Univerzita Hradec Králové

Fakulta informatiky a managementu

Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Vliv návštěvnosti na areál Kunětické hory a její management

Bakalářská práce

Autor: Lucie Vápeníková

Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Tomáš Burda, Ph.D.

Odborný konzultant: prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc.

Univerzita Hradec Králové,

Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Hradec Králové duben 2018

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené

literatury.

V Hradci Králové dne 25.4.2018

Lucie Vápeníková

Poděkování:

Děkuji vedoucímu bakalářské práce RNDr. Mgr. Tomáši Burdovi, Ph.D. a svému

odbornému konzultantovi prof. RNDr. Josefu Zelenkovi, CSc. za metodické vedení

práce. Dále děkuji panu Miroslavu Pechovi, Bc. Miloši Jirouškovi, Ing. Michalu Pešatovi,

Mgr. Janu Jetenskému a Ing. Miroslavu Vápeníkovi za poskytnutí rozhovorů, které byly

klíčové pro zpracování výsledků bakalářské práce.

Anotace

Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory

z pohledu ekonomického, socio-kulturního a environmentálního. Práce si rovněž klade

za cíl popsat přístup managementu týkající se provozu atraktivity a řízení turismu. Pro

zodpovězení výzkumných otázek byla použita kvalitativní metoda formou

polostrukturovaných rozhovorů a literární rešerše. Výsledky práce ukazují, že

návštěvnost v důsledku srovnání všech jejich dopadů má na Kunětickou horu převážně

pozitivní vliv a že management o kulturní a přírodní atraktivitu pečuje tak, aby ji v co

nejlepším stavu mohl předat dalším generacím. Další výzkumy spojené s Kunětickou

horou se mohou zaměřit na ekonomický vliv návštěvnosti této památky na další

turistické atraktivity v regionu.

Annotation

Title: The Impact of Visitors on The Site of Kunětická hora and Its

Management

The purpose of this bachelor thesis is to explore the impact of visitors on the site of

Kunětická hora considering economic, socio-cultural and environmental effects. Further

more it presents how management conducts tourism and treats the site. To answer the

research questions the qualitative method was used via literature review

and semi-guided interviews. Results indicate that in comparison of all tourists‘ impacts

the pozitive impact of visitors‘ attandace predominates. Management treats the site in

sustainable way so it can be available for other generations. Future research should

concentrate on the economic impact of visitors of Kunětická hora on other tourism

attractions in the region.

Obsah

1 Úvod ......................................................................................................................... 1

1.1 Cíl bakalářské práce ........................................................................................... 3

1.2 Výzkumné otázky .............................................................................................. 3

1.3 Přehled používaných zkratek ............................................................................. 4

2 Teoretická východiska .............................................................................................. 5

2.1 Cestovní ruch v chráněných územích ................................................................ 5

2.1.1 Typy chráněných území v České republice ................................................ 5

2.1.2 Význam kulturního a přírodního dědictví .................................................. 6

2.1.3 Udržitelný cestovní ruch ............................................................................. 6

2.2 Management cestovního ruchu v chráněných územích ..................................... 8

2.2.1 Základní modely managementu pro chráněná území ................................. 8

2.2.2 Participativní management ......................................................................... 8

2.2.3 Návštěvnický management ......................................................................... 9

2.2.4 Management konfliktů .............................................................................. 13

2.2.5 Management hromadných akcí ................................................................. 13

2.3 Vlivy cestovního ruchu .................................................................................... 14

2.3.1 Environmentální efekty ............................................................................ 14

2.3.2 Socio-kulturní efekty ................................................................................ 16

2.3.3 Kulturní efekty .......................................................................................... 16

2.3.4 Ekonomické efekty ................................................................................... 17

2.3.5 Socio-kulturní konflikty ........................................................................... 18

2.3.6 Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady ....................................... 18

2.3.7 Žádoucí vlivy cestovního ruchu ............................................................... 19

2.3.8 Nežádoucí vlivy cestovního ruchu ........................................................... 20

3 Metodika zpracování .............................................................................................. 21

3.1 Metodický postup práce ................................................................................... 21

3.2 Sběr informací a průběh šetření ....................................................................... 21

4 Průběh a výsledky šetření ....................................................................................... 23

4.1 Základní informace o Kunětické hoře.............................................................. 23

4.2 Zpracování výsledků šetření ............................................................................ 27

4.2.1 Management Kunětické hory.................................................................... 27

4.2.2 Dopady konkrétních aktivit ...................................................................... 36

4.2.3 Zachování autenticity ............................................................................... 38

4.2.4 Financování .............................................................................................. 40

4.2.5 Dopady návštěvnosti a jejich management .............................................. 41

4.3 Shrnutí a diskuze výsledků .............................................................................. 52

5 Návrhy a doporučení .............................................................................................. 56

6 Závěr ....................................................................................................................... 57

7 Seznam zdrojů ........................................................................................................ 59

8 Přílohy .................................................................................................................... 63

1

1 Úvod

Aktivity návštěvníků jsou v chráněných územích většinou považovány za zdroj

turistického znečištění, avšak správně informování návštěvníci mohou naopak přispět

k udržování přírodní památky a k jejímu zachování v co nejlepším stavu pro další

generace. Když budou dostatečně a vhodným způsobem informováni o hodnotě

chráněného území, jejich vzdělávání pak povede k uvědomění si faktu, v jak vzácné

lokalitě se nacházejí a k tomu, že i oni svým chováním mohou zasáhnout a přispět

k tomu, aby území neztrácelo na své hodnotě. Mohou ho pomoci chránit a pečovat

o něj. (Pásková, 2016).

Také socio-kulturní dopady významně ovlivňují udržitelnost přírodních a kulturních

památek a sice ve smyslu zachování autenticity a jedinečnosti daného území (Pásková,

2016). Ve snaze přilákat co nejvíce návštěvníků mohou mít organizátoři tendence

pořádat akce, které s původním využitím lokality a tím, čím byla v minulosti typická,

souvisí jen pramálo. Naproti tomu lze uskutečnit kulturní akce, které budou vyprávět

historii daného území poutavou formou, zachovají jeho autentičnost a zároveň budou

mít schopnost přilákat stejné, nebo dokonce ještě větší množství návštěvníků než akce

zcela komerčního charakteru.

Návštěvnost s sebou nese ekonomický profit, zároveň má však i environmentální

dopady negativního i pozitivního charakteru a může též vyvíjet tlak na socio-kulturní

prostředí.

Tato bakalářská práce se zabývá tím, jaký vliv má návštěvnost na přírodní a kulturní

památku z pohledu environmentálního, socio-kulturního a ekonomického a zda

převažují žádoucí či nežádoucí dopady na dané území. Zároveň se práce zaměřuje na

celkové řízení provozu přírodní a kulturní atraktivity včetně zde probíhajícího turismu.

Autorka si za objekt výzkumu zvolila Kunětickou horu. Hrad je bezesporu velmi

významným kulturním dědictvím (NKP) a nachází se v chráněném území. Patří mezi

2

„nejvýznamnější primární zdroje cestovního ruchu a lze je v podstatě považovat za

alternativní označení primárních atraktivit cestovního ruchu“ (Pásková 2014:38). Je

tedy nutné věnovat této přírodní a kulturní památce takovou pozornost, aby bylo možné

ji v co nejlepším stavu zachovat a umožnit její využívání i dalším generacím v takové

míře, v jaké je využívána dnes.

Kunětická hora se nachází nedaleko bydliště autorky, která tuto atraktivitu v průběhu

roku sama ráda navštěvuje. Mimo jiné ji volí jako cíl svých cykloturistických vyjížděk

(Vápeníková, 2016).

Hrad je pro návštěvníky atraktivní i díky své poloze. V širokém okolí jako jediný kvůli

svému umístění na vrcholu poskytuje rozsáhlé výhledy do okolní krajiny. (Vápeníková,

2016).

Obrázek 1: Kunětická hora (Zdroj: Oficiální webové stránky hradu KH, NPÚ)

3

1.1 Cíl bakalářské práce

Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory

z pohledu ekonomického, environmentálního a socio-kulturního. Práce si klade za cíl

všechny vlivy porovnat a v závěru shrnout, zda návštěvnost ze všech nahlížených

pohledů Kunětické hoře jako přírodní a kulturní atraktivitě spíše prospívá nebo škodí.

Na Kunětické hoře se v průběhu roku koná cca 20 kulturních akcí, které velmi navyšují

návštěvnost. To je nepochybně žádoucím cílem, ale velké množství návštěvníků také

představuje zátěž pro ohrožené druhy rostlin a živočichů, kteří zde žijí a tlak je rovněž

vyvíjen i na samotný hrad – národní kulturní památku. Další tlak na přírodní a kulturní

atraktivitu představuje pravidelné pořádání svatebních obřadů a z nich vyplývající

nárazová zátěž dopravou.

Akce tedy zvýší návštěvnost, která je pro provoz hradu klíčová, ale otázka vyvstává nad

jejich charakterem. Pořádají se v bezprostřední blízkosti hradu a v rámci zachování

kulturní památky by měl být kladen důraz i na zachování autenticity, jedinečnosti

a tudíž by hrad neměl sloužit jen jako kulisa, ale samotné akce by měly podporovat

jedinečnost památky a vyzdvihovat její hodnotu.

Dále bude předmětem výzkumu, jak management kulturní a přírodní památku udržuje,

využívá, propaguje, a zda zde probíhá cestovní ruch v souladu s principy udržitelnosti.

1.2 Výzkumné otázky

Prostřednictvím této práce chce autorka najít odpovědi zejména na tyto otázky:

1) Jakým způsobem management kulturní a přírodní památku udržuje, využívá,

chrání, propaguje?

2) Jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory z pohledu ekonomického,

socio-kulturního a environmentálního?

3) Má návštěvnost v důsledku porovnání všech jejích dopadů spíše pozitivní nebo

negativní vliv na přírodní a kulturní atraktivitu Kunětickou horu?

4) Probíhá zde cestovní ruch v souladu s principy udržitelnosti?

4

1.3 Přehled používaných zkratek

Tabulka 1: Přehled používaných zkratek

CR cestovní ruch

EET elektronická evidence tržeb

EVL evropsky významná lokalita

GIS geografický informační systém

CHKO chráněná krajinná oblast

CHÚ chráněné území

ICT informační a komunikační technologie

ITI (ang. „Integrated Thematic Instruction“) v textu: Integrované územní

investice Hradecko-pardubické aglomerace

IROP Integrovaný regionální operační program

KČT Klub českých turistů

KH Kunětická hora

NKP národní kulturní památka

NNO nevládní nezisková organizace

NP národní park

NPÚ Národní památkový ústav

PKCÚ přírodně a krajinně cenné území

PO ptačí oblast

ZCHÚ zvláště chráněné území

ŽP životní prostředí

5

2 Teoretická východiska

2.1 Cestovní ruch v chráněných územích

2.1.1 Typy chráněných území v České republice

Typy chráněných území v České republice vymezuje zákon o ochraně přírody a krajiny

č. 114/92 Sb. v platném znění (Zelenka a kol., 2013). V zákoně se objevuje pojem

zvláště chráněná území, která se od obecné ochrany území liší přísnějším režimem

ochrany, který je vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením

(Wikipedie: Chráněná území v Česku, 2018).

Nejobsáhlejší kategorií ze zvláště chráněných území jsou přírodní památky – řadí se

sem 1556 území a jednotlivých lokalit (Wikipedie: Chráněná území v Česku, 2018).

Jedná se o území většinou menší rozlohy „s cílem zachování určitých specifických

přírodních objektů“ regionální hodnoty, jehož ochranu nařizuje místně příslušný

krajský úřad (Wikipedie: Chráněná území v Česku, 2018).

V rámci mezinárodní spolupráce na ochranu přírody a krajiny existuje několik

programů, dohod a úmluv. Patří mezi ně např. Natura 2000 (Zelenka a kol., 2013).

„Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle

jednotných principů všechny státy Evropské unie“ (Houška, 2014:5). Cílem je

zabezpečit ochranu těm druhům rostlin, živočichů a typům přírodních stanovišť, které

jsou „z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým

výskytem jen na určitou oblast (endemické) (Houška, 2014:5). Soustava je tvořena

dvěma typy území – ptačí oblast zkráceně PO (ang. „Special protection Area – SPA“)

a evropsky významná lokalita zkráceně EVL (ang. „Site of Community Importance –

SCI“) (Wikipedie: Naura 2000, 2017).

6

2.1.2 Význam kulturního a přírodního dědictví

Pásková (2014:38) řadí kulturní dědictví mezi „nejvýznamnější primární zdroje

cestovního ruchu a lze je v podstatě považovat za alternativní označení primárních

atraktivit cestovního ruchu“. Medlik (1996) označuje dědictvím části přírodního

a kulturně sociálního geografického prostředí, které jsou významné pro lidstvo a měly

by být zachovány pro další generace. Takové pojetí však za dědice považuje výhradně

lidské společenství, které určuje význam dědictví a vyžaduje jeho zachování, „avšak v

nedostatečné míře vnímá význam přírodního dědictví pro samotné složky přírodního

prostředí“ (Pásková, 2014:38).

O dědictví ve vztahu k cestovnímu ruchu lze hovořit jako o atraktivitách. „Hlavními

parametry z hlediska jeho „turistické“ přitažlivosti jsou autenticita, jedinečnost

a originalita, a právě tyto z něj činí významný neobnovitelný zdroj rozvoje cestovního

ruchu“ (Pásková, 2014:38-39). Z pohledu památkové péče je klíčovým parametrem

kromě autenticity a celistvosti ještě technický stav a právní stav ochrany (Holeček,

Girsa, 2001) „a z hlediska ochrany přírody je to mimořádná přírodní hodnota,

jedinečnost, původnost a celistvost“ (integrita) (Pásková, 2014:39). Zachování je tedy

jak v zájmu cestovního ruchu, protože jde o jeho hlavní zdroj, tak v zájmu samotného

dědictví pro jeho památkovou anebo ekologickou hodnotu (Pásková, 2002).

Aby dědictví mohlo plnit svou hlavní funkci a být tedy živoucím odkazem pro další

generace, je nutné, aby bylo zpřístupněno (Pásková, 2014). Zásadní je však míra

zpřístupnění dědictví. „To by mělo být využíváno takovým způsobem a s takovou

intenzitou, aby nedošlo k nevratnému snížení jeho památkové podstaty“ (Holeček, Girsa

2001; Pásková 2002; Pásková 2014:39).

2.1.3 Udržitelný cestovní ruch

Udržitelný cestovní ruch je jediná cesta k zachování a dlouhodobému užívání

přírodního a kulturního dědictví. Jedná se o takovou formu cestovního ruchu, která

umožňuje využívání přírodních a kulturních atraktivit v takové míře a takovým

způsobem, který není v rozporu se zachováním odkazu v co nejlepším stavu pro

budoucí generace. V souvislosti s cestovním ruchem v chráněných územích je tato

forma naprosto zásadní a nevyhnutelnou cestou k zachování podstaty, kvůli které

7

návštěvníci přijíždí. A sice již zmíněná autenticita, jedinečnost – v případě chráněných

území například v podobě endemických druhů či původních ekosystémů. Právě

původních ekosystémy jsou hlavním předmětem ochrany chráněných území a velké

nebezpečí zde představuje zavlečení alochtonních druhů (Pásková, 2014).

Velmi významnou úlohou udržitelného cestovního ruchu je „výchova“ návštěvníků.

Vhodně podaným způsobem se dozvídají o hodnotě území, o vzácných prvcích,

rostlinách či živočiších a díky tomu se mění jejich přístup a chování v chráněných

územích (Pásková, 2016).

Dědictví musí být zpřístupněno, aby mohlo plnit svou funkci a právě udržitelný

cestovního ruch jeho zpřístupnění umožňuje v takové míře, která vyhovuje požadavkům

jeho zachování a využívání zároveň. Dědictví je tak v povědomí (potencionálních)

návštěvníků a šetrná forma turismu mu zabezpečuje uchování pro další generace

(Houška, 2014).

Formou udržitelného cestovního ruchu je ekoturismus, „jehož účastníci jsou motivování

autentickými prožitky v navštíveném prostředí a místní komunitě a vyznačují se

environmentálně uvědomělým chováním“ (Zelenka a kol., 2013:211). Právě

ekoturismus je v současnosti nejrychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu

(Zelenka, 2017). Další formou je geoturismus, který je založen na „poznávání vývoje

Země pomocí aktivního prožitku geologicky a geomorfologicky zajímavé krajiny

s významným geologickým dědictvím“ (Zelenka a kol., 2013:211). Obě formy (podle

výše zmíněných autorů) spojuje – přírodní turismus – „který se uskutečňuje v přírodně

hodnotných oblastech a zahrnuje různé formy měkkého (ekoturismus, geoturismus)

i tvrdého cestovního ruchu“ (2013:211). V rámci těchto forem cestovního ruchu

návštěvníci poznávají přírodní atraktivity, které Pásková a Zelenka (2012) definují jako

„atraktivity CR, které motivují k účasti na přírodně orientovaném CR a spočívající

v zajímavých vlastnostech či prvcích přírodního prostředí často koncentrovaných

v chráněných územích, v horských oblastech, přímořských a ostrovních oblastech,

vulkanických oblastech a oblastech s vysokým stupněm biodiverzity“ (2012:463).

Návštěvníci jsou dále motivování kulturními atraktivitami, které Pásková a Zelenka

(2012) definují jako „atraktivity CR založené na kulturním dědictví, minulých

a současných tradicích a současné kultuře obyvatel destinace CR“ (2012:292).

8

2.2 Management cestovního ruchu v chráněných územích

2.2.1 Základní modely managementu pro chráněná území

Zelenka a kol (2013), uvádí následující typy managementu cestovního ruchu pro

chráněná území:

Management vybraných aktivit a infrastruktury cestovního ruchu

Návštěvnický management a management infrastruktury cestovního ruchu

Integrovaný management udržitelnosti cestovního ruchu a dalšího využití území

Podle Zelenky a kol. (2013) se management vybraných aktivit a infrastruktury

cestovního ruchu soustředí na regulování nežádoucích aktivit a tím i na dopady

cestovního ruchu na přírodu a krajinu, případně může propojovat aktivity managementu

chráněného území a místních samospráv prostřednictvím jejich informování.

Autoři dále uvádějí, že návštěvnický management ovlivňuje návštěvnost, usměrňuje

chování návštěvníků a tím reguluje dopady cestovního ruchu na přírodu a krajinu

a rovněž umožňuje propojení aktivit managementu chráněného území se samosprávou,

místními obyvateli a dalšími aktéry cestovního ruchu prostřednictvím jejich

informování, konzultací či dalších forem jiné spolupráce.

2.2.2 Participativní management

Participativní management je velmi významnou součástí managementu chráněných

území, „spočívající ve využití potenciálu různých aktérů cestovního ruchu a jejich

stimulaci pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v chráněném území, resp. také pro

snížení negativních dopadů jejich aktivit, chování, rozhodnutí a investic“ (Zelenka

a kol, 2013:108). Právě zmíněná spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu je

zásadním prvkem participativního managementu.

Lednický a Pyka (2011) uvádějí jako hlavní aktéry cestovního ruchu veřejný sektor

(zajišťování služeb pro místní občany, kterých ale mohou využívat i návštěvníci,

budování a údržba nezbytné infrastruktury, vytváření vhodných podmínek pro cestovní

ruch, ekonomická stabilita, vhodná územní politika), soukromý sektor (zapojení

9

podnikatelů), dobrovolný sektor, (různé asociace, sdružení, veřejnoprávní či

soukromoprávní instituce, např. Klub českých turistů) a místní obyvatelstvo.

Zelenka a kol. (2013) uvádí, že soustavnou činností participativního managementu by

měly být aktivity pro zapojení dalších aktérů do managementu chráněného území.

Autoři dále kladou důraz na správné načasování, způsob a míru zapojení jednotlivých

aktérů. Není vhodné snažit se zapojit co největší množství aktérů najednou, ale je lepší

dbát na zkušenosti z dosavadní spolupráce a zvažovat existenci či neexistenci

společnosti destinačního managementu.

Další faktorem, který je dle poznatků Zelenky a kol. (2013:109) třeba zvážit, je

„skutečnost, že někteří aktéři jsou vzhledem ke svým pravomocem, statutu činnosti či

motivaci činnosti ‚přirozenými partnery‘ pro management chráněného území – v ČR

mimo jiné místní samospráva, Národní památkový ústav, neziskové turistické

organizace (KČT) či jiné NNO, i když ne všude v ČR je to takto managementem

chráněného území či aktérem CR chápáno“.

Zelenka a kol. (2013) dále uvádějí, že důležitou zásadou je nepřerušování procesu

participativního managementu – potřeba pravidelné komunikace s aktéry cestovního

ruchu, empatie jakožto základní východisko komunikace, motivace pro spolupráci

a také význam zapojení veřejnosti (místních komunit a v širším pojetí i dalších aktérů).

Autoři dále upozorňují, že zapojení aktérů z řad veřejnosti může být přínosné z hlediska

identifikace problémů, které experti mohou přehlédnout nebo mohou přispět při

vymezení cílového stavu destinace (Zelenka a kol., 2013).

2.2.3 Návštěvnický management

Páskova a Zelenka (2012) definují návštěvnický management jako „soubor řídících

technik a nástrojů používaných veřejnými i soukromými subjekty cestovního ruchu za

účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování způsobu jejich chování“

(2012:272). Při realizaci návštěvnického managementu je vhodné vycházet z koncepce

ochrany přírody a krajiny v přírodně a krajinně cenném území – plánů péče NP, CHKO

10

a dalších podobných dokumentů, využívat kombinaci několika nástrojů – zonace

chráněného území ve vztahu k cestovnímu ruchu, vytváření a optimalizace turistických,

naučných, cykloturistických, zážitkových stezek a zpracovávání kodexů chování

návštěvníků (Zelenka a kol., 2013:123).

Návštěvnický management by měl vycházet z poznatků o typickém chování a motivaci

návštěvníků. Studie Hillery et al (2001) ukazují, že roste environmentální senzitivita

návštěvníků, z čehož vyplývá, že informování návštěvníků o environmentálních

dopadech cestovního ruchu může výrazně ovlivnit jejich chování a přemýšlení (Zelenka

a kol., 2013). Autoři dále uvádějí, že je vhodné na negativní dopady upozornit i přímo

v terénu, vysvětlit důvod daného dopadu a informovat tak návštěvníky názorným

příkladem, co jejich chování způsobuje, ale čemu také mohou předejít.

Principy návštěvnického managementu

Tabulka 2: Principy návštěvnického managementu (doslova převzato z Eagles – McCool – Haynes

(2002), citováno Zelenkou a kol., 2013)

Princip Stručný popis

Management je

směrován na

ovlivňování

člověkem

způsobených změn

V PKCÚ jsou chráněny přírodní procesy a přírodní ráz, proto je

manag. obecně zaměřen na řízení člověkem způsobených změn,

neboť vedou k většině jejich narušení. Člověkem způs. změny

mohou vést k podmínkám, považovaným za nežádoucí. Některé

změny jsou naopak žádoucí a mohou být důvodem vytvoření

PKCÚ – např. mnohé parky byly vytvořeny pro nabídku rekrace

a místní ekonomický rozvoj. Management musí určit, které

zásahy jsou nejefektivnější při ovlivnění množství, typu a místa

změn.

11

Princip Stručný popis

Dopady na zdroje a

sociální podmínky

jsou nevyhnutelným

následkem lidského

využívání

I malá intenzita rekreačního využití může vést k neporovnatelně

větším biofyz. či sociálním dopadům, každá úroveň využívání

vede k nějakým dopadům: „Jaký dopad je tedy akceptovatelný

či žádoucí?“ Proces určení akceptovatelnosti dopadu je

ústředním motivem pro plánování návštěvnosti a návšt. manag.

Manažeři musí využívat odpovídající aktivity pro vytvoření a

řízení akceptovatelné úrovně dopadu.

Mnohé dopady jsou záměrně navrženy, např. proto, aby

poskytovaly určitou úroveň environm. vzděl. pro návšt. území.

Dopady mohou být

dočasné a

prostorově nespojité

Dopady z využívání území návštěvníky nebo aktivit

managementu se mohou projevit mimo PKCÚ, nebo mohou být

viditelné se zpožděním – např. zákaz využívání území se

projeví zvýšeným využíváním jiných území; špatná ochrana

čistoty vody se projeví koncentrací znečištění na tocích po

proudu. Plánovači potřebují zásadní znalost vztahů mezi

využíváním a dopady k předpovědím v různých měřítcích

území a v běhu času.

Mnoho proměnných

ovlivňuje vztah mezi

využitím a dopady

Vztah mezi mírou využití a dopady v PKCÚ ovlivňuje vedle

úrovně využívání mnoho proměnných – např. chování

návštěvníků, způsoby cestování, velikost skupin, sezóna,

biofyzikální podmínky. Vzdělávací a informační programy,

stejně jako regulace zaměřené na omezování chování

návštěvníků, mohou být nezbytnou součástí omezení využívání.

Limitování

využívání je pouze

jednou z mnoha

možností

managementu

Politika limitů využití je pouze jednou z mnoha potenciálních

aktivit manag. a je také jednou z nejvíce rušivých akcí, kterou

mohou manažeři PKCÚ použít. Je mnoho přístupů k uplatnění

mezí využívání, jakými jsou výběr vhodného umístění nebo

techniky přidělování. Omezení využívání může způsobit hlavní

politické problémy, neboť je nutné rozhodnout, komu nebude

umožněn přístup a jak přístup územně vymezit.

12

Segmentace návštěvníků

Chování návštěvníků ovlivňuje jejich motivace, která je klíčová i při vyhledávání

samotného turistického cíle. Mezi faktory ovlivňující jejich rozhodování patří různé

ekonomické možnosti, které jsou zásadní při koupi určité poskytované služby, ale také

míra vzdělání, vnímání hodnoty daného území, potenciál chráněné území ocenit

a respektovat (Zelenka a kol., 2013).

Pomocí segmentace lze nejen určovat rozvoj služeb, ale také stanovit segment vhodný

či nevhodný pro návštěvu daného PKCÚ a na základě toho příslušný segment

podporovat či odrazovat v návštěvnosti (Zelenka a kol., 2013). Autoři dále uvádějí, že

jedním z možných způsobů jak eliminovat potenciální konflikty na území je vytvoření

více druhů stezek v souvislosti s užitím různými segmenty (např. oddělení stezek pro

různé typy segmentů, stanovit pravidla chování na nich).

Výzkum Haidra et al (2004) ukazuje, že většina návštěvníků je ochotna přijmout

uzavření určité stezky, nabídne-li se jim jiná varianta (Plná, 2007) a obdobně přijatelné

pro ně je uzavření málo využívaných stezek, které mohou sloužit jako významné

migrační trasy živočichů.

Autoři Pouta et al (2004) také došli k závěru, že návštěvníci chráněných území mají

vyšší než průměrné vzdělání a bývají označováni za kategorii tzv. „bílých límečků“.

Management dopadů návštěvníků v chráněných oblastech

„Management dopadů návštěvníků v chráněných oblastech („Protected Area Visitor

Impact Management – PAVIM“) je přístup, který zahrnuje analýzu dopadů cestovního

ruchu, flexibilitu výběru strategie managementu a účast veřejnosti (Zelenka a kol.,

2013:143). Autoři zde uvádí, že tento přístup byl vyvinut pro území s malými zdroji pro

management, tedy ta, která nemají tak rozvinuté lidské zdroje a mají omezené

možnosti financování.

13

2.2.4 Management konfliktů

Podle poznatků Eaglese a McCool Haynese (2002) dochází ke konfliktům, když dva

jedinci, skupiny či skupina a jedinec využívají či dokonce bojují o stejné zdroje, (jedno

prostranství, stezka, stejná cesta, prohlídka určité přírodní atraktivity) nebo když jedna

skupina brání druhé ve využívání a přístupu ke zdrojům či aktivitám.

Zelenka a kol. (2013) uvádějí 4 typy konfliktů (převzato, upraveno):

Konflikty mezi návštěvníky a managementem PKCÚ – mohou nastat v případě

regulace, omezení přístupu či jeho úplného zákazu pro vybraný segment nebo

všechny segmenty, vychází z rozdílných vnímání a cílů obou skupin na otázku

a nutnost ochrany území a míru jeho využívání.

Konflikty mezi návštěvníky při realizaci stejné aktivity – možné předcházet

využitím patřičné zonace, vzděláváním, informovaností.

Konflikty mezi návštěvníky při realizaci různých aktivit – např. mezi aktivními

a pasivními návštěvníky, motorizovanými a nemotorizovanými, lze jim

předcházet vhodnou časovou i prostorovou zonací.

Konflikty mezi rekreačními a nerekreačními aktivitami – může vést až

k závažným konfliktům, je-li část území využívána pro zemědělské účely (lov,

těžba, lesnictví), účelná je opět zonace a informovaní o důvodech povolení dané

aktivity.

2.2.5 Management hromadných akcí

Management hromadných akcí je využíván v případě pořádání velkých kulturních či

sportovních akcí na PKCÚ či v jeho bezprostředním okolí (Zelenka a kol., 2013).

V České republice se jedná např. o závody ve sjezdovém lyžování, cykloturistické

závody, v jejichž průběhu výrazně jednorázově stoupá tlak na místní ekosystémy.

V některých případech pak dochází na základě požadavků organizátora k zásahům do

přírody a krajiny, je vyvíjen větší tlak na infrastrukturu a na případné její rozšíření

(Zelenka a kol., 2013).

14

2.3 Vlivy cestovního ruchu

2.3.1 Environmentální efekty

Podle Hsin-Jung Hsieha a Shiann-Far Kunga (2013) má turismus na životní prostředí

větší vliv než další služby poskytující sektory. Je to proto, že aktivity návštěvníků jsou

spojeny s dopravou a to může rozhodujícím způsobem ovlivňovat míru znečištění.

„V zahraniční literatuře se souhrn dopadů změn vyvolaných ve významné míře

cestovním ruchem v přírodních složkách životního prostředí označuje pojmem

„turistické znečištění“ („tourist pollution“) (Pásková, 2014:55).

Mezi prvními dopady cestovního ruchu na životní prostředí zmiňuje Pásková (2014)

emise. Jedná se o „uvolňování látek nebo energií (pevných, kapalných, plynných,

aerosolových emisí) uvolňovaných ze zdrojů znečištění do složek životního prostředí

(nejčastěji úžeji do ovzduší). Cestovní ruch je jejich zdrojem přímo (např. silniční

a letecká doprava, provoz zařízeních cestovního ruchu obecně) i nepřímo, kdy

spotřebovává zdroje, při jejichž „produkci a/nebo likvidaci vznikají emise – elektrická

energie, stavební a konstrukční materiál atd. (Pásková, 2014:56).

Dalším dopadem uvedeným v citované monografii je eroze. Autorka ji popisuje jako

„proces narušování povrchu přírodnin, zejména odstraňováním vrchní vrstvy půdy,

povrchu hornin působením větru, vody, sněhu ledovce, živých organismů včetně

člověka (kombinace fyzikálního a chemického působení) (Pásková, 2014:57). Člověk

zde může přirozenou erozi podstatně urychlit.

V cestovním ruchu se eroze objevuje „ve formě rozšiřování a prohlubování cest (Ryan,

1991), prošlapávání paralelních a nových cest v okolí památek, přírodních zajímavostí

a v místech narušení původní cesty“. V této souvislosti autorka vysvětluje erozi

v podobě sešlapu: „Sešlapem se rozumí eroze způsobená pohybem lidí po

nezpevněných nebo jen částečně zpevněných komunikacích a ve volné přírodě. (...)

Míra sešlapu vegetačního krytu se využívá jako jeden z indikátorů při monitorování

dopadů cestovního ruchu ve vztahu zejména k pěší turistice...“ (Pásková, 2014:57).

15

Aktivity návštěvníků ovlivňují ekosystémy i dalšími způsoby. Jedná se často

o neúmyslné šíření alochtonních druhů, ke kterému dochází například přenášením

semen rostlin či zárodků živočichů na botách, oděvu, v potravinách nebo dokonce

uvnitř trávicího traktu. Může tím dojít k narušení druhové rozmanitosti, kdy přírůstek

nového živočišného druhu zapříčiní úhyn druhu stávajícího (Pásková, 2014).

Autorka jako další způsob ovlivňování životního prostředí cestovním ruchem uvádí

poškozování přírodních hodnot a biodiverzity. Je to „druh vandalismu způsobovaný

návštěvníky, projevující se vrypy či graffity na skalních a jiných přírodních útvarech,

poškozováním či sběrem vzácných živočišných či rostlinných druhů, nerostů, hornin či

fosílií (zkamenělin)“ (Pásková, 2014:60).

Dopady turismu se v přírodě vyskytují všude, kde je provozován. Některá prostředí jsou

ve své podstatě zranitelnější než jiná. Často to jsou zřídka se vyskytující a ohrožené

druhy nebo zvláště zranitelná přirozená místa výskytu, které jsou pro turisty atraktivní.

Porozumění příčině a typům environmentálních dopadů způsobených turismem, jsou

klíčové v plánování, rozvoji a managementu oblastí přírodního turismu (Newsome,

Moore, Dowling, 2002).

Podle Stefãnica a Butnaru (2013) však turisté mohou přispět k zlepšení životního

prostředí tím, že si osvojí pro-environmentální přístupy a adekvátní chování v rámci

turistických aktivit:

používání dopravní prostředků, které způsobují menší znečištění

zvýšená pozornost chování, které by mohlo poškodit životní prostředí, když

návštěvníci tráví čas v přírodě (ničení rostlin, rušení živočichů, neukládání

odpadků na speciálně určená místa, hluk)

zapojování se do prospěšných akcí pro životní prostředí (účast na výsadbě

stromů, třídění odpadu, šetření s vodou a úspora elektrické energie)

Tento přístup může být realizován na základě adekvátního informování turistů

zaměřeného na environmentální problémy a dopady způsobené rozvojem aktivit

návštěvníků v přírodě (Stefãnica, Butnaru, 2013).

16

2.3.2 Socio-kulturní efekty

Socio-kulturní vlivy cestovního ruchu se s dopady na životní prostředí vzájemně

ovlivňují a jsou provázané co do formy i intenzity (Pásková, 2014).

Příkladem, kde se vzájemně ovlivňují a prolínají socio-kulturní dopady s dopady

environmentálními, je pořádání festivalů. Existuje několik negativních dopadů pořádání

festivalů: poškození životního prostředí, pohazování odpadků, hluk a přelidnění,

požívání alkoholu a drog, konflikty s organizátory festivalu, komodifikace a exploatace

kultury a tradičního způsobu života (Arcodia, Whitford, 2007; Dwyer et al., 2000; Reid,

2007; Saayman, 2000). V rámci pořádání kulturních akcí může docházet ke kongesci

veřejných prostor a komunikací. Jedná se o přetížení prostranství a infrastruktury

využívané návštěvníky destinace (Pásková, 2014). Celkem vzato ale Ardocia a Whitford

(2007) tvrdí, že festivaly jsou primárně společenským fenoménem s potenciálem

přinášet nemálo převážně pozitivních sociálních dopadů.

2.3.3 Kulturní efekty

Častým jevem na hradech a zámcích v České republice bývá inscenizace. „Hraná

původnost“ podle MacCannella, cit. Cohenem (1979:20), nebo „vznikající původnost“

(Cohen, 1988) „znamená komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů zpravidla

ve smyslu vžitých představ návštěvníků o kultuře daného etnika.“ (Pásková, 2014)

Autorka jako další dopad uvádí poškozování materiálních kulturních hodnot jakožto

výraz vandalismu, vyskytujících se zejména v historicky významných objektech

a prostranstvích. Jejím „typickým projevem jsou nápisy a graffity na zdech objektů či

nepovolený sběr archeologických nálezů“ (Pásková, 2014:73).

Dopad cestovního ruchu na kulturní identitu může být žádoucí i nežádoucí. „Může jí

posilovat, znovu obnovit nebo naopak oslabovat či úplně zničit. (...) V kladném smyslu

jde o posílení pocitů hrdosti, úcty ke kolektivnímu dědictví, patriotismu a obecně

stimulaci návratu k tradicím či jejich udržování.“ (Pásková, 2014)

17

Dalším aspektem, který cestovní ruch ve velké míře ovlivňuje, je autenticita, zachování

původnosti a jedinečnosti. Jedná se o aspekty představují klíčové parametry z hlediska

památkové péče a zároveň hlavní parametry turistické přitažlivosti historického dědictví

(Pásková, 2014).

2.3.4 Ekonomické efekty

Podle poznatků Pyky a Lednického (2011) se vliv cestovního ruchu v ekonomické sféře

projevuje zejména:

v růstu zaměstnanosti obyvatelstva a rozvoji drobných forem podnikání,

na příjmech, které získají podnikatelské subjekty i obce cestou výdajů turistů,

přílivem investic na budování jak turistické infrastruktury, tak technické

i občanské

Zásadním přínosem jsou příjmy jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance obce i stát

v podobě zisku, mezd a poplatků. Na druhou stranu může mít cestovní ruch

v ekonomické sféře také negativní dopady, jak uvádí Pyka a Lednický (2011):

růst ceny půdy a zvyšování daní a poplatků, které vyvolává rozvoj cestovního

ruchu

nevyužití investic věnovaných do zařízení cestovního ruchu – náklady na

pořízení bývají velmi vysoké, avšak konečné využívání daného zařízení je

později závislé např. na sezónnosti, různorodosti zájmů či módnosti účastníků

cestovního ruchu, a tak majitelé vkládají veškeré své úsilí do maximalizace

zisku v průběhu vrcholné sezóny

zvyšování náročnosti na veřejné služby – např. při pořádání hromadných akcí je

v důsledku vyšší návštěvnosti nutné zvýšit svoz odpadů, zajistit pečlivější

údržbu veřejných komunikací, popř. rozšířit bezpečnostní opatření.

18

2.3.5 Socio-kulturní konflikty

Socio-kulturní dopady cestovního ruchu se mohou měnit v konflikty na daném území.

Stávají se tak velmi nepříznivé pro udržitelnost cestovního ruchu v chráněném území

(Zelenka a kol, 2013).

Jedním z takových konfliktů je střet mezi cyklistou a pěším návštěvníkem. Zdrojem

konfliktu je zde cyklista porušující zákaz vjezdu, a tak vznikají konflikty při

střetu/srážce cyklisty a pěšího návštěvníka (Zelenka a kol, 2013). Taková zkušenost

může být pro pěšího turistu klíčová a ovlivnit jeho příští návštěvu destinace.

Další konflikt nastává mezi cyklistou a managementem chráněného území, když

cyklista nerespektuje omezení jeho pohybu v historickém objektu např. kvůli

cyklistickým tretrám způsobujícím rýhy v dlažbě (Pecha, 2016).

2.3.6 Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady

Szilágyi (2004:205) doplněno a upraveno Zelenka a kol (2013), Votápek (2007)

a Turton (2005) uvádějí typické aktivity návštěvníku a jejich dopady následovně:

Tabulka 3: Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady (Zdroj: doslova převzato z Zelenka

a kol. 2013)

Aktivita

návštěvníků Dopady Možné regulace

pěší turistika

kongesce na cestách a

prostranstvích, ztráta vegetace na

pěšinách, eroze cest, rušení

živočichů, odhazování odpadků,

přelidnění, sbírání přírodnin, pohyb

mimo cesty

vytváření či rušení cest,

zvyšování jejich kapacity,

bariéry vstupu mimo cesty,

umísťování nádob na odpad

závody a soutěže v

krajině

rostoucí množství soutěžících,

odhazování odpadků, sešlapávání

vegetace, rušení živočichů

vystavování povolenek

s kontrolou tras, sčítáním osob

19

Aktivita

návštěvníků Dopady Možné regulace

cyklistika rozmělňování půdy, narušování

vegetace, eroze půdy

vystavování povolenek, cesty

pouze pro cyklisty

pikniky v přírodě

poškozování vegetace, změny

složení flóry, půdy, sbírání a pálení

dřeva, přenášení plevelů, navyknutí

divoce žijících zvířat na přítomnost

lidí

vytvoření vyhrazených

zpevněných míst

kempování

poškozování vegetace, změny

složení flóry půdy, sbírání a pálení

dřeva, znečišťování okolí výkaly,

přenášení plevelů, vytváření a

rozšiřování neznačených cest,

manipulace a pozměňování místa

kempování, navyknutí divoce

žijících zvířat na přítomnost lidí

povinnost provozovatelů kempů

zajistit dřevo, dobrý stav

sociálních zařízení

2.3.7 Žádoucí vlivy cestovního ruchu

Potenciálním profitem z cestovního ruchu v chráněném území je kromě ekonomického

přínosu také ochrana přírodního a kulturního dědictví. (Eagles, McCool, Haynes, 2002;

doplněno a konkretizováno Zelenkou a kol., 2013)

Pozitivní dopady dle výše zmíněných autorů:

ochrana ekologických procesů, ekosystémů a povodí

ochrana biodiverzity (genů, druhů a ekosystémů)

ochrana, konzervování a zvyšování hodnoty hmotného i nehmotného kulturního

dědictví (včetně pověstí, bájí, tradičních řemesel, folklóru)

vytváření ekonomické hodnoty a ochrana zdrojů, které by jinak zůstaly

nepovšimnuty místními a které znamenaly dříve spíše výdaje, ne zisk a hodnotu

20

přenášení hodnoty (významu) zachování prostřednictvím vzdělávání

a interpretace

snazší komunikace a interpretace hodnoty přírodního a kulturního dědictví

návštěvníkům i místním obyvatelům navštěvovaných regionů, což společně

s procesy ve společnosti vytváří novou generaci odpovědných klientů i obyvatel

podpora výzkumu a zavádění dobrých („nejlepších) environmentálních praktik

a systémů managementu pro ovlivňování různých aktivit návštěvníků

i podnikatelů v CR

zlepšování místních zařízení, staveb a dopravní infrastruktury

podpora financování managementu CHÚ

Pásková (2014) mezi žádoucími vlivy cestovního ruchu uvádí také „růst úrovně

i intenzity ochrany krajiny a péče o ni, udržitelnosti využívání krajinného dědictví

(strategický přístup k rozvoji krajiny, „zelené“ standardy v oblasti cestovního ruchu,

snaha o zachování původnosti a jedinečnosti, využívání biomasy a racionální podpora

využívání obnovitelných zdrojů“ (Pásková, 2014:79).

2.3.8 Nežádoucí vlivy cestovního ruchu

Obecným označením pro souhrn negativních vlivů cestovního ruchu, především

návštěvníků na hostitelskou komunitu a její přírodní a sociální prostředí vyvolaný jejich

velkým množstvím návštěvníků a způsobem rozvoje infrastruktury je turistické

znečištění (Zelenka, Pásková, 2012:583).

Rozvoj cestovního ruchu může být také zdrojem „zániku základního atributu atraktivity

cestovního ruchu – autenticity, původnosti artefaktů a projevů místní kultury, přírodních

(přírodě blízkých) doposud civilizací významněji nenarušených lokalit“ (Pásková,

2014:80). Další negativní dopady viz kapitoly 2.3.1–2.3.6.

21

3 Metodika zpracování

3.1 Metodický postup práce

Autorka se zaměřuje na Kunětickou horu jako na kulturní a přírodní atraktivitu. Ve

svém výzkumu se soustředí na období posledních pěti let provozu atraktivity z důvodu

validního množství nasbíraných a dostupných dat.

NKP Kunětická hora se nachází v ochranném pásmu, které sahá téměř až k Pardubicím

(Jiroušek, 2017). Autorka se však ve své práci zabývá pouze areálem Kunětické hory a

EVL Kunětickou horou.

Pro metodický postup práce byla zvolena kvalitativní strategie. Sběr dat probíhal

v rámci primárního výzkumu formou literární rešerše a polostrukturovaných rozhovorů,

kde byly pokládány otevřené i uzavřené otázky podle pevné struktury tematických

oblastí (Trousil, Jašíková, 2015:135). Rozhovory proběhly s klíčovými osobnostmi

a sice s kastelánem hradu Kunětická hora panem Bc. Milošem Jirouškem, s majetkovým

referentem panem Miroslavem Pechou, s ekologem Ing. Michalem Pešatou a ekologem

Mgr. Janem Jetenským, který kromě rozhovoru poskytl informace z GIS.

V rámci sekundárního výzkumu autorka dále čerpala ze statistických dat správy státního

hradu Kunětická hora, z Plánu péče o EVL Kunětická hora na období 2014-2022

(Centrum ochrany přírody, 2014) a ze seminární práce Dopady kulturních akcí na

udržitelnost Kunětické hory (Vápeníková, 2016). Autorka také vycházela z rozhovoru

s panem Miroslavem Pechou zde dne 29. 10. 2016, který byl hlavním podkladem pro

zpracování výše uvedené seminární práce.

3.2 Sběr informací a průběh šetření

Zkoumání proběhlo formou literární rešerše a 5 polostrukturovaných rozhovorů a sice

s kastelánem hradu panem Bc. Milošem Jirouškem na Kunětické hoře 27. 11 2017,

s referentem majetkové správy panem Miroslavem Pechou dne 28. 2. 2018 také na

hradě Kunětická hora, s Mgr. Janem Jetenským dne 22. 2. 2018 v kanceláři Agentury

ochrany přírody a krajiny regionálního pracoviště Východní Čechy v Pardubicích

22

a Ing. Michalem Pešatou 2. 3. 2018 na Krajském úřadě Pardubického kraje – oddělní

ochrany přírody, odboru životního prostředí a zemědělství. Na Ing. Pešatu

a Mgr. Jetenského autorka dostala kontakt od kastelána Bc. Jirouška pro zodpovězení

otázek s environmentální problematikou. Poslední rozhovor proběhl 8. 3. 2018

s Ing. Miroslavem Vápeníkem, komisařem Dopravního inspektorátu, územní odbor

Pardubice, který podal návrhy na opatření proti cyklistům porušujícím zákaz vjezdu.

Sběr dat proběhl prostřednictvím nahrání rozhovoru na diktafon se souhlasem

všech výše uvedených respondentů.

Autorka také vycházela z informací z rozhovoru ze dne 29. 10. 2016 s majetkovým

referentem panem Miroslavem Pechou, který byl klíčovým respondentem při

vypracování seminární práce Dopady kulturních akcí na udržitelnost Kunětické hory

(Vápeníková, 2016).

Sekundární výzkum vycházel z podkladů správy státního hradu Kunětická hora, které

poskytl Miroslav Pecha, z Plánu péče o EVL Kunětická hora na období 2014–2022

(Centrum ochrany přírody, 2014) a ze systému GIS (AOPK ČR, 2017).

23

4 Průběh a výsledky šetření

4.1 Základní informace o Kunětické hoře

Evropsky významná lokalita, přírodní památka

Kunětická hora se nachází v Pardubickém kraji, okrese Pardubice obci Ráby zhruba

4,5 km ssv. od centra krajského města (Wikipedia: Ráby, 2016).

Obrázek 2: Orientační mapa s vyznačením území přírodní památky a ochranného

pásma Kunětická hora (Zdroj: Centrum ochrany přírody, 2014)

Obrázek 3: Územní vymezení přírodní památky a EVL (Zdroj: AOPK ČR, 2017)

24

Zvláště chráněné území – přírodní památka – se rozprostírá na území o velikosti

27,2319 ha (fialově vyznačené území), EVL zabírá území o rozloze 26,9410 ha (světle

zelené území) (AOPK ČR, 2017). EVL a přírodní památka se tedy překrývají

a nacházejí se na téměř shodném území. EVL byla vyhlášena v roce 2005 a její územní

vymezení bylo určeno podle biotopů, přírodní památka byla vyhlášena v roce 2014

a její územní vymezení bylo zpřesněno na základě hranic pozemků (Jetenský, 2018).

EVL tedy z většiny leží v hranicích přírodní památky.

Předmětem ochrany zvláště chráněného území je páchník hnědý, savci a ptáci vázáni na

porosty doupných stromů a zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin vázané na skalní

útvary, suché trávníky a staré sady (Centrum ochrany přírody, 2014).

Charakteristika přírodních poměrů

Údaje z podkapitoly byly převzaty z Plánu péče o EVL Kunětická hora 2014–2022,

Centrum ochrany přírody 2014, není-li uvedeno jinak.

Kunětická hora je dominantou Pardubicka a se svými 307 metry je nejvyšším bodem

Pardubické kotliny, který vznikl třetihorní činností země (NPÚ: Kunětická hora, 2018).

Velkým zásahem do životního prostředí byla těžba kamene v první polovině 19. století

na výstavbu železnice Praha-Olomouc. Tím došlo ke zničení nejvýhodnějších biotopů

rostlin a živočichů.

EVL Kunětická hora se od ostatních EVL v Pardubickém kraji liší morfologií, ale také

výskytem dřevin. Chybí zde totiž mohutné dřeviny, které jsou ideální pro výskyt

páchníka hnědého jako jsou lípy, duby, nebo i buky a vrby. Z toho vyplývá, že

v současné době ani blízké budoucnosti nelze očekávat vysoký výskyt tohoto

chráněného druhu.

Přehled dalších zvláště chráněných druhů ZCHÚ viz příloha č. 4 – Přehled zvláště

chráněných druhů (Centrum ochrany přírody, 2014).

25

Využívání území

a) ochrana přírody – území je pro výskyt páchníka hnědého součástí Natury 2000,

o ochranu jeho biotopů pečuje občanské sdružení DAPHNE

b) lesní hospodářství

c) zemědělství – ovocné sady, chov zvířat v severozápadní části EVL, „farmový

chov rozmanitých druhů zvěře má podle místních podnikatelů zvýšit přitažlivost

lokality pro obyvatele okolních obcí a měst v rámci krátkodobé příměstské

rekreace“ (Centrum ochrany přírody, 2014:13)

d) jiné využití – kromě těžby kamene měla také negativní vliv výstavba vodojemu

v roce 1956 a jeho rozšíření v roce 1997.

„I přesto představuje navrhované EVL cenné stanoviště úzce specializovaných

skupin živočichů a rostlin. Vzhledem k silným tlakům na komerční využívání

celého areálu „podhradí“ je vyhlášení jakéhokoliv stupně ochrany lokality

žádoucí.“ (Centrum ochrany přírody, 2014)

Národní kulturní památka

Národní kulturní památka Kunětická hora spadá pod správu Národního památkového

ústavu a jedná se o dominantu východočeského Polabí (NPÚ: Kunětická hora, 2018).

Historie

Na základě archeologických výzkumů lze říci, že hradní komplex stál na vrcholu

Kunětické hory v 2. polovině 14. století, k jejímu osídlování docházelo však už

v pravěku (NPÚ: Kunětická hora, 2018).

Kunětická hora plnila důležitou roli i v době husitských válek, kdy patřila ke

strategickým opěrným bodům stoupenců podobojí. „Po dobytí opatovického kláštera ji

obsadil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, schopný stratég, původně radikální

orebita, který se nakonec přiklonil k umírněnému křídlu a do dějin vešel jako vítězný

vůdce panské jednoty v bitvě u Lipan“ (NPÚ: Kunětická hora, 2018).

26

O významnosti hradu v této době vypovídá návštěva Vladislava Jagellonského, který při

ní v červenci 1497 pasoval Vojtěcha a Jana na rytíře (Jiroušek, 2012). V roce 1645

panství dobylo španělské vojsko (NPÚ: Kunětická hora, 2018). Vypleněný hrad tak

rychle podléhal zkáze a té ještě dopomohla dlouhodobá těžba kamene probíhající až do

začátku 20. století (Magistrát města Pardubic, 2017). Jejím důsledkem bylo mimo jiné

zničení západní a jihozápadní části hradu, která se při těžbě zřítila do lomu

(NPÚ: Kunětická hora, 2018).

V roce 1917 hrad zakoupil pardubický Muzejní spolek (Magistrát města Pardubic,

2017). Začátkem 20. století Kunětické družstvo ustaveno v roce 1920 započalo opravy

dle projektu Dušana Jurkoviče a architekta Jana Pacla a vznikla tak mimo jiné

vyhlášená prvorepubliková restaurace s hodnotnými interiéry (Magistrát města

Pardubic, 2017).

V roce 1953 hrad přešel do vlastnictví státu, ale nebyl dále udržován a z havarijních

důvodů musel být v 70. letech kompletně uzavřen (Magistrát města Pardubic, 2017).

Znovu zpřístupněn byl v roce 1993 a opravy na něm probíhají průběžně až do dnešních

dnů (NPÚ: Kunětická hora, 2018).

Současnost

V současnosti zde probíhá řada kulturních akcí, divadelních představení, koncertů, akcí

historického charakteru. „V opravených interiérech jsou návštěvníkům k dispozici různé

stálé i sezónní expozice a výstavy, například expozice věnovaná parforsním honům,

které předcházely slavnému dostihu Velké pardubické“ (Magistrát města Pardubic,

2017:14).

Významným lákadlem je Kunětická hora pro milovníky hudby, nabízí se zde široká

škála od příznivců klasiky, přes písničkáře až po rockery, kteří si přijdou na své na

populárním festivalu České hrady (Magistrát města Pardubic, 2017).

27

V rámci zmíněných expozic si návštěvníci v minulém roce mohli prohlédnout výstavu

filmových kostýmů s názvem „Zpátky do pohádky“, která volně navazovala na úspěšný

projekt „Rumburakův hrad“, jenž návštěvníkům připomněl prostory, kde se slavný

seriál natáčel (Magistrát města Pardubic, 2017).

Na „Kuňku“ se pořádají i terénní běhy, řada kulturních akcí – festivalů, slavností,

koncertů, své místo zde má i Východočeské divadlo, které zde v rámci letní scény uvádí

několik představení (NPÚ: Kunětická hora, 2018). Velký zájem je i o svatby, termíny

jsou každoročně plné (Magistrát města Pardubic, 2017).

4.2 Zpracování výsledků šetření

4.2.1 Management Kunětické hory

Provoz Kunětické hory mají na starosti 4 osoby. Jedná se o kastelána Bc. Miloše

Jirouška, referenta majetkové správy Miroslava Pechu, kteří plní funkci managementu

Kunětické hory, dále zde pracuje David Polách, který je hlavním průvodcem na hradě.

Technické záležitosti jsou potom v kompetencích údržbáře. (Pecha, 2018)

Státní hrad spadá pod Národní památkový ústav. Všechna rozhodnutí týkající se úprav

v životním prostředí vydává Krajský úřad, zásahy týkající se památkové péče probíhají

pod dohledem NPÚ (Pecha, 2018).

(Pozn. autorky: rozhovory jsou citovány formou uvedení zdroje nad odstavcem. Pakli-

že je zdrojů informací v odstavci více, je nad odstavcem uvedeno „není-li uvedeno

jinak“ a u příslušné informace v textu je autor citován.)

Zpřístupnění areálu

V areálu neplatí žádná zonace, všechny její části jsou zpřístupněny ve stejné míře

(Jetenský, 2018). Některé části jsou dočasně nepřístupné, ale jen z bezpečnostního

hlediska, např. při kácení. Nejčastěji se areál uzavírá v případě, kdy je jeho část

28

pronajata na základě smluvního vztahu např. pro festival České hrady.cz (Pecha, 2018).

Snahou managementu je však areál co nejvíce nechávat přístupný veřejnosti.

Spolupráce s dalšími aktéry

Management Kunětické hory spolupracuje s Východočeským muzeem, Magistrátem

města Pardubic, Krajským úřadem, Kulturním centrem. Není to ale intenzivní

spolupráce, jedná o poskytnutí materiálů, brožur, map, článků do Turistických novin.

(Pecha, 2016)

Veřejnost, podnikatelé ani návštěvníci nejsou do managementu zařazeni žádným

způsobem. „Spolupracujeme s Destinační společností Východní Čechy, s Ing. Petrou

Pacholíkovou, která v současnosti vede spolek Perníkové srdce Čech. Chceme se stát

členem tohoto spolku, tím se zviditelníme a hodně nám to pomůže s propagací. Celkově

by nám pak organizace měla pomáhat při plnění našich úkolů a cílů.“ (Pecha, 2018)

4.2.1.1 Návštěvnický management

Regulace pohybu návštěvníků

Zdroj: rozhovor s M. Pechou, 2018

Každý návštěvník je povinen dodržovat návštěvní řád hradu a areálu. V možnostech

managementu je návštěvníky maximálně upozornit na to, aby něco nedělali, ale týká se

to spíš hradu než areálu. Mezi prostředky případného zásahu patří vykázání

návštěvníka, ale konečné uposlechnutí pak závisí pouze na návštěvníkovi. Nejcitlivější

na dodržování řádu je hrad samotný, kde management sídlí a případné jeho porušování

má pod kontrolou, má i více možností zakročit. V širším okolí areálu se pak o porušení

dozvídá zpětně, pokud je ze záznamu kamer patrný viník, tak se celý případ dál řeší, ale

většina jich probíhá v noci, kdy je kvalita záznamu nedostačující. Pokud se to stane ve

dne, je zavolána policie. „Nedávno se nám stalo, že byl poškozen plot u parkoviště,

takže jsme zavolali policii, která to v tuhle chvíli řeší.“ (Pecha, 2018)

„Na usměrňování návštěvníků nejsou prostředky, k jejich umírnění má sloužit návštěvní

řád, který by každý návštěvník měl respektovat, ale ne vždy tomu tak je.“ (Pecha, 2018)

29

Segmentace návštěvníků

Zdroj: rozhovor s M. Pechou, 2016

Kunětická hora je významnou lokalitou z mnoha ohledů, ale tím hlavním zůstává hrad

a jeho historie. „Najdou se však návštěvníci, kteří přijdou kvůli přírodě, geologii,

hmyzu, živočichům obecně. Důležitou roli hraje i fakt, že se jedná o klidovou zónu.

V blízkosti se nacházejí dvě velká města – Pardubice a Hradec Králové. Je to výletní

místo pro obyvatele Pardubic a už tomu tak bylo v době první republiky – přirozené

výletní místo i kvůli přírodě. Přijdou sem maminky s kočárky hlavně kvůli tomu, že je

tu zákaz vjezdu, omezený provoz, klid, na jaře to tu kvete, tluče slavík, je slyšet výr, je

to krásný zážitek. Avšak hlavním důvodem návštěvy zůstává hrad.“ (Pecha, 2016)

Informování a komunikace s návštěvníky, využívání ICT

Zdroj informací o využití ICT: rozhovor s M. Pechou, 2018, není-li uvedeno jinak

(Pozn. autorky: rozhovory jsou citovány uvedením zdroje nad odstavcem, je-li zdrojem

více respondentů, jsou citováni u příslušné informace a pod nadpisem je poznámka:

není-li uvedeno jinak.)

Hlavním informačním kanálem jsou webové stránky, jsou propojeny se servery jako je

např. kudyznudy.cz, takže kulturní akce probíhající na Kunětické hoře jsou automaticky

zveřejňovány i na tomto serveru. Ze sociálních sítí je využívána Facebook, kde je

zaregistrováno přes zhruba 2700 fanoušků a dalších přibližně 2700 sledujících.

Významnou součástí propagace jsou webové stránky NPÚ obecně, protože poskytují

ucelené informace o všech hradech a zámcích v ČR. Další využívanou sociální sítí je

Instagram.

Informování za běžného provozu je zajištěno prostřednictvím informačních tabulí

a výkladu průvodců. Přírodě Kunětické hory (z hlediska geologie, botaniky,

entomologie) se věnuje i část expozice v prohlídkové trase (Jiroušek, 2017).

Před vstupní branou na hrad mají návštěvníci možnost pomocí Bluetooth technologie

stáhnout informace o Kunětické hoře.

30

Management konfliktů

Socio-kulturní konflikty: Konflikty s cyklisty

Kunětická hora je přírodní a kulturní památkou, a to s sebou pro návštěvníky nutně

přináší jistá omezení. Způsob, jakým se návštěvníci mají chovat, je uveden

v návštěvním řádu, avšak především cyklisté mají velký problém s jeho dodržováním

(Jiroušek, 2017).

„Střet vzniká v okamžiku, kdy návštěvníky upozorňujte na něco, co dělat nemají. Lze

zaujmout několik postojů: buď to budete ignorovat, nebo na to lidi budete upozorňovat

a v tom okamžiku se takové upozornění změní v konflikt, protože v mnoha případech se

ten jedinec cítí být dotčen. Buď tím, že je napomenut anebo proto, že mu připadá, že je

omezován na svých právech, které jsou v současné době ve společnosti dle jeho mínění

neohraničené.“ (Jiroušek, 2017)

Obrázek 4: Informování návštěvníků pomocí technologie Bluetooth

(Zdroj: vlastní fotografie autorky)

31

„Cyklisté jsou jedna z nejproblematičtějších skupin, nejen na KH. Rok od roku je to

spíše horší. Cyklisté většinou nechodí do hradu, vyšlapou kopec, koupí turistickou

známku a jedou pryč. Profit z jejich návštěvy tedy není moc velký.“ (Pecha, 2016) Když

ale mají zájem jít do hradu, většinou nemají vhodné oblečení. Hlavním problémem jsou

cyklistické tretry, které ničí historickou podlahu (na KH jsou různé typy povrchů – např.

pískovec). „Tito cyklisté ale trvají na návštěvě hradu a nejsou schopni pochopit, že za

těchto podmínek, kdy svou nevhodnou obuví budou poškozovat dlažbu a zároveň

porušovat návštěvní řád, do hradu nesmí. Nastávají pak konflikty v podobě hádek.“

(Pecha, 2016)

„KH je místo, kde se každoročně, jak v sezóně, tak i mimo sezónu, kumulují lidé, chodí

jich sem hodně a jsou to různé skupiny návštěvníků – senioři, rodiny s malými dětmi,

mateřské školky. Odehrálo se zde několik děsivých momentů, jelikož KH je poměrně

nepřehledný terén (i když se to po revitalizaci zlepšilo, pořád tu jsou zatáčky dolů)“

(Pecha, 2016). „V dnešní době se lidé hodně orientují na fyzickou kondici (běhají, jezdí

na kole), mají potřebu vyjet kopec až nahoru, a poté ho také velmi riskantně sjíždí

dolů.“ (Jiroušek, 2017) „Potom se stává, že se cyklista řítí dolů, v zatáčce je

rozprostřená mateřská školka, kterou cyklista nevidí a školka ani nepředpokládá, že by

tam jel, když je tam zákaz. I když na něj budete křičet, pojede stejně rychle dál.“

(Pecha, 2016)

„Já sám jsem s nimi měl několik konfliktů i fyzických napadení. Například jdete dolů

po levé straně silnice, proti vám jede cyklista, který porušuje zákaz vjezdu, vy ho na to

upozorníte, a on nejen, že nesesedne z kola, ani vás neobjede a narazí přímo do vás.

Výsledkem jsou krvácející zranění, v horším případě bezvědomí.“ (Pecha, 2016)

Další nerespektování pravidel se objevuje při odkládání kol. Na KH je k dispozici

několik stojanů. Jsou u Restaurace pod Kunětickou horou, kde je velký prostor

vyhraněný speciálně pro kola, monitorovaný. „Bohužel jsou návštěvníci schopni kola

nechat téměř všude, obsadit jimi celé nádvoří bez ohledu na to, že je opírají o historické

zdivo. Do hradu ve většině případů tedy nejdou, nebo tam jít nemohou, takže

32

ekonomický přínos z jejich návštěvy je pro hrad pouze v podobě prodané turistické

známky či vizitky, ale problémů s nimi je výrazně víc.“ (Pecha, 2016)

Nejsou zde zavedena žádná opatření, která by konfliktům mohla zabránit. „Když vidím

cyklistu, mohu mu říct, aby sesedl z kola, ale já nemám žádné prostředky, jak ho

donutit, aby to skutečně udělal. A pak z toho plynou i různá fyzická napadení a to se

nezmění, to bude každý rok stejné.“ (Pecha, 2018) Jednotlivé střety se

nezaznamenávají, ale odhadem je jich desítky za rok (Pecha, 2018).

Konflikty vznikají i mezi různými segmenty návštěvníků, rodiče s dětmi ve snaze

ochránit své děti upozorňují cyklistu, že zde platí zákaz vjezdu a platí to i pro

automobilisty. (K takovým konfliktům pak ve většině případů dochází bez přítomnosti

správy.) (Jiroušek, 2017)

Management hromadných akcí

Kulturní akce a jejich význam

Zdroj informací: rozhovor s M. Jirouškem, 2017

Kulturní akce nepochybně zvyšují návštěvnost, jejich důležitou funkcí je ale také

propagace této kulturní a přírodní atraktivity. Díky kulturním akcím hradu roste

Obrázek 5: Příklad cyklisty porušujícího zákaz vjezdu (Zdroj: vlastní fotografie autorky)

33

popularita, těší se zájmu veřejnosti i zájmu mediálnímu. To všechno má vliv na chod

celého objektu, který má pak větší možnosti a šance uspět v žádostech o dotace, protože

na sebe soustředí pozornost.

Management kulturních akcí

Navzdory významu kulturních akcí jejich počet v posledních pěti letech klesl. Je to

zapříčiněno nedostatečným počtem potřebných zaměstnanců k uskutečnění takových

akcí (Pecha, 2018). Významným faktorem v omezení počtu akcí bylo i zavedení EET a

nespokojenost správy s pořadateli některých akcí (Pecha, 2018). Také už neprobíhají

akce pro školy, protože se pořadatelům nepodařila naplnit kapacita (Pecha, 2018).

Přehled programů kulturních akcí v letech 2012 a 2017 viz Příloha č. 3.

Akcí s až alarmující účastí návštěvníků v chráněné lokalitě byl v minulosti festival

České hrady.cz. Avšak v roce 2015 proběhla revitalizace zeleně, která byla financovaná

z prostředků Operačního programu Ministerstva životního prostředí, kde je nutné zajistit

udržitelnost celého projektu, jinak hrozí vrácení peněz. Udržitelnost projektu však

zdaleka nebyla hlavní příčinou odsunutí akce na jiné pozemky.

„Akce České hrady.cz v posledních letech hodně získala na popularitě a poslední

ročníky, které tam probíhaly, byly daleko nad únosnou kapacitou takhle malého území

pod hradem. Uznal to i sám pořadatel. Bylo to na hranici celkové udržitelnosti, lidé si tu

akci už nemohli užít, bylo to nepříjemné i pro účinkující a pro okolí celkově festival

představoval ohromnou zátěž.“ (Pecha, 2016)

Dopad festivalu na areál KH (prostor pod hradem – jižním svahem KH) je v současnosti

minimální, v posledních letech je využíván jen jako stanové městečko, které

nepředstavuje takovou zátěž ani pro nově vysázené stromky. (Pecha, 2016)

34

Masivní dění v areálu se výrazně omezilo, v současnosti se tu odehrávají jen některé

doprovodné aktivity, některé akce byly zrušeny úplně. „Byla to přirozená reakce na to,

že tato krajina požívá určité ochrany a má určitý význam a vzhledem k tomu, že ty akce

jsou jednorázové a velmi časově omezené, tak si nemyslím, že to představuje nějak

výrazný zásah nebo výrazné omezení pro EVL.“ (Jiroušek, 2017)

Regulace návštěvnosti výší vstupného

Zdroj informací: M. Jiroušek, 2017

Návštěvnost se reguluje stanovováním výše vstupného, pro kulturní akce se stanovuje

vstupné speciálně a hlavním důvodem jsou náklady související s akcí. „Když

účinkujícím platíme honorář, zvedneme vstupné. Někdy se i za běžného provozu

reguluje výše vstupného na běžnou prohlídku, čímž se reguluje počet lidí, kteří se vpustí

do areálu, čímž se omezuje počet zájemců. Jestliže už je nežádoucí vpouštět další

návštěvníky, kteří by svou početností areál mohli poškodit, navýší se vstupné, je to

nástroj regulace počtu návštěvníků.“ (Jiroušek, 2017)

Obrázek 6: Prostor pro stanové městečko v době konání festivalu České hrady.cz

(Zdroj: vlastní fotografie autorky)

35

Výše vstupného se stanovuje ve většině případů na začátku roku na základě toho, jaká

byla návštěvnost, náklady a výše vstupného minulý rok.

Cenová politika při kulturních akcích

Vstupné někdy zůstává ve stejné výši, někdy vstupenka zahrnuje obě složky – jak na

akci, tak na prohlídku – v těchto případech se stává, že se cena vstupného sníží. „Když

platíme honorář účinkujícím, odvíjí se vstupné od výše honoráře, dále stanovíme odhad,

kolik přijde lidí, a na základě toho se určí výše vstupného. Je-li příliš vysoká, musíme

začít kalkulovat, kde bude možno ušetřit na nákladech (nižší počet účinkujících nebo se

sníží vstupné i u hradu). Celková výše společné vstupenky je pak jistým kompromisem

– aby došlo k pokrytí nákladů a zároveň cena vstupenky nebyla příliš vysoká.“

(Jiroušek, 2017)

Kulturní akce nemají významný ekonomický přínos. „Když necháme vystoupit místní

sbor, protože je místní a měli bychom to udělat, ale přijdou tam jenom rodiče a my tu

akci dotujeme, tak na tom nic nevyděláme nebo naopak proděláme. Stejně jak

ekonomický výnos ovlivňuje počasí, když bude pršet, nikdo nepřijde a hrad na akci

prodělá.“ (Jiroušek, 2017)

Další faktory ovlivňující návštěvnost

Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2016

Kulturní akce sice pomáhají navýšit návštěvnost, avšak nejdůležitějším faktorem, který

ji ovlivňuje, je počasí. „I když je program sebelepší, ale nevyjde počasí, lidé stejně

nepřijdou. Je to pochopitelné, trávit celý den v nepříznivých klimatických podmínkách

je značně nepříjemné. Dalším faktorem je kumulace jiných akcí v okolí. Když se bude

v blízkém okolí konat nějaká akce, která lidi přitáhne, opět bude návštěvnost na KH

nižší. Může to být akce, o které se ani nedozvíme, samozřejmě o akcích formátu Velká

pardubická, jiná velká sportovní událost nebo velký koncert, víme, a snažíme se v tu

chvíli nekonkurovat a naše akce směřovat na jiné termíny. Ale může se stát, že přijde

nějaká větší neplánovaná akce a i kdybyste udělali cokoliv, lidi nepřijdou. Dalším

problémem je dostupnost. Nejezdí sem vlaky, autobusy, počet míst na parkovišti je

značně omezen, a tudíž pořádat akce večer znamená rovněž velmi nízkou návštěvnost,

36

protože se sem návštěvníci v případě větší akce nemají jak dostat. Významným

faktorem je i počet akcí a jejich rozložení v sezóně (začátek/konec sezóny).

Samozřejmostí je vhodně nastavená propagace.“ (Pecha, 2016)

4.2.2 Dopady konkrétních aktivit

Kempování, pikniky

Zdroj informací: M. Jiroušek, 2017

Kempování není povoleno, ale v řádech jednotkách za rok se stane, že si někdo rozbalí

stan. V takovém případě správa kempující upozorní na zákaz a domluví se s nimi, aby

místo bylo do druhého dne vyklizené. Ke konfliktům zde nedochází. (Jiroušek, 2017)

„Specifická akce jsou České hrady.cz, kdy si lidé rozdělají stany téměř všude, i po

svazích, ale to je bezvýznamné, protože druhý den se odpadky uklidí, za tři dny se tráva

zregeneruje a je to vyřešené. Nejedná se o trvalou změnu stavu.“ (Jiroušek, 2017)

Svatby

Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018

Během svateb není běžný provoz omezován. Jediným omezením je dočasné uzavření

Rytířského sálu po dobu konání obřadu (cca půl hodiny). Svatba je podle zákona

veřejná událost, takže není možné někomu vysloveně zabránit tomu, aby tam šel. Ale

většina návštěvníků chápe, že se jedná o soukromý obřad. Po svatbě tam nahlédnou,

nevznikají žádné problémy.

V areálu platí zákaz vjezdu, ale u svateb se výjimečně povoluje zajet auty až k hradu,

jejich počet bývá omezen na 15, je to především kvůli snazší dostupnosti pro starší

svatebčany (prarodiče apod.).

Běžecké závody

Stává se, že organizátoři z počátku požadují různé překážky, chtějí běhat v místech, kde

to není možné, to ale bývá předmětem prvním schůzky mezi pořadateli

37

a managementem Kunětické hory, kde se stanoví požadavky a pravidla, která se

v průběhu závodu dodrží (Pecha, 2018).

Na některých závodech KH tvoří jen malý úsek celé trati, důsledkem je pak pomalování

KH nějakými značkami. Většina pořadatelů ví, že by měli mít s vlastníkem pozemku

vyjednaný vstup pro závod a pak mají

v podmínkách využívání areálu – značení se

musí odehrát jen v určitých mezích, nemá to

trvalý charakter, jedná se o přenosné záležitosti

(fáborky, cedulky v zemi, malba po dešti

zmizí). (Jiroušek, 2017

Kongesce je případ dvou akcí ročně, kdy se

v areálu vystřídá 2000–2500 návštěvníků denně a to je maximum, už je zřejmé, že je to

návštěvníkům nepříjemné, protože si objekt tolik neužijí. (Pecha, 2016) „Extrémní

navýšení návštěvnosti hradu není současnou hrozbou, pokud by přišlo víc než 2500

návštěvníků za den, je to problém, už jsme to řešili s panem kastelánem, omezili

bychom přísun nových návštěvníků na hrad tím, že bychom omezili provoz, počítali

Obrázek 7: Běžecký závod za běžného provozu (Zdroj: vlastní fotografie autorky)

Obrázek 8: Značení závodu v terénu

(Zdroj: vlastní fotografie autorky)

38

bychom návštěvníky a pouštěli je na hrad v půlhodinových intervalech, ještě se však

nestalo, že by takový zásah byl potřeba.

Návštěvnost hradu 45 000 lidí ročně je ještě v rámci únosné kapacity, větší návštěvnost

už by představovala problém.“ (Pecha, 2016)

Tabulka 4: Návštěvnost hradu Kunětická hora v posledních pěti letech

(Zdroj: statistiky správy KH, 2018)

4.2.3 Zachování autenticity

Zdroj informací: rozhovor s M. Jirouškem, 2017

Uchování areálu je permanentní činnost vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici větší

finanční prostředky, které by umožnily jednorázovou opravu celého areálu. Pořád je

nějaká část areálu ohrožená a cílem managementu je předvést památku v takovém stavu

v jakém se dochovala, předat ji dál dalším generacím.

Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018

Původní podoba hradu navíc není známa. „Památka dlouho chátrala a už od poloviny

20. let 20. století proběhla spousta stavebních zásahů, které neodpovídaly historické

podstatě objektu. Naše výhoda spočívá v tom, že architektura Dušana Jurkoviče je

předmětem památkové ochrany. Projekt dnes už bývalé restaurace by v současnosti

s největší pravděpodobnosti nebyl schválen. Jde totiž proti principům památkové péče

(prioritou je zachovat dochované, konzervovat a o konzervované pečovat). Avšak

dnešní obnova jeho staveb na Kunětické hoře je možná, protože jsou součástí

památkové ochrany, Kunětická hora je od poloviny 50. let kulturní památkou a dnes už

Rok Počet návštěvníků

2012 29 420

2013 30 303

2014 36 773

2015 43 548

2016 34 635

2017 40 523

39

národní kulturní památkou, dochovalo se množství fotografií, ale především

Jurkovičových návrhů a plánů, což umožní téměř dokonalou obnovu“ (Pecha, 2018).

Hodně fatální zásah byl ve 20.–30. letech a velmi nešetrné zásahy proběhly v 80. letech,

kdyby byly strženy původní Pernštejnské omítky a byly nahrazeny omítkami

strojovými, čímž došlo k degradaci celého objektu.

Poslední zbytky zříceniny, které se dochovaly a které chce správa hradu zachránit, se

nacházejí u oken v severním křídle hradního paláce. Zásahů do původní podoby bylo ve

20. století tolik, že je objekt opravdu velmi degradován a cílem je uchovat to, co je

hodno památkové ochrany, aby byl hrad zpřístupněn a návštěvníkům se mohly ukazovat

ty poslední autentické zbytky, které tu jsou.“ (Pecha, 2018)

Součástí projektu obnovy Jurkovičovy restaurace jsou i změny ve hradním paláci, kde

bychom chtěli zpřístupnit poprvé severní křídlo, kde jsou nejhodnotnější části omítky.

Kolem bude vytvořen ochoz a návštěvníci tak budou moci sledovat to nejcennější, co se

z hradu dochovalo.“ (Pecha, 2018)

Obrázek 9: Architektura Dušana Jurkoviče na Kunětické hoře ve 20. letech 20. století

(Zdroj: NPÚ: Kunětická hora, 2018)

40

4.2.4 Financování

Zdroj: rozhovor s kastelánem Bc. Milošem Jirouškem

Financování na KH se skládá z několika zdrojů. NPÚ je příspěvkovou organizací

zřizovanou Ministerstvem kultury. Část příspěvků je využita na provoz objektu (vodné,

stočné, mzdy, elektřina). „Část finančních prostředků tvoří příjmy z kulturních akcí

nebo pronájmů. Řada akcí se odehrává tak, že naše pozemky pouze pronajmeme a na

nich se daná akce koná (např. České hrady.cz) V tomto případě lze hovořit

o významnějším příjmu, protože dostaneme peníze za pronájem. Probíhá to

prostřednictvím nájemní smlouvy, kde je přesně stanoveno, co se na daných prostorách

smí a nesmí odehrávat v určitém časovém rozmezí, čímž jsou ty prostory také

chráněny.“ (Jiroušek, 2017)

Část peněz se vydělá na vstupném, z prodeje upomínkových předmětů. Z těchto zdrojů

je možné financovat provoz a drobné opravy během roku, na rozsáhlejší rekonstrukce

už to ale nestačí, v těchto případech je třeba účelového přispění např. zřizovatele –

Ministerstva kultury nebo Evropských fondů. („Teď žádáme o příspěvek z IROP – ITI –

– pro tu je připravený projekt na opravu části hradu nebo některých částí areálu“

(Jiroušek, 2017).“ V minulosti bylo čerpáno z Operačního programu životního prostředí

na úpravu a péči o zeleň, někdy jsou k dispozici i drobné příspěvky z Krajského úřadu

z Oboru ŽP, které má vyčleněné prostředky na zásahy a údržbu významných lokalit.

Rozpočet

Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018

Rozpočet se tvoří začátkem roku, stanovují se v něm částky, s kterými se bude po dobu

jednoho roku hospodařit. Do konce roku se rozpočet musí vyčerpat. Vytváří se ve

spolupráci s Územní památkovou správou na Sychrově, která je přímo nadřízená správě

hradu Kunětická hora. Pan kastelán na základě poznatků z minulého roku stanovuje

předpokládané sumy, např. odhad sezóny, kolik se vydělá za rok. Stanoví se jednotlivé

částky, do konce března se rozpočet musí schválit a podle něj se celý rok provoz řídí.

Například se stanoví, že hrad vybere 2 miliony Kč na vstupném. Částka, která pak

zbude nad rámec rozpočtu, se stává součástí rozpočtu celého Národního památkového

41

ústavu, nemíří jen na konkrétní objekt, ale je součástí celého rozpočtu. Jsou z ní pak

podporovány finančně slabší objekty.

4.2.5 Dopady návštěvnosti a jejich management

Environmentální efekty

Emise vzniklé silniční dopravou nejsou sledovány, avšak podle Jirouška (2017) a Pechy

(2016) nemají významný dopad. Nepřímé emise se dle zmíněných autorů nevyskytují.

Významným zásahem do přírody a krajiny bylo rozšíření podzemních zásobníků pitné

vody. Jedná se však o vodárenskou soustavu, která zásobuje pitnou vodou část Pardubic

a okolní obce, Kunětická hora je přímo k tomuto zdroji připojena, nejedná se

o samostatné zásobování hradu, které by mělo nějaké důsledky (Jiroušek, 2017).

V rámci odpadového hospodářství je pro návštěvnickou veřejnost a správu objektu

vybudována kanalizace a objekt má vlastní čističku odpadních vod a je vytápěn

elektřinou (Jiroušek, 2017).

K překročení hladiny hlučnosti dochází v rámci koncertů a divadelních vystoupeních,

jedná se však pouze o jednorázové záležitosti v řádu jednotek za rok (Jiroušek, 2017).

„Prostor amfiteátru (u parkoviště dole pod hradem) je občas dějištěm některých akcí, ať

už kulturních nebo nějakých jiných a tam se počítá v rámci údržby areálu se zatížením

tak, že se seká častěji nebo v nějakém intervalu před tou plánovanou akcí a počítá se

s tím v rámci režimu údržby. Není to ale tak, že by se před akcí posekalo na nějaký

nízký vzrůst, ale třeba se tráva nechá i narůst schválně, protože když se sešlape při akci,

tak má sklon se sama revitalizovat, takže během několika dní, nejpozději týdne, 14 dnů

se porost opět obnoví.“ (Jiroušek, 2017)

42

„Z environmentálního pohledu snaha o udržení vegetace v těchto místech nemá

význam. Seká se zde příliš často a tím jsou podporovány jen traviny. Je to plocha, která

je nejvíc ovlivněná sešlapem, na části tohoto území je ale i pastva, kam už návštěvníci

nechodí.“ (Pešata, 2018)

Zdroj informací: rozhovor s Ing. M. Pešatou, 2018 (není-li uvedeno jinak)

Záznamy o výskytu rostlin a živočichů za posledních pět let

Záznamy o vývoji výskytu jednotlivých rostlin a živočichů za posledních pět let zatím

nebyly uskutečněny, protože lokalita byla vyhlášena přírodní památkou v roce 2014, ve

stejném roce byl schválen Plán péče o EVL Kunětická hora na období 2014–2022

a cílené průzkumy o stavu/vývoji výskytu se provádějí jednou za pět až deset let. Nelze

tedy jednoznačně určit, jak se snížila nebo zvýšila početnost páchníka hnědého, je

možné odhadnout pouze trend, který je v závislosti na množství biotopů stoupající.

Obnovila se spousta sadů a prosvětlují se další území, plocha pro jeho výskyt se

zvětšila, takže trend výskytu je rostoucí.

Obrázek 10: Často sečené prostory amfiteátru (dějiště některých

kulturních akcí) (Zdroj: vlastní fotografie autorky)

43

Další stoupající trend je pro výskyt modráska očkovaného, protože nyní je plocha pro

jeho výskyt stabilizovaná, dřív tam vůbec nebyla. Vegetace skal zůstává stejná, trend je

stávající, a tudíž pozitivní.

Změna stavu vegetace v závislosti na návštěvnosti

Stav vegetace se plošně výrazně nemění. Nachází se zde udržované vyšlapané cesty,

sešlap není vnímán negativně, nové cesty nevznikají.

Struktura cest je dostatečná a návštěvníci zde nemají významný negativní vliv. Jsou zde

plochy, které kdyby zde nebyl provozován žádný cestovní ruch, by se daly přírodně

zvětšovat, ale nejsou to tak významné plochy, které by vyžadovaly zákaz vstupu

návštěvníků. Je řada ploch, kde se dnes v ochraně přírody využívá návštěvníků, protože

udržují plochy sešlapem, ty pak nezarostou a jejich zásah formou sešlapu je žádoucí.

Obrázek 11: Ukázka vyšlapaných cest k vyhlídce na hradbách

(Zdroj: vlastní fotografie autorky)

44

„Druhy rostlin, které jsou environmentálně významné a nejsou konkurenčně schopné,

preferují třeba i holou půdu bez rostlinného pokryvu, kde se jejich semínka můžou

uchytit a můžou tam vyrůst. Naproti tomu v zapojeném travnatém drnu semínka nemají

šanci, protože je trávy udusí než vyrostou.“ Potvrzuje pozitivní dopad sešlapu Jetenský

(2018).

Nebyl zaznamenán žádný výrazný vliv návštěvnosti, který by musel být řešen

omezením pohybu návštěvníků, vyhrazením míst, kde se mohou pohybovat, popř.

omezením akcí. Ani nepořádek, který vznikne po návštěvnících v důsledku pořádání

akcí nepředstavuje výrazný dlouhodobý zásah, protože sám pořadatel akce zajišťuje

uklizení prostor a uvedení do původního stavu hned po ukončení akce.

Nové cesty nevznikají, což se děje také kvůli tomu, že část areálu je z důvodu pastvy

oplocená. Vznik nových nezpevněných cest by ale v akceptovatelném počtu 1 až 2

vzhledem k pozitivnímu vnímání sešlapu nebyl problém.

Fakt, že návštěvníci chodí do sadů nebo na louku je též vnímán pozitivně. Také sešlap

trávníků zde má své zastoupení. „Kdyby se jednalo o jiných druh povrchu, došlo by

k tomu, že bychom přesně vyhranili kudy se návštěvníci smí pohybovat, aby sešlapem

udržovali pouze bezlesé odhalené plochy. Ani vyšlapané cestičky u ohrady s jeleny na

případnou půdní erozi nemají vliv.“ (Pešata, 2018)

Obrázek 12: Vyšlapaná cesta u ohrady s jeleny (Zdroj: vlastní fotografie autorky)

45

Přesouvání živočichů v závislosti na pohybu návštěvníků

Přítomnost návštěvníků pro páchníka hnědého nepředstavuje žádnou zátěž v žádných

místech, žije v dutinách stromů a mohli by mu uškodit jen kdyby ze stromů vybírali

trouch, pro což nemají důvod. (Jetenský, 2018)

Živočichové na návštěvníky zvyklí. Příkladem je výr velký, který je běžně v přírodě

velmi náchylný na rušení, nesnese ho ani v krátkodobém měřítku, ale na KH hnízdí už

nejméně posledních 10 let, vyvádí mláďata, i když se tam konají festivaly o tisících

lidech.

Plši můžou být lehce vytlačováni od hlavních cest, ale všechna zde žijící zvířata jsou

přizpůsobivá. Není zde provozován cestovní ruch v takové míře, aby byl problémem

pro výskyt zde žijících živočichů.

Pozitivní vliv návštěvníků na životní prostředí

Významným pozitivním vlivem návštěvnosti je, když návštěvníci přírodní a národní

kulturní památku vnímají pozitivně, když z místa odejdou spokojení a šíří to dál. Také

způsob, jakým je přírodní památka upravována, mění jejich celkové vnímání toho, jak

chráněné lokality vypadají, protože v očích mnohých jsou chráněná území neudržovaná

a hustě zarostlá, nepřístupná. „Spousta lidí vnímá přírodní památky nebo přírodní

rezervace jako bezzásahové plochy. Ale tohle v žádném případě není cílem ochrany,

není cílem návštěvníky vyhnat a nechat lokalitu nekontrolovaným způsobem zarůst.“

(Pešata, 2018)

„Naším cílem je lidem tu lokalitu ukázat, protože jsou to oni, kdo v konečném důsledku

rozhoduje o finančních prostředcích, které do lokality budou či nebudou investovány...

Můžeme říct, že od té doby, co byla lokalita vyhlášena přírodní památkou a jsou zde

realizovány postupy směřující k jejímu udržení, jsme se nesetkali s nějakou významnou

negací, kritikou. Všichni to hodnotí pozitivně, protože tam vidí určitý pokrok.

Samozřejmě to vyžaduje určitě finanční prostředky, ale ty jsou adekvátní a návštěvníci

jsou spokojení, protože vidí, že je možné tam pokračovat v pořádání festivalu – i když

se jedná o přírodní památku.“ (Pešata, 2018)

46

Soulad cestovního ruchu, ochrany přírodní a národní kulturní památky

Organizace akcí a ochrana přírody si neodporuje. „Je to v souladu s moderními trendy

na ochranu přírody, nejde o to všude zakázat přístup. KH není ten případ, kde by to zde

žijící druhy živočichů potřebovali. Kunětická hora je dobrý příklad toho, že spolu

všechno může vycházet při vzájemném pochopení všech stran, protože často dochází ke

střetům s památkáři, jelikož mají jiné požadavky na vzhled hradu než my, ale

momentálně, včetně NPÚ, panuje takový konsenzus, že se spolu dokážeme dohodnout

a směřovat postup ze všech stran k co nejlepším výsledkům. Není to tak, že by členové

NPÚ ustoupili a dominovala by zde ochrana přírody.“ (Pešata, 2018)

„Například chceme opravovat zbytky hradeb, které jsou po stráních Kunětické hory, ale

vlivem času už zarostly stromy nebo keři. Druhá strana (ekologové) je považuje za

cenné a my z pohledu zachování hradu potřebujeme, aby v některých úsecích byly

dokonce odstraněny, protože kořenovým systémem narušují konstrukce zbytku hradeb.

Takže potom s prostředníkem, kterým je odborným dohled – Krajský úřad, odbor

životního prostředí – vedeme diskuzi o tom, co má přednost a co čemu ustoupí, co

můžeme a nemůžeme udělat, jakým způsobem.“ (Jiroušek, 2017)

„Velký přínos spatřuji v tom, že návštěvníci odejdou spokojení. Vidí, že je to EVL,

národní kulturní památka, přírodní památka a všechny typy ochran, které to území

využívá, jsou tu v souladu aplikovány, aniž by nějaká byla upřednostňována. Tenhle

přístup může v důsledku pozitivně ovlivnit celkovou ochranu přírody.“ (Pešata, 2018)

Dostatečně informovaní návštěvníci

Každý návštěvník počet informačních tabulí může vnímat jinak, pro někoho to bude

příliš, pro někoho nedostatek. Ale vzhledem k dnešním internetovým možnostem si

návštěvníci mohou informace sami snadno vyhledat. „Jako přehnané hodnotím dnešní

naučné stezky, kde jsou informační cedule na každých pěti metrech, na KH si to vůbec

nedokážu představit. Na začátku při vstupu do chráněné lokality informační tabule jsou

a pro návštěvníky, kterým to nestačí, a vyžadují další informace, tu jsou nebo kdekoliv

jinde dveře otevřené, není problém ty informace poskytnout. Na druhou stranu existuje

spousta návštěvníků, které ty informace nezajímají, např. návštěvníci hudebního

47

festivalu. Nezajímá je, jak vypadá páchník hnědý, když zavítají do chráněné lokality,

přečtou si to. Je možné počet informačních tabulí zvýšit, jsou na to prostorové kapacity,

ale není to naší prioritou v současné době.“ (Pešata, 2018)

„Ani z mého pohledu ochrany krajiny velké množství informačních cedulí v lokalitě

není žádoucí. Upřednostnil bych spíše internetové odkazy pro návštěvníky, které to

opravdu zajímá, ale nezabíral bych příliš místa v přírodě, nenarušoval tu krajinu.“

(Jetenský, 2018)

Informační tabule a pohyb návštěvníků

Pohybu návštěvníků zatím nemusel být ve vztahu k životnímu prostředí nijak

regulován. Nenastala situace, že by návštěvníci chodili do blízkosti výra a nějak ho

rušili. „Na přesné místo jeho výskytu neupozorňujeme, protože i vliv informačních

cedulí může být v tomto smyslu negativní. Určitému typu návštěvníků bude stačit, že ví,

v jakých místech se vyskytuje, ale jsou i tací, kteří ho budou chtít v tom místě vidět. I ti,

Obrázek 13: Informace pro návštěvníky u vstupu do EVL (Zdroj: vlastní fotografie autorky)

48

kteří to budou chtít jen vidět (v případě výra velkého), působí negativně, protože když

uvedeme, že na této skále hnízdí výr, každý tam za ním poleze – a on tam určitě nebude.

Takže čím víc informací bude a čím konkrétnější budou, tím horší můžou mít dopad.“

(Pešata, 2018)

V dnešní době a vzhledem k dostupnosti informací si nemyslím, že bychom potřebovali

tolik informačních cedulí uvnitř chráněné lokality.“ (Pešata, 2018)

Vliv kulturních akcí na životní prostředí

Pořádání akcí nepodléhá souhlasu Krajského úřadu – odboru životního prostředí, ale

o jednotlivých akcích má Krajský úřad přehled, kdyby některá byla v rozporu

s ochranou přírody, nastalo by jednání se správou, dohodl by se jiným režim. „Zatím

jsme nenarazili na akci, která by vyžadovala náš vstup z hlediska ochrany přírody

k jejímu usměrnění.“ (Pešata, 2018)

Vliv návštěvnosti na stres zvířat

Je zde potenciál, že kdyby tu návštěvníci vůbec nebyli, živočichové by obsadili ještě

větší oblast. Ale živočichové, kteří by byli významně stresovaní přítomností

návštěvníků na Kunětické hoře nejsou. Lidé navštěvovali Kunětickou horu v hojném

počtu odedávna (počátky sahají až do pravěku - NPÚ: Kunětická hora, 2018). A podle

toho se tady vyskytují dané druhy živočichů, ti, kterým přítomnosti lidí nevadí. Zvířata,

která by trpěla civilizačním stresem, se zde nevyskytují a nevyskytovali se zde ani

v době vyhlášení přírodní památky.

49

Nepřímý vliv návštěvníků na životní prostředí

Nepřímý negativní dopad návštěvníků představuje obora s jeleny. Jedná se o pozemek

ve vlastnictví NPÚ, který ho ale pronajímá majitelům Restaurace pod Kunětickou horou

a ti ho využívají jako oboru pro jeleny (Pecha, 2018). Dle podnikatelů se jedná o

zatraktivnění plochy pro návštěvníky, avšak výskyt jelenů zde z environmentálního

hlediska není žádoucí, protože jeleni ohlodávají stromky v zimě. „Je snaha tomu

předcházet, stromky se natírají, dávají se jelenům větve k okusu, aby měli alternativu.

Majitelé také už ale dostali pokutu od Inspekce životního prostředí za nepřiměřený okus

stromů. Z environmentálního hlediska by bylo lepší mít celý sad bez této obory s jeleny,

popřípadě bychom uvítali snížení intenzity pastvy v ohradách. Majitelé už upustili od

jedné ohrady, místo ní je teď plocha pro modráska očkovaného (zvláště chráněný

druh).“ (Pešata, 2018) Lze tedy říci, že se vliv této ohrady za posledních pět let zmenšil.

Obrázek 14: Bílý nátěr jako ochranné opatření proti okusu stromků

(Zdroj: vlastní fotografie autorky)

50

„Okusování stromků představuje ohrožení i pro výskyt páchníka, protože když jeleni

stromy, kde se páchník vyskytuje, okusují, rychleji odumírají, a tím mu ničí přirozené

podmínky výskytu. Oboru s jeleny nevnímám moc pozitivně.“ (Jetenský, 2018)

Spolupráce se skauty - ochrana a péče o životního prostředí

„Spolupracujeme jen se skautskými oddíly, většinou na KH přijedou v dubnu, zhruba

3 dny nocují v tzv. skautské rokli, kde mají svůj program, jehož součástí je, že uklízejí

okolí KH. Takové návštěvníky rádi vítáme, ale bohužel jich není příliš.“ (Pecha, 2016)

Tato událost se koná pravidelně každý rok (Pecha, 2018).

Kulturní efekty - vandalismus

Vrypy nebo graffiti v areálu se vyskytnou zhruba 3x za pět let (případy, které stojí za

povšimnutí) (Jiroušek, 2017). „Jednou byla posprejovaná budova sociálních zařízení,

objevila se demonstrační hesla na silnici nebo symbol – podpis systematického

charakteru, který se vyskytoval i na řadě jiných objektů. Návštěvnický režim s sebou

tedy nese i tyto negativní jevy, jako je posprejovaná cedule nebo značka, rozbitá značka,

nebo se to týká nějakého vybavení areálu (ploty, zábradlí).“ (Jiroušek, 2017)

Socio-kulturní efekty viz Management konfliktů

Ekonomické efekty

Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018

Nejdůležitější jsou příjmy ze vstupného. Další významný příjem má Kunětická hora

z parkoviště, které má NPÚ ve vlastnictví. Dále se jedná o komerční pronájmy – festival

České hrady.cz, svatby, krátkodobé pronájmy ve sklepení hradu, když se konají rauty

nebo společenská setkání, ale ty nepřinášejí významné částky. V porovnání s těmito

částkami jsou důležitější příjmy z prodeje upomínkových předmětů. Negativní

ekonomické efekty turismu nebyly zjištěny.

Dále hrad poskytuje dlouhodobé pronájmy. Řada internetových poskytovatelů využívá

relativní výšky, v které je hrad lokalizován, a mají zde umístěny svoje vysílače.

51

Multiplikační efekt

„Ekonomický přínos není zásadní jen pro památkou samotnou, ale má také přinos pro

okolí – lidé se potřebují ubytovat, zajdou do restaurace, koupí si zmrzlinu. Cestovní

ruch zde má význam pro širší okolí, nejen daný cíl.“ (Jiroušek, 2017)

Hranice únosnosti

Zdroj informací: rozhovor s kastelánem Bc. Milošem Jirouškem, 2017

„Jde o to nastavit hranici únosnosti, není možné snažit se jen o co nejvyšší profit

(tzn. propustit co nejvíce návštěvníků), abychom získali prostředky na spravování

památky. Pořadí úkolů vnímám následovně: postarat se o areál, objekt a na základě toho

ho teprve po tom prezentovat veřejnosti a hlavně díky tomu ho můžeme prezentovat

veřejnosti. Nejdůležitější je se o památku postarat a pak ji teprve zpřístupňovat.

Bohužel, současná doba klade důraz na výkon a ekonomický profit, takže i my jsme

tlačeni k tomu být co nejvýkonnější a nejefektivnější, ale měli bychom těmto tlakům

umět do značné míry odolávat.“ (Jiroušek, 2017)

„Je to svým způsobem začarovaný kruh, když se chcete o tu památku postarat a získat

finanční prostředky, tenhle způsob je nasnadě, nejjednodušší (přilákat co nejvíc

návštěvníků). Nevedeme žádné přidružené podnikatelské aktivity (dřív správce

takového panství měl ještě lesy, cihelnu, polnosti a jiné podnikatelské aktivity díky

kterým si mohl dovolit takové sídlo vystavět a následně ho užívat a provozovat). Dnes

je to jinak, nemáme žádné přidružené aktivity, které vždycky živily celé areály, naší

jedinou aktivitou je cestovní ruch.“ (Jiroušek, 2017)

Dopady návštěvnosti na okolí Kunětické hory

Návštěvnost ovlivňuje i území mimo chráněnou a zkoumanou lokalitu. Její vliv na

ostatní turistické cíle v regionu není oficiálně sledovaný, avšak z odhadu a zkušenosti

referenta majetkové správy, návštěvníci, kteří zavítají na KH, dále v regionu navštíví

Perníkovou chaloupku, restauraci pod Kunětickou horou a statek, kde je možno projet

se na koni (Pecha, 2018).

52

Stejně tak další dopady spojené s návštěvou KH na celý region nejsou účelově

sledovány. Odhaduje se pouze zvýšená návštěvnost dalších turistických cílů v regionu

a multiplikační efekt. (Pecha, Jiroušek, 2018)

Percepce návštěvníků

Zdroj informací: rozhovor s M. Pechou, 2018

Většina návštěvníků projevuje zájem o Kunětickou horu, chtějí přispívat na její chod,

nechávají dýška. Pro pochvaly využívají i sociální sítě. 90 % návštěvníků je

spokojených, užívají si výlet a dávají to najevo. Buď přímo na hradě na pokladně během

návštěvy nebo napíší e-mail, případě reagují na sociálních sítích.

„90 % návštěvníků KH si uvědomuje hodnotu území, na kterém se nacházejí, respektují

všechna ustanovení, jedná se o návštěvníky, kteří se zajímají o české památky obecně,

vědí, jak se mají chovat a umějí si tu památku užít.“ (Pecha, 2018)

4.3 Shrnutí a diskuze výsledků

Management Kunětické hory

V areálu není aplikována žádná zonace – rozdělení dle míry přístupnosti pro

návštěvníky. Celé území je přístupné ve stejné míře, ochrana prostřednictvím zonace

zde není nutná. Na území, kde se vyskytuje výr velký, není upozorňováno, návštěvníci

ho svou přítomností nijak neruší.

Závažným problémem na Kunětické hoře je nedodržování pravidel cyklisty. Ti tak

ohrožují sebe i své okolí riskantní jízdou z kopce dolů, vznikají hádky, srážky, zranění

a proti těmto střetům nejsou zavedena žádná opatření. Kromě ohrožení na zdraví svým

chováním mnohdy ničí kulturní památku (dlažbu cyklistickými tretrami, opírají kola

o historické zdivo, na prohlídku hradu spíše nechodí, koupí si jen turistickou známku,

takže profit z jejich návštěvy je nízký a převažují zde negativa). Přítomnost

neukázněných cyklistů ohrožuje udržitelnost cestovního ruchu na KH.

53

Význam kulturních akcí spočívá především ve zvýšení návštěvnosti, ale také slouží jako

propagace atraktivity, která je pak v povědomí veřejnosti, je o ni mediální zájem a má

pak větší šanci uspět v žádostech o dotace a granty, u sponzorů, v projektech na opravy.

Jejich negativní dopad byl výrazně redukován, když se masová kulturní akce České

hrady.cz v roce 2014 přesunula z chráněné lokality na soukromé pozemky. Prostor

uvnitř EVL teď slouží jen jako stanové městečko, část svých prostor NPÚ pronajímá

pořadateli festivalu a tím získává významný finanční profit. V minulosti se na KH

konalo až 20 kulturních akcí ročně, avšak jejich počet byl značně zredukován, což

znamená více klidných dní pro zde žijící živočichy, kteří jsou na přítomnost

návštěvníků a pořádání kulturních akcí ale zvyklí (viz deset let zde hnízdící výr velký).

Z šetření zpracovaného v rámci seminární práce Dopady kulturních akcí na udržitelnost

Kunětické hory (Vápeníková, 2016) je známo, že se zde konají akce s pozitivním či

spíše pozitivním dopadem na udržitelnost.

Konkrétní aktivity typu pikniky, kempování, svatby či běžecké závody nemají na

udržitelnost atraktivity významný vliv. Vše probíhá po konzultaci se správou hradu,

která nastavuje podmínky určující, co se na chráněném území smí/nesmí odehrávat. Při

případném porušení, které však nemá významný vliv (postavení stanu), návštěvníky

upozorní a ti vše vrátí do původního stavu.

Management Kunětické hory se soustředí na zachování autenticity. Jedním z příkladů je

zahájení rekonstrukce Jurkovičovy restaurace z 20. let 20. století nebo oprava severního

křídla, které bude později zpřístupněno veřejnosti. Ta poté bude mít příležitost ocenit

původní pernštejnskou omítku. Uvedení hradu do původní podoby není cílem

managementu, neboť jeho původní podoba není známa a zákon ukládá povinnost

uchovat a konzervovat pouze dochované části a nepřidávat nic, co není původní.

Dopady návštěvnosti a jejich management

Environmentální dopady

Ze sledovaných a viditelně se projevujících environmentálních dopadů lze zmínit

sešlap, který je však vnímán pozitivně. Nevyskytuje se v životnímu prostředí ohrožující

54

míře, ba naopak pomáhá určitému typu rostlin, které by v hustém travnatém porostu

nebyly schopné vyrůst, protože by tráva klíčící semínko dřív udusila. Hluk ani emise

nejsou vnímány jako významný negativní dopad.

Přesouvání živočichů v závislosti na pohybu návštěvníků není významným dopadem.

Páchník hnědý, kvůli kterému byla vyhlášena EVL, na přítomnost návštěvníků nijak

nereaguje. Výr velký, který je v běžné přírodě velmi plachý a nesnese sebemenší rušení,

se zde přítomnosti návštěvníků i pořádání kulturních akcí velmi přizpůsobil. I za těchto

podmínek zde minimálně deset let stále hnízdí. Adaptace divoce žijících druhů by

mohla být posuzována jako negativní dopad turismu, avšak autorka ho spolu s ekology

hodnotí kladně, neboť je díky ní výr stále součástí evropsky významné lokality.

Přítomnost návštěvníků je zde obecně velmi pozitivně vnímána, neboť jsou to oni, kdo

v konečném důsledku rozhoduje o udržování a finanční podpoře této přírodní a kulturní

atraktivity. Jako pozitivní je vnímán především fakt, že spokojení návštěvníci své

zážitky dále šíří, vidí zde, že ochrana přírody i cestovní ruch spolu mohou vycházet, že

se zde stále pořádají jejich oblíbené kulturní akce, i když území využívá tři typy ochran.

Informování návštěvníků je považováno za dostatečné a je také upozorňováno na jeho

negativní aspekty. Například umístění tabulí, které prozradí přesnou lokaci výra velkého

nebo jiných ohrožených druhů může vést k tomu, že se návštěvníci nespokojí s faktem,

kde se přesně vyskytuje, ale budou ho v daném místě také chtít vidět a tím už naruší

jeho výskyt. Podobně nežádoucí informování by se též mohlo týkat např. fotografů,

kteří by fotili v orchidejové louce, leželi celé jaro v trávě a tím louku poškozovali.

Vliv návštěvníků na stres zvířat není zaznamenáván. Vyskytují se zde jen tací

živočichové, kterým přítomnost návštěvníků nijak neškodí. Kunětická hora byla

vždycky místem, kde se kumuloval velký počet lidí a místní flora a fauna je tomu

přizpůsobena.

Nepřímým a z většiny negativním vlivem přítomnosti návštěvníků je obora s jeleny.

Jedná se o pozemky NPÚ, které jsou pronajaty podnikatelům (majitelům Restaurace

55

pod Kunětickou horou). Přítomnost jelenů je pravděpodobně zvýšením atraktivnosti pro

návštěvníky, ale problémem pro zde rostoucí stromky. Dochází k nepřiměřenému

okusu, který také přispívá k rychlejšímu odumírání stromů a tím i vhodných podmínek

pro výskyt páchníka hnědého. Podnikatelé už dostali pokutu od Inspekce životního

prostředí za nepřiměřený okus stromů. Z environmentálního hlediska se jedná spíše o

negativní dopad, který byl ale v posledních letech alespoň z části eliminován díky

zmenšení obory a využití prostoru pro výskyt modráska očkovaného.

V rámci kulturních efektů je možné zmínit vandalismus, který se zde však vyskytuje

v zanedbatelné míře.

Ekonomické efekty

Nejvýznamnější ekonomický dopad návštěvnosti představuje vybrané vstupné. Dalším

významným přínosem jsou tržby z prodeje upomínkových předmětů a dále z pronájmu

pozemků (př. pro akci České hrady.cz). Kunětická hora je také využívána pro svou

polohu několika internetovými poskytovateli, kteří zde mají dlouhodobě umístěny své

vysílače.

Mezi další ač nepotvrzený a nesledovaný efekt návštěvnosti KH patří multiplikační

efekt. Odhaduje se, že při návštěvě KH lidé využijí místní restaurace, statku, dají si

zmrzlinu apod.

Sám kastelán objektu připouští, že je v dnešní době kladen velký důraz na výkon a na

zisk a že zvýšení příjmu v podobě vpuštění co největšího počtu návštěvníků do areálu je

nejsnadnější způsob, jak toho docílit. Avšak jeho předním cílem je uvést památku do

takového stavu, v jakém byla dochována a až poté ji zpřístupňovat veřejnosti. Existence

atraktivity a cestovního ruchu je na sobě vzájemné závislá a vzájemně se podporuje.

Návštěvnost KH má dopady i na okolí zkoumaného území. Avšak vlivy na okolí nejsou

účelově zaznamenávány, pouze se odhadují. Není známa jejich míra ani závažnost

(např. multiplikační efekt, vliv na místní obyvatelstvo, restauraci, Perníkovou

chaloupku, golfový resort, statek.)

56

5 Návrhy a doporučení

Autorka doporučuje do managementu Kunětické hory zahrnout i návštěvníky a více

spolupracovat s podnikateli. Jako další možný výzkum související s uvedenou

problematikou je doporučováno zjistit, jak cestovní ruch vnímá místní obyvatelstvo

a jak přírodní a kulturní atraktivitu vnímají návštěvníci.

V souvislosti s vnímáním celé atraktivity autorka doporučuje percepci zaměřit

především na oboru s jeleny. Zjistit, na kolik je její existence klíčová pro návštěvníky

a na základě toho např. znovu zmenšit území, kde jeleni žijí z důvodu okusu stromků,

kterým je pak ohrožen i výskyt páchníka hnědého.

Pro potvrzení pozitivního vlivu návštěvníků a jejich spokojenosti (Pešata, 2018) by bylo

vhodné uskutečnit výzkum zaměřený na percepci a motivaci návštěvníků (jak vnímají

stav památky, za jakým účelem ji navštěvují).

Případný výzkum by pak mohl obsáhnout území celého regionu Kunětické hory, který

by se zaměřil na ekonomický dopad cestovního ruchu. Objektem výzkumu by byly

všechny turistické cíle v regionu Kunětická hora a šetření by se soustředilo na to, jaký

vliv má návštěvnost Kunětické hory na všechny ostatní produkty cestovního ruchu

v regionu. Výzkum by se kromě ekonomického dopadu mohl zaměřit i na další efekty

cestovního ruchu v regionu obecně (environmentální, sociální, kulturní efekty).

Největším socio-kulturním konfliktem ohrožujícím udržitelnost cestovního ruchu na

Kunětické hoře jsou střety s cyklisty. Autorka proto navrhuje zavést opatření, které by

tyto střety omezily. Jedná se o dopravní zařízení v podobě fyzických překážek v cestě

(př. zpomalovací polštáře, zpomalovací prahy, mechanická závora), které by cyklistům

znepříjemnily jízdu, donutily je sesednout z kola a umožnily přitom průjezd osobních

vozidel. Dále autorka doporučuje vybudování žlabu (5 cm hlubokého, 60 cm širokého),

který je dle Vápeníka (2018) jednou z nejúčinnějších dopravních zařízení. Pro vysokou

efektivit se doporučuje jednotlivé překážky nakombinovat a rozmístit ve vzdálenosti cca

20–30 m (Vápeník, 2018). V případě možnosti objet takové překážky mimo oficiální

57

cestu autorka doporučuje vytvoření přírodní zábrany prostřednictvím vysázení keřů ve

zbývající šíři cesty tak, aby nebylo možné překážku objíždět.

6 Závěr

Pomocí této bakalářské práce autorka našla odpovědi na následující otázky:

Jakým způsobem management kulturní a přírodní památku udržuje, využívá,

chrání, propaguje?

Management usiluje o zachování památky v co nejlepším stavu – je jeho cílem udržovat

ji v takovém stavu, v jakém se dochovala a předat tak dědictví dalším generacím, aby

měly možnost ho využívat tak, jak ho lze využívat dnes.

Kunětická hora je využívána jako kulturní a přírodní atraktivita cestovního ruchu, který

je pro provoz památky nezbytný, neboť vybrané vstupné tvoří jeden z hlavních

finančních zdrojů. Dobrý stav atraktivity a turismus jsou na sobě vzájemně závislé.

Management zpřístupňuje přírodní památku na celém jejím území ve stejné míře,

omezování pohybu návštěvníků zde není nutné. Část areálu (amfiteátr pod hradem) je

využívána pro menší kulturní akce a v případě festivalu České hrady.cz jako stanové

městečko. Samotný hrad je návštěvníkům zpřístupněn v rámci dvou okruhů (hradní

palác s věží a kaple sv. Kateřiny Alexandrijské), třetí možností je kombinace těchto

dvou okruhů za zvýhodněné vstupné (NPÚ: Kunětická hora, 2018).

Kulturní a přírodní památka Kunětická hora využívá 3 typy ochran: národní kulturní

památka, přírodní památka a evropsky významná lokalita. Všechny typy ochrany jsou

bez potíží aplikovány, zástupci jednotlivých stran spolupracují na společném cíli –

udržovat památku po stránce kulturní i environmentální v co nejlepším stavu.

Tato přírodní a kulturní atraktivita je propagována pomocí kulturních akcí, které se zde

každoročně pořádají. Podle Pešaty (2018), Vápeníkové (2016) a Jirouška (2017)

převažuje pozitivní dopad těchto akcí. Neohrožují životní ani socio-kulturní prostředí.

K propagaci je také využíván oficiální web a sociální sítě (Facebook a Instagram).

58

Jaký vliv má návštěvnost na areál Kunětické hory z pohledu ekonomického, socio-

kulturního a environmentálního?

Návštěvnost má na Kunětickou horu pozitivní vliv z pohledu ekonomického (výběr

vstupného) a environmentálního (šetrný přístup návštěvníků, pozitivně vnímaný sešlap).

Negativní dopad má návštěvnost z pohledu socio-kulturního v případě socio-kulturních

konfliktů s cyklisty, kteří se dostávají do střetu s pěšími návštěvníky. Ke konfliktům

dochází poměrně často (desítky za rok – Pecha, 2018) a je proto nutné jim předcházet,

snažit se je eliminovat. Návrhy na opatření viz předchozí kapitola Návrhy a doporučení.

Má návštěvnost v důsledku porovnání všech jejích dopadů spíše pozitivní nebo

negativní vliv na přírodní a kulturní atraktivitu Kunětickou horu?

V důsledku porovnání všech vlivů návštěvnosti lze říci, že návštěvnost má na přírodní

a kulturní atraktivitu Kunětickou horu spíše pozitivní vliv. Masové akce byly

eliminovány a umístěny mimo chráněné území, Kunětickou horu navštěvuje

akceptovatelný počet návštěvníků ročně (je stále aplikován marketing pro získání

většího počtu návštěvníků, jejich redukování kvůli překročení únosné kapacity doposud

nebylo nutné), převažuje pozitivní ekonomický a environmentální vliv návštěvnosti.

Probíhá zde cestovní ruch v souladu s principy udržitelnosti?

Cestovní ruch zde probíhá v souladu s principy udržitelnosti. Návštěvníci jsou vhodně

a dostatečně informování o hodnotě území, v kterém se nacházejí, 90 % jich dodržuje

návštěvní řád. Svou přítomností až na ojedinělé výjimky nenarušují udržitelnost

přírodní a kulturní atraktivity. Management přistupuje k ochraně památky zodpovědně,

zpřístupňuje ji v rámci hranice únosnosti využívání objektu a chráněného území.

59

7 Seznam zdrojů

[1] ARCODIA, C., WHITFORD, M. Festival attendance and the development of

social capital. Journal of Convention and Event Tourism, 2007, 8(2), pp. 1–18.

[2] Centrum ochrany přírody (Nasavrky). Plán péče o evropsky významnou lokalitu

Kunětická hora na období 2014-2022. Pardubice: Krajský úřad Pardubického

kraje, 2014. Dostupné také z: http://cop.iprofil.cz.

[3] COHEN, E. Traditions in the Qualitative Sociology of Tourism. Annals of

Tourism Research, 15, č. 1, Elsevier Science, Orlando, 1988 s. 29–46.

[4] NEWSOME, D., MOORE, S. AND DOWLING, R. Natural Area Tourism:

Ecology, Impacts and Management. Channel View Publications (Frankfurt

Lodge, Clevedon Hall, Victoria Road, Clevedon BS21 7HH, The United

Kingdom, 2002, xii+340 pp, ISBN 1-853150-24-5.

[5] DWYER, L., MELLOR, R., MISTILIS, N., & MULES, T. A framework for

assessing tangible and intangible impacts of events and conventions. Event

Management, 2000, 6(3), pp. 175–189.

[6] EAGLES, P. J. F., McCOOL, S. F., HAYNES, Ch. D. Sustainable Tourism in

Protected Areas: Guidelines for Planning and Management. UNEP/IUCN

(World Commission on Protected Areas)/WTO, Best Practice Protected Area

Guidelines Series No. 8, pp. 183., 2002. ISBN 2-8317-0648-3.

[7] HILLERY, M. ET AL. Tourist Perception of Environmental Impact. In: Annals

of Tourism Research, 2001. Vol. 28, No. 4, pp. 853–867.

[8] HOLEČEK, J. a GIRSA, V. Péče o historický stavební fond v území Český

Krumlov. Interní materiál MÚ Český Krumlov, Praha a Český Krumlov, 2001.

70 s.

[9] HOUŠKA, P. Environmentální aspekty potenciálu území pro cestovní ruch.

Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2014. ISBN 978-80-7452-041-9,

s. 5.

[10] HSIN-JUNG HSIEH, SHIANN-FAR KUNG: The linkage analysis of

environmental impact of tourism industry. The 3rd International Conference on

Sustainable Future for Human Security SUSTAIN 2012. Procedia

Environmental Sciences 17, 2013, pp. 658–665. Dostupné na

www.sciencedirect.com.

[11] Chráněná území v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online].

San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit. 2018-02-02]. Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chráněná_území_v_Česku.

60

[12] JETENSKÝ, J.. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Jiráskova 1665, 530 02 Pardubice I, 22. 2. 2018.

[13] JIROUŠEK, M. Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré

Hradiště. 27. 11. 2017.

[14] JIROUŠEK, M.. Kunětická hora Pernštejnská: Kunětická hora, jako

dominanta východočeského Polabí poutala pozornost člověka již od

pravěku. Vlastivědné listy Pardubického kraje [online]. 2012, (2) [cit. 2018-01-

27]. Dostupné z: http://www.kraj.kppardubicka.cz/stranky/cti-

prispevky.php?id=Kuneticka_hora_Pernstejnska.

[15] LEDNICKÝ, V. a PYKA, J. Management turistické destinace. Karviná:

Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2011.

ISBN 978-80-7248-637-3.

[16] Magistrát města Pardubic. Znovunalezený klenot Polabí. To jsou

Pardubice/This is Pardubice. Pardubice, 2017, 7.(jaro/léto), s. 10–15.

[17] MEDLIK, S. Dictionary of Travel, Tourism and Hospitality. Butterworth

Heinemann, The United Kingdom, 1996. ISBN 0750628642, s. 317.

[18] MIRELA STEFÃNICA, GINA IONELA BUTNARU: Research on

tourists’ perception of the relationship between tourism and environment. 7th

International Conference on Globalization and Higher Education in Economics

and Business Administration, GEBA 2013. Procedia Economics and Finance 20

(2015) 595–600. Dostupné na www.sciencedirect.com.

[19] Národní památkový ústav. Kunětická hora: oficiální webová prezentace

státního hradu. Historie [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné z:

https://www.hrad-kunetickahora.cz/cs/o-hradu/historie.

[20] Národní památkový ústav. Kunětická hora: oficiální webová prezentace

státního hradu [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: https://www.hrad-

kunetickahora.cz/cs.

[21] Natura 2000. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San

Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2017 [cit. 2018-01-27]. Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Natura_2000.

[22] PÁSKOVÁ, M. Dědictví pro turismus nebo turismus pro dědictví?

Veřejná správa, 13, č. 2, MV ČR, Praha, 2002 s. 12, 21–22.

[23] PÁSKOVÁ, M. Udržitelný cestovní ruch a regionální rozvoj.

(Přednáška.) Univerzita Hradec Králové, 2016.

61

[24] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec

Králové: Gaudeamus, 2014. ISBN 978-80-7435-329-1. s. 38–80.

[25] PECHA, M. Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré

Hradiště, 29. 10. 2016.

[26] PECHA, M. Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré

Hradiště, 28. 2. 2018.

[27] PEŠATA, M. Krajský úřad pro Pardubický kraj, oddělení ochrany

přírody, odbor životního prostředí a zemědělství. Komenského nám. 120, 530 02

Pardubice I. 2. 3. 2018.

[28] PLNÁ, V. Lidé versus příroda. Hnízdění sokola stěhovavého nad

turistickou stezkou, prezentace na Semináři udržitelného cestovního ruchu

v chráněných územích, Příkazy, 7.-8. 6. 2007.

[29] POUTA, E. ET AL. Profiling recreational users of national parks,

national hiking areas and wilderness areas in Finland. In: SIC MMVFRP,

2004. pp. 347-354.

[30] REID, S. Identifying social consequences of rural events. Event

Management, 2007, 11, pp. 89–98.

[31] RYAN, Ch. Recreation Tourism – a Social Science Perspective.

Routledge, London, 1991, 227 s.

[32] SAAYMAN, M. EnRoute with tourism. Potchefstroom: Institute for

Tourism and Leisure Studies, 2000.

[33] Statistiky státního hradu Kunětická hora, pokladní systém Colosseum.

Správa státního hradu Kunětická hora, 533 52 Staré Hradiště. 21. 3. 2018.

[34] SZILÁGYI, Z. Regulation of Visitor Activities in the DINP. In: Visitor

information and visitor management, SIC MMVFRP, 2004 pp. 202–207.

[35] TROUSIL, Michal a Veronika JAŠÍKOVÁ. Úvod do tvorby odborných

prací. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Gaudemaus [i.e. Gaudeamus], 2015. ISBN

978-80-7435-542-4. s. 135.

[36] TURTON, S. M. Managing Environmental Impacts of Recreation and

Tourism in Rainforests of the Wet Tropics of Queensland World Heritage Area.

Geographical Research, 2005 Vol. 43, No. 2, pp. 140–151.

[37] VÁPENÍK, M. Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní

odbor Pardubice, dopravní inspektorát. Rožkova 2757, 530 02 Pardubice.

8. 3. 2018.

62

[38] VÁPENÍKOVÁ, L. (Seminární práce: Dopady kulturních akcí na

udržitelnost Kunětické hory) Hradec Králové, Univerzita Hradec Králové, 2016.

s. 1, 12.

[39] Ráby. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation [cit. 2016-11-11]. Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ráby

[40] ZELENKA, J. a PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu.

Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-

7201-880-2. s. 292, 463, 583.

[41] ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu: Trendy a determinanty trhu-

celosvětové. Prezentace na kurzu Informatika a Marketing cestovního ruchu,

Univerzita Hradec Králové, 2017.

[42] ZELENKA, J. Udržitelný cestovní ruch: management cestovního ruchu v

chráněných územích. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. Recenzované

monografie. ISBN 978-80-7435-244-7. s. 29, 104–154.

63

8 Přílohy

8.1 Příloha č. 1 - seznam obrázků ............................................................................. i

8.2 Příloha č. 2 - seznam tabulek .............................................................................. i

8.3 Příloha č. 3 – programy kulturních akcích v roce 2012 a 2017 .......................... i

8.4 Příloha č. 4 – přehled zvláště chráněných druhů .............................................. vi

8.5 Příloha č. 5 – péče o území ............................................................................. viii

8.6 Příloha č. 6 – podklad pro zadání bakalářské práce .......................................... xi

Přílohy č. 1 a 2

i

Příloha č. 1 - seznam obrázků

Obrázek 1: Kunětická hora ............................................................................................... 2

Obrázek 2: Orientační mapa s vyznačením území přírodní památky a ochranného pásma

Kunětická hora ................................................................................................................ 23

Obrázek 3: Územní vymezení přírodní památky a EVL ................................................ 23

Obrázek 4: Informování návštěvníků pomocí technologie Bluetooth ............................ 30

Obrázek 5: Příklad cyklisty porušujícího zákaz vjezdu.................................................. 32

Obrázek 6: Prostor pro stanové městečko v době konání festivalu České hrady.cz ...... 34

Obrázek 7: Běžecký závod za běžného provozu ............................................................ 37

Obrázek 8: Značení závodu v terénu .............................................................................. 37

Obrázek 9: Architektura Dušana Jurkoviče na Kunětické hoře ve 20. letech 20. st. ..... 39

Obrázek 10: Často sečené prostory amfiteátru (dějiště některých kulturních akcí) ....... 42

Obrázek 11: Ukázka vyšlapaných cest k vyhlídce na hradbách ..................................... 43

Obrázek 12: Vyšlapaná cesta u ohrady s jeleny ............................................................. 44

Obrázek 13: Informace pro návštěvníky u vstupu do EVL ............................................ 47

Obrázek 14: Bílý nátěr jako ochranné opatření proti okusu stromků ............................. 49

8.1 Příloha č. 2 - seznam tabulek

Tabulka 1: Přehled používaných zkratek.......................................................................... 4

Tabulka 2: Principy návštěvnického managementu ....................................................... 10

Tabulka 3: Konkrétní aktivity návštěvníků a jejich dopady ........................................... 18

Tabulka 4: Návštěvnost hradu Kunětická hora v posledních pěti letech ........................ 38

8.2 Příloha č. 3 – programy kulturních akcích v roce 2012 a 2017

Programy kulturních akcí poskytl referent majetkové správy M. Pecha.

Příloha č. 3

ii

30. 3.

Program akcí na Kunětické hoře v roce 2012

Rozsvěcení hradu

Lampionový průvod z parkoviště na hrad, rozsvícení hradu a večerní prohlídky. Sraz

účastníků v 19.30 na parkovišti pod hradem, lampiony s sebou.

30. 4. Let čarodějnic

Zábavní odpolední a večerní program v amfiteátru pod hradem. Areál bude otevřen od 15

hodin. Více na www.letcarodejnic.cz

8. 5. Velký střelecký den s SHŠ Corporal

Výstava a praktické ukázky palných zbraní od husitství po II. světovou válku na hradním

rondelu.

14. 5. - 15. 5. Faber

Divadelně-didaktický projekt pro mateřské školky a první stupeň základních škol

v amfiteátru pod hradem. Více informací o projektu na www.faber.cz

21. 5. - 25. 5. Jak se peče písnička

Pohádkový program pro mateřské školy na nádvoří a v hradním paláci od 9 do 16 hodin.

29. 5. - 1. 6. Putování světem antických her

Didaktický projekt pro školní skupiny na hradním nádvoří, spojený s prohlídkou hradu.

Další informace a objednávky na www.armentum.cz

25. 5. – 1. 7. Letní divadelní scéna VČD Pardubice

Sen noci svatojánské (premiéra), Čachtická paní, Tajemný hrad v Karpatech

Každý víkend ve 20.30 na rondelu u hradu, více informací na www.vcd.cz

8. 6. - 9. 6.

Průvod pernštejnské rodiny z Pardubic na Kunětickou horu Doprovodný program 8.

6. v Pardubicích a 9. 6. na Kunětické hoře.

8. 7. Sokolnictví na Kunětické hoře

Celodenní výstava dravých ptáků a loveckých psů. Výcvikové ukázky na hradním nádvoří

v 11, 14 a 16 hodin.

Příloha č. 3

iii

15. 7. Festival dobových řemesel

Ukázky tradičních lidových řemesel a prodejní trh na nádvoří i v interiérech hradu.

22. 7. Král na hradě

Připomínka návštěvy Vladislava Jagellonského, který zde před 515 lety pasoval syny

Viléma z Pernštejna na rytíře. V 11, 14 a 16 hodin se bude v interiérech hradu odehrávat

ceremonie pasování.

27. 7. - 28. 7. Hudební festival Hrady.cz

Hudební festival v amfiteátru pod hradem za účasti předních interpretů české a slovenské

hudební scény. Další informace a program na www.ceskehrady.cz

2. 8. Michal Hromek

Koncert keltské a ostrovní hudby v Rytířském sále hradního paláce. Začátek v 19 hodin.

Více na www.michal.hromek.net.

10. 8. - 12. 8. Tradiční motosraz

V amfiteátru pod hradem.

17. 8.

Věra Špinarová

Koncert v amfiteátru pod hradem.

26. 8. Dětský den na hradě

Oblíbená akce pro děti na závěr prázdnin. Den plný originálních her a soutěží s SHŠ

Corporal na hradním nádvoří.

1. 9. Hradozámecká noc

Vyvrcholení sezóny. Netradiční večerní prohlídky hradu a bohatý kulturní program,

korunovaný mimořádným vystoupením zpěvačky Szidi Tobias. Kunětická hora byla pro

letošek zvolena pilotním objektem Hradozámecké noci. Areál bude zpřístupněn od 19.30.

29. 9. Inspirace vědomí srdce

Festival esoteriky. Přednášky, dílny, trhy a doprovodný kulturní program na nádvoří

hradu.

Příloha č. 3

iv

Legenda:

Hlavní akce Pernštejnského roku

Doplňkové akce k Pernštejnskému roku

Oživlé památky

6. 10. - 7. 10. Od parforsních honů k Velké pardubické

Vystoupení trubačů s výkladem o parforsních honech a vzniku slavných koňských dostihů,

vždy v 11.00, 13.15 a 15.30 hodin.

Příloha č. 3

v

Program kulturních akcí na Kunětické hoře v roce 2017

1. 1. NOVOROČNÍ VÝSTUP NA VĚŽ

Zpřístupnění hradní věže a části expozic od 13 do 15 hodin

13. 5. PŘELET PIVNÍCH PÍP

Festival minipivovarů, domovarníků a přátel dobrého piva na hradním nádvoří

22. 5. - 26. 5. O ČARODĚJNICI XSÍXSÁŘE

Pohádkový program pro objednané MŠ z tvůrčí dílny Marka Dobrodinského

25. 5. – 5. 7. LETNÍ DIVADELNÍ SCÉNA VČD PARDUBICE

Divadelní představení na rondelu pod věží. Limonádový Joe a Kráska a zvíře

9. 7. HRAD ŘEMESLNÍKŮ

Festival lidových řemesel

16. 7. KRÁL NA HRADĚ

Návštěva krále Vladislava Jagellonského na Kunětické hoře + dobové vojenské ležení

21. 7. - 22. 7. FESTIVAL ČESKÉ HRADY.CZ

Hudební festival v podhradí

1. 8. MICHAL HROMEK CONSORT

Koncert irské a skotské hudby v Rytířském sále hradního paláce

26. 8. HRADOZÁMECKÁ NOC + LAMPIONOVÝ PRŮVOD

Noční prohlídky s doprovodným programem a lampionovým průvodem od 20 hodin

10. 9. DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ Bezplatné zpřístupnění pernštejnských sklepení pod hradním nádvořím spojené s ochutnávkou vín

16. 9. KUNĚTICKÉ VINOBRANÍ Celodenní degustace vybraných vín a doprovodný program pro celou rodinu

1. 10. OD PARFORSNÍCH HONŮ K VELKÉ PARDUBICKÉ

Vystoupení trubačů s výkladem o parforsních honech a vzniku slavných koňských dostihů

Příloha č. 4

vi

8.3 Příloha č. 4 – přehled zvláště chráněných druhů

Zdroj: Centrum ochrany přírody, 2014

Příloha č. 4

vii

Příloha č. 5

viii

8.4 Příloha č. 5 – péče o území

Zdroj: Centrum ochrany přírody, 2014

Příloha č. 5

ix

Příloha č. 5

x

Příloha č. 6

xi

8.5 Příloha č. 6 – podklad pro zadání bakalářské práce