
TEC
hN
IKA
TAKT
IKA
FyzI
CKÁ
KO
ND
ICE
PSyC
hO
LOG
IEžI
VOTO
SPR
ÁVA
STř
EDN
Í čÁS
T D
ĚTST
VÍ●
6–9
Ch
LAPC
I●
6–8
DÍV
Ky
● Po
hyby
(akt
ivač
ní k
rok,
př
esou
vání
z m
ísta
na
mís
to,
výpa
dy, v
ýsko
ky).
● Ú
dero
vé d
oved
nost
i (dů
raz
na ro
taci
pře
dlok
tí) –
spo
dní
a vr
chní
úde
ry.
● Ú
vod
do m
odifi
kova
ných
her
(m
alý
kurt,
žád
ná s
íť –
nízk
á sí
ť, m
odifi
kace
míč
ku).
● D
vouh
ry.
● O
sobn
í vní
mán
í pro
stor
u (ro
zsah
).
● za
měř
ení n
a ob
ratn
ost,
rovn
ováh
u, k
oord
inac
i a
rych
lost
.●
Roz
cvič
ka a
zkl
idně
ní ja
ko
pros
třede
k k
řízen
í sku
piny
.
Úvo
d:●
zákl
ady
prav
idel
hry
;●
etik
a hr
y.
● Pr
áce
s ro
diči
–
jedn
oduc
hý ú
vod
do p
ravi
del a
etik
y sp
ortu
Uč
ÍME
SE h
RÁT
● 9–
12 C
hLA
PCI
● 8–
11 D
ÍVKy
● Sp
ojov
ání p
ohyb
ů do
odl
išný
ch,
pro
badm
into
n sp
ecifi
ckýc
h vz
orců
.●
Úde
rová
tech
nika
nab
ývá
na ro
zsah
u, k
lam
avé
úder
y.
● Př
echo
d z
mod
ifiko
vaný
ch h
er
na c
elý
kurt.
● D
vouh
ry s
e pr
olín
ají s
pos
tup-
ným
úvo
dem
do
čtyř
her.
● Pl
ánov
aný,
pos
tupn
ý úv
od
do s
outě
ží.
● Vn
ímán
í pro
stor
u (v
ýška
, ší
řka
+ hl
oubk
a) ja
ko p
omůc
ka
při r
ozho
dová
ní.
● Po
dmín
ěné
hry
jako
pro
stře
dek
k ře
šení
pro
blém
ů (s
ituac
í).
● zá
klad
y fy
zick
é ko
ndic
e (a
le n
e př
íliš
ucel
ený
prog
ram
).●
V po
zděj
ší fá
zi o
bdob
í po
stup
ný ú
vod
do ro
zcvi
čová
ní
a zk
lidně
ní p
o tré
nink
u v
ucel
ené
form
ě.
získ
ání p
oziti
vníh
o př
ístu
pu k
: ●
sobě
sam
ému;
● dr
uhým
ve
spor
tu;
● sp
ortu
sam
ému.
● Pr
ogra
m
rodi
čovs
kého
vz
dělá
vání
(nap
ř. dl
ouho
dobý
plá
n,
kom
unik
ace
rodi
č–tre
nér–
hráč
atd
.)
TRéN
INK
PRO
BU
DO
UC
Í TR
éNIN
K●
12–1
6 C
hLA
PCI
● 11
–15
DÍV
Ky
● N
eust
álé
zdok
onal
ován
í po
hybo
vých
vzo
rců
a úd
erů,
kv
alitn
ě pr
ovád
ěnýc
h ve
stá
le
slož
itějš
ích
nepr
avid
elný
ch
cvič
eníc
h a
zápa
sech
pro
ti vr
stev
níků
m.
● U
rčen
í ind
ivid
uáln
ích
obla
stí
vhod
ných
pro
dal
ší ro
zvoj
.
● Vn
ímán
í pro
stor
u, s
ebe
sam
a,
soup
eře
a pa
rtner
a ja
ko
pom
ůcka
při
rozh
odov
ání.
● Po
dmín
ěné
hry
jako
pro
stře
dek
k ře
šení
pro
blém
ů (s
ituac
í).●
Prol
ínán
í dvo
uher
se
zdok
o-na
lová
ním
spe
cific
kých
takt
ik
v pá
rech
(sm
íšen
á čt
yřhr
a až
ve
dru
hé č
ásti
obdo
bí).
● Ú
vod
do ro
zvoj
e vy
trval
osti,
ry
chlo
sti,
oheb
nost
i a s
íly.
● Po
stup
ný p
řech
od k
uce
lený
m
kond
iční
m tr
énin
kový
m
prog
ram
ům, j
akm
ile js
ou h
ráči
do
stat
ečně
em
očně
vys
pělí.
● Im
plic
itní m
entá
lní t
réni
nk ja
ko
souč
ást t
réni
nku.
● D
ůraz
na
rozv
oj o
sobn
í od
olno
sti.
● O
pora
ve
scho
pnos
tech
:○
sebe
ovlá
dání
;○
sebe
důvě
ry;
○ so
ustře
dění
;○
odho
dlán
í.
● zv
ýšen
á oč
ekáv
ání
od h
ráčů
ohl
edně
od
pově
dnos
ti za
jejic
h vl
astn
í vo
lby
týka
jící s
e ži
votn
ího
styl
u a
kont
roly
(pře
nese
ní
odpo
vědn
osti
z ro
dičů
na
hráč
e).
TRéN
INK
PRO
SO
UTĚ
žE●
16–1
8 C
hLA
PCI
● 15
–17
DÍV
Ky
● N
eust
álé
zdok
onal
ován
í poh
y-bo
vých
vzo
rců
a po
doby
úde
rů
v so
utěž
ních
záp
asec
h pr
oti
vrst
evní
kům
(ve
větš
í ryc
hlos
ti).
● U
rčen
í oso
bníc
h ob
last
í pr
o da
lší r
ozvo
j.●
Uve
dení
per
iodi
zova
ného
tech
-ni
ckéh
o tré
nink
u.
● Př
edzá
paso
vé p
láno
vání
.●
Pozá
paso
vý ro
zbor
.●
Vide
oana
lýza
.●
Využ
ití z
ápas
ovýc
h pl
ánů
prot
i vy
bran
ým s
oupe
řům
.●
Perio
diza
ce ta
ktic
kého
trén
inku
. ●
Prác
e s
trené
ry b
ěhem
sou
těží
.
● č
astě
jší p
řech
od k
per
iodi
cky
plán
ovan
ému
fyzi
ckém
u tré
nink
u.●
Indi
vidu
ální
trén
inko
vé
prog
ram
y.●
Mož
né z
apoj
ení s
peci
alis
tů
(rozv
oj s
íly/k
ondi
ční t
rené
r).
● Po
stup
né v
ysta
vení
víc
e ex
plic
itním
u ps
ycho
logi
ckém
u tré
nink
u, s
píše
ved
eném
u sp
ecia
listo
u.
● h
ráč
přeb
írá
význ
amno
u ro
li v
rozh
odov
ání
týka
jícím
se
jeho
ži
voto
sprá
vy a
ve
dení
(stra
va,
orga
niza
ce č
asu,
ro
vnov
áha
vzdě
lání
/ t
réni
nk, t
réni
nkov
ý de
ník,
turn
ajov
ý pl
án,
vyba
vení
atd
.).TR
éNIN
K PR
O
VÍTĚ
zSTV
Í●
18+
Ch
LAPC
I●
17+
DÍV
Ky
● Pe
riodi
zova
né a
indi
vidu
ální
trén
inko
vé p
rogr
amy.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 5
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
y
50
05. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 Kolik výkonnostních faktorů v badmintonu rozeznáváme?
4
6
5
3
2 V jakém pořadí na sebe navazují vývojová stadia hráče? (Označte čísly 1–4).
Trénink pro vítězství.
Trénink pro soutěže.
Učíme se hrát.
Trénink pro budoucí trénink.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 6VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 TEChNIKA (POhyBOVé DOVEDNOSTI)
MODUL 6VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 1 – TEChNIKA (POhyBOVé DOVEDNOSTI)
01. Úvod 51
02. Složky badmintonového pohybu 51
03. Aktivační krok (split step) 53
04. Přiblížení a návrat 57
05. Pohyby spojené s odehráním 61
06. Pohybové vzorce 64
07. Shrnutí 70
08. Kontrolní otázky – pohybové dovednosti 71
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● vyjmenovat součásti efektivního badmintonového pohybu;● roztřídit složky efektivního pohybu podle modelu pohybového cyklu;● popsat cvičení vhodná k tréninku jednotlivých složek badmintonového pohybu;● spojovat složky badmintonového pohybu v charakteristické vzorce;● popsat metody tréninku pohybových vzorců.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
51
01. ÚVODBadminton je velmi rychlý sport, který se hraje na poměrně malém kurtu proti soupeři, který se vás snaží dostat z rovnováhy a dobrého postavení. Chce-li být badmintonista konkurenceschopný, musí se naučit rychle a efektivně pohybovat.
02. SLOžKy BADMINTONOVéhO POhyBUPokud sledujete špičkový badmintonový zápas a zaměříte se na pohyb hráčů, zjistíte, že znovu a znovu opakují ty samé pohyby. Všimnout si můžete základních složek badmintonového pohybu:
● aktivační krok;● běžecké kroky;● přísuny; ● překřížený krok;● odskok/otočení;● výpad;● výskok;● dopad.
jednotlivé pohybové složky je možné trénovat izolovaně, ale nakonec je nutné spojit je dohromady, aby se hráč dokázal po kurtu pohybovat plynule a efektivně. Pohybové složky se spojují do tzv. „pohybového cyklu“ (viz následující strana), který má čtyři fáze::
● StArt, reakce na zásah míčku soupeřem, která umožňuje zahájit pohyb směrem k míčku;● PřIBLÍžENÍ, způsoby pohybu při přesunu po kurtu na cestě k míčku;● ÚDER, lépe řečeno pohyby, které naše tělo provádí ve chvíli, kdy zahráváme míček;● NÁVRAT, způsoby pohybu směrem, kterým očekáváme, že bude směřovat následující soupeřův
úder.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
52
Všimněte si zcela běžných pohybů ve fázích PřIBLÍžENÍ a NÁVRAT
StArtAKTIVAčNÍ
KROKy
ÚDERVÝPAD
VÝSKOK
POhyBOVÝ CyKLUS
NÁVRATBĚžECKé KROKy
PřÍSUNyODSKOK/OTOčENÍ
PřIBLÍžENÍBĚžECKé KROKy
PřÍSUNyPřEKřÍžENÝ KROKODSKOK/OTOčENÍ
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
53
03.
AK
TIVA
čN
Í KR
OK
(SP
LIT
STE
P)
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
POh
yBU
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
Aktiv
ační
kro
k
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
S
StAr
t
Aktiv
ační
kro
k ná
m u
mož
ňuje
:
● sp
ojov
at p
ohyb
y;●
měn
it sm
ěr p
ohyb
u;●
rych
le v
yběh
nout
v re
akci
na
úder
so
upeř
e.
Dro
bný
výsk
ok tě
sně
před
tím, n
ež s
oupe
ř za
sáhn
e m
íček
. Um
ožňu
je tě
lu o
draz
it se
od
pod
lahy
a s
dop
adem
rych
le v
ysta
rtova
t.
Běhe
jte p
o tě
locv
ičně
tam
a z
pět,
v da
ných
in
terv
alec
h dě
lejte
akt
ivač
ní k
rok.
Vyu
žijte
čár
y ja
ko p
omůc
ku.
Pro
snaz
ší u
drže
ní ro
vnov
áhy
je a
si
nejv
hodn
ější
uči
t akt
ivač
ní k
rok
jako
dop
ad
na o
bě n
ohy
souč
asně
. Ve
skut
ečno
sti a
le
tém
ěř v
ždy
jedn
a no
ha d
opad
á dř
íve
než
druh
á. N
oha,
kte
rá d
opad
ne ja
ko p
rvní
, urč
uje
směr
, kte
rým
hrá
č vy
běhn
e:
● Le
vá d
opad
á pr
vní,
pohy
b do
prav
a.●
Prav
á do
padá
prv
ní, p
ohyb
dol
eva.
● Př
ední
dop
adá
prvn
í, po
hyb
doza
du.
● za
dní d
opad
á pr
vní,
pohy
b do
před
u.
Širš
í pos
toj a
pok
rčen
á ko
lena
při
dopa
du. T
ato
polo
ha p
omáh
á hr
áči u
drže
t rov
nová
hu. D
opad
na
stáv
á v
mom
entě
zás
ahu
nebo
těsn
ě po
té,
co s
oupe
ř zas
áhl m
íček
.
hor
ní č
ást t
ěla
uvol
něná
, těž
iště
v o
se tě
la
s m
írným
nak
loně
ním
pán
ve s
měr
em d
opře
du.
Těži
ště
v os
e tě
la p
omáh
á ud
ržet
rovn
ováh
u.R
ychl
ý st
art z
ávis
í na
expl
oziv
ním
odr
azu
při
dopa
du a
co
nejk
ratš
ím k
onta
ktu
s po
dlož
kou.
Aktiv
ační
kro
k se
pro
vádí
na
kurtu
kde
koliv
v
závi
slos
ti na
tom
, kdy
sou
peř z
asah
uje
míč
ek.
Aktiv
ační
kro
k je
mož
né p
rová
dět s
noh
ama
vedl
e se
be;
Uvě
dom
te s
i, že
nee
xist
uje
aktiv
ační
kro
k,
kter
ý by
hrá
či u
mož
nil s
tejn
ě sn
adno
vy
běhn
out v
šem
i sm
ěry.
S př
ibýv
ajíc
ími z
kuše
nost
mi s
e hr
áči p
ostu
pně
učí d
opad
at p
ři ak
tivač
ním
kro
ku ta
k, a
by
pokr
yli ú
dery
, kte
ré js
ou z
e st
rany
sou
peře
v
dano
u ch
víli
nejp
ravd
ěpod
obně
jší.
S ve
douc
í lev
ou n
ohou
;
S ve
douc
í pra
vou
noho
u.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
54
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: C
VIč
ENÍ N
A AK
TIVA
čN
Í KR
OK
CVI
čEN
ÍIL
UST
RAC
ETR
ENéR
SKé
RAD
y A
TIPy
Aktiv
ační
kr
ok
na m
ístě
.
Tren
ér p
řešl
apuj
e na
mís
tě.
Tren
ér d
ělá
aktiv
ační
kro
k (n
ohy
vedl
e se
be).
Tren
ér d
ělá
aktiv
ační
kro
k (je
dna
noha
ved
e).
Tren
ér d
ělá
aktiv
ační
kro
k (d
ruhá
noh
a ve
de).
Nec
hte
hráč
e pr
acov
at v
e dv
ojic
ích
nebo
ve
skup
inác
h, k
dy je
den
z hr
áčů
před
cvič
uje
osta
tním
.
hrá
č př
ešla
puje
na
mís
tě.
hrá
č dě
lá a
ktiv
ační
kro
k (n
ohy
vedl
e se
be).
hrá
č dě
lá a
ktiv
ační
kro
k (je
dna
noha
ved
e).
hrá
č dě
lá a
ktiv
ační
kro
k (d
ruhá
noh
a ve
de).
Aktiv
ační
kr
ok
v re
akci
na
kle
pnut
í do
míč
ku.
Tren
ér d
rží r
aket
u a
míč
ek.
Tren
ér k
lepn
e do
míč
ku
před
seb
ou.
Tren
ér k
lepn
e do
míč
ku z
jedn
é st
rany
.Tr
enér
kle
pne
do m
íčku
z d
ruhé
st
rany
.C
viče
ní je
mož
né d
ále
rozš
írit t
ak,
že p
o ak
tivač
ním
kro
ku b
udou
mít
hráč
i za
úkol
vyb
ěhno
ut u
rčitý
m
směr
em.
hrá
č př
ešla
puje
na
mís
tě.
hrá
č dě
lá a
ktiv
ační
kro
k (n
ohy
vedl
e se
be).
hrá
č dě
lá a
ktiv
ační
kro
k(p
ravá
noh
a ve
de).
hrá
č dě
lá a
ktiv
ační
kro
k (le
vá n
oha
vede
).
Skup
ina
přeš
lapu
je n
a m
ístě
, tre
nér s
tojí
čele
m k
nim
, v ru
kách
dr
ží ra
ketu
a m
íček
.
Když
tren
ér k
lepn
e do
míč
ku
přím
o př
ed s
ebou
, maj
í hrá
či
za ú
kol u
děla
t akt
ivač
ní k
rok,
př
i něm
ž se
noh
y po
suno
u ší
řeji
do s
tran
do p
ozic
e ve
dle
sebe
.
Když
tren
ér k
lepn
e do
míč
ku
z le
vé s
trany
, maj
í hrá
či z
a úk
ol
uděl
at a
ktiv
ační
kro
k s
prav
ou
noho
u vp
ředu
.
Když
tren
ér k
lepn
e do
míč
ku
z pr
avé
stra
ny, m
ají h
ráči
za
úkol
ud
ělat
akt
ivač
ní k
rok
s le
vou
noho
u vp
ředu
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
55
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: C
VIč
ENÍ N
A AK
TIVA
čN
Í KR
OK
CVI
čEN
ÍIL
UST
RAC
ETR
ENéR
SKé
RAD
y A
TIPy
Aktiv
ační
kr
oky
na
zadn
ích
čará
ch
kurtu
.
12
34
● C
viče
ní je
nut
né z
počá
tku
prov
ádět
po
mal
u, p
ostu
pně
by s
e al
e hr
áči m
ěli
snaž
it o
co n
ejry
chle
jší p
rove
dení
. ●
Před
stav
a, ž
e po
vrch
, na
nějž
doš
lapu
jí,
je ž
havý
, můž
e hr
áčům
pom
oci
ke z
krác
ení d
oby
kont
aktu
se
zem
í. ●
hrá
či b
y se
měl
i nau
čit p
rová
dět c
viče
ní
směr
em v
před
i po
zpát
ku.
● Pr
acuj
te v
e dv
ojic
ích,
jede
n z
hráč
ů m
ůže
zakř
ičet
„zm
ěna“
neb
o tle
skno
ut
ve c
hvíli
, kdy
chc
e, a
by p
artn
er z
měn
il sm
ěr.
Aktiv
ační
kro
k, p
ravá
noh
a ve
de
a do
padá
pře
d je
dnu
ze z
adní
ch
čar.
hrá
č po
souv
á sv
é tě
žišt
ě sp
olu
s po
hybe
m a
přis
unou
vá
zadn
í noh
ou
Levá
noh
a se
pře
souv
á a
dopa
dá m
ezi z
adní
čár
y ve
dle
prav
é no
hy.
Prav
á no
ha p
řekr
ačuj
e za
dní
čáru
.D
robn
ý po
skok
a p
ooto
čení
vy
tvář
ejí n
ovou
poz
ici
pro
aktiv
ační
kro
k s
levo
u no
hou
uvni
tř ča
r.
Chy
tání
m
íčku
s
využ
itím
ak
tivač
ního
kr
oku.
A B
A B
A B
A B
● C
hytá
ní m
íčku
obě
ma
ruka
ma
souč
asně
a
před
těle
m u
čí h
ráče
rych
le p
řesu
nout
no
hy n
a m
ísto
, ani
ž by
se
nakl
áněl
i. ●
Tuto
dov
edno
st je
mož
né ro
zvíje
t i c
hytá
ním
míč
ku je
dnou
ruko
u (o
dhod
na
obě
stra
ny tě
la),
je v
šak
nutn
é oh
lídat
, ab
y:
○ hr
áč a
ktiv
ační
kro
k pr
ovád
ěl n
eust
ále;
○ ne
doch
ázel
o k
příli
šném
u na
klán
ění
horn
í pol
ovin
y tě
la.
● h
ráči
A a
B s
tojí
napr
oti s
obě.
● h
ráč
A dr
ží v
ruce
míč
ek.
● h
ráč
A sp
odem
odh
azuj
e m
íček
ved
le h
ráče
B.
● h
ráč
B dě
lá a
ktiv
ační
kr
ok a
odr
áží s
e ve
sna
ze
míč
ek c
hytit
.
● h
ráč
B se
pře
souv
á (p
řísun
) a
zauj
ímá
tak
novo
u po
zici
.●
hrá
č B
obou
ruč
a př
ed
těle
m c
hytá
míč
ek.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
56
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: C
VIč
ENÍ N
A AK
TIVA
čN
Í KR
OK
CVI
čEN
ÍIL
UST
RAC
ETR
ENéR
SKé
RAD
y A
TIPy
Aktiv
ační
kr
oky
přes
tě
locv
ičnu
.
Post
upně
zkr
acuj
te č
asov
ý ús
ek tr
áven
ý v
pozi
ci a
ktiv
ační
ho k
roku
, zdů
razň
ujte
kr
átký
kon
takt
se
zem
í a ry
chlé
ods
unut
í z
mís
ta d
opad
u.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
57
04.
Př
IBLÍ
žEN
Í A N
ÁV
RAT
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
POh
yBU
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
PřIB
LIžO
VÁN
Í A N
ÁVR
AT
Plno
poh
ybů,
kte
rých
pou
žívá
me
pro
přib
lížen
í k m
íčku
je to
tožn
ých
s po
hyby
, kte
ré p
ouží
vám
e k
návr
atu
po je
ho o
dehr
ání.
záro
veň
je d
obré
ov
láda
t růz
né p
ohyb
y sm
ěrem
do
před
u, d
ozad
u a
do s
tran.
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
SP
řIB
LÍžE
NÍ
NÁV
RAT
Běže
cké
krok
y.●
Běží
me-
li do
před
u:○
dopa
dá n
ejpr
ve p
ata,
pot
é šp
ička
;○
krok
y js
ou z
prav
idla
del
ší.
● Bě
žím
e-li
doza
du:
○ zů
stáv
áme
na š
pičk
ách;
○ kr
oky
jsou
zpr
avid
la k
ratš
í a ry
chle
jší.
Dop
ředu
Doz
adu
Přís
uny:
● je
dna
noha
stíh
á dr
uhou
, avš
ak
nikd
y se
zce
la n
edos
tane
na
její
úrov
eň.
● Př
ísun
y je
mož
né p
rová
dět
s ch
odid
ly v
pos
tave
ní k
olm
o na
seb
e.
● Př
ísun
y je
mož
né p
rová
dět
s ch
odid
ly v
rovn
oběž
ném
po
stav
ení v
ůči s
obě
(poh
yb
do s
trany
).●
Při d
obré
m z
vlád
nutí
bude
poh
yb
vypa
dat,
jako
kdy
by s
e hr
áč
vzná
šel t
ěsně
nad
zem
í.
● zd
ůraz
něte
krá
tký
kont
akt s
pod
ložk
ou, j
ako
kdyb
y ze
mě
byla
hor
ká.
● Vy
berte
mís
to n
a zd
i, na
něž
se
hráč
so
ustře
dí. P
okud
se
zam
ěří n
a pe
vný
bod,
kt
erý
zůst
ává
„v k
lidu“
, pak
i hl
ava
hráč
e zů
stan
e v
jedn
é úr
ovni
, což
hrá
či n
a po
můž
e ke
spr
ávné
mu
prov
eden
í poh
ybu.
●
Přís
uny
se v
e hř
e ob
jevu
jí je
dnot
livě
nebo
na
nejv
ýš v
e dv
ojic
ích.
je
třeba
si u
vědo
mit,
že
pro
pře
koná
ní d
elší
vzd
álen
osti
(nap
ř. úh
lopř
íčky
kur
tu) j
sou
příli
š po
mal
é a
v ta
kové
m p
řípad
ně je
vho
dné
zvol
it jin
ý dr
uh p
ohyb
u.
Přek
řížen
ý kr
ok:
● N
evýp
adov
á no
ha p
roch
ází
za v
ýpad
ovou
noh
ou.
Více
než
jedn
o př
ekříž
ení z
a se
bou
v je
dnom
ok
amži
ku s
e ve
hře
obj
evuj
e ve
lmi v
zácn
ě.
Ods
kok/
otoč
ení
● M
alé
skok
y, p
ři ni
chž
se o
dráž
íme
z je
dné
nohy
a d
opad
áme
na
stej
nou
nohu
. V b
adm
into
nu je
od
skok
čas
to s
poje
n s
otoč
ením
.
Ods
koky
nám
pom
áhaj
í zís
kat v
ýšku
, nic
mén
ě ve
lmi č
asto
se
využ
ívaj
í pro
lepš
í pok
rytí
vzdá
leno
sti,
zejm
éna
v ko
mbi
naci
s o
toče
ním
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
58
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: C
VIč
ENÍ N
A Př
IBLÍ
žEN
Í A N
ÁVR
AT
Všec
hna
násl
eduj
ící c
viče
ní lz
e pr
ovád
ět v
rám
ci ro
zcvi
čky.
CVI
čEN
ÍIL
UST
RAC
ETR
ENéR
SKé
RAD
y A
TIPy
Běže
cké
ruce
.Ač
koliv
k u
žití
větš
ího
počt
u bě
žeck
ých
krok
ů na
ráz
dojd
e je
n vz
ácně
, kdy
ž už
se
tak
stan
e, je
tře
ba, a
by b
ěh b
yl c
o ne
jefe
ktiv
nějš
í.
Úče
lný
pohy
b ho
rníc
h ko
nčet
in to
mu
napo
máh
á.
● Pr
áce
na m
ístě
.●
Paže
jsou
pok
rčen
y v
prav
ém ú
hlu.
● D
laně
jsou
nat
očen
y do
vnitř
.●
Uvo
lněn
á ra
men
a.●
Stříd
avě
pohy
bujte
paž
emi d
opře
du a
doz
adu.
● U
držu
jte p
ravý
úhe
l v lo
ktec
h.●
Před
ní ru
ka s
e do
stáv
á do
výš
ky o
čí.
● za
dní r
uka
konč
í poh
yb v
úro
vni k
yčlí.
Stej
é cv
ičen
í je
mož
né p
rová
dět t
aké
vsed
ě.
Ryc
hlé
zved
ání
kole
n.U
toho
to c
viče
ní b
y vž
dy je
dna
noha
měl
a jít
pře
s př
ekáž
ku a
dru
há z
ůsta
t dol
e,
tj. o
bě d
vě n
ohy
se p
ohyb
ují v
e sm
ěru
šipk
y a
zatím
co rů
žová
noh
a vž
dy
přek
onáv
á př
ekáž
ku, č
erve
ná s
e po
hybu
je
vedl
e ní
.
Toto
cvi
čení
zdů
razň
uje
rych
lý,
ostrý
zdv
ih k
olen
e, k
terý
je d
ůlež
itý
v ak
cele
račn
í fáz
i běh
u.
To je
pro
bad
min
ton
velm
i důl
ežité
v
situ
acíc
h, k
dy je
nut
né ry
chle
vy
star
tova
t.
● C
hůze
vpř
ed.
● Po
třec
h kr
ocíc
h ry
chle
zve
dnět
e je
dno
kole
no v
úhl
u 4
5o . Ve
ste
jnou
dob
u by
ste
záro
veň
měl
i zdv
ihou
t opa
čnou
ru
ku.
● Bě
žte
podé
l řad
y m
alýc
h př
ekáž
ek.
● je
dna
noha
se
pohy
buje
pod
él
přek
ážek
.●
Dru
há n
oha
přek
ážky
pře
krač
uje.
●
Ryc
hle
zved
ejte
kol
eno
a zá
rove
ň př
idej
te e
nerg
ický
poh
yb ru
kou.
●
Ces
tu z
pět a
bsol
vujte
opa
čně,
aby
ste
obě
nohy
zat
ížili
stej
ně.
● Př
ebíh
ejte
řadu
mal
ých
přek
ážek
. ●
Ryc
hle
zved
ejte
kol
ena
a př
idej
te
ener
gick
ý po
hyb
ruko
u.
● je
dna
noha
po
celo
u do
bu v
ede
(pře
krač
uje
přek
ážku
vžd
y ja
ko p
rvní
).●
Opa
kujte
s v
edou
cí d
ruho
u no
hou.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
59
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: C
VIč
ENÍ N
A Př
IBLÍ
žEN
Í A N
ÁVR
AT
Všec
hna
násl
eduj
ící c
viče
ní lz
e pr
ovád
ět v
rám
ci ro
zcvi
čky.
CVI
čEN
ÍIL
UST
RAC
ETR
ENéR
SKé
RAD
y A
TIPy
Přeb
ěhy
dopř
edu
a zp
ět.
● Př
i běh
u vp
řed
budo
u kr
oky
delš
í ne
ž př
i běh
u po
zpát
ku.
● Po
stav
te s
e na
zad
ní č
áru
boke
m k
síti
.●
Dob
ěhně
te n
a př
ední
pod
ávac
í čár
u.●
Pozp
átku
dob
ěhně
te z
pět k
zad
ní č
áře.
● Vz
dále
nost
pro
běhn
ěte
mírn
ým o
blou
kem
tak,
aby
ste
opět
sk
onči
li v
post
aven
í bok
em k
síti
.
Přís
uny
na z
adní
ch
čará
ch k
urtu
.1
23
4●
Cvi
čení
je z
počá
tku
nutn
é pr
ovád
ět p
omal
u, c
o ne
jdřív
e by
se
ale
hráč
i měl
i dos
tat k
co
nejry
chle
jším
u pr
oved
ení.
● Př
edst
ava,
že
povr
ch, n
a ně
jž
došl
apuj
í, je
žha
vý, m
ůže
hráč
ům
pom
oci k
e zk
ráce
ní d
oby
kont
aktu
se
zem
í. ●
hrá
či b
y se
měl
i nau
čit p
rová
dět
cvič
ení s
měr
em v
před
i po
zpát
ku.
● Pr
ovád
ějte
cvi
čení
ve
dvoj
icíc
h,
jede
n z
hráč
ů m
ůže
zakř
ičet
„z
měn
a“ n
ebo
tlesk
nout
ve
chví
li,
kdy
chce
, aby
par
tner
zm
ěnil
směr
.Ak
tivač
ní k
rok,
pra
vá n
oha
vyrá
ží v
před
a d
opad
á př
ed
zadn
í čár
u. z
důra
znět
e po
sun
horn
í pol
ovin
y tě
la a
těži
ště
ve s
měr
u po
hybu
a je
ho
udrž
ení v
ose
těla
.
Přes
uňte
levo
u no
hu m
ezi
zadn
í čár
y ve
dle
prav
é.
Prav
á no
ha v
yráž
í šik
mo
vpře
d př
es z
adní
čár
u.D
robn
ým o
dsko
kem
s
otoč
ením
se
dost
aňte
do
poz
ice
pro
nový
akt
ivač
ní
krok
s le
vou
noho
u vp
ředu
uv
nitř
zadn
ích
čar k
urtu
. Př
ísun
y
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
60
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: C
VIč
ENÍ N
A Př
IBLÍ
žEN
Í A N
ÁVR
AT
Všec
hna
násl
eduj
ící c
viče
ní lz
e pr
ovád
ět v
rám
ci ro
zcvi
čky.
CVI
čEN
ÍIL
UST
RAC
ETR
ENéR
SKé
RAD
y A
TIPy
Přek
řížen
ý kr
ok.
● Pr
ovád
íte-li
cvi
čení
čel
em k
síti
, sl
eduj
te n
eust
ále
pásk
u, a
by h
lava
zů
stal
a v
klid
u.
● Pr
ovád
ějte
cvi
čení
sm
ěrem
vpř
ed
i poz
pátk
u.●
Ačko
liv v
záp
ase
je to
tém
ěř
vždy
jedn
a a
ta s
amá
noha
, kte
rá
přek
řižuj
e dr
áhu
té d
ruhé
, zku
ste
do ro
zcvi
čky
a tré
nink
u za
řadi
t i p
ohyb
opa
čný.
Po
hybu
jte s
e po
kur
tu c
ik–c
ak s
vyu
žitím
pře
kříž
enéh
o kr
oku
(nev
ýpad
ová
noha
míjí
výp
adov
ou n
ohu
zade
m).
Ods
kok/
otoč
ení.
● C
viče
ní m
ůže
prob
íhat
jako
záv
od
s os
tatn
ími h
ráči
. ●
Při c
viče
ní lz
e pr
acov
at v
e tro
jici
a m
ísto
sbí
rání
míč
ků z
e ze
mě
si
je h
ráči
moh
ou n
avzá
jem
pod
ávat
. ●
Nau
čte
se o
táče
t na
prav
é i n
a le
vé n
oze
a ob
ěma
směr
y (p
o a
prot
i sm
ěru
hodi
nový
ch
ruči
ček)
.
● St
oupn
ěte
si je
dnou
noh
ou n
a zn
ačku
(jak
naz
naču
je z
elen
é ko
lečk
o).
● N
a ze
m p
osta
vte
3 m
íčky
do
vzdá
leno
sti r
ozsa
hu v
ašeh
o vý
padu
.●
Udě
lejte
výp
ad, s
eber
te m
íček
a p
rost
ředn
ictv
ím o
dsko
ku/
otoč
ení o
180
° na
noze
sto
jící n
a zn
ačce
se
přem
ístě
te
ve s
měr
u ši
pky.
● Po
stav
te m
íček
na
zem
.●
Oto
čte
se z
pět a
seb
erte
dal
ší m
íček
. ●
Stej
ným
způ
sobe
m z
a se
be p
řem
ístě
te v
šech
ny tř
i míč
ky.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
61
05.
PO
hy
By
SP
OjE
Né
S O
DE
hR
ÁN
ÍM
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
Pohy
by s
poje
né s
ode
hrán
ím.
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
S
ÚD
ER
VÝPA
Dy
● Vý
pad
je v
pod
stat
ě dl
ouhý
kr
ok. O
bráz
ky v
prav
o uk
azuj
í, kd
e a
v ja
kých
si
tuac
ích
se v
ýpad
y na
kur
tu p
ouží
vají.
●
Ve v
ětši
ně p
řípad
ů se
pro
vý
pady
pou
žívá
výp
adov
á no
ha (u
pra
váků
pra
vá, u
le
váků
levá
). N
astá
vají
ale
i situ
ace,
v n
ichž
se
výpa
d pr
ovád
í na
nohu
opa
čnou
.
● Šp
ička
cho
didl
a ve
douc
í (v
ýpad
ové)
noh
y sm
ěřuj
e k
míč
ku.
● Kv
ůli o
chra
ně k
olen
a a
kotn
íku
by k
olen
o a
chod
idlo
výp
adov
é no
hy v
oka
mži
ku d
opad
u m
ěly
být
nato
čeny
ste
jným
sm
ěrem
.●
Vyto
čte
zadn
í cho
didl
o pr
o do
saže
ní le
pší r
ovno
váhy
a
větš
ího
pohy
bové
ho ro
zsah
u.
● Po
krčt
e za
dní k
olen
o, s
níží
te tí
m
nápo
r na
klou
by.
● N
atáh
něte
zad
ní p
aži,
lépe
tak
udrž
íte ro
vnov
áhu.
Na
síti
při o
dehr
áván
í kr
aťas
ů, v
ýhoz
ů a
skle
pává
ní m
íčku
.
Ve s
tředn
í čás
ti ku
rtu, k
dyž
se m
íček
nac
hází
ved
le tě
la.
V za
dní č
ásti
kurtu
, kdy
ž se
míč
ek n
achá
zí z
a tě
lem
hr
áče,
kte
rý je
j ode
hráv
á.
zÁKL
ADy
SKO
KŮ
(Vý)
skok
defi
nuje
me
jako
po
hyb
s pr
odlo
užen
ou
leto
vou
fází
, kdy
se
obě
nohy
na
cház
ejí v
e vz
duch
u.
Skok
má
tři fá
ze –
př
ípra
vnou
, let
ovou
a
dopa
dovo
u.
12
34
● Ve
lkou
pom
ůcko
u př
i výs
koku
je
spr
ávné
tech
nick
é pr
oved
ení
dřep
u. S
práv
ný p
ohyb
efe
ktiv
ně
pom
áhá
zlep
šit t
echn
iku
skok
ů.●
Špič
ky s
měř
ují d
opře
du, c
hodi
dla
spoč
ívaj
í cel
ou p
loch
ou n
a ze
mi
běhe
m c
eléh
o po
hybu
.●
Prov
eďte
dře
p po
krče
ním
kot
níků
, ko
len
a ky
člí.
● Vz
přím
ená
hruď
.●
Snaž
te s
e, a
by z
áda
a ho
leně
byl
y ro
vnob
ěžné
.
● Po
krčt
e no
hy
v ko
tníc
ích,
ko
leno
u a
kyčl
ích,
to
to p
ředp
ětí v
ám
umož
ní z
íska
t ze
sval
ů na
noh
ách
více
síly
.●
Ve s
tejn
ý ok
amži
k zh
oupn
ěte
paže
za
sebe
sm
ěrem
dol
ů.
● h
ruď
vzpř
ímen
á.
● Vy
švih
něte
paž
e do
před
u a
vzhů
ru.
● N
arov
nejte
se
v k
yčlíc
h,
kole
nou
a ko
tníc
ích.
● So
ustře
ďte
svou
od
razo
vou
sílu
př
ímo
do z
emě.
● zc
ela
napn
ěte
všec
hny
klou
by.
● D
opad
něte
nej
dřív
e na
špi
čky.
● Př
i dop
adu
pokr
čte
kotn
íky,
kol
ena
a ky
čle,
ztlu
míte
tak
dopa
d.●
Udr
žte
vzpř
ímen
ou
hruď
.
SKO
KOVé
VAR
IAC
E
Krom
ě zá
klad
ního
výs
koku
(o
draz
a d
opad
) exi
stuj
e řa
da
dalš
ích
mož
nost
í, ja
k sk
oky
tréno
vat.
Odr
az z
obo
u no
hou,
dop
ad
na o
bě n
ohy.
Odr
az z
obo
u no
hou,
dop
ad
na je
dnu
nohu
.
Odr
az z
jedn
é no
hy, d
opad
na
obě
nohy
.
Odr
az z
jedn
é no
hy, d
opad
na
jedn
u (s
tejn
ou)
nohu
.
Odr
az z
jedn
é no
hy, d
opad
na
jedn
u (o
pačn
ou)
nohu
.
Každ
ý sk
ok je
mož
né p
rová
dět t
řem
i sm
ěry:
● ze
stra
ny n
a st
ranu
;●
dopř
edu
a do
zadu
;●
skok
y s
otoč
ením
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
62
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: C
VIč
ENÍ N
A VÝ
PAD
y
CVI
čEN
ÍPO
PIS
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
Form
ován
í sp
rávn
ého
výpa
du.
● za
ujm
ěte
širo
ký p
osto
j s je
dnou
noh
ou
vpře
du a
dru
hou
vzad
u.●
Špič
ka p
ředn
ího
chod
idla
se
dotý
ká
stěn
y.●
zadn
í cho
didl
o je
nat
očen
é v
prav
ém
úhlu
k p
ředn
ímu.
●
zadn
í paž
e je
nat
ažen
á (p
roti
směr
u vý
padu
) pro
lepš
í rov
nová
hu.
● Po
krče
ním
obo
u ko
len
sniž
te s
vé
těži
ště.
● za
dní p
ata
se le
hce
nadz
vedá
vá.
Pokr
očile
jší f
orm
ou v
ýpad
u by
byl
o za
čít
s no
ham
a ve
dle
sebe
, vyk
roči
t do
výpa
du
a ná
sled
ně s
e vr
átit
do v
ýcho
zí p
ozic
e.
● St
ěna
zabr
ání t
omu,
aby
se
kole
no
dost
alo
příli
š da
leko
dop
ředu
. ●
Stříd
ejte
výp
ady
na le
vou
a pr
avou
noh
u na
př. v
ždy
po tř
ech
opak
ován
ích.
Sprá
vný
post
oj p
ři vý
padu
.●
Vzpř
ímen
ý po
stoj
, mírn
ý st
oj ro
zkoč
ný.
● Po
stav
te s
i míč
ek n
a hl
avu
a vy
važu
jte
jej.
● Př
ejdě
te d
o vý
padu
.●
Snaž
te s
e m
íček
udr
žet n
a hl
avě.
● Vr
aťte
se
z vý
padu
do
půvo
dníh
o po
stav
ení.
● Sn
ažte
se
míč
ek s
tále
udr
žet n
a hl
avě.
● To
to c
viče
ní je
záb
avné
.●
Vyva
žová
ní m
íčku
na
hlav
ě uč
í hr
áče
drže
t tru
p ve
vzp
římen
é po
loze
. ●
U p
řech
odu
do v
ýpad
u zd
ůraz
něte
fá
zi, k
dy je
pře
d do
pade
m n
oha
nata
žená
.
Výpa
d a
nata
žení
. ●
Dvo
jice
tréni
nkov
ých
partn
erů
stoj
í pro
ti so
bě, j
eden
z d
vojic
e dr
ží m
íček
. ●
Oba
hrá
či u
děla
jí vý
pad
vpře
d sm
ěrem
k
sobě
a m
íček
si p
ředa
jí.
● Vr
aťte
se
do v
ýcho
zí p
ozic
e a
opak
ujte
na
dru
hou
nohu
. ●
zdůr
azně
te d
obrý
poh
ybov
ý ro
zsah
(dél
ku v
ýpad
u).
● zd
ůraz
něte
vzp
římen
ou p
oloh
u tru
pu.
● zd
ůraz
něte
vyu
žití
nata
žené
zad
ní
ruky
jako
pom
ůcky
pro
udr
žení
ro
vnov
áhy.
Výpa
d a
úder
.●
hrá
č st
ojí t
ak, ž
e je
ho c
hodi
dla
jsou
k
sobě
nat
očen
a v
úhlu
90°
.●
Partn
er s
tojí
prot
i něm
u a
drží
míč
ek.
● Pa
rtner
zle
hka
odho
dí m
íček
.●
hrá
č př
echá
zí d
o vý
padu
a z
asah
uje
míč
ek.
● Pa
rtner
míč
ek c
hytá
.●
hrá
č se
vra
cí z
pět d
o pů
vodn
ího
post
aven
í.
● To
to c
viče
ní s
e dá
pro
vádě
t na
bekh
endo
vé i
forh
endo
vé s
traně
.●
Výpa
dy lz
e pr
ocvi
čova
t sm
ěrem
do
před
u i d
o st
rany
.●
Cvi
čení
je m
ožné
pro
vádě
t na
kur
tu a
s n
ataž
enou
sítí
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
63
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: S
KOKO
VÁ C
VIč
ENÍ
CVI
čEN
ÍPO
PIS
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
Skák
ání p
odle
ho
din.
● Lz
e pr
ovád
ět v
mno
ha o
bměn
ách.
● Ex
perim
entu
jte s
různ
ými
kom
bina
cem
i sko
ků n
a je
dné
noze
a
snož
mo.
●
hrá
č m
ůže
být č
elem
nat
očen
st
ále
stej
ným
sm
ěrem
, neb
o se
na
opak
ve
vzdu
chu
otoč
it.
● h
ráči
moh
ou p
raco
vat v
e dv
ojic
ích
nebo
mal
ých
skup
inác
h.
● Po
stav
te s
e do
pros
třed
imag
inár
ního
/ na
znač
enéh
o ci
fern
íku.
●
Přej
děte
do
podř
epu
a v
této
přip
rave
né
pozi
ci č
ekej
te n
a si
gnál
.
● Tr
enér
vyk
řikne
čas
(nap
ř. 3
hodi
ny).
● h
ráč
skáč
e ur
čený
m s
měr
em.
● Tr
enér
vyk
řikne
„stře
d“.
● h
ráč
skáč
e zp
ět d
opro
stře
d ci
fern
íku.
Přes
kako
vání
po
stra
nníc
h ča
r ku
rtu.
● Ex
perim
entu
jte s
různ
ými
kom
bina
cem
i sko
ků n
a je
dné
noze
a
snož
mo.
● C
hcet
e-li
zvýš
it ná
ročn
ost c
viče
ní,
přes
kaku
jte č
áry
v za
dní č
ásti
kurtu
.
● Pa
rtneř
i sto
jí če
lem
pro
ti so
bě v
edle
po
stra
nníc
h ča
r kur
tu.
● Př
ejdě
te d
o př
ipra
vené
poz
ice
(pod
řep)
.
● O
ba p
artn
eři s
ouča
sně
přes
kaku
jí po
stra
nní č
áry.
●
Pom
áhej
te s
i ruk
ama.
● D
opad
ejte
na
špič
ky.
● Pr
o ko
ntro
lu d
opad
u po
krčt
e ko
tník
y,
kole
na a
kyč
le.
Výsk
ok a
chy
cení
.●
Dvo
jice
hráč
ů st
ojí p
roti
sobě
.●
jede
n z
nich
drž
í míč
ek.
● h
ráč
vyha
zuje
míč
ek d
o vý
šky,
par
tner
vy
skak
uje
do v
zduc
hu a
obě
ma
ruka
ma
jej c
hytá
.
● D
opad
ejte
nej
dřív
e na
špi
čky.
● Pr
o ko
ntro
lova
ný d
opad
pok
rčte
kot
níky
, ko
lena
a k
yčle
.
● Ex
perim
entu
jte o
pět s
var
iace
mi
skok
ů na
jedn
é no
ze a
sno
žmo.
● N
ahaz
ujte
míč
ky v
pra
vide
lném
, po
zděj
i nep
ravi
deln
ém ry
tmu.
Výsk
ok a
oto
čení
.●
hrá
č st
ojí s
noh
ama
u se
be
čele
m k
síti
mez
i zad
ním
i ča
ram
i kur
tu.
● U
děle
jte ú
krok
doz
adu
a př
enes
te v
áhu
na z
adní
(v
ýpad
ovou
) noh
u.
● za
dní n
oha
je n
atoč
ena
v pr
avém
úhl
u k
před
ní.
● Vy
skoč
te a
ve
vzdu
chu
se
přet
očte
.●
Pozi
ce n
ohou
se
proh
odí.
● D
opad
něte
nej
prve
na
zadn
í, po
té n
a př
ední
noh
u.
● za
dní n
oha
dopa
dá k
olm
o k
před
ní n
oze.
● C
viče
ní lz
e za
jímav
ě ob
ohat
it há
zení
m s
i s m
íčem
ve
dvoj
ici
nebo
o z
eď.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
64
06.
PO
hy
BO
Vé
VzO
RC
E
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
POh
yBO
Vé V
zOR
CE
Abyc
hom
se
doká
zali
po k
urtu
poh
ybov
at e
fekt
ivně
, je
nut
né s
pojo
vat j
edno
tlivé
sl
ožky
bad
min
tono
vého
po
hybu
do
urči
tých
vzo
rců.
Ty
to v
zorc
e js
ou p
oměr
ně
indi
vidu
ální
a č
asto
odv
islé
od
kon
krét
ní s
ituac
e. T
ato
část
př
íručk
y ob
sahu
je n
ejbě
žněj
ší
pohy
bové
vzo
rce,
ne
však
zd
alek
a vš
echn
y, k
teré
se
ve h
ře m
ohou
obj
evov
at.
StA
rt
ÚD
ER
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
SN
ÁV
RAT
Př
IBLÍ
žEN
Í
Pohy
b do
př
ední
ho
bekh
endo
vého
ro
hu.
● Př
i přís
unec
h zd
ůraz
něte
kr
átký
čas
kon
takt
u se
zem
í. ●
Doh
lédn
ěte
na to
, aby
vý
pad
měl
ade
kvát
ní
rozs
ah v
četn
ě fá
ze, k
dy je
př
ední
noh
a na
taže
ná.
● D
bejte
na
sprá
vné
drže
ní
horn
í čás
ti tě
la.
Aktiv
ační
kro
k.Př
ísun
.Vý
pad.
Krok
neb
o př
ísun
zpě
t.
Aktiv
ační
kro
k.Bě
žeck
ý kr
ok.
Výpa
d.Př
ísun
/kro
k zp
ět.
Aktiv
ační
kro
k.N
evýp
adov
á no
ha v
ede.
Ods
kok/
otoč
ení
na n
evýp
adov
é no
ze.
Výpa
d.Př
ísun
/kro
k zp
ět.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
65
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
POh
yBO
Vé V
zOR
CE
Abyc
hom
se
doká
zali
po k
urtu
poh
ybov
at e
fekt
ivně
, je
nut
né s
pojo
vat j
edno
tlivé
sl
ožky
bad
min
tono
vého
po
hybu
do
urči
tých
vzo
rců.
Ty
to v
zorc
e js
ou p
oměr
ně
indi
vidu
ální
a č
asto
odv
islé
od
konk
rétn
í situ
ace.
Tat
o čá
st
příru
čky
obsa
huje
nej
běžn
ější
po
hybo
vé v
zorc
e, n
e vš
ak
zdal
eka
všec
hny,
kte
ré s
e ve
hře
moh
ou o
bjev
ovat
.
StA
rt
ÚD
ER
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
SN
ÁV
RAT
Př
IBLÍ
žEN
Í
Pohy
b do
za
dníh
o be
khen
dové
ho
rohu
.
● D
bejte
na
to, a
by o
toče
ní
s od
skok
em o
bsáh
lo
urči
tou
vzdá
leno
st
a po
moh
lo ta
k hr
áči
v po
hybu
do
rohu
.
Aktiv
ační
kro
k.O
toče
ní/o
dsko
k na
ne
výpa
dové
noz
e.Vý
skok
a p
řeto
čení
ve
vzd
uchu
– m
íček
za
sáhn
ěte
ve c
hvíli
, kdy
no
hy n
ejso
u v
kont
aktu
se
zem
í.
Přís
un n
ebo
běže
cký
krok
zpě
t.
● D
ráha
běh
u po
zpát
ku
by s
e m
ěla
stáč
et
do m
írnéh
o ob
louk
u ta
k,
aby
byl h
ráč
v ok
amži
ku
zása
hu k
míč
ku n
atoč
en
boke
m.
Aktiv
ační
kro
k.Bě
h po
zpát
ku.
Výsk
ok a
pře
toče
ní
ve v
zduc
hu –
míč
ek
zasá
hnět
e ve
chv
íli, k
dy
nohy
nej
sou
v ko
ntak
tu
se z
emí.
Přís
un n
ebo
běže
cký
krok
zpě
t.
● č
ím v
e vě
tší n
ouzi
úde
r hr
ajet
e, o
to h
lubš
í bud
e i p
ři úd
eru
prov
áděn
ý vý
pad.
Aktiv
ační
kro
k.Př
ísun
zpě
t.
Nat
očte
se
zády
k s
íti.
Polo
výpa
d.R
ychl
é ot
očen
í zpě
t do
kur
tu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
66
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
POh
yBO
Vé V
zOR
CE
Abyc
hom
se
doká
zali
po k
urtu
poh
ybov
at e
fekt
ivně
, je
nut
né s
pojo
vat j
edno
tlivé
sl
ožky
bad
min
tono
vého
po
hybu
do
urči
tých
vzo
rců.
Ty
to v
zorc
e js
ou p
oměr
ně
indi
vidu
ální
a č
asto
odv
islé
od
kon
krét
ní s
ituac
e. T
ato
část
př
íručk
y ob
sahu
je n
ejbě
žněj
ší
pohy
bové
vzo
rce,
ne
však
zd
alek
a vš
echn
y, k
teré
se
ve
hře
moh
ou o
bjev
ovat
.
StA
rt
ÚD
ER
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
SN
ÁV
RAT
Př
IBLÍ
žEN
Í
Pohy
b do
př
ední
ho
forh
endo
vého
ro
hu.
● Př
i přís
unec
h zd
ůraz
něte
kr
átký
čas
kon
takt
u se
zem
í.●
Doh
lédn
ěte
na to
, aby
vý
pad
měl
ade
kvát
ní
rozs
ah v
četn
ě fá
ze, k
dy
je p
ředn
í noh
a na
taže
ná.
● D
bejte
na
sprá
vné
drže
ní
horn
í čás
ti tě
la.
Aktiv
ační
kro
k.
Výpa
dová
noh
a ve
de.
Přís
un.
Výpa
d.Př
ísun
a k
rok
zpět
ne
bo p
ouze
kro
k zp
ět
(na
obrá
zku)
.
Aktiv
ační
kro
k.
Běže
cký
krok
.Vý
pad.
Přís
un a
kro
k zp
ět n
ebo
pouz
e kr
ok z
pět.
Aktiv
ační
kro
k.
Výpa
dová
noh
a ve
de.
Přek
řížen
ý kr
ok
(pře
kříž
ení z
adem
).Vý
pad.
Přís
un a
kro
k zp
ět n
ebo
pouz
e kr
ok z
pět.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
67
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
POh
yBO
Vé V
zOR
CE
Abyc
hom
se
doká
zali
po k
urtu
poh
ybov
at e
fekt
ivně
, je
nut
né s
pojo
vat j
edno
tlivé
sl
ožky
bad
min
tono
vého
po
hybu
do
urči
tých
vzo
rců.
Ty
to v
zorc
e js
ou p
oměr
ně
indi
vidu
ální
a č
asto
odv
islé
od
kon
krét
ní s
ituac
e. T
ato
část
př
íručk
y ob
sahu
je n
ejbě
žněj
ší
pohy
bové
vzo
rce,
ne
však
zd
alek
a vš
echn
y, k
teré
se
ve
hře
moh
ou o
bjev
ovat
.
StA
rt
ÚD
ER
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
SN
ÁV
RAT
Př
IBLÍ
žEN
Í
Pohy
b do
př
ední
ho
forh
endo
vého
ro
hu.
● Př
i přís
unec
h zd
ůraz
něte
kr
átký
čas
kon
takt
u se
zem
í.●
Doh
lédn
ěte
na to
, aby
vý
pad
měl
ade
kvát
ní
rozs
ah v
četn
ě fá
ze, k
dy
je p
ředn
í noh
a na
taže
ná.
● D
bejte
na
sprá
vné
drže
ní
horn
í čás
ti tě
la.
Aktiv
ační
kro
k.
Výpa
dová
noh
a ve
de.
Přís
un.
Výpa
d.Př
ísun
a k
rok
zpět
ne
bo p
ouze
kro
k zp
ět
(na
obrá
zku)
.
Aktiv
ační
kro
k.
Běže
cký
krok
.Vý
pad.
Přís
un a
kro
k zp
ět n
ebo
pouz
e kr
ok z
pět.
Aktiv
ační
kro
k.
Výpa
dová
noh
a ve
de.
Přek
řížen
ý kr
ok
(pře
kříž
ení z
adem
).Vý
pad.
Přís
un a
kro
k zp
ět n
ebo
pouz
e kr
ok z
pět.
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
STPO
PIS
ILU
STR
ACE
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
POh
yBO
Vé V
zOR
CE
Abyc
hom
se
doká
zali
po k
urtu
poh
ybov
at e
fekt
ivně
, je
nut
né s
pojo
vat j
edno
tlivé
sl
ožky
bad
min
tono
vého
po
hybu
do
urči
tých
vzo
rců.
Ty
to v
zorc
e js
ou p
oměr
ně
indi
vidu
ální
a č
asto
odv
islé
od
konk
rétn
í situ
ace.
Tat
o čá
st
příru
čky
obsa
huje
nej
běžn
ější
po
hybo
vé v
zorc
e, n
e vš
ak
zdal
eka
všec
hny,
kte
ré
se v
e hř
e m
ohou
obj
evov
at.
StA
rt
ÚD
ER
PO
hy
BO
VÝ
Cy
KLU
SN
ÁV
RAT
Př
IBLÍ
žEN
Í
Pohy
b do
za
dníh
o fo
rhen
dové
ho
rohu
.
● č
ím v
e vě
tší n
ouzi
úde
r hr
ajet
e, o
to h
lubš
í bud
e i p
ři úd
eru
prov
áděn
ý vý
pad.
Aktiv
ační
kro
k.Př
ekříž
ený
krok
(p
řekř
ížen
í zad
em).
Výpa
d.Př
ísun
(na
obrá
zku)
neb
o ot
očen
í.
● je
dná
se o
spí
še
přím
očar
ý po
hyb,
kte
rý
vás
dove
de p
římou
ces
tou
do z
adní
ho fo
rhen
dové
ho
rohu
.
Aktiv
ační
kro
k.Př
ísun
.Vý
skok
– z
ásah
míč
ku
v le
tu.
Přís
un.
● Ak
tivač
ní k
rok
a př
ísun
y m
ají t
ende
nci v
ytvá
řet
oblo
uk, k
terý
hrá
či lé
pe
umož
ní n
atoč
it se
k m
íčku
bo
kem
.
Aktiv
ační
kro
k.Př
ísun
y do
zadu
.Př
esko
k (v
ýsko
k s
přet
očen
ím) –
zás
ah
míč
ku v
letu
.
Přís
uny/
běžě
cký
krok
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
68
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: P
Oh
yBO
Vé V
zOR
CE
Před
choz
í poh
ybov
á cv
ičen
í byl
a za
měř
ena
na ro
zvoj
kon
krét
ních
poh
ybov
ých
prvk
ů (a
ktiv
ační
kro
k, v
ýsko
ky, p
řísun
y) re
lativ
ně o
dděl
eně.
Nás
ledu
jící s
ekce
obs
ahuj
e ur
čité
náp
ady,
jaký
m
způs
obem
se
lze
nauč
it sk
láda
t poh
ybov
é vz
orce
, do
nich
ž se
tyto
prv
ky s
poju
jí. K
vůli
rozs
ahu
a ko
mpl
exno
sti t
éto
obla
sti n
ení m
ožné
pok
rýt v
tom
to m
ater
iálu
vše
chny
poh
ybov
é vz
orce
. „S
pojo
vací
“ met
oda
nast
íněn
á ní
že m
ůže
být p
ouži
ta p
ro v
ýuku
poh
ybov
ých
vzor
ců v
e vš
ech
část
ech
kurtu
. V z
ásad
ě za
číná
me
úder
em a
pos
tupn
ě př
idáv
áme
pohy
b do
a z
mís
ta o
dehr
ání.
CVI
čEN
ÍPO
PIS
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
Výpa
d.●
Post
avte
se
těsn
ě za
pře
dní p
odáv
ací č
áru
a ud
ělej
te
výpa
d.●
zahr
ajte
forh
endo
vý k
raťa
s z
naho
zené
ho m
íčku
.●
zdůr
azně
te d
obrý
poh
ybov
ý ro
zsah
výp
adu.
● Ko
leno
a c
hodi
dlo
jsou
nat
očen
y st
ejný
m s
měr
em (s
měr
em
k m
ístu
pra
vděp
odob
ného
do
padu
míč
ku).
Přís
un a
výp
ad.
● za
ujm
ěte
širo
ký p
osto
j, př
ední
no
ha s
e na
cház
í těs
ně z
a př
ední
po
dáva
cí č
árou
.
● U
děle
jte p
řísun
.●
Před
ní n
oha
vyrá
ží d
o vý
padu
.●
zdůr
azně
te, ž
e př
ísun
je ry
chlý
po
hyb,
při
něm
ž do
cház
í pou
ze
ke k
rátk
ému
kont
aktu
se
zem
í.
● zd
ůraz
něte
, že
přís
un je
rych
lý
pohy
b, p
ři ně
mž
doch
ází p
ouze
ke
krá
tkém
u ko
ntak
tu s
e ze
mí.
Aktiv
ační
kro
k, p
řísun
a
výpa
d.●
Vykr
očte
(chů
ze)
směr
em k
síti
.●
Udě
lejte
akt
ivač
ní k
rok
s ve
douc
í výp
adov
ou
noho
u.
● Př
ísun
.●
Před
ní n
oha
vyrá
ží
do v
ýpad
u.
● D
okon
čete
výp
ad,
zahr
ajte
forh
endo
vý
kara
ťas
ve c
hvíli
, kdy
do
konč
ujet
e vý
pad.
● D
íky
přec
hodu
z c
hůze
se
akt
ivač
ní k
rok
stáv
á re
alis
tičtě
jším
a ro
zvíje
ná
dove
dnos
t se
více
bliž
í sku
tečn
é hř
e.●
Roz
víje
jte a
ktiv
ační
kro
k ja
ko
výbu
šný
pohy
b, p
ři kt
erém
do
cház
í jen
ke
krát
kém
u ko
ntak
tu
se z
emí.
● U
držu
jte u
voln
ěný,
ale
vzp
římen
ý po
stoj
.
Aktiv
ační
kro
k, p
řísun
, vý
pad
a př
ísun
zpě
t.●
Vykr
očte
sm
ěrem
k
síti.
● Ak
tivač
ní k
rok
s ve
douc
í výp
adov
ou
noho
u.
● Př
ísun
.●
Před
ní n
oha
vyrá
ží
do v
ýpad
u.
● D
okon
čete
výp
ad,
zahr
ajte
forh
endo
vý
kara
ťas
ve c
hvíli
, kd
y do
konč
ujet
e vý
pad.
● U
děle
jte je
den
přís
un
zpět
.●
Při n
ávra
tu u
držu
jte
sprá
vný
post
oj.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
69
zPŮ
SOB
VÝU
Ky: P
Oh
yBO
Vé V
zOR
CE
Prac
ujem
e-li
s již
zda
tněj
ším
i sku
pina
mi,
lze
použ
ít al
tern
ativ
ní p
řístu
p ke
spo
jová
ní, a
sic
e ne
chat
hrá
če z
opak
ovat
cel
ý po
hybo
vý c
yklu
s.
CVI
čEN
ÍPO
PIS
TREN
éRSK
é R
ADy
A TI
Py
Prov
eden
í cel
ého
pohy
bové
ho c
yklu
. Tr
enér
pře
dved
e po
hybo
vý v
zore
c a
hráč
i se
díva
jí.
● N
echt
e sk
upin
u po
zoro
vat u
kázk
u z
více
úhl
ů.
Tren
ér p
ředv
ádí p
ohyb
ový
vzor
ec a
hrá
či je
j nap
odob
ují.
● Pr
o hr
áče
je s
nazš
í nap
odob
ovat
váš
poh
yb, s
tojít
e-li
k ni
m z
ády.
Opr
avov
ání
chyb
přij
de n
a řa
du a
ž v
dalš
í fáz
i. ●
jste
-li p
ravá
k, s
toup
něte
si p
roti
levá
kům
čel
em a
bud
ete
se p
ohyb
ovat
zr
cadl
ově.
Opa
čně,
jste
-li le
vák,
stů
jte k
levá
kům
zád
y a
k pr
avák
ům č
elem
.
hrá
či p
rocv
ičuj
í poh
ybov
ý vz
orec
sam
osta
tně
bez
trené
ra.
hrá
či p
rová
dějí
pohy
bový
vzo
rec
a za
sahu
jí za
věše
ný m
íček
. U
žite
čné
pro
tréni
nk v
rchn
ích
úder
ů.
hrá
či p
rová
dějí
pohy
bový
vzo
rec
a od
ehrá
vají
míč
ek z
nah
rávk
y (n
ahoz
ení/n
ástře
l).Vě
nujte
nál
ežito
u po
zorn
ost k
valit
ně p
rove
dené
náv
rato
vé fá
zi.
Spoj
ován
í poh
ybov
ých
cykl
ů.N
ásle
dným
přir
ozen
ým p
ostu
pem
je s
pojit
doh
rom
ady
jedn
otliv
é po
hybo
vé v
zorc
e bu
ď př
i stín
ovém
poh
ybu
po k
urtu
, neb
o př
i cvi
čení
ch s
míč
kem
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
70
07. ShRNUTÍSložkami účelného badmintonového pohybu jsou:
● aktivační krok;● běžecké kroky;● přísuny; ● překřížený krok;● odskok/otočení;● výpad;● výskok;● dopad.
Tyto složky lze uspořádat do pohybového cyklu podle následujícího schématu:
StArtAKTIVAčNÍ
KROKy
ÚDERVÝPAD
VÝSKOK
POhyBOVÝ CyKLUS
NÁVRATBĚžECKé KROKy
PřÍSUNyODSKOK/OTOčENÍ
PřIBLÍžENÍBĚžECKé KROKy
PřÍSUNyPřEKřÍžENÝ KROKODSKOK/OTOčENÍ
Každý pohybový cyklus začíná v okamžiku, kdy soupeř zahrává svůj úder.
jednotlivé pohybové složky lze spojovat mnoha způsoby. Tento materiál se proto věnuje popisu celé řady pohybových cyklů, jež tvoří kvalitní základ, který je možné dále rozvíjet.
Při tréninku badmintonového pohybu je možné:
● rozvíjet jednotlivé pohybové složky izolovaně;● spojovat složky tak, aby vytvořily úplný pohybový cyklus;● pracovat na pohybovém cyklu jako celku;● spojovat pohybové cykly dohromady.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
71
08. KONTROLNÍ OTÁzKy – POhyBOVé DOVEDNOSTI
1 jaké je správné pořadí základních fází pohybového cyklu?
Úder – přiblížení – start – návrat.
Start – úder – přiblížení – návrat.
Návrat – přiblížení – úder – start.
Start – přiblížení – úder – návrat.
2 U dvou fází pohybového cyklu využíváme podobné pohyby:
Přiblížení a návrat.
Úder a start.
Start a návrat.
Úder a přiblížení.
3 Který z těchto pohybů se nepoužívá pro přiblížení do předního forhendového rohu?
Běžecký krok.
Přísuny.
Otočení na nevýpadové noze.
Překřížený krok.
4 Výpady se mohou ve hře objevovat při odehrávání míčku:
V zadní části kurtu.
V přední části kurtu.
Ve střední části kurtu.
Všechny tři uvedené možnosti.
5 Součástní efektivně provedeného dřepu je:
Rovnoběžné postavení holení a zad.
zdvižené paty.
Přenesení váhy těla do špiček.
hlava směřující dolů.
6 Aktivační krok: Vychází z šířeji rozkročeného postoje.
Pomáhá propojit pohyby.
Napomáhá aktivnímu odrazu ze země.
Všechny výše uvedené možnosti.
7 „jedna noha stíhá druhou, avšak nikdy ji zcela nedostihne.“ Takto bychom mohli charaktizovat:
Přísuny.
Běžecký krok.
Překřížený krok.
Odskok.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 6
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
1 –
TE
Ch
NIK
A (P
Oh
yB
OV
é D
OV
ED
NO
STI
)
72
8 Při provádění výpadu je pro dosažení lepší rovnováhy vhodné:
Protáhnout zadní paži (proti směru výpadu).
Udržet malou vzdálenost mezi zadním a předním chodidlem.
Naklonit tělo směrem dopředu.
Natočit špičky nohou směrem dopředu.
9 Pro lepší skokovou techniku je vhodné:
Udržet při výskoku ruce u těla.
Udržet při výskoku ruce natažené nad hlavou.
Vyšvihnout ruce zespodu zpoza těla až nad hlavu.
Překřížit při výskoku paže.
10 Součástí přibližovací fáze do zadního bekhendového rohu na úder hraný forhendem (tj. přes hlavu) může být:
Odskok/otočení na nevýpadové noze.
Běžecký krok pozpátku.
Výpad.
Aktivační krok.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 TEChNIKA (ÚDEROVé DOVEDNOSTI)
MODUL 7VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 2 – TEChNIKA (ÚDEROVé DOVEDNOSTI)
01. Úvod 73
02. Představení úderových technik – děti / začátečníci 74
03. Biomechanické principy 74
04. Chytání a házení 75
05. hry s chytáním a házením 76
06. Rozvíjení schopnosti zasáhnout (míček) 77
07. Odbíjení rukou 77
08. Odehrání s použitím velmi krátkého držení rakety 78
09. Odehrání s použitím dlouhého držení rakety 78
10. základní údery 84
11. Úvod do podání 85
a) Vystřelené bekhendové podání 86
b) Krátké bekhendové podání 88
c) Vystřelené forhendové podání 90
d) Krátké forhendové podání 92
e) Vysoké forhendové podání 94
12. Úvod do úderů v přední části kurtu 96
a) Bekhendový kraťas (na síti) 97
b) Forhendový kraťas (na síti) 99
c) Bekhendový výhoz (od sítě) 101
d) Forhendový výhoz (od sítě) 103
e) Bekhendové sklepnutí (na síti) 105
f) Forhendové sklepnutí (na síti) 107
13. Úvod do úderů ve střední části kurtu 109
a) Blok od těla 110
b) Bekhendový drajv 112
c) Forhendový drajv 114
14. Úvod do úderů v zadní části kurtu 116
a) Forhendový klír 117
b) Forhendová smeč 119
c) Forehendový drop 121
d) Obranný forhendový drop 123
e) Bekhendový klír 125
f) Obranný bekhendový drop 127
15. Shrnutí 129
16. Kontrolní otázky – Úderové dovednosti 130
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● vyjmenovat základní biomechanické principy, jež jsou podstatou efektivního odehrávání úderů; ● popsat cvičení vhodná pro výuku chytání a házení;● vyjmenovat různá držení rakety používaná v badmintonu a popsat aktivity/cvičení vhodná
pro jejich rozvoj;● popsat různé badmintonové údery, včetně toho:
○ kde je hrajeme;○ kdy je hrajeme;○ proč je hrajeme;○ jak vypadají;○ jak je procvičujeme.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
73
01. ÚVODNásledující sekce se zaměřuje na:
Biomechanické principy
Tato část se krátce věnuje důležitosti ohýbání a narovnávání, rotací a způsobů generování síly při odehrávání badmintonového míčku.
ChyTÁNÍ, hÁzENÍ A ÚDEROVé DOVEDNOSTI
Dříve, než se děti naučí zahrávat míček, je třeba je naučit chytat, házet a zasahovat letící nebo jinak se pohybující objekty. Při těchto aktivitách se rozvíjí:
● schopnost efektivně sledovat přibližující se objekt;● správné koordinace v ose ruka–oko–noha, díky níž se děti naučí chytat;● odhodové schopnosti, které jsou základem úderových dovedností, jež se rozvíjejí později;● schopnost zasáhnout letící nebo jinak se pohybující objekt rukou.
DRžENÍ RAKETy
jakmile si děti osvojí výše uvedené základní dovednosti, seznamujeme je s raketou. Postupně se učí správnému držení rakety v řadě různých situací.
ÚDERy
Tato část je věnována široké škále úderů používaných v badmintonu. U každého úderu se dozvíte:
● odkud a kam se úder hraje;● kdy se vybraný úder hraje;● proč se hraje;● jak daný úder vypadá;● jak jej můžeme procvičovat.
Cílem při výuce každého úderu by mělo být:
● pochopení taktického využití úderu;● zdůraznění technicky správného provedení;● připravit cvičení v různých stupních náročnosti tak, aby hráči mohli úder úspěšně procvičovat, bez
ohledu na jejich aktuální hráčskou úroveň;● aby cvičení (tréninky) díky tomu byla zábavná a motivující.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
74
02. PřEDSTAVENÍ ÚDEROVÝCh TEChNIK – DĚTI / zAčÁTEčNÍCI
Neexistuje sice žádné přesně určené pořadí, ve kterém bychom měli jednotlivé údery uvádět, ale pro práci se začátečníky a malými dětmi můžeme využít následující návod:
1. bekhendové podání;2. bekhendové údery v přední části kurtu, včetně výhozů, sklepnutých míčů a kraťasů;3. forhendové údery v přední části kurtu, včetně výhozů, sklepnutých míčů a kraťasů;4. vysoké forhendové podání;5. bekhendové údery ve střední části kurtu (drajv, blok a polodrajv);6. forhendové údery ve střední části kurtu (drajv, blok a polodrajv);7. vrchní forhendové údery;8. obranné forhendové a bekhendové dropy.
zdůvodnění uvedeného pořadí:
● Na bekhendové údery se obvykle zaměřujeme nejdříve, protože pohyby a provedení jednotlivých prvků jsou všeobecně kratší a je snazší je načasovat.
● Údery v přední části kurtu se hrají zejména spodem, což je pro začátek jednodušší, a zároveň poskytují dobrou přípravu na pozdější vrchní úder.
03. BIOMEChANICKé PRINCIPyRozlišujeme 4 klíčové oblasti, které jsou základem úderových dovedností v badmintonu. jsou to:
NÁPřAh
Abychom úderu dodali větší razanci (sílu), je jeho nezbytnou součástí nápřah. NÁPřAh vytvoří svalové předpětí. V reakci na toto předpětí se svaly následně velmi rychle smrští a dodají tak úderovému švihu razanci.
KOORDINACE: OD VELKÝCh SVALŮ K MALÝM SVALŮM
Úder (odehrání míčku) v badmintonu je výsledkem působení svalové síly, která v těle vyvolá sérii koordinovaných kloubních pohybů.
Konečná vygenerovaná síla je největší tehdy, když byl pohyb zahájen velkými a dokončen menšími svaly.
ROTACE
Rotace celého těla.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
75
Rotace paže.
Vnější rotace. Vnitřní rotace.
Rotace předloktí.
Předloktí: supinace (vnější rotace).
Předloktí: pronace (vnitřní rotace).
OhÝBÁNÍ A NAROVNÁVÁNÍ
Ohýbání a narovnávání kloubů je důležitou součástí úderu.Ohýbání je součástí nápřahu, narovnání je pak přímo spjaté s úderovým švihem při zasažení míčku.
Pokrčená paže. Narovnaná paže.
04. ChyTÁNÍ A hÁzENÍPráce s odhody a chytáním pomáhá dětem rozvíjet schopnost:
● pečlivě sledovat objekt, když letí;● nastavit své tělo a ruce do správné pozice pro jeho zachycení.
Tyto schopnosti jsou pilířem následného rozvoje vlastních úderových dovedností. Níže v tabulce je popsána řada cvičení, která lze pro tento účel použít.
KUTÁLENÍ A zASTAVOVÁNÍ
Malé děti se mohou naučit mnoho věcí, když si budou kutálet s míčem:
● Pomůže jim to pochopit, že je důležité objekt, který se k nim přibližuje, sledovat, a že jim jeho sledování může pomoci k jeho úspěšnému zachycení.
● Umožní jim to experimentovat s užitím různě velké síly, aby míč mohly úspěšně dopravit na různě dlouhé vzdálenosti.
(OD)hODy SPODEM
● K házení použijte předměty různých velikostí a hmotností. ● Naučte děti pracovat s rozdílnými vjemy, když do předmětů strčí, převrátí je nebo jimi hodí, a to
včetně míčků, aby poznaly, že je mohou ovládat a různými způsoby měnit jejich trajektorii.● zkoušejte forhendové (dlaní napřed) i bekhendové (hřbetem ruky napřed) odhody. ● Vymýšlejte hry, jejichž součástí bude házení spodem, například „golf s házením spodem“, kdy
k zasažení cíle míčkem (např. obruč) je potřeba alespoň několik odhodů.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
76
ChyTÁNÍ zESPODA
Vybízejte k pečlivému sledování přibližujícího se předmětu a jeho chycení s dlaněmi natočenými vzhůru (malíčky se dotýkají). začněte s chytáním přímo před tělem a postupně přejděte k chytání:
● na obou stranách vedle těla;● jednou rukou.
VRChNÍ ODhOD (NAD hLAVOU)
Velmi důležité je přimět děti ke správnému osvojení odhodové techniky v oblasti nad hlavou. Tento pohyb je totiž základem vrchního úderu v badmintonu. Tuto dovednost můžete rozvíjet házením si ve dvojicích:
● vsedě s překříženýma nohama;● vkleče na obou kolenou (kotníky se dotýkají země);● vkleče na obou kolenou (zapřené špičky a zvednuté paty);● vkleče na jednom koleni (praváci pravé koleno);● ve stoje čelem naproti sobě;● ve stoje s nohama u sebe, bokem naproti sobě;● ve stoje s rozkročenýma nohama, bokem naproti sobě;● ve stoje s nohama u sebe udělejte úkrok dozadu a při odhodu si pomozte odrazem (zhoupnutím)
ze zadní nohy;● ve stoje s nohama u sebe udělejte úkrok dozadu a při odhodu si pomozte odrazem ze zadní nohy
a ihned po odhodu míčku dokončete pohyb překrokem vpřed;● ve stoje s nohama u sebe, udělejte úkrok dozadu, odrazte se do vzduchu, přetočte se a dopadněte
na zem (přeskok).
Tato cvičení děti učí zapojit tělo tak, aby hodu dodaly patřičnou sílu.
ChyTÁNÍ zEShORA
Vybízejte k chytání letícího předmětu s palci u sebe (hřbet ruky natočený vzhůru). začněte s chytáním přímo před tělem a poté přejděte k chytání:
● na té či oné straně vedle těla;● jednoruč.
05. hRy S ChyTÁNÍM A hÁzENÍMjde o zábavné hry, které podporují rozvoj schopností házení a chytání.
hRy S ChyTÁNÍM
● Dvě nanejvýš pětičlenná družstva. Míček se zátěží (snáze se odhazuje).● hra ve vymezeném prostoru, každý z týmů se snaží zmocnit míčku, se kterým se hraje.● Kontakt mezi hráči není dovolen. jakmile se hráč ocitne v držení míčku, nesmí se pohnout do té
doby, dokud nenahraje jinému členovi svého týmu.● Tuto hru lze využít ke zlepšením odhodové techniky horem. Tomu lze napomoci vytvořením určitých
pravidel, která správnou techniku vyžadují. Např. ztráta míčku, pokud se hráč ke svém hodu nepostaví bokem.
„hÁzECÍ“ BADMINTON
● Dva hráči proti sobě soupeří na polovině kurtu s jedním míčkem.● Míček si přehazují tam a zpět přes síť s cílem, aby dopadl na soupeřovu stranu kurtu, nebo aby svým
hodem soupeře donutili k chybě (např. hodit míček do sítě).● jakmile jeden z hráčů míček chytí, musí jej zpátky hodit z téhož místa, kde jej chytil.● Pokud se míček nachází v přední polovině kurtu, musí být odhozen spodem. Pokud došlo k jeho
chycení v zadní části kurtu, musí být odhozen horem. ● Tuto hru lze opět využít ke zlepšení odhodové techniky horem, pokud zabudujeme vhodná pravidla
zdůrazňující správnou techniku. Např. při odhodu míče horem musí hráč vyskočit do vzduchu a udělat přeskok. Pokud tak neučiní, ztrácí bod.
● hráči sami mohou vymyslet týmovou podobu této hry, která by se dala hrát na celém kurtu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
77
06. ROzVÍjENÍ SChOPNOSTI zASÁhNOUT (MÍčEK)Při házení a chytání se ruka dostává do přímého kontaktu s předmětem. zásah (úder) raketou vyžaduje, aby hráč upravil své postavení tak, aby předmět zasáhl hlavou rakety, která se nachází v určité vzdálenosti od ruky. Cvičení by proto měla hráčům pomoci lépe zvládnout tento přechod.
07. ODBÍjENÍ RUKOUOdbíjení rukou je rozvíjením dovedností spojených s chytáním a házením. Vyžaduje pozorné sledování letícího předmětu a nastavení nohou a rukou do takové pozice, ze které bude možné předmět úspěšně zasáhnout.
hráči pracují každý sám, dlaní se ve vzduchu snaží zasahovat nafukovací balónek nebo míč. zkoušejte zasahovat balónek jednou rukou, pak druhou, pak ruce střídejte. Pokuste se udržet balónek ve vzduchu a zkoušet při tom různé triky (např. sednout si na zem a znovu se postavit).
hráči pracují každý sám, hřbetem ruky se ve vzduchu snaží zasahovat nafukovací balónek nebo míč. zkoušejte zasahovat balónek jednou rukou, pak druhou, pak ruce střídejte. Pokuste se udržet balónek ve vzduchu a zkoušet při tom různé triky (např. sednout si na zem a znovu se postavit).
hráči pracují každý sám. Nafukovací balónek nebo míč se snaží ve vzduchu udržet odbíjením dlaní i hřbetem obou rukou. zkuste předvést celou sérii triků.
Vezměte balónek do ruky a zvedněte jej nad hlavu. zdvihněte a natočte druhou ruku tak, abyste viděli její dlaň.
Dlaní pak udeřte do balónku a vyrazte si jej z ruky. zdůrazněte dotažení pohybu, při kterém hráč uvidí hřbet své ruky (pronace předloktí).
Dvojice si pinkají s nafukovacím balónkem nebo míčem, který odbíjejí dlaní i hřbetem ruky. Lze provádět ve stoje i vsedě.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
78
08. ODEhRÁNÍ S POUžITÍM VELMI KRÁTKéhO DRžENÍ RAKETy
S použitím velmi krátkého držení rakety může hráč odehrávaný předmět zasahovat snadno a úspěšně, protože se stále nachází relativně blízko ruky, která jej odbíjí.
● Držení rakety u jejího krčku se hřbetem ruky vzhůru.
● Udržujte ve vzduchu nafukovací balónek, pěnový nebo badmintonový míček a využívejte při tom rotace předloktí.
● Držení rakety u jejího krčku s ukazováčkem zespodu a podél rámu.
● Udržujte ve vzduchu nafukovací balónek, pěnový nebo badmintonový míček a využívejte rotace předloktí.
● Držení rakety u krčku s ukazováčkem zespodu a podél rámu. Přiložte výplet k míčku.
● Oddalte hlavu rakety za použití rotace předloktí.
● Udeřte míček za použití rotace předloktí (hráč po odehrání vidí hřbet své ruky).
09. ODEhRÁNÍ S POUžITÍM DLOUhéhO DRžENÍ RAKETyNáměty, jak procvičovat dlouhé držení rakety, najdete níže v sekci věnované jeho jednotlivým typům.
DRžENÍ RAKETy – ÚVOD
Chceme-li hrát badminton efektivně, pak je pro nás zcela zásadní zvládnout umět raketu uchopit vhodným způsobem v celé řadě situací. Následující návod nám pomůže při výuce různých držení rakety:
● Držení rakety by mělo být uvolněné. V tom je skryta řada výhod, např. snazší změna držení, zlepšená razance úderů, menší únava a větší klamavost úderů.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
79
● K pevnějšímu sevření držátka rakety přirozeně dojde při zásahu. Sevření je výraznější u razantních úderů (např. drajv) než u jemných úderů (např. kraťasy na síti).
● Držení rakety vyžaduje neustálé úpravy podle toho, jestli se míček nachází:
○ před tělem, vedle těla nebo za tělem;○ na bekhendové nebo forhendové straně.
● Držení rakety může být dlouhé a krátké:
○ Dlouhé držení je lepší tam, kde je potřeba větší dosah a větší razance. Např. u většiny úderů ze zadní části kurtu se používá dlouhé držení. Při dlouhém držení se spodní část dlaně zlehka opírá o konec držátka rakety, který je rozšířený, aby raketa z ruky nevyklouzla.
○ Krátké držení rakety se obvykle využívá k rychlým pohybům nebo pokud chceme dosáhnout lepší kontroly úderů.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
80
A) zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy (BASIC GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST
základní držení rakety se používá v situacích, kdy se míček nachází na úrovni hráče, a sice na bekhendové i forhendové straně.
Palec a ukazováček svírají na držátku rakety tvar písmene „V“. Pozice špičky písmene „V“ je velice důležitá a je naznačena níže. základní držení rakety nazýváme také jako tzv. „V“ držení.
zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy: NA ÚROVNI hRÁčE
zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy: PřIBLÍžENÍ
zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy: POzICE ŠPIčKy PÍSMENE „V“ SVÍRANéhO PALCEM A
UKAzOVÁčKEM
ÚVODNÍ CVIčENÍ NA zÁKLADNÍ DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy
● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování.
● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu za zády – jednou, dvakrát nebo třikrát!
● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu:
○ pod nohou;○ pod jednou, pak pod druhou nohou.
● zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. Odehrávejte míček pod jednou i pod druhou nohou nebo za zády.
● Práce ve dvojici. zahrávejte míček do vzduchu s dlaní ruky vzhůru. Snažte se o co největší počet opakování. hráči se střídají.
● Práce ve dvojici. Nahrávejte si navzájem míček přes čáru tam a zpět s dlaní ruky napřed.
● zasahujte předmět (balónek, pěnový míček, míček) zavěšený nad hlavou za použití základního držení rakety. Užijte stejného pohybu jako při házení, jehož cílem bude zasáhnout míček nad nebo lehce před ramenem ruky, kterou raketu držíte.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
81
B) PALCOVé DRžENÍ RAKETy (ThUMB GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST
Palcové držení rakety se používá k odehrávání základních bekhendových úderů před tělem, jako jsou kraťasy, výhozy, sklepnuté míče, bekhendová podání a bekhendové drajvy (pokud dojde k jejich odehrání před tělem). Palec se zapře o širokou stranu držátka rakety, mezi rukou a držátkem je malá mezera.
PALCOVé DRžENÍ RAKETy: POhLED z DÁLKy
PALCOVé DRžENÍ RAKETy: PřIBLÍžENÍ
PALCOVé DRžENÍ RAKETy: POSTAVENÍ PALCE
PALCOVé DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy
ÚVODNÍ CVIčENÍ NA PALCOVé DRžENÍ RAKETy
● Uchopte raketu a palec opřete o držátko rakety. ● Přetočte ruku tak, aby klouby vašich prstů byly natočeny vzhůru.
● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování.
● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec pevně přitisknutý ke spodní straně držátka rakety). Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu za zády – jednou, dvakrát nebo třikrát!
● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si přendávejte raketu:
○ pod nohou;○ pod jednou, pak pod druhou nohou.
● zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování. Mezi jednotlivými údery si klekněte na jedno, pak druhé koleno, sedněte si na zem, lehněte si a znovu vstaňte.
● Práce ve dvojici. zahrávejte míček do vzduchu s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety). Snažte se o co největší počet opakování. hráči se střídají v odehrávání míčku.
● Práce ve dvojici. Nahrávejte si navzájem míček přes čáru tam a zpět s hřbetem ruky napřed (palec podpírá držátko rakety).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
82
C) ROhOVé DRžENÍ RAKETy (CORNER GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST
Rohové držení rakety je alternativou používanou pro bekhendové údery, když se míček nachází na úrovni hráče nebo mírně za tělem. Těmito údery jsou bekhendové drajvy a bloky (když se míček nachází vedle těla), bekhendové klíry, bekhendové dropy a bekhendové smeče.
ROhOVé DRžENÍ RAKETy: POhLED z DÁLKy
ROhOVé DRžENÍ RAKETy: PřIBLÍžENÍ
ROhOVé DRžENÍ RAKETy: POSTAVENÍ PALCE
ÚVODNÍ CVIčENÍ NA ROhOVé DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy
Stoupněte si zády k síti a zasahujte zavěšený předmět mírně zpoza těla, buď ve výši ramen, nebo nad hlavou.
Stoupněte si zády k síti a odehrávejte nahozené míčky mírně zpoza těla, buď ve výši ramen, nebo nad hlavou.
Nastřelujte míčky tak, aby je hráč stojící zády k síti mohl odehrávat mírně zpoza těla.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
83
D) PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy (PANhANDLE GRIP) – ROzVÍjENÁ DOVEDNOST
Plácačkové držení rakety používáme při:
● bekhendových úderech, když se míček nachází poměrně daleko za tělem (např. bekhendové dropy);
● forhendových úderech, když se míček nachází poměrně dost daleko před tělem (např. sklepnutí na síti).
PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy: POhLED z DÁLKy
PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy:
PřIBLÍžENÍ
PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy: POzICE ŠPIčKy PÍSMENE „V“ SVÍRANéhO PALCEM A UKAzOVÁčKEM
ÚVODNÍ CVIčENÍ NA PLÁCAčKOVé DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy
Pro nácvik plácačkového držení rakety v předním forhendovém rohu se věnujte stejným cvičením jako při nácviku sklepnutí na síti.
Pro nácvik plácačkového držení rakety v nouzi v zadním bekhendovém rohu se věnujte stejným cvičením jako při nácviku obranných bekhendových dropů.
E) ÚVODNÍ CVIčENÍ NA zMĚNy DRžENÍ RAKETy – zPŮSOB VÝUKy
zahrávejte míček do vzduchu pětkrát za použití základního držení rakety (forhend), pak pětkrát za použití palcového držení rakety (bekhend). Postupně snižujte počet na 4, 3, 2 a 1 zásah, až nakonec budete střídat držení rakety po každém úderu.
Nahazujte si míčky a odehrávejte je zpět na svého tréninkového partnera. Pětkrát se základním držením rakety na forhendu, pětkrát s palcovým držením rakety na bekhendu. Postupně snižujte počet zásahů na 4, 3, 2 a 1 zásah, až nakonec budete střídat držení rakety po každém úderu.
Vrchním forhendovým úderem se základním držením rakety zasáhněte zavěšený míček, pak utíkejte dopředu a odehrajte nahozený míček s bekhendovým palcovým držením rakety.
Vrchním forhendovým úderem se základním držením rakety zasáhněte zavěšený míček, poté se otočte a zasáhněte stejný předmět vrchním bekhendovým úderem s rohovým držením rakety.
Sklepněte míček nahozený na síť s použitím plácačkového držení rakety (forhendové sklepnutí). změňte na palcové držení a sklepněte míček nahozený na síť (bekhendové sklepnutí).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
84
10. zÁKLADNÍ ÚDERyTato sekce se věnuje široké škále úderů používaných v badmintonu. U každého z nich se dozvíte:
● odkud a kam se úder hraje;● kdy úder používáme;● proč úder hrajeme;● jak úder vypadá (včetně přípravy, nápřahu, švihu a dotažení);● jak úder procvičovat;● rady, tipy a variace (podseknuté míče, sekané míče a příležitosti zahrát klamavý úder).
V následující sekci věnované úderům se pracuje s touto barevnou tabulkou.
KAM ÚDER LETÍ KDy ÚDER POUžÍVÁME PROč ÚDER hRAjEME
PODOBA ÚDERU
PřÍPRAVA NÁPřAh ÚDEROVÝ ŠVIh DOTAžENÍ
jAK ÚDERy UVéST
RADy, TIPy A VARIACE
A) KLAMAVé ÚDERy
Schopnost přelstít soupeře je v badmintonu neoddělitelnou součástí hry. Kdykoliv to jen jde, měl by úder vypadat stejně jako všechny jemu příbuzné údery, aby soupeř nikdy nevěděl, který z nich má očekávat. To se nyní promítne i v průběžně podávaných technických informacích k provedení jednotlivých úderů.
B) ODEhRÁNÍ A POhyB
Přestože se tato sekce zaměřuje na samotné odehrání míčku, je důležité zařadit do praktikovaných cvičení co nejdříve i pohyb. z dřívější sekce věnované rozvoji dovedností můžete čerpat nápady, jak úder s pohybem spojit, Pozornost věnujte zejména rozvíjení dovedností metodou řetězení.
C) ÚDERy PO čÁřE A ÚDERy KřÍžEM
Údery lze zahrávat tzv. po čáře (přímé údery) anebo křížem. Křížem zahrajete úder tak, že:
● budete míček zasahovat před tělem;● změníte držení rakety, což umožní změnit postavení hlavy rakety;● ohnete zápěstí, čímž změníte postavení hlavy rakety;● míček „seknete“.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
85
11. ÚVOD DO PODÁNÍPravidla hry vymezují, co smí při podání podávající hráč udělat. jak by správně provedené podání mělo vypadat, je uvedeno níže.
Poznámka: Uvedená pravidla jsou aktuální v době vydání knížky. Úkolem trenéra je s využitím webových stránek BWF sledovat veškeré změny, které se pravidel hry týkají.
Správné provedení podání:
● Ani jedna ze stran nesmí způsobit zbytečné zdržování při provedení podání od okamžiku, kdy podávající a přijímající hráči zaujali příslušná postavení. Při ukončení zpětného pohybu hlavy rakety podávajícího je jakékoliv zdržování v začátku podání považováno za zbytečné zdržování.
● Podávající a přijímající hráč musí stát uvnitř diagonálně protilehlých polí pro podání, aniž se dotýkají čar ohraničujících tato pole pro podání.
Pole pro podání – dvouhra (dlouhé a úzké) Pole pro podání – čtyřhra (krátké a široké)
● Některá část obou chodidel jak podávajícího tak přijímajícího hráče se musí dotýkat podlahy dvorce a musí zůstat bez pohybu od doby, kdy je podání zahájeno až do okamžiku, kdy je podání provedeno.
● Raketa podávajícího musí nejprve udeřit základnu (hlavičku) míčku.
● V okamžiku zásahu raketou by se celý míček měl nacházet pod úrovní pasu podávajícího. za pas se považuje pomyslná čára kolem těla v úrovni nejspodnějšího žebra podávajícího.
● hřídelka rakety podávajícího hráče musí v okamžiku zásahu míčku směřovat směrem dolů.
● Pohyb rakety podávajícího hráče musí pokračovat kupředu od okamžiku zahájení podání do okamžiku provedení podání.
● Let míčku od rakety podávajícího hráče musí směřovat vzhůru přes síť, a pokud není zachycen, dopadne do pole pro podání přijímajícího hráče (tzn. na nebo mezi čáry ohraničující tuto oblast). Při pokusu o podání podávající nesmí míček minout.
jakmile hráči již zaujali své pozice, první pohyb rakety podávajícího hráče směrem vpřed je zahájením podání.
Podání je provedeno, když je po jeho zahájení míček zasažen raketou podávajícího hráče, nebo při pokusu podat podávající hráč míček mine.
Podávající hráč nesmí podávat, dokud přijímající hráč není připraven, ale pokud se přijímající hráč pokusí podání vrátit, má se za to, že byl připraven.
Ve čtyřhrách během provádění podání mohou spoluhráči zaujmout jakoukoliv pozici, která nebrání ve výhledu podávajícímu hráči nebo přijímajícímu protihráči.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
86
a.
Vyst
řele
né b
ekhe
ndov
é po
dání KA
M Ú
DER
LET
ÍKD
y Ú
DER
PO
UžÍ
VÁM
EPR
Oč
ÚD
ER h
RAj
EME
Podl
e pr
avid
el h
ry m
usí m
íček
letě
t z je
dnoh
o po
le p
ro p
odán
í do
druh
ého,
dia
goná
lně
prot
ilehl
ého
pole
. Ve
dvou
hře
můž
e vy
stře
lené
po
dání
letě
t k z
adní
čář
e. V
e čt
yřhř
e m
usí
vyst
řele
né p
odán
í dop
adno
ut d
o pr
osto
ru, k
terý
oh
rani
čuje
vni
třní d
eblo
vá č
ára
pro
podá
ní.
Vyst
řele
né b
ekhe
ndov
é po
dání
se
použ
ívá
na z
ačát
ku v
ýměn
y, m
íček
zah
rává
me
z ne
utrá
lníh
o/de
fenz
ivní
ho p
osta
vení
.
Snaž
íme
se s
oupe
ře d
onut
it k
pohy
bu d
ozad
u a
vyvé
st je
j z ro
vnov
áhy
tím, ž
e ho
přim
ějem
e uv
ěřit,
že
se c
hyst
áme
zahr
át k
rátk
é po
dání
.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● Po
stoj
se
můž
e rů
znit,
nej
běžn
ější
je
s vý
pado
vou
noho
u vp
ředu
, pob
líž „t
éčka
“ (s
pojn
ice
stře
dové
a p
ředn
í pod
ávac
í čá
ry).
● Po
užijt
e kr
átké
, uvo
lněn
é pa
lcov
é dr
žení
ra
kety
(pro
čty
řhru
).●
Vytá
hnět
e ra
ketu
dop
ředu
pře
d tě
lo.
● Po
ložt
e m
íček
na
rake
tu.
NÁP
řAh
● O
hnět
e zá
pěst
í a le
hce
vyto
čte
před
lokt
í. ●
Stáh
něte
rake
tu o
kou
sek
zpět
.●
„Ote
vřet
e“ h
lavu
rake
ty.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Šv
ihně
te h
lavo
u ra
kety
sm
ěrem
vpř
ed
(zry
chlu
jící s
e po
hyb)
.
●
Vyst
řelte
míč
ek z
ruky
.
DO
TAžE
NÍ
● Ki
netic
ká e
nerg
ie ra
kety
pře
cház
í v ro
taci
pa
že.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
87
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A V
yS
TřE
LEN
é B
EK
hE
ND
OV
é P
OD
ÁN
Í
Vyst
řelu
jte m
íček
z ru
ky n
a te
rč (o
bruč
, kra
bice
atd
.) be
z po
užití
sítě
. Vzd
álen
ost m
ezi h
ráče
m a
terč
em b
y m
ěla
být d
osta
tečn
ě dl
ouhá
na
to, a
by d
ošlo
ke
skut
ečné
mu
vyst
řele
ní m
íčku
(tj.
odeh
rání
s
nále
žito
u ra
zanc
í).
V m
alýc
h sk
upin
kách
stří
lejte
bek
hend
ovým
pod
áním
na
bodo
vané
terč
e (n
apř.
1 bo
d =
velk
ý te
rč, 5
bod
ů =
stře
dně
velk
ý te
rč, 1
0 bo
dů =
mal
ý te
rč).
Po o
dehr
ání m
íčku
utík
ejte
pro
míč
ek, s
eber
te
jej a
zař
aďte
se
na k
onec
řady
. Poč
ítejte
si s
vé s
kóre
a p
orov
nejte
je s
ost
atní
mi v
e sk
upin
ě ne
bo je
přič
těte
k v
ýsle
dku
celé
ho v
ašeh
o tý
mu
a po
rovn
ejte
s v
ýsle
dky
osta
tníc
h tý
mů
po u
plyn
utí
urči
tého
čas
ovéh
o lim
itu (n
apř.
3 m
inut
y). V
zdál
enos
t mez
i hrá
čem
a te
rčem
by
měl
a bý
t dos
tate
čně
dlou
há n
a to
, aby
doš
lo k
e sk
uteč
ném
u vy
stře
lení
míč
ku (t
j. od
ehrá
ní s
nál
ežito
u ra
zanc
í).
Dva
hrá
či, k
aždý
sto
jí na
své
stra
ně s
ítě. P
oblíž
zad
ní p
odáv
ací č
áry
svéh
o po
le p
ro p
odán
í um
ístí
terč
. Tito
dva
hrá
či s
e pa
k st
řídaj
í v p
okus
ech
(vys
třele
né b
ekhe
ndov
é po
dání
) a p
očíta
jí si
, kol
ikrá
t kd
o te
rč tr
efil.
Po u
plyn
utí č
asov
ého
limitu
(nap
ř. 3
min
uty)
se
výsl
edky
por
ovna
jí a
vyhl
ásí s
e ví
těz.
Při
rem
íze
vyst
řelte
míč
ek d
o vz
duch
u a
vyhr
ává
ten,
na
jeho
ž st
ranu
hla
vičk
a po
dop
adu
ukáž
e.
Vítě
zové
se
poso
uvaj
í pře
s tě
locv
ičnu
na
jedn
u, p
oraž
ení n
a dr
uhou
stra
nu, a
by m
ohli
hrát
pro
ti no
vým
sou
peřů
m.
hra
jte z
ápas
, ve
kter
ém s
e sm
í zač
ínat
pou
ze v
ystře
lený
m b
ekhe
ndov
ým p
odán
ím.
Na
zváž
ení:
● do
volit
hrá
čům
dva
pok
usy,
aby
v p
řípad
ě, ž
e pr
vní p
odán
í let
í do
autu
/sítě
, měl
i mož
nost
opr
avy;
● v
podá
vání
se
stříd
ejte
, aby
kaž
dý d
osta
l rov
ný p
očet
příl
ežito
stí k
pro
cvič
ení p
odán
í;●
přijí
maj
ící s
i sto
upá
do rů
znýc
h po
zic
(jiné
mís
to, j
inak
pos
tave
ná ra
keta
). Po
dáva
jící p
odle
toho
mus
í přiz
půso
bit s
vé p
odán
í (na
př. d
o st
rany
, ke
stře
du a
td.).
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● h
rajte
své
vys
třele
né p
odán
í tak
, aby
vyp
adal
o ja
ko k
rátk
é po
dání
. zm
atet
e tím
své
ho s
oupe
ře.
● Ve
dvo
uhře
lze
vyst
řele
né b
ekhe
ndov
é po
dání
hrá
t s d
elší
m d
ržen
ím ra
kety
a z
ahrá
vat j
ej h
loub
ěji d
o ku
rtu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
88
b.
Krát
ké b
ekhe
ndov
é po
dání
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Podl
e pr
avid
el h
ry m
usí m
íček
letě
t z je
dnoh
o po
le p
ro p
odán
í do
druh
ého,
dia
goná
lně
prot
ilehl
ého
pole
. Krá
tké
bekh
endo
vé p
odán
í pr
olét
ává
těsn
ě ko
lem
sítě
a d
opad
á do
pře
dní
část
i dia
goná
lně
prot
ilehl
ého
pole
pro
pod
ání.
Ve č
tyřh
rách
a d
vouh
ře m
užů
k za
háje
ní
vým
ěny
z de
fenz
ivní
ho/n
eutrá
lníh
o po
stav
ení.
● N
edáv
á so
upeř
i tol
ik p
řílež
itost
í k ú
toku
.
● Po
dáva
jícím
u hr
áči n
apom
áhá
vytv
ořit
siVú
točn
é př
íleži
tost
i pro
seb
e sa
ma.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● Po
stoj
se
můž
e rů
znit,
nej
běžn
ější
je
s vý
pado
vou
noho
u vp
ředu
, pob
líž „t
éčka
“ (s
pojn
ice
stře
dové
a p
ředn
í pod
ávac
í čá
ry).
● Po
užijt
e kr
átké
, uvo
lněn
é pa
lcov
é dr
žení
ra
kety
(pro
čty
řhru
).●
Vytá
hnět
e ra
ketu
dop
ředu
pře
d tě
lo.
● Po
ložt
e m
íček
na
rake
tu.
NÁP
řAh
● St
áhně
te ra
ketu
o k
ouse
k zp
ět.
● Le
hce
„poo
tevř
ete“
hla
vu ra
kety
.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Po
hnět
e ra
keto
u ve
sm
ěru
míč
ku.
● Vy
pusť
te m
íček
z ru
ky.
DO
TAžE
NÍ
● Po
krač
ujte
v d
opře
dném
poh
ybu.
● zd
vihn
ěte
rake
tu p
ro z
astra
šení
sou
peře
př
i jeh
o př
íjmu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
89
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A K
RÁ
TKé
BE
Kh
EN
DO
Vé
PO
DÁ
NÍ
Ode
hráv
ejte
míč
ek z
ruky
na
terč
(obr
uč, k
yblík
apo
d.) b
ez p
ouži
tí sí
tě.
V m
alýc
h sk
upin
kách
hra
jte k
rátk
é be
khen
dové
pod
ání n
a bo
dova
né te
rče
(nap
ř. 1
bod
= ve
lký
terč
, 5 b
odů
= st
ředn
ě ve
lký
terč
, 10
bodů
= m
alý
terč
). Po
ode
hrán
í míč
ku u
tíkej
te p
ro m
íček
, seb
erte
je
j a z
ařaď
te s
e na
kon
ec řa
dy. P
očíte
jte s
i své
skó
re a
por
ovne
jte je
s o
stat
ním
i ve
skup
ině
nebo
je p
řičtě
te k
výs
ledk
u ce
lého
vaš
eho
tým
u a
poro
vnej
te s
výs
ledk
y os
tatn
ích
tým
ů po
upl
ynut
í ur
čité
ho č
asov
ého
limitu
(nap
ř. 3
min
uty)
.
Dva
hrá
či, k
aždý
sto
jí na
své
stra
ně s
ítě. P
oblíž
pře
dní p
odáv
ací č
áry
svéh
o po
le p
ro p
odán
í um
ístí
terč
. Tito
dva
hrá
či s
e pa
k st
řídaj
í v p
okus
ech
(krá
tké
bekh
endo
vé p
odán
í) a
počí
tají
si, k
olik
rát
kdo
trefil
terč
. Po
uply
nutí
časo
vého
lim
itu (n
apř.
3 m
inut
y) s
e vý
sled
ky p
orov
nají
a vy
hlás
í se
vítě
z. P
ři re
míz
e vy
stře
lte m
íček
do
vzdu
chu
a vy
hráv
á te
n, n
a je
hož
stra
nu h
lavi
čka
po d
opad
u uk
áže,
bu
de v
ítěz.
Vítě
zové
se
poso
uvaj
í pře
s tě
locv
ičnu
na
jedn
u, p
oraž
ení n
a dr
uhou
stra
nu, a
by m
ohli
hrát
pro
ti no
vým
sou
peřů
m.
hra
jte z
ápas
, ve
kter
ém s
e sm
í zač
ínat
pou
ze k
rátk
ým b
ekhe
ndov
ým p
odán
ím.
Na
zváž
ení:
● do
volit
hrá
čům
dva
pok
usy,
aby
v p
řípad
ě, ž
e pr
vní p
odán
í let
í do
autu
/sítě
, měl
i mož
nost
opr
avy;
● v
podá
vání
se
stříd
ejte
, aby
kaž
dý d
osta
l rov
ný p
očet
příl
ežito
stí k
jeho
pro
cvič
ení;
● př
ijím
ajíc
í si s
toup
á do
různ
ých
pozi
c (ji
né m
ísto
, jin
ak p
osta
vená
rake
ta).
Podá
vajíc
í pod
le to
ho m
usí p
řizpů
sobi
t své
pod
ání (
např
. do
stra
ny, k
e st
ředu
, na
hráč
e at
d.).
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● h
rajte
krá
tké
podá
ní ta
k, a
by v
ypad
alo
jako
vaš
e dl
ouhé
pod
ání.
zmat
ete
tím s
vého
sou
peře
. ●
Při č
tyřh
ře p
odáv
ejte
zej
mén
a na
stře
d. U
mož
ní v
ám to
ste
jně
dobř
e po
krýt
příj
my
jdou
cí n
a ob
ě st
rany
. I ta
k se
nau
čte
vario
vat s
vé k
rátk
é po
dání
pod
él p
ředn
í pod
ávac
í čár
y, a
by v
áš s
oupe
ř ne
vědě
l, co
zah
raje
te a
nem
ěl p
otře
bný
klid
na
své
oblíb
ené
příjm
y.
● Ve
dvo
uhře
pod
ávej
te o
něc
o hl
oubě
ji do
kur
tu, a
by v
áš s
oupe
ř nem
ohl t
ak s
nadn
o hr
át p
řesn
é kr
aťas
y na
síť.
● Ve
dvo
uhře
lze
krát
ké b
ekhe
ndov
é po
dání
zah
ráva
t s d
elší
m d
ržen
ím ra
kety
a v
ětší
raza
ncí.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
90
c.
Vyst
řele
né fo
rhen
dové
pod
ání KA
M Ú
DER
LET
ÍKD
y Ú
DER
PO
UžÍ
VÁM
EPR
Oč
ÚD
ER h
RAj
EME
Podl
e pr
avid
el h
ry m
usí m
íček
letě
t z je
dnoh
o po
le p
ro p
odán
í do
druh
ého,
dia
goná
lně
prot
ilehl
ého
pole
. Ve
dvou
hře
můž
e vy
stře
lené
po
dání
letě
t k z
adní
čář
e.
Vyst
řele
né fo
rhen
dové
pod
ání h
raje
me
na z
ačát
ku v
ýměn
y, k
dy js
me
v de
fenz
ivní
m/
neut
ráln
ím p
osta
vení
. Pou
žívá
se
zejm
éna
ve d
vouh
ře ž
en, a
le m
ůže
být p
ouži
to
v kt
erék
oliv
z d
isci
plín
.
Snaž
íme
se s
oupe
ře d
onut
it k
pohy
bu d
ozad
u a
vyvé
st je
j z ro
vnov
áhy
tím, ž
e ho
přim
ějem
e uv
ěřit,
že
se c
hyst
áme
zahr
át k
rátk
é po
dání
.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● Po
stoj
bok
em u
vnitř
pol
e pr
o po
dání
.●
zákl
adní
drž
ení r
aket
y.●
Rak
eta
a m
íček
ve
zvýš
ené
polo
ze.
● Vá
ha s
počí
vá n
a za
dní n
oze.
NÁP
řAh
● za
čnět
e př
enáš
et v
áhu
směr
em d
opře
du.
● Pu
sťte
míč
ek z
ruky
(ved
le/p
řed
sebe
).●
Sniž
te ra
ketu
.●
Ohn
ěte
zápě
stí a
vyt
očte
pře
dlok
tí (s
upin
ace)
.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Po
krač
ujte
v p
řeno
su v
áhy
na p
ředn
í ch
odid
lo.
● Šv
ihně
te ra
keto
u vp
řed.
● zr
ychl
ete
pohy
b ra
kety
pro
nací
pře
dlok
tí a
naro
vnán
ím z
ápěs
tí.
● Tv
rdě
udeř
te m
íček
– p
řed
sebo
u a
vedl
e tě
la.
DO
TAžE
NÍ
● Ki
netic
ká e
nerg
ie v
ynáš
í rak
etu
do v
ýšky
a
prot
ahuj
e ce
lý p
ohyb
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
91
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A V
yS
TřE
LEN
é F
OR
hE
ND
OV
é P
OD
ÁN
Í
Forh
endo
vá p
odán
í jso
u o
něco
slo
žitě
jší n
ež b
ekhe
ndov
á, p
roto
že s
e př
i nic
h za
sahu
je p
adaj
ící m
íček
. jak
se
s to
uto
slož
itost
í vyr
ovna
t je
pops
áno
v ní
že u
vede
ných
cvi
čení
ch.
Pro
okam
žité
dos
ažen
í úsp
ěšno
sti:
● vy
bídn
ěte
hráč
e k
užití
zák
ladn
ího
drže
ní ra
kety
;●
polo
žte
míč
ek n
a vý
plet
rake
ty (a
by s
e m
u to
pov
edlo
, mus
í se
hráč
mírn
ě př
edkl
onit)
;●
prov
eďte
krá
tký
nápř
ah tí
m, ž
e za
lom
íte z
ápěs
tí;●
vyst
řelte
míč
ek z
ruky
.
● M
alé
skup
inky
(nap
ř. tro
jice)
, kaž
dý z
hrá
čů v
opa
čné
ruce
, než
ve
kter
é dr
ží ra
ketu
, třím
á m
íček
a č
eká
na z
adní
čář
e ku
rtu.
● h
ráči
pos
tupn
ě vy
bíha
jí do
pře
dní č
ásti
kurtu
, kde
je p
osta
vená
tuba
na
míč
ky. z
e vz
přím
ené
pozi
ce v
e st
oje
se p
okou
šejí
míč
ek u
pust
it př
ímo
do tu
by.
● Po
kud
min
ou, s
eber
ou m
íček
ze
zem
ě a
běží
zpě
t na
kone
c řa
dy. j
akm
ile s
e vš
echn
y př
ipra
vené
míč
ky o
citn
ou v
tubě
, tub
a se
vyp
rázd
ní a
dru
žstv
o se
v n
ovém
kol
e sn
aží v
ylep
šit s
vé s
kóre
.●
hra
kon
čí p
o vy
prše
ní d
ohod
nuté
ho č
asov
ého
limitu
.
Spoj
ením
dvo
u př
edch
ozíc
h cv
ičen
í v je
dno
se h
ráči
pos
tupn
ě na
učí:
● po
uště
t míč
ek z
vět
ší v
ýšky
;●
prod
louž
it dé
lku
švih
u;
● př
i úde
ru lé
pe p
řená
šet v
áhu.
Dva
hrá
či, k
aždý
sto
jí na
své
stra
ně s
ítě. P
oblíž
zad
ní p
odáv
ací č
áry
svéh
o po
le p
ro p
odán
í um
ístí
terč
. Tito
dva
hrá
či s
e pa
k st
řídaj
í v p
okus
ech
(vys
třele
né fo
rhen
dové
pod
ání)
a po
číta
jí si
, kol
ikrá
t kd
o te
rč tr
efil.
Po u
plyn
utí č
asov
ého
limitu
(nap
ř. 3
min
uty)
se
výsl
edky
por
ovna
jí a
vyhl
ásí s
e ví
těz.
Při
rem
íze
vyst
řelte
míč
ek d
o vz
duch
u a
vyhr
ává
ten,
na
jeho
ž st
ranu
hla
vičk
a po
dop
adu
ukáž
e.
Vítě
zové
se
poso
uvaj
í pře
s tě
locv
ičnu
na
jedn
u, p
oraž
ení n
a dr
uhou
stra
nu, a
by m
ohli
hrát
pro
ti no
vým
sou
peřů
m.
hra
jte z
ápas
, ve
kter
ém s
e sm
í zač
ínat
pou
ze v
ystře
lený
m fo
rhen
dový
m p
odán
ím.
Na
zváž
ení:
● do
volit
hrá
čům
dva
pok
usy,
aby
v p
řípad
ě, ž
e pr
vní p
odán
í let
í do
autu
/sítě
, měl
i mož
nost
opr
avy;
● v
podá
vání
se
stříd
ejte
, aby
kaž
dý d
osta
l rov
ný p
očet
příl
ežito
stí k
pro
cvič
ení p
odán
í;●
přijí
maj
ící s
i sto
upá
do rů
znýc
h po
zic
(jiné
mís
to, j
inak
pos
tave
ná ra
keta
). Po
dáva
jící p
odle
toho
mus
í přiz
půso
bit s
vé v
ystře
lené
pod
ání (
např
. do
stra
ny, k
e st
ředu
atd
.).
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Po
dáve
jte ta
k, a
by v
aše
krát
ké i
dlou
hé p
odán
í vyp
adal
o st
ejně
. zm
atet
e tím
sou
peře
a z
area
guje
-li c
hybn
ě, m
ůže
se v
ám p
odař
it vy
chýl
it je
j z ro
vnov
áhy.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
92
d.
Krát
ké fo
rhen
dové
pod
ání
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Podl
e pr
avid
el h
ry m
usí m
íček
letě
t z je
dnoh
o po
le p
ro p
odán
í do
druh
ého,
dia
goná
lně
prot
ilehl
ého
pole
. Krá
tké
podá
ní le
tí do
pře
dní
část
i sou
peřo
va p
ole
pro
podá
ní.
zejm
éna
ve d
vouh
ře ž
en k
zah
ájen
í vým
ěny
z de
fenz
ivní
ho/n
eutrá
lníh
o po
stav
ení.
● N
edáv
á so
upeř
i tol
ik p
řílež
itost
í k ú
toku
.
● Po
dáva
jícím
u hr
áči n
apom
áhá
vytv
ořit
si ú
točn
é př
íleži
tost
i pro
seb
e sa
ma.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● Po
stoj
bok
em u
vnitř
pol
e pr
o po
dání
.●
zákl
adní
drž
ení r
aket
y.●
Rak
eta
a m
íček
ve
zvýš
ené
polo
ze.
● Vá
ha s
počí
vá n
a za
dní n
oze.
NÁP
řAh
● za
čnět
e př
enáš
et v
áhu
směr
em d
opře
du.
● Pu
sťte
míč
ek z
ruky
(ved
le/p
řed
sebe
).●
Sniž
te ra
ketu
.●
Ohn
ěte
zápě
stí a
vyt
očte
pře
dlok
tí (s
upin
ace)
.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Šv
ihně
te ra
ketu
vpř
ed.
● U
držu
jte o
hnut
é (z
alom
ené)
záp
ěstí.
● za
sáhn
ěte
míč
ek p
řed
sebo
u a
vedl
e tě
la.
● D
okon
čete
poh
yb ra
kety
ve
směr
u m
íčku
.
DO
TAžE
NÍ
● zd
vihn
ěte
rake
tu d
o př
ipra
vené
poz
ice.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
93
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A K
RÁ
TKé
FO
Rh
EN
DO
Vé
PO
DÁ
NÍ
Forh
endo
vá p
odán
í jso
u o
něco
slo
žitě
jší n
ež b
ekhe
ndov
á, p
roto
že s
e př
i nic
h za
sahu
je p
adaj
ící m
íček
. jak
se
s to
uto
slož
itost
í vyr
ovna
t je
pops
áno
v ní
že u
vede
ných
cvi
čení
ch.
Pro
okam
žité
dos
ažen
í úsp
ěšno
sti:
● vy
bídn
ěte
hráč
e k
užití
zák
ladn
ího
drže
ní a
pol
ožen
í míč
ku p
římo
na v
ýple
t rak
ety
(aby
se
mu
to p
oved
lo, m
usí s
e hr
áč m
írně
před
klon
it);
● ud
ělej
te k
rátk
ý ná
přah
, kte
rého
doc
ílíte
ohn
utím
záp
ěstí
a su
pina
cí p
ředl
oktí;
●
se z
ápěs
tím v
této
nap
nuté
pol
oze
hráč
pro
vede
poh
yb ra
keto
u ve
sm
ěru
míč
ku.
● M
alé
skup
inky
(nap
ř. tro
jice)
, kaž
dý z
hrá
čů v
opa
čné
ruce
, než
ve
kter
é dr
ží ra
ketu
, třím
á m
íček
a č
eká
na z
adní
čář
e ku
rtu.
hrá
či p
ostu
pně
vybí
hají
do p
ředn
í čás
ti ku
rtu, k
de je
pos
tave
ná tu
ba n
a m
íčky
. ze
vzpř
ímen
é po
zice
ve
stoj
e se
pok
ouše
jí m
íček
upu
stit
přím
o do
tuby
.Po
kud
min
ou, s
eber
ou m
íček
ze
zem
ě a
běží
zpě
t na
kone
c řa
dy. j
akm
ile s
e vš
echn
y př
ipra
vené
míč
ky o
citn
ou v
tubě
, tub
a se
vyp
rázd
ní a
dru
žstv
o se
v n
ovém
kol
e sn
aží v
ylep
šit s
vé s
kóre
.●
hra
kon
čí p
o vy
prše
ní d
ohod
nuté
ho č
asov
ého
limitu
.
Spoj
ením
dvo
u př
edch
ozíc
h cv
ičen
í v je
dno
se h
ráči
pos
tupn
ě na
učí:
○ po
uště
t míč
ek z
vět
ší v
ýšky
; ○
prod
louž
it dé
lku
švih
u,
● us
nadn
it si
pře
nese
ní v
áhy
tím, ž
e za
dní b
ok p
ooto
čí p
lynu
le d
opře
du.
Cvi
čení
s t
erče
m
● S
použ
itím
výš
e uv
eden
é te
chni
ky h
rajte
míč
ek n
a te
rče
rozm
ístě
né v
e vz
dále
nost
i 4–6
m o
d po
dáva
jícíh
o. N
epou
žíve
jte s
íť.
● D
va h
ráči
, kaž
dý s
tojí
na s
vé s
traně
sítě
. ●
Pobl
íž p
ředn
í pod
ávac
í čár
y sv
ého
pole
pro
pod
ání u
mís
tí te
rč.
● Ti
to d
va h
ráči
se
pak
stříd
ají v
pok
usec
h (k
rátk
é fo
rhen
dové
pod
ání)
a po
číta
jí si
, kol
ikrá
t kdo
terč
trefi
l.●
Po u
plyn
utí č
asov
ého
limitu
(nap
ř. 3
min
uty)
se
výsl
edky
por
ovna
jí a
vyhl
ásí s
e ví
těz.
Při
rem
íze
vyst
řelte
míč
ek d
o vz
duch
u a
vyhr
ává
ten,
na
jeho
ž st
ranu
hla
vičk
a po
dop
adu
ukáž
e. V
ítězo
vé
se p
osou
vají
přes
tělo
cvič
nu n
a je
dnu,
por
ažen
í na
druh
ou s
tranu
, aby
moh
li hr
át p
roti
nový
m s
oupe
řům
.
hra
jte z
ápas
, ve
kter
ém s
e sm
í zač
ínat
pou
ze k
rátk
ým fo
rhen
dový
m p
odán
ím.
Na
zváž
ení:
○ do
volit
hrá
čům
dva
pok
usy,
aby
v p
řípad
ě, ž
e pr
vní p
odán
í let
í do
autu
/sítě
, měl
i mož
nost
opr
avy;
○ v
podá
vání
se
stříd
ejte
, aby
kaž
dý d
osta
l rov
ný p
očet
příl
ežito
stí k
pro
cvič
ení p
odán
í;
● př
ijím
ajíc
í si s
toup
á do
různ
ých
pozi
c (ji
né m
ísto
, jin
ak p
osta
vená
rake
ta).
Podá
vajíc
í pod
le to
ho m
usí p
řizpů
sobi
t své
vys
třele
né p
odán
í (na
př. d
o st
rany
, ke
stře
du a
td.).
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● h
rajte
svá
krá
tká,
vys
třele
ná a
vys
oká
podá
ní ta
k, a
by v
ypad
ala
stej
ně. z
mat
ete
tím s
vého
sou
peře
. ●
Podá
vejte
do
různ
ých
mís
t, vs
tup
do h
ry ta
k bu
de p
ro s
oupe
ře o
btíž
nějš
í. ●
Ve d
vouh
ře p
odáv
ejte
o n
ěco
hlou
běji
do k
urtu
, sou
peř t
ak b
ude
mít
mén
ě ša
ncí z
ahrá
t pře
sný
krať
as.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
94
e.
Vyso
ké fo
rhen
dové
pod
ání
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Podl
e pr
avid
el h
ry m
usí m
íček
letě
t z je
dnoh
o po
le p
ro p
odán
í do
druh
ého,
dia
goná
lně
prot
ilehl
ého
pole
. Vys
oké
podá
ní le
tí do
zad
ní
část
i sou
peřo
va p
ole
pro
podá
ní a
dop
adá
verti
káln
ě. V
ysok
é po
dání
se
hraj
e sp
íše
do b
lízko
sti s
tředu
, což
sou
peři
dává
mén
ě m
ožno
stí v
e vo
lbě
křiv
ky je
ho p
říjm
u.
Vyso
ké fo
rhen
dové
pod
ání s
e po
užív
á ve
dvo
uhře
k z
aháj
ení v
ýměn
y z
neut
ráln
ího/
defe
nziv
ního
pos
tave
ní.
Vyso
ké fo
rhen
dové
pod
ání s
e po
užív
á ve
dvo
uhře
žen
, něk
dy i
ve d
vouh
ře m
užů.
● ja
ko z
měn
u (p
řijím
ajíc
í hrá
č m
usí
zare
agov
at n
a zc
ela
jinou
leto
vou
křiv
ku n
ež
při k
rátk
ém n
ebo
vyst
řele
ném
pod
ání).
● N
utí p
řijím
ajíc
ího
hráč
e po
hléd
nout
vys
oko
do v
ýšky
, což
mu
ztěž
uje
vním
ání p
osta
vení
po
dáva
jícíh
o hr
áče.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● za
ujm
ěte
post
oj b
okem
uvn
itř p
ole
pro
podá
ní.
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● R
aket
a a
míč
ek v
e zv
ýšen
é po
loze
.●
Váha
na
zadn
í noz
e.
NÁP
řAh
● za
čnět
e př
enáš
et v
áhu
směr
em d
opře
du.
● Pu
sťte
míč
ek z
ruky
(ved
le/p
řed
sebe
).●
Sniž
te ra
ketu
● O
hnět
e zá
pěst
í a v
ytoč
te p
ředl
oktí
(sup
inac
e).
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Po
krač
ujte
v p
řeno
su v
áhy
na p
ředn
í ch
odid
lo.
● Šv
ihně
te ra
keto
u vp
řed.
●
zryc
hlet
e po
hyb
rake
ty p
rona
cí p
ředl
oktí
a na
rovn
áním
záp
ěstí.
●
zesp
odu
udeř
te m
íček
– tv
rdě,
pře
d se
bou
a ve
dle
těla
.
DO
TAžE
NÍ
● Ki
netic
ká e
nerg
ie v
ynáš
í rak
etu
do v
ýšky
a
prot
ahuj
e ce
lý p
ohyb
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
95
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A V
yS
OK
é F
OR
hE
ND
OV
é P
OD
ÁN
Í
Pro
osvo
jení
spr
ávné
tech
niky
vys
okéh
o fo
rhen
dové
ho p
odán
í je
dopo
ruče
no n
auči
t se
nejp
rve
vyst
řele
né p
odán
í a a
ž pa
k se
zač
ít uč
it šv
ih p
rodl
užov
at a
zas
ahov
at m
íček
víc
e ze
spod
u.
Pro
dosa
žení
oka
mži
té ú
spěš
nost
i veď
te h
ráče
k u
žití
zákl
adní
ho d
ržen
í rak
ety
a po
lože
ní m
íčku
přím
o na
výp
let r
aket
y. A
by s
e m
u to
pov
edlo
, mus
í se
hráč
mírn
ě př
edkl
onit.
Pro
veďt
e kr
átký
ná
přah
zal
omen
ím z
ápěs
tí a
pak,
se
zápě
stím
fixo
vaný
m v
této
pol
oze,
míč
ek v
ystře
lte.
● M
alé
skup
inky
(nap
ř. tro
jice)
. Kaž
dý z
hrá
čů v
opa
čné
ruce
, než
ve
kter
é dr
ží ra
ketu
, třím
á m
íček
a č
eká
na z
adní
čář
e ku
rtu.
● h
ráči
pos
tupn
ě vy
bíha
jí do
pře
dní č
ásti
kurtu
, kde
je p
osta
vená
tuba
na
míč
ky. z
e vz
přím
ené
pozi
ce v
e st
oje
se p
okou
šejí
míč
ek u
pust
it př
ímo
do tu
by.
● Po
kud
min
ou, s
eber
ou m
íček
ze
zem
ě a
běží
zpě
t na
kone
c řa
dy. j
akm
ile s
e vš
echn
y př
ipra
vené
míč
ky o
citn
ou v
tubě
, tub
a se
vyp
rázd
ní a
dru
žstv
o se
v n
ovém
kol
e sn
aží v
ylep
šit s
vé s
kóre
.●
hra
kon
čí p
o vy
prše
ní d
ohod
nuté
ho č
asov
ého
limitu
.
Spoj
ením
dvo
u př
edch
ozíc
h cv
ičen
í v je
dno
se h
ráči
pos
tupn
ě na
učí:
● po
uště
t míč
ek z
vět
ší v
ýšky
;●
prod
louž
it dé
lku
švih
u (m
noho
hrá
čů b
ude
nako
nec
svůj
náp
řah
začí
nat s
rake
tou
přip
rave
nou
mno
hem
výš
e);
● př
i úde
ru lé
pe p
řená
šet v
áhu.
● V
zadn
í čás
ti ku
rtu ro
zmís
těte
terč
e.●
Pro
mén
ě zd
atné
hrá
če p
ouži
jte v
ětší
terč
e, p
ro le
pší h
ráče
pou
žijte
terč
e m
alé.
hra
jte z
ápas
, ve
kter
ém s
e sm
í zač
ínat
pou
ze v
ysok
ým fo
rhen
dový
m p
odán
ím.
Na
zváž
ení:
○ do
volit
hrá
čům
dva
pok
usy,
aby
v p
řípad
ě, ž
e pr
vní p
odán
í let
í do
autu
/sítě
, měl
i mož
nost
opr
avy;
○ v
podá
vání
se
stříd
ejte
, aby
kaž
dý d
osta
l rov
ný p
očet
příl
ežito
stí k
pro
cvič
ení p
odán
í.
● Po
dání
mus
í dos
áhno
ut u
rčité
výš
ky. j
e m
ožné
vyu
žít t
řetíh
o hr
áče
jako
„výš
kové
ho ro
zhod
čího
“ neb
o po
suzo
vat k
valit
u po
dání
pod
le o
rient
ační
ch b
odů
na s
těně
hal
y. P
okud
pod
ání
nevy
stou
pá d
o do
hodn
uté
výšk
y, p
odáv
ajíc
í ztrá
cí b
od.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● U
něk
terý
ch h
ráčů
neb
ude
nutn
é za
čína
t poh
yb ra
kety
z v
elké
výš
ky, n
ýbrž
pom
ěrně
hod
ně z
poza
těla
, s o
hnut
ým (z
alom
eným
) záp
ěstím
a p
ředl
oktím
vyt
očen
ým d
o su
pina
ce. P
o ně
koho
totiž
te
nto
způs
ob p
rove
dení
můž
e bý
t přir
ozen
ější
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
96
12.
ÚV
OD
DO
ÚD
ER
Ů V
Př
ED
NÍ č
ÁS
TI K
UR
TUÚ
dery
v p
ředn
í čás
ti ku
rtu d
efinu
jem
e ja
ko ú
dery
hra
né z
pro
stor
u m
ezi s
ítí a
pře
dní p
odáv
ací č
árou
, kte
rý je
na
obrá
zku
níže
vyz
nače
n če
rven
ou b
arvo
u. h
ráč
na p
ravé
stra
ně o
bráz
ku b
ude
své
úder
y z
před
ní č
ásti
kurtu
hrá
t prá
vě z
toho
to p
rost
oru.
Mez
i úde
ry h
rané
v p
ředn
í čás
ti ku
rtu p
atří:
● Be
khen
dové
a fo
rhen
dové
výh
ozy
(net
lifts
), kt
eré
moh
ou b
ýt ú
točn
ou, o
bran
nou
nebo
neu
tráln
í (př
ípra
vnou
) vol
bou.
● Be
khen
dové
a fo
rhen
dové
kra
ťasy
na
síti
(net
sho
ts),
kter
é m
ají s
píše
úto
čný
char
akte
r.●
Bekh
endo
vá a
forh
endo
vá s
klep
nutí
na s
íti (n
et k
ills),
kter
á js
ou je
dnoz
načn
ým ú
točn
ým ře
šení
m.
Sam
ozře
jmě
exis
tují
i situ
ace,
kdy
lze
tyto
úde
ry z
ahrá
t i z
jiné
čas
ti ku
rtu (n
apř.
výho
zy a
kra
ťasy
ze
stře
dní č
ásti
kurtu
), ni
cmén
ě za
čína
jící h
ráč
nebo
tren
ér b
y m
ěl ty
to ú
dery
zař
adit
pod
hlav
ičku
„úde
rů v
pře
dní č
ásti
kurtu
“. Tí
m z
íská
výc
hozí
bod
pro
jejic
h vý
uku.
je
dnot
livé
sekc
e se
zam
ěřuj
í na
varia
nty
těch
to ú
derů
hra
né p
o čá
ře (p
římo)
neb
o kř
ížem
. Pro
vede
ní k
řížem
lze
však
rozv
íjet i
pod
le p
rinci
pů n
astín
ěnýc
h v
sekc
i 10
. čás
ti c)
Úde
ry p
o čá
ře a
úde
ry k
řížem
(viz
výš
e).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
97
a.
Bekh
endo
vý k
raťa
s (n
a sí
ti)
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Při k
raťa
su le
tí m
íček
z p
ředn
í čás
ti ku
rtu
do p
ředn
í čás
ti ku
rtu s
oupe
ře c
o ne
jblíž
e pá
sce.
Když
se
nach
ázím
e v
před
ní č
ásti
kurtu
a
míč
ek k
lesl
pod
pás
ku (d
efen
zivn
í/neu
tráln
í zó
na).
● Ab
ycho
m s
oupe
ře v
ytáh
li do
před
u a
otev
řeli
tak
pros
tor v
zad
ní č
ásti
kurtu
.
● Ab
ycho
m s
oupe
ře p
řinut
ili za
hrát
výh
oz
a zí
skal
i tak
příl
ežito
st k
úto
ku.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● Vy
táhn
ěte
rake
tu p
řed
tělo
.
NÁP
řAh
● Př
ehm
átně
te n
a uv
olně
né p
alco
vé d
ržen
í.●
Uvo
lněn
ě se
nat
áhně
te s
měr
em k
míč
ku.
● Př
etoč
te p
aži.
● N
atoč
te v
ýple
t rak
ety
prot
i míč
ku.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Vy
užijt
e po
hybo
vou
ener
gii c
eléh
o tě
la.
● Po
hnět
e ra
keto
u ve
sm
ěru
míč
ku a
od
ehra
jte je
j.
DO
TAžE
NÍ
● zv
edně
te ra
ketu
do
přip
rave
né p
ozic
e a
oček
ávej
te d
alší
sou
peřů
v úd
er.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
98
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A B
EK
hE
ND
OV
Ý K
RA
ŤAS
NA
SÍT
I
● U
chop
te ra
ketu
pal
cový
m d
ržen
ím a
vyt
áhně
te ji
pře
d tě
lo.
● Pa
rtner
nah
azuj
e m
íčky
.●
hrá
č m
íčky
zle
hka
odeh
rává
do
vzdu
chu
a sn
aží s
e jim
i zas
ahov
at te
rč (b
ez s
ítě).
● U
chop
te ra
ketu
pal
cový
m d
ržen
ím a
drž
te ji
pře
d tě
lem
.●
Partn
er n
ahaz
uje
míč
ky p
řes
síť.
● h
ráč
míč
ky z
lehk
a od
ehrá
vá z
pátk
y př
es s
íť.
● Vr
acej
te ra
ketu
do
vých
ozí p
ozic
e.
● h
ráč
A st
ojí v
zad
ní č
ásti
kurtu
a p
řes
síť n
ahaz
uje
míč
ky h
ráči
B.
● h
ráč
B se
sna
ží p
rost
ředn
ictv
ím b
ekhe
ndov
ého
krať
asu
zahr
át m
íček
do
pros
toru
pře
dní č
ásti
kurtu
.●
hrá
č A
vyrá
ží d
opře
du, a
by m
íček
chy
til, a
však
ne
dřív
e, n
ež d
ošlo
k o
dehr
ání m
íčku
.●
hrá
č B
má
10 p
okus
ů a
získ
ává
1 bo
d, k
dyž
hráč
A b
ude
mus
et v
kroč
it do
pro
stor
u př
ední
čás
ti ku
rtu, a
3 b
ody,
kdy
ž m
íček
dop
adne
přím
o na
zem
do
tého
ž pr
osto
ru.
● za
pojte
do
cvič
ení v
íce
hráč
ů. D
va n
ahaz
ovač
e a
dva
hráč
e s
rake
tou,
kte
ří se
v ú
dere
ch s
třída
jí.
● h
ráči
A a
B h
rají
vým
ěnu
na s
íti p
ouze
bek
hend
em.
● h
ráči
zko
ušej
í pod
seká
vat m
íček
s d
ůraz
em n
a pr
ůběh
zás
ahu
zpra
va d
olev
a.
● Vy
tvoř
te d
vě tř
í– a
ž čt
yřčl
enná
dru
žstv
a. K
aždé
z d
ružs
tev
jde
na s
vou
stra
nu s
ítě.
● h
ráči
se
stříd
ají v
ode
hráv
ání b
ekhe
ndov
ých
krať
asů
a př
i stří
dání
rotu
jí sm
ěrem
do
stře
du k
urtu
.●
Aut j
e, k
dyž
míč
ek d
opad
ne z
a př
ední
pod
ávac
í čár
u.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
Pods
eknu
tí m
íčku
při
krať
asu
(ang
l. sp
inni
ng) z
těžu
je s
oupe
ři je
ho v
ráce
ní. M
íčku
lze
uděl
it ro
taci
tak,
že
jej u
deřím
e př
es z
ákla
dnu
po m
írně
zakř
iven
é tra
jekt
orii.
Přir
ozen
ější
rota
ce m
íčku
doc
ílím
e po
hybe
m ra
kety
zpr
ava
dole
va, a
však
rota
ci m
u lz
e ud
ělit
i opa
čným
sm
ěrem
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
99
b.
Forh
endo
vý k
raťa
s (n
a sí
ti)
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Při k
raťa
su le
tí m
íček
z p
ředn
í čás
ti ku
rtu d
o př
ední
čás
ti ku
rtu s
oupe
ře c
o ne
jblíž
e pá
sky.
Když
se
nach
ázím
e v
před
ní č
ásti
kurtu
a
míč
ek k
lesl
pod
pás
ku (d
efen
zivn
í/neu
tráln
í zó
na).
● Ab
ycho
m s
oupe
ře v
ytáh
li do
před
u a
otev
řeli
tak
pros
tor v
zad
ní č
ásti
kurtu
.
● Ab
ycho
m s
oupe
ře p
řinut
ili za
hrát
výh
oz
a zí
skal
i tak
příl
ežito
st k
úto
ku.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● Vy
táhn
ěte
rake
tu p
řed
tělo
.
NÁP
řAh
● U
voln
ěné
nata
žení
sm
ěrem
k m
íčku
.●
Rot
ace
paže
.●
Nat
očen
í výp
letu
pro
ti m
íčku
.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Vy
užijt
e po
hybo
vou
ener
gii c
eléh
o tě
la.
● Po
hnět
e ra
keto
u ve
sm
ěru
míč
ku
a od
ehra
jte je
j.
DO
TAžE
NÍ
● zv
edně
te ra
ketu
do
přip
rave
né p
ozic
e a
oček
ávej
te d
alší
sou
peřů
v úd
er.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
100
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A FO
Rh
EN
DO
VÝ
KR
AŤA
S N
A S
ÍTI
● U
chop
te ra
ketu
zák
ladn
ím d
ržen
ím a
vyt
áhně
te ji
pře
d tě
lo.
● Pa
rtner
nah
azuj
e m
íčky
. ●
hrá
č m
íčky
zle
hka
odeh
rává
do
vzdu
chu
a sn
aží s
e jim
i zas
ahov
at te
rč (b
ez s
ítě).
● U
chop
te ra
ketu
zák
ladn
ím d
ržen
ím a
vyt
áhně
te ji
pře
d tě
lo.
● Pa
rtner
nah
azuj
e m
íčky
pře
s sí
ť.●
hrá
č m
íčky
zle
hka
odeh
rává
zpá
tky
přes
síť.
●
Vrac
ejte
rake
tu d
o vý
choz
í poz
ice.
● h
ráč
A st
ojí v
zad
ní č
ásti
kurtu
a p
řes
síť n
ahaz
uje
míč
ky h
ráči
B.
● h
ráč
B se
sna
ží p
rost
ředn
ictv
ím fo
rhen
dové
ho k
raťa
su z
ahrá
t míč
ek d
o pr
osto
ru p
ředn
í čás
ti ku
rtu.
● h
ráč
A vy
ráží
dop
ředu
, aby
míč
ek c
hytil
, avš
ak n
e dř
íve,
než
doš
lo k
ode
hrán
í míč
ku.
● h
ráč
B m
á 10
pok
usů
a zí
skáv
á 1
bod,
kdy
ž hr
áč A
bud
e m
uset
vkr
očit
do p
rost
oru
před
ní č
ásti
kurtu
, a 3
bod
y, k
dyž
míč
ek d
opad
ne p
římo
na z
em d
o té
hož
pros
toru
.●
zapo
jte d
o cv
ičen
í víc
e hr
áčů.
Dva
nah
azov
ače
a dv
a hr
áče
s ra
keto
u, k
teří
se s
třída
jí.
● h
ráči
A a
B h
rají
vým
ěnu
na s
íti p
ouze
forh
ende
m.
● h
ráči
zko
ušej
í pod
seká
vat m
íček
s d
ůraz
em n
a pr
ůběh
zás
ahu
zpra
va d
olev
a.
● Vy
tvoř
te d
vě tř
í– a
ž čt
yřčl
enná
dru
žstv
a. K
aždé
z d
ružs
tev
jde
na s
vou
stra
nu s
ítě.
● h
ráči
se
stříd
ají v
ode
hráv
ání f
orhe
ndov
ých
krať
asů
a př
i stří
dání
rotu
jí sm
ěrem
do
stře
du k
urtu
. ●
Aut j
e, k
dyž
míč
ek d
opad
ne z
a př
ední
pod
ávac
í čár
u.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
Pods
eknu
tí m
íčku
při
krať
asu
(ang
l. sp
inni
ng) z
těžu
je s
oupe
ři je
ho v
ráce
ní. M
íčku
lze
uděl
it ro
taci
tak,
že
jej u
deřím
e př
es z
ákla
dnu
po m
írně
zakř
iven
é tra
jekt
orii.
Přir
ozen
ější
rota
ce m
íčku
doc
ílím
e po
hybe
m ra
kety
zpr
ava
dole
va, a
však
rota
ci m
u lz
e ud
ělit
i opa
čným
sm
ěrem
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
101
c.
Bekh
endo
vý v
ýhoz
(od
sítě
)
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Výho
zy lé
tají
z př
ední
čás
ti ku
rtu d
o za
dní
část
i kur
tu s
oupe
ře. Ú
točn
é vý
hozy
se
hraj
í jen
o
kous
ek v
ýše,
než
kam
je s
oupe
ř sch
open
do
sáhn
out s
vou
rake
tou.
Obr
anné
(def
enzi
vní)
výho
zy js
ou v
yšší
.
● N
achá
zím
e-li
se v
pře
dní č
ásti
kurtu
a m
íček
na
naš
í stra
ně v
oka
mži
ku o
dehr
ání k
lesl
jen
těsn
ě po
d úr
oveň
pás
ky (d
o ne
utrá
lní z
óny)
, vz
niká
příl
ežito
st z
ahrá
t úto
čný
výho
z.
● N
achá
zím
e-li
se v
pře
dní č
ásti
kurtu
a m
íček
na
naš
í stra
ně v
oka
mži
ku o
dehr
ání k
lesl
vý
razn
ě po
d úr
oveň
pás
ky (d
o de
fenz
ivní
zó
ny),
můž
e se
stá
t, že
bud
e nu
tné
zahr
át
obra
nný
výho
z.
● C
ílem
úto
čnýc
h vý
hozů
je p
řeho
dit s
oupe
ře
(zah
rát m
íček
za
tělo
sou
peře
) a p
řimět
jej
tak
zahr
át n
ásle
dný
úder
mén
ě kv
alitn
í.
● Vy
šší o
bran
ný v
ýhoz
má
za ú
kol v
ytla
čit
soup
eře
doza
du a
hrá
či, k
terý
jej z
ahrá
l, ta
k po
skyt
nout
víc
e ča
su n
a zn
ovun
abyt
í ro
vnov
áhy
a ná
vrat
do
přip
rave
ného
po
stav
ení.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● Vy
táhn
ěte
rake
tu p
řed
tělo
.
NÁP
řAh
● Př
ehm
átně
te n
a pa
lcov
é dr
žení
.●
Uvo
lněn
ě se
nat
áhně
te s
měr
em k
míč
ku.
● Př
etoč
te p
aži s
měr
em d
ovni
tř.●
Lehc
e po
krče
ný lo
ket.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Vy
táhn
ěte
paži
a p
řeto
čte
ji sm
ěrem
ven
. ●
Ude
řte m
íček
.
DO
TAžE
NÍ
● Pa
že s
e uv
olňu
je a
kin
etic
ká e
nerg
ie
rake
ty ji
pře
táčí
sm
ěrem
ven
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
102
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A B
EK
hE
ND
OV
Ý V
Ýh
Oz
● M
ěkký
míč
(nap
ř. m
olita
nový
míč
ek) k
ontro
lova
ně o
dehr
ávej
te p
roti
zdi.
Nec
hte
míč
vžd
y do
padn
out n
a ze
m a
odr
azit
se. z
aměř
te s
e na
pos
tave
ní p
alce
, rot
aci p
ředl
oktí
a m
omen
t vys
třele
ní.
● Po
stup
ně p
řejd
ěte:
1.
k od
ehrá
vání
míč
e pr
oti z
di „z
vol
eje“
;2.
ke
hra
ní o
zeď
s b
adm
into
nový
m m
íčke
m.
● h
ráč
A st
ojí v
pře
dní č
ásti
kurtu
a p
řes
síť n
ahaz
uje
míč
ky h
ráči
B.
● h
ráč
B hr
aje
bekh
endo
vé v
ýhoz
y a
snaž
í se,
aby
míč
ky d
opad
aly
do z
adní
čás
ti ku
rtu.
● h
ráč
A m
ůže
vybí
hat d
ozad
u a
míč
ky c
hyta
t, al
e:
1.
smí v
yběh
nout
až
poté
, co
byl m
íček
zas
ažen
;2.
ne
smí s
e ot
očit
zády
k s
íti.
● h
ráč
B m
á 10
pok
usů
a zí
skáv
á 1
bod,
kdy
ž do
nutí
hráč
e A
vkro
čit m
ezi z
adní
čár
y ku
rtu, a
3 b
ody,
kdy
ž m
íček
dop
adne
přím
o na
zem
do
tého
ž pr
osto
ru.
● za
pojte
do
cvič
ení v
íce
hráč
ů. D
va n
ahaz
ovač
e a
dva
hráč
e s
rake
tou,
kte
ří se
stří
dají.
● h
ru lz
e ro
zšíři
t tak
é ta
k, ž
e se
bud
ou h
rát v
ýhoz
y po
čář
e i v
ýhoz
y kř
ížem
.
● Pr
avid
elné
kom
bina
ce, j
ež lz
e vy
užít
k ro
zvoj
i úde
rové
tech
niky
bek
hend
ovéh
o vý
hozu
:
1.
dva
hráč
i – je
den
hraj
e vý
hozy
a d
ruhý
dro
py;
2.
tři h
ráči
– d
rop,
kra
ťas,
kra
ťas,
výh
oz a
zno
vu;
3.
dva
hráč
i – k
lír, d
rop,
kra
ťas,
výh
oz a
zno
vu.
● D
va h
ráči
spo
lu h
rají
krať
asy
na s
íti.
● je
den
z ni
ch s
e ná
sled
ně ro
zhod
ne, ž
e za
hraj
e be
khen
dový
výh
oz.
● Vý
měn
a se
pot
é do
hraj
e do
kon
ce.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Pr
ůběh
úde
ru p
ři vý
hozu
kříž
em je
o n
ěco
krat
ší, p
roto
že m
íček
zas
ahuj
eme
ze s
trany
. Prů
běh
úder
u př
i výh
ozu
po č
áře
mus
í být
o n
ěco
delš
í, ab
ycho
m s
e do
stal
i pod
míč
ek.
● Ve
lmi d
efen
zivn
í, vy
soké
výh
ozy
mív
ají v
elm
i dlo
uhý
průb
ěh s
víc
e po
krče
ným
lokt
em.
● Sn
ažte
se
výho
zy h
rát t
ak, a
by to
vžd
y vy
pada
lo, ž
e se
chy
stát
e za
hrát
kra
ťas.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
103
d.
Forh
endo
vý v
ýhoz
(od
sítě
)
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Výho
zy lé
tají
z př
ední
čás
ti ku
rtu d
o za
dní
část
i kur
tu s
oupe
ře. Ú
točn
é vý
hozy
se
hraj
í jen
o
kous
ek v
ýše,
než
kam
je s
oupe
ř sch
open
do
sáhn
out s
vou
rake
tou.
Obr
anné
(def
enzi
vní)
výho
zy js
ou v
yšší
.
● N
achá
zím
e-li
se v
pře
dní č
ásti
kurtu
a m
íček
na
naš
í stra
ně v
oka
mži
ku o
dehr
ání k
lesl
vý
razn
ě po
d úr
oveň
pás
ky (d
o de
fenz
ivní
zó
ny).
● N
achá
zím
e-li
se v
pře
dní č
ásti
kurtu
a m
íček
na
naš
í stra
ně v
oka
mži
ku o
dehr
ání k
lesl
jen
těsn
ě po
d úr
oveň
pás
ky (d
o ne
utrá
lní z
óny)
.
● Vy
šší o
bran
ný v
ýhoz
má
za ú
kol v
ytla
čit
soup
eře
doza
du a
hrá
či, k
terý
jej z
ahrá
l, ta
k po
skyt
nout
víc
e ča
su n
a zn
ovun
abyt
í ro
vnov
áhy
a ná
vrat
do
přip
rave
ného
po
stav
ení.
● C
ílem
úto
čnýc
h vý
hozů
je p
řeho
dit s
oupe
ře
(zah
rát m
íček
za
tělo
sou
peře
) a p
řimět
jej
tak
zahr
át n
ásle
dný
úder
mén
ě kv
alitn
í.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● Vy
táhn
ěte
rake
tu p
řed
tělo
.
NÁP
řAh
● U
voln
ěně
se n
atáh
něte
sm
ěrem
k m
íčku
.●
Vyto
čte
paži
sm
ěrem
ven
. ●
Ohn
ěte
(zal
omte
) záp
ěstí.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
záp
ěstí.
● U
deřte
míč
ek.
DO
TAžE
NÍ
● Pa
že s
e uv
olňu
je a
kin
etic
ká e
nerg
ie
rake
ty ji
pře
táčí
sm
ěrem
dov
nitř.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
104
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A FO
Rh
EN
DO
VÝ
VÝ
hO
z
● M
ěkký
míč
(nap
ř. m
olita
nový
míč
ek) k
ontro
lova
ně o
dehr
ávej
te p
roti
zdi.
Nec
hte
míč
vžd
y do
padn
out n
a ze
m a
odr
azit
se. z
aměř
te s
e na
zák
ladn
í drž
ení r
aket
y, z
ápěs
tí, ro
taci
pře
dlok
tí a
mom
ent v
ystře
lení
. Pos
tupn
ě př
ejdě
te:
1.
k od
ehrá
vání
míč
e pr
oti z
di „z
vol
eje“
; 2.
ke
hra
ní o
zeď
s b
adm
into
nový
m m
íčke
m.
● h
ráč
A st
ojí v
pře
dní č
ásti
kurtu
a p
řes
síť n
ahaz
uje
míč
ky h
ráči
B.
● h
ráč
B hr
aje
forh
endo
vé v
ýhoz
y a
snaž
í se,
aby
míč
ky d
opad
aly
do z
adní
čás
ti ku
rtu.
● h
ráč
A m
ůže
vybí
hat d
ozad
u a
míč
ky c
hyta
t, al
e:
1.
smí v
yběh
nout
až
poté
, co
byl m
íček
zas
ažen
;2.
ne
smí s
e ot
očit
zády
k s
íti.
● h
ráč
B m
á 10
pok
usů
a zí
skáv
á 1
bod,
kdy
ž do
nutí
hráč
e A
vkro
čit m
ezi z
adní
čár
y ku
rtu, a
3 b
ody,
kdy
ž m
íček
dop
adne
přím
o na
zem
do
tého
ž pr
osto
ru.
● za
pojte
do
cvič
ení v
íce
hráč
ů. D
va n
ahaz
ovač
e a
dva
hráč
e s
rake
tou,
kte
ří se
stří
dají.
● h
ru lz
e ro
zšíři
t tak
é ta
k, ž
e se
bud
ou h
rát v
ýhoz
y po
čář
e i v
ýhoz
y kř
ížem
.
● Pr
avid
elné
kom
bina
ce, j
ež lz
e vy
užít
k ro
zvoj
i úde
rové
tech
niky
forh
endo
vého
výh
ozu:
1.
dva
hráč
i – je
den
hraj
e vý
hozy
a d
ruhý
dro
py;
2.
tři h
ráči
– d
rop,
kra
ťas,
kra
ťas,
výh
oz a
zno
vu;
3.
dva
hráč
i – k
lír, d
rop,
kra
ťas,
výh
oz a
zno
vu.
● D
va h
ráči
spo
lu h
rají
krať
asy
na s
íti.
● je
den
z ni
ch s
e ná
sled
ně ro
zhod
ne, ž
e za
hraj
e fo
rhen
dový
výh
oz.
● Vý
měn
a se
pot
é do
hraj
e do
kon
ce.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Pr
ůběh
úde
ru p
ři vý
hozu
kříž
em je
o n
ěco
krat
ší, p
roto
že m
íček
zas
ahuj
eme
ze s
trany
. Prů
běh
úder
u př
i výh
ozu
po č
áře
mus
í být
o n
ěco
delš
í, ab
ycho
m s
e do
stal
i pod
míč
ek.
● Ve
lmi d
efen
zivn
í, vy
soké
výh
ozy
mív
ají v
elm
i dlo
uhý
průb
ěh s
vět
ším
pod
ílem
poh
ybu
vych
ázej
ícíh
o z
ram
ene.
● Kd
ykol
iv to
jen
jde,
hra
jte s
vé v
ýhoz
y ta
k, a
by p
ři př
ípra
vě n
a úd
er v
ypad
aly
stej
ně ja
ko k
raťa
s.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
105
e.
Bekh
endo
vé s
klep
nutí
(na
síti) KA
M Ú
DER
LET
ÍKD
y Ú
DER
PO
UžÍ
VÁM
EPR
Oč
ÚD
ER h
RAj
EME
Skle
pnut
í na
síti
je ú
der,
při k
teré
m m
íček
letí
znač
nou
rych
lost
í z p
ředn
í čás
ti ku
rtu s
měr
em
dolů
do
stře
dní č
ásti
soup
eřov
a ku
rtu. Ú
der
můž
e sm
ěřov
at b
uď d
o pr
osto
ru, n
ebo
na tě
lo
soup
eře.
Bekh
endo
vé s
klep
nutí
na s
íti m
ůžem
e za
hrát
te
hdy,
kdy
ž se
nac
hází
me
v př
ední
čás
ti ku
rtu
a m
íček
je v
oka
mži
ku z
ásah
u na
d úr
ovní
pá
sky
(úto
čná
zóna
).
Bekh
endo
vé s
klep
nutí
na s
íti u
žívá
me
k za
konč
ení v
ýměn
y ne
bo c
hcem
e-li
si
na s
oupe
ři vy
nutit
nás
ledn
ý sl
abý
úder
.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● Vy
táhn
ěte
rake
tu p
řed
tělo
.
NÁP
řAh
● Př
ehm
átně
te n
a pa
lcov
é dr
žení
.●
zdvi
hnět
e a
pokr
čte
loke
t.●
Přet
očte
pře
dlok
tí sm
ěrem
dov
nitř.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
paž
i.●
Přet
očte
pře
dlok
tí sm
ěrem
ven
.
DO
TAžE
NÍ
● Pa
že s
e uv
olňu
je a
kin
etic
ká e
nerg
ie
rake
ty ji
pře
táčí
sm
ěrem
ven
.●
Ryc
hle
vrať
te ra
ketu
do
přip
rave
né p
ozic
e a
oček
ávej
te p
řípad
ný d
alší
úde
r.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
106
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A B
EK
hE
ND
OV
é S
KLE
PN
UTÍ
NA
SÍT
I
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ové
ukáz
ce ú
deru
, poz
ději
stín
ujte
úde
r sam
osta
tně.
●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima,
aby
ste
získ
ali l
epší
cit
pro
jeho
pro
vede
ní.
● N
ahaz
ujte
hrá
či m
íček
na
proc
viče
ní s
klep
nutí
(bez
sítě
). ●
Dej
te p
ozor
, aby
nah
ráva
č st
ál n
a be
zpeč
ném
mís
tě a
hrá
če u
pozo
rnět
e, ž
e m
usí s
klep
ávat
tak,
aby
nah
ráva
če n
etre
fil.
● Lz
e př
idat
i „c
hyta
če“,
kter
ý sk
lepn
uté
míč
ky c
hytá
(nap
ř. do
tuby
od
míč
ků).
Chy
tač
míč
ek ih
ned
vrac
í zpá
tky
na n
ahrá
vače
a c
yklu
s se
opa
kuje
.
● O
paku
jte v
ýše
pops
ané
cvič
ení,
ale
přes
síť
(pro
mla
dší h
ráče
pou
žijte
niž
ší s
íť).
● O
bměň
ujte
nah
rávk
u ta
k, a
by s
e hr
áč v
ždy
mus
el ro
zhod
nout
, zda
míč
ek s
klep
nout
, neb
o za
hrát
kra
ťas.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Bl
ízko
sítě
je p
růbě
h úd
eru
velic
e kr
átký
.●
zasa
huje
me-
li m
íček
blíz
ko s
ítě, p
ak n
ěkdy
poh
yb ra
kety
mus
í jít
tzv.
pře
s m
íček
, aby
chom
se
vyhn
uli m
ožné
mu
kont
aktu
se
sítí.
● R
ozm
ysle
te, z
da m
íček
skl
epno
ut d
o tě
la s
oupe
ře, p
o čá
ře n
ebo
kříž
em.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
107
f. Fo
rhen
dové
skl
epnu
tí (n
a sí
ti) KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Skle
pnut
í na
síti
je ú
der,
při k
teré
m m
íček
letí
znač
nou
rych
lost
í z p
ředn
í čás
ti ku
rtu s
měr
em
dolů
do
stře
dní č
ásti
soup
eřov
a ku
rtu. Ú
der
můž
e sm
ěřov
at b
uď d
o pr
osto
ru, n
ebo
na tě
lo
soup
eře.
Forh
endo
vé s
klep
nutí
na s
íti m
ůžem
e za
hrát
te
hdy,
kdy
ž se
nac
hází
me
v př
ední
čás
ti ku
rtu
a m
íček
je v
oka
mži
ku z
ásah
u na
d úr
ovní
pá
sky
(úto
čná
zóna
).
Forh
endo
vé s
klep
nutí
na s
íti u
žívá
me
k za
konč
ení v
ýměn
y ne
bo c
hcem
e-li
si
na s
oupe
ři vy
nutit
nás
ledn
ý sl
abý
úder
.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● Vy
táhn
ěte
rake
tu p
řed
tělo
.
NÁP
řAh
● Př
ehm
átně
te n
a pl
ácač
kové
drž
ení.
● Po
krčt
e lo
ket.
● Vy
točt
e pa
ži a
pře
dlok
tí sm
ěrem
ven
.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
atáh
něte
se
směr
em d
opře
du tí
m, ž
e na
rovn
áte
loke
t. ●
Přet
očte
paž
i a p
ředl
oktí
směr
em d
ovni
tř.
● R
azan
tně
udeř
te m
íček
sm
ěrem
dol
ů.
DO
TAžE
NÍ
● Pa
že s
e uv
olňu
je a
kin
etic
ká e
nerg
ie
rake
ty ji
dál
e př
etáč
í sm
ěrem
dov
nitř.
● R
ychl
e vr
aťte
rake
tu d
o př
ipra
vené
poz
ice
a oč
ekáv
ejte
dal
ší ú
der.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
108
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A FO
Rh
EN
DO
Vé
SK
LEP
NU
TÍ N
A S
ÍTI
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ové
ukáz
ce ú
deru
, poz
ději
stín
ujte
úde
r sam
osta
tně.
●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima,
aby
ste
získ
ali l
epší
cit
pro
jeho
pro
vede
ní.
● N
ahaz
ujte
hrá
či m
íček
na
proc
viče
ní s
klep
nutí
(bez
sítě
). ●
Dej
te p
ozor
, aby
nah
ráva
č st
ál n
a be
zpeč
ném
mís
tě a
hrá
če u
pozo
rnět
e, ž
e m
usí s
klep
ávat
tak,
aby
nah
ráva
če n
etre
fil.
● Lz
e př
idat
i „c
hyta
če“,
kter
ý sk
lepn
uté
míč
ky c
hytá
(nap
ř. do
tuby
od
míč
ků).
Chy
tač
míč
ek ih
ned
vrac
í zpá
tky
na n
ahrá
vače
a c
yklu
s se
opa
kuje
.
● O
paku
jte v
ýše
pops
ané
cvič
ení,
ale
přes
síť
(pro
mla
dší h
ráče
pou
žijte
niž
ší s
íť).
● O
bměň
ujte
nah
rávk
u ta
k, a
by s
e hr
áč v
ždy
mus
el ro
zhod
nout
, zda
míč
ek s
klep
nout
, neb
o za
hrát
kra
ťas.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Bl
ízko
sítě
je p
růbě
h úd
eru
velic
e kr
átký
.●
zasa
huje
me-
li m
íček
blíz
ko s
ítě, p
ak n
ěkdy
poh
yb ra
kety
mus
í jít
tzv.
pře
s m
íček
, aby
chom
se
vyhn
uli m
ožné
mu
kont
aktu
se
sítí.
● R
ozm
ysle
te, z
da m
íček
skl
epno
ut d
o tě
la s
oupe
ře, p
o čá
ře n
ebo
kříž
em.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
109
13.
ÚV
OD
DO
ÚD
ER
Ů V
E S
TřE
DN
Í čÁ
STI
KU
RTU
Úde
ry v
e st
ředn
í čás
ti ku
rtu d
efinu
jem
e ja
ko ú
dery
hra
né z
pro
stře
dní t
řetin
y ku
rtu, k
terá
je n
a ob
rázk
u ní
že v
yzna
čena
čer
veno
u ba
rvou
. hrá
č na
pra
vé s
traně
ob
rázk
u bu
de s
vé ú
dery
ze
stře
dní č
ásti
kurtu
hrá
t prá
vě z
toho
to p
rost
oru.
Úde
ry h
rané
ze
stře
dní č
ásti
kurtu
, jim
iž s
e za
bývá
tent
o m
ater
iál:
● be
khen
dový
a fo
rhen
dový
dra
jv, k
teré
moh
ou b
ýt ú
točn
ou n
ebo
neut
ráln
í (př
ípra
vnou
) vol
bou;
● be
khen
dové
blo
ky o
d tě
la, k
teré
také
moh
ou b
ýt ú
točn
ou n
ebo
neut
ráln
í (př
ípra
vnou
) vol
bou.
Sam
ozře
jmě
exis
tují
i situ
ace,
kdy
lze
tyto
úde
ry z
ahrá
t i z
jiné
čas
ti ku
rtu (n
apř.
draj
vy z
e za
dní č
ásti
kurtu
), ni
cmén
ě za
čína
jící h
ráč
nebo
tren
ér b
y m
ěl z
ařad
it ty
to ú
dery
pod
hla
vičk
u „ú
derů
ve
stře
dní č
ásti
kurtu
“. Tí
m z
íská
výc
hozí
bod
pro
jejic
h vý
uku.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
110
a.
Blok
od
těla
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Bekh
endo
vé b
loky
od
těla
léta
jí ze
stře
dní č
ásti
kurtu
do
před
ní/s
tředn
í čás
ti ku
rtu s
oupe
ře.
Bekh
endo
vé b
loky
pou
žívá
me
v de
fenz
ivní
ch
situ
acíc
h př
i obr
aně
smeč
e na
tělo
. Pou
žíva
jí se
zej
mén
a v
páro
vých
dis
cipl
ínác
h, m
éně
čast
o ve
dvo
uhrá
ch.
Bekh
endo
vý b
lok
nám
um
ožňu
je:
● sn
ížit
poče
t mož
nost
í k ú
toku
, jež
má
soup
eř
k di
spoz
ici;
● vy
tvoř
it si
vla
stní
příl
ežito
st k
úto
ku tí
m,
že z
ahra
jem
e bl
ok d
o od
kryt
ého
pros
toru
a
soup
eře
přim
ějem
e za
hrát
jeho
nás
ledu
jící
úder
sm
ěrem
nah
oru.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● R
aket
u vy
táhn
eme
před
tělo
.
NÁP
řAh
● Př
ehm
átně
te n
a uv
olně
né p
alco
vé d
ržen
í.●
Loke
t dop
ředu
.●
Pokr
čte
loke
t.●
„Ote
vřet
e“ h
lavu
rake
ty (r
otac
e pa
že
i pře
dlok
tí, o
hnut
é zá
pěst
í).
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
loke
t.●
Nec
hte
hlav
u ra
kety
„ote
vřen
ou“
a za
sáhn
ěte
míč
ek m
írně
zesp
odu.
● O
dehr
ajte
míč
ek.
● (N
a fo
togr
afii h
ráčk
a dě
lá k
rok
výpa
dovo
u no
hou
směr
em p
roti
míč
i – n
elze
vžd
y pr
ovés
t).
DO
TAžE
NÍ
● Pa
že s
e uv
olňu
je a
kin
etic
ká e
nerg
ie
rake
ty ji
pře
táčí
sm
ěrem
ven
.●
znov
u př
ehm
átně
te n
a zá
klad
ní d
ržen
í ra
kety
a p
osuň
te ji
pře
d tě
lo.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
111
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A B
EK
hE
ND
OV
Ý B
LOK
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ován
í úde
ru.
● St
ínuj
te ú
der s
amos
tatn
ě.●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima
– s
nažt
e se
zís
kat c
it pr
o úd
er.
● N
ahaz
ujte
míč
ky (v
rchn
í odh
od) a
hra
jte b
lok
zpát
ky n
a na
hazo
vače
.
● h
rajte
blo
ky m
ezi s
ebou
(bez
sítě
).
● h
ráč
v př
ední
čás
ti ku
rtu h
raje
sm
ěrem
dol
ů na
tělo
hrá
če s
tojíc
ího
ve s
tředn
í čás
ti ku
rtu, k
terý
nás
ledn
ě za
hráv
á bl
ok.
● zo
paku
jte s
tejn
é cv
ičen
í ve
čtyř
ech,
kdy
blo
kujíc
í hrá
č m
usí p
o úd
eru
po č
áře
zahr
át b
lok
kříž
em a
po
úder
u kř
ížem
zah
rát b
lok
po č
áře.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● C
hcet
e-li
nam
ísto
blo
ku z
ahrá
t výh
oz, s
nažt
e se
míč
ek z
asáh
nout
zes
podu
a u
deřit
jej r
azan
tněj
i.●
Chc
ete-
li na
mís
to b
loku
zah
rát d
rajv,
zas
áhně
te m
íček
víc
e na
ploc
ho a
ude
řte je
j raz
antn
ěji.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
112
b.
Bekh
endo
vý d
rajv
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Bekh
endo
vý d
rajv
je p
loch
ý úd
er, k
terý
zp
ravi
dla
letí
ze s
tředn
í čás
ti ku
rtu d
o st
ředn
í ne
bo z
adní
čás
ti ku
rtu s
oupe
ře.
Bekh
endo
vý d
rajv
se
obvy
kle
použ
ívá
v ne
utrá
lníc
h si
tuac
ích,
kdy
míč
ek n
ení
dost
ateč
ně v
ysok
o, a
by je
j byl
o m
ožné
zah
rát
útoč
ně s
měr
em d
olů,
a a
ni ta
k ní
zko,
aby
byl
o nu
tné
hrát
def
enzi
vní ú
der s
měr
em n
ahor
u.
Bekh
endo
vé d
rajv
y hr
ajem
e ne
jen
na
bekh
endo
vé s
traně
, ale
také
tehd
y, k
dyž
se
míč
ek n
achá
zí p
římo
před
těle
m.
Bekh
endo
vý d
rajv
nám
um
ožňu
je:
● sn
ížit
poče
t mož
nost
í k ú
toku
, jež
má
soup
eř
k di
spoz
ici;
● vy
tvoř
it si
vla
stní
příl
ežito
st k
úto
ku tí
m, ž
e za
hraj
eme
draj
v do
odk
ryté
ho p
rost
oru
nebo
na
tělo
sou
peře
.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● R
aket
a př
ed tě
lem
.
NÁP
řAh
● h
raje
te-li
míč
ek v
edle
těla
, pon
echt
e zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety;
hra
jete
-li m
íček
př
ed s
ebou
, pře
hmát
něte
na
palc
ové
drže
ní ra
kety
(viz
foto
).●
Loke
t nah
oru,
dop
ředu
a p
okrč
ený.
●
Přet
očte
paž
i a p
ředl
oktí
směr
em d
ovni
tř.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
loke
t.●
Přet
očte
pře
dlok
tí a
paži
sm
ěrem
ven
. ●
Tvrd
ě ud
eřte
míč
ek.
DO
TAžE
NÍ
● S
využ
itím
přir
ozen
é fy
ziol
ogie
ruky
(p
ři do
taže
ní ú
deru
do
kraj
ní p
oloh
y se
ra
keta
aut
omat
icky
vym
rští
zpět
) vra
ťte
rake
tu z
pět d
o př
ipra
vené
ho p
osta
vení
a
přip
ravt
e se
na
dalš
í úde
r.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
113
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A B
EK
hE
ND
OV
Ý D
RA
jV
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ován
í úde
ru.
● St
ínuj
te ú
der s
amos
tatn
ě.●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima
– s
nažt
e se
zís
kat c
it pr
o úd
er.
● O
dbíje
jte z
avěš
ený
míč
ek, j
ako
byst
e hr
áli s
kute
čný
bekh
endo
vý d
rajv.
● N
ahrá
vač
naha
zuje
míč
ky. h
ráč
se s
oust
ředí
na
ploc
hý p
růbě
h pr
oved
ení ú
deru
(bez
sítě
). Sn
ažte
se
míč
ky n
ahaz
ovat
ved
le tě
la n
a st
ranu
nev
ýpad
ové
nohy
hrá
če, a
byst
e sn
ížili
rizik
o,
že b
udet
e za
saže
ni m
íčke
m.
● D
va h
ráči
spo
lu n
avzá
jem
hra
jí dr
ajvy
, avš
ak b
ez p
ouži
tí sí
tě.
● N
ahrá
vač
naha
zuje
míč
ky o
d sí
tě (v
rchn
í odh
od) s
měr
em d
olů
a po
každ
é se
hne
d sc
hová
za
síť.
hrá
č hr
aje
draj
v po
čář
e ne
bo k
řížem
.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Be
khen
dový
dra
jv lz
e hr
át i
s př
ekro
čení
m n
a vý
pado
vou
nohu
, kte
ré m
ůže
být n
utné
v p
řípad
ě, ž
e m
íček
letí
dale
ko o
d tě
la.
● R
ohov
é dr
žení
rake
ty m
ůžem
e po
užít
k od
ehrá
ní d
rajv
u, k
dyž
se m
íček
nac
hází
ved
le tě
la n
a úr
ovni
hrá
če n
ebo
chce
me-
li m
íček
zah
rát k
řížem
. ●
Mén
ě ča
su z
nam
ená,
že
nebu
dem
e m
oci p
rové
st p
rona
ci p
ředl
oktí
v pl
ném
rozs
ahu
– úh
el m
ezi p
aží a
rake
tou
bude
vět
ší.
● je
stliž
e m
íček
zas
ahuj
eme
před
těle
m, j
e pr
ůběh
dra
jvu
krat
ší.
● zm
ěkče
ním
úde
ru lz
e za
hrát
blo
k na
síť.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
114
c.
Forh
endo
vý d
rajv
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Forh
endo
vý d
rajv
je p
loch
ý úd
er, k
terý
zp
ravi
dla
letí
ze s
tředn
í čás
ti ku
rtu d
o st
ředn
í ne
bo z
adní
čás
ti ku
rtu s
oupe
ře.
Forh
endo
vý d
rajv
se
obvy
kle
použ
ívá
v ne
utrá
lníc
h si
tuac
ích,
kdy
míč
ek n
ení
dost
ateč
ně v
ysok
o, a
by je
j byl
o m
ožné
zah
rát
útoč
ně s
měr
em d
olů,
a a
ni ta
k ní
zko,
aby
byl
o nu
tné
hrát
def
enzi
vní ú
der s
měr
em n
ahor
u.
Forh
endo
vý d
rajv
nám
um
ožňu
je:
● sn
ížit
poče
t mož
nost
í k ú
toku
, jež
má
soup
eř
k di
spoz
ici;
● vy
tvoř
it si
vla
stní
příl
ežito
st k
úto
ku tí
m,
že z
ahra
jem
e dr
ajv
do p
rost
oru
nebo
na
tělo
so
upeř
e.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● R
aket
a př
ed tě
lem
.
NÁP
řAh
● h
raje
te-li
míč
ek v
edle
těla
, pon
echt
e zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety;
hra
jete
-li m
íček
př
ed s
ebou
, pře
hmát
něte
na
plác
ačko
vé
drže
ní ra
kety
(viz
foto
).●
zved
nutý
, ale
pok
rčen
ý lo
ket.
● Př
etoč
te p
aži a
pře
dlok
tí sm
ěrem
ven
. ●
Ohn
ěte
zápě
stí.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
loke
t.●
Přet
očte
paž
i a p
ředl
oktí
směr
em d
ovni
tř.
● U
deřte
míč
ek p
řed
těle
m (p
láca
čkov
é dr
žení
rake
ty) n
ebo
vedl
e tě
la (z
ákla
dní
drže
ní ra
kety
).
DO
TAžE
NÍ
● R
otac
e př
edlo
ktí b
ude
po z
ásah
u po
krač
ovat
. ●
Ryc
hle
vrať
te ra
ketu
do
přip
rave
né p
ozic
e pr
o da
lší ú
der.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
115
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A FO
Rh
EN
DO
VÝ
DR
AjV
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ován
í úde
ru.
● St
ínuj
te ú
der s
amos
tatn
ě.●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima
– s
nažt
e se
zís
kat c
it pr
o úd
er.
● O
dbíje
jte z
avěš
ený
míč
ek, j
ako
byst
e hr
áli s
kute
čný
forh
endo
vý d
rajv.
● N
ahrá
vač
naha
zuje
míč
ky. h
ráč
se s
oust
ředí
na
ploc
hý p
růbě
h pr
oved
ení ú
deru
(bez
sítě
). Sn
ažte
se
míč
ky n
ahaz
ovat
ved
le tě
la n
a st
ranu
výp
adov
é no
hy h
ráče
, aby
ste
sníž
ili riz
iko,
že
bude
te
zasa
ženi
míč
kem
.
● D
va h
ráči
spo
lu n
avzá
jem
hra
jí dr
ajvy
bez
pou
žití
sítě
.
● N
ahrá
vač
naha
zuje
míč
ky o
d sí
tě (v
rchn
í odh
od) s
měr
em d
olů
a po
každ
é se
hne
d sc
hová
za
síť.
hrá
č hr
aje
draj
v po
čář
e ne
bo k
řížem
.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Pl
ácač
kové
drž
ení r
aket
y lz
e po
užít
k od
ehrá
ní d
rajv
u ve
chv
íli, k
dy h
ráč
míč
ek z
asah
uje
před
těle
m.
● M
éně
času
zna
men
á, ž
e ne
bude
me
moc
i pro
vést
pro
naci
pře
dlok
tí v
plné
m ro
zsah
u –
úhel
mez
i paž
í a ra
keto
u bu
de to
tiž v
ětší
. ●
změk
čení
m ú
deru
lze
zahr
át b
lok
na s
íť.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
116
14.
ÚV
OD
DO
ÚD
ER
Ů V
zA
DN
Í čÁ
STI
KU
RTU
Úde
ry v
zad
ní č
ásti
kurtu
defi
nuje
me
jako
úde
ry h
rané
ze
zadn
í tře
tiny
kurtu
, kte
rá je
na
obrá
zku
níže
vyz
nače
na č
erve
nou
barv
ou. h
ráč
na p
ravé
stra
ně o
bráz
ku
bude
své
úde
ry z
e za
dní č
ásti
kurtu
hrá
t prá
vě z
toho
to p
rost
oru.
Úde
ry h
rané
ze
zadn
í čás
ti ku
rtu, j
imiž
se
zabý
vá te
nto
mat
eriá
l:
● fo
rhen
dové
klír
y, k
teré
moh
ou b
ýt ú
točn
ou, o
bran
nou
nebo
neu
tráln
í (př
ípra
vnou
) vol
bou;
● fo
rehe
ndov
é sm
eče,
kte
ré js
ou ú
točn
ým ře
šení
m;
● fo
rhen
dové
dro
py, k
teré
moh
ou b
ýt ú
točn
ou, o
bran
nou
nebo
neu
tráln
í (př
ípra
vnou
) vol
bou;
● be
khen
dové
klír
y, k
teré
jsou
obr
anný
m ře
šení
m;
● fo
rhen
dové
a b
ekhe
ndov
é ob
rann
é dr
opy,
kte
ré js
ou n
eutrá
lní (
příp
ravn
ou) v
olbo
u.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
117
a.
Forh
endo
vý k
lír
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Klíry
léta
jí ze
zad
ní č
ásti
naší
stra
ny k
urtu
do
zadn
í čás
ti ku
rtu s
oupe
ře.
Úto
čné
klíry
léta
jí ve
výš
ce, k
terá
je tě
sně
mim
o do
sah
soup
eřov
y ra
kety
. Def
enzi
vněj
ší
klíry
jsou
o n
ěco
vyšš
í.
Klíry
hra
jem
e z
pozi
c v
zadn
í čás
ti ku
rtu.
Klír
vytla
čí s
oupe
ře d
ozad
u, č
ímž
vzni
kne
pros
tor v
pře
dní č
ásti
kurtu
.
Úto
čným
klír
em s
e m
íček
sna
žím
e do
stat
za
sou
peře
, vyt
vořit
na
něj t
lak
a po
tenc
iáln
ě si
vyn
utit
násl
edný
sla
bý ú
der.
Obr
anný
(def
enzi
vní)
klír
dává
hrá
či, k
terý
jej
zahr
ál, v
íce
času
na
znov
unab
ytí r
ovno
váhy
a
návr
at d
o př
ipra
vené
ho p
osta
vení
.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● R
aket
a v
přip
rave
né p
ozic
i pro
vrc
hní
úder
. ●
Před
ní ru
ka z
vedn
utá.
●
Post
oj b
okem
.
NÁP
řAh
● ze
zad
ní n
ohy
se o
draz
te s
měr
em n
ahor
u a
dopř
edu.
● za
dní b
ok tl
ačte
sm
ěrem
dop
ředu
. ●
zadn
í ram
eno
a lo
ket s
e po
hybu
jí sm
ěrem
nah
oru
a do
před
u.●
Paže
a p
ředl
oktí
se p
řetá
čejí
směr
em
ven.
●
Před
ní p
aže
se ta
ké z
apoj
uje
a po
máh
á ko
ntro
lova
t rot
aci t
ěla.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Pa
že a
pře
dlok
tí se
pře
táče
jí sm
ěrem
do
vnitř
. ●
Nat
áhně
te s
e a
siln
ě ud
eřte
míč
ek n
ad/
lehc
e př
ed ra
men
em ru
ky, v
e kt
eré
drží
te
rake
tu.
● za
dní n
oha
se d
ostá
vá p
řed
před
ní n
ohu
(po
dopa
du).
DO
TAžE
NÍ
● Pa
že s
e uv
olňu
je a
kin
etic
ká e
nerg
ie
rake
ty ji
pře
táčí
sm
ěrem
dov
nitř.
● Pů
vodn
ě za
dní n
oha
dopa
dá a
stá
vá
se n
ovou
pře
dní n
ohou
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
118
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A FO
Rh
EN
DO
VÝ
KLÍ
R
● U
chop
te ra
ketu
v k
rčku
(za
„téčk
o“).
● D
o dr
uhé
ruky
uch
opte
míč
ek a
zve
dnět
e je
j nad
/mírn
ě př
ed ra
men
o ru
ky, v
e kt
eré
drží
te ra
ketu
. ●
Um
ístě
te d
ržát
ko ra
kety
ved
le m
íčku
. ●
Rot
ací p
ředl
oktí
vyst
řelte
míč
ek z
ruky
.
● za
věst
e m
íček
do
výšk
y vh
odné
pro
uvo
lněn
é od
ehrá
ní.
● U
chop
te ra
ketu
s p
ouži
tím z
ákla
dníh
o dr
žení
. ●
Nat
áhně
te s
e a
přilo
žte
výpl
et ra
kety
k m
íčku
. ●
Přet
očte
pře
dlok
tí ta
k, a
by s
pode
k dr
žátk
a uk
azov
al n
a m
íček
. ●
Rak
eta
a př
edlo
ktí s
víra
jí ur
čitý
úhe
l (ne
smí b
ýt v
rovi
ně).
● Pr
oveď
te z
pětn
ou ro
taci
a z
asáh
něte
míč
ek.
● za
věst
e m
íček
do
výšk
y vh
odné
pro
uvo
lněn
é od
ehrá
ní.
● U
chop
te ra
ketu
s p
ouži
tím z
ákla
dníh
o dr
žení
. ●
Post
avte
se
boke
m a
zau
jmět
e uv
olně
né p
řipra
vené
pos
tave
ní.
● za
dní b
ok tl
ačte
dop
ředu
, lok
et s
měř
ujte
nah
oru
a do
před
u a
před
lokt
í pře
točt
e ta
k, a
by s
pode
k dr
žátk
a uk
azov
al n
a m
íček
. Rak
eta
a př
edlo
ktí o
pět s
víra
jí ur
čitý
úhe
l. ●
Prov
eďte
zpě
tnou
rota
ci, n
atáh
něte
se
a za
sáhn
ěte
míč
ek.
● za
věst
e m
íček
do
výšk
y vh
odné
pro
uvo
lněn
é od
ehrá
ní.
● U
chop
te ra
ketu
s p
ouži
tím z
ákla
dníh
o dr
žení
. ●
zauj
mět
e uv
olně
né p
řipra
vené
pos
tave
ní a
úkr
okem
doz
adu
přen
este
váh
u na
zad
ní n
ohu.
● ze
zad
ní n
ohy
se a
gres
ivně
odr
azte
sm
ěrem
nah
oru
a do
před
u.
● Vy
skoč
te a
hla
vou
rake
ty š
vihn
ěte
prot
i míč
ku.
● D
okon
čete
pře
skok
(pře
toče
ní) a
dop
adně
te n
a za
dní n
ohu
– př
ední
noh
a ná
sled
uje
rych
le p
o ní
● O
paku
jte ja
kéko
liv z
výš
e uv
eden
ých
cvič
ení,
nam
ísto
vyu
žití
zavě
šený
ch m
íčků
si j
e na
hazu
jte.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● „z
adrž
ení“
úder
u m
ezi n
ápřa
hem
a ú
dero
vým
švi
hem
vám
můž
e po
moc
i okl
amat
vaš
eho
soup
eře,
pro
tože
tak
naru
šíte
jeho
poh
yb.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
119
b.
Forh
endo
vá s
meč
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Smeč
e lé
tají
ze z
adní
čás
ti va
ší s
trany
kur
tu
do s
tředn
í čás
ti ku
rtu s
oupe
ře.
Smeč
e lz
e hr
át d
o pr
osto
ru n
ebo
na tě
lo
soup
eře.
Smeč
e hr
ajem
e ze
své
úto
čné
zóny
sm
ěrem
do
lů.
Forh
endo
vá s
meč
je p
okus
em o
vítě
zné
zako
nčen
í vým
ěny
nebo
o v
ynuc
ení v
elm
i sl
abéh
o ná
sled
ného
úde
ru.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
● U
voln
ěné
přip
rave
né p
osta
vení
.●
Úkr
ok d
ozad
u (z
atíž
ení z
adní
noh
y),
post
oj b
okem
.
NÁP
řAh
● Vy
skoč
te a
zah
ajte
vzd
ušno
u ro
taci
(p
řeto
čení
), lo
ket n
ahor
u a
dopř
edu,
su
pina
ce p
ředl
oktí
(„pro
čísn
ěte
si v
lasy
“).●
Paže
a ra
keta
sví
rají
urči
tý ú
hel.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Po
krač
ujte
ve
vzdu
šné
rota
ci, m
ocně
šv
ihně
te h
lavo
u ra
kety
(pro
nace
př
edlo
ktí).
● N
atáh
něte
se
a za
sáhn
ěte
míč
ek.
Bod
zása
hu s
e na
cház
í pře
d hr
ajíc
ím
ram
enem
.
DO
TAžE
NÍ
● D
okon
čete
rota
ci a
dop
adně
te.
● U
voln
ění u
mož
ňuje
dok
onči
t rot
aci
před
lokt
í. ●
Rak
et z
ůstá
vá p
řed
těle
m.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
120
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A FO
Rh
EN
DO
VO
U S
ME
č
● Vš
echn
a zá
klad
ní c
viče
ní n
a vr
chní
odb
ití (v
iz. M
odul
7, k
apito
ly 0
4. a
05.
) bud
ou h
ráčů
m p
ři hr
aní f
orhe
ndov
é sm
eče
užite
čná.
● za
věst
e m
íček
do
výšk
y vh
odné
pro
uvo
lněn
é od
ehrá
ní.
● U
chop
te ra
ketu
s p
ouži
tím z
ákla
dníh
o dr
žení
. ●
zauj
mět
e uv
olně
ný p
řipra
vený
pos
toj a
úkr
okem
doz
adu
přen
este
váh
u na
zad
ní n
ohu.
● ze
zad
ní n
ohy
se a
gres
ivně
odr
azte
nah
oru
a sm
ěrem
dop
ředu
. ●
Vysk
očte
a h
lavo
u ra
kety
švi
hnět
e pr
oti m
íčku
.●
Míč
ek z
asáh
něte
pře
d se
bou
a př
edst
avte
si,
že m
íček
hra
jete
sm
ěrem
dol
ů.
● D
okon
čete
pře
skok
(pře
toče
ní) a
dop
adně
te n
a za
dní n
ohu
– př
ední
noh
a ná
sled
uje
rych
le p
o ní
.
● U
chop
te ra
ketu
s p
ouži
tím z
ákla
dníh
o dr
žení
. ●
zauj
mět
e uv
olně
né p
řipra
vené
pos
tave
ní a
úkr
okem
doz
adu
přen
este
váh
u na
zad
ní n
ohu.
● N
ahrá
vač
spod
em n
ahaz
uje
míč
ky v
ysok
o do
vzd
uchu
. ●
ze z
adní
noh
y se
agr
esiv
ně o
draz
te n
ahor
u a
směr
em d
opře
du.
● Vy
skoč
te a
hla
vou
rake
ty š
vihn
ěte
prot
i míč
ku.
● M
íček
zas
áhně
te p
řed
sebo
u a
udeř
te je
j sm
ěrem
dol
ů.
● O
paku
jte p
ředc
hozí
cvi
čení
– n
ahrá
vač
nast
řelu
je ra
keto
u.
● Po
užijt
e př
i cvi
čení
terč
e, p
omůž
e vá
m to
hrá
t sm
eče
strm
ější
a p
řesn
ější
.
● Sm
eč –
blo
k –
blok
– v
ýhoz
.
● h
rajte
trén
inko
vý z
ápas
. Dvo
uhru
neb
o čt
yřhr
u. j
estli
že je
vítě
zným
úde
rem
ve
vým
ěně
smeč
neb
o úd
er n
ásle
dujíc
í bez
pros
tředn
ě po
sm
eči,
získ
ává
vítě
zná
stra
na tř
i bod
y na
mís
to je
dnoh
o.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● M
ěňte
raza
nci s
meč
í, ok
lam
ete
tím s
vého
sou
peře
, pro
tože
pro
něj
bud
e ob
tížně
jší s
práv
ně n
ačas
ovat
svo
u re
akci
.●
Smeč
ujte
do
pros
toru
, jak
o al
tern
ativ
u po
užív
ejte
sm
eč n
a tě
lo.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
121
c.
Forh
endo
vý d
rop
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Dro
py lé
tají
ze z
adní
čás
ti va
ší s
trany
kur
tu
do s
oupe
řovy
pře
dní č
ásti
kurtu
. D
elší
dro
py o
bvyk
le d
opad
ají t
ěsně
za
před
ní
podá
vací
čár
u. K
ratš
í dro
py d
opad
ají
do p
rost
oru
mez
i pře
dní p
odáv
ací č
arou
a s
ítí.
Dro
py s
e hr
ají z
úto
čné
zóny
zad
ní č
ásti
kurtu
.D
ropy
slo
uží:
● k
vytv
ořen
í pro
stor
u v
zadn
í čás
ti ku
rtu;
● k
vyve
dení
sou
peře
z ro
vnov
áhy;
● k
přin
ucen
í sou
peře
zah
rát m
íček
nah
oru
(výh
oz).
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní d
ržen
í rak
ety.
●
Rak
eta
v př
ipra
vené
poz
ici p
ro v
rchn
í úd
er.
● zv
edně
te p
ředn
í paž
i.●
zauj
mět
e po
stoj
bok
em.
NÁP
řAh
● za
zad
ní n
ohy
se o
draz
te n
ahor
u a
dopř
edu.
●
zadn
í bok
tlač
te d
opře
du.
● za
dní r
amen
o/lo
ket s
e po
hybu
jí.●
Paže
a p
ředl
oktí
se p
řetá
čejí
směr
em
ven.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● Pa
že a
pře
dlok
tí se
pře
táče
jí sm
ěrem
do
vnitř
.●
Nat
áhně
te s
e, a
byst
e m
íček
zas
áhli
nad/
lehc
e př
ed h
rajíc
ím ra
men
em.
● Tě
sně
před
zás
ahem
se
rota
ce p
řeru
ší
– s
dota
žení
m p
ohyb
u pa
že o
dehr
ajte
m
íček
.
DO
TAžE
NÍ
● Pů
vodn
ě za
dní n
oha
dopa
dá a
stá
vá s
e no
vou
před
ní n
ohou
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
122
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A FO
Rh
EN
DO
VÝ
DR
OP
● Vš
echn
a zá
klad
ní c
viče
ní n
a vr
chní
odb
ití (v
iz. M
odul
7, s
ekce
04.
a 0
5.) b
udou
hrá
čům
při
hran
í for
hend
ové
smeč
e už
itečn
á.
● za
věst
e m
íček
do
výšk
y vh
odné
pro
uvo
lněn
é od
ehrá
ní.
● U
chop
te ra
ketu
s p
ouži
tím z
ákla
dníh
o dr
žení
. ●
zauj
mět
e uv
olně
nou
přip
rave
nou
pozi
ci p
ro v
rchn
í úde
r a ú
krok
em d
ozad
u př
enes
te v
áhu
na z
adní
noh
u.●
ze z
adní
noh
y se
agr
esiv
ně o
draz
te s
měr
em n
ahor
u a
dopř
edu.
●
Vysk
očte
a š
vihn
ěte,
těsn
ě př
ed tí
m, n
ež z
asáh
nete
míč
ek, h
lavu
rake
ty z
pom
alte
.
● U
chop
te ra
ketu
s p
ouži
tím z
ákla
dníh
o dr
žení
.●
zauj
mět
e uv
olně
nou
přip
rave
nou
pozi
ci p
ro v
rchn
í úde
r a ú
krok
em d
ozad
u př
enes
te v
áhu
na z
adní
noh
u.●
Nah
ráva
č sp
odem
nah
azuj
e m
íčky
vys
oko
do v
zduc
hu.
● ze
zad
ní n
ohy
se a
gres
ivně
odr
azte
sm
ěrem
nah
oru
a do
před
u.●
Vysk
očte
a š
vihn
ěte,
těsn
ě př
ed tí
m, n
ež z
asáh
nete
míč
ek, h
lavu
rake
ty z
pom
alte
.
● O
paku
jte p
ředc
hozí
cvi
čení
– n
ahrá
vač
nast
řelu
je ra
keto
u.●
Použ
ijte
při c
viče
ní te
rče,
pom
ůže
vám
to h
rát s
meč
e st
rměj
ší a
pře
sněj
ší.
● D
rop
– vý
hoz
– dr
op –
výh
oz.
● h
rajte
trén
inko
vý z
ápas
. Dvo
uhru
neb
o čt
yřhr
u. j
estli
že je
vítě
zným
úde
rem
ve
vým
ěně
drop
neb
o úd
er n
ásle
dujíc
í bez
pros
tředn
ě po
dro
pu, z
íská
vá v
ítězn
á st
rana
tři b
ody
nam
ísto
jedn
oho.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● Vý
še p
opsa
ný p
říkla
d po
pisu
je k
lam
avý
drop
, při
kter
ém a
gres
ivní
poh
yb tě
la a
rych
lost
hla
vy ra
kety
v p
očát
eční
fázi
úde
ru v
yved
ou s
oupe
ře z
rovn
ováh
y, p
roto
že s
i mys
lí, ž
e hr
aným
úde
rem
je
klír
nebo
sm
eč.
● Ex
perim
entu
jte s
tzv.
„sek
áním
míč
ku“ (
angl
. slic
ing)
jak
zpra
va d
olev
a, ta
k i z
leva
dop
rava
, čím
ž ro
zšíří
te s
vůj ú
dero
vý re
jstří
k a
zvýš
íte k
lam
avos
t svý
ch v
rchn
ích
úder
ů.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
123
d.
Obr
anný
forh
endo
vý d
rop
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Obr
anný
forh
endo
vý d
rop
je ú
dere
m,
při k
teré
m m
íček
letí
ze z
adní
čás
ti na
ší s
trany
ku
rtu d
o př
ední
čás
ti so
upeř
ovy
stře
dní č
ásti
kurtu
a m
íček
při
něm
letí
směr
em (a
však
ne
přím
o) d
o st
ředu
kur
tu.
Obr
anné
forh
endo
vé d
ropy
se
hraj
í v
defe
nziv
ních
situ
acíc
h, k
dyž
se m
íček
na
cház
í za
těle
m v
pro
stor
u za
dníh
o fo
rhen
dové
ho ro
hu.
Obr
anný
forh
endo
vý d
rop
nám
pom
áhá
zmírn
it tla
k a
zmen
šit m
ožný
poč
et ú
točn
ých
řeše
ní,
kter
á m
á so
upeř
k d
ispo
zici
, pro
tože
:
● pr
o ně
j bud
e ob
tížně
jší z
ahrá
t pře
sný
úder
na
síť;
● kř
ivka
mož
ného
nás
ledu
jícíh
o so
upeř
ova
úder
u ne
bude
tak
nebe
zpeč
ná.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● Ve
ďte
hlav
u ra
kety
nad
úro
vní r
uky.
●
Pokr
čený
loke
t.●
Přet
očte
v ru
ce ra
ketu
dov
nitř
spíš
e na
pal
cové
drž
ení (
výra
znej
ší p
řeto
čení
, ch
cete
-li h
rát k
řížem
).
NÁP
řAh
● Př
etoč
te p
aži a
pře
dlok
tí sm
ěrem
ven
. ●
Udr
žujte
pok
rčen
ý lo
ket.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
paž
i (uv
olně
né n
ataž
ení).
● Př
etoč
te p
aži a
pře
dlok
tí sm
ěrem
dov
nitř.
●
Poku
ste
se ru
ku, k
terá
úde
r hra
je, d
osta
t po
d úr
oveň
míč
ku.
● Tě
sně
před
zas
ažen
ím m
íčku
om
ezte
ro
taci
a s
dot
ažen
ím p
ohyb
u pa
že m
íček
od
ehra
jte.
● Bo
d zá
sahu
se
nach
ází l
ehce
za
těle
m.
DO
TAžE
NÍ
● D
okon
čete
dot
ažen
í poh
ybu.
●
Využ
ijte
dota
žení
k ry
chlé
mu
otoč
ení z
pět
směr
em d
o ku
rtu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
124
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A O
BR
AN
NÝ
FO
Rh
EN
DO
VÝ
DR
OP
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ován
í úde
ru.
● St
ínuj
te ú
der s
amos
tatn
ě.●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima
– sn
ažte
se
získ
at c
it pr
o úd
er.
● Po
stav
te s
e bo
kem
k s
íti n
ebo
ke z
di.
● St
ínuj
te ú
der.
● Př
i dop
ředn
ém d
otaž
ení p
ouži
jte s
íť/ze
ď ja
ko p
omůc
ku p
ro u
drže
ní ru
ky n
íže,
než
je h
lava
rake
ty.
● za
věst
e m
íček
.●
Post
avte
se
k m
íčku
tak,
aby
byl
lehc
e za
vám
i a v
edle
těla
.●
Nak
ročt
e sm
ěrem
k m
íčku
a p
oté
jej u
deřte
. ●
Vrať
te s
e do
výc
hozí
ho p
osta
vení
.
● N
ahrá
vač
rake
tou
nahr
ává
míč
ek p
řes
síť.
● N
atoč
te s
e a
vkro
čte
do ú
deru
. ●
Ude
řte m
íček
. ●
Nat
očte
se
zpát
ky č
elem
k s
íti.
● N
ahra
jte n
ový
míč
ek.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● zk
ouše
jte m
ěnit
drže
ní ra
kety
a tí
m i
nato
čení
její
hlav
y ta
k, a
byst
e m
ohli
úder
hrá
t po
čáře
i kř
ížem
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
125
e.
Bekh
endo
vý k
lír
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Bekh
endo
vé k
líry
léta
jí ze
zad
ní č
ásti
vaší
st
rany
kur
tu d
o za
dní č
ásti
kurtu
sou
peře
.Be
khen
dový
klír
hra
jem
e v
neut
ráln
í neb
o de
fenz
ivní
situ
aci.
Bekh
endo
vý k
lír u
mož
ňuje
hrá
či, k
terý
jej
zahr
ál, z
íska
t čas
oto
čit s
e a
na k
urtu
zno
vu
zauj
mou
t rov
nová
žné
post
aven
í.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● zá
klad
ní n
ebo
roho
vé d
ržen
í rak
ety
(pře
hmát
něte
na
plác
ačko
vé d
ržen
í, na
cház
í-li s
e m
íček
hlo
uběj
i za
těle
m).
● Př
iblíž
ení k
míč
ku s
lokt
em d
ole
a zv
ednu
tou
hlav
ou ra
kety
.
NÁP
řAh
● U
držu
jte p
okrč
ený
loke
t.●
začn
ěte
zved
at lo
ket a
hla
vu ra
kety
po
uště
t dol
ů (p
aže/
před
lokt
í se
přet
áčej
í sm
ěrem
dov
nitř)
.●
Dbe
jte n
a to
, aby
náp
řah
ihne
d pl
ynul
e př
ešel
v ú
dero
vý š
vih.
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
paž
i (uv
olně
né n
ataž
ení).
Př
etoč
te p
aži/p
ředl
oktí
směr
em v
en.
● Bo
d zá
sahu
se
nach
ází v
edle
/lehc
e za
těle
m s
ruko
u po
d úr
ovní
míč
ku.
● Př
edst
avte
si,
že c
hcet
e m
íček
„ude
řit
pěst
í“, tv
rdým
úde
rem
, kte
rý a
le ih
ned
po z
asaž
ení m
íčku
zas
taví
te.
DO
TAžE
NÍ
● R
uka
se z
asta
vuje
, ale
rake
ta s
e oh
ýbá
a je
jí hl
ava
tak
pokr
ačuj
e v
pohy
bu.
● ja
k se
ruka
uvo
lňuj
e, ra
keta
se
přiro
zeně
od
ráží
zpě
t.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
126
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A B
EK
hE
ND
OV
Ý K
LÍR
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ován
í úde
ru.
● St
ínuj
te ú
der s
amos
tatn
ě.●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima
– s
nažt
e se
zís
kat c
it pr
o úd
er.
● za
věst
e m
íček
. ●
Post
avte
se
zády
k s
íti, m
íček
mírn
ě za
těle
m.
● U
deřte
míč
ek.
● O
točt
e se
zpá
tky
čele
m k
síti
.
● Po
stav
te s
e zá
dy k
e st
ěně.
● za
čnět
e se
nap
řaho
vat.
● N
ahoz
ený
míč
ek z
ahra
jte d
o zd
i. ●
Oto
čte
se č
elem
ke
zdi.
● N
ahrá
vač
rake
tou
nahr
ává
míč
ek p
řes
síť.
● N
atoč
te s
e zá
dy k
síti
.●
Ode
hraj
te m
íček
.●
Nat
očte
se
čele
m k
síti
.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● zk
ouše
jte m
ěnit
drže
ní ra
kety
a rů
zně
ohýb
at z
ápěs
tí, tí
m m
ěnit
nato
čení
hla
vy ra
kety
a d
okáz
at ta
k hr
át k
líry
po č
áře
i kříž
em.
● Vě
tším
ohn
utím
záp
ěstí
při d
opře
dném
švi
hu lz
e m
íček
nas
měr
ovat
víc
e do
lů a
úde
r tak
zm
ěnit
na b
ekhe
ndov
ou s
meč
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
127
f. O
bran
ný b
ekhe
ndov
ý dr
op
KAM
ÚD
ER L
ETÍ
KDy
ÚD
ER P
OU
žÍVÁ
ME
PRO
č Ú
DER
hR
AjEM
E
Obr
anné
bek
hend
ové
drop
y lé
tají
ze z
adní
čá
sti v
aší s
trany
kur
tu d
o př
ední
čás
ti st
ředu
ku
rtu s
oupe
ře (t
ěsně
za
před
ní p
odáv
ací č
áru)
.
Obr
anný
bek
hend
ový
drop
se
hraj
e sp
íše
v de
fenz
ivní
ch s
ituac
ích,
kdy
se
míč
ek n
achá
zí
za tě
lem
v z
adní
m b
ekhe
ndov
ém ro
hu.
Obr
anný
bek
hend
ový
drop
nám
pom
áhá
zmírn
it tla
k a
zmen
šit m
ožný
poč
et ú
točn
ých
řeše
ní, k
terá
má
soup
eř k
dis
pozi
ci, p
roto
že:
● pr
o ně
j bud
e ob
tížně
jší z
ahrá
t pře
sný
úder
na
síť;
● kř
ivka
mož
ného
nás
ledu
jícíh
o so
upeř
ova
úder
u ne
bude
tak
nebe
zpeč
ná.
POD
OBA
ÚD
ERU
PřÍP
RAV
A
● R
ohov
é dr
žení
rake
ty (p
láca
čkov
é,
nach
ází-l
i se
míč
ek h
loub
ěji z
a tě
lem
).●
Přib
lížen
í k m
íčku
s lo
ktem
dol
e a
zved
nuto
u hl
avou
rake
ty.
NÁP
řAh
● U
držu
jte p
okrč
ený
loke
t.●
začn
ěte
zved
at lo
ket a
hla
vu ra
kety
po
uště
t dol
ů (p
aže/
před
lokt
í se
přet
áčej
í sm
ěrem
dov
nitř)
.●
Dbe
jte n
a to
, aby
náp
řah
ihne
d pl
ynul
e př
ešel
v ú
dero
vý š
vih
(v té
to p
ozic
i se
však
nez
ůstá
vá).
ÚD
ERO
VÝ Š
VIh
● N
arov
nejte
paž
i (uv
olně
né n
ataž
ení).
● Př
etoč
te p
aži/p
ředl
oktí
směr
em v
en.
● Tě
sně
před
zás
ahem
om
ezte
rota
ci
a s
dota
žení
m p
ohyb
u pa
že o
dehr
ajte
m
íček
. ●
Bod
zása
hu m
írně
za tě
lem
hrá
če, r
uka
pod
úrov
ní m
íčku
.
DO
TAžE
NÍ
● D
okon
čete
dot
ažen
í poh
ybu
a vy
užijt
e ki
netic
kou
ener
gii r
aket
y k
rych
lém
u ot
očen
í zpě
t sm
ěrem
do
kurtu
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
128
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– Ú
VO
DN
Í CV
IčE
NÍ N
A O
BR
AN
NÝ
BE
Kh
EN
DO
VÝ
DR
OP
● N
apod
obuj
te tr
enér
a př
i stín
ován
í úde
ru.
● St
ínuj
te ú
der s
amos
tatn
ě.●
Stín
ujte
úde
r se
zavř
eným
a oč
ima
– s
nažt
e se
zís
kat c
it pr
o úd
er.
● Po
stav
te s
e bo
kem
k s
íti n
ebo
zdi.
● St
ínuj
te ú
der.
● Př
i dop
ředn
ém d
otaž
ení p
ouži
jte s
íť/ze
ď ja
ko p
omůc
ku p
ro u
drže
ní ru
ky n
íže,
než
je h
lava
rake
ty.
● za
věst
e m
íček
.●
Post
avte
se
zády
k s
íti, m
íček
za
těle
m.
● N
akro
čte
směr
em k
míč
ku a
ude
řte je
j. ●
Oto
čte
se z
pátk
y če
lem
k s
íti.
● R
aket
ou n
ahrá
vejte
míč
ek p
řes
síť.
● O
točt
e se
zád
y k
síti.
● O
dehr
ajte
míč
ek.
● O
točt
e se
zpá
tky
čele
m k
síti
. ●
Nah
rajte
nov
ý m
íček
.
RAD
y, T
IPy
A VA
RIA
CE
● č
ím h
loub
ěji z
a tě
lem
se
míč
ek n
achá
zí n
ebo
čím
víc
e kř
ížem
chc
eme
míč
ek z
ahrá
t, tím
víc
e je
třeb
a př
ehm
átno
ut n
a pl
ácač
kové
drž
ení r
aket
y.
● D
ošlá
pnět
e ve
douc
í noh
ou (p
ravá
noh
a pr
o pr
avák
a) v
oka
mži
ku z
ásah
u m
íčku
neb
o tě
sně
před
ním
. Dík
y to
mu
se ry
chle
ji ot
očíte
z ú
deru
zpá
tky
do h
ry.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
129
15. ShRNUTÍOblasti pokryté v sekci úderových dovedností:
● základní biomechanické principy, jež jsou základem efektivní úderové techniky;● cvičení na rozvoj chytání a házení;● různé typy držení rakety používané v badmintonu a popis cvičení k jejich tréninku;● různé badmintonové údery, včetně informací:
○ kde je hrajeme;○ kdy je hrajeme;○ proč je hrajeme;○ jak vypadají;○ jak je procvičovat.
Protože úderová pestrost a klamání jsou pro badmintonistu velmi důležitými taktickými nástroji, povzbuzujte hráče v experimentování, zejména v pokusech o „sekání“ vrchních úderů (angl. slicing) a „podsekávání“ míčků u sítě (angl. spinning). Tento materiál nabízí základní metody, jejichž prostřednictvím lze tyto dovednosti a jejich procvičování do tréninku uvést, avšak detailněji budou rozvíjeny v BWF kurzu pro trenéry úrovně 2.
Nejvíce vzájemně propojenými částmi příručky jsou:
● pohyb, pohybové a úderové dovednosti;● vymýšlení progresivních (postupných cvičení).
Na otázky na následující stránce odpovězte výběrem jedné či více z nabízených možností a otestujte si, co jste si ze sekce úderových dovedností zapamatovali.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
130
16. KONTROLNÍ OTÁzKy – ÚDEROVé DOVEDNOSTI
1 Držením rakety používaným při forhendovém klíru je:
Palcové držení.
Rohové držení.
základní držení.
Pevné držení.
2 Při přípravě na údery by držení rakety mělo být:
Uvolněné.
Pevné.
Volné.
Krátké.
3 Při dokončení nápřahu na vrchní forhendový úder (fáze, kdy se hlava rakety dostává za tělo), by loket měl:
zůstat dole.
Vysunout se daleko od těla.
Pohybovat se kolem hlavy.
Směrovat nahoru a dopředu.
4 Součástí krátkého bekhendového podání je odehrání:
Míčku z ruky.
Upuštěného míčku.
Nadhozeného míčku.
Kývajícího se míčku.
5 Nápřah na forhendový výhoz lze nejlépe popsat jako:
Švih vycházející z ramene.
Natažení, ohnutí (zalomení) zápěstí a supinaci předloktí.
Posunutí hlavy rakety za tělo.
Odehrání míčku.
6 Bod zásahu při vrchním bekhendovém úderu se nachází:
Před tělem.
Mírně za tělem.
Na úrovni hráče.
Nad hlavou hráče.
7 Vhodným držením rakety pro vrchní bekhendový úder je:
Palcové držení.
Rohové držení.
základní držení.
Pevné držení.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 7
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
2 –
TE
Ch
NIK
A (Ú
DE
RO
Vé
DO
VE
DN
OS
TI)
131
8 Při zahrávání forhendového kraťasu by se hlava rakety měla nacházet:
V úrovni ruky.
Výše než ruka.
Níže než ruka.
za rukou.
9 Větší rotaci míčky u sítě získají, pokud jsou udeřeny:
zprava doleva.
zleva doprava.
zprava doleva (forhend), zleva doprava (bekhend).
zleva doprava (forhend), zprava doleva (bekhend).
10 Při přípravě na vrchní forhendový úder je pro získání větší síly v přípravné fázi důležité:
Postoj bokem, přesunout zadní nohu dopředu.
zaujmout kolmé postavení (vodorovně se sítí).
Postoj bokem, úkrok a přenesení váhy na zadní nohu.
Postoj bokem, nechat obě nohy v klidu.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 8VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 3TAKTIKA
MODUL 8VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 3 – TAKTIKA
01. Definice badmintonu 132
02. Badmintonové „situace“ 132
03. Důležitost slova ‘včas’ pro badmintonový výkon 132
04. Definice taktiky 133
05. Související trenérské dovednosti 134
06. Tázací dovednosti 134
07. základní postavení hráče 135
08. Taktika dvouher 136
09. Taktika čtyřher 148
10. Taktika smíšené čtyřhry 170
11. Kontrolní otázky 180
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● definovat badminton jako sport, včetně cílů hry;● definovat taktiku, včetně rozpoznání klíčových opěrných konceptů;● navrhnout základní taktická cvičení, která povedou ke zlepšení taktické vyspělosti
a rozhodovacích schopností ve:
1. dvouhrách;2. čtyřhře můžu a čtyřhře žen;3. smíšené čtyřhře.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
132
01. DEFINICE BADMINTONUBadminton je hra:
● která se hraje přes síť;● na obdélníkovém kurtu;● při níž se míček odehrává „z voleje“ a při níž výměny začínají spodem zahraným podáním.
Cílem hry je získávat body tím, že:
● námi zahraný míček dopadne na soupeřovu stranu kurtu;● soupeře donutíme zahrát míček mimo oblast kurtu;● soupeře donutíme zahrát míček do sítě;● soupeře zasáhneme míčkem do těla.
02. BADMINTONOVé „SITUACE“Pro dobrý výkon si badmintonisté musí umět poradit se třemi základními typy situací, které souhrnně označujeme jako:
● útočné;● neutrální; ● obranné (defenzivní).
Typ situace určujeme podle výšky a vzdálenosti od sítě, kde se míček v okamžiku zásahu nachází (viz následující schéma).
Aby se dokázal prosadit, musí se hráč při hře rychle a efektivně rozhodnout, jaký typ úderu zvolí. To bude většinou záležet na situaci, v níž se zrovna nachází: obranné, neutrální nebo útočné.
03. DŮLEžITOST SLOVA ‘VčAS’ PRO BADMINTONOVÝ VÝKON
Dokáže-li hráč míček odehrávat ‘včas’, tj. v co nejoptimálnější výšce (největší) a vzdálenosti (nejkratší) od sítě, znamená to, že:
● se bude častěji dostávat do útočných pozic a vytvoří si větší počet příležitostí zahrát míček směrem dolů na soupeřovu stranu kurtu;
● dokáže na své soupeře vytvořit větší tlak tím, že jim dá méně času;● bude mít na výběr více možností, jaký typ úderu zahrát.
Včas
Útok
Neutrální situace
Obrana
Síť
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
133
04. DEFINICE TAKTIKyTaktiku lze definovat jako:
„Schopnost efektivně se rozhodovat na základě povědomí o situaci na kurtu.“
z této definice je patrné, že taktika sestává ze dvou vzájemně provázaných složek:
Taktické povědomí spočívá především ve schopnosti „přečíst“ každou situaci, která na kurtu vznikne, zatímco rozhodování je reakcí na informace, které jsme „přečetli“. Tyto dvě složky, které tvoří taktiku, jsou dále rozvedeny v následující tabulce.
TAKTICKé POVĚDOMÍ (čTENÍ)
ProStor jÁ SOUPEř TEMPO PARTNER
● Efektivní využívání šířky kurtu.
● Efektivní využívání délky kurtu.
● Efektivní využívání výšky haly (tělocvičny).
● Mé silné stránky.
● Mé slabiny.● Vnímání
pozice, ve které se nacházím.
● Vnímání rovnováhy.
● V čem je dobrý?
● V čem není dobrý?
● Co se na mě snaží hrát?
● Pomáhá mi tempo, ve kterém hraji, k dosažní vítězství?
● jaké jsou jeho silné stránky?
● jaké jsou jeho slabiny?
● Kde na kurtu se právě nachází?
ROzhODOVÁNÍ (REAKCE)
● Předzápasová rozhodnutí, např. volba herního plánu. ● Rozhodnutí mezi výměnami, např. změna taktiky podle toho, jak dopadly předchozí výměny. ● Rozhodnutí učiněná mezi jednotlivými údery výměny, např. kam se pohnout, abych co nejlépe
pokryl následující soupeřův úder.
Taktika
Povědomí(čtení)
Rozhodování(reakce)
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
134
05. SOUVISEjÍCÍ TRENéRSKé DOVEDNOSTIExistují dvě trenérské dovednosti, které mohou být velmi účinné při rozvoji taktických dovedností hráčů.
CVIčENÍ NA řEŠENÍ PROBLéMŮ
Součástí taktiky je i schopnost hráčů reagovat na těžké situace, které jim soupeř připraví. Proto je logické, že zlepšením schopnosti řešit problémy hráči mohou pokročit také v taktických dovednostech. Velmi efektivní jsou cvičení, při nichž hráči mají šanci nalézt správnou odpověď sami, namísto toho, aby se vše dozvídali od trenéra.
06. TÁzACÍ DOVEDNOSTIProzrazení správné odpovědi při řešení úkolů snižuje u hráčů schopnost rozvoje po taktické stránce, protože trenér v podstatě řeší problémy za ně. Efektivní dotazování je proto skvělým trenérským nástrojem, jenž hráčům pomáhá v rozvoji schopnosti samostatně řešit problémy a podporuje je ve snaze přijít s vlastním řešením.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
135
07. zÁKLADNÍ POSTAVENÍ hRÁčEzákladní postavení hráče definujeme jako:
„Pozici na kurtu, ze které si hráč nejlépe dokáže poradit s pravděpodobnými odpověďmi ze strany svého soupeře.“
Další klíčová fakta související se základním postavením hráče na kurtu:
● základní postavení je proměnlivé, nejedná se o konkrétní bod na kurtu;● základní postavení je místo, kde hráč udělá aktivační krok, načasovaný do okamžiku, kdy
soupeř zahrává míček.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
136
08.
TAK
TIK
A D
VO
Uh
ER
Dvo
uhry
muž
ů a
dvou
hra
žen
maj
í spo
lečn
é ur
čité
zák
ladn
í tak
tické
prv
ky. j
sou
jimi n
apř.
vním
ání p
rost
oru,
vyu
žívá
ní v
last
ních
pře
dnos
tí, o
dhal
ován
í sla
bin
soup
eře
apod
. Dvo
uhra
muž
ů je
obe
cně
útoč
nějš
í, co
ž je
důs
ledk
em v
ětší
rych
lost
i a s
íly, j
imiž
muž
i dis
ponu
jí. P
roto
se
ve d
vouh
ře m
užů
hraj
e m
éně
klírů
(čas
těji
se h
raje
sm
ěrem
dol
ů) a
mno
hem
víc
e kr
átký
ch p
odán
í než
ve
dvou
hře
žen.
Ta
napr
oti t
omu
vyža
duje
trpě
livěj
ší p
řístu
p k
vytv
ářen
í úto
čnýc
h př
íleži
tost
í.
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Vyso
ké p
odán
í ve
dvou
hře
● Po
užív
á se
zej
mén
a ve
dv
ouhř
e že
n, p
roto
že
vytla
čuje
sou
peřk
u do
zadu
a
tím s
nižu
je ú
činn
ost
jaké
hoko
li út
oku
a po
dáva
jící
hráč
ce d
ává
čas
zare
agov
at
na p
říjem
.●
Ve d
vouh
ře m
užů,
obz
vláš
tě
na š
pičk
ové
úrov
ni, s
e vy
soké
pod
ání p
ouží
vá
mén
ě, p
roto
že m
uži j
sou
z to
hoto
pod
ání s
chop
ni
zaút
očit
mno
hem
výb
ušně
ji.Vy
soké
pod
ání j
e ob
vykl
e sm
ěřov
áno
ke s
tředu
kur
tu, c
ož u
mož
ňuje
po
dáva
jícím
u lé
pe p
okrý
t křiv
ky p
říjm
u.
Po z
ahrá
ní v
ysok
ého
podá
ní p
osuň
te s
vé p
osta
vení
mírn
ě na
tuté
ž st
ranu
, na
kte
rou
jste
pod
ával
i. To
vám
pom
ůže
pokr
ýt p
říjm
y po
čář
e, k
teré
vzd
uche
m
letí
krat
ší d
obu
než
příjm
y kř
ížem
.
zPŮ
SOB
VÝU
Ky:
Vyso
ké p
odán
í ve
dvou
hře
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● Vy
znač
te v
zad
ní č
ásti
kurtu
terč
e, k
teré
bud
ou n
utit
hráč
e hr
át m
íček
hlu
boko
doz
adu
a ke
stře
dové
čář
e. č
ím z
datn
ější
hrá
či, t
ím v
zdál
eněj
ší a
men
ší
terč
e po
užív
ejte
. z to
hoto
cvi
čení
lze
uděl
at s
outě
ž, p
ři ní
ž se
bud
ou p
odáv
ajíc
í stří
dat.
● h
rajte
trén
inko
vý s
et, z
ápas
, kdy
vým
ěna
smí z
ačín
at p
ouze
vys
okým
pod
áním
. Ať s
e hr
áči v
zah
ajov
ání v
ýměn
y st
řídaj
í, ab
y ka
ždý
z ni
ch m
ěl s
tejn
ý po
čet
příle
žito
stí k
pro
cvič
ení p
odán
í. ●
Vyzn
ačte
na
kurtu
terč
e (n
apř.
lepi
cí p
ásko
u), k
teré
bud
ou h
ráče
nut
it po
dáva
t ke
stře
dové
čář
e a
hlub
oko
doza
du. h
rajte
trén
inko
vý s
et, z
ápas
, kd
y vý
měn
a sm
í zač
ínat
pou
ze v
ysok
ým p
odán
ím. A
ť se
hráč
i v z
ahaj
ován
í vým
ěny
stříd
ají,
aby
každ
ý z
nich
měl
ste
jný
poče
t příl
ežito
stí k
pro
cvič
ení
podá
ní. j
estli
že p
řijím
ajíc
í hrá
č m
íček
nec
há s
padn
out a
ten
dopa
dne
mim
o te
rč, p
ak z
íská
vá (a
pod
ávaj
ící z
trácí
) bod
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
137
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
ST:
Příje
m v
ysok
ého
podá
ní
Ploš
ší ú
točn
ý kl
ír, k
terý
zah
rála
vzd
álen
ější
hr
áčka
na
tom
to s
ním
ku, m
ůže
být v
e dv
ouhř
e že
n př
i příj
mu
dost
ateč
ně d
louh
ého
a vy
soké
ho
vyso
kého
pod
ání p
rost
ředk
em k
vyt
voře
ní tl
aku
a vy
chýl
ení s
oupe
řky
z ro
vnov
áhy.
Ve
srov
nání
s
klíre
m k
řížem
je p
okry
tí ná
sled
ného
úde
ru
po k
líru
po č
áře
snaz
ší. P
o kl
íru m
á ví
ce č
asu
na
svůj
úde
r ale
i př
ijím
ajíc
í hrá
č.
je-li
vys
oké
podá
ní k
rátk
é, lz
e ef
ektiv
ně p
ouží
vat
smeč
e. P
o sm
eči p
o čá
ře je
pok
rytí
násl
edné
ho
úder
u sn
azší
než
po
smeč
i kříž
em.
Po k
rátk
ém v
ysok
ém p
odán
í lze
jako
úto
čnou
va
riant
u za
hrát
také
dro
p. D
ropy
kříž
em v
elic
e do
bře
kont
rast
ují s
e sm
ečí p
o čá
ře, a
však
je tř
eba
si u
vědo
mit,
že
po ta
kto
umís
těné
m d
ropu
mus
í hr
áč p
okrý
t del
ší v
zdál
enos
t.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m v
ysok
ého
podá
ní
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
dvo
uhru
, při
níž
jede
n z
hráč
ů po
dává
vžd
y de
setk
rát z
a se
bou
a po
té s
e vy
stříd
á s
partn
erem
. Vým
ěny
se h
rají
jako
obv
ykle
, ale
jest
liže
vým
ěnu
vyhr
aje
hráč
pot
é, c
o za
hrál
urč
itý p
říjem
(nap
ř. kl
ír po
čář
e), z
íská
vá d
va b
ody
nam
ísto
jedn
oho.
Tot
o cv
ičen
í můž
e zl
epši
t pov
ědom
í o to
m, j
ak e
fekt
ivně
př
ijím
at p
odán
í.●
hrá
či p
racu
jí ve
troj
icíc
h, k
dy je
den
z hr
áčů
stoj
í mim
o ku
rt. z
býva
jící d
vojic
e hr
aje
dvou
hru
do p
ěti b
odů,
jest
liže
však
přij
ímaj
ící h
ráč
vyhr
aje
vým
ěnu
smeč
í z p
říjm
u ne
bo h
ned
násl
eduj
ícím
úde
rem
, vyh
rává
cel
ý zá
pas.
hrá
č, k
terý
ček
á m
imo
kurt
tak
přijd
e na
řadu
, kdy
ž:
○ je
den
z hr
áčů
získ
á 5
bodů
– k
do p
rohr
ál, o
dchá
zí z
kur
tu;
○ je
den
z hr
áčů
vyhr
ává
vým
ěnu
smeč
í z p
říjm
u ne
bo s
vým
nás
ledu
jícím
úde
rem
.
● h
ráči
sm
í pou
žíva
t pou
ze d
va rů
zné
příjm
y po
dání
(nap
ř. kl
ír a
drop
kříž
em).
jina
k se
hra
je n
orm
ální
vým
ěna.
Na
konc
i hry
tren
ér d
isku
tuje
s k
aždý
m
z hr
áčů
o to
m, j
aké
typy
příj
mu
budo
u pr
oti k
onkr
étní
mu
soup
eři ú
činn
ější
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
138
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Krát
ké p
odán
í ve
dvou
hře
Krát
ké p
odán
í, ze
jmén
a kr
átké
bek
hend
ové
podá
ní,
se v
e dv
ouhř
e m
užů
použ
ívá
opra
vdu
čast
o. V
e dv
ouhř
e že
n se
krá
tké
forh
endo
vé p
odán
í po
užív
á sp
íš ja
ko z
měn
a. K
rátk
é po
dání
můž
e př
imět
sou
peře
za
hrát
výh
oz.
Krát
ké p
odán
í ve
dvou
hře
se o
bvyk
le h
raje
ke
stře
du k
urtu
, čím
ž do
jde
k om
ezen
í poč
tu m
ožný
ch k
řivek
příj
mu
soup
eře.
Krát
ké p
odán
í lze
také
nas
měr
ovat
víc
e k
tělu
přij
ímaj
ícíh
o hr
áče.
Lze
mu
tak
zabr
ánit
v to
m, a
by p
říjem
pod
ání z
ahrá
l jím
pre
fero
vaný
m z
půso
bem
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Krát
ké p
odán
í ve
dvou
hře
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● V
před
ní č
ásti
pole
pro
pod
ání a
víc
e ke
stře
du k
urtu
um
ístě
te n
a ka
ždé
stra
ně s
ítě te
rče.
hrá
či s
třída
vě p
odáv
ají a
vítě
zí te
n, k
do b
ěhem
3 m
inut
nej
víck
rát
zasá
hl te
rč. h
ru lz
e dá
le ro
zšíři
t tak
, že
mez
i seb
ou b
ěhem
dal
ších
3 m
inut
bud
ou s
outě
žit v
šich
ni h
ráči
v tě
locv
ičně
.●
hra
jte d
vouh
ru, p
ři ní
ž se
sm
í zač
ínat
pou
ze k
rátk
ým p
odán
ím. P
řijím
ajíc
í by
měl
do
vým
ěny
vstu
pova
t ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í na
příje
m a
nem
ěl
by p
oruš
ovat
pra
vidl
a tím
, že
bude
vyb
íhat
dřív
e, n
ež d
ojde
k p
rove
dení
pod
ání.
hrá
či s
e m
ohou
v p
odáv
ání s
třída
t, ab
y ka
ždý
z ni
ch d
osta
l ste
jný
poče
t př
íleži
tost
í k p
rocv
ičen
í pod
ání.
Tren
ér h
ráče
vyb
ízí k
urč
ité v
aria
bilit
ě po
dání
, hrá
t jej
ke
stře
dové
čář
e ne
bo n
a tě
lo h
ráče
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
139
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve d
vouh
ře
Krať
as m
ůže
být e
fekt
ivní
m p
rost
ředk
em k
vyn
ucen
í výh
ozu,
ze
kter
ého
můž
ete
zaút
očit.
Ke
zváž
ení:
● za
hrát
míč
ek v
čas;
● za
hrát
kra
ťas
tak,
aby
vyp
adal
jako
výh
oz;
● po
dsek
nout
míč
ek;
● za
hrát
příj
em b
líže
ke s
tředu
sítě
kvů
li le
pším
u po
kryt
í křiv
ek n
ásle
dnéh
o so
upeř
ova
úder
u.
Při v
ýhoz
u je
opr
oti k
raťa
su s
nazš
í zah
rát p
říjem
bez
chyb
ně, h
ráč
má
více
pr
osto
ru n
a př
ípad
nou
nepř
esno
st. S
nažt
e se
své
ho s
oupe
ře d
osta
t pod
tlak
tím
, že
míč
ek z
ahra
jete
za
něj d
o za
dníc
h ro
hů. A
byst
e to
ho b
yli s
chop
ni,
snaž
te s
e:
● za
hrát
míč
ek v
čas;
● za
hrát
úde
r tak
, aby
vyp
adal
jako
kra
ťas;
● hr
át ú
der d
o vý
šky,
v n
íž b
ude
míč
ek ta
k ak
orát
mim
o do
sah
vaše
ho
soup
eře;
● m
ířit d
o za
dníc
h ro
hů.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve d
vouh
ře
zPŮ
SOB
VÝU
Ky –
Př
ÍKLA
Dy
● U
děle
jte s
i v p
olov
ině
sítě
(od
pásk
y do
lů) v
e st
ředu
kur
tu z
načk
u. D
vojic
e pa
k hr
aje
dvou
hru,
při
níž
smí z
ačín
at p
ouze
krá
tkým
pod
áním
. Roz
hodč
í pa
k oh
lásí
„chy
bu“ v
ždy,
kdy
ž do
jde
k od
ehrá
ní p
říjm
u po
d úr
ovní
zna
čky.
Tot
o cv
ičen
í nut
í přij
ímaj
ícíh
o hr
áče
odeh
rát m
íček
při
příjm
u kr
átké
ho p
odán
í ve
dvo
uhře
vča
s.●
hra
jte n
orm
ální
záp
as, a
le u
díle
jte b
onus
ové
body
za
to, k
dyž
hráč
vyh
raje
vým
ěnu
poté
, co
přijí
mal
urč
itým
způ
sobe
m.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
140
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
dvou
hře
Vyst
řele
né p
odán
í se
ve d
vouh
ře
použ
ívá
jako
zm
ěna,
zej
mén
a ja
ko p
řekv
apen
í po
sérii
krá
tkýc
h po
dání
.
Cíle
m v
ystře
lené
ho p
odán
í je
vych
ýlit
přijí
maj
ícíh
o př
i ode
hráv
ání p
říjm
u z
rovn
ováh
y.Vy
stře
lené
pod
ání s
e ča
sto
zám
ěrně
hra
je d
o st
rany
ve
snaz
e vy
nutit
si
pře
dvíd
atel
ný p
říjem
po
čáře
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
dvou
hře
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte d
vouh
ru, p
ři ní
ž se
sm
í zač
ínat
pou
ze k
rátk
ým a
vys
třele
ným
pod
áním
. za
vítě
zstv
í ve
vým
ěně,
kte
rou
hráč
nav
íc z
aháj
il vy
stře
lený
m p
odán
ím, z
íská
vá
bonu
sový
bod
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
141
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
dvo
uhře
jste
-li v
ychý
leni
z ro
vnov
áhy
a hr
ajet
e sm
ěrem
do
lů, s
oust
řeďt
e se
na
kval
itní,
dolů
sm
ěřuj
ící
křiv
ku a
úde
rovo
u př
esno
st. O
bojíh
o do
cílít
e od
ehrá
ním
míč
ku s
men
ší ra
zanc
í, co
ž dá
zár
oveň
př
ijím
ajíc
ímu
hráč
i víc
e ča
su n
a ná
vrat
a p
řípra
vu
na d
alší
úde
r.
Pro
příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í do
stra
ny lz
e vy
užív
at k
líry
po č
áře,
avš
ak d
bejte
na
dost
ateč
nou
délk
u úd
eru.
Klír
dáv
á př
ijím
ajíc
ímu
více
čas
u na
ná
vrat
do
přip
rave
ného
pos
tave
ní.
S př
íjmem
vys
třele
ného
pod
ání h
raný
m k
řížem
za
cház
ejte
opa
trně,
zej
mén
a po
kud
jste
vyc
hýle
ni
z ro
vnov
áhy.
V té
to s
ituac
i je
totiž
slo
žité
nás
ledn
é po
kryt
í kur
tu.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
dvo
uhře
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● za
čnět
e vý
měn
u vy
stře
lený
m p
odán
ím, k
ontro
lova
ným
úde
rem
po
čáře
sm
ěřuj
ícím
dol
ů a
násl
edně
zah
rajte
blo
k kř
ížem
. Pot
é vý
měn
u do
hraj
te d
o ko
nce.
●
začn
ěte
vým
ěnu
vyst
řele
ným
pod
áním
, klír
em p
o čá
ře, a
pak
ji d
ohra
jte d
o ko
nce.
●
hra
jte z
ápas
, ve
kter
ém s
e hr
áči b
udou
stří
dat a
zač
ínat
vým
ěnu
vyst
řelo
vaný
m p
odán
ím. U
díle
jte b
onus
ové
body
za
vítě
zstv
í ve
vým
ěně,
pok
ud b
yla
ukon
čena
urč
itým
příj
mem
(nap
ř. sm
ečí p
o čá
ře).
Přijí
maj
ící b
y m
ěl d
o vý
měn
y vs
tupo
vat z
e sv
ého
obvy
kléh
o po
stav
ení n
a př
íjem
a n
eměl
by
se p
ohno
ut
dřív
e, n
ež d
ojde
k p
rove
dení
pod
ání.
Přijí
maj
ící h
ráče
byc
hom
moh
li po
žáda
t, ab
y sv
ou v
ýcho
zí p
ozic
i pos
unul
i o n
ěco
více
dop
ředu
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
142
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
EN
DO
ST:
Neu
tráln
í (př
ípra
vná)
fáze
hry
ve
dvo
uhře
(1)
Ve d
vouh
ře d
ochá
zí v
čás
tech
vým
ěn k
situ
acím
, př
i nic
hž a
ni je
den
z hr
áčů
není
v je
dnoz
načn
ě út
očné
m p
osta
vení
. V tě
chto
neu
tráln
ích
část
ech
hry
by s
e ob
a hr
áči m
ěli s
naži
t roz
pohy
bova
t své
ho
soup
eře
a vy
užít
vešk
erý
pros
tor,
kter
ý si
vyt
voří.
Tr
pěliv
ost j
e dů
leži
tou
souč
ástí
neut
ráln
ích
fází
hry
.
Úde
ry p
o čá
ře o
becn
ě um
ožňu
jí m
ít hr
u ví
ce
pod
kont
rolo
u, p
roto
že v
zdál
enos
t pro
náv
rat d
o zá
klad
ního
pos
tave
ní z
mís
ta ú
deru
je k
ratš
í. To
sam
ozře
jmě
nezn
amen
á, ž
e ne
mát
e hr
át ú
dery
kř
ížem
. Pok
ud s
e vš
ak p
ro n
ě ro
zhod
nete
, měl
i by
ste
si b
ýt ji
sti,
že n
ásle
dný
úder
své
ho s
oupe
ře
doká
žete
pok
rýt.
Běhe
m n
eutrá
lní f
áze
hry,
kdy
se
snaž
íte s
oupe
ře
po k
urtu
rozp
ohyb
ovat
, vyu
žíve
jte p
ro h
ru c
elý
pros
tor k
urtu
(tj.
využ
ívej
te s
píše
rohy
než
nap
ř. je
n je
ho s
tředn
í čás
t).
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Neu
tráln
í (př
ípra
vná)
fáze
hry
ve
dvo
uhře
(1)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
vým
ěny,
v n
ichž
bud
ou m
ít hr
áči z
a úk
ol h
rát v
elké
mno
žstv
í úde
rů p
o čá
ře, p
o kt
erýc
h bu
de n
ásle
dova
t úse
k no
rmál
ní h
ry. T
rené
r pot
é ve
de d
isku
zi
o m
ožný
ch v
ýhod
ách
a ne
výho
dách
úde
rů p
o čá
ře a
úde
rů k
řížem
. ●
Dva
hrá
či p
roti
sobě
hra
jí dv
ouhr
u, k
aždé
ho z
nic
h po
zoru
je je
den
partn
er. P
ozor
ovat
el z
azna
men
ává,
kol
ik ú
derů
míře
ných
do
zadn
í čás
ti ku
rtu (v
ýhoz
y a
klíry
) by
dolé
tlo a
ž k
zadn
ím č
arám
. Po
odeh
rání
set
u hr
áči o
bdrž
í zpě
tnou
vaz
bu (n
apř.
8 z
15 k
lírů
by d
opad
lo m
ezi z
adní
čár
y). P
ak h
rají
znov
u a
snaž
í se
vyl
epši
t si s
vou
stat
istik
u.
● h
rajte
záp
as, v
e kt
erém
ozn
ačíte
rohy
kur
tu. h
rají
se s
outě
žní z
ápas
y, p
ři ni
chž
úder
y, k
teré
dop
adno
u m
imo
tyto
rohy
, jso
u ho
dnoc
eny
jako
aut
. Tre
nér
vede
dis
kuzi
o v
yuži
tí to
hoto
cvi
čení
a z
árov
eň o
situ
acíc
h, k
dy v
yuži
tí ro
hů n
emus
í být
až
tak
vhod
né (v
iz n
ásle
dujíc
í sek
ce).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
143
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Neu
tráln
í (př
ípra
vná)
fáze
hry
ve
dvo
uhře
(2)
Soup
eře,
kte
rý s
e po
ode
hrán
í kaž
dého
úde
ru
obtíž
ně v
rací
do
zákl
adní
ho p
osta
vení
, zko
ušej
te
přim
ět p
řebí
hat k
urt p
o úh
lopř
íčce
. Pro
tože
hra
jete
kř
ížem
, mus
íte s
i vša
k dá
t poz
or n
a to
:
● ab
yste
byl
i sch
opni
pok
rýt n
ásle
dujíc
í úde
r so
upeř
e. T
ato
takt
ika
totiž
● ne
mus
í být
úči
nná
prot
i sou
peři,
kte
rý s
i do
káže
vyt
vořit
tlak
rych
lým
i úde
ry p
o čá
ře.
Nut
it so
upeř
e ke
zm
ěnám
sm
ěru
pohy
bu m
ůže
být
dobr
ou ta
ktik
ou, c
hcem
e-li
jej v
ychý
lit z
rovn
ováh
y.
Můž
e to
být
nap
říkla
d:
● ot
áčen
í v ú
hlu
90° (
obrá
zek
výše
);●
opak
ovan
é hr
aní d
o st
ejné
ho ro
hu k
urtu
(hra
do
pro
tipoh
ybu)
.
zahr
át k
raťa
s tě
sně
nad
sítí,
avš
ak o
něc
o ví
ce
do k
urtu
můž
e př
ijít v
hod,
pro
tože
sou
peř t
ak z
trácí
ša
nci z
ahrá
t pře
sný
pods
eknu
tý k
raťa
s. z
važt
e va
riant
u př
íleži
tost
ně z
ahrá
t kra
ťas
ke s
tředu
sí
tě, a
byst
e ro
vnom
ěrně
dok
ázal
i pok
rýt k
řivky
ná
sled
ných
úde
rů.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Neu
tráln
í (př
ípra
vná)
fáze
hry
ve
dvo
uhře
(2)
zPŮ
SOB
VÝU
Ky –
Př
ÍKLA
Dy
● D
va h
ráči
pro
ti so
bě h
rají
dvou
hru.
jed
nom
u z
nich
zad
ejte
takt
ický
úko
l nut
it so
upeř
e co
nej
víc
běha
t po
úhlo
příč
kách
. Dru
hý z
hrá
čů m
á za
úko
l po
užív
anou
takt
iku
odha
lit a
nás
ledn
ě pr
oti n
í boj
ovat
. Na
konc
i hry
hrá
či p
rodi
skut
ují t
aktik
u a
její
rela
tivní
úči
nnos
t pro
ti rů
zným
typů
m s
oupe
řů.
● D
va h
ráči
pro
ti so
bě h
rají
dvou
hru.
jed
nom
u z
nich
zad
ejte
takt
ický
úko
l nut
it so
upeř
e co
nej
víc
se v
race
t do
stej
ného
rohu
kur
tu. D
ruhý
z h
ráčů
má
za ú
kol
takt
iku
uhod
nout
a p
odle
toho
pro
ti ní
boj
ovat
. Na
konc
i hry
hrá
či p
rodi
skut
ují t
aktik
u a
její
rela
tivní
úči
nnos
t pro
ti rů
zným
typů
m s
oupe
řů.
● h
rajte
dvo
uhru
, při
níž
bude
obl
ast p
ředn
í čás
ti ku
rtu (o
d sí
tě k
pře
dní p
odáv
ací č
áře)
brá
na ja
ko a
ut. D
opro
stře
d sí
tě v
e vz
dále
nost
i zhr
uba
3 m
od
sebe
um
ístě
te d
vě z
načk
y. h
ráči
mus
í vše
chny
své
úde
ry z
ahrá
t skr
ze tu
to „b
rank
u“. N
a ko
nci h
ry h
ráči
dis
kutu
jí o
výho
dách
hra
ní o
d sí
tě a
vyu
žití
stře
du s
ítě.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
144
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Úto
k ve
dvo
uhře
Vytla
čit h
ráče
z p
rost
oru,
v n
ěmž
má
slab
inu,
a
násl
edně
do
toho
to p
rost
oru
zaút
očit
můž
e bý
t úč
inno
u ta
ktik
ou.
Na
obrá
zku
hráč
na
bliž
ší s
traně
kur
tu ro
zehr
ává
do tř
ech
zbýv
ajíc
ích
rohů
, až
nako
nec
využ
ije
před
ní fo
rhen
dový
roh
svéh
o so
upeř
e.
jakm
ile s
e vy
tvoř
í příl
ežito
st k
úto
ku, č
asto
doj
de
ke z
rych
lení
tem
pa.
Na
obrá
zku
hráč
na
vzdá
leně
jší s
traně
reag
uje
na
krát
ký v
ýhoz
rych
lým
poh
ybem
doz
adu
a pr
udký
m
úder
em le
tícím
sm
ěrem
dol
ů.
čím
víc
e je
váš
sou
peř p
od tl
akem
, tím
víc
e by
ste
měl
i pos
unou
t své
zák
ladn
í pos
tave
ní s
měr
em
dopř
edu.
Na
obrá
zku
hráč
na
bliž
ší s
traně
zah
rál p
řesn
ý a
včas
ný k
raťa
s, k
terý
m s
oupe
ře d
osta
l pod
tlak
, a
prot
o zů
stáv
á vy
sunu
t víc
e vp
ředu
. Příp
adný
vý
hoz
od h
ráče
na
vzdá
leně
jší s
traně
by
mus
el
být v
elm
i vys
oký
a pr
avdě
podo
bně
by a
ni n
eměl
do
stat
ečno
u dé
lku.
hrá
č na
bliž
ší s
traně
tak
můž
e zů
stat
blíž
u s
ítě a
ček
at n
a př
íleži
tost
skl
epno
ut
míč
ek.
zPŮ
SB
O V
ÝU
Ky:
Úto
k ve
dvo
uhře
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte z
ápas
, ve
kter
ém s
e bu
dou
udíle
t bon
usov
é bo
dy z
a to
, kdy
ž vy
hraj
ete
vým
ěnu
úder
em z
ahra
ným
do
urči
tého
rohu
kur
tu n
ebo
dalš
ím ú
dere
m
násl
eduj
ícím
bez
pros
tředn
ě po
úde
ru z
ahra
ném
do
toho
to ro
hu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
145
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve d
vouh
ře –
zad
ní č
ást
kurtu
Dos
tane
te-li
se
do s
ituac
e, k
dy s
e m
íček
nac
hází
za
vaší
m tě
lem
v z
adní
čá
sti k
urtu
, dos
tate
čně
dlou
hý k
lír v
ás m
ůže
vrát
it do
vým
ěny.
Lze
vyu
žíva
t i k
líry
kříž
em, a
le je
to ri
skan
tněj
ší, p
roto
že z
ahrá
t dos
tate
čně
dale
ko a
pok
rýt
násl
eduj
ící ú
der j
e ob
tížně
jší.
Dos
tane
te-li
se
do s
ituac
e, k
dy s
e m
íček
nac
hází
za
vaší
m tě
lem
v z
adní
čás
ti ku
rtu, d
o vý
měn
y vá
s m
ůže
vrát
it ob
rann
ý dr
op. j
eho
výho
dou
je, ž
e so
upeř
ne
můž
e ta
k sn
adno
zaú
toči
t. D
rop
by m
ěl le
tět o
něc
o hl
oubě
ji do
kur
tu, a
by
pro
soup
eře
bylo
obt
ížně
jší z
ahrá
t pře
sný
krať
as.
Bekh
endo
vý o
bran
ný d
rop
lze
použ
ít st
ejný
m z
půso
bem
. ja
ko z
měn
u lz
e po
užív
at ta
ké d
ropy
kříž
em, a
le p
o je
jich
zahr
ání j
e tě
žší
pokr
ýt n
ásle
dný
soup
eřův
úde
r.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve d
vouh
ře –
zad
ní č
ást
kurtu
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hrá
č A
stoj
ící v
jedn
om z
pře
dníc
h ro
hů n
ahrá
vá h
ráči
B p
řipra
vené
mu
v zá
klad
ním
pos
tave
ní v
e st
ředu
kur
tu. h
ráč
A na
hráv
á m
íček
do
obla
sti p
ředn
í čás
ti ku
rtu
(del
ší k
raťa
s ne
bo p
olod
rajv
) na
tuté
ž st
ranu
, ze
kter
é hr
aje
on s
ám. S
vé n
ahrá
vky
směř
uje
ke s
tředo
vé č
áře,
míč
ek ta
k ne
lítá
přím
o, a
le m
írně
šikm
o. h
ráč
B m
íček
ode
hráv
á po
uze
zpět
na
hráč
e A.
Tak
to s
e po
krač
uje
až d
o ch
víle
, kdy
se
hráč
A ro
zhod
ne z
ahrá
t plo
chý
výho
z po
čář
e do
zad
ní č
ásti
kurtu
, kte
rým
hrá
če
B do
stan
e po
d tla
k. h
ráč
B ná
sled
ně re
aguj
e po
hybe
m d
o za
dní č
ásti
kurtu
, zah
rává
klír
neb
o ob
rann
ý dr
op a
pot
é se
vým
ěna
dohr
aje
do k
once
. To
to c
viče
ní lz
e ro
zšíři
t tak
, že
vým
ěna
bude
zač
ínat
různ
ými z
půso
by –
lze
začí
t čím
koliv
, co
vyús
tí v
situ
aci,
že je
den
z hr
áčů
bude
mus
et o
dehr
át m
íček
zpo
za
těla
v z
adní
čás
ti ku
rtu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
146
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve d
vouh
ře –
stře
dní č
ást
kurtu
Obr
anný
úde
r kříž
em z
a sí
ť zah
raný
po
smeč
i po
čáře
bud
e pr
o út
oční
ka
slož
itějš
í zas
áhno
ut v
čas.
Blok
po
čáře
zah
raný
po
smeč
i kříž
em z
tíží ú
točn
íkov
i pok
rytí
násl
eduj
ícíh
o úd
eru.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve d
vouh
ře –
stře
dní č
ást
kurtu
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● D
va h
ráči
zah
ájí v
ýměn
u a
vytv
oří s
ituac
i, v
níž
hráč
A d
ostá
vá p
řílež
itost
zah
rát s
meč
po
čáře
. hrá
č B
by m
ěl n
a sm
eč p
o čá
ře re
agov
at p
řevá
žně
blok
em
kříž
em, a
čkol
iv p
řílež
itost
ně m
ůže
zahr
át i
jiný
úder
. hrá
či n
ásle
dně
vým
ěnu
dohr
ají d
o ko
nce.
● D
va h
ráči
zah
ájí v
ýměn
u a
vytv
oří s
ituac
i, v
níž
hráč
A d
ostá
vá p
řílež
itost
zah
rát s
meč
kříž
em. h
ráč
B by
měl
na
smeč
kříž
em re
agov
at p
řevá
žně
blok
em
po č
áře,
ačk
oliv
příl
ežito
stně
můž
e za
hrát
i jin
ý úd
er. h
ráči
nás
ledn
ě vý
měn
u do
hraj
í do
konc
e.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
147
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve d
vouh
ře –
pře
dní č
ást
kurtu
Výho
zy z
pře
dní č
ásti
kurtu
by
měl
y m
ít do
brou
dél
ku a
být
dos
tate
čně
vyso
ké n
a to
, aby
elim
inov
aly
rake
tu s
oupe
ře a
dal
y hr
áči,
kter
ý vý
hoz
zahr
ál, d
osta
tek
času
na
návr
at d
o př
ipra
vené
ho p
osta
vení
. Po
výho
zu p
o čá
ře je
vzd
álen
ost p
otře
bná
k ná
vrat
u do
přip
rave
ného
pos
tave
ní k
ratš
í než
po
výho
zu k
řížem
, a ta
k je
i n
ávra
t sna
zší.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve d
vouh
ře –
pře
dní č
ást
kurtu
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte d
vouh
ru, v
níž
se
smí h
rát p
ouze
výh
ozy
po č
áře.
Po
odeh
rání
jedn
oho
setu
zm
ěňte
na
mož
nost
hrá
t po
čáře
i kř
ížem
. Nás
ledn
ě di
skut
ujte
o v
yuži
tí tě
chto
úde
rů v
e dv
ouhř
e.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
148
09.
TAK
TIK
A č
Tyř
hE
RÚ
VO
D
čty
řhra
muž
ů a
čtyř
hra
žen
maj
í mno
ho s
pole
čnýc
h zn
aků.
zej
mén
a pa
k út
očné
pos
tave
ní „z
a se
bou“
a o
bran
né p
osta
vení
„ved
le s
ebe“
. Poj
etí č
tyřh
ry m
užů
je
však
spí
š vý
bušn
ější
a k
líry
se v
e hř
e ob
jevu
jí je
n zř
ídka
. Sch
opno
st ú
čeln
ě po
dat a
přij
mou
t pod
ání j
e ta
k pr
o čt
yřhr
u m
užů
klíč
ová.
čty
řhra
žen
je m
éně
výbu
šná,
za
lože
ná n
a trp
ěliv
ější
příp
ravě
vým
ěny
nutn
é k
násl
edné
mu
prol
omen
í obr
any
soup
eřek
. Nej
delš
í vým
ěny
v ba
dmin
tonu
se
větš
inou
obj
evuj
í prá
vě v
e čt
yřhř
e že
n.
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
žen
(1)
Ve č
tyřh
ře ž
en p
odáv
ajíc
í hrá
čka
podá
vá z
blíz
kost
i „té
čka“
(spo
jnic
e př
ední
pod
ávac
í a s
tředo
vé č
áry)
, za
tímco
její
partn
erka
sto
jí up
rost
řed
stře
dní č
ásti
kurtu
.
Krát
ké p
odán
í se
obvy
kle
hraj
e ke
stře
dové
čář
e,
čím
ž do
cház
í k o
mez
ení p
očtu
mož
ných
křiv
ek
příjm
u.
● ja
ko z
měn
u lz
e kr
átké
pod
ání s
měř
ovat
na
tělo
přij
ímaj
ící h
ráčk
y, a
tak
jí zn
emož
nit
zahr
át p
říjem
jí p
refe
rova
ným
způ
sobe
m.
● Př
íleži
tost
ně lz
e po
dat i
do
stra
ny
k po
stra
nním
čar
ám, a
le to
je ri
skan
tněj
ší,
prot
ože
podá
vajíc
í pár
tak
soup
eři d
ává
mož
nost
zah
rát p
říjem
po
čáře
do
odkr
ytéh
o pr
osto
ru.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
žen
(1)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte č
tyřh
ru ž
en, p
ři ní
ž bu
de d
ovol
eno
začí
nat p
ouze
krá
tkým
pod
áním
. Přij
ímaj
ící h
ráčk
y by
měl
y:
● za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;●
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;●
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
í hrá
čky)
;●
obm
ěňov
at s
vé p
osta
vení
při
příjm
u (tz
n. p
osun
out s
e m
írně
do s
trany
neb
o o
troch
u ví
c ke
stře
du);
● př
ipra
vova
t si r
aket
u do
různ
ých
pozi
c (v
íce
na fo
rhen
dovo
u st
ranu
, pře
d tě
lo, v
íce
na b
ekhe
ndov
ou s
tranu
).
Podá
vajíc
í stra
na b
y pa
k m
ísto
, kam
pod
ává,
měl
a m
ěnit
podl
e tě
chto
zm
ěn v
pos
tave
ní a
příp
ravě
rake
ty p
řijím
ajíc
í hrá
čky.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
149
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
žen
(2)
Po z
ahrá
ní k
rátk
ého
podá
ní b
y se
pod
ávaj
ící
hráč
ka m
ěla
snaž
it po
krýt
vše
chny
úde
ry s
měř
ujíc
í na
síť.
Podá
vajíc
í hrá
čka
by s
e m
ěla
záro
veň
snaž
it oč
ekáv
at d
rajv
y a
polo
draj
vy s
měř
ujíc
í do
pros
toru
st
ředn
í a z
adní
čás
ti ku
rtu. T
o ob
vykl
e zn
amen
á vy
brat
si s
tranu
, kte
rou
se ro
zhod
ne p
okrý
t.
Partn
erka
pod
ávaj
ící h
ráčk
y m
á na
sta
rost
pok
rytí
příjm
ů le
tícíc
h do
stře
dní a
zad
ní č
ásti
kurtu
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
žen
(2)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte č
tyřh
ru ž
en, p
ři ní
ž bu
de d
ovol
eno
začí
nat p
ouze
krá
tkým
pod
áním
. Přij
ímaj
ící h
ráčk
y by
měl
y:
● za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;●
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;●
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
í hrá
čky)
;
hra
je b
odov
ána
jako
obv
ykle
s v
ýjim
kou
situ
ace,
kdy
pod
ávaj
ící d
vojic
e vy
hraj
e vý
měn
u v
průb
ěhu
prvn
ích
3 úd
erů
vým
ěny.
V to
m p
řípad
ě zí
skáv
á dv
a bo
dy.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
150
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e že
n (1
)
Po p
říjm
u na
síť
by p
řijím
ajíc
í hrá
čka
měl
a pr
osto
r sí
tě z
ačít
stře
žit a
skl
epno
ut v
šech
ny d
alší
úde
ry,
kter
é po
dáva
jící h
ráčk
a na
síť
zahr
aje.
Příje
m p
o čá
ře s
měř
ujíc
í do
stře
dní č
ásti
kurtu
by
měl
být
nás
ledo
ván
snah
ou p
řijím
ajíc
í hrá
čky
zach
ytit
jaký
koliv
nás
ledn
ý úd
er z
ahra
ný p
o čá
ře.
Také
příj
em p
o čá
ře d
o za
dní č
ásti
kurtu
by
měl
bý
t nás
ledo
ván
snah
ou p
řijím
ajíc
í hrá
čky
zach
ytit
jaký
koliv
nás
ledn
ý úd
er z
ahra
ný p
o čá
ře.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e že
n (1
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte č
tyřh
ru ž
en, p
ři ní
ž bu
de d
ovol
eno
začí
nat p
ouze
krá
tkým
pod
áním
. Přij
ímaj
ící h
ráčk
y by
měl
y:
● za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;●
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;●
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
í hrá
čky)
.
hra
je b
odov
ána
jako
obv
ykle
s v
ýjim
kou
situ
ace,
kdy
přij
ímaj
ící d
vojic
e vy
hraj
e vý
měn
u v
průb
ěhu
prvn
ích
4 úd
erů
vým
ěny.
V to
m p
řípad
ě zí
skáv
á dv
a bo
dy.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
151
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e že
n (2
)
Přijí
maj
ící h
ráčk
a se
můž
e ro
zhod
nout
, že
zaút
očí n
a tě
lo p
artn
erky
pod
ávaj
ící
hráč
ky. V
tom
příp
adě
by s
e m
ěla
přip
ravi
t na
to, ž
e bu
de m
uset
pok
rýt o
bě
stra
ny, k
am ta
to h
ráčk
a sv
ůj n
ásle
dný
úder
můž
e za
hrát
.
Poku
d př
ijím
ajíc
í hrá
čka
zahr
aje
příje
m n
epře
sně,
můž
e se
stá
t, že
se
bude
m
uset
od
sítě
stá
hnou
t a s
par
tner
kou
zauj
mou
t pos
tave
ní v
edle
seb
e.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e že
n (2
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
čty
řhru
žen
, při
níž
bude
dov
olen
o za
čína
t pou
ze k
rátk
ým p
odán
ím. P
řijím
ajíc
í hrá
čky
by m
ěly:
○ za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;○
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;○
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
í hrá
čky)
.
h
ra je
bod
ován
a ja
ko o
bvyk
le s
výj
imko
u si
tuac
e, k
dy p
řijím
ajíc
í dvo
jice
vyhr
aje
vým
ěnu
v pr
ůběh
u pr
vníc
h 4
úder
ů vý
měn
y. V
tom
příp
adě
získ
ává
dva
body
.
● h
rajte
čty
řhru
žen
, žád
ná v
ýměn
a vš
ak n
esm
í trv
at d
éle
než
pět ú
derů
. Po
pěti
úder
ech
je v
ýměn
a uk
onče
na a
bod
zís
kává
ta d
vojic
e, k
terá
je v
tu c
hvíli
v
útok
u/ko
ntro
luje
vým
ěnu.
Obč
as s
e m
ůže
stát
, že
bude
nut
né s
ehrá
t „no
vý m
íč“.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
152
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
čtyř
hře
žen
Vyst
řele
né p
odán
í lze
pou
žít j
ako
příh
odno
u zm
ěnu.
Vyt
lačí
sou
peřk
u do
zadu
a č
asto
ji
donu
tí za
hrát
míč
ek v
situ
aci,
kdy
je v
ychý
lena
z
rovn
ováh
y. P
odán
í hra
né d
o st
rany
je p
ro
přijí
maj
ící h
ráčk
u ča
sto
obtíž
něji
zvlá
dnut
elné
, ze
jmén
a po
kud
letí
směr
em v
en n
a fo
rhen
dovo
u st
ranu
.
Vyst
řele
né p
odán
í do
stra
ny č
asto
přim
ěje
soup
eřku
zah
rát p
ředv
ídat
elný
příj
em p
o čá
ře,
na k
terý
si m
ůže
počí
hat p
artn
erka
pod
ávaj
ící
hráč
ky.
Po v
ystře
lené
m p
odán
í do
stra
ny, k
teré
přij
ímaj
ící
hráč
ku v
idite
lně
zask
očilo
, si p
odáv
ajíc
í hrá
čka
můž
e do
volit
zůs
tat b
líže
síti.
že
by s
oupe
řka
zahr
ála
dost
ateč
ně d
louh
ý kl
ír kř
ížem
je to
tiž
v da
né s
ituac
i nep
ravd
ěpod
obné
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
čtyř
hře
žen
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte tr
énin
kový
set
/záp
as, v
něm
ž bu
de v
ětší
pod
íl vy
stře
lený
ch p
odán
í než
obv
ykle
. za
vítě
zstv
í ve
vým
ěně
zahá
jené
vys
třele
ným
pod
áním
zís
kává
po
dáva
jící d
vojic
e bo
nuso
vé b
ody.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
153
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
čty
řhře
žen
Poku
d na
vás
pod
ávaj
ící h
ráčk
a vy
stře
lila p
odán
í do
stra
ny a
jste
v ro
vnov
ážné
m p
osta
vení
, za
smeč
ujte
na
hráč
ku s
tojíc
í přím
o pr
oti v
ám n
ebo
dopr
ostře
d po
dáva
jící d
vojic
e. V
hodn
ou z
měn
ou
můž
e bý
t též
dro
p za
hran
ý m
ezi p
odáv
ajíc
í dvo
jici.
Poku
d na
vás
pod
ávaj
ící h
ráčk
a vy
stře
lila p
odán
í do
stře
du a
jste
v ro
vnov
ážné
m p
osta
vení
, za
smeč
ujte
na
stah
ujíc
í se
podá
vajíc
í hrá
čku
nebo
do
pros
třed
mez
i obě
hrá
čky.
Dal
ší m
ožno
stí j
e op
ět
drop
hra
ný m
ezi p
odáv
ajíc
í dvo
jici.
Při p
říjm
u vy
stře
lené
ho p
odán
í, kt
eré
vás
vych
ýlilo
z
rovn
ováh
y, z
važt
e za
hrát
pol
osm
eč, d
rop
nebo
klír
po
čáře
. Vše
chny
tyto
mož
nost
i dáv
ají
přijí
maj
ící h
ráčc
e ví
ce č
asu
znov
u zí
skat
ztra
ceno
u ro
vnov
áhu.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
čty
řhře
žen
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte tr
énin
kový
set
/záp
as, v
něm
ž bu
de v
ětší
pod
íl vy
stře
lený
ch p
odán
í než
obv
ykle
. Bon
usov
é bo
dy z
íská
vá k
terá
koliv
dvo
jice,
kte
rá z
vítě
zí v
e vý
měn
ě, je
ž za
čala
vys
třele
ným
pod
áním
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
154
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
čty
řhra
žen
Vede
ní v
ýměn
y –
útok
ze
zadn
í čá
sti k
urtu
Při ú
toku
ve
čtyř
hře
žen
je h
lavn
í pov
inno
stí z
adní
hr
áčky
:
● po
kryt
í stře
dní a
zad
ní č
ásti
kurtu
;●
trpěl
ivě
čeka
t na
dobr
ou p
řílež
itost
k ú
toku
;●
přip
ravo
vat ú
točn
é po
zice
pro
pře
dní h
ráčk
u.
zadn
í hrá
čka
využ
ívá:
● st
rmé
drop
y, k
teré
dos
tano
u so
upeř
ky p
od
tlak;
● úd
ery
dopr
ostře
d br
áníc
í dvo
jice,
čím
ž sn
íží
poče
t var
iant
úde
rů, k
teré
moh
ou s
oupe
řky
násl
edně
zah
rát (
nazn
ačen
o vý
še);
● sm
eče,
nej
čast
ěji h
rané
po
čáře
neb
o do
pros
třed
mez
i sou
peřk
y, k
vyn
ucen
í sla
bého
ná
sled
ného
úde
ru n
ebo
hran
é ja
ko v
ítězn
ý m
íč;
● dr
opy
kříž
em a
sm
eče
jako
zm
ěnu;
● kl
íry ja
ko z
měn
u.
hrá
čky
si p
roho
dí p
ozic
e, p
okud
:
● pr
o za
dní h
ráčk
u na
stal
a vh
odná
situ
ace
přej
ít po
své
m ú
toku
dop
ředu
a●
před
ní h
ráčk
a do
bře
přeč
etla
vzn
iklo
u si
tuac
i a
drží
se
pobl
íž s
tředu
tak,
aby
moh
la p
okrý
t zb
ývaj
ící č
ást k
urtu
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
čty
řhra
žen
Vede
ní v
ýměn
y –
útok
ze
zadn
í čá
sti k
urtu
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● je
dna
hráč
ka u
silo
vně
prac
uje
v za
dní č
ásti
kurtu
, odk
ud h
raje
dro
py m
ezi d
vojic
i hrá
ček
v po
stav
ení v
edle
seb
e. T
ato
dvoj
ice
hraj
e vý
hozy
a s
naží
se
zadn
í hrá
čku
rozp
ohyb
ovat
pod
él z
adní
čár
y.●
jede
n pá
r v p
osta
vení
za
sebo
u (ú
točn
ém) a
dru
hý v
pos
tave
ní v
edle
seb
e (o
bran
ném
). Br
áníc
í dvo
jice
se s
naží
rozp
ohyb
ovat
zad
ní h
ráčk
u po
dél z
adní
čá
ry, n
a co
ž on
a re
aguj
e dr
opy
mez
i dvo
jici b
rání
cích
hrá
ček.
jed
na z
brá
nící
ch h
ráče
k ná
sled
ně z
áměr
ně z
ahra
je k
ratš
í výh
oz d
o st
rany
, čím
ž dá
zad
ní
hráč
ce p
řílež
itost
:
○ za
smeč
ovat
;○
přej
ít na
síť.
Př
ední
hrá
čka
se m
írně
odso
uvá
např
íč, a
by z
adní
hrá
čce
umož
nila
jít z
a sv
ou s
meč
í. h
ráčk
y ná
sled
ně d
ohra
jí vý
měn
u do
kon
ce.
● Bo
nuso
vé b
ody
za ú
dery
ze
zadn
í čas
ti ku
rtu, k
teré
jsou
vítě
zné,
přin
utí s
oupe
řky
k ch
ybě
nebo
přip
raví
kon
ečný
(vítě
zný)
míč
pro
pře
dní h
ráčk
u př
i nás
ledu
jícím
úde
ru.
● U
pevn
ěte
na s
íť dv
ě zn
ačky
a s
íť ta
k ro
zděl
te n
a tře
tiny.
Um
ístě
te je
ště
jedn
u zn
ačku
do
stře
du s
ítě. (
-----
--●---
-----●
------
--●---
------
). h
rajte
nor
mál
ní
čtyř
hru,
při
kter
é al
e dr
opy
z le
vé s
trany
zad
ní č
ásti
kurtu
mus
í pro
letě
t „br
anko
u“ v
ymez
enou
těm
ito z
načk
ami ●
------
---●
, zat
ímco
dro
py z
pra
vé s
trany
za
dní č
ásti
kurtu
mus
í pro
letě
t tou
to „b
rank
ou“ ●
------
---●.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
155
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
čty
řhra
žen
Úto
k př
ední
hrá
čky
(1)
Při ú
toku
ve
čtyř
hře
žen
je h
lavn
í pov
inno
stí p
ředn
í hrá
čky:
● po
krýt
stře
dní a
pře
dní č
ást k
urtu
;●
zahr
ávat
míč
ek v
čas;
● za
chyc
ovat
dra
jvy
a po
lodr
ajvy
;●
zahr
ávat
vítě
zné
míč
e;●
udrž
ovat
úto
k.
Po v
ýhoz
u br
áníc
í dvo
jice
do z
adní
čás
ti ku
rtu b
y př
ední
hrá
čka
z út
očíc
í dv
ojic
e m
ěla
zauj
mou
t poz
ici v
e st
ředu
kur
tu n
a st
ejné
stra
ně, k
de s
e na
cház
í m
íček
. Tot
o út
očné
pos
tave
ní je
nej
efek
tivně
jší,
je-li
úto
k sm
ěřov
án n
a hr
áčku
st
ojíc
í přím
o na
prot
i (út
ok p
o čá
ře) n
ebo
do s
tředu
, čím
ž m
ůže
ze s
trany
út
očíc
í dvo
jice
dojít
k p
řečí
slen
í 2 n
a 1
(„cha
nnel
atta
ck p
ositi
on“).
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
čty
řhra
žen
Úto
k př
ední
hrá
čky
(1)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
ráčk
y js
ou o
znač
eny
čísl
em n
ebo
písm
enem
(1 a
2 n
a je
dné
stra
ně s
ítě, A
a B
na
druh
é st
raně
). O
bě d
vojic
e za
čína
jí v
post
aven
í ved
le s
ebe.
Tot
o cv
ičen
í pro
bíhá
bez
míč
ků. T
rené
r vyv
oláv
á čí
slo,
pak
pís
men
o, p
ak č
íslo
, pak
pís
men
o (n
apř.
1, A
, 1, B
, 2, B
atd
.). j
akm
ile u
slyš
í své
čís
lo n
ebo
písm
eno,
přes
ouvá
se
daná
hrá
čka
na li
bovo
lnou
stra
nu d
o za
dní č
ásti
kurtu
a je
jí pa
rtner
ka z
aujím
á ký
ženo
u př
ední
poz
ici v
úto
čném
pos
tave
ní z
a se
bou
(„cha
nnel
atta
ck p
ositi
on“).
Dvo
jice
napr
oti b
y m
ěla
auto
mat
icky
pře
jít d
o po
stav
ení v
edle
seb
e.●
4 hr
áčky
na
kurt,
dvě
na
každ
é st
raně
v p
osta
vení
ved
le s
ebe.
jed
na h
ráčk
a „p
odáv
á“ d
o vý
šky
na je
dnu
stra
nu (t
zn. v
ýhoz
po
čáře
) a p
řijím
ajíc
í dvo
jice
se a
utom
atic
ky p
řeso
uvá
do ú
točn
ého
post
aven
í za
sebo
u („c
hann
el a
ttack
pos
ition
“). h
ráčk
y ná
sled
ně d
ohra
jí vý
měn
u do
kon
ce.
● h
ráčk
y m
ohou
dos
tat z
a úk
ol v
ymys
let k
rátk
é úv
ody
vým
ěn, k
teré
jim
pom
ohou
při
form
ován
í pos
tave
ní v
edle
seb
e a
post
aven
í za
sebo
u. h
ráčk
y ná
sled
ně
dohr
ají v
ýměn
u do
kon
ce.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
156
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
čty
řhra
žen
Úto
k př
ední
hrá
čky
(2)
hra
je-li
její
partn
erka
dro
p(y)
, měl
a by
se
před
ní h
ráčk
a vy
suno
ut n
a sí
ť, čí
mž
zvýš
í tla
k na
brá
nící
dvo
jici a
lépe
dok
áže
pokr
ýt p
řípad
né ú
dery
hra
né n
a sí
ť. že
její
partn
erka
zah
rála
dro
p, p
ozná
pře
dní h
ráčk
a po
dle
pohy
bu b
rání
cí
dvoj
ice.
Má-
li za
dní h
ráčk
a př
íleži
tost
pře
jít p
o sv
ém ú
toku
do
stře
dní a
pře
dní č
ásti
kurtu
, pře
dní h
ráčk
a jí
můž
e na
znač
it, ž
e je
přip
rave
na n
a tu
to z
měn
u tím
, že
se p
osun
e ví
ce k
e st
ředo
vé č
áře
kurtu
, či d
okon
ce n
a je
ho d
ruho
u po
lovi
nu. T
o um
ožňu
je ú
točí
cí d
vojic
i pok
rýt p
rost
or u
voln
ěný
zeza
du p
ostu
pujíc
í hrá
čkou
(n
a ob
rázk
u dv
ojic
e vl
evo)
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
čty
řhra
žen
Úto
k př
ední
hrá
čky
(2)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● D
vě h
ráčk
y za
ujm
ou p
osta
vení
za
sebo
u (ú
točn
é) a
dvě
hrá
čky
post
aven
í ved
le s
ebe
(obr
anné
). je
dna
z hr
áček
v ú
točn
ém p
osta
vení
usi
lovn
ě pr
acuj
e v
zadn
í čás
ti ku
rtu a
hra
je d
ropy
mez
i brá
nící
dvo
jici.
Brán
ící d
vojic
e hr
aje
výho
zy a
sna
ží s
e dr
opuj
ící h
ráčk
u ro
zpoh
ybov
at p
odél
zad
ní č
áry.
Pře
dní h
ráčk
a se
vys
ouvá
dop
ředu
pok
aždé
, kdy
ž je
zah
rán
drop
, aby
pok
ryla
síť
(viz
prv
ní fo
to).
Když
opě
t doj
de k
zah
rání
výh
ozu,
pos
ouvá
se
mírn
ě do
zadu
.●
jedn
a dv
ojic
e v
útoč
ném
pos
tave
ní (z
a se
bou)
, dru
há d
vojic
e v
obra
nném
(ved
le s
ebe)
. Brá
nící
pár
se
snaž
í roz
pohy
bova
t zad
ní h
ráčk
u po
dél z
adní
čár
y,
na c
ož o
na o
dpov
ídá
drop
y do
pros
třed
brán
ící d
vojic
e. j
edna
z b
rání
cích
hrá
ček
násl
edně
zám
ěrně
zah
raje
kra
tší v
ýhoz
do
stra
ny, č
ímž
dá z
adní
hrá
čce
příle
žito
st:
○ za
smeč
ovat
;○
přej
ít na
síť.
Před
ní h
ráčk
a se
mírn
ě od
souv
á na
příč
, aby
zad
ní h
ráčc
e um
ožni
la jí
t za
svou
sm
ečí.
hrá
čky
násl
edně
doh
rají
vým
ěnu
do k
once
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
157
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve č
tyřh
re ž
en (1
)
Při o
bran
ě ve
čty
řhře
žen
zau
jímaj
í hrá
čky
post
aven
í ved
le s
ebe.
Na
výho
zy s
měř
ujíc
í víc
e do
stra
ny s
e ce
lý p
ár
přes
ouvá
příč
ně n
a st
ejno
u st
ranu
, kam
byl
za
hrán
míč
ek. T
o pá
ru u
mož
ňuje
lépe
si p
orad
it s
úder
y hr
aným
i po
čáře
neb
o s
úder
y sm
ěřuj
ícím
i do
stře
du k
urtu
, kte
ré js
ou o
d út
očíc
í dvo
jice
zpra
vidl
a ne
jčas
tějš
í.
jest
liže
se je
dna
z út
očíc
ích
hráč
ek d
osta
ne
v za
dním
rohu
pod
urč
itý tl
ak, o
bě b
rání
cí h
ráčk
y se
moh
ou v
ysun
out h
loub
ěji d
opře
du. h
ráčk
a st
ojíc
í ve
stře
du k
urtu
(a te
dy č
elíc
í příp
adné
mu
útok
u kř
ížem
) se
můž
e vy
suno
ut je
ště
výra
zněj
i:
● pr
otož
e úd
ery
kříž
em k
ní p
olet
í dél
e, a
tak
bude
mít
více
čas
u za
reag
ovat
;●
prot
ože
bude
s p
ředs
tihem
přip
rave
na
reag
ovat
na
drop
do
stře
du.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve č
tyřh
re ž
en (1
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
ráčk
y js
ou o
znač
eny
čísl
em n
ebo
písm
enem
(1 a
2 n
a je
dné
stra
ně s
ítě, A
a B
na
druh
é st
raně
). O
bě d
vojic
e za
čína
jí v
post
aven
í ved
le s
ebe.
Tot
o cv
ičen
í pro
bíhá
bez
míč
ků. T
rené
r vyv
oláv
á čí
slo,
pak
pís
men
o, p
ak č
íslo
, pak
pís
men
o (n
apř.
1, A
, 1, B
, 2, B
atd
.). j
akm
ile u
slyš
í své
čís
lo n
ebo
písm
eno,
přes
ouvá
se
daná
hrá
čka
na li
bovo
lnou
stra
nu d
o za
dní č
ásti
kurtu
a je
jí pa
rtner
ka z
aujím
á ký
ženo
u př
ední
poz
ici v
úto
čném
pos
tave
ní z
a se
bou
(„cha
nnel
atta
ck p
ositi
on“).
Dvo
jice
napr
oti b
y m
ěla
auto
mat
icky
pře
jít d
o po
stav
ení v
edle
seb
e.
● Tr
enér
můž
e hr
áčky
v p
osta
vení
ved
le s
ebe
nabá
dat:
○ ab
y se
pos
unul
y le
hce
např
íč n
a tu
též
stra
nu ja
ko z
adní
hrá
čka
napr
oti n
im (v
iz 2
. fot
o vý
še);
○ ab
y se
hrá
čka
čelíc
í příp
adné
mu
útok
u kř
ížem
vys
unul
a o
troch
u hl
oubě
ji vp
řed.
● je
dna
z hr
áček
v ú
točn
ém p
osta
vení
usi
lovn
ě pr
acuj
e v
zadn
í čás
ti ku
rtu a
hra
je d
ropy
mez
i dvo
jici h
ráče
k v
obra
nném
pos
tave
ní. B
rání
cí d
vojic
e hr
aje
výho
zy a
sna
ží s
e za
dní h
ráčk
u ro
zpoh
ybov
at p
odél
zad
ní č
áry.
hrá
čky
v ob
rann
ém p
osta
vení
upr
avuj
í svo
u po
zici
:
○ ta
k, ž
e se
spo
lečn
ě po
souv
ají n
apříč
na
stej
nou
stra
nu, n
a kt
erou
zah
rály
výh
oz;
○ ta
k, ž
e hr
áčka
, kte
rá č
elí p
řípad
ném
u út
oku
kříž
em, s
e vy
sune
hlo
uběj
i dop
ředu
pod
le to
ho, j
ak v
elký
je tl
ak v
yvin
utý
na z
adní
hrá
čku.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
158
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve č
tyřh
re ž
en (2
)
Pro
přec
hod
z ob
rany
do
útok
u by
brá
nící
hrá
čky
měl
y vy
užív
at b
loky
a d
rajv
y do
pro
stor
u. B
loku
jící
nebo
dra
jvuj
ící h
ráčk
a by
se
měl
a vž
dy, k
dyž
to b
ude
mož
né, s
naži
t pře
jít d
opře
du, a
by p
okry
la
síť a
po
tom
to s
vém
úde
ru p
řiměl
a so
upeř
ky z
ahrá
t vý
hoz.
V ně
kter
ých
situ
acíc
h, z
ejm
éna
jedn
á-li
se o
blo
k kř
ížem
, můž
e bý
t něk
dy le
pší,
aby
se d
opře
du
přes
unul
a pa
rtner
ka b
loku
jící h
ráčk
y.
hra
jete
-li v
ýhoz
, ať u
ž od
sítě
neb
o ze
stře
dní č
ásti
kurtu
, zva
žte:
● po
úto
čném
úde
ru h
rané
m p
o čá
ře z
ahrá
t vý
hoz
kříž
em;
● po
úto
čném
úde
ru k
řížem
zah
rát v
ýhoz
po
čáře
.
Tato
takt
ika
zpra
vidl
a nu
tí út
očíc
í dvo
jici k
vět
ším
u po
hybu
, a m
ůže
tak
pro
ni b
ýt s
loži
tějš
í udr
žet
si ú
tok.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve č
tyřh
re ž
en (2
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
čty
řhru
žen
, avš
ak p
o sm
eči n
ikdo
nes
mí z
ahrá
t výh
oz. h
ráčk
y ta
k m
usej
í být
kre
ativ
ní, p
okud
cht
ějí p
řejít
z o
bran
y do
úto
ku.
● h
rajte
set
y/zá
pasy
, kdy
:
○ po
sm
eči p
o čá
ře je
dov
olen
o za
hrát
pou
ze v
ýhoz
kříž
em;
○ po
úto
čném
úde
ru k
řížem
je d
ovol
eno
zahr
át p
ouze
výh
oz p
o čá
ře.
T
rené
r by
měl
nás
ledn
ě vé
st d
isku
zi o
výh
odác
h a
nevý
hodá
ch tě
chto
řeše
ní.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
159
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
muž
ů (1
)
Ve č
tyřh
ře m
užů
podá
vajíc
í hrá
č po
dává
z m
ísta
po
blíž
„téč
ka“ (
spoj
nice
pře
dní p
odáv
ací a
stře
dové
čá
ry),
zatím
co je
ho p
artn
er z
aujím
á po
stav
ení
upro
stře
d st
ředn
í čás
ti ku
rtu.
Krát
ká p
odán
í se
zpra
vidl
a hr
ají k
e st
ředo
vé č
áře,
ab
y do
šlo
k om
ezen
í poč
tu v
aria
nt p
říjm
ů, k
teré
př
ijím
ajíc
í hrá
č m
ůže
zahr
át.
● ja
ko z
měn
u lz
e kr
átké
pod
ání n
asm
ěrov
at
na p
řijím
ajíc
ího
hráč
e, a
tak
mu
znem
ožni
t, za
hrát
příj
em jí
m p
refe
rova
ným
způ
sobe
m.
● Př
íleži
tost
ně lz
e po
dat i
do
stra
ny
k po
stra
nním
čar
ám, a
le to
je ri
skan
tněj
ší,
prot
ože
podá
vajíc
í pár
tak
soup
eři d
ává
mož
nost
zah
rát p
říjem
po
čáře
do
odkr
ytéh
o pr
osto
ru.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
muž
ů (1
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte č
tyřh
ru m
užů,
při
níž
bude
dov
olen
o za
čína
t pou
ze k
rátk
ým p
odán
ím.
Přijí
maj
ící h
ráči
by
měl
i:
● za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;●
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;●
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
ího)
;●
obm
ěňov
at s
vé p
osta
vení
při
příjm
u (tz
n. p
osta
vit s
e ví
ce k
e st
raně
, víc
e ke
stře
du);
● př
ipra
vova
t si r
aket
u do
různ
ých
pozi
c (v
íce
na fo
rhen
dovo
u st
ranu
, pře
d tě
lo, v
íce
na b
ekhe
ndov
ou s
tranu
).
Podá
vajíc
í hrá
či b
y pa
k m
ísto
, kam
pod
ávaj
í, m
ěli m
ěnit
podl
e tě
chto
zm
ěn v
pos
tave
ní a
příp
ravě
rake
ty p
řijím
ajíc
ího
hráč
e.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
160
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
muž
ů (2
)
Po z
ahrá
ní k
rátk
ého
podá
ní b
y se
pod
ávaj
ící h
ráč
měl
sna
žit p
okrý
t vše
chny
úde
ry s
měř
ujíc
í na
síť.
Podá
vajíc
í hrá
č by
se
měl
zár
oveň
sna
žit o
čeká
vat
draj
vy a
pol
odra
jvy
sm
ěřuj
ící d
o pr
osto
ru s
tředn
í a
zadn
í čás
ti ku
rtu. T
o ob
vykl
e zn
amen
á vy
brat
si
stra
nu, j
iž s
e ro
zhod
ne p
okrý
t.
Partn
er p
odáv
ajíc
ího
hráč
e m
á na
sta
rost
i pok
rytí
příjm
ů le
tícíc
h do
stře
dní a
zad
ní č
ásti
kurtu
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Krát
ké p
odán
í ve
čtyř
hře
muž
ů (2
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
čty
řhru
muž
ů, p
ři ní
ž bu
de d
ovol
eno
začí
nat p
ouze
krá
tkým
pod
áním
.
● Př
ijím
ajíc
í hrá
či b
y m
ěli:
○ za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;○
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;○
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
ího)
.
● h
ra je
bod
ován
a ja
ko o
bvyk
le s
výj
imko
u si
tuac
e, k
dy p
odáv
ajíc
í dvo
jice
vyhr
aje
vým
ěnu
v pr
ůběh
u pr
vníc
h 3
úder
ů vý
měn
y. V
tom
příp
adě
získ
ává
dva
body
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
161
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e m
užů
(1)
Po p
říjm
u na
síť
by p
řijím
ajíc
í hrá
č m
ěl p
rost
or s
ítě
začí
t stře
žit a
skl
epno
ut v
šech
ny d
alší
úde
ry, k
teré
po
dáva
jící h
ráč
na s
íť za
hraj
e.
Příje
m p
o čá
ře s
měř
ujíc
í do
stře
dní č
ásti
kurtu
by
měl
být
nás
ledo
ván
snah
ou p
řijím
ajíc
ího
hráč
e za
chyt
it ja
kýko
liv n
ásle
dný
úder
zah
raný
po
čáře
.
Také
příj
em p
o čá
ře d
o za
dní č
ásti
kurtu
by
měl
bý
t nás
ledo
ván
snah
ou p
řijím
ajíc
ího
hráč
e za
chyt
it ja
kýko
liv n
ásle
dný
úder
zah
raný
po
čáře
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e m
užů
(1)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
čty
řhru
muž
ů, p
ři ní
ž bu
de d
ovol
eno
začí
nat p
ouze
krá
tkým
pod
áním
.
● Př
ijím
ajíc
í hrá
či b
y m
ěli:
○ za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;○
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;○
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
ího)
.
● h
ra je
bod
ován
a ja
ko o
bvyk
le s
výj
imko
u si
tuac
e, k
dy p
řijím
ajíc
í dvo
jice
vyhr
aje
vým
ěnu
v pr
ůběh
u pr
vníc
h 4
úder
ů vý
měn
y. V
tom
příp
adě
získ
ává
dva
body
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
162
RO
zVÍj
ENÁ
DO
VED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e m
užů
(2)
Přijí
maj
ící h
ráč
se m
ůže
rozh
odno
ut, ž
e za
útoč
í na
tělo
par
tner
a po
dáva
jícíh
o hr
áče.
V to
m p
řípad
ě by
se
měl
přip
ravi
t na
to, ž
e bu
de m
uset
pok
rýt o
bě
stra
ny, k
am n
ásle
dný
úder
od
toho
to h
ráče
můž
e le
tět.
Poku
d př
ijím
ajíc
í hrá
č za
hraj
e př
íjem
nep
řesn
ě, m
ůže
se s
tát,
že s
e bu
de
mus
et o
d sí
tě s
táhn
out a
s p
artn
erem
zau
jmou
t pos
tave
ní v
edle
seb
e.
zPŮ
SOB
VÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní v
e čt
yřhř
e m
užů
(2)
zPŮ
SOB
VÝU
Ky –
Př
ÍKLA
Dy
● h
rajte
čty
řhru
muž
ů, p
ři ní
ž bu
de d
ovol
eno
začí
nat p
ouze
krá
tkým
pod
áním
.
● Př
ijím
ajíc
í hrá
či b
y m
ěli:
○ za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;○
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;○
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
ího)
.
h
ra je
bod
ován
a ja
ko o
bvyk
le s
výj
imko
u si
tuac
e, k
dy p
řijím
ajíc
í dvo
jice
vyhr
aje
vým
ěnu
v pr
ůběh
u pr
vníc
h 4
úder
ů vý
měn
y. V
tom
příp
adě
získ
ává
dva
body
.
● h
rajte
čty
řhru
muž
ů, ž
ádná
vým
ěna
však
nes
mí t
rvat
dél
e ne
ž pě
t úde
rů. P
o pě
ti úd
erec
h je
vým
ěna
ukon
čena
a b
od z
íská
vá ta
dvo
jice,
kte
rá je
v tu
chv
íli
v út
oku/
kont
rolu
je v
ýměn
u. O
bčas
se
můž
e st
át, ž
e bu
de n
utné
seh
rát „
nový
míč
“.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
163
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
čtyř
hře
muž
ů
Vyst
řele
né p
odán
í lze
pou
žít j
ako
příh
odno
u zm
ěnu.
Vyt
lačí
sou
peře
doz
adu
a ča
sto
jej d
onut
í zah
rát m
íček
v s
ituac
i, kd
y je
vyc
hýle
n z
rovn
ováh
y. P
odán
í hr
ané
do s
trany
je p
ro p
řijím
ajíc
ího
hráč
e ča
sto
obtíž
něji
zvlá
dnut
elné
, ze
jmén
a po
kud
letí
směr
em v
en n
a fo
rhen
dovo
u st
ranu
.
Vyst
řele
né p
odán
í do
stra
ny č
asto
přim
ěje
soup
eře
zahr
át o
čeká
vate
lný
příje
m
po č
áře,
na
kter
ý si
můž
e po
číha
t par
tner
pod
ávaj
ícíh
o hr
áče.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
čtyř
hře
muž
ů
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y:
hra
jte tr
énin
kový
set
/záp
as, v
něm
ž bu
de v
ětší
pod
íl vy
stře
lený
ch p
odán
í než
obv
ykle
. za
vítě
zstv
í ve
vým
ěně
s vy
stře
lený
m p
odán
ím z
íská
vá p
odáv
ajíc
í dv
ojic
e bo
nuso
vé b
ody.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
164
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
čty
řhře
muž
ů
Poku
d na
vás
pod
ávaj
ící h
ráč
vyst
řelil
podá
ní d
o st
rany
a js
te v
rovn
ováž
ném
pos
tave
ní, z
asm
ečuj
te
na h
ráče
sto
jícíh
o př
ímo
prot
i vám
neb
o do
pros
třed
podá
vajíc
í dvo
jice.
Vho
dnou
zm
ěnou
můž
e bý
t též
dr
op z
ahra
ný m
ezi p
odáv
ajíc
í dvo
jici.
Poku
d na
vás
pod
ávaj
ící h
ráč
vyst
řelil
podá
ní k
e st
ředo
vé č
áře
a js
te v
rovn
ováž
ném
pos
tave
ní,
zasm
ečuj
te n
a st
ahuj
ícíh
o se
pod
ávaj
ícíh
o hr
áče
nebo
dop
rost
řed
mez
i dvo
jici h
ráčů
. Dal
ší m
ožno
stí
je o
pět d
rop
hran
ý m
ezi p
odáv
ajíc
í dvo
jici.
Při p
říjm
u vy
stře
lené
ho p
odán
í, kt
eré
vás
vych
ýlilo
z
rovn
ováh
y, z
važt
e za
hrát
pol
osm
eč n
ebo
drop
. O
bě v
aria
nty
dáva
jí př
ijím
ajíc
ímu
hráč
i víc
e ča
su
získ
at z
trace
nou
rovn
ováh
u.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
čty
řhře
muž
ů
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte tr
énin
kový
set
/záp
as, v
něm
ž bu
de v
ětší
pod
íl vy
stře
lený
ch p
odán
í než
obv
ykle
. Bon
usov
é bo
dy z
íská
vá k
terá
koliv
dvo
jice,
kte
rá z
vítě
zí v
e vý
měn
ě, je
ž za
čala
vys
třele
ným
pod
áním
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
165
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
čty
řhra
muž
ůVe
dení
vým
ěny
– út
ok z
e za
dní
část
i kur
tu
Při ú
toku
ve
čtyř
hře
muž
ů je
hla
vní p
ovin
nost
í za
dníh
o hr
áče:
● po
krýt
stře
dní a
zad
ní č
ást k
urtu
;●
trpěl
ivě
čeka
t na
dobr
ou p
řílež
itost
k ú
toku
;●
přip
ravo
vat ú
točn
é po
zice
pro
pře
dníh
o hr
áče;
● za
hráv
at v
ítězn
é m
íče.
zadn
í hrá
č vy
užív
á:
● st
rmé
drop
y, k
teré
dos
tano
u so
upeř
e po
d tla
k;●
úder
y do
pros
třed
brán
ící d
vojic
e, č
ímž
sníž
í po
čet v
aria
nt ú
derů
, kte
ré m
ohou
sou
peři
násl
edně
zah
rát (
nazn
ačen
o vý
še);
● sm
eče,
nej
čast
ěji h
rané
po
čáře
neb
o m
ezi
soup
eře
k vy
nuce
ní s
labé
ho n
ásle
dnéh
o úd
eru,
neb
o hr
ané
jako
vítě
zný
míč
;●
drop
y kř
ížem
a s
meč
e ja
ko z
měn
u.
hrá
či s
i pro
hodí
poz
ice,
pok
ud:
● pr
o za
dníh
o hr
áče
nast
ala
vhod
ná s
ituac
e př
ejít
po s
vém
úto
ku d
opře
du;
● př
ední
hrá
č do
bře
přeč
etl v
znik
lou
situ
aci
a dr
ží s
e po
blíž
stře
du ta
k, a
by m
ohl p
okrý
t zb
ývaj
ící č
ást k
urtu
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
čty
řhra
muž
ůVe
dení
vým
ěny
– út
ok z
e za
dní
část
i kur
tu
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● je
den
hráč
usi
lovn
ě pr
acuj
e v
zadn
í čás
ti ku
rtu, o
dkud
hra
je d
ropy
mez
i dvo
jici h
ráčů
v p
osta
vení
ved
le s
ebe.
Tat
o dv
ojic
e hr
aje
výho
zy a
sna
ží s
e za
dníh
o hr
áče
rozp
ohyb
ovat
pod
él z
adní
čár
y.●
jede
n pá
r v p
osta
vení
za
sebo
u (ú
točn
ém) a
dru
hý v
pos
tave
ní v
edle
seb
e (o
bran
ném
). Br
áníc
í dvo
jice
se s
naží
rozp
ohyb
ovat
zad
ního
hrá
če p
odél
zad
ní
čáry
, na
což
on re
aguj
e dr
opy
mez
i dvo
jici b
rání
cích
hrá
čů. j
eden
z b
rání
cích
hrá
čů n
ásle
dně
zám
ěrně
zah
raje
kra
tší v
ýhoz
do
stra
ny, č
ímž
dá z
adní
mu
hráč
i příl
ežito
st:
○ za
smeč
ovat
;○
přej
ít na
síť.
Př
ední
hrá
č se
mírn
ě od
souv
á na
příč
, aby
zad
ním
u hr
áči u
mož
nil j
ít za
svo
u sm
ečí.
hrá
či n
ásle
dně
dohr
ají v
ýměn
u do
kon
ce.
● Bo
nuso
vé b
ody
za ú
dery
ze
zadn
í čas
ti ku
rtu, k
teré
jsou
vítě
zné,
přin
utí s
oupe
ře k
chy
bě n
ebo
přip
raví
kon
ečný
(vítě
zný)
míč
pro
pře
dníh
o hr
áče
při n
ásle
dujíc
ím ú
deru
.●
Upe
vnět
e na
síť
dvě
znač
ky, a
síť
tak
rozd
ělte
na
třetin
y. U
mís
těte
ješt
ě je
dnu
znač
ku d
o st
ředu
sítě
. ( --
-----●
------
--●---
-----●
------
---).
hra
jte n
orm
ální
čt
yřhr
u, p
ři kt
eré
ale
drop
y z
levé
stra
ny z
adní
čás
ti ku
rtu m
usí p
role
tět „
bran
kou“
vym
ezen
ou tě
mito
zna
čkam
i ●---
------
● , z
atím
co d
ropy
z p
ravé
stra
ny
zadn
í čás
ti ku
rtu m
usí p
role
tět t
outo
„bra
nkou
“ ●---
------
●.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
166
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
čty
řhra
muž
ů –
útok
pře
dníh
o hr
áče
(1)
Při ú
toku
ve
čtyř
hře
muž
ů je
hla
vní p
ovin
nost
í pře
dníh
o hr
áče:
● po
krýt
stře
dní a
pře
dní č
ást k
urtu
;●
zahr
ávat
míč
ek v
čas;
● za
chyc
ovat
dra
jvy
a po
lodr
ajvy
;●
zahr
ávat
vítě
zné
míč
e;●
udrž
ovat
úto
k.
Po v
ýhoz
u br
áníc
í dvo
jice
do z
adní
čás
ti ku
rtu b
y př
ední
hrá
č z
útoč
ící d
vojic
e m
ěl z
aujm
out p
ozic
i ve
stře
du k
urtu
na
stej
né s
traně
, kde
se
nach
ází m
íček
. To
to ú
točn
é po
stav
ení j
e ne
jefe
ktiv
nějš
í, je
-li ú
tok
směř
ován
na
hráč
e st
ojíc
ího
přím
o na
prot
i (út
ok p
o čá
ře) n
ebo
do s
tředu
, čím
ž m
ůže
ze s
trany
úto
čící
dv
ojic
e do
jít k
pře
čísl
ení 2
na
1 („c
hann
el a
ttack
pos
ition
“).
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
čty
řhra
muž
ů –
útok
pře
dníh
o hr
áče
(1)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
ráči
jsou
ozn
ačen
i čís
lem
neb
o pí
smen
em (1
a 2
na
jedn
é st
raně
sítě
, A a
B n
a dr
uhé
stra
ně).
Obě
dvo
jice
začí
nají
v po
stav
ení v
edle
seb
e. T
oto
cvič
ení p
robí
há b
ez m
íčků
. Tre
nér v
yvol
ává
čísl
o, p
ak p
ísm
eno,
pak
čís
lo, p
ak p
ísm
eno
(nap
ř. 1,
A, 1
, B, 2
, B a
td.).
jak
mile
usl
yší s
vé č
íslo
neb
o pí
smen
o,př
esou
vá s
e da
ný h
ráč
na li
bovo
lnou
stra
nu d
o za
dní č
ásti
kurtu
a je
ho p
artn
er z
aujím
á ký
ženo
u př
ední
poz
ici v
úto
čném
pos
tave
ní z
a se
bou
(„cha
nnel
atta
ck p
ositi
on“).
Dvo
jice
napr
oti b
y m
ěla
auto
mat
icky
pře
jít d
o po
stav
ení v
edle
seb
e.●
4 hr
áči n
a ku
rt, d
va n
a ka
ždé
stra
ně v
pos
tave
ní v
edle
seb
e. j
eden
hrá
č „p
odáv
á“ d
o vý
šky
na je
dnu
stra
nu (t
zn. v
ýhoz
po
čáře
) a p
řijím
ajíc
í dvo
jice
se
auto
mat
icky
pře
souv
á do
úto
čnéh
o po
stav
ení z
a se
bou
(„cha
nnel
atta
ck p
ositi
on“).
hrá
či n
ásle
dně
dohr
ají v
ýměn
u do
kon
ce.
● h
ráči
moh
ou d
osta
t za
úkol
vym
ysle
t krá
tké
úvod
y vý
měn
, kte
ré ji
m p
omoh
ou p
ři fo
rmov
ání p
osta
vení
ved
le s
ebe
a po
stav
ení z
a se
bou.
hrá
či n
ásle
dně
dohr
ají v
ýměn
u do
kon
ce.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
167
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
čty
řhra
muž
ů –
útok
pře
dníh
o hr
áče
(2)
hra
je-li
jeho
par
tner
dro
p(y)
, měl
by
se p
ředn
í hrá
č vy
suno
ut n
a sí
ť, čí
mž
zvýš
í tla
k na
brá
nící
dvo
jici a
lépe
dok
áže
pokr
ýt p
řípad
né ú
dery
hra
né n
a sí
ť. že
jeho
par
tner
zah
rál d
rop,
poz
ná p
ředn
í hrá
č po
dle
pohy
bu b
rání
cí d
vojic
e.
Má-
li za
dní h
ráč
příle
žito
st p
řejít
po
svém
úto
ku d
o st
ředn
í a p
ředn
í čás
ti ku
rtu, p
ředn
í hrá
č m
u m
ůže
nazn
ačit,
že
je n
a tu
to z
měn
u př
ipra
ven
tak,
že
se
posu
ne v
íce
ke s
tředo
vé č
áře
kurtu
, či d
okon
ce n
a je
ho d
ruho
u po
lovi
nu. T
o um
ožňu
je ú
točí
cí d
vojic
i pok
rýt p
rost
or u
voln
ěný
zeza
du p
ostu
pujíc
ím h
ráče
m.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
čty
řhra
muž
ů –
útok
pře
dníh
o hr
áče
(2)
zPŮ
SOB
VÝU
Ky –
Př
ÍKLA
Dy
● D
va h
ráči
zau
jmou
pos
tave
ní z
a se
bou
(úto
čné)
a d
va h
ráči
pos
tave
ní v
edle
seb
e (o
bran
né).
jede
n z
hráč
ů v
útoč
ném
pos
tave
ní u
silo
vně
prac
uje
v za
dní
část
i kur
tu a
hra
je d
ropy
mez
i brá
nící
dvo
jici.
Brán
ící d
vojic
e hr
aje
výho
zy a
sna
ží s
e dr
opuj
ícíh
o hr
áče
rozp
ohyb
ovat
pod
él z
adní
čár
y. P
ředn
í hrá
č se
vy
souv
á do
před
u po
každ
é, k
dyž
je z
ahrá
n dr
op, a
by p
okry
l síť
(viz
prv
ní fo
to).
Když
opě
t doj
de k
zah
rání
výh
ozu,
pos
ouvá
se
mírn
ě do
zadu
.●
jedn
a dv
ojic
e v
útoč
ném
pos
tave
ní (z
a se
bou)
, dru
há d
vojic
e v
obra
nném
(ved
le s
ebe)
. Brá
nící
pár
se
snaž
í roz
pohy
bova
t zad
ního
hrá
če p
odél
zad
ní č
áry,
na
což
on
odpo
vídá
dro
py d
opro
stře
d br
áníc
í dvo
jice.
jed
en z
brá
nící
ch h
ráčů
nás
ledn
ě zá
měr
ně z
ahra
je k
ratš
í výh
oz d
o st
rany
, čím
ž dá
zad
ním
u hr
áči
příle
žito
st:
○ za
smeč
ovat
;○
přej
ít na
síť.
Př
ední
hrá
č se
mírn
ě od
souv
á na
příč
, aby
zad
ním
u hr
áči u
mož
nil j
ít za
svo
u sm
ečí.
hrá
či n
ásle
dně
dohr
ají v
ýměn
u do
kon
ce.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
168
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve č
tyřh
ře m
užů
(1)
Při o
bran
ě ve
čty
řhře
muž
ů hr
áči z
aujím
ají
post
aven
í ved
le s
ebe.
Po
své
m v
ýhoz
u sm
ěřuj
ícím
víc
e do
stra
ny s
e ce
lý
brán
ící p
ár p
řeso
uvá
příč
ně n
a st
ejno
u st
ranu
, kam
by
l zah
rán
míč
ek. T
o pá
ru u
mož
ňuje
lépe
si p
orad
it s
úder
y hr
aným
i po
čáře
neb
o s
úder
y sm
ěřuj
ícím
i do
stře
du k
urtu
, kte
ré js
ou o
d út
očíc
í dvo
jice
zpra
vidl
a ne
jčas
tějš
í.
jest
liže
se je
den
z út
očíc
ích
hráč
ů do
stan
e v
zadn
ím ro
hu p
od u
rčitý
tlak
, oba
brá
nící
hrá
či s
e m
ohou
vys
unou
t hlo
uběj
i dop
ředu
. hrá
č st
ojíc
í ve
stře
du k
urtu
(a te
dy č
elíc
í příp
adné
mu
útok
u kř
ížem
) se
můž
e vy
suno
ut je
ště
výra
zněj
i:
● pr
otož
e úd
ery
kříž
em k
něm
u po
letí
déle
, a ta
k bu
de m
ít ví
ce č
asu
zare
agov
at;
● pr
otož
e bu
de s
pře
dstih
em p
řipra
ven
reag
ovat
na
dro
p do
stře
du.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve č
tyřh
ře m
užů
(1)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
ráči
jsou
ozn
ačen
i čís
lem
neb
o pí
smen
em (1
a 2
na
jedn
é st
raně
sítě
, A a
B n
a dr
uhé
stra
ně).
Obě
dvo
jice
začí
nají
v po
stav
ení v
edle
seb
e. T
oto
cvič
ení
prob
íhá
bez
míč
ků. T
rené
r vyv
oláv
á čí
slo,
pak
pís
men
o, p
ak č
íslo
, pak
pís
men
o (n
apř.
1, A
, 1, B
, 2, B
atd
.). j
akm
ile u
slyš
í své
čís
lo n
ebo
písm
eno,
př
esou
vá s
e da
ný h
ráč
na li
bovo
lnou
stra
nu d
o za
dní č
ásti
kurtu
a je
ho p
artn
er z
aujím
á ký
ženo
u př
ední
poz
ici v
úto
čném
pos
tave
ní z
a se
bou
(„cha
nnel
at
tack
pos
ition
“). D
vojic
e na
prot
i by
měl
a au
tom
atic
ky p
řejít
do
post
aven
í ved
le s
ebe.
● Tr
enér
můž
e hr
áče
v po
stav
ení v
edle
seb
e na
báda
t k to
mu:
○ ab
y se
pos
unul
i leh
ce n
apříč
na
tuté
ž st
ranu
jako
zad
ní h
ráč
napr
oti n
im (v
iz 2
. fot
o vý
še);
○ ab
y se
hrá
č če
lící p
řípad
ném
u út
oku
kříž
em v
ysun
ul o
troc
hu h
loub
ěji v
před
.
● je
den
z hr
áčů
v út
očné
m p
osta
vení
usi
lovn
ě pr
acuj
e v
zadn
í čás
ti ku
rtu a
hra
je d
ropy
mez
i dvo
jici h
ráčů
v o
bran
ném
pos
tave
ní. B
rání
cí d
vojic
e hr
aje
výho
zy a
sna
ží s
e za
dníh
o hr
áče
rozp
ohyb
ovat
pod
él z
adní
čár
y.●
hrá
či v
obr
anné
m p
osta
vení
upr
avuj
í svo
u po
zici
:
○ ta
k, ž
e se
spo
lečn
ě po
souv
ají n
apříč
na
stej
nou
stra
nu, n
a kt
erou
byl
zah
rán
výho
z;○
tak,
že
hráč
, kte
rý č
elí p
řípad
ném
u út
oku
kříž
em, s
e vy
sune
hlo
uběj
i dop
ředu
pod
le to
ho, j
ak v
elký
je tl
ak v
yvin
utý
na z
adní
ho h
ráče
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
169
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve č
tyřh
ře m
užů
(2)
Pro
přec
hod
z ob
rany
do
útok
u by
brá
nící
hrá
či
měl
i vyu
žíva
t blo
ky a
dra
jvy
do p
rost
oru.
Blo
kujíc
í ne
bo d
rajv
ujíc
í hrá
č by
se
měl
vžd
y, k
dyž
to
bude
mož
né, s
naži
t pře
jít d
opře
du, a
by p
okry
l sí
ť a p
o to
mto
své
m ú
deru
přim
ěl s
oupe
ře z
ahrá
t vý
hoz.
V ně
kter
ých
situ
acíc
h, z
ejm
éna
jedn
á-li
se o
blo
k kř
ížem
, můž
e bý
t něk
dy le
pší,
aby
se d
opře
du
přes
unul
par
tner
blo
kujíc
ího
hráč
e.
hra
jete
-li v
ýhoz
, ať u
ž od
sítě
, neb
o ze
stře
dní č
ásti
kurtu
, zva
žte:
● po
úto
čném
úde
ru h
rané
m p
o čá
ře z
ahrá
t vý
hoz
kříž
em;
● po
úto
čném
úde
ru k
řížem
zah
rát v
ýhoz
po
čář
e.
Tato
takt
ika
zpra
vidl
a nu
tí út
očíc
í dvo
jici k
vět
ším
u po
hybu
, a m
ůže
tak
pro
ni b
ýt s
loži
tějš
í udr
žet
si ú
tok.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve č
tyřh
ře m
užů
(2)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
čty
řhru
, avš
ak p
o sm
eči n
ikdo
nes
mí z
ahrá
t výh
oz. h
ráči
tak
mus
ejí b
ýt k
reat
ivní
, pok
ud c
htěj
í pře
jít z
obr
any
do ú
toku
.●
hra
jte s
ety/
zápa
sy, k
dy:
○ po
sm
eči p
o čá
ře je
dov
olen
o za
hrát
pou
ze v
ýhoz
kříž
em;
○ po
úto
čném
úde
ru k
řížem
je d
ovol
eno
zahr
át p
ouze
výh
oz p
o čá
ře.
Tr
enér
by
měl
nás
ledn
ě vé
st d
isku
zi o
výh
odác
h a
nevý
hodá
ch tě
chto
řeše
ní.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
170
10.
TAK
TIK
A S
MÍŠ
EN
ÝC
h č
Tyř
hE
RÚ
VO
D
Smíš
ená
čtyř
hra
(mix
) má
mno
ho s
pole
čnýc
h ta
ktic
kých
zna
ků ja
ko č
tyřh
ry, v
nic
hž p
roti
sobě
hra
jí hr
áči s
tejn
ého
pohl
aví.
hla
vní r
ozdí
l spo
čívá
v to
m, ž
e že
ny
nejs
ou s
tejn
ě si
lově
vyb
aven
é ja
ko m
uži.
z to
hoto
dův
odu
se p
ři sm
íšen
é čt
yřhř
e hr
áči s
naží
vyt
váře
t situ
ace,
ve
kter
ých
se ž
ena
bude
poh
ybov
at p
řede
vším
v
před
ní a
stře
dní č
ásti
kurtu
, zat
ímco
u m
uže
to b
ude
stře
dní a
zad
ní č
ást.
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Krát
ké p
odán
í ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e –
muž
(1)
Poku
d m
už p
odáv
á z
prav
é st
rany
ku
rtu, ž
ena
zauj
ímá
pozi
ci m
írně
vlev
o v
před
ní č
ásti
kurtu
.
Poku
d m
už p
odáv
á z
levé
stra
ny
kurtu
, žen
a ta
ké z
aujím
á po
zici
mírn
ě vl
evo
v př
ední
čás
ti ku
rtu.
Poku
d m
už p
odáv
á z
levé
stra
ny,
žena
můž
e za
ujm
out t
aké
pozi
ci
mírn
ě vp
ravo
. Tak
lze
soup
eřům
zt
ížit
zahr
át p
říjem
jim
i pre
fero
vaný
m
způs
obem
, zej
mén
a po
kud
čast
o př
ijím
ají p
o čá
ře.
Krát
ká p
odán
í se
obvy
kle
hraj
í ke
stře
dové
čář
e, č
ímž
se s
nižu
je
poče
t mož
ných
var
iant
příj
mů
soup
eře,
neb
o je
lze
jako
zm
ěnu
nasm
ěrov
at n
a př
ijím
ajíc
ího
hráč
e.
Po p
odán
í má
muž
na
star
osti
úder
y le
tící d
o st
ředn
í a z
adní
čás
ti ku
rtu.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Krát
ké p
odán
í ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e –
muž
(1)
zPŮ
SOB
VÝU
Ky –
Př
ÍKLA
Dy
hra
jte s
míš
enou
čty
řhru
a e
xper
imen
tujte
s p
osta
vení
m ž
eny
v si
tuac
i, kd
y m
už p
odáv
á zl
eva.
Ať n
ěkdy
žen
a st
ojí v
levo
, jin
dy v
prav
o.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
171
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Krát
ké p
odán
í ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e –
žena
(2)
Když
pod
ává
žena
, jej
í par
tner
zau
jímá
post
aven
í up
rost
řed
kurtu
. Kv
ůli s
níže
ní p
očtu
mož
ných
var
iant
příj
mů
se
krát
ká p
odán
í obv
ykle
hra
jí ke
stře
dové
čář
e. j
ako
změn
u je
lze
nasm
ěrov
at i
na p
řijím
ajíc
ího
hráč
e.
Pro
oživ
ení l
ze n
ěkdy
pou
žít i
pod
ání d
o st
rany
.
Po p
odán
í má
žena
na
star
ost ú
dery
letíc
í do
pře
dní a
stře
dní č
ásti
kurtu
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Krát
ké p
odán
í ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e –
žena
(2)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
sm
íšen
ou č
tyřh
ru, p
ři ní
ž je
dov
olen
o za
čína
t pou
ze k
rátk
ým p
odán
ím a
pok
aždé
pod
ává
pouz
e že
na.
● Př
ijím
ajíc
í hrá
či/h
ráčk
y by
měl
i:
○ za
hajo
vat p
říjem
ze
svéh
o ob
vykl
ého
post
aven
í;○
dodr
žova
t pra
vidl
o, ž
e se
nep
ohno
u, d
okud
ned
ojde
k o
dehr
ání m
íčku
;○
citli
vě v
olit
příjm
y (n
apř.
nehr
át p
rudk
ý úd
er n
a hl
avu
podá
vajíc
ího)
;○
obm
ěňov
at s
vé p
osta
vení
při
příjm
u (tz
n. p
osou
vat s
e m
írně
do s
trany
/víc
ke
stře
du);
○ př
ipra
vova
t si r
aket
u do
různ
ých
pozi
c (v
íce
na fo
rhen
dovo
u st
ranu
, pře
d tě
lo, v
íce
na b
ekhe
ndov
ou s
tranu
).
● Po
dáva
jící h
ráčk
a by
svá
pod
ání m
ěla
měn
it po
dle
toho
, kam
se
přijí
maj
ící h
ráč/
hráč
ka p
osta
ví a
jak
si p
řipra
ví ra
ketu
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
172
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– že
na (1
)
Poku
d že
na p
řijím
á ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e, p
ak je
jí pa
rtner
zau
jímá
post
aven
í up
rost
řed
kurtu
. Po
své
m p
říjm
u na
síť,
by
se ž
ena
měl
a vy
suno
ut d
opře
du a
stře
žit p
ředn
í čás
t ku
rtu.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– že
na (1
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte s
et/z
ápas
, v n
ěmž
přijí
maj
í pou
ze ž
eny.
zva
žte
také
klá
st d
ůraz
na
urči
tý ty
p př
íjmu
(po
čáře
, kříž
em, d
o za
dní č
ásti
kurtu
atd
.). V
yvol
ejte
mez
i par
tner
y di
skuz
i o e
fekt
ivitě
kon
krét
ních
úde
rů a
pov
inno
stec
h hr
áčů
po k
aždé
m z
nic
h.
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– že
na (2
)
Po p
říjm
u po
čář
e do
stře
dní n
ebo
zadn
í čás
ti ku
rtu b
y že
na m
ěla
být
přip
rave
na p
okrý
t úde
ry le
tící p
o čá
ře.
žena
můž
e př
i příj
mu
zahr
át d
rajv
/pol
odra
jv n
a tě
lo p
artn
era
podá
vajíc
í hrá
čky.
Po
dle
kval
ity s
vého
příj
mu
by s
e ná
sled
ně m
ěla
poku
sit p
okrý
t jak
úde
ry le
tící
na s
íť, ta
k i d
o st
ředu
kur
tu.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– že
na (2
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte s
et/z
ápas
, v n
ěmž
přijí
maj
í pou
ze ž
eny.
zva
žte
také
klá
st d
ůraz
na
urči
tý ty
p př
íjmu
(po
čáře
, kříž
em, d
o za
dní č
ásti
kurtu
atd
.). V
yvol
ejte
mez
i par
tner
y di
skuz
i o e
fekt
ivitě
kon
krét
ních
úde
rů a
pov
inno
stec
h hr
áčů
po k
aždé
m z
nic
h.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
173
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– m
už
Poku
d m
už p
řijím
á po
dání
ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e, p
artn
erka
sto
jí ob
vykl
e po
jeho
bok
u.
Muž
bud
e hr
át m
nožs
tví p
říjm
ů do
stře
dní a
zad
ní č
ásti
kurtu
, čím
ž zí
ská
čas
na p
ohyb
zpě
t, ab
y do
káza
l po
krýt
pro
stor
ve
stře
dní a
zad
ní č
ásti
kurtu
, kte
rý m
á na
sta
rost
.
Příjm
y po
čář
e m
u zá
rove
ň um
ožní
ča
stěj
i pok
rýt t
řetí
úder
vým
ěny.
jak
o zm
ěnu
využ
ívá
muž
příj
my
na s
íť,
kříž
em a
na
tělo
sou
peře
Muž
se
snaž
í hrá
t tak
ové
příjm
y, k
teré
je
ho p
artn
erce
um
ožní
pře
suno
ut s
e do
před
u, n
icm
éně
partn
erka
mus
í mít
na p
amět
i, že
se
můž
e st
át, ž
e bu
de
mus
et v
ypom
oci v
zad
ní č
ásti
kurtu
.
Poku
d př
íjem
pod
ání d
osta
l sou
peře
po
d ve
lký
tlak,
muž
by
se m
ěl p
okus
it zů
stat
vep
ředu
a d
okon
čit v
ýměn
u,
aneb
o př
ipra
vit d
obro
u po
zici
na
zako
nčen
í pro
svo
ji pa
rtner
ku.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m k
rátk
ého
podá
ní
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– m
už
zPŮ
SOB
VÝU
Ky –
Př
ÍKLA
Dy
hra
jte s
et/z
ápas
, v n
ěmž
přijí
maj
í pou
ze m
uži.
zvaž
te ta
ké k
lást
důr
az n
a ur
čitý
typ
příjm
u (p
o čá
ře, k
řížem
, do
zadn
í čás
ti ku
rtu a
td.).
Vyv
olej
te m
ezi p
artn
ery
disk
uzi o
efe
ktiv
itě k
onkr
étní
ch ú
derů
a p
ovin
nost
ech
hráč
ů po
kaž
dém
z n
ich.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
174
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
smíš
ené
čtyř
hře
Vyst
řele
né p
odán
í do
stra
ny lz
e ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e vy
užív
at z
ejm
éna
prot
i žen
ě a
vytla
čit j
i tak
do
zad
ní č
ásti
kurtu
. jes
tliže
vys
třele
né p
odán
í za
hrál
a že
na, m
ěla
by p
o úd
eru
mírn
ě po
odst
oupi
t od
sítě
. jak
dal
eko
usto
upí,
zále
ží n
a to
m, j
ak
účin
né p
odán
í byl
o –
čím
víc
e by
l/a p
řijím
ajíc
í hr
áč/k
a vy
vede
n/a
z ro
vnov
áhy
a čí
m p
ozdě
ji úd
er
zahr
ává,
tím
blíž
e sí
ti m
ůže
podá
vajíc
í hrá
čka
zůst
at.
jako
zm
ěnu
lze
zahr
át ta
ké v
ystře
lené
pod
ání
ke s
tředo
vé č
áře.
Po
kud
vyst
řele
né p
odán
í zah
rává
muž
, pak
vžd
y,
když
je to
mož
né, b
y se
jeho
par
tner
ka m
ěla
snaž
it př
esun
out d
o po
stav
ení k
řížem
pro
ti út
očíc
ímu
hráč
i. To
jí d
á ví
ce č
asu
na z
prac
ován
í příp
adné
ho
úder
u kř
ížem
i m
ožno
st z
ůsta
t blíž
e sí
ti.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Vyst
řele
né p
odán
í ve
smíš
ené
čtyř
hře
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte s
et/z
ápas
s v
ětší
m n
ež o
bvyk
lým
pod
ílem
vys
třele
ných
pod
ání.
Bonu
sové
bod
y zí
skáv
á kt
erák
oliv
dvo
jice
za v
ítězs
tví v
e vý
měn
ě, k
terá
zač
ala
vyst
řele
ným
pod
áním
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
175
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e
Poku
d na
vás
sou
peř v
ystře
lil po
dání
do
stra
ny, z
aúto
čte
na tě
lo h
ráče
st
ojíc
ího
přím
o pr
oti v
ám n
ebo
dopr
ostře
d po
dáva
jící d
vojic
e. U
rčitý
m u
brán
ím
raza
nce
při p
říjm
u zí
skát
e ví
ce č
asu
na n
ávra
t do
přip
rave
ného
pos
tave
ní.
Alte
rnat
ivou
, je-
li to
mož
né, j
e za
hrát
klír
na
ženu
.
Poku
d na
vás
sou
peř v
ystře
lil po
dání
ke
stře
dové
čář
e, z
aúto
čte
dopr
ostře
d ku
rtu n
ebo
na tě
lo ž
eny.
I zd
e pl
atí,
že u
rčité
ubr
ání r
azan
ce p
ři úd
eru
dává
př
ijím
ajíc
ímu
hráč
i/hrá
čce
více
čas
u na
náv
rat.
Alte
rnat
ivou
je z
ahrá
t klír
kř
ížem
, kte
rý p
osky
tne
více
čas
u na
náv
rat d
o př
ipra
vené
ho p
osta
vení
.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Příje
m v
ystře
lené
ho p
odán
í ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte s
et/z
ápas
s v
elký
m p
odíle
m v
ystře
lený
ch p
odán
í, hr
anýc
h ze
jmén
a na
žen
y. z
kouš
ejte
zah
ráva
t růz
né ty
py p
říjm
ů. D
isku
tujte
s h
ráči
o to
m, d
o ja
ké m
íry
jsou
kon
krét
ní p
říjm
y ef
ektiv
ní (n
apř.
jako
u čá
st k
urtu
bud
e tře
ba p
o ko
nkré
tním
úde
ru p
okrý
t).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
176
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Vede
ní v
ýměn
y
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– út
ok (1
)
Při ú
toku
ve
smíš
ené
čtyř
hře
je u
před
nost
ňova
nou
form
ací p
osta
vení
za
sebo
u, k
dy m
už p
okrý
vá
stře
dní a
zad
ní č
ást k
urtu
, kde
můž
e up
latn
it sv
ou
sílu
, jíž
opr
oti ž
eně
disp
onuj
e.
žena
by
se m
ěla
vyso
uvat
dop
ředu
a p
okrý
vat
stře
dní a
pře
dní č
ásti
kurtu
.Bě
hem
vým
ěn b
uďte
trpě
liví,
hraj
te p
řesn
ě a
využ
ívej
te s
trmé
křiv
ky –
ček
ejte
na
vhod
nou
příle
žito
st k
úto
ku, k
dy h
ru m
ůžet
e zr
ychl
it a
přitv
rdit.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Vede
ní v
ýměn
y
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– út
ok (1
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
jede
n pá
r zač
íná
v po
stav
ení v
edle
seb
e, d
ruhý
v p
osta
vení
za
sebo
u. h
ra s
e za
hájí
roze
hrán
ím m
íčku
vys
oko
a hl
ubok
o do
jedn
oho
ze z
adní
ch ro
hů. h
ráči
ná
sled
ně d
ohra
jí vý
měn
u do
kon
ce.
Vyvo
lejte
mez
i pár
y di
skuz
i a v
yuži
jte d
otaz
ován
í ke
zdůr
azně
ní k
líčov
ých
bodů
pro
dob
rý tr
énin
k za
měř
ený
na ú
tok
(n
apř.
post
aven
í, trp
ěliv
ost,
zryc
hlen
í tem
pa h
ry a
td.).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
177
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Vede
ní v
ýměn
y
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– út
ok (2
)
hra
jte m
noho
úto
čnýc
h úd
erů,
kte
ré s
měř
ují:
● na
hrá
če p
osta
vené
ho p
římo
prot
i vám
, kte
rý
tak
má
mén
ě ča
su re
agov
at;
● m
ezi d
vojic
i hrá
čů, č
ímž
dojd
e k
omez
ení
počt
u m
ožný
ch v
aria
nt n
ásle
dnýc
h úd
erů
(viz
vý
še).
jako
zm
ěnu
lze
využ
ívat
úde
ry k
řížem
.
Úto
čné
klíry
moh
ou b
ýt ú
čeln
ým n
ástro
jem
k to
mu,
ja
k vy
tlači
t žen
u do
zad
ní č
ásti
kurtu
a v
yuží
t jej
í m
enší
síly
ve
svůj
pro
spěc
h.
Dej
te s
i vša
k po
zor n
a to
, aby
ste
takt
iku
útoč
ení
na s
oupe
řovu
par
tner
ku n
evyu
žíva
li až
příl
iš č
asto
, pr
otož
e by
ste
tak
o út
ok m
ohli
i přij
ít, z
ejm
éna
poku
d va
še ú
dery
sou
peřo
vu p
artn
erku
vta
hují
do p
ředn
í čás
ti ku
rtu a
do
situ
ací,
ve k
terý
ch v
ás
můž
e př
ehrá
t.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Vede
ní v
ýměn
y
ve s
míš
ené
čtyř
hře
– út
ok (2
)
zPŮ
SOB
VÝU
Ky –
Př
ÍKLA
Dy
jede
n pá
r zač
íná
v po
stav
ení v
edle
seb
e, d
ruhý
v p
osta
vení
za
sebo
u. h
ra s
e za
hájí
roze
hrán
ím m
íčku
vys
oko
a hl
ubok
o do
jedn
oho
ze z
adní
ch ro
hů. h
ráči
ná
sled
ně d
ohra
jí vý
měn
u do
kon
ce.
Vyvo
lejte
mez
i pár
y di
skuz
i a v
yuži
jte d
otaz
ován
í ke
zdůr
azně
ní k
líčov
ých
bodů
pro
dob
rý tr
énin
k za
měř
ený
na ú
tok
(n
apř.
post
aven
í, trp
ěliv
ost,
zryc
hlen
í tem
pa h
ry a
td.).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
178
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST
Obr
ana
ve s
míš
ené
čtyř
hře
(1)
Upř
edno
stňo
vaný
m o
bran
ným
pos
tave
ním
ve
sm
íšen
é čt
yřhř
e je
pos
tave
ní v
edle
seb
e, k
dy
žena
zau
jímá
post
aven
í ze
svéh
o po
hled
u pr
oti
míč
ku k
řížem
.
Vynu
tí-li
si s
oupe
ř na
ženě
výh
oz, p
ak b
y je
j m
ěla
zahr
át z
prav
idla
kříž
em. j
e ta
k m
éně
prav
děpo
dobn
é, ž
e ná
sled
ný ú
tok
bude
sm
ěřov
at
na n
i. Vý
hoz
po č
áře
využ
ívá
jako
alte
rnat
ivu
jen
za
před
pokl
adu,
že
toto
řeše
ní jí
a p
artn
erov
i v d
ané
situ
aci s
píš
ulev
í, ne
ž ab
y je
dos
talo
pod
tlak
.
Velm
i vys
oký
a hl
ubok
o do
jedn
oho
ze z
adní
ch
rohů
zah
raný
výh
oz m
ůže
ženě
um
ožni
t vys
unou
t se
hlo
uběj
i dop
ředu
sm
ěrem
k s
íti.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
na v
e sm
íšen
é čt
yřhř
e (1
)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
hra
jte s
et/z
ápas
sm
íšen
é čt
yřhr
y, v
e kt
erém
žen
a po
dro
pech
a s
meč
ích
smí h
rát v
ýhoz
y po
uze
kříž
em. N
ásle
dně
hraj
te d
ruhý
set
/záp
as, v
e kt
erém
je d
ovol
eno
hrát
výh
ozy
oběm
a sm
ěry.
Par
tneř
i pot
é di
skut
ují o
výh
odác
h ta
ktik
y, k
dy ž
ena
hraj
e ob
rann
é vý
hozy
pou
ze k
řížem
, a v
ěnuj
í poz
orno
st s
ituac
ím, k
dy ta
to ta
ktik
a ne
mus
í být
vho
dným
řeše
ním
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
179
RO
zVÍj
EN
Á D
OV
ED
NO
ST:
Obr
ana
ve s
míš
ené
čtyř
hře
(2)
Muž
obv
ykle
brá
ní p
o čá
ře, d
íky
čem
už ta
k i n
ásle
dný
útok
po
čáře
bud
e sm
ěřov
at n
a ně
j. O
bran
ný v
ýhoz
kříž
em b
y m
ěl p
ouží
vat p
ouze
jako
al
tern
ativ
u za
pře
dpok
ladu
, že
toto
řeše
ní je
mu
a pa
rtner
ce v
dan
é si
tuac
i spí
š ul
eví,
než
aby
je d
osta
lo p
od tl
ak.
Ve s
naze
o p
řech
od z
obr
any
do ú
toku
by
v ho
jné
míře
měl
y bý
t vyu
žívá
ny
polo
draj
vy a
blo
ky, h
rané
pře
devš
ím d
o pr
osto
ru s
tředn
í čás
ti ku
rtu tě
sně
za p
ředn
ího
hráč
e.
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky:
Obr
ana
ve s
míš
ené
čtyř
hře
(2)
zPŮ
SO
B V
ÝU
Ky
– P
řÍK
LAD
y
● h
rajte
set
/záp
as s
míš
ené
čtyř
hry,
ve
kter
ém m
už p
o dr
opec
h a
smeč
ích
smí h
rát v
ýhoz
y po
uze
po č
áře
(blo
ky a
pol
odra
jvy
však
sm
í i n
adál
e hr
át
kter
ýmko
liv s
měr
em).
Nás
ledn
ě hr
ajte
dru
hý s
et/z
ápas
, ve
kter
ém je
dov
olen
o hr
át v
ýhoz
y ob
ěma
směr
y. P
artn
eři p
oté
disk
utuj
í o v
ýhod
ách
takt
iky,
kdy
m
už b
rání
pou
ze p
o čá
ře, a
věn
ují p
ozor
nost
situ
acím
, kdy
tato
takt
ika
nem
usí b
ýt v
hodn
ým ře
šení
m.
● h
rajte
set
/záp
as, v
e kt
erém
se
po s
meč
i nes
mí z
ahrá
t výh
oz.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
180
11. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 čtyřmi prvky taktického povědomí, které hráči potřebují jako pomůcku pro své rozhodování ve dvouhrách, jsou:
Prostorové vnímání, rychlost, rovnováha, já.
Soupeř, partner, rovnováha, únava.
Prostorové vnímání, já, soupeř a tempo hry.
Síla, prostorové vnímání, rychlost, okolí.
2 základní postavení lze definovat jako:
Střed kurtu.
Pozice na kurtu, ze které si nejlépe dokážeme poradit s pravděpodobnými odpověďmi ze strany soupeře.
„Téčko“.
zadní čáry kurtu.
3 Velmi vysoké údery hrané do zadní části kurtu vašeho soupeře:
Dávají vám i vašemu soupeři čas na návrat do připraveného postavení.
Vám dávají méně času na návrat do připraveného postavení.
Dávají vašemu soupeři příležitost zachytit míček dříve.
Dávají vašemu soupeři méně času na návrat do připraveného postavení.
4 čím větší je tlak vámi vyvinutý na soupeře, tím:
Víc dozadu posouváte své základní postavení.
Víc dopředu posouváte své základní postavení.
Víc dole držíte svou raketu.
Víc diagonálně vůči němu posouváte své základní postavení.
5 Ve čtyřhrách jsou smeče častěji směřovány zpravidla:
Do středu kurtu a na křížem postaveného hráče.
Mezi dvojici hráčů a na hráče postaveného přímo proti útočícímu hráči.
Rovnoměrně na hráče postaveného křížem i na hráče postaveného přímo proti útočícímu hráči.
Pouze do středu kurtu.
6 Abyste zefektivnili své krátké podání, můžete:
Podávat po celou dobu ke středové čáře.
Měnit umístění svého podání podél přední podávací čáry.
Podávat po celou dobu do strany.
Při každém podání změnit průběh provedení úderu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 8
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
3 –
TA
KTI
KA
181
7 Aby napomohli hráčům zdokonalit se ve schopnosti řešit problémy, měli by trenéři:
Radit hráčům v co největší míře.
Vysvětlovat v co největší míře.
V co největší míře názorně ukazovat jejich řešení.
Využívat tázacích dovedností a napomáhat jim tak v samostatném řešení problému.
8 Dvě složky, které definují taktiku, jsou (taktické) povědomí a:
Rozhodování.
Naslouchání trenérovi.
hraní množství úderů po čáře.
Neustálý útok.
9 Upřednostňovaným útočným postavením ve smíšené čtyřhře je:
Muž vepředu, žena vzadu.
Vedle sebe, muž vybírá údery po čáře.
žena vepředu, muž vzadu.
Vedle sebe, křížem postavený hráč ve vysunutém postavení.
10 zahraje-li po krátkém podání ve čtyřhře mužů přijímající hráč příjem do střední části kurtu, měl by následně pokrýt:
Údery směřující křížem do střední části kurtu.
zadní část kurtu – údery po čáře.
zadní část kurtu – údery křížem.
Údery po čáře hrané na síť a do střední části kurtu.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 9VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 4FyzICKÁ KONDICE
MODUL 9VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 4 – FyzICKÁ KONDICE
01. Úvod 182
02. Fyzická kondice 182
03. Motorické složky fyzické kondice 184
04. Rozcvička 185
05. Cvičení zvyšující tepovou frekvenci 186
06. Cvičení na pohyblivost 187
07. Rovnováha 189
08. Reakční rychlost a frekvenční pohybová cvičení 191
09. Rozehrávka 193
10. zklidnění 194
11. Shrnutí 196
12. Kontrolní otázky 197
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● rozpoznat klíčové složky kondice, o něž se opírá badmintonový výkon;● určit vhodné metody pro trénink klíčových složek kondice u různých skupin;● vytvářet vhodné rozcvičky a zklidnění po tréninku.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
182
01. ÚVODNa začátečníky badminton neklade příliš vysoké fyzické nároky. Postupným zdokonalováním úderových dovedností se fyzická náročnost rapidně zvyšuje. Na špičkové herní úrovni je také úroveň fyzické kondice velmi vysoká a zápasy vyžadující opakovaný usilovný výdej energie trvají až hodinu i déle.
znalosti potřebné pro tvorbu a dohled nad kondičními programy jsou mimo rozsah této sekce. Podrobněji se této problematice bude věnovat Úroveň 2. Tato sekce trenérům nabízí:
● přehled složek fyzické kondice, které jsou základem pro úspěchu v badmintonu;● znalosti potřebné k vytvoření vhodných rozcviček a zklidnění na konci tréninku.
02. FyzICKÁ KONDICEFyzickou kondici lze definovat jako „schopnost hráče plnit fyzické úkoly“. Dále ji můžeme rozdělit na různé složky (viz níže), které jsou detailně popsány v tabulce na následující stránce.
Tělesné složky fyzické kondice:
● tělesná stavba;
● síla;
● ohebnost;
● vytrvalost;
● rychlost.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
183
TĚLE
SN
Á S
LOžK
A K
ON
DIC
E
PO
PIS
DŮ
LEžI
TOS
T P
RO
BA
DM
INTO
NTR
EN
éR
SK
Á R
AD
A
TĚLE
SN
Á S
TAV
BA
z če
ho s
e sk
ládá
tělo
.Ú
spěš
ní b
adm
into
nist
é m
ívaj
í níz
ké h
odno
ty
těle
snéh
o tu
ku a
sva
lnat
é no
hy, k
teré
jim
um
ožňu
jí si
lný
a ry
chlý
poh
yb.
● Ú
rove
ň tě
lesn
ého
tuku
lze
kont
rolo
vat k
ombi
nací
spr
ávné
výž
ivy
a cv
ičen
í.●
Tren
éři b
y ra
dy tý
kajíc
í se
výži
vy m
ěli p
odáv
at c
itliv
ě, z
ejm
éna
děte
m
a m
ladý
m li
dem
. jst
e-li
na p
ochy
bách
, vyh
lede
jte p
rofe
sion
ální
ho
výži
vové
ho p
orad
ce.
SÍL
A●
MA
XIM
ÁLN
Í SÍL
A N
ejvě
tší s
íla, k
tero
u hr
áč d
okáž
e vy
vino
ut b
ěhem
jedn
oho
poku
su.
● Ba
dmin
toni
sté
nem
usí d
ispo
nova
t ext
rém
ní
max
imál
ní s
ílou.
●
Avša
k na
dprů
měr
ná s
íla n
ohou
je d
obrý
m
před
pokl
adem
, kte
rý h
ráčů
m b
ude
dodá
vat e
nerg
ii k
pohy
bu.
● Ve
věk
ové
skup
ině
6–9
let b
y si
lový
trén
ink
nem
ěl b
ýt p
riorit
ou.
● Ve
věk
u 9–
13 le
t zno
vu s
ilový
trén
ink
není
výz
nam
nou
prio
ritou
, a p
okud
do
jde
k je
ho z
ačle
nění
do
tréni
nkov
ého
proc
esu,
měl
by
být d
ůraz
kla
den:
○
na s
práv
nou
tech
niku
a v
ytvo
ření
rovn
ováh
y v
těle
;○
na c
viče
ní s
vla
stní
těle
snou
vah
ou, d
opln
ěné
prac
í s
gym
nast
ický
mi m
íči,
med
icin
baly
a e
last
ický
mi p
ásy.
● V
pozd
ější
ch fá
zích
pub
erty
lze
uvés
t spr
ávně
tech
nick
y pr
ovád
ěné
posi
lová
ní s
lehk
ými z
átěž
emi.
● Tr
énin
k s
těžš
ími z
átěž
emi b
y m
ěl b
ýt z
aháj
en p
ouze
: ○
po u
konč
ení r
ůsto
vého
spu
rtu;
○ po
uko
nčen
í obd
obí t
echn
ické
ho p
osilo
vací
ho tr
énin
ku;
○ po
d kv
alifi
kova
ným
doh
lede
m.
● Po
silo
vání
hor
ní p
olov
iny
těla
je d
ůlež
ité p
ro h
ráče
na
vozí
čku
kvůl
i te
chni
ce /
prev
enci
zra
nění
.
● SI
LOVÁ
VyT
RVA
LOST
Sc
hopn
ost s
valů
vyd
ržet
opa
kova
né
silo
vé k
ontra
kce,
ani
ž by
doc
háze
lo
k ún
avě.
● Ba
dmin
toni
sté
mus
í běh
em z
ápas
u m
noho
krát
op
akov
at p
ohyb
y (n
apř.
výpa
dy, ú
dery
), si
lová
vy
trval
ost j
e te
dy d
ůlež
itá.
● D
yN
AM
ICK
Á (E
XP
LOzI
VN
Í) S
ÍLA
Scho
pnos
t sva
lů v
yvin
out s
ílu v
e vy
-so
ké ry
chlo
sti p
o ry
chlé
m p
ředp
ětí.
● D
ynam
icko
u sí
lu n
ěkdy
také
oz
naču
jem
e ja
ko „v
ýbuš
nost
“.
● Ba
dmin
toni
sté
potře
bují
velk
é m
nožs
tví d
ynam
ické
sí
ly.●
Raz
antn
ím ú
dero
vým
švi
hům
rake
tou
před
cház
í ry
chlé
nat
ažen
í sva
lů p
ři ná
přah
u.
Oh
EB
NO
ST
(FLE
XIB
ILIT
A)
● R
ozsa
h a
lehk
ost p
ohyb
u v
okol
í kl
oubu
. Ba
dmin
toni
sté
potře
bují
být o
hebn
í, ab
y:
● se
dok
ázal
i vyt
áhno
ut a
nat
áhno
ut k
míč
ku;
● do
káza
li te
chni
cky
sprá
vně
prov
ádět
poh
yby,
úde
ry
atd.
;●
efek
tivně
gen
erov
ali s
ílu;
● př
edch
ázel
i zra
nění
m.
● Tr
énin
k po
hybl
ivos
ti (d
ynam
ická
flex
ibilit
a) p
omáh
á ud
ržet
pln
ý ro
zsah
po
hybů
a m
ěl b
y bý
t roz
víje
n ne
ustá
le.
● zv
yšov
ání s
tatic
ké fl
exib
ility
(stre
čink
) lze
pos
tupn
ě za
řadi
t u h
ráčů
kol
em
11 le
t věk
u a
násl
edně
udr
žova
t jak
o st
álou
sou
část
trén
inku
. ●
Výdr
ž u
stat
ické
ho p
rota
žení
by
měl
a bý
t 15–
60 s
ekun
d.
Vy
TRVA
LOS
T●
Scho
pnos
t těl
a od
oláv
at ú
navě
. ●
Vytrv
alos
t je
závi
slá
na
kard
iova
skul
ární
m a
dýc
hací
m
syst
ému,
kte
ré s
valů
m d
odáv
ají
kysl
ík a
živ
iny
a od
vádě
jí ox
id u
hlič
itý
a od
padn
í lát
ky.
● Po
máh
á hr
áčům
vyd
ržet
dlo
uhé
zápa
sy.
● N
apom
áhá
odpo
čink
u m
ezi v
ýměn
ami.
● N
apom
áhá
odpo
čink
u m
ezi z
ápas
y a
tréni
nkov
ými
jedn
otka
mi.
● U
cele
ný v
ytrv
alos
tní t
réni
nk b
ude
neje
fekt
ivně
jší,
bude
-li z
aháj
en v
e vě
ku
okol
o 13
let.
● Bě
h a
jako
dru
há m
ožno
st c
yklis
tika
v dé
lce
trván
í 20–
40 m
inut
, 2–3
krá
t tý
dně
můž
e pr
o tré
nink
zna
men
at v
ýzna
mný
přín
os.
Ry
Ch
LOS
T●
Scho
pnos
t ryc
hle
pohy
bova
t cel
ým
těle
m (n
ebo
část
mi t
ěla)
.h
ráči
se
mus
í um
ět p
ohyb
ovat
rych
le, a
by:
● se
k m
íčku
dos
tali
‘vča
s’ a
sou
peře
dos
tali
pod
tlak;
● by
li sc
hopn
i vyb
írat ú
dery
sou
peře
.
● Vě
tšin
a et
ap b
adm
into
nové
ho tr
énin
ku b
y m
ěla
být z
aměř
ena
práv
ě na
ry
chlo
stní
trén
ink,
avš
ak ja
ko z
ákla
d je
nej
prve
nut
né o
svoj
ení s
práv
ných
po
hybo
vých
dov
edno
stí.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
184
03.
MO
TOR
ICK
é S
LOžK
y Fy
zIC
Ké
KO
ND
ICE
Souč
ástí
fyzi
cké
kond
ice
jsou
také
čty
ři m
otor
ické
slo
žky,
kte
ré v
bad
min
tonu
nab
ývaj
í kon
krét
nějš
í pod
obu.
MO
TOR
ICK
Á S
LOžK
A K
ON
DIC
E
PO
PIS
DŮ
LEžI
TOS
T P
RO
BA
DM
INTO
NTR
EN
éR
SK
Á R
AD
A
Dy
NA
MIC
KÁ
RO
VN
OV
Áh
A●
Scho
pnos
t hrá
če u
drže
t své
těži
ště
nad
neus
tále
se
měn
ící z
ákla
dnou
. h
ráč
s do
brou
dyn
amic
kou
rovn
ováh
ou d
okáž
e ud
ržet
sta
bilit
u i v
e ch
vílíc
h, k
dy s
e po
hybu
je ry
chle
. Ta
kový
hrá
č bu
de p
ři po
hybu
vyn
aklá
dat m
éně
ener
gie,
bud
e zd
atně
jší p
o te
chni
cké
strá
nce
a pr
o so
upeř
e bu
de tě
žší v
yvés
t jej
z ro
vnov
áhy.
● Tr
énin
k dy
nam
ické
rovn
ováh
y je
vho
dný
ve v
šech
fází
ch v
ývoj
e hr
áče.
● C
viče
ní n
a je
dné
noze
, se
zavř
eným
a oč
ima,
cvi
čení
na
udrž
ení h
lavy
ve
ste
jné
pozi
ci, u
držo
vání
dob
rého
pos
toje
a p
ro s
port
spec
ifick
á cv
ičen
í na
obr
atno
st m
ohou
pom
oci k
e zl
epše
ní d
ynam
ické
rovn
ováh
y.
● h
ráči
s a
mpu
tova
ným
i kon
četin
ami a
moz
kovo
u ob
rnou
moh
ou m
ít s
rovn
ováh
ou p
otíž
e, k
teré
vyž
aduj
í dod
ateč
ný tr
énin
k ne
bo a
dapt
aci
obvy
klýc
h cv
ičen
í.
RE
AK
čN
Í A
FRE
KV
EN
čN
Í R
yC
hLO
ST
Scho
pnos
t zar
eago
vat a
zry
chlit
poh
yb
v re
akci
na
soup
eřův
úde
r. Ba
dmin
toni
sté
čast
o m
usí r
ychl
e za
reag
ovat
na
úder
sv
ého
soup
eře:
● ry
chlý
m o
draz
em z
e ze
mě;
● ry
chlo
u m
anip
ulac
í s ra
keto
u.
● R
ychl
ost a
pos
třeh
by m
ěly
být r
ozví
jeny
ve
větš
ině
etap
hrá
čské
ho v
ývoj
e,
avša
k te
nto
tréni
nk b
y m
ěl b
ýt v
ybud
ován
na
zákl
adec
h př
edch
ozíh
o sp
rávn
ého
osvo
jení
poh
ybov
ých
dove
dnos
tí.
KO
OR
DIN
AC
E●
Koor
dina
ce je
sch
opno
st e
fekt
ivně
ča
sova
t odd
ělen
é po
hyby
těla
. ●
Koor
dina
ce v
bad
min
tonu
je č
asto
zn
áma
jako
koo
rdin
ace
„oko
–ruk
a–no
ha“.
Badm
into
n od
hrá
čů v
yžad
uje
scho
pnos
t koo
rdin
ovat
rů
zné
část
i těl
a:
● kv
ůli z
měn
ě po
stav
ení v
reak
ci n
a dr
áhu
letu
m
íčku
;●
pro
efek
tivní
pro
vede
ní k
ýžen
ého
úder
u.
● Tr
énin
k ko
ordi
nace
je v
last
ně to
též
jako
trén
ink
tech
nky
(úde
r a p
ohyb
).●
Ve v
ěkov
é sk
upin
ě 6–
9 le
t je
vhod
né z
aměř
it se
na
obec
né k
oord
inač
ní
scho
pnos
ti ja
ko h
ázen
í, ch
ytán
í, sk
ákán
í a z
půso
by p
ohyb
u z
mís
ta n
a m
ísto
.●
Na
spec
ifick
ou k
oord
inac
i by
měl
být
kla
den
důra
z u
věko
vé s
kupi
ny 9
–13
let,
aby
došl
o k
osvo
jení
spr
ávný
ch ú
dero
vých
a p
ohyb
ovýc
h ná
vyků
hne
d v
úvod
u vý
voje
hrá
če.
OB
RAT
NO
ST
Scho
pnos
t měn
it ry
chle
sm
ěr a
udr
žet
při t
om ro
vnov
áhu.
Po
měr
ně m
alý
kurt,
rych
lost
a o
dehr
ání m
íčku
z
„vol
eje“
děl
ají z
bad
min
tonu
spo
rt, v
něm
ž je
vys
oká
míra
obr
atno
sti n
utný
m p
ředp
okla
dem
úsp
ěchu
.
● O
becn
é či
nnos
ti ja
ko z
asta
vit s
e a
rozb
ěhno
ut s
e, z
měn
it sm
ěr, v
ysko
čit/
dopa
dnou
t a rů
zné
způs
oby
přem
ístě
ní z
mís
ta n
a m
ísto
jsou
u d
ětí v
e vě
-ku
6–9
let n
epos
trada
teln
ými p
ilíři
pozd
ější
ho b
adm
into
nové
ho v
ývoj
e.●
Spec
ifick
ý tré
nink
obr
atno
sti b
y m
ěl b
ýt s
oučá
stí v
šech
poz
dějš
ích
fází
vý
voje
hrá
če, v
četn
ě st
ínov
ého
proc
vičo
vání
pro
bad
min
ton
spec
ifick
ých
pohy
bový
ch v
zorc
ů a
pohy
bů v
pra
vide
lnýc
h, p
ozdě
ji ne
prav
idel
ných
he
rníc
h cv
ičen
ích
atd.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
185
04.
RO
zCV
IčK
AC
ílem
rozc
vičk
y je
dos
tat h
ráče
ze
stav
u, k
dy tě
lo o
dpoč
ívá,
do
stav
u, v
e kt
erém
je fy
zick
y i d
ušev
ně s
chop
en e
fekt
ivně
zvl
ádno
ut h
lavn
í čás
t tré
nink
ové
jedn
otky
.
r o z C V I č K A
DŮ
VOD
y R
OzC
VIč
ENÍ
Sníž
ení r
izik
a zr
aněn
í.
zryc
hlen
í kre
vníh
o ob
ěhu.
zvýš
ení t
ěles
né te
plot
y.
Roz
voj d
oved
nost
í.
Duš
evní
příp
rava
hrá
če.
zopa
ková
ní d
oved
nost
í uží
vaný
ch v
záp
ase.
FAKT
OR
y, K
TER
é O
VLIV
ŇU
jÍ
SKLA
DBU
RO
zCVI
čKy
hla
vní n
áplň
trén
inku
.
Věk/
zkuš
enos
ti hr
áče.
Pros
tředí
.
Pros
tor.
Vyba
vení
.
Poče
t hrá
čů.
CO
By
MO
hLO
BÝT
SO
Uč
ÁSTÍ
R
OzC
VIč
Ky *
zvýš
ení t
epov
é fre
kven
ce.
Roz
hýbá
ní.
Cvi
čení
na
udrž
ení r
ovno
váhy
.
Cvi
čení
na
post
řeh
a ry
chlo
st.
Cvi
čení
na
obra
tnos
t.
Roz
ehrá
vka.
● So
učás
tí ro
zcvi
čky
nebu
dou
poka
ždé
všec
hny
výše
uve
dené
prv
ky. T
rené
r by
měl
tent
o se
znam
brá
t jen
jako
nab
ídku
, ze
kter
é vy
bere
pou
ze ty
čás
ti,
kter
é hr
áčům
pom
ohou
pře
jít z
e st
avu
odpo
čink
u do
sta
vu, k
dy js
ou fy
zick
y i d
ušev
ně p
řipra
veni
efe
ktiv
ně z
vlád
nout
hla
vní č
ást t
réni
nkov
é je
dnot
ky.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
186
05.
CV
IčE
NÍ z
Vy
ŠU
jÍC
Í TE
PO
VO
U F
RE
KV
EN
CI
● C
viče
ní n
a zv
ýšen
í tep
ové
frekv
ence
by
měl
a trv
at 3
–10
min
ut.
● č
ím v
yšší
je o
koln
í tep
lota
, tím
kra
tší m
ůže
být t
ato
část
.
NÁ
zEV
PO
PIS
PO
zNÁ
MK
y
BĚ
hÁ
NÍ
DO
Př
ED
U A
D
OzA
DU
● h
ráči
na
kurtu
běh
ají d
opře
du a
doz
adu,
po
cel
ou d
obu
čele
m k
síti
.Př
idán
ím p
ohyb
u pa
ží lz
e cv
ičen
í roz
šířit
o m
noho
va
riant
. Pro
dět
i zva
žte
zařa
zení
poh
ybu
paží
jako
př
i pla
vání
.
CVA
L S
TRA
NO
U●
hrá
či, č
elem
k s
íti, s
e cv
alem
pře
mis
ťují
na š
ířku
kurtu
.
CVA
L (P
řÍS
UN
y)
CIK
–CA
K
● h
ráči
se
pohy
bují
vpře
d sm
ěrem
k s
íti
po d
ráze
, kte
rá p
řipom
íná
sérii
pís
men
„z
“. ●
jedn
a no
ha s
tíhá
druh
ou, a
le n
ikdy
ji
zcel
a ne
dost
ihne
.●
Snaž
te s
e do
cílit
efe
ktu
„vzn
ášen
í se
těsn
ě na
d ze
mí“.
● Po
hybu
jte s
e ry
tmic
ky.
● O
paku
jte p
ohyb
do
zadn
í čás
ti ku
rtu,
ale
pozp
átku
.
Pro
docí
lení
efe
ktu
„vzn
ášen
í se“
sle
dujte
bed
livě
pásk
u sí
tě. S
nažt
e se
, aby
se
nepo
hybo
vala
an
i nah
oru
ani d
olů.
Pok
ud s
e pá
ska
jeví
jako
ne
hybn
á, p
ak i
vaše
hla
va z
ůstá
vá v
e st
ále
stej
né
úrov
ni a
vy
se m
ezi o
draz
y „v
znáš
íte tě
sně
nad
zem
í“.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
187
06.
CV
IčE
NÍ N
A P
Oh
yB
LIV
OS
Tza
řadí
te-li
do
rozc
vičk
y cv
ičen
í na
pohy
bliv
ost:
● za
měř
te s
e na
kon
trolu
poh
ybů;
● od
zač
átku
jedn
otliv
ých
cvič
ení p
ostu
pně
zvyš
ujte
rych
lost
a ro
zsah
poh
ybu.
NÁ
zEV
EFE
KT
PO
PIS
PO
zNÁ
MK
y
zVE
DÁ
NÍ P
AT●
Proc
viču
je
lýtk
a v
dobr
ém
pohy
bové
m
rozs
ahu.
● R
ozhý
bává
ko
tník
y.
● St
ůjte
na
mís
tě a
stří
davě
zve
dejte
pat
y ze
zem
ě.
zAK
OP
ÁV
ÁN
Í●
Prot
ahuj
e př
ední
st
ranu
ste
hen.
● R
ozhý
bává
ko
lena
.
● M
írně
se ro
zkro
čte,
ruce
v b
ok.
● „h
oupe
jte s
e“ z
jedn
é no
hy n
a dr
uhou
, přič
emž
patu
nez
atíž
ené
nohy
vžd
y př
itáhn
ete
k hý
ždím
.
Lze
prov
ádět
také
při
běhu
vpř
ed,
přič
emž
nohy
drž
íme
blíz
ko u
seb
e (v
iz o
bráz
ek).
Př
ED
KLO
Ny
V C
hŮ
zI●
Prot
ahuj
í zad
ní
stra
nu s
tehe
n.●
Roz
hýbá
vají
kyčl
e.
● za
čnět
e kr
átký
m k
roke
m v
před
. ●
Před
ní n
ohu
nech
te n
arov
nano
u.
● Po
krčt
e za
dní k
olen
o.●
Před
kloň
te s
e (o
hnut
í v k
yčli)
a ry
chle
opř
ete
ruce
o s
tehn
o za
dní n
ohy.
●
Udr
žujte
rovn
á zá
da (v
ypnu
tou
hruď
).●
Pohy
bujte
se
tímto
způ
sobe
m v
před
a s
tříde
jte n
ohy.
● Po
stup
ně z
vyšu
jte m
íru p
okrč
ení
v bo
cích
. ●
Udr
žujte
vzp
římen
ou h
ruď
(rovn
á zá
da).
Př
ÍMé
ŠV
Ihy
NO
hO
U●
Prot
ahuj
í zad
ní
stra
nu s
tehe
n.
● R
ozhý
báva
jí ky
čle.
● St
ůjte
na
jedn
é no
ze s
ruka
ma
v bo
k.
● h
oupe
jte u
voln
ěnou
noh
ou v
před
a v
zad.
●
Snaž
te s
e no
hu p
ři ho
upán
í udr
žet c
o ne
jvíc
e na
taže
nou.
●
začn
ěte
pom
alým
i výš
vihy
do
mal
é vý
šky
a po
stup
ně z
vyšu
jte ry
chlo
st
i roz
sah
pohy
bu.
● za
měř
te s
e na
pev
ný b
od a
sna
žte
se ta
k ho
rní p
olov
inu
těla
i s
hlav
ou
udrž
et c
o ne
jvíc
e v
klid
u.
● za
pře
dpok
ladu
, že
se h
orní
po
lovi
nu tě
la a
hla
vu p
odař
í udr
žet
v kl
idu,
je te
nto
cvik
také
skv
ělým
tré
nink
em d
ynam
ické
rovn
ováh
y.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
188
ŠV
Ihy
NO
hO
U D
O
STR
AN
● Pr
otah
ují v
nitřn
í/vn
ější
stra
nu
steh
na a
hýž
ďové
sv
aly.
● R
ozhý
báva
jí ky
čle
(do
stra
n).
● St
ůjte
na
jedn
é no
ze s
ruka
ma
v bo
k.●
hou
pejte
uvo
lněn
ou n
ohou
ze
stra
ny n
a st
ranu
, drž
te ji
nat
ažen
ou.
● U
držu
jte h
orní
pol
ovin
u tě
la a
hla
vu c
o ne
jvíc
e v
klid
u tím
, že
se z
aměř
íte n
a pe
vný
bod.
● za
pře
dpok
ladu
, že
se h
orní
po
lovi
nu tě
la a
hla
vu p
odař
í udr
žet
v kl
idu,
je te
nto
cvik
také
skv
ělým
tré
nink
em d
ynam
ické
rovn
ováh
y.
VÝ
PAD
y●
Roz
hýbá
vají
kole
na a
kyč
le.
● Ko
ordi
nují
prot
ahov
ání s
valů
na
noh
ách.
● R
ozkr
očte
se
ze š
iroka
tak,
aby
se
jedn
a no
ha d
osta
la v
ýraz
ně p
řed
druh
ou.
● Př
edst
avte
si,
že s
tojít
e na
dvo
u ko
lejn
icíc
h.
● R
ozpa
žte,
sná
ze ta
k ud
ržíte
rovn
ováh
u.
● Po
krčt
e ob
ě ko
lena
a s
nižt
e se
dol
ů.●
Třik
rát o
paku
jte, p
ak n
ohy
vyst
řídej
te.
● C
vik
lze
ztíž
it tím
, že
se z
ačín
á ze
sto
je, n
ásle
duje
výp
ad v
před
a
po n
ěm n
ávra
t zpě
t do
vých
ozí
pozi
ce v
e st
oje.
Dř
EP
y●
Roz
hýbá
vají
kole
na a
kyč
le.
● Ko
ordi
nují
prot
ahov
ání s
valů
na
noh
ách.
● R
ozkr
očte
se
přib
ližně
na
šířk
u ra
men
. ●
začn
ěte
mírn
ým p
okrč
ením
v b
ocíc
h, p
okra
čujte
v p
řech
odu
do d
řepu
, př
ičem
ž ch
odid
la p
ři po
hybu
dol
ů zů
stáv
ají p
lně
v ko
ntak
tu s
e ze
mí.
● C
vik
lze
prov
ádět
také
jako
výd
rž
ve d
řepu
. ●
Prov
áděj
te v
řádn
ém p
ohyb
ovém
ro
zsah
u.
RO
TAC
E tr
UP
U●
Prot
ahuj
í zád
ové
sval
y.●
Roz
hýbá
vají
páte
ř.
● U
chop
te ra
ketu
pře
d se
bou
oběm
a ru
kam
a.
● za
ujm
ěte
širo
ký p
osto
j.●
Páne
v zů
stáv
á v
rovn
oběž
ném
pos
tave
ní v
ůči c
hodi
dlům
.●
Otá
čejte
se
stříd
avě
dole
va a
dop
rava
.
● Po
stup
ně z
vyšu
jte ro
zsah
a
rych
lost
poh
ybu.
ÚK
LON
y D
O
STR
AN
● Pr
otah
ují z
ádov
é sv
aly.
● R
ozhý
báva
jí pá
teř.
● U
chop
te ra
ketu
nad
hla
vou
oběm
a ru
kam
a.
● za
ujm
ěte
širo
ký p
osto
j. ●
Páne
v zů
stáv
á v
rovn
oběž
ném
pos
tave
ní v
ůči c
hodi
dlům
.●
Stříd
ejte
úkl
ony
na je
dnu
a na
dru
hou
stra
nu.
● Po
stup
ně z
vyšu
jte ro
zsah
a
rych
lost
poh
ybu.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
189
07.
RO
VN
OV
Áh
AC
viče
ní n
a ro
vnov
áhu
by m
ěla
být z
aměř
ena
na č
inno
sti,
kter
é js
ou to
tožn
é s
náro
ky s
portu
.
PřÍM
é ŠV
Ihy
NO
hO
U●
Stůj
te n
a je
dné
noze
s ru
kam
a v
bok.
●
hou
pejte
uvo
lněn
ou n
ohou
vpř
ed a
vza
d.
● Sn
ažte
se
nohu
při
houp
ání u
drže
t co
nejv
íce
nata
ženo
u.
● za
čnět
e po
mal
ými š
vihy
do
mal
é vý
šky
a po
stup
ně z
vyšu
jte
rych
lost
i ro
zsah
poh
ybu.
●
zam
ěřte
se
na p
evný
bod
a s
nažt
e se
tak
horn
í pol
ovin
u tě
la
i s h
lavo
u ud
ržet
co
nejv
íce
v kl
idu.
● za
pře
dpok
ladu
, že
se h
orní
pol
ovin
u tě
la a
hla
vu p
odař
í ud
ržet
v k
lidu,
je te
nto
cvik
také
skv
ělým
trén
inke
m d
ynam
ické
ro
vnov
áhy.
● Sn
ažte
se
prov
eden
í těc
hto
cvik
ů (š
vihů
) těl
u zt
ížit
tím,
že je
bud
ete
prov
ádět
s p
ažem
i v rů
znýc
h po
lohá
ch (n
apř.
zdvi
žený
mi n
ad h
lavo
u).
ŠVIh
y N
Oh
OU
D
O S
TRAN
● St
ůjte
na
jedn
é no
ze s
ruka
ma
v bo
k.●
hou
pejte
uvo
lněn
ou n
ohou
ze
stra
ny n
a st
ranu
, drž
te ji
na
taže
nou.
●
Udr
žujte
hor
ní p
olov
inu
těla
a h
lavu
co
nejv
íce
v kl
idu
tím, ž
e se
zam
ěříte
na
pevn
ý bo
d.
● za
pře
dpok
ladu
, že
se h
orní
pol
ovin
u tě
la a
hla
vu p
odař
í ud
ržet
v k
lidu,
je te
nto
cvik
také
skv
ělým
trén
inke
m d
ynam
ické
ro
vnov
áhy.
● Sn
ažte
se
prov
eden
í těc
hto
cvik
ů (š
vihů
) těl
u zt
ížit
tím,
žeVj
e bu
dete
pro
vádě
t s p
ažem
i v rů
znýc
h po
lohá
ch (n
apř.
zdvi
žený
mi n
ad h
lavo
u).
VÝPA
Dy
● Pr
oved
ení z
ačně
te z
e st
oje,
s n
oham
a u
sebe
a ru
kam
a v
bok.
●
Udě
lejte
výp
ad n
a je
dnu
nohu
.●
Vrať
te s
e do
výc
hozí
ho p
osta
vení
a v
ýpad
opa
kujte
na
dru
hou
nohu
. ●
zam
ěřte
se
na u
drže
ní tě
la v
e vz
přím
ené
pozi
ci.
● O
paku
jte v
ýpad
y, e
xper
imen
tujte
při
tom
s rů
zným
i poh
yby
horn
í čás
ti tě
la, a
to v
četn
ě:
○ ro
tace
trup
u vl
evo
nebo
vpr
avo;
○ úk
lony
dol
eva
nebo
dop
rava
.●
Tím
nut
íte tě
lo u
drže
t pev
né v
ýpad
ové
post
aven
í, za
tímco
jeho
ho
rní p
olov
ina
se rů
zně
pohy
buje
.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
190
SKO
Ky●
Odr
az s
nožm
o –
dopa
d sn
ožm
o.●
Skok
y pr
ovád
ějte
v u
rčité
m s
ledu
(nap
ř. ze
stra
ny n
a st
ranu
, ja
ko n
a ob
rázk
u).
● D
opad
ejte
způ
sobe
m š
pičk
a–pa
ta.
● Kd
yž s
cvi
čení
m z
ačín
áte,
po
dopa
du s
e vž
dy k
rátc
e za
stav
te,
abys
te z
íska
li ro
vnov
áhu.
● S
post
upný
m z
doko
nalo
vání
m z
krac
ujte
čas
pře
stáv
ky
a od
ráže
jte s
e ih
ned
po d
opad
u.●
Vlev
o js
ou z
názo
rněn
é po
uze
varia
ce s
koků
v p
rove
dení
do
stra
n. j
e vš
ak n
utné
pro
cvič
ovat
také
var
iant
y:
○ vp
řed
a vz
ad;
○ s
rota
cí;
○ ko
mbi
nova
né.
● O
draz
sno
žmo
– do
pad
na je
dnu
nohu
.
● O
draz
z je
dné
nohy
– d
opad
sno
žmo.
● O
draz
z je
dné
nohy
– d
opad
na
druh
ou n
ohu
(pře
skok
y).
● O
draz
z je
dné
nohy
– d
opad
na
stej
nou
nohu
(pos
koky
).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
191
08.
RE
AK
čN
Í Ry
Ch
LOS
T A
FRE
KV
EN
čN
Í PO
hy
BO
VÁ
CV
IčE
NÍ
NÁz
EVPO
PIS
ILU
STR
ACE
POzN
ÁMKy
Ry
Ch
Lé
NO
hy
● St
oupn
ěte
si m
ezi p
ostra
nní č
áry
kurtu
(noh
y uv
nitř
dvoj
ice
post
rann
ích
čar)
čele
m k
e sv
ému
tréni
nkov
ému
partn
erov
i. ●
Na
sign
ál (n
apř.
zasa
žení
míč
ku ra
keto
u, tl
eskn
utí a
td.)
hráč
i tři
krát
co
nejry
chle
ji za
seb
ou v
ysko
čí v
en a
zpá
tky
dovn
itř
(poh
yb n
ohou
od
sebe
k s
obě)
.●
Ryc
hlej
ší v
yhrá
vá.
● C
viče
ní lz
e pr
ovád
ět i
sam
osta
tně,
ale
prv
ek s
outě
žení
s s
ebou
ob
vykl
e př
ináš
í vyš
ší ry
chlo
st.
● St
oupn
ěte
si s
trén
inko
vým
par
tner
em v
edle
seb
e, č
elem
k
post
rann
ím č
arám
kur
tu.
● N
a si
gnál
(nap
ř. za
saže
ní m
íčku
rake
tou,
tles
knut
í atd
.) hr
áči t
řikrá
t co
nejry
chle
ji za
seb
ou v
stou
pí m
ezi č
áry
(pře
šlap
ován
í vpř
ed/v
zad)
.
● C
viče
ní lz
e pr
ovád
ět i
sam
osta
tně,
ale
prv
ek s
outě
žení
s s
ebou
ob
vykl
e př
ináš
í vyš
ší ry
chlo
st.
● h
ráči
moh
ou č
áry
spíš
e př
ekra
čova
t (vs
tupo
vat m
ezi n
ě) n
ež
přes
kako
vat.
KO
OR
DIN
Ač
NÍ
žEB
řÍK
(LA
DD
ER
W
OR
K)
● Po
stav
te s
e na
pra
vou
nohu
ved
le k
oord
inač
ního
žeb
říku.
●
Odr
azte
se
z pr
avé
nohy
.●
Vkro
čte
do o
kna
žebř
íku
(levá
–pra
vá).
● Vy
stup
te z
okn
a že
břík
u (n
a le
vou
nohu
). ●
Odr
azte
se
z le
vé n
ohy.
● Vk
ročt
e do
okn
a že
břík
u (p
ravá
–lev
á).
● Vy
stup
te z
okn
a že
břík
u (n
a pr
avou
noh
u).
● R
ytm
us je
nás
ledu
jící:
odra
z–1–
2–od
raz–
1–2–
odra
z–1–
2.●
Opa
kujte
cvi
čení
také
poz
pátk
u.●
Lze
prov
ádět
také
bez
žeb
říku,
pou
ze s
vyu
žitím
pos
trann
ích
čar k
urtu
. ●
S vy
užití
m ž
ebřík
u/po
stra
nníc
h ča
r kur
tu lz
e vy
tvoř
it m
noho
cv
ičen
í toh
oto
typu
(foo
twor
k).
Ry
Ch
Lé
NO
hy
/ V
yB
Ěh
NU
TÍ
● Tř
ikrá
t ryc
hle
za s
ebou
vys
tupt
e/vs
tupt
e z/
mez
i pos
trann
ích
čar k
urtu
. ●
Při t
řetím
opa
ková
ní a
dop
adu
noho
u vn
ě po
stra
nníc
h ča
r ku
rtu s
e hr
áč o
dráž
í ze
zem
ě a
sprin
tuje
vpř
ed.
● O
paku
jte c
viče
ní, a
le u
tíkej
te p
ozpá
tku.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
192
zAS
Ah
OV
ÁN
Í M
ÍčK
U
RU
KO
U
● Po
stav
te s
e če
lem
k tr
enér
ovi,
kter
ý dr
ží 8
–12
míč
ků.
● Tr
enér
míč
ky v
rych
lém
sle
du o
dhaz
uje
a hr
áč s
e je
sna
ží
ruko
u za
saho
vat.
Ozn
ačte
(nab
arvě
te) n
ěkte
ré m
íčky
tak,
aby
byl
y če
rné.
hrá
či s
e sn
aží z
asah
ovat
bílé
míč
ky, a
uhý
bat s
e tě
m č
erný
m.
OB
RAT
NO
ST
K z
EM
I, V
STy
K, B
Ěž!
● h
ráči
si v
pře
dní č
ásti
kurtu
lehn
ou n
a zá
da, n
oham
a sm
ěrem
k p
ředn
í pod
ávac
í čář
e.
● N
a si
gnál
vst
anou
a s
prin
tují
k za
dní č
áře.
● Vy
zkou
šejte
různ
é va
riace
, jak
o na
př.:
○ le
h na
zád
ech,
ruce
zkř
ížen
é na
prs
ou. h
ráči
nes
mí p
ouží
vat p
aže
ani l
okty
jako
pom
ůcku
př
i vst
áván
í;○
leh
na b
řiše.
STÍ
NO
VÝ
PO
hy
B /
STÍ
NO
VÁ
NÍ
● Př
ed z
ápas
em d
vouh
ry b
y so
učás
tí st
ínov
ání m
ěl b
ýt p
ohyb
po
celé
m k
urtu
.●
Stín
ován
í pře
d tré
nink
em b
y m
ělo
obsa
hova
t poh
yby
rele
vant
ní p
ro o
bsah
trén
inko
vé je
dnot
ky (n
apř.
před
ní
část
kur
tu, s
tředn
í čás
t kur
tu, z
adní
čás
t kur
tu).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
193
09.
RO
zEh
RÁ
VK
A
KO
NTE
XT
RO
zEh
RÁ
VK
yIL
US
TRA
CE
PO
zNÁ
MK
y
zÁPA
S●
Roz
ehrá
vka
před
záp
asem
by
vám
měl
a v
ideá
lním
příp
adě
umož
nit p
rocv
ičit
si ú
dery
a p
ohyb
y po
třebn
é k
tom
u, a
byst
e v
dané
dis
cipl
íně
uspě
li. R
ozeh
rávk
a na
dvo
uhru
by
měl
a po
krýt
cel
ý ku
rt.
● R
ozeh
rávk
a pr
o čt
yřhr
y by
měl
a ob
saho
vat v
ětší
pod
íl úd
erů
od tě
la a
pro
cvič
ení s
ituac
í při
podá
ní/p
říjm
u.
TRé
NIN
K●
Roz
ehrá
vka
před
trén
inke
m b
y m
ěla
obsa
hova
t prv
ky h
lavn
í čás
ti tré
nink
ové
jedn
otky
. Tre
nér t
ak m
á m
ožno
st v
ypoz
orov
at, j
akým
způ
sobe
m h
ráči
urč
itou
dove
dnos
t pro
vádě
jí,
a na
vrhn
out j
im, j
akým
způ
sobe
m m
ohou
v h
lavn
í čás
ti tré
nink
u na
jejím
zdo
kona
lení
pra
cova
t.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
194
10.
zKLI
DN
ĚN
ÍKl
íčov
á fa
kta
týka
jící s
e zk
lidně
ní p
o vý
konu
jsou
uve
dena
v n
ásle
dujíc
í tab
ulce
.
čÁS
T zK
LID
NĚN
ÍPR
Oč
TO
DĚL
ÁME
PřÍN
OSy
zKL
IDN
ĚNÍ
POzN
ÁMKy
Plyn
ulé
aero
bní c
viče
ní v
dél
ce tr
vání
5–1
5 m
inut
s p
ostu
pně
se s
nižu
jící i
nten
zito
u.
Přík
lade
m b
y m
ohlo
být
lehk
é vy
klus
ání,
kter
é př
echá
zí v
nor
mál
ní c
hůzi
.
Nap
omáh
á od
vést
teku
tiny
nahr
omad
ěné
ve
sval
ech.
M
á se
za
to, ž
e po
máh
á sn
ižov
at z
tuhl
ost
sval
ů.
čím
inte
nziv
nějš
í byl
o cv
ičen
í, tím
důl
ežitě
jší j
e i t
ato
část
, pro
tože
kon
trolo
vaný
m z
půso
bem
po
máh
á tě
lu v
náv
ratu
do
klid
ovéh
o st
avu.
zde
jsou
vho
dná
také
spi
nnin
gová
kol
a a
roto
pedy
. Po
stup
ně s
nižu
je s
rdeč
ní te
povo
u fre
kven
ci
a kr
evní
tlak
. Sn
ižuj
e riz
iko
omdl
ení.
Pom
áhá
při o
dvod
u ky
selin
y m
léčn
é (p
rodu
ktu
inte
nziv
ního
cvi
čení
).Ky
selin
a m
léčn
á od
vede
ná d
o ja
ter m
ůže
být
znov
u př
eměn
ěna
na u
žite
čný
zdro
j ene
rgie
.
Stat
ické
pro
taho
vání
sva
lů, v
ýdrž
e v
délc
e trv
ání 1
5–30
sek
und.
N
avra
cí s
valy
do
jejic
h no
rmál
ní k
lidov
é dé
lky.
St
atic
ký s
treči
nk p
ři zk
lidně
ní p
omáh
á za
braň
ovat
dlo
uhod
obém
u zk
raco
vání
sva
lů.
Poku
d je
sva
lům
um
ožně
no d
louh
odob
ě se
zk
raco
vat,
můž
e to
vés
t k c
hybn
é te
chni
ce
a zn
amen
at v
ětší
rizi
ko v
znik
u zr
aněn
í.
Sous
třeďt
e se
na
hlub
oké
dých
ání a
uvo
lněn
í, kt
eré
stre
čink
u do
dají
větš
í efe
kt.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
195
Dolní část lýtka (šikmý sval lýtkový). horní část lýtka (trojhlavý sval lýtkový).
Přední strana stehna (kvadriceps). zadní stehenní svaly.
Třísla (krátké přitahovače). Třísla (dlouhé přitahovače).
hýždě. Rotace trupu (1).
Rotace trupu (2). Úklony do stran.
Prsní svaly. zadní strana paže (triceps).
Protažení ramene.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
196
11. ShRNUTÍ ● Fyzická kondice je jedním z pěti faktorů, které ovlivňují výkonnost hráče.
● Rozlišujeme devět složek fyzické kondice, které, chceme-li v badmintonu uspět, musíme rozvíjet. Lze je rozdělit na:
● pět složek tělesných (tělesná stavba, síla, rychlost, vytrvalost, ohebnost); ● čtyři složky motorické (obratnost, reakční a frekvenční rychlost, dynamická rovnováha
a koordinace).
● V různých fázích vývoje hráče lze pro optimální zlepšení fyzické kondice klást důraz na její rozdílné složky.
● Tréninku i zápasům by měla předcházet rozcvička. Konkrétní podoba rozcvičky se může lišit v závislosti na:
○ prostředí;○ vývojové fázi hráče/skupiny;○ druhu zátěže (trénink/soutěž, typ tréninku atd.);○ dostupném vybavení;○ počtu hráčů.
● zklidnění by se mělo provádět po zátěži na konci tréninku nebo soutěže. Efektivní zklidnění:
○ navrací svaly do jejich obvyklé klidové délky;○ pomáhá odvést tekutiny vyplavené do svalů a jejich okolí;○ postupně snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak;○ napomáhá odstraňovat kyselinu mléčnou (produkt intenzivního cvičení).
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
197
12. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 Součástmi zklidnění jsou: Dynamický strečink, pak statický strečink.
Aerobní cvičení, pak dynamický strečink.
Dynamický strečink, pak aerobní cvičení.
Aerobní cvičení, pak statický strečink.
2 čtyřmi motorickými složkami fyzické kondice jsou:
Koordinace, dynamická rovnováha, reakční a frekvenční rychlost, obratnost.
Síla, koordinace, reakční a frekvenční rychlost, obratnost.
Koordinace, dynamická rovnováha, vytrvalost, obratnost.
Ohebnost, rychlost, koordinace, reakční a frekvenční rychlost.
3 Přímé švihy nohou se využívají k tréninku:
Rychlosti.
Vytrvalosti.
Síly.
Pohyblivosti.
4 „Schopnost měnit rychle směr a udržet při tom rovnováhu“ je definicí:
Obratnosti.
Síly.
Ohebnosti.
Tělesné stavby.
5 V průběhu zklidnění by výdrž při statickém strečinku měla trvat:
0–5 sekund.
15–30 sekund.
5–10 sekund.
1–2 minuty.
6 Koordinační žebřík lze využít jako pomůcku pro trénink:
Ohebnosti.
Síly.
Dynamické síly (výbušnosti).
Frekvenční rychlosti.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 9
►
VÝ
KO
NN
OS
TNÍ F
AK
TOR
4 –
Fy
zIC
KÁ
KO
ND
ICE
198
7 Kromě pohyblivosti lze přímými švihy nohou trénovat také:
Vytrvalost.
Sílu.
Reakční a frekvenční rychlost.
Dynamickou rovnováhu.
8 Aerobní systém jé závislý na krevním oběhu, který jej zásobuje:
Tuky a sacharidy.
Oxidem uhličitým.
Bílkovinami a minerály.
Oxidem uhličitým a vitamíny.
9 Na tomto obrázku vidíte hráče, který si protahuje:
horní část lýtka.
Triceps.
Prsní svaly.
hýžďové svaly.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 10VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 5SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE
MODUL 10VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 5 – SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE
01. Úvod 199
02. Sportovní psychologie – klíčové oblasti 200
03. Odhodlání 201
04. Sebedůvěra 202
05. Kontrola 202
06. Koncentrace 202
07. Soudržnost 203
08. Shrnutí 203
09. Kontrolní otázky 204
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● definovat pojem sportovní psychologie;● pochopit, kde začíná hranice pro uplatnění sportovní psychologie;● vyjmenovat klíčové oblasti sportovní psychologie;● určit způsoby, jimiž mohou využít sportovní psychologii ve své trenérské praxi.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 10
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 5
– S
PO
RTO
VN
Í PS
yC
hO
LOG
IE
199
01. ÚVOD Sportovní psychologii bychom mohli definovat jako:
„Duševní procesy a chování jednotlivců a skupin v rámci sportu.“
Sportovní psychologie má obrovský vliv na sportovní výkon, ovlivňuje techniku, taktiku, fyzickou kondici a trénink. Trenéři by sportovní psychologii měli využívat:
● k tomu, aby hráčům pomáhali těšit se ze sportovních zážitků a zlepšit tak kvalitu jejich života;● ke zlepšení výkonnosti svých svěřenců.
Sportovní psychologii lze rozdělit do třech profesních oblastí: klinické, trenérské a výzkumné. Tyto oblasti jsou zastoupeny ve výše uvedeném schématu.
● Klinickou sportovní psychologii vykonávají vysoce kvalifikovaní lidé s akademickým vzděláním a zkušenostmi ze sportovní psychologie. jsou odborně vyškoleni v poradenských službách a obvykle držiteli licence uznávaných kontrolních profesních orgánů. jejich práce přichází na řadu obvykle tehdy, když hráči potřebují podporu při řešení potíží (např. emocionálních, osobnostních atd.), které brání jejich sportovnímu růstu. Tato problematika je již mimo rámec práce sportovního trenéra.
● Výzkumná sportovní psychologie využívá výzkumných prostředků, jako jsou pozorování, dotazníky, rozhovory, experimenty atd., ke zvýšení úrovně porozumění konceptům sportovní psychologie. Tito výzkumníci často pracují v rámci akademických zařízení, například na univerzitách. Trenéři se někdy této práce účastní, ale spíše jen jako spolupracovníci, než aby celý proces řídili.
● Princip trenérské sportovní psychologie spočívá v tom, že se trenér snaží aplikovat základní psychologické principy ve své běžné praxi. znalosti z oblasti sportovní psychologie mohou trenéři čerpat například na vzdělávacích kurzech, spolu s trenérským diplomem nebo při soukromém studiu. Trenéři často v oblasti sportovní psychologie váhají a mnohem lépe se cítí na poli technického, taktického a kondičního rozvoje. V rámci své praxe ale sportovní psychologii do určité míry využívá každý trenér.
„KLINICKÁ“SPORTOVNÍ
PSyChOLOGIE
„TRéNERSKÁ“SPORTOVNÍ
PSyChOLOGIE
„VÝzKUMNÁ“SPORTOVNÍ
PSyChOLOGIE
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 10
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 5
– S
PO
RTO
VN
Í PS
yC
hO
LOG
IE
200
● Užitečné mohou být i následující rady:
○ Využívejte pouze přístupů sportovní psychologie, které jsou relativně přímočaré a jejichž užití vám není nepříjemné. Většina trenérů například bez potíží dokáže pracovat se stanovováním cílů.
○ zapojujte sportovní psychologii do své běžné trenérské praxe, kdykoliv to je možné.○ Vyhněte se pokusům o využití technik klinické sportovní psychologie. Pracujete-li s hráči, kteří
vyžadují tento typ asistence, vyhledejte profesionální pomoc.○ Vyvarujte se experimentování na poli výzkumné sportovní psychologie, s výjimkou situací, kdy:
○ máte požadovanou kvalifikaci nebo zkušenosti;○ pracujete po boku kvalifikovaných/zkušených výzkumníků.
02. SPORTOVNÍ PSyChOLOGIE – KLÍčOVé OBLASTINíže uvedené schéma rozděluje různé psychologické pojmy do souhrnných skupin: kontrola, sebedůvěra, odhodlání, koncentrace a soudržnost. zároveň je třeba brát v úvahu, že mnoho pojmů se překrývá a jsou vzájemně provázané.
Detailní rozpracování problematiky je v obsahu BWF vzdělávacího kurzu Úrovně 2, zde se podíváme pouze na určité aspekty:
● ilustraci, jak lze psychologii aplikovat v trenérské praxi;● ukázku toho, jak velké množství pojmů a myšlenek je vzájemně provázáno.
KONTROLAPROBUzENÍ zÁjMU
OBAVASTRES
VyROVNÁVÁNÍ SE S ChyBAMIRELAXACE
AGRESIVITAVNITřNÍ řEč
SEbEDůVĚRASEBEÚCTAOčEKÁVÁNÍ
STRACh z NEÚSPĚChUPERFEKCIONISMUS
PřIjETÍ SPOLEčNOSTÍ
SOUDRžNOSTzAčLENĚNÍ DO SPOLEčNOSTI
STRESTÝMOVÁ PRÁCE
VŮDCOVSTVÍ SPORTOVNÍPSYCHOLOGIE
KONCENTRACESOUSTřEDĚNÍPOzORNOSTDŮSLEDNOST
OBRAzOTVORzNOST
ODHODLáNÍSTANOVOVÁNÍ CÍLŮ
MOTIVACESNAhA
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 10
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 5
– S
PO
RTO
VN
Í PS
yC
hO
LOG
IE
201
Pro trenéra je dobré si na začátku položit otázku, zda „jE hráč v pořádku, nebo NENÍ“. Pokud odpověď zní „NE“, pak může zvolit psychologický přístup, který je běžnou součástí jeho trenérské praxe a jehož prostřednictvím se hráči rozhodne pomoci.
03. ODhODLÁNÍKdyž touha po dosažení výsledků vychází z externích zdrojů, pak hovoříme o vnější motivaci. Takto motivovaného hráče budou pohánět následující faktory:
● chvála/uznání od rodičů, trenéra, přátel atd.;
● vyhrávání trofejí;● vydělávání peněz;
● publicita;● být vybrán (např. do nominace atd.).
Pokud touha po dosažení výsledků vychází z interních zdrojů, pak hovoříme o motivaci vnitřní. Takto motivovaného hráče budou kupředu hnát jiné faktory:
● radost z tréninku a soutěží;● čas strávený s přáteli;
● osobní rozvoj;● touha být fit.
Většinu hráčů bude motivovat směsice vnějších a vnitřních faktorů. Pokud se rovnováha přesune příliš na stranu vnější motivace, mohou nastat potíže, protože její hnací mechanismy jsou většinou mimo kontrolu hráče. Taková situace může být pro hráče velmi stresující, např. když hrál velmi dobře, a přesto prohrál. Vnitřně motivovaný hráč hraje pod menším tlakem, protože má větší kontrolu nad tím, čeho se snaží dosáhnout. Klíčovým úkolem trenéra je tedy zdůrazňovat spíše vnitřní motivační faktory než vnější.
Stanovování cílů je velice vhodnou metodou, jak hráče motivovat a přimět jej zaměřit se na vnitřní faktory, které dokáže kontrolovat. Metoda efektivního stanovování cílů byla již podrobněji rozpracována v části nazvané Vedení tréninkového procesu. Typ stanovených cílů bude mít u hráče zásadní vliv na vytvoření vnitřní či vnější motivace. Rozlišujeme cíle procesní a cíle výsledkové.
PROCESNÍ CÍLEjsou to cíle, které se zabývají osobním zlepšením technických, fyzických, taktických, psychologických či životosprávy se týkajících faktorů. jsou často krátkodobé a slouží k rozvoji vnitřní motivace.
VÝSLEDKOVé CÍLETyto cíle jsou spojené s vyhráváním nebo dosahováním lepších výsledků než druzí. jsou často dlouhodobé a vedou k rozvoji vnější motivace.
KONTROLOVATELNéProcesní cíle jsou velmi dobře kontrolovatelné a lze je využít jako prostředek vedoucí ke zlepšení výkonnosti hráče.
NEKONTROLOVATELNéVýsledkové cíle nejsou kontrolovatelné, protože jsou závislé na ostatních lidech. Obvykle jsou spojené s pojmy: být vybrán, vítězství, dosažení žebříčkového postavení atd.
PřÍKLADNa konci tréninku budu z pravidelné nahrávky nahozením umět bez chyby zahrát drop po čáře ze zadního bekhendového rohu.
Během tohoto turnaje budu k odpočinku mezi výměnami využívat hluboké dýchání.
PřÍKLADDo konce září tohoto roku se stanu mistrem republiky ve dvouhře.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 10
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 5
– S
PO
RTO
VN
Í PS
yC
hO
LOG
IE
202
Pro rozvoj vnitřní motivace může trenér hráče nabádat, aby si stanovili procesní cíle, které dokáží snadno kontrolovat sami. To ale neznamená, že si hráči nebudou sami určovat cíle výsledkové (pravděpodobně budou). Nicméně trenér by měl větší důraz klást na procesy, které:● pomohou hráčům se zlepšit;● zmírní psychický tlak na hráče tím, že bude menší důraz kladen na výsledky, které nejsou
kontrolovatelné.
04. SEBEDŮVĚRAhráči mívají tendenci od sebe očekávat mnoho a trenéři, rodiče a učitelé (neúmyslně) tato očekávání často ještě zvyšují. Problém očekávání spočívá v tom, že:
● jsou většinou spojena s výsledky;● hráč neustále posuzuje své výkony (např. výhra/prohra, dobré/špatné atd.);● zvyšují psychický tlak;● podkopávají sebedůvěru.
Trenéři mohou hráčům napomoci k získání větší sebedůvěry, a to tím, že je povedou k tomu, aby se zaměřili na procesy, které mají šanci kontrolovat.
05. KONTROLABěhem zápasů mohou být hráči nervózní a neklidní, zejména v případech, kdy sami od sebe očekávají velmi mnoho. Takový hráč bude pravděpodobně neustále posuzovat své výkony i výkony svých soupeřů. jednou z možností, jak zlepšit tento stav, je užití technik, které hráče naučí uvolnit se mezi výměnami.
Lze využít například hlubokého dýchání, které má zklidňující efekt. Vyzkoušejte následující postup:
1. Postavte se s rukama podél těla.2. zaměřte svou mysl na střed svého těla. 3. zhluboka se nadechněte do břicha. 4. S výdechem uvolněte veškeré napětí z horní poloviny svého těla: hlavy, obličeje, krku, ramen
a hrudníku.5. Postup opakujte.6. V duchu si můžete říkat slovo, které přesně vystihuje stav, do kterého se chcete dostat
(např. uvolněný, klidný atd.).
Při užívání této techniky stojí za zvážení i následující doporučení:
● Naučte se techniku hlubokého dýchání ovládat nejprve při tréninku, až pak ji použijte při zápase.● Mezi výměnami možná budete mít čas jen na jeden takový nádech, i přesto tato technika může být
efektivním způsobem, jak uvolnit napětí.● Při použití této techniky je obtížné myslet na cokoliv jiného, a tak je to dobrý způsob, jak si „vyčistit“
mysl.
06. KONCENTRACEPředstavivost může hráčům pomoci zaměřit se na určitou věc, díky níž mohou zlepšit svoji hru. jednoduchým příkladem je následující situace. Trenér pracuje s hráčem, který při hře často chybuje v úderech od postranní čáry a zahrává je do autu. Trenér hráči poradí, aby si zkusil na kurtu představit ještě další, vnitřní dvojici postranních čar. hráč se následně musí usilovně snažit „vyvolat“ ve své mysli tuto
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 10
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 5
– S
PO
RTO
VN
Í PS
yC
hO
LOG
IE
203
představu. Dalším pokynem trenéra je doporučení, aby si hráč i v zápasech představoval, že skutečným hřištěm je právě tento zúžený kurt. Trenér poté sleduje hráče v zápasech a po určitém časovém úseku vyhodnotí, jak byla tato metoda efektivní.
07. SOUDRžNOSTK vytvoření efektivního tréninkového prostředí musí trenéři často najít způsob, jak naučit skupiny lidí vzájemně spolu lépe vycházet a pracovat pro dosažení společného cíle. Například:
● společně s hráči vytvořit pravidla chování ve skupině, která jim pomohou zaujmout jednotný postoj k trénování;
● zapojit rodiče do výše uvedeného procesu;● pravidelně střídat skupiny a tréninkové partnery při cvičeních.
08. ShRNUTÍSportovní psychologii definujeme jako:
„Duševní procesy a chování jednotlivců a skupin ve sportu.“
Sportovní psychologii lze rozdělit do 3 oblastí:
● klinické sportovní psychologie;● výzkumné sportovní psychologie;● trenérské sportovní psychologie.
Trenéři budou pracovat hlavně na poli trenérské sportovní psychologie a své zapojení do oblastí klinické a výzkumné sportovní psychologie bez potřebné instruktáže a profesionální asistence by měli pečlivě zvážit. Techniky sportovní psychologie mohou trenéři úspěšně využívat, pokud jsou přirozenou součástí jejich trenérské praxe.
Sportovní psychologie je rozsáhlé téma s množstvím různých vzájemně provázaných teorií, myšlenek a technik. jednou z možností, jak je utřídit, je jejich zařazení do skupin:
● soudržnost;● odhodlání;● koncentrace;● sebedůvěra;● kontrola.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 10
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 5
– S
PO
RTO
VN
Í PS
yC
hO
LOG
IE
204
09. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 Sportovní psychologii definujeme jako:
Fyzické procesy a chování jedinců v rámci sportu.
Pracovní vztahy mezi rodiči, trenéry a hráči.
Duševní procesy a chování jednotlivců a skupin ve sportu.
Schopnost kontrolovat na kurtu svůj přístup.
2 Sportovní psychologii lze rozdělit na:
Klinickou, cvičební a fyziologickou.
Výzkumnou, trenérskou a klinickou.
Cvičební, trenérskou a výzkumnou.
Výzkumnou, trenérskou a technickou.
3 Techniky dýchání lze využít ke zlepšení:
Soudržnosti.
Odhodlání.
Sebedůvěry.
Kontroly.
4 Představivost lze využít ke zlepšení:
Odhodlání.
Soudržnosti.
Koncentrace.
Kontroly.
5 Střídání tréninkových partnerů lze využít ke zlepšení:
Soudržnosti.
Kontroly.
Sebedůvěry.
Odhodlání.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 11VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 6žIVOTNÍ STyL
MODUL 11VÝKONNOSTNÍ FAKTOR 6 – žIVOTNÍ STyL
01. Úvod 205
02. Charakteristika faktorů životního stylu 205
03. Prevence zranění 206
04. zvládání zranění 207
05. R.I.C.E. – základnÍ rady, jak zvládat zranění 207
06. Kontrolní otázky 208
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● určit faktory životního stylu, které mohou ovlivňovat sportovní výkon.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 11
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 6
– ž
IVO
TNÍ S
TyL
205
01. ÚVODhráč, badmintonista, který má excelentní technické, taktické, fyzické a psychologické předpoklady a chce podávat své nejlepší výkony, musí také zvládat oblasti týkající se jeho životního stylu (životosprávy). Faktory životního stylu jsou krátce shrnuty v tabulce níže. Návod, jak s nimi dále pracovat, a vliv těchto faktorů na výkonnost jsou součástí BWF kurzu pro trenéry Úrovně 2.
02. ChARAKTERISTIKA FAKTORŮ žIVOTNÍhO STyLU
FAKTOR žIVOTNÍhO STyLU
POzNÁMKy
RODIčE Rodiče mají významný vliv na životní styl svých dětí. Otázky stravy, spánkových návyků či vyváženosti povinností (např. mezi sportem a vzděláním) jsou faktory, které jsou kontrolovány spíše rodiči než dětmi.
ORGANIzACE čASU čím více času sportu věnujete, tím důležitější je pro efektivní organizaci času plánování. Týdenní, měsíční a roční plány nabývají na důležitosti ve snaze najít optimální rovnováhu mezi sportem, vzděláním, prací, rodinou, společenskými závazky, odpočinkem atd.
VÝžIVA hlavní složky stravy (sacharidy, tuky, bílkoviny, minerály, vitamíny a voda) musí být správně vyvážené, aby tělu poskytly dostatek toho, co potřebuje:
● pro růst a obnovu;● pro kontrolu váhy; ● aby zůstalo zdravé;● pro sportovní výkon.
Nejdůležitějším zdrojem energie pro sportovní výkon jsou sacharidy.
PREVENCE zRANĚNÍ Nejlepším způsobem, jak zvládat zranění, je učinit co nejvíce praktických kroků, které zajistí, aby k nim vůbec nedošlo! Správná technika, rozcvička, zklidnění po záteži, správné oblékání a vybavení, to všechno může pomoci zabránit jejich vzniku. Více podrobností k tématu se objeví dále v této části.
zVLÁDÁNÍ zRANĚNÍ
Pokud ke zranění opravdu dojde, je pro zdraví a další sportovní dráhu zásadní dokázat se z něj efektivně zotavit. Více podrobností k tématu se objeví dále v této části.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 11
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 6
– ž
IVO
TNÍ S
TyL
206
03. PREVENCE zRANĚNÍ
ÚVOD
Nejlepším způsobem, jak zranění zvládat, je podniknout co nejvíce kroků, které zabrání jejich vzniku. Užitečné rady pro prevenci úrazů a únavových zranění najdete v tabulce.
OBUV ● Noste vhodnou sálovou obuv s neklouzavou podrážkou, minimalizujete tak riziko vzniku zranění uklouznutím na kurtu.
● Vyhněte se hraní ve sportovních botách se zvýšenou podrážkou, např. běžecké boty, protože mohou zvýšit riziko vymknutí kotníku.
● Měňte častěji staré boty za nové, protože starší boty chodidlu poskytují menší oporu. ● řádně si utahujte tkaničky a dejte také pozor na to, aby nebyly příliš dlouhé kvůli možnému zakopnutí. ● Pokud to jde, pokuste se nové boty předtím, než v nich půjdete na kurt, prošlápnout (např. nosit je
v krátkých časových úsecích okolo domu, po bytě atd.).
OBLEčENÍ ● Noste oblečení, které umožňuje pohyb ve volném rozsahu. Kromě bránění ve správné technice (pohybu, odehrání) může těsné oblečení z určitých materiálů také odřít pokožku.
ŠUSŤÁKOVé (TEPLÁKOVé) SOUPRAVy
● V chladném prostředí noste mezi zápasy šusťákovou soupravu, abyste se udrželi v teple. zahřáté svaly jsou méně náchylné ke zranění.
● Některé typy souprav mají po stranách kalhot zipy, které pomáhají při jejich sundávání. Rozehráváte-li se v šusťákové soupravě, pak ovšem dbejte na to, abyste zipy měli zapnuté a vyhnuli se tak možnému zakopnutí.
ŠPERKy ● Pokud nepředstavují přílišné riziko, lze při hře nosit i některé šperky. zatímco například malé šroubovací náušnice mohou být v pořádku, dlouhé náušnice už určité riziko představovat mohou.
RAKETy ● Na raketu používejte neklouzavou omotávku (grip) a pravidelně ji měňte. Kluzká omotávka může: ○ představovat nebezpečí pro vašeho spoluhráče, soupeře a diváky;○ znamenat, že raketu budete muset uchopit pevněji, čímž se zvyšuje šance svalového přetížení
a vzniku tenisového lokte. ● zkontrolujte, zdali hřídelka a držátko rakety nejsou naprasklé – hlava rakety se pohybuje vzduchem
rychlostí až 300 km/h, a tak je lepší mít v ruce raketu, u které je jisté, že zůstane vcelku!
ROzCVIčKA ● zahřátí svalů prostřednictvím obecné aerobní aktivity (jogging, skákání atd.) je před začátkem hry nezbytné. Prohřáté svaly jsou méně náchylné ke zranění, na rozdíl od svalů studených.
● Dynamický strečink (např. výpady), včetně postupného zvyšování rozsahu a rychlosti prováděného pohybu, je také vhodnou součástí rozcvičky. zařazeny by měly být i pohyby se střídáním směru vpřed/pozpátku, ze strany na stranu a rotace.
zKLIDNĚNÍ ● Po skončení zápasů je vhodné zařazovat lehké vyklusání, které postupně zpomaluje a přechází ve volnou chůzi. Různým mechanismům probíhajícím v těle tak pomůžete v návratu ke klidovým hodnotám. Statický strečink pomáhá svalům vrátit se do jejich původní klidové délky a tím snížit riziko, že se budou dlouhodobě zkracovat.
KURT ● Kdykoliv to jen jde, vyhněte se hraní na tvrdém povrchu. Pokud se mu nelze vyhnout, střídejte typy cvičení a tréninků, snížíte tím nápor na určité klouby a svaly.
● hrajete-li na kluzkém špinavém povrchu, je dobré mít vedle kurtu připravený navlhčený hadr, o který si vždy můžete otřít podrážky svých bot. Než pak ale vstoupíte na kurt, nezapomeňte z bot setřít přebytečnou tekutinu.
● Odkliďte volně poházené míčky, tuto „zkázu kotníků“, z povrchu kurtu a jeho okolí. jsou potenciálně nebezpečné.
● Pokud jste ve čtyřhře na pozici předního hráče a míček vás přeletí, neotáčejte se za sebe ve snaze zjistit, co dělá váš spoluhráč. Výrazně byste tím zvýšili riziko, že budete míčkem zasaženi do oka.
TEChNIKA ● Využíváním uvolněného držení rakety snížíte možnost vzniku tenisového lokte.
● Při výpadu nasměrujte špičku chodidla ve směru pravděpodobného místa zásahu míčku a koleno pokrčte ve stejném směru.
● Naučte se správně dělat dřepy. Umožní vám to bezpečněji vyskakovat a dopadat. Důležité je dostat se do pozice, ve které jsou záda a holeně v rovnoběžném postavení.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 11
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 6
– ž
IVO
TNÍ S
TyL
207
04. zVLÁDÁNÍ zRANĚNÍExistuje mnoho typů zranění, která mohou nastat, a každé z těchto zranění vyžaduje odbornou diagnózu a léčbu. Následující část podává pouze všeobecný přehled tohoto tématu. Pokud jste ohledně zranění z jakéhokoliv důvodu na pochybách, vyhledejte lékařskou pomoc u odborně kvalifikovaných fyzioterapeutů.
TyPy zRANĚNÍ
zranění lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií:
● Úrazy jsou obvykle způsobeny určitou událostí, jako například pádem, přetočením nebo zasažením nějakým předmětem (raketou, míčkem). Typickým „badmintonovým“ akutním úrazem by byl např. vymknutý kotník, natažený sval či zranění oka.
● Chronická zranění pramení z dlouhodobého přetěžování a vznikají postupně. Příkladem takového zranění v badmintonu může být skokanské koleno nebo tenisový loket.
05. R.I.C.E. – zÁKLADNÍ RADy, jAK zVLÁDAT zRANĚNÍNejzákladnější kroky, které je v případě zranění třeba podniknout, shrnuje následující schéma pojmenované akronymem „R.I.C.E.“ (angl. rýže).
r REST
ODPOčINEK
jakmile ke zranění dojde, je nutné probíhající činnost (trénink, zápas, cvičení) ihned ukončit. Snaha i nadále pokračovat ve hře může přinést:
● riziko zvětšení rozsahu zranění;● prodloužení doby léčby; ● nebezpečí vzniku dalšího zranění.
I ICE
LED
Ledování zasažené oblasti:
● zmírňuje bolest;● zpomaluje činnost buněk v dané oblasti;● snižuje množství buněk, které v této oblasti mohou odumřít.
Led nepřikládejte přímo na pokožku ani jej neaplikujte po dobu delší než 15 minut. Mohlo by tak dojít k dalšímu poškození tkání. Po jedné hodině je možné led na 15 minut aplikovat znovu.
C COMPRESSION
STLAčENÍ
Stlačení, například s pomocí vhodného elastického obvazu, může pomoci výrazně snížit otok. To je důležité, protože čím menší otok, tím kratší bude i doba léčení.
E ELEVATION
zVÝŠENÁ POLOhA
Uvedením poraněné části těla do zvýšené polohy využijeme gravitační sílu, která svým působením pomůže udržet tekutiny způsobující otékání mimo postiženou oblast.
Dodržujte postup „R.I.C.E“, vyhledejte obornou lékařskou pomoc a řiďte se lékařskými pokyny, zejména co se týče plnění rehabilitačních úkolů (např. cvičení) po vyžadované časové období.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 11
►
V
ÝK
ON
NO
STN
Í FA
KTO
R 6
– ž
IVO
TNÍ S
TyL
208
06. KONTROLNÍ OTÁzKy
1 Který z následujících pojmů je faktorem životního stylu, jenž může ovlivňovat sportovní výkon?
Taktika.
Technika.
Fyzický trénink.
Organizace času.
2 Nejdůležitějším zdrojem energie pro sportovní výkon jsou:
Sacharidy.
Tuky.
Bílkoviny.
Voda.
3 Příkladem chronického zranění může být:
zranění oka (např. po zasažení míčkem).
Vymknutý kotník.
Skokanské koleno.
Natažený sval.
VzDĚLÁVÁNÍ BADMINTONOVÝCh TRENéRŮ
TRENéRSKÁ PřÍRUčKAÚROVEŇ 1
MODUL 12SOUTĚžE
MODUL 12SOUTĚžE
01. Úvod 209
02. Vyřazovací (K.O.) soutěže 209
03. Ligové soutěže 211
04. žebříkové systémy 212
05. Pyramidové systémy 213
06. Klubové zápasy 214
UčEBNÍ VÝSTUPy
Na konci tohoto modulu trenéři dokáží:
● uspořádat různé formáty soutěží.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurTel +603 2141 7155Fax +603 2143 7155bwfcorporate.com
© Badminton World FederationPrvní vydání březen 2016
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 12
►
S
OU
TĚžE
209
01. ÚVODPřínos badmintonu je všestranný: přináší potěšení, pomáhá v získávání nových přátel a zlepšuje kondici. Nicméně pro mnoho lidí je hlavní motivací, proč sportují, možnost soutěžit. V této části naleznete přehled, který vám umožní uspořádat různé formáty soutěží.
02. VyřAzOVACÍ SOUTĚžEVyřazovací (K.O.) systém je vhodný při velkém počtu přihlášek do soutěže, na jejíž odehrání je málo času. V tomto formátu soutěže však hráči sehrají velmi málo zápasů. Tento typ turnajů je nejsnazší uspořádat, pokud je počet přihlášených 2, 4, 8, 16, 32, 64 nebo 128. Soutěžící jsou náhodně vybírání a postupně vepsáni do vyřazovacího pavouka.
Tento základní vyřazovací formát lze uzpůsobit následovně:
● je-li počet přihlášených jiný než 2, 4, 8, 16, 32, 64 a 128, je potřeba udělit některým hráčům pro první kolo volný los (angl. bye). Při počtu 14 přihlášených by tak bylo nutné udělit 2 volné losy, abychom došli k číslu 16.
● Nejlepší hráči mohou být na základě svých předchozích výsledků nasazeni. Tito hráči jsou před hlavním losováním umístěni do oddělených částí pavouka. za předpokladu, že zvítězí ve svých předchozích zápasech, narazí na sebe nasazení hráči až v pokročilé fázi turnaje.
Příklad rozlosování se 14 soutěžícími, z nichž 4 jsou nasazení, najdete na další stránce. Všimněte si, že:
● hráči A, P, I a h jsou nasazeni, a tak pokud budou své zápasy vyhrávat, narazí na sebe až v pozdější fázi turnaje;
● hráči A a P mají v prvním kole volný los (tzn. nehrají žádný zápas a postupují přímo do druhého kola), protože do soutěže je přihlášeno pouze 14 hráčů;
● číslování pomáhá pořadateli turnaje v přípravě harmonogramu zápasů.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 12
►
S
OU
TĚžE
210
PRVN
Í KO
LOD
RU
hé
KOLO
SEM
IFIN
ÁLE
FIN
ÁLE
čÍS
LO
zÁPA
SUh
RÁč
ISK
ÓR
Eč
ÍSLO
zÁ
PASU
hR
ÁčI
SKÓ
RE
čÍS
LO
zÁPA
SUh
RÁč
ISK
ÓR
Eč
ÍSLO
zÁ
PASU
hR
ÁčI
VÍTĚ
z A
SKÓ
RE
hrá
č A
(nas
azen
ý č.
1)
7h
ráč
A11
13
------
------
1h
ráč
C
hrá
č D
2h
ráč
E8
hrá
č F
3h
ráč
G
hrá
č h
(nas
azen
ý č.
4)
4h
ráč
I (na
saze
ný č
. 3)
912
hrá
č j
5h
ráč
K
hrá
č L
6h
ráč
M10
hrá
č N
------
------
-h
ráč
P
hrá
č P
(nas
azen
ý č.
2)
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 12
►
S
OU
TĚžE
211
03. LIGOVé SOUTĚžEV ligových soutěžích proti sobě hráči hrají systémem každý s každým. Tento formát má tu výhodu, že všichni hráči sehrají stejný počet zápasů. Tabulka níže uvádí jako příklad ligový formát pro 5 hráčů.
hR
Áč A
hR
Áč B
hR
Áč C
hR
Áč D
hR
Áč E
Vyh
RAN
é zÁ
PASy
PRO
hR
ANé
zÁPA
Sy
Vyh
RAN
é SE
Ty
PRO
hR
ANé
SETy
RO
zDÍL
SET
Ů
KON
EčN
é PO
řAD
Í
hRÁč A
hRÁč B
hRÁč C
hRÁč D
hRÁč E
V ligovém formátu, jako je tento, lze zápasy sehrát následovně:
1. KOLO 2. KOLO 3. KOLO 4. KOLO 5. KOLO
A proti B A proti C A proti E A proti ---- A proti D
C proti D E proti B --- proti C D proti E B proti ---
E proti --- --- proti D D proti B B proti C C proti E
Všimněte si, že hráč A je ve všech kolech uveden vždy jako první, ostatní hráči (včetně toho, jež má volný los) se pak posouvají o jedno místo ve směru hodinových ručiček, čímž dojde k vytvoření dvojic pro nové kolo zápasů. hráč B je zvýrazněn tučně a kurzívou na ukázku tohoto posunu.
Pro případ remízy, kdy dva hráči vyhrají stejný počet zápasů, je potřeba stanovit, jakým způsobem se určí vítěz. Postupovat lze například:
● výpočtem rozdílu setů;● výpočtem bodového rozdílu;● podle výsledku vzájemného zápasu hráčů, jichž se remíza týká.
Počet zápasů, které je nutno v ligovém formátu soutěže sehrát, značně stoupá s počtem přihlášených. z tabulky na následující stránce lze vyčíst, kolik zápasů je potřeba sehrát v závislosti na počtu soutěžících.
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 12
►
S
OU
TĚžE
212
POčET SOUTĚžÍCÍCh CELKOVÝ POčET zÁPASŮ POčET KOL POčET zÁPASŮ NA SOUTĚžÍCÍhO
3 3 3 2
4 6 3 3
5 10 5 4
6 15 5 5
7 21 7 6
8 28 7 7
9 36 9 9
10 45 9 9
11 55 11 10
12 66 11 11
13 78 13 12
14 91 13 13
04. žEBřÍKOVé SySTéMyžebříkový systém je typem ligové soutěže, ve které jsou soutěžící řazeni podle svých hráčských schopností a kde níže postavení hráči mají možnost vyzvat výše postavené soupeře. jestliže níže postavený hráč vyhraje, nahrazuje soupeře, kterého porazil. Na příkladu dole hráč D vyzývá hráče A. Když vyhraje, prohodí si s ním své místo.
1. hráč A 1. hráč D
2. hráč B 2. hráč B
3. hráč C 3. hráč C
4. hráč D 4. hráč A
5. hráč E 5. hráč E
6. hráč F 6. hráč F
7. hráč G 7. hráč G
8. hráč h 8. hráč h
9. hráč I 9. hráč I
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 12
►
S
OU
TĚžE
213
05. PyRAMIDOVé SySTéMyPyramidové systémy jsou typem žebříkových systémů, ale s jiným počtem hráčů na každé úrovni. hráči mohou:
● vyzvat ostatní hráče z téže úrovně, na níž jsou i oni sami (vítěz se posouvá nahoru);● vyzvat hráče z vyšší úrovně (pokud vyhrají, vymění si s nimi místo jako v žebříkovém systému).
hRÁč A
hRÁč B hRÁč C hRÁč D
hRÁč E hRÁč F hRÁč G hRÁč h hRÁč I
hRÁč j hRÁč K hRÁč L hRÁč M hRÁč N hRÁč O hRÁč P
VzD
ĚLÁV
ÁNÍ B
ADM
INTO
NO
VÝC
h T
REN
éRŮ
►
TR
ENéR
SKÁ
PřÍR
Uč
KA
►
ÚR
OVE
Ň 1
MO
DU
L 12
►
S
OU
TĚžE
214
06.
KLU
BO
Vé
zÁ
PAS
yM
noho
klu
bů p
ořád
á př
ebor
y, k
de p
roti
sobě
sou
těží
hrá
či v
rám
ci k
lubu
. Nás
ledu
jící s
chém
a zo
braz
uje
jede
n ze
způ
sobů
, kte
rý lz
e pr
o po
třeby
toho
to ty
pu
sout
ěže
využ
ít. S
ysté
m lz
e uz
půso
bit t
ak, a
by c
o ne
jlépe
vyh
ovov
al k
onkr
étní
m p
otře
bám
klu
bu.
BAD
MIN
TON
OVÝ
KLU
B PR
AhA
KUR
T 1
KUR
T 2
KUR
T 3
KUR
T 4
KUR
T č
. 1 č
EKAj
ÍCÍ
KUR
T č
. 2 č
EKAj
ÍCÍ
Úča
stní
ci p
řebo
ru (v
olba
ze
7 hr
áčů)
● ja
k čl
enov
é kl
ubu
post
upně
přic
háze
jí, u
mís
ťují
své
kolíč
ky (o
patře
né jm
ény)
na
spod
ní p
říčku
des
ky (č
erve
ná =
žen
y, m
odrá
= m
uži)
v po
řadí
, ve
kte
rém
přiš
li.●
Prvn
í hrá
č ze
spo
dní p
říčky
vyb
ere
sám
seb
e a
tři d
alší
hrá
če/h
ráčk
y, p
roti
kter
ým b
ude
hrát
z c
elko
vého
poč
tu s
edm
i sou
peřů
(či j
inéh
o pr
efer
ovan
ého
počt
u).
● Ty
to č
tyři
kolíč
ky s
e př
emís
tí na
kur
t „čí
slo
1“ a
záp
asy
začí
nají.
● zb
ývaj
ící k
olíč
ky v
e sp
odní
řadě
se
posu
nou
dole
va.
● Te
nto
proc
es s
e op
akuj
e do
té d
oby,
než
se
napl
ní v
šech
ny č
tyři
kurty
i dv
a „k
urty
“, kt
eré
čeka
jí, a
ž na
ně
přijd
e řa
da.
● Kd
yž z
ápas
sko
nčí,
čtve
řice
hráč
ů př
emís
tí sv
á jm
éna
(kol
íčky
) na
kone
c sp
odní
řady
a p
rvní
sku
pina
ček
ajíc
ích
hráč
ů se
pře
sune
na
uvol
něný
kur
t.●
Byť t
ento
přík
lad
popi
suje
situ
aci,
kdy
se n
a čt
yřec
h ku
rtech
hra
jí čt
yřhr
y, je
sna
dné
uzpů
sobi
t ten
to s
ysté
m p
ro d
vouh
ry a
vyš
ší/n
ižší
poč
et k
urtů
.
BADMINTON WORLD FEDERATIONUnit 17.05, Level 17Amoda building22 jalan Imbi55100 Kuala LumpurMalaysia
Tel +603 2141 7155Fax +603 2143 [email protected]