trestnÍ prÁvo subjekt trestného činu

TRESTNÍ PRÁVO

Subjekt trestného činu

Mgr. Petr Čechák, [email protected]

Mgr. Petr Čechák, Ph.D., [email protected] ::

Subjekt trestné činu

Pachatel (subjekt) trestného činu§22/1 TZ – naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu,

pokusu nebo přípravy, je-li trestná

Zásada individuální odpovědnosti fyzické osobyodmítnutí kolektivní viny (societas deliquere non potest) i odpovědnosti za cizí vinu

Požadavek svobody vůle jako podmínky trestní odpovědnosti(koncepce determinismu vs. koncepce indeterminismu)

Pachatelem může být jen osoba trestně odpovědná- v době spáchání činu dovršila 15. rok věku (§25 TZ)- osoba, která je příčetná

mladistvý – i patřičná morální a rozumové vyspělosti (§5/1 ZSVM)

tzv. trestné činy s omezeným okruhem pachatelůvyžadují ještě další vlastnost pachatele – fakultativní znaky subjektu tr. č.



Nepřímý pachatel - §22/2 TZTZ jej rovněž označuje za pachatele, ač jinak by byla jen účastníkem

Osoba trestněprávně odpovědná - ke spáchání trestného činu užije jinou osobu, jež v době činu byla jen „živým nástrojem“

Živý nástroj“ je osoba, nemůže být trestně odpovědná a) není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl nebo pro existenci okolnosti vylučující protiprávnost b) sama nejednala či nejednala zaviněně (popř. není dána požadovaná forma zavinění – např. nedbalost místo úmyslu)

c) nejednala ve zvláštním úmyslu nebo z pohnutky předpokládané zákonem

(žádá-li se speciální či konkrétní subjekt – tyto vlastnosti musí mít i nepřímý pachatel)

(nepřímé pachatelství vyloučeno u tzv. vlastnoručních trest. činů)



Příčetnost nepříčetnost (§26 TZ) – pro duševní poruchu, která byla v době

spáchání nemůže buď rozpoznat, že jednání je protiprávní nebo nemůže své jednání ovládat

Duševní porucha podle §26 TZ nemusí být vždy duševní nemoc, ale je širší;(je jím i odchylka od duševní rovnováhy vyvolaná užitím návykových látek, mikrospánek řidiče, epileptický záchvat apod.)

Podmínkou trestní odpovědnosti je vždy (alternativně)

a) způsobilosti rozpoznávací (rozumové kritérium)

b) způsobilosti ovládací (volní kritérium)



§5/1 ZSVM – tzv. podmíněná či relativní příčetnost(dostatečná mravní a rozumovou vyspělost)

představuje speciální důvod nepříčetnosti vztahující se na mladistvé;platí tak vedle nepříčetnosti podle §26 TZ



Jednání pod vlivem návykové látky

Užití návykové látky může vyvolat nepříčetnost

Definičním znakem návykové látky (definována v §130 TZ) je schopnost negativně ovlivnit schopnost rozpoznávací nebo ovládací ; (ty mohou v důsledku jejich požití dočasně i zcela vymizet)

Z hlediska trestního práva lze rozlišovat

1) dolózní actio libera in causa – „napití na kuráž“pachatel se úmyslně uvedl do stavu nepříčetnosti, aby v něm provedl trestný čin (aby měl „kuráž“ k loupeži, k vraždě apod.)

Trestní odpovědnost se zde posuzuje podle doby, kdy byl pachatel ještě příčetný – odpovědnost za úmysl(§360/2 TZ)



2) kulpózní actio libera in causa

pachatel se z nedbalosti přivede do stavu nepříčetnosti, v němž spáchá trestný čin, ač ví či má a může vědět, že tímmůže způsobit škodlivý následek

(řidič pije alkohol, ač ví, že bude řídit auto, srazí a usmrtí chodce)

Trestní odpovědnost podle obecných zásad spáchání trestného činu z nedbalosti (§360/2 TZ)



3) trestný čin opilství - §360/1 TZ

pachatel se zaviněně – úmyslně nebo z nedbalosti přivedl do stavu nepříčetnosti, v němž spáchán čin jinak trestný (k němu chybí zavinění)

ve vztahu k jednání ve stavu nepříčetnosti však není dáno zavinění – nelze dovozovat ani nedbalost – pachatel si nepředstavoval daný následek jako možný, nevěděl a neměl ani možnost a povinnost vědět, že by mohl nastat

Zavinění ve vztahu k intoxikaci vedoucí k nepříčetnosti

Zavinění ve vztahu k trestnému činu či činu jinak trestnému

Actio libera in causa dolosa

úmysl úmysl

Actio libera in causa culposa

úmysl nebo nedbalost nedbalost

Tr. čin opilství podle §360 TZ)

úmysl nebo nedbalost bez zavinění

Nepříčetnost podle §26 TZ

bez zavinění bez zavinění



Zmenšená příčetnost (§27 TZ)

V důsledku duševní poruchy v době spáchání činu je podstatně snížena (oslabena) schopnost ovládací a rozpoznávací – nevymizely však (šlo by o nepříčetnost)

Zmenšená příčetnost nevylučuje trestní odpovědnost,odůvodňuje jen zvláštní postup vůči pachateli



Důsledky snížené příčetnosti

1) obligatorní důsledky – přihlédne se k ní při stanovení výměry a druhu trestu (§40/1 TZ)

2) fakultativní důsledky – může odůvodnit upuštění od potrestání (§47)– snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby za současného uložení ochranného léčení

Tyto důsledky však vyloučeny, způsobil-li si pachatel zmenšenou příčetnost zaviněně, a to byť i z nedbalosti



Věk pachatele §25 TZ – kdo nedovršil 15. rok věku, není trestně odpovědný (trestní odpovědnost začíná teprve dnem, který následuje po 15. narozeninách)

Mladiství - dovršili 15. rok věku a nepřekročili 18. rok věku (jejich trestní odpovědnost upravena v zák. č. 218/2003 Sb.)

(zletilost je pro trestní odpovědnost nerozhodná – i nabude-li jí před 18. rokem věku,podle trestního práva je stále mladistvým)

Pachatel blízký věku mladistvých – termín, který používá TZ;zvýhodnění jako pachatel a zvláště chráněn jako předmět útoku



Konkrétní a speciální subjekt - §114 TZ TZ vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele – tr. činy s omezeným okruhem pachatelů

1) konkrétní subjekt – žádá se zvláštní vlastnost(např. matka u vraždy novorozeného dítěte matkou - §142 TZ)

2) speciální subjekt – žádá se zvláštní způsobilost (např. voják u vojenských trestných činů)

Jednání za jiného - je-li konkrétním nebo speciálním subjektem

právnická osoba, postačí, je-li tato vlastnost dána u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná (114/2 TZ)



Pojmy k zapamatování:

Pachatel, nepřímý pachatel, živý nástroj

Nepříčetnost a zmenšená příčetnost

Způsobilost rozpoznávací a ovládací

Věk pachatele

Konkrétní a speciální subjekt

trestnÍ prÁvo subjekt trestného činu

Documents