Dny otevřenýchdveří na ZČU

Evropské hlavníměsto kultury

Kognitivnírevoluce

V současné době jsi tzv. „Junior Professor“ na Ruhrské univerzitě v Bochumi (v originále Ruhr-Universität Bochum (Ruhr je řeka vlé-vající se do Rýna, pozn. autora). Jak dlouhá byla a kudy vedla cesta z Plzně do Bochumi?

Vše začalo v  září 2000 možností doktorského studia v  nizozemském Eindhovenu na tamější technické univerzitě, které mi pomohl realizovat prof. Vlček z Katedry fyziky FAV ZČU. Po čtyřech letech jsem pak nastoupil v  německé Bochumi jako vědecký asistent. V  roce 2010 jsem pak vyhrál výběrové řízení na takzvaného „Junior Professor“ a mám tam teď svou vlastní skupinu.

Máš výjimečnou možnost srovnat studium a  vůbec vysokoškolské prostředí ve třech zemích, které z něj vychází nejlépe?

To se dá jen těžko porovnat, protože každé pro-středí nabízí něco jiného. V Plzni nás bylo v roč-níku jen kolem deseti, což mělo tu výhodu, že jsme měli velmi dobrý kontakt s docenty a pro-fesory na katedře. V Eindhovenu a v Bochumi je v  ročníku mnohem více studentů a  studium je tudíž více anonymní. Na druhou stranu mají stu-denti mnohem větší výběr možných studijních oborů. V Bochumi je například možné studovat fyziku od astrofyziky, přes částicovou fyziku, fy-

ziku pevných látek až po fyziku plazmatu. Jinak mi studijní prostředí v Německu a v Plzni připadá velmi podobné. Toto prostředí je ale výrazně od-lišné v Nizozemí, které je mnohem bližší americ-kým univerzitám. Studenti, a hlavně doktorandi jsou extrémně motivovaní,  prostředí je velmi konkurenční a soutěživé s důrazem na úspěch. Jednou jsme byli s jedním nizozemským kolegou navrženi do soutěže pro doktorandy o  nejlepší konferenční přednášku. Aby se zvýšila naše šance na úspěch, dostali jsme hned profesionál-ní školení o tom, jak správně přednášet.

Více na straně 4

Západočeská univerzita v Plzni je hrdou součás-tí bohatého programu, který Plzeň letos nabízí svým návštěvníkům.

Najdete na stranách 6–7

Jednotlivé fakulty přivítaly návštěvníky ve svém zákulisí a ukázaly, co všechno svým studentům mohou nabídnout.

Najdete na stranách 30–31

Je možné propojení člověka a  techniky ve vzá-jemné symbióze, bez rizika ztráty vlastních schopností?

Najdete na stranách 22–23

www.zcu.cz únor 2015 / ročník 4 / číslo 3 / vydává Západočeská univerzita v Plzni

Jan Benedikt, český fyzik v Bochumi

Úvodník / Josef Mištera

Od 17. ledna jsme Západočeská univerzita v Ev-ropském hlavním městě kultury. Ohlasy ze svě-ta, od evropských komisařů i reakce samotných Plzeňanů jsou jednoznačné – Plzni se slavnostní zahájení roku 2015 vydařilo. Vedení města, kraje i EHMK 2015 pak v úvodních projevech přiznalo značnou zásluhu na tomto úspěchu naší univer-zitě, především FDU. Od samého počátku jsme pomáhali formovat základní koncept kandidatu-ry a  do přihlášky přispěli řadou vlastních pro-jektů, které se později začaly realizovat. Jsou to projekty, jimiž se zapisujeme do dějin umění, přeměňujeme prostředí kolem nás a umisťujeme viditelně naši univerzitu na kulturní mapu Evro-py a světa. Namátkou projekt Návrat Ladislava Sutnara: světoznámý designér obdržel čestné občanství města Plzně, na jeho rodný dům byla umístěna bronzová plaketa, je po něm nazvaná galerie a  fakulta, každoročně přijíždí ředitelé světových muzeí převzít z  rukou děkana Cenu Ladislava Sutnara. Ostatky Ladislava Sutnara se z NY vrátily do čestného hrobu v Plzni, bude otevřena jeho stálá expozice, proběhnou tři rozsáhlé výstavy a  odhalení jeho pomníku, vy-

dáme pět knih o jeho životě a díle. To je zřetelná stopa, kterou zanechá Západočeská univerzita v historii české kultury. Zahraniční publicity se už dočkal také ve světě nevídaný projekt monu-mentálních instalací Ohrožené a zaniklé kostely realizovaný našimi sochaři. Další velký projekt DesignMeeting přivede na univerzitu desítky evropských škol zabývajících se designem. Pů-jde o  událost spojenou s  velkorysou výstavou, množstvím zúčastněných pedagogů a  studen-tů, workshopů, přednášek, panelových diskuzí a  s  předáním národních i  mezinárodních cen. Fakulta designu a  umění Ladislava Sutnara je atraktivním centrem kulturních akcí a  hybate-lem uměleckých aktivit v širokém regionu. Proto také společenský večer pořádaný pro nejvý-znamnější hosty zahájení byl zde na FDU. Na programu byla fakultní výstava, na které jsme s potěšením vedle práce své prezentovali i spo-lupráci s FST i FAV a ukázali tak světu, že ZČU je centrem vzdělání, inovace i kultury.

Josef Mištera / FDULS

Tiráž

Západočeská univerzita v  Plzni a  Krajský úřad Plzeňského kraje ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR pořádaly 8. ledna 2015 v prostorách výzkumného centra NTIS seminář o  programech Evropské územní spolupráce, určený všem zájemcům o  danou problemati-ku. Cílem semináře bylo představit základní charakteristiku programů Evropské územní spolupráce, typy podporovaných aktivit, je-jich tematické zaměření a priority, fi nancování a další informace. Účastníci se dozvěděli bližší údaje k  programům meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE a  ESPON 2020, nadnárod-ní spolupráce CENTRAL EUROPE a  DANUBE a programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – ČR, které se budou v  České republice uskutečňovat v  období 2015–2020. Programy se v  současné době fi nalizují a  prv-ní výzvy pro předkládání projektů lze očekávat v  první polovině roku 2015. V  rámci semináře bude také stručně shrnuta implementace těch-to programů v období 2007–2013.

Kamila Kolářová / tisková mluvčí ZČU

Redakce Univerzitních novin se omlouvá paní Evě Valentové, zakladatelce MLJŠ, za dvě tis-kové chyby v  jejím článku „Vzpomínky a dojmy na první léta Mezinárodní letní jazykové ško-ly“, otištěném v  minulém čísle. Správný název článku je „První léta Mezinárodní letní jazy-kové školy“ a  podtitul „Vzpomínky a  dojmy“. Stejně tak vznikla tisková chyba ve skloňování slova „dudy“, kdy správný tvar v sedmém pádě zní „dudami“, a  ne „s  dudy“, jak bylo chybně uvedeno. Paní Evě Valentové se ještě jednou omlouváme.

Redakce

Redakční radaTereza Králová, kancléřka ZČUKamila Kolářová, tisková mluvčí ZČUJana Vaňková, proděkanka FPEJaroslav Fiřt, FELPetr Kavalí ř, NTC ZČU

ŠéfredaktorJaromír Novák, Vnější vztahy ZČU

Grafi cká úpravaJan Ježek, Vnější vztahy ZČU

Západočeská univerzita v Plzniodbor Vnější vztahyUniverzitní 8, 306 14 Plzeňunoviny@rek.zcu.cz+420 377 631 078Tisk: Bílý slon, s. r. o.Toto vydání vyšlo nákladem 1500 kusůEv. č. MK 41402/2011 OMA

Uzávěrka příštího čísla je 30. března 2015

Evropská spolupráce

Omluva paníEvě Valentové

Bc. Tomáš Hostýnekstudent Fakulty fi lozofi cké, studijní program Poli-tologie, obor Mezinárodní vztahy

Plzeň jakožto jedno ze dvou evropských hlavních měst kultury pro rok 2015 (společně s belgickým Monsem, historicky i  např. Reykjavík, Praha nebo Istanbul) navazuje na již poměrně letitou každoroční tradici, datující se k Aténám a  roku 1985 s cílem zvýraznit ono pouto společné his-torie a hodnot, vtělené do známého motta „jed-notni v  rozmanitosti“. Plzeň přistoupila k  této nelehké úloze velmi zodpovědně a  mnohaúrov-ňově, vždyť i  o  mě byl projeven zájem v  rámci projektu Živá hospoda, přesto pod tíhou zahra-ničních, byť nesmírně kvalitních programů se nemohu zbavit dojmu, že celková idea se lehce utápí v přílišné roztříštěnosti a absenci jedno-tící vize, se kterou by se Plzeňané mohli jedno-značně ztotožnit.

Mgr. Dominika Kožešníkovástudentka Fakulty fi lozofi cké, doktorský studijní program Archeologie, obor Archeologie

Kultura, která zasáhne každého, kdo v Plzni je, bez ohledu na jeho vlastní zájem o kulturu jako takovou (pestrost programu, zvláštní a speciální

akce, ale i omezení dopravy, nové konstrukce na náměstí). Možnost v  jednom městě zažít pře-hlídku mezinárodních akcí, které se jinde na svě-tě nemají možnost potkat ve stejném čase a na stejném místě či na sebe tematicky navazovat v rámci jednoho programu.

Mgr. Kateřina Dobrovolnástudentka Fakulty fi lozofi cké, doktorský studijní program Historické vědy, obor Etnologie

Znamená to příležitosti k utvoření alespoň krát-kodobých pracovních míst či možné získání praxe při spolupráci na projektu. Pokud některé pra-covní či praktikantské pozice vydrží i po skončení tohoto projektu, bude to pro místní obyvatele je-dině dobře. Pozornost upínající se v této době na Plzeň také není špatná (alespoň pro jednou jsme pro zbytek ČR zajímavější než Praha :). Mgr. Jitka Skálovástudentka Fakulty fi lozofi cké, doktorský studijní program Historické vědy, obor Etnologie

Jako rodačka z Plzně jsem velmi hrdá na to, že se „mému“ městu podařilo získat titul evropské-ho města kultury. Nejenže se povědomí o Plzni zvýší napříč Evropou, ale myslím, že získání titu-

lu prospěje i samotné Plzni například zlepšením vzhledu města a životního prostředí. Doufám, že si mnozí obyvatelé nejen České republiky uvě-domí, že Plzeň není jen nějaké okrajové město známé především pivem, ale že je to kulturní město, které umí kulturu prezentovat a užít si ji.

Mgr. Eva Raškovástudentka Fakulty fi lozofi cké, studijní program Historické vědy, obor Historie

Plzeň jako EHMK pro mě znamená rozší ření po-vědomí o  samotném městě. Stejně jako mnozí spoluobčané mám od tohoto projektu velká oče-kávání. V  této souvislosti se těším na mnoho nových zážitků zejména v oblasti kultury. Bc. Miroslava Procházkovástudentka Fakulty fi lozofi cké, studijní program Humanitní studia, obor Evropská kulturní studia

Musím říci, že Plzeň si mě naprosto získala, přestože mým rodným městem je Praha. Fakt, že se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury 2015 jen dokazuje, že opravdu má co na-bídnout a má tu moc člověka okouzlit. Já osobně se velmi těším na všechny kulturní akce, které tento rok přinese.

Hlavní evropské město kultury?

10 důvodů, proč se vydat do Plzně

www.zcu.cz u-noviny / strana 3

• celoroční sezóna nového cirkusu se špičkový-mi zahraničními soubory

• výstavy k poctě Jiřímu Trnkovi a dalším před-ním českým i světovým umělců v Západočes-ké galerii a Galerii města Plzně

• nově otevřené bytové interiéry vytvořené Adolfem Loosem v Plzni

• nová budova Divadla J. K. Tyla, která je nej-modernějším divadelním prostorem u  nás, s programem Evropské divadelní sezóny

• poprvé vystavená cenná sbírka maorských portrétů plzeňského malí ře Gottfrieda Lin-dauera, dovezená z Nového Zélandu

• netradiční objevování barokních památek v Pl-zeňském kraji v rámci festivalu 9 týdnů baroka

• kulturní bohatství Plzně – tradiční festiva-ly, které se zapojily do Evropského hlavního města kultury speciálním programem (Mezi-národní festival Divadlo, speciální ročník fes-

tivalu Skupova Plzeň, fi lmový festival Finále, Západočeské muzeum s novými stálými expo-zicemi, Plzeňská fi lharmonie s rozšířeným pro-gramem Smetanovských dnů, festivaly Živá ulice, Divadelní léto pod plzeňským nebem, Apetitfest, Fakulta designu a umění Ladisla-va Sutnara ZČU s výstavními a vzdělávacími programy, nezávislá kulturní scéna Johan, Di-vadlo pod lampou a spousta dalších)

• industriální prostory nově využité ke kulturním akcím – DEPO2015, Papírna, Plzeň - Zastávka

• 3D planetárium v Techmania Science Center, první svého druhu v České republice

• přívětivé město se skvělými službami, prů-vodci a... nejlepším pivem přímo od zdroje!

Pokračování ze strany 1

Pro ty plzeňské studentky a studenty, kteří chtě-jí jiné prostředí poznat, mohu doporučit studijní pobyt Erasmus u nás v Bochumi.

Jak se liší typický student v ČR a v Evropě?

Nemůžu samozřejmě zobecňovat, ale z  mých zkušeností můžu říci, že studenti nebo dokto-randi v ČR jsou se stejnými znalostmi mnohem skromnější. A  přitom jsou ty znalosti mnohdy i lepší. Studenti v Německu či Nizozemí jsou se-bevědomější, kde to, co umí, nebo to, co dělají, umějí velmi dobře prodat.

Určitě ses setkal v  Nizozemí i  v  Německu s nějakým místním specifi kem...

Největším kulturním šokem byl pro mě holand-ský způsob stravování. Vůbec nejedí teplé obědy a na oběd si většinou nosí vlastní chleby. V uni-verzitní kantýně je k dostání také hlavně chleba, ke kterému se dokupují jednotlivé plátky sýra či

šunky. Vždy, když si kolegové v Bochumi stěžují na naši jídelnu, vylíčím jim holandské poměry.

Máš v plánu se na Západočeskou univerzitu vrátit jako vyučující?

Má pozice „Junior Professor“ v Bochumi je bo-hužel časově omezená – je jen na šest let, a tak momentálně intenzivně hledám novou pozici. A  návrat do Plzně je pro mne reálná alternati-va. Katedra fyziky je zde přístrojově špičkově vybavena, vědecké výsledky mají na vynikající světové úrovni a  i  platové podmínky se za po-sledních deset let velmi zlepšily. S profesorem Vlčkem mám i  vědeckou spolupráci v  rámci la-serové diagnostiky plazmatu a už jsem zde měl i seminární přednášku. Proto si svůj návrat do-kážu dobře představit.

Na co se zaměřuješ ve své vědecké práci a jaké jsou pro ni v Bochumi podmínky?

Mým největším projektem je zkoumání atmo-sférických výbojů aplikovaných v novém oboru

plazmové medicíny. Jen připomínám, že plaz-ma je plyn obsahující volné elektrony a ionty a  známe ho například ze zářivek či jako oblouk na svařování. Pomocí vhodně aplikovaného vyso-kofrekvenčního napětí je možné zionizovat např. helium, argon nebo i  vzduch takovým způso-bem, že použitý plyn zůstane chladný, ale volné elektrony jsou urychlené na teplotu přesahující deset tisíc kelvinů. Tyto elektrony pak iniciu-jí chemické reakce a  excitují či ionizují atomy a  molekuly. Takto vytvořený chladný výboj lze vytvořit přímo na kůži, či dokonce, s pomocí en-doskopu, i uvnitř pacienta, a využít jej k terapii. Ukazuje se, že takové výboje dokáží velmi efek-tivně sterilizovat například chronické bércové vředy, či dokonce pomoci při terapii rakoviny. Porozumět interakci různých volných radikálů, iontů, elektronů, fotonů a  elektrického pole vytvořeného plazmatem s bakteriemi, buňkami či tkáněmi je interdisciplinární a velmi zajímavý projekt. Dále se věnuji diagnostice plazmatu pomocí hmotnostní a  laserové spektroskopie a  také studiu růstu tenkých vrstev z  nízkotla-kých a atmosférických výbojů. V Bochumi jsou

Jan Benedikt mně kdysi, řekl, že si od něj jednoupřečtu vědecké články. Já mu na to odpověděl, že až se tak stane, udělám s ním rozhovor do novin. Uteklo dvacet let a klukovské sny se staly realitou.

Český fyzik v Bochumi

2000 2003

2004

promoce na FAV ZČU, Česká republika stáž na Osaka University, Japonsko

Ph.D. na Eindhoven University of Technology, Holandsko

www.zcu.cz

ke studiu plazmatu ideální podmínky. Toto téma je jedním z nosných témat Bochumské univerzi-ty a v celém Německu máme největší koncen-traci vědců s  tímto zaměřením na akademické půdě. Plazmatu se věnuje celkem osm profeso-rů a asi dvě stě vědeckých pracovníků.

Vím, že často jezdíš po světě přednášet. Kte-rá destinace na Tebe nejvíc zapůsobila?

Konference pořádané v  Asii jsou pro mě vždy zážitkem. Byl jsem zatím dvakrát v  Japonsku, přičemž jednou to byl tříměsíční studijní pobyt v Ósace ještě v rámci mého doktorského studia, a  jednou, předloni, v Pekingu. Jsem vždy fasci-nován úplně jinou kulturou, architekturou, jídlem a také tím, že pro místní jsou Evropa nebo Ame-rika vzdálené exotické země, o  kterých dávají cestopisné dokumenty v televizi. Navíc je během konferencích mnohem více interakce s místními

jak vědci, tak i  studenty, kteří při konferencích pomáhají s  organizací, a  tak se člověk setká s  věcmi, které jako turista normálně nezažije. Velmi mě pobavilo, když jsme jednou při společ-ném výletě v Japonsku viděli v botanické zahra-dě růži z Francie, která se jmenovala Charles de Gaule a mí japonští kolegové se smáli tomu, že se jmenuje jako letiště. Další příklad: karaoke večer se studenty, kdy nám jako zlatý hřeb ve-čera na závěr ukázali typickou „Japanese cultu-re“ – vzali nás do centra plného fotoautomatů a udělali si s námi společnou fotku.

Než se zase potkáme u nějakého rozhovoru, možná uplyne dalších dvacet let. Zkus si tuh-le dobu teď jako vědec představit a řekni mi, co bude nejvíc jiné?

Moje vize fyzika optimisty je taková: během ná-sledujících let se uskuteční velký pokrok v tech-

nologii uskladnění elektrické energie. Budou dostupné baterie s  desetinásobnou kapacitou než současně lithiové baterie, zvládneme efek-tivní využití solární energie při přeměně (recyk-laci) CO2 na tekutá paliva a vodík se stane díky funkční a rentabilní technologii vodíkových pali-vových článků novým zdrojem energie pro naši společnost. To vše v souladu s pokračující mini-aturizací výpočetní techniky, jejíž boom zažívá-me již dnes v našich „smartphonech“. Ohromný pokrok přinášející nové možnosti léčení a před-cházení chorob jako třeba rakovina lze také oče-kávat na poli biomedicínských technologií a ge-netiky. Již dnes se čtení genomu neuvěřitelně zrychlilo a  zlevnilo a  jeho porozumění se stále rozšiřuje. Nechme se překvapit a já jsem pro to zase za dvacet let probrat.

Jaromír Novák / redakce

rozhovor s fyzikem Janem Benediktem, absolventem ZČUa vedoucím výzkumného týmu na Ruhr-Universität Bochum

20112009

20152010

Jan D. Skalny’s Prize- the best oral presentation at SAPP XVIII conference

Junior Professor na Ruhr-University Bochum,Německo

Hans-Werner-Osthoff Plasma Physics Prize

u-noviny / strana 4–5

Sezóna nového cirkusu se zahraničními soubory a domácími premiérami, unikátní Trnkovské vý-stavy z dílny jeho syna a vnuka, hostování bratří Bubeníčků, tajuplné maorské portréty plzeňské-ho rodáka Gottfrieda Lindauera, festival světla a umění ve veřejném prostoru, výstava součas-ného designu v  industriálních areálech, oživení barokních památek Plzeňského kraje dobovou hudbou, divadlem, ohňostroji i  gastronomií, otevření restaurovaných Loosových interiérů, průvodce po skrytých příbězích obyvatel města Plzně, výstavy připomínající dílo Ladislava Sut-nara, velkolepé Slavnosti svobody s koncertem Lynyrd Skynyrd, hostování souboru choreogra-fky Sashi Waltz v  rámci festivalu Tanec Praha v  Plzni, “vyšperkované” tradiční festivaly jako Smetanovské dny, Finále, Divadlo či Živá ulice... To je jen malý výběr z  několika set akcí, které mohou spatřit a zažít od 17. ledna 2015 obyva-telé a návštěvníci Plzně a okolí v rámci projektu Evropské hlavní město kultury.

„Plzeň 2015 je nejrozsáhlejším kulturním pro-jektem v novodobé historii České republiky. Už jen za několik málo dnů se naše město otevře a  já věřím, že stejně tak, jako jsme dokázali v roce 2010 titul Evropské hlavní město kultury získat, ukážeme o  pět let později prostřednic-tvím připraveného celoročního programu, jaký potenciál naše město má,“ uvádí primátor měs-ta Plzně Martin Zrzavecký.

„Účelem projektu není ukázat v jednom roce co nejvíce z  lokální kultury, ale pomoci růst místním pořadatelům na evropskou úroveň, být aktivní v  evropském dialogu prostřednictvím kulturní spolupráce a  zapojovat co nejvíce pl-zeňské obyvatele,“ doplňuje Martin Baxa, ná-městek primátora pro oblast kultury, cestovní-ho ruchu, památkové péče a projektu Evropské hlavní město kultury.

Základní programová témata hledají vztah umění a  technologií a  objevují identitu Plzně v kontextu Evropy. Z tohoto pohledu se dotýkají osobností či příběhů spojených se západočes-kou metropolí, jako je Ladislav Sutnar, Adolf Loos nebo Jiří Trnka. „Plzeňský program není jen festivalová zábava, měl by mít dlouhodobý dopad na město i českou kulturní scénu. Živá při-

pomínka ikonických osobností spojených s Plzní v kombinaci s inovativními a originálními nápady umělců a organizátorů z celé Evropy tvoří unikát-ní mix velkých i malých událostí, kulturních akcí pro širokou veřejnost i úzce zaměřené publikum, jednorázových zážitků i  dlouhodobých rozvojo-vých projektů,“ vysvětluje programový ředitel projektu Jiří Sulženko.

Žánrově se program rozprostře od nového cir-kusu přes výstavy, koncerty, divadlo až po vzdělá-vací projekty a velké akce ve veřejném prostoru.

Projekt odstartoval 17. ledna 2015 slavnost-ním Otevřením Plzně, do něhož se zapojilo pod taktovkou Petra Formana či skladatele Marka Ivanoviče spolu s více než 150 umělci, akrobaty, herci a hudebníky celé město. Cesta čtyř průvo-dů vyvrcholila na hlavním náměstí rozezněním nových zvonů, největším videomappingem u nás od talentovaných výtvarníků ze studia 3dsense,

kteří už dříve pro Plzeň vytvořili animace dopro-vázející francouzský kolotoč na náměstí, a adre-nalinovým kouskem švýcarského provazochodce Davida Dimitriho. Celý zahajovací víkend od pát-ku do neděle žilo město v  klubech, městských sadech, náměstích, divadlech i galeriích.

Hned několik dní po zahájení se v  pestroba-revných šapitó rozběhla Sezóna nového cirku-su, která do listopadu nabídne sedm předních souborů z  Francie, Itálie, Španělska a  Švýcar-ska – Cirque Trottola s  Petit Théâtre Baraque, PSiRC, MagdaClan, Bêtes de foire, Akoreacro, Cirque Aïtal, provazochodce Davida Dimitriho a navíc premiéru našeho předního souboru Cirk La Putyka. Velcí i malí diváci se tak po celý rok mohou těšit na strhující představení, kde se pro-líná vrcholná akrobacie a žonglování s napětím, úžasem, humorem, klaunstvím, poetikou a s at-mosférou starých časů.

Každý měsíc pak nabídne minimálně jednu velkou akci ve veřejném prostoru a desítky men-

ších. Například v  únoru Plzeň rozsvítí Festival světla se světelnými instalacemi, mappingy, světelnými objekty i  interaktivními aplikacemi. V  březnu se otevře kreativní zóna DEPO2015, nový prostor pro kreativní průmysly, umění a  rozvoj talentu nejen v  Plzni. V  tomto magic-kém prostoru prosklené haly bývalého depa vznikne v  dubnu unikátní prostorová instalace významných osobností současného evropského designu – Wernera Aisslingera, Jiřího Příhody, Henryho Wielguse, Jana Plecháče nebo Maxima Velčovského a dalších. V květnu se stane Plzeň dějištěm monumentálních oslav 70. výročí konce 2. světové války, spojených s koncertem legen-dární americké kapely Lynyrd Skynyrd, známé díky hitu Sweet Home Alabama. V létě proběh-ne v  centru města multižánrový festival Živá ulice a v celém Plzeňském kraji 9 týdnů baroka – rozsáhlý program oživující unikátní barokní

památky dobovou hudbou, divadlem, ohňostroji i gastronomií, včetně premiéry barokní koruno-vační opery Costanza e fortezza na dobově věrné dřevěné kopii divadelní scény Florea Theatrum.

Program Divadla J. K. Tyla a dalších prostor obohatí také současné divadlo a tanec, napří-klad lednové vystoupení tanečního souboru Les Slovaks, v  rámci Tance Praha v  Plzni při-jede v červnu soubor Sasha Waltz and Guests nebo valonská dvojice Mossoux-Bonté a v čer-venci Plzeň uvidí soubor Les Ballets Bubeníček s novým programem.

Speciálně připravené výstavy výtvarného umění nabídnou Západočeská galerie a Galerie města Plzně. Například na výstavě Mnichov – zářící metropole umění budou zastoupena díla umělců reprezentujících slavnou mnichovskou malí řskou školu (Lovis Corinth, Ludwig Dill, Alexej von Jawlensky, Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Alfred Kubin, Wilhelm Leibl, Franz von Lenbach, Gabriel von Max, Václav Brožík, Lu-

Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015

www.zcu.cz

Plzeň 2015 nezapomene ani na menšiny a obyvatele všech národnostních i věkových kategorií.

děk Marold, Alfons Mucha, Hugo Steiner-Prag, Carl Thiemann, Joža Uprka a  mnoho dalších). Proslulého plzeňského rodáka Jiřího Trnku a  jeho dílo představí profi lová výstava Ateliér Jiřího Trnky, na kterou naváže interaktivní Za-hrada 2 – připravují je Trnkův syn Jan a  vnuk Matyáš. Z  Nového Zélandu poprvé do Evropy přiveze Západočeská galerie v Plzni jedinečnou sbírku 50 maorských portrétů plzeňského rodá-ka Gottfrieda Lindauera. Západočeské muzeum připomene odkaz světově proslulého designé-ra Ladislava Sutnara. Na speciální prohlídkové trase budou zpřístupněny unikátní bytové inte-riéry architekta Adolfa Loose. Zahájení provozu bývalého depa podtrhne výstava soch z vyřaze-ných kovových objektů Čestmíra Sušky.

Takzvané městské legendy poodhaluje pro-jekt nazvaný Skryté město, který návštěvníka díky webu www.mapa.skrytemesto.cz a mobil-ní aplikaci provede městem a  ukáže jim nejen výjimečné turistické trasy, ale také osobní pří-běhy, vzpomínky a  zážitky z  míst v  Plzni, která jsou běžně skryta.

Velká řada aktivit se věnuje veřejnému pro-storu s důrazem na zapojení obyvatel. Například program Pěstuj prostor umožňuje lidem dávat návrhy na zlepšení konkrétních míst ve městě, v  upravené podobě pak probíhá i  na školách. V rámci projektu Město jako výstava oživí skupi-na umělců pod kurátorským vedením Rostislava Koryčánka postupně po celý rok sedm zanedba-ným míst formou hravých instalací.

Plzeň 2015 nezapomene ani na menšiny a  obyvatele všech národnostních i  věkových kategorií. Například projekt Chaloupka strýčka Toma zapojuje do tvůrčích dílen cizince žijící v Plzni; jako poctu seniorům a vzdání holdu stáří připravuje choreograf Peter Jaško vystoupení u příležitosti Sletu sokolů v Plzni.

Během července se pro milovníky hudby oče-kává velká událost, kdy se přímo ve městě ode-hraje speciální edice festivalu Rock for People Europe, na kterém vystoupí špičkoví interpreti ze všech 28 členských států EU a mnozí další.

Plzeň 2015

u-noviny / strany 6–7

V čele ZČU jste stála od března 2011. Jak se z Vašeho pohledu univerzita za ty čtyři roky proměnila?

Musím říct, že ta proměna je opravdu značná. První dva roky ve funkci rektorky jsem neřešila téměř nic jiného než zděděné problémy právnic-ké fakulty. Věnovala jsem tomu skutečně hodně času, což se vyplatilo – v červnu 2013 jsme zno-vu získali akreditaci pro její magisterský studijní program. Fakultu jsme stabilizovali a  pozvolna se nám začalo dařit měnit veřejný obraz univer-zity v  její prospěch. Západočeská univerzita je nyní vnímána v  plné ší ři jejích pedagogických i  výzkumných aktivit. Máme unikátní symbiózu technických, přírodovědných, humanitních, zdra-votnických a uměleckých oborů, která z nás činí jednu z nejvíce heterogenních univerzit v České republice. Máme řadu vynikajících pedagogů a studentů, z jejichž úspěchů se společně radu-jeme. Když se nyní řekne Západočeská univer-zita, zní to hrdě, a na to jsem skutečně pyšná.

Ke kterým zásadním událostem ve studijní oblasti došlo během Vašeho působení ve funkci rektorky?

Především jsme získali prestižní evropské certi-fikáty ECTS Label a Diploma Supplement, které dokládají, že naše studijní prostředí plně odpoví-dá evropským standardům. Mám radost z nové, deváté Fakulty designu a umění Ladislava Sut-nara, která se stala neodmyslitelnou součástí

programu Evropského hlavního města kultury.Při kontrolách akreditační komise, které pro-

bíhaly v  letech 2011 až 2013, obhájila Západo-česká univerzita v  Plzni všech 34 doktorských oborů, akreditovaných na šesti fakultách. Pra-videlně jsme přicházeli s transparentními kroky, mezi něž patřilo například doplnění a zveřejnění archivu závěrečných prací, kde od roku 2011 ne-chybí ani jedna práce, nebo přijetí nového Stu-dijního a zkušebního řádu.

Zvýšil se rovněž zájem o mezinárodní spolu-práci s naší univerzitou: v současné době máme podepsáno 370 meziinstitucionálních smluv Erasmus+ a  téměř 90 bilaterálních smluv se zahraničními partnery ve 35 zemích světa. To ovlivnilo také nárůst mobilit: počet přijíždějících studentů stoupl na 405, vyjíždějících bylo 558.

Jak hodnotíte oblast vědy a výzkumu?

Západočeská univerzita v  Plzni patří k  úspěš-ným žadatelům o dotace na výzkumné projekty. Daří se jí získávat finanční prostředky na výzkum prostřednictvím vícezdrojového financování, kdy dostává peníze nejen od státu, ale také z projek-tů a komerčního výzkumu.

Ochrannou značkou pro výzkumnou činnost technických fakult jsou nová výzkumná centra, která jsme vybudovali z  operačního programu Výzkum a  vývoj pro inovace (OP VaVpI). K nej-větším událostem loňského roku patřilo otevření nové budovy výzkumného centra NTIS – Nové technologie pro informační společnost. Jedná

se o  jeden z  osmi projektů, které čerpají pro-středky přímo z Prioritní osy 1 – Evropská centra excelence. Druhé křídlo budovy je určeno zejmé-na pro výuku studentů Fakulty aplikovaných věd a bylo postaveno v rámci projektu CTPVV – Cen-trum technického a  přírodovědného vzdělávání a výzkumu. Na počátku příštího akademického roku otevřeme ještě budovy výzkumných center RTI – Regionálního technologického institutu a  RICE – Regionálního inovačního centra elek-trotechniky. Dalším projektem hrazeným z  OP VaVpI je CENTEM – Centrum nových technologií a materiálů, který funguje pod vysokoškolským ústavem Nové technologie – výzkumné cen-trum. Tento projekt nemá stavební část, jeho záměrem bylo pořídit potřebné přístrojové vy-bavení a již úspěšně zahájil svou činnost.

Výzkum a  vývoj na ZČU ale netvoří pouze nová centra – tato oblast je na vysoké úrovni napříč celou univerzitou. To dokládá i  fakt, že náš výzkumný výkon se od roku 2010 více než zdvojnásobil, a to jak po bodové, tak po finanční stránce. Institucionální podpora pro tuto oblast činila pro rok 2011 89 mil. Kč, v  letošním roce je to již 193 mil. Kč. Počet RIV bodů vzrostl z 30 tisíc v roce 2011 na 87 tisíc v roce 2015.

Jak univerzita rozvíjela spolupráci s průmy-slem a soukromým sektorem?

Od ledna loňského roku jsme spustili webo-vý portál pro komunikaci s  podnikovou sférou. Zástupci firem a  institucí z Plzeňského kraje již

Nejdůležitější byla týmová spolupráceNa konci února vystřídá ve funkci rektorku Ilonu Mauritzovou její nástupce Miroslav Holeček. Ohlédli jsme se proto společně s ní za uplynulými čtyřmi léty.

www.zcu.cz

dříve potvrdili, že mají o  spolupráci s  univerzi-tou zájem, avšak neznají mechanismus, jak ji zahájit. Komunikační portál jim proto zjednoduší hledání partnera na straně ZČU. Jeho cílem je rovněž podpora zaměstnanosti studentů – ti zde mohou najít témata pro své kvalifikační, semi-nární či ročníkové práce nebo nabídky na odbor-né stáže či praxe.

Podepsali jsme smlouvy o spolupráci s měs-tem Plzní, Plzeňským a  Karlovarským krajem. Spolupracujeme s bavorskou hospodářskou ko-morou a významnými plzeňskými podniky. Uza-vřeli jsme také rámcové smlouvy s  FC Viktoria Plzeň a HC Škoda Plzeň – naším zájmem je užší propojení sportu a vysokoškolského studia. Dal-ší smlouvy jsme podepsali například s  řediteli 17 středních škol a gymnázií z Plzeňského kraje, s nimiž nás také pojí společný cíl a tím je udržení kvalitních studentů v regionu.

Co Vám za ty čtyři roky udělalo největší radost?

Těch věcí byla celá řada. Pozorně jsem sledo-vala úspěchy našich studentů a  akademických pracovníků a vždy mě velice těšily, ať už se jed-nalo o oblast vědy, kultury, či sportu. Velkou ra-dost mám z rozvoje univerzitního kampusu, kde v posledních letech vznikají krásné nové budovy. Stejně tak mě těší další projekty, které jsme úspěšně dotáhli do konce: nové kavárny, Akade-mické centrum ZČU jako živé pulsující srdce uni-verzity uprostřed města či inspirující prostředí

nové knihovny. Mimochodem, ráda bych připo-mněla, že v letošním roce bude Plzeň podle pro-jektu Integrovaného plánu rozvoje města také Univerzitním městem 2015. Mám proto radost i z  fungující spolupráce s městem a krajem, od nichž jsme za poslední tři roky získali pro naše aktivity bezmála dvacet milionů korun.

A co Vám naopak dělalo starosti?

Všechny nás hodně potrápily veřejné zakázky, s jejichž složitou legislativou jsme se museli vy-rovnat, stejně jako ostatní univerzity s velkými projekty. Nově přijatý zákon o veřejných zakáz-kách a  zvyšující se byrokratická zátěž s sebou přinesly řadu nejasností a  rozporů, které nás negativně zasáhly a  projevily se především v  mezilidských vztazích. Překonali jsme však prvotní potíže týkající se komplikovaných před-pisů a  vybudovali fungující oddělení veřejných zakázek s jasně nastaveným systémem a pravi-dly pro řešitele.

Co bylo pro Vás ve funkci rektorky nejdůle-žitější?

Za nejdůležitější jsem vždy považovala týmovou spolupráci, schopnost myslet i na ostatní, a při-tom společně odvádět vynikající práci. A myslím, že se nám to dařilo – z jednotlivých fakult jsme dokázali využít to nejlepší pro budování dobrého jména celé univerzity, která se i  ve světových srovnáních řadí k vynikajícím institucím zejména

v oblasti výzkumných projektů a  jejich přenosu do praxe. Další důležitou oblastí, bez které ne-lze úspěšnou univerzitu budovat, je spokojenost studentů s nabídkou studia a zázemím instituce. V této oblasti se za posledních pár let podařilo dokončit celou řadu větších či menších projektů, například již zmíněné kavárny a velmi pěkné zá-zemí v centru Plzně či mobilní aplikace pro stu-denty a další záležitosti, které dělají studentský život na naší univerzitě příjemnější. A  protože jsme jedním z  největších zaměstnavatelů v  re-gionu, prioritou při řízení takové instituce je sa-mozřejmě i spokojenost zaměstnanců.

Vaše funkční období skončí na konci února. Jak bude Vaše další profesní směřování?

Byla jsem opětovně zvolena děkankou Fakulty zdravotnických studií a  vracím se tak na svoji domovskou fakultu, která je mojí srdeční zá-ležitostí. Moc se těším na svoje kolegy a  také na studenty, přiznám se, že každodenní kontakt s nimi mi chyběl, proto jsem se vždy ráda účast-nila akcí studentských organizací, na které jsem byla pravidelně zvána. Univerzitu tedy neopou-štím a  těší mě, že i  po další léta můžu zblízka sledovat její růst a přispívat k němu svou prací a zkušenostmi.

Kamila Kolářová / tisková mluvčí ZČU

u-noviny / strany 8–9

Kulturní maraton odstartoval 16. ledna, kdy byla v rámci slavnostního večera pro významné hos-ty Plzně 2015 zahájena rozsáhlá výstava toho nejlepšího z  FDU s  názvem Sutnarova fakulta. Hosté obklopeni uměleckými díly napříč všemi obory fakulty se v  budově, pro tento den pře-tvořené pomocí světelných i  prostorových in-stalací, stali svědky multimediálního programu. Jeho součástí byla módní show odehrávající se na mole, které bylo zároveň sochou, ukázky nejmodernější fi lmové techniky motion capture nebo prezentace mezifakultních projektů reali-zovaných ve spolupráci s FST a FAV, jako je plně funkční elektromobil, interaktivní srdce reagují-cí na zvuk nebo virtuální Mona Lisa, jeden z mo-derátorů večera. Hudebníci z  plzeňské konzer-vatoře uvedli jednotlivé části výstavy skladbami zkomponovanými speciálně pro tuto příležitost.

Výstavu mohli až do konce ledna navštívit zájemci z  řad široké veřejnosti. Mohli si pro-hlédnout originální šperky, obuv a oděvy, desít-ky plakátů, velkoformátové malby, fotografi cké práce oceněné na mezinárodních soutěžích, komiksové knihy i  tajemné pohádkové dveře, dětské hřiště, multimediální projekty, keramické výrobky, monumentální sochařské objekty před budovou školy, mobilní sochy a mnoho dalšího.

Elektromobil i pojízdné sochy

Zasloužený zájem budil během výstavy i v rám-ci jednoho ze slavnostních průvodů v  sobotu17. ledna červený elektromobil, který zde byl poprvé představen světu. Vozidlo pro dvě osoby je výsledkem spolupráce studentů FDU a  FST, kteří na něm pracovali pod vedením doc. Peli-kána a doc. Formánka dva semestry. Podvozek a  pohon jsou dílem studentů FST, jeho design včetně veškerých 3D podkladů pro výrobu jed-notlivých dílů z laminátu vytvořili studenti FDU. Na začátku bylo množství návrhů, pak 9 modelů

realizovaných metodou 3D tisku. Z nich pak vze-šel návrh vítězný, který studenti dopracovali do současné podoby.

Ikonami sobotního průvodu byly i  dvě „po-jízdné sochy”, které vytvořil odborný asistentMgA. Benedikt Tolar. První z aut pokrývá tisícov-ka malých zrcadel, která se při jízdě rozpohybují. Druhé auto, připomínající pásovce, je pokryto pohyblivými plechovými pláty. Tyto pojízdné so-chy budou po celý rok 2015 k vidění i na dalších akcích Evropského hlavního města kultury.

Co nás čeká v roce 2015

Rok 2015 bude na FDU ve znamení celé řady pro-jektů spojených s  Evropským hlavním městem kultury a s osobností Ladislava Sutnara. Projekt Návrat Ladislava Sutnara bude pokračovat vý-stavním cyklem představujícím Sutnarovu knižní, malířskou a  užitou tvorbu. Rozsáhlou výstavou vyvrcholí mezinárodní soutěžní projekt pro mladé umělce s názvem Hommage à Sutnar / Evropa, kultura. Bude vydáno pět publikací věnovaných Ladislavu Sutnarovi, vznikne i  televizní doku-ment a  rozhlasové pásmo o  jeho životě a  díle včetně rozhovorů s  jeho synem Radoslavem. V prostorách Západočeského muzea v Plzni bude otevřena stálá expozice věnovaná jeho dílu.

Dalším smělým projektem roku 2015 jeDesignMeeting, týdenní setkání představitelů desítek českých i zahraničních uměleckých škol, zahrnující výstavu, přednášky, panelové disku-se, prezentace a udílení prestižních cen. Třemi novými studentskými realizacemi na místech zaniklých a zchátralých kostelů bude pokračovat úspěšný landartový projekt Zaniklé a ohrožené kostely. Jeho součástí bude i monografi e a  te-levizní dokument mapující stopu prof. Jiřího Be-ránka a jeho studentů v Plzeňském kraji.

Pokračovat budou i již tradiční projekty, jako je Cena Ladislava Sutnara, Mezinárodní foto-

grafi cké sympozium Plzeň, letní škola ArtCamp, soutěž pro studenty středních škol Teendesign, vzdělávací program ArtsManagement a  další. Čeká nás i rozsáhlá výroční výstava mezinárod-ního projektu Figurama a ve spolupráci s Mezi-národním bienále kresby Plzeň bude realizována výstava Monumentální kresba. Rok 2015, kdy budou oči celé Evropy směřovat k  Plzni, bude rokem náročným, ale také rokem plným příležitostí. Fakulta designu a umění Ladi-slava Sutnara je rozhodně stoprocentně využije.

ArtCamp 2015

Co mají společného americký storyboardista, který pracoval na fi lmech, jako jsou Hvězdné války nebo Iluzionista, italský automobilový de-signer, polský odborník na arteterapii nebo ředi-tel festivalu digitálního umění z Francie? Všichni se sejdou v  červenci 2015 na Fakultě designu a  umění Ladislava Sutnara, aby zde vedli kur-zy jedenáctého ročníku mezinárodní letní školy umění ArtCamp.

Artcamp v  hlavním městě evropské kultury bude výjímečný svým rozsahem i obsahem. Pro rok 2015 má v nabídce pestrou paletu kurzů s řa-dou novinek, přivede zajímavé zahraniční osob-nosti, chybět nebude ani atraktivní odpolední a večerní program.

Kurzy určené pro současné i  budoucí stu-denty umění, zkušené umělce i  širokou veřej-nost proběhnou 13.–31. července. Sledujtewww.fdu.zcu.cz/artcamp, kde brzy najdete in-formace k nabídce kurzů i online registraci.

Pro možnost zúčastnit se letní školy ArtCamp zdarma nebo se slevou se mohou středoškolá-ci a studenti vyšších odborných škol zapojit do soutěže Teendesign 2015, tentokrát na téma „Sutnar žije”. Sledujte www.fdu.zcu.cz.

FDU

JsmeSutnarovafakultaRok 2015 je rokem Plzně, rokem kultury a rokem Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. V souvislosti s projektem Evropské hlavní město kultury 2015 nás čeká celá řada projektů. Nejrozsáhlejší z nich je Návrat Ladislava Sutnara.

www.zcu.cz

u-noviny / strany 10–11

Narodil se v r. 1986. Původně je vyučený letec-ký mechanik. Pak vystudoval Leteckou fakultu Technické univerzity v Košicích. Od srpna 2011 je na Katedře energetických strojů a  zařízení FST ZČU, kde studuje doktorandské studium, přednáší odborné předměty a  působí rovněž jako vědecko-výzkumný pracovník. Výsledky své práce prezentuje jak na tuzemských, tak zahra-ničních konferencích. Kromě rodné slovenštiny hovoří také plynule česky, anglicky a maďarsky.

Romane, co Tě přivedlo na ZČU v Plzni?

Katedra energetických strojů a zařízení na Fakul-tě strojní spolupracuje dlouhodobě s Technickou univerzitou v Košicích, konkrétně s Fakultou le-teckou. Během studia jsem se dozvěděl o mož-nostech studia na energetice zde v Plzni, které je zaměřeno na turbostroje a jadernou energetiku. Jelikož mám vystudovaný obor Provoz letadel, který zahrnoval i znalosti v oblasti leteckých mo-torů, zaujala mě možnost prohloubit si znalosti v oblasti turbostrojů. Při studiu se nabízela také možnost práce v  oblasti výzkumu, tak jsem se chopil příležitosti a využil jsem nabídky. Přihlásil jsem se na doktorské studium a zároveň jsem se stal i zaměstnancem katedry energetiky. Pokud vím, tak Ty jsi původem ze Slovenska, měl jsi nějaké problémy s integrací?

Co se týče administrativních záležitostí, tak vše šlo vyřídit velice rychle. Dá se říct, že po prvním

týdnu jsem měl všechny dokumenty v pořádku. Lidé na univerzitě i na úřadech byli velice vstříc-ní, nemám žádnou negativní zkušenost.

A co Plzeň jako taková?

Plzeň je krásné město, je tady vždy co dělat, z mého pohledu je zde enormní množství aktivit. Rád jezdím na kole a okolí Plzně je na to perfekt-ní. Taky je to zde ideální pro kulturní vyžití. Rád chodím na koncerty, do kina nebo do divadla. Jelikož bydlím poblíž hokejového stadionu, tak určitě taky hokej a občas si zajdu i na Viktorku. Samozřejmě v  neposlední řadě musím zmínit, že rád zajdu i na pivo, když už jsme tady přímo u zdroje (smích).

Mluvíš česky, nebo slovensky?

Ze začátku jsem mluvil jenom slovensky, s čímž jsem se tady nikdy nedostal do potíží. Jak se ale člověk pohybuje v  českém prostředí, po-stupně se přetransformuje a začne mluvit čes-ky. Uvítali to kolegové i mí studenti, kteří občas měli problém porozumět některým výrazům.

Takže Ty učíš...

Ano. Jako doktorand jsem se zapojil do výuky. Mám na starosti cvičení z  Termomechaniky, Mechaniky tekutin a přednáším předmět Teorie proudových strojů.

Je to Tvoje první zkušenost s přednášením?

Během studia se nás učitelé snažili vést cestou, abychom měli dovednosti i v oblasti prezentace, takže to až takový šok nebyl, nicméně před prv-ním cvičením jsem měl hroznou trému.

Ale zvládnul jsi to v pohodě, ne?

Na přípravu výuky věnuji hodně času, aby z od-borného hlediska bylo vždy všechno v  napros-tém pořádku, nevznikaly nejasnosti a  aby to navazovalo co nejvíc na látku, která byla před-nášena. A dle hodnocení výuky na portálu se mi to zatím daří. V současnosti je už ta výuka rutin-ní záležitost a spíš se na ni těším. Čím se zabýváš, když neučíš?

Jako doktorand se samozřejmě snažím dokončit své studium. Letos bych měl dopsat disertační práci a splnit podmínky pro získání titulu Ph.D. Ve své disertaci se zabývám nestacionárním prouděním v  turbostrojích. Také se hodně ško-lím. Vedoucí katedry Zdeněk Jůza mi umožňuje školit se v  prestižních institucích jako The von Karman Institute of Fluid Dynamics v  Belgii nebo Akademie věd ČR a  Ústav Termomecha-niky v  Praze, kde přednášejí světové špičky v našem oboru. V neposlední řadě jsem ale také zaměstnancem katedry. Zabývám se hlavně CFD simulacemi proudění, kde řešíme zajímavé, ale hlavně praktické věci pro potřeby průmyslu.

Student doktorského studia, který provázal výuku mladších generací na Fakultě strojní s výzkumnými projekty pro průmyslové podniky.

Energetik současnosti

www.zcu.cz

Co Tě nejvíce baví na Katedře energetiky?

Vzhledem k tomu, jaké je zaměření katedry, tak hlavně praktická práce. Zajímavé na tom je, že ještě před tím, než se něco vyrobí, máte mož-nost nahlédnout do budoucího systému a vyše-třovat jeho chování, jak to bude pracovat, a od-vodit pak závěry, které umožní bezproblémový chod v  praxi. Samozřejmě, že mě baví dělat s mladými lidmi a předávat jim zkušenosti a po-

znatky. Nově jsem i  vedoucí oddělení výpočtů na katedře, kde mám zodpovědnost za zakázky a  projekty, o  které katedra nemá nouzi. Práce s podřízenými je pro mě úplně nová. Znamená to, že všechno neděláš sám?

Ne, vůbec (smích). Já řeším vždy jenom část problému, která se zabývá prouděním nebo pře-

stupem tepla. Katedra energetických strojů a za-řízení, kde jsem zaměstnán, spolupracuje s řadou fi rem jako například Doosan Škodan Power nebo Škoda Jaderné strojírenství a  mnoho problémů řešíme společně s odborníky z těchto fi rem. Právě to se mi na mé práci líbí. Jako inženýr se potkáte s řadou různorodých problémů, díky nim rostete jako odborník a  máte z  toho dobrý pocit. Navíc je tady možnost publikovat výsledky na zahranič-ních konferencích a trochu se zviditelnit ve světě.

Máš nějaké zahraniční publikace?

Ano mám. Již 2 roky po sobě se mi podařilo pu-blikovat na konferenci ASME, což je prestižní konference v USA. Taky jsem publikoval a před-nášel výsledky výzkumu z katedry v Polsku nebo Německu. Výhodou těchto konferencí je, že potkáte a poznáte lidi z oboru, můžete navázat zahraniční kontakty a další spolupráci.

Už se Ti něco takového podařilo?

Zrovna tento podzim jsem strávil tři měsíce v  Drážďanech v  Německu. Jednalo se o  stáž, kde jsem pracoval na výpočtech pro německé kolegy. Stáž dopadla velice úspěšně a  zrovna připravujeme článek, kde budeme publikovat dosažené výsledky. Dohodli jsme se dokonce na další spolupráci. Byla to úžasná zkušenost. Dle Tvého povídání se zdá, že máš úžasný ži-vot. Můžeš uvést i nějaké zápory?

Samozřejmě za tím vším, co jsme si teď řekli, jsou stovky hodin tvrdé dřiny. Někdy musíte odříkat, obětovat nějaké ty víkendy a  pařby. Nakonec se ale naučíte i správně si naplánovat čas a z každé situace vytěžit maximum. Pak na-jdete vnitřní rovnováhu a řeknete si, že to stojí za to. Katedra dává důraz na studenty a práci s nimi, proto mě má práce baví a uspokojuje.

Zdeněk Jůza / FST

rozhovor s Romanem Gášpárem, studentem a zároveňvedoucím oddělení výpočtů Katedry energetických strojů a zařízení na FST

Jako inženýr se potkáte se řadou různorodých problémů, díky jim rostete jako odborník a máte z toho dobrý pocit.

Navíc je tady možnost publikovat výsledky.

u-noviny / strany 14–15

„Cílem výstavy je ukázat veřejnosti provázanost vědních oborů a  představit tak Západočeskou univerzitu v  Plzni jako jednu z  nejvíce hetero-genních univerzit v  České republice. Přírodní a  technické vzdělávání je důležité i pro huma-nitní obory a výstava si klade za cíl ukázat je-jich možné propojení a  využitelnost při řešení reálných situací,“ říká manažerka projektu Irena Görnerová. Na výstavě totiž spojilo síly šest fakult a  jedno výzkumné centrum. Na řešení záhady nalezené lebky se podílejí filozofové, právníci, elektroinženýři, zdravotníci, ale i  lidé z  Fakulty aplikovaných věd, kreativci z  Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara a pracovníci výzkumného centra Nové technologie.

Zastavení první: archeologové

„Příběh o lebce začíná u jejího objevení – ideál-ní možnosti nabízí archeologie, která se zabývá studiem hmotných, tedy nepsaných pramenů. Moderní archeologie se zakládá na úzké spo-lupráci s  technickými či přírodovědnými obory a  díky takovému interdisciplinárnímu přístupu jsme dnes schopni získat široké spektrum růz-ných poznatků o minulém lidském světě, které tradičnímu bádání unikaly,“ říká Lukáš Holata, jenž měl na Filozofické fakultě jejich část výsta-vy na starosti. Na počátku expozice tedy stojí simulace terénního archeologického výzkumu. „Návštěvníci si tu mohou zkusit práci archeo-loga a  objevit některé artefakty, zejména pak lidské kosti včetně lebky,“ dodává Lukáš Holata.

Kost není kost

„Jde o interaktivní modely vyrobené technolo-gií 3D tisku z plastu. Uvnitř každé kosti je umís-těn elektronický snímač pohybu velký přibližně jako padesátikorunová mince. Ten rozpozná pohyb kostí a  tuto informaci bezdrátově vyšle do počítače, v němž se spustí prezentace o této kosti,“ říká David Tolar, který tuto část výsta-vy připravoval. „Obratel je poměrně malý, má rozměry šest krát sedm centimetrů a tiskne se přibližně čtyři hodiny. Lebka je výrazně větší, takže se tiskla asi tři dny,“ prozrazuje David Tolar. Informace o  kosterních ostatcích, které návštěvník v  expozici nalezne, podává mluvící hlava Alberta Einsteina, jež je dílem odborní-

ků z  Fakulty aplikovaných věd. Ti toho však na výstavu dodali víc. „Tohle je sledování pohybu člověka ve 3D prostoru v reálném čase pomocí senzoru Kinect a 3D modelu kostlivce,“ říká na adresu jedné obrazovky Zdeněk Krňoul z Fakulty aplikovaných věd. „Jde pouze o ukázku, na ZČU máme velmi přesný systém pro 3D rekonstrukci tvaru a pohybu lidské postavy,“ podotýká. Přispěli i výtvarníci

Svou troškou přispěla do expozice i Fakulta de-signu a umění Ladislava Sutnara. „Prvním naším

exponátem je videozáznam z  tvorby jednotli-vých exponátů. Návštěvník si v něm může pro-hlédnout technologie, které není možné umís-tit na výstavní ploše,“ ukazuje Petr Pelikán na obrazovku nad vstupem do Příběhu za lebkou. Pod ní bere ze stojanu komiks – další exponát jeho fakulty. „Návštěvníkům naznačuje možnou dějovou linku příběhu hlavní postavy. Jeho au-torkou je naše studentka Ester Kuchynková,“ dodává. Poslední exponát, jímž do výstavy při-spěli mladí výtvarníci, je opět z oblasti 3D. Jde o  velkoplošné fotografie, které navozují auten-tickou atmosféru archeologického naleziště. Příběh psaný v zemi

Ale zpět k  nalezeným lidským ostatkům. Co všechno z nich dnes vědci dokáží díky moderním technologiím vyčíst? „V  historických kostech bývá přibližně kolem jednoho procenta nepo-škozené DNA,“ prozrazuje Jiří Frei z  Fakulty zdravotnických studií v části, kterou připravil se svými kolegy. Jenže v zemi se nenacházejí zdale-ka jenom kosti. Ukrývají se tu i předměty z kovů – mince, nábojnice, zbytky nástrojů a podobně. Ani výstava v Techmanii na ně nezapomněla.

„Fakulta elektrotechnická sem umístila de-tektor kovů. Lidé si mohou zkusit, jak se s ním pracuje, jak reaguje na kovy a  co všechno se díky němu dá najít,“ říká Karel Slobodník.

Co na to kriminálka?

O  lidských ostatcích i  dalších možných nále-zech ví už v tuto chvíli návštěvník hodně. Stále však nemá odpověď na otázku, komu nalezená lebka patřila. „I v našem případě je třeba spo-lupracovat s  odborníky z  jiných oborů. Při ná-lezu kosterních pozůstatků je nutné propojení kriminalistiky, antropometrie a  antropologie,“ vysvětluje docent František Vavera u  expozice své fakulty.

„Zážitek z  této výstavy si návštěvník může ještě rozšířit v našich laboratořích, kde nabízí-

me dva programy s kriminalistickou tematikou: Kriminálka TSC vyšetřuje v chemické laboratoři vraždu a  v  biologické vloupání. Fyzikální labo-ratoř nyní vyvíjí svoji kriminálku, která bude zaměřená na balistiku,“ zve ředitel Techma-nia Science Center Vlastimil Volák a  dodává: „Jsem moc rád, že se univerzita jakožto náš spoluzakladatel u  nás opět prezentuje a  že se téma její výstavy tak pěkně protíná i  s  naší vlastní nabídkou.“

A jak hodnotí výstavu rektorka Ilona Mauritzo-vá? „Západočeská univerzita je mezi ostatními jedinečná svou rozmanitostí pedagogických i  výzkumných aktivit. Máme unikátní symbió-zu technických, přírodovědných, humanitních, zdravotnických a  uměleckých oborů a  vždy se snažíme využít z  jednotlivých fakult to nejlepší ve prospěch celé univerzity. Výstava v Techmanii je viditelným dokladem toho, že se nám to daří.“

Expozice navazuje na předchozí výstavy Zá-padočeské univerzity v Plzni, na nichž v uplynu-lých dvou letech v prostorách Techmanie před-stavila čtyři nová výzkumná centra. Výstava „Věda a technika odhaluje minulost aneb Příběh za lebkou“ potrvá v Techmanii až do dubna.

Výstava je spolufinancována z projektu „Po-pularizace vědy a  badatelsky orientované výu-ky“, reg .č. CZ.1.07/2.3.00/45.0007.

Markéta Čekanová / Techmania

Čí je ta lebka?Buď detektivem!

„Návštěvníci si mohou zkusit práci archeologa a objevit artefakty, zejména pak lidské kosti včetně lebky.“

www.zcu.cz

Na zahradě vykopete lebku. Jste na stopě zločinu, nebo na vás dýchly dějiny? Právě tak začíná výstava Věda a technika odhaluje minulost aneb Příběh za lebkou, jíž se ZČU představuje v Techmanii.

u-noviny / strany 16–17

Co Vás přivedlo ke studiu na Fakultě elekt-rotechnické?

Od mládí jsem měl pozitivní vztah zejména ke sportu a  technice. Po absolvování gymnázia s  rozší řenou jazykovou výukou mě čekalo zá-sadní rozhodování při výběru VŠ oboru. Byl jsem přijat na Fakultou tělesné výchovy a  sportu v  Praze, ale také na Fakultu elektrotechnickou v rámci Západočeské univerzity. Zvítězila rodná Plzeň a  pragmatický pohled na možné budoucí uplatnění na pracovním trhu.

Jak se stane absolvent ZČU vedoucím vývo-je ve velké mezinárodní firmě?

Vedoucím se člověk nestane ze dne na den. Bez praxe a  znalostí mu žádná odpovědná fir-ma takovou pozici nesvěří. Po dokončení dok-torského studia, jsem nastoupil jako odborný asistent na Fakultě elektrotechnické, kde byly mou specializací elektrické přístroje, elektrické teplo a  jaderné elektrárny. Pracoval jsem na dílčích projektech numerických simulací elek-tromagnetického a teplotního pole elektrických zařízení pro tuzemské i  zahraniční společnosti. Dostal jsem se tím do kontaktu s průmyslovou sférou a začal své teoretické znalosti uplatňovat v praxi. Po 5 letech jsem akademické prostředí opustil a necelé 3 roky strávil ve vývoji sběračů (pantografů) pro rychlovlaky, tramvaje a metro. Dalším posunem v mé kariéře bylo v roce 2013 přijetí nabídky společnosti Daikin, abych se po-dílel na budování nového vývojového oddělení.

Proč právě oblast klimatizací?

Někdy od roku 2005 se hlouběji zajímám o ob-last tepelných čerpadel, nízkoenergetických domů a alternativních zdrojů energie. Klimatiza-ce typu vzduch-vzduch funguje na principu te-pelného čerpadla. Jedná se přitom o komplexní produkt, který obsahuje několik zásadních kom-ponent, na jejichž vývoji a optimalizaci se mohu společně s  kolegy podílet. Klimatizace může ovlivnit nejen komfort našeho bydlení, ale také například pracovní výkon nebo spotřebitelské chování zákazníků v obchodě.

Na čem aktuálně pracujete?

V  současnosti je jedním z  důležitých projektů změna používaného chladiva R410A na R32, které má ještě nižší environmentální dopady na ozonovou vrstvu. Toto chladivo má jiné fyzikální vlastnosti, a  tak je třeba odzkoušet řadu věcí, případně vyměnit některé součástky (např. kom-presor, expanzní ventil, algoritmus řízení).

Hrálo při vašem profesním rozhodování roli, to, že je Daikin japonská společnost?

Pro mě bylo důležité především to, že se jedná o  mezinárodní firmu s  možností využití jazyko-vých znalostí a účasti na vývoji špičkových pro-duktů, které je možno uplatnit v  běžném živo-tě. Součástí mé pozice je vedení týmu i osobní účast při řešení technických inovací při vývoji produktu. Např. nastavování parametrů řídicí jednotky na základě měření kapacity (chladicí a  tepelný výkon/kapacita tepelného čerpadla) v našich klimatických komorách se věnuji něko-lik hodin týdně.

Firma Daikin oslavila letos v Plzni úspěš-ných 10 let svého působení. Jaké má plány do budoucnosti?

Firma po deseti letech rozhodně nehodlá v Plz-ni končit nebo nějak stagnovat. V  roce 2012 došlo na úrovni korporace ke strategickému rozhodnutí o  založení vývojového oddělení, které je součástí Plzeňského závodu a  podílí se na uspokojování potřeb EMEA trhu (Evropa, Blízký východ a Afrika). Jsme blíže zákazníkům a jsme schopni rychle reagovat na jejich potře-by. Dovolte mi zmínit dvě čísla, která se týkají našich investic do technického zázemí. V první fázi jsme postavili pro naše vývojové oddělení kancelářské zázemí a nové testovací laboratoře za 330 milionů korun a schválena je další inves-tice v  hodnotě 230 milionů pro další 4 komory na testování (environmentální, kalorimetrická, zvuková). Třicet procent investic tvoří podpora ze strany CzechInvestu, sedmdesát procent jde z firemního rozpočtu.

Je japonské firemní prostředí specifické?

Určitě se zde odráží tradiční kultura japonské společnosti, založená na týmovém pojetí, kon-sensu, loajalitě k  firmě. Pokud je vyžadováno nošení firemní uniformy, tak ve stejné podobě pro operátora i top manažera. Významný prostor dostávají lidé bez reálné praxe, do kterých je firma připravena investovat. Je tu s námi řada našich zkušených kolegů z Japonska nebo Bel-gie, kteří předávají své know how. Někdy je zaměstnanec vyslán opačným směrem, aby se v mateřské společnosti učil přímo spoluprací při zrodu nového projektu.

Je něco, co ve firmě postrádáte?

Naše bohatá historie nebo současné investice nám sami o  sobě úspěch nezajistí. Firma neu-stále roste a  potřebuje motivované a  šikovné lidi, kteří se budou na různých úrovních napříč odděleními spolupodílet na realizaci našich plá-nů. Firma potřebuje spolehlivé operátory, stej-ně jako obratné konstruktéry, výrobní inženýry nebo schopné nákupčí. Takových zaměstnanců není nikdy dost.

Jak vnímá Daikin ZČU?

Západočeskou univerzitu vnímáme jako své-ho důležitého partnera. Nabízíme studentům Trainee programy, témata pro jejich závěrečné práce a chystáme pro některé z nich stipendijní program. Na Fakultě elektrotechnické a  strojní jsme darovali a  do laboratoří instalovali naše jednotky pro studijní účely. Několikrát ročně poskytujeme studentům odborné přednášky. Studenti Fakulty designu a  umění zpracovávají již podruhé semestrální projekt, ve kterém na-vrhují design vnitřních a vnějších klimatizačních jednotek. Některé jejich návrhy jsou opravdu originální. Rádi bychom také rozší řili naši ko-merční spolupráci a využili kapacitu a možnosti nově vznikajících výzkumných center.

Tomáš Matoušek

Mezinárodní firma s českou kreativitou

www.zcu.cz

Rostislav Vlk absolvoval doktorský program na Fakultě elektrotechnické, kde dodnes jako akademik přednáší. V současné době pracuje jako vedoucí ve vývojovém oddělení společnosti Daikin, která na světový trh dodává tepelná čerpadla.

u-noviny / strany 18–19

Fakulta ekonomická ZČU v Plzni je řešitelem me-zinárodního výzkumného projektu „V4 Scientifi c Centers for the Enhancement of Financial Litera-cy and Entrepreneurship Education“. Tento stan-dardní grant, fi nančně podpořený Višegrádským fondem, probíhá v období 9/2014 až 8/2015.

Partnery projektu představují dvě slovenské univerzity – Slovenská poľnohospodárska uni-verzita v Nitre (Slovak University of Agriculture in Nitra) a  Ekonomická univerzita v  Bratislave (University of Economics in Bratislava), dále Uniwersytet Zielonogórski (University of Zie-lona Góra) v Polsku a Pécsi Tudományegyetem (University of Pécs) v Maďarsku.

Projekt je zaměřen na oblast podnikatelského vzdělávání a fi nanční gramotnosti, které jsou po-

važovány za jedny z nejdůležitějších předpokladů pro vznik nových podniků a  rozvoj podnikatel-ského prostředí. Výzkum se zaměřuje na analý-zu a  komparaci současného stavu a  možnosti dalšího rozvoje podnikatelského vzdělávání a fi -nanční gramotnosti v zemích Višegrádské čtyřky. Výsledky tohoto rozsáhlého výzkumu budu pub-likovány v  podobě monografi cké publikace. Dal-ším z  výstupů projektu je iniciace vzniku center podnikatelského vzdělávání. Díky těmto centrům bude možné sdílet příklady dobré praxe a  bude umožněn transfer znalostí mezi veřejností, aka-demickou obcí a  podnikatelskou sférou napříč jednotlivými zeměmi. Zároveň tak lze podporovat podnikatelského ducha mezi studenty všech part-nerských univerzit a rozvíjet tak další spolupráci.

Úvodní workshop k  projektu již proběhl na Slovenské poľnohospodárské univerzitě v Nitře ve dnech 2.–3. října 2014, kde byla hojně dis-kutována problematika a  význam témat podni-katelského vzdělávání a  fi nanční gramotnosti v současném podnikatelském prostředí. Výsled-kem aktivní diskuze zúčastněných partnerů byla bližší specifi kace metodiky výzkumu projektu. V  rámci projektu se ještě v  prosinci letošního roku uskuteční setkání řešitelů projektu Fakulty ekonomické ZČU v Plzni se zástupci Univerzity of Pécs v Maďarsku.

Michaela Krechovská / FEK

Fakulta elektrotechnická vyhlásila další kolo nominací na Křižíkovu cenu. Ta je udělována od roku 2012 jako prestižní ocenění pro osobnosti s celoživotním přínosem v oboru elektrotechniky nebo elektroniky. Návrhy na kandidáty mohou podávat jednotlivci, vysoké školy, fakulty, vý-zkumné instituce, podniky, veřejné a  státní or-ganizace. Informace k nominaci jsou zveřejněny na webových stánkách fakulty. Cenu dosud zís-kaly dvě význačné osobnosti, které působily i na Fakultě elektrotechnické. Prvním oceněným byl profesor Mayer, druhým v pořadí profesor Kule.

„Fakulta elektrotechnická se snaží udělo-váním ceny zdůraznit význam techniky, dopad vědy a  jejího konání na společnost,“ vyjmeno-vává důvody jejího udílení děkan FEL doc. Ha-mmerbauer. „V  době překotného rozvoje tech-

niky a  zvyšování významu všech elektronických za-řízení je dobré si připomenout přínos lidí, kteří se o věhlas a rozvoj elektrotechni-ky zasloužili,“ zdůraz-ňuje Hammerbauer. Cena je tak jednou z  aktivit, kterou si fakulta klade za cíl podporovat jak osobnosti v  elektro-technice tak i atrak-tivitu tohoto oboru a  zájem nových talentů o něj.

Křižíkova cena je symbolicky ztvárněna soš-kou „Elektry“. Jedná se o  postavu ženy, která drží v rukou krystal křišťálu. Ten představuje čis-tou a nespoutanou energii, která je lidmi v růz-ných obměnách využívána. Světelné záblesky krystalu vyvolávají zdání jiskření – výbojů ener-gie do okolí. Plastika je vyrobena z patinované-ho bronzu, tedy slitiny mědi a cínu. Tyto materi-ály hrají v elektrotechnice nezastupitelnou roli. Umístěna je na kamenném podstavci a je signo-vána pořadovým číslem.

Jaroslav Fiřt / FEL

FEK koordinuje mezinárodní projekt

18. března 2015 se v Plzni uskuteční již 20. roč-ník Veletrhu pracovních příležitostí při Západo-české univerzitě v  Plzni, počtem vystavovatelů největší výstava svého druhu v České republice v období 2014/2015. Stejně jako v předchozích letech se akce koná přímo v centru studentské-ho a univerzitního dění v Plzni, v budovách FEL, FST a letos poprvé i v nové univerzitní knihovně v kampusu ZČU na Borech.

Veletrh pracovních příležitostí je určen ze-jména současným a budoucím absolventům vy-sokých škol, a to zejména Západočeské univerzi-ty v Plzni. Hlavním cílem je navazování kontaktů mezi studenty Západočeské univerzity a absol-venty VŠ na straně jedné a personalisty velkých i  malých českých i  zahraničních fi rem nabízejí-cích uplatnění absolventům vysokých škol na

straně druhé. Personalisté zde mají možnost formou osobního kontaktu a  prezentace oslo-vit možné kandidáty na pracovní pozice z  řad studentů či absolventů vysokých škol, předsta-vit jim možnosti budoucího uplatnění v  oboru a  nabídnout jim další možnosti spolupráce ať už formou stáže, praxe či zadání diplomové prá-ce. Studenti tak mohou získat první zkušenosti z diskuze s personálními odborníky a manažery svých potenciálních zaměstnavatelů, přehled o požadavcích fi rem a trhu práce.

Realizace probíhá v rámci prezentačních míst fi rem ve formě veletržních stánků a  samostat-nými prezentacemi fi rem v prostoru konání ve-letrhu. Každý návštěvník navíc obdrží u vstupu Průvodce veletrhem se základními informacemi o zúčastněných fi rmách a s potřebnými radami

pro absolventa. Informace o  zúčastněných fi r-mách bude možné získat začátkem března na www.veletrh.zcu.cz.

V  letošním roce organizátoři opět připravují ve druhém březnovém týdnu dvojblok předná-šek, kde se zájemci dozvědí, jak správně napsat životopis, jak se chovat na přijímacím pohovoru nebo jaké jsou možnosti práce, studia a  stáží v zahraničí. Mají tak možnost se na samotné po-hovory na veletrhu s předstihem připravit.

Akce je pořádána Stavovskou unií studen-tů ZČU, mezinárodní studentskou organizacíIAESTE a Západočeskou univerzitou v Plzni. Po-dle předběžných odhadů zde bude práci nabízet přes 130 fi rem.

Petr Břicháček / SUS

20. veletrh pracovních příležitostí

www.zcu.cz u-noviny / strana 20

niky a  zvyšování významu všech elektronických za-řízení je dobré si připomenout přínos lidí, kteří se o věhlas a rozvoj elektrotechni-

zdůraz-ňuje Hammerbauer. Cena je tak jednou z  aktivit, kterou si fakulta klade za cíl podporovat jak osobnosti v  elektro-technice tak i atrak-tivitu tohoto oboru a  zájem nových

Křižíkova cena na FEL

1 den, 2 informační přednášky o  studiu, 3 ko-mentované prohlídky, 5 kateder, 7 hodin ukázek, 12 speciálních laboratoří, 20. leden, 48 návštěv expozic s  průvodci, 50 příznivců geocachingu,65 vystavovatelů a  průvodců a  téměř 400 ná-vštěvníků – tak by se dal v číslech shrnout le-tošní Den otevřených dveří na FEL.

Dvacátý lednový den si mohli všichni ná-vštěvníci i  zájemci o  studium prohlédnout pro-story, laboratoře a  hlavně technické vybavení a výsledky práce studentů i vědeckých pracov-níků Fakulty elektrotechnické.

„Den otevřených dveří většinou navštěvují zájemci o studium, aby získali představu o tom, kde, jak a čím se mohou zabývat v následujících letech svého studia. Pro ně jsme měli připrave-ny informační přednášky o  studijních oborech a  programech na FEL,“ říká proděkan J. Tupa. „Překvapilo nás, jaký byl o  ně zájem. Opro-ti předchozím letům jsme zaznamenali téměř o třetinu větší návštěvnost,“ dodává Tupa. Před-nášky byly doplněny o informace z praxe – uplat-nění absolventů FEL v podnicích – a údaje o mož-nostech studia jazyků na Západočeské univerzitě.

Během celého dne měli příchozí možnost si ve foyer budovy fakulty prohlédnout zajímavos-ti z  celé ší ře oboru elektrotechniky. „Chceme návštěvníkům přiblížit celý rozsah odborných činností našich studentů i  zaměstnanců. Proto jsme všechny ukázky, které jsou přenositelné, soustředili ke vstupu do budovy,“ komentuje výstavku ve foyer J. Fiřt a dodává: „Bohužel to nelze udělat se vším. Proto jsme připravili pro-hlídky našich laboratoří i s odborným komentá-řem.“ Letošní novinkou byla expozice unikátního přístroje pro tisk – Aerosol Jet Printing. V celé Evropě se jich provozuje pouze několik kusů. Za-řízení umožňuje tisk speciálními inkousty takřka na libovolný povrch. Vzniknout tak mohou vodi-vé spoje, senzory nebo i elektronické součástky. Výsledné aplikace mají široký rozsah – od speci-álních měření až po inteligentní tkaniny.

Mezi tradičně nejnavštěvovanější expozice patřily vysokonapěťové laboratoře, akustické komory i minipark obnovitelných zdrojů na stře-še budovy, kde jsou je solární a větrná elektrár-na, ale i pěkný výhled na okolí.

Již tradičně patřila ke Dni otevřených dve-

ří i  prohlídka pro příznivce hry Geocaching. Ti mají k  aplikacím elektroniky velmi blízko. Bez systému pro určení polohy (známého jako GPS) by celosvětová hra „hledačů skrýší“ vůbec ne-vznikla. Pět desítek „kačerů“ (z anglického „Ca-cher“ – hledač skrýše, pozn. autora) se v budově s komentovanou prohlídkou zdrželo více jak dvě hodiny.

A ohlasy?

„Díky za super zážitek na pohodovém a hlavně poučném eventu. Ta cesta z Loun za to stála.“

„Naprosto parádní zážitek, očekával jsem dost, ale realita byla ještě o dost lepší. Doufám že se za rok dostanu opět na tuhle akci...“

„To snad není pravda, že jsem plzeňskou VŠ (tehdy to ještě nebyla univerzita) opustil už před více než 33 lety! No a teď jsem chvílema koukal jak tele na nový vrata, o jaký kus je technika dál. Byly to dvě hodiny nabité intenzivním progra-mem, díky moc za pozvání.“

Jaroslav Fiřt / FEL

Nahlédnutí pod pokličku FELden otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické

Na začátku se zeptám téměř klasicky – mů-žete představit svůj obor a popsat, jak jste se k němu dostal?

Zaměření odboru je velmi specifické, snaží se o něco, co je na první pohled trochu nemožné: skloubit výzkum v  oblasti nových technologií a  humanitních věd. To znamená, že zaměře-ní tohoto odboru je rozhraní mezi člověkem a  technologiemi. Tohle téma jsem si vybral, protože má blízko k mojí původní specializaci, tedy k umělé inteligenci. Vždycky mě zajímaly především její filozofické přesahy, takže jsem se na Katedře kybernetiky zabýval na jedné straně řečovými technologiemi a  na druhé straně mě zajímalo, jaký vztah k nim má člověk. Řečové technologie postupem času můj zájem dovedly do mnohem hlubší a obecnější oblasti vztahu mezi člověkem a strojem. A Mezioboro-vé aktivity na NTC nabízejí velmi vhodné pro-středí pro takovýto výzkum. Jak tedy vypadá Váš typický projekt?

Zdálo by se, že naše projekty vychází jen ze za-dání zvenčí, ale není tomu tak. My sami se sna-žíme hledat průniky mezi disciplínami. Místa, kde je mezi nimi napětí a ani jedna z nich si sa-mostatně s problémem neporadí a “odstrkuje” ho na okraj svého zájmu. Například umělá in-teligence má mnoho takových míst, do kterých se doslova bojí pronikat, neboť se příliš týkají člověka a  jeho identity. Avšak z  druhé strany

ani filozofie si do těch míst pořádně netroufne, protože je v nich naopak moc techniky. V této chvíli přicházíme my s vědomím, že právě tady se odehrává to zajímavé, ty nejzásadnější pa-radigmatické změny. Většinou tedy typický projekt začíná sestavením týmu lidí, kteří by se za běžných okolností nikdy nesetkali. Je to z  jedné strany silně motivující, ale stejně tak bývá složité tyto lidi “ukoučovat”. Tento přístup přináší mnoho inovací, ale zároveň je občas někdo naštvaný a má pocit, že mu „leze-me do zelí”, jak se říká. Stále se tedy snažíme ukazovat, že konstruktivním přístupem můžou z projektu těžit všichni. Nastavíme mezioboro-vý diskurz, ze kterého pak mohou zdrojové dis-ciplíny zpětně zase čerpat. Typicky tedy může být tým složený například z  našich lidí (NTC, pozn. redakce), kteří pracují například s mate-matickými modely či jinými formálními nástroji, a spojíme je s psychiatry, neurovědci, filozofy, etiky a pracujeme na projektu, který není pou-ze salónní, ale má skutečné výstupy jak v  zá-kladním, tak v aplikovaném výzkumu. Současně se snažíme, aby výstupy byly přínosné i pro ve-řejné činitele, tedy aby na nich šla v budoucnu případně založit legislativa nebo doporučení pro další směřování. Projektem, kterým se teď aktuálně zabýváte, jsou pro Vás „chytré“ brýle...

Ano, ale nejenom ty brýle. Ten projekt se jme-nuje „Naturalness in Human Cognitive. Enhan-

cement“ (HCENAT), česky „Přirozenost v oblasti vylepšování kognitivních schopností člověka“. Zabýváme se velmi provokativním tématem – jaké jsou meze a  možnosti technologického vylepšování lidských schopností myšlení, po-znávání a vnímání. V našem experimentu, který je jednou z částí projektu HCENAT, jde o zjištění toho, jakým způsobem se mění kognice, pokud se člověk dostane do ústrojného spřažení s ně-jakým pokročilým zařízením, například chytrými brýlemi. Dám vám příklad - v nedávné době se řešilo, zda běžec Pistorius díky svým protézám není naopak „lepší” než standardní sportovci. Nebo různé exoskeletony jsou už dnes celkem běžná věc. Z toho je vidět, že vylepšování lidské-ho těla je dnes již široce diskutované a  běžně přijímané – stačí se podívat do posiloven nebo na kliniky estetické plastické chirurgie. Napro-ti tomu oblast vylepšování lidského myšlení je specifi cká v tom, že ani tak nemění lidské tělo, ale může výrazně změnit lidskou identitu – čili to, kým člověk vůbec je. Trochu odbočím, abych to lépe vysvětlil. V medicíně má specifi cké po-stavení psychiatrie. Nikdo se většinou nestydí hovořit o  tom, že má rakovinu, cukrovku nebo artrózu, ale všichni se stydí říct, že mají depre-si nebo schizofrenii (byť jejich příčina nemusí v  analogické rovině být příliš odlišná třeba od cukrovky), protože to ovlivňuje to, čím jsou, tedy jejich identitu. V  tom je právě ta provokující analogie se změnami myšlení a  lidské identity pomocí technologií. A  my jsme si vybrali prá-vě tohle téma, které má blízko k  mojí původní

O chytrých brýlích, propojení stroje a člověka a technogenetické spirále,která se stále víc a víc zrychluje.

Kognitivní revoluce

www.zcu.cz

specializaci, tedy umělé inteligenci. Byl jsem po celou dobu svých studií také významně ovlivněn Ivanem Havlem (doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., nar. 11. října 1938 v  Praze, je vědecký pracovník a bývalý ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a  AV ČR; je také šéfredaktorem časopisu Vesmír), velkým půkopníkem fi lozofi e umělé inteligence u  nás. Tohle všechno dohromady pak vedlo k  tomu, že jsem si uvědomil, jak je umělá inteligen-ce jen malým kamínkem v  celé problematice soužití mezi člověkem a  strojem. My jsme si zvolili cestu experimentu se současně dostup-nými technologiemi a  jedna z  nich jsou právě smartglasess. Teď jsme v době, kdy je k dispozi-ci přibližně dva roky project Google Glass, který byl ale nedávno zastaven – což si myslím souvisí trochu i s tím, že Microsoft ohlásil ještě pokro-čilejší project HoloLens, brýle na rozší řenou re-alitu. Oba projekty ale směřují různými směry. Google Glass jsou neustále přítomným rozhra-ním ke smartphonu, zatímco brýle od Microsoftu jsou virtuální pracovní 3D plochou, která je ko-lem člověka neustále přítomná.

Dám vám příklad: když ještě lidé nosili ná-ramkové hodinky a někoho jste se zeptali, jestli neví, kolik je hodin, odpověděl vám „vím”, ale teprve potom se na hodinky podíval, aby ten-

to údaj zjistil. V okamžiku otázky tedy opověď neznal, ale systém člověka spřaženého s tech-nologií tuto informaci měl k dispozici. Když se dnes někdo například zeptá, kolik obyvatel má New York, automaticky se podívám do mobilu a  já plus Google a  Wikipedia to víme a  jsme schopni informaci předat.

Smart glasses používané tak, jak je dnes používaný smartphone, úplně odstraní posled-ní bariéru a rovnou umožní situaci, kdy nebude potřeba akt „podívám se do nějakého zdroje a budu vědět”. Namísto toho se člověk ústrojně propojí s technologiemi. To zní docela děsivě...

Právě. V současné době máme legislativní i  ex-perimentální vakuum a  nikdo vlastně neví, co se bude dít. Teprve v  posledních několika málo letech jsou totiž lidem dostupné technologie, kte-ré velmi průkopnickým a  současně zatím velmi nedokonalým způsobem umožňují něco, co tady bylo za posledních čtyřicet let pouze jako myšlen-kový experiment. A teprve dnes, poprvé v historii, jsme v situaci, kdy už můžeme tento experiment uvést do praxe. I když zatím velmi těžkopádně.

Proto i  s  „norským projektem” HCENAT jsme uspěli ve velké konkurenci. Například

nanotechnologie se řeší už řadu let a  jsou už víceméně zahrnuté do prostoru Bruselské legislativy, už se ví, že tu jsou nějaká rizika a  jsou podnikány kroky k  jejich standardizaci. My jsme teď ale s naší problematikou ve fázi, v  jaké byly mobilní telefony před dvaceti lety. Někdo přinesl velkou krabici a všichni se tomu smáli, že to nikdy nebude možné masově použí-vat, ale přesto už bylo třeba začít s výzkumem, kam to celé bude směřovat, a připravit legisla-tivu. Oproti našemu projektu jsou ale mobilní telefony jen „sranda”, protože smartglasses napojené na cloudovou umělou inteligenci mů-žou zacloumat lidským životem tak, že už teď je zapotřebí se připravit.

My se ke kognici snažíme nepřistupovat retrospektivně, ale prospektivně. Filozofové často vymezují fi lozofi i tak, že jejím cílem a ob-sahem je hlavně kladení otázek. I když jsem fi -lozofi i na ZČU vystudoval, s  tímhle přístupem se mi špatně žilo, nestačil mi. Myslím si, že bychom měli na otázky také odpovídat. A  lidé se ptají – je to špatně, nebo dobře takové brý-le nosit? Může to něco špatného způsobit? My hledáme odpovědi.

Jaromír Novák / redakce

rozhovor s Janem Romportlem, vedoucím odboru Mezioborové aktivity NTCa vědecko-výzkumným pracovníkem Katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd

u-noviny / strana 22–23

Letní jazyková škola ZČU

CZ/DE projekt pro děti

I  letos připravila Západočeská univerzita na červenec Mezinárodní letní jazykovou školu, která se bude konat již po šestadvacáté. Let-ní škola představuje jednu z  největších mezi-národních událostí pořádaných v  našem kraji. Na jazykové kurzy se každoročně sjíždí stovky studentů, dospělých i dětí z Česka i  zahraničí, kteří se chtějí věnovat studiu některého z osmi nabízených jazyků.

V letošním termínu od 13. do 31. července se budou moci účastníci zdokonalit v běžné konver-zaci, připravit se na jazykovou zkoušku či matu-ritu nebo prohloubit znalost práva v angličtině. Připraven je i čtrnáctidenní kurz pro teenagery od třinácti do patnácti let nebo speciální kurz pro děti z prvního stupně základní školy. Zájemci mohou využít exkluzivní nabídky kurzů italštiny a ruštiny v délce jednoho týdne v úrovních začá-tečník, mírně pokročilý a středně pokročilý, kte-ré mohou absolvovat jednotlivě nebo všechny za sebou. Ruštinu pak mohou studovat i děti ve věku 5–8 let, a  to v místnosti Ruského centra. Kurz pro nejmladší nabízí i sekce češtiny.

Základem letní jazykové školy je pochopitel-ně studium jazyků, tato akce ale nabízí i zábavu a  poznávání. Kurzy doplňuje odpolední spole-čenský a sportovní program, během kterého se hovoří cizími jazyky, odbourávají se bariéry mezi pedagogy a  studenty a  ti mohou konverzovat čile i po skončení výuky se svými novými přáteli nejen ze zahraničí. Více informací na www.isls.cz, uzávěrka přihlášek je 17. května.

Josef Průša / emeritní rektor ZČU

Koordinační centrum česko-německých vý-měn mládeže Tandem (CVM), které vzniklo v  roce 1997 na ZČU, vykonává v pověření stá-tu a  ve spolupráci se svojí partnerskou kance-láří v Řezně koordinaci výměn a setkávání dětí a mladých lidí z Česka a Německa. V letech 2012 až 2014 realizovalo v  příhraničních regionech v  Česku, Bavorsku a  Sasku projekt Krůček po krůčku do sousední země – Německo a němčina pro děti od 3 do 8 let.

Jedná se o  zatím největší projekt česko--německé přeshraniční spolupráce v předškolní oblasti vůbec. Do nabídky projektu se zapojilo kolem 6 000 dětí a 1 200 dospělých ze 125 ma-teřských a základních škol, školních družin, orga-nizací a spolků pracujících s dětmi od 3 do 8 let na obou stranách hranice. Projekt byl financo-ván z prostředků Evropské unie pro přeshraniční spolupráci, celkové náklady činily 608 000 eur.

Inovativní jádro projektu spočívalo přede-vším ve využití sítě vyslanců ze sousední země – tandemem vyškolených pedagogů, kteří hra-vou formou, zejména metodou jazykové anima-ce, přibližovali dětem jazyk a  kulturu sousední země. Svými odbornými znalostmi vyslanci také přímo přispívali k iniciování a realizaci přeshra-ničních setkání a partnerství.

V rámci projektu byly vydány dvě metodické publikace: sbírka nápadů pro přeshraniční spo-lupráci a  česko-německý slovníček. Výstupy projektu, určené široké veřejnosti, jsou volně dostupné na www.krucekpokrucku.info.

Štěpánka Podlešáková / CVM

Konference o trendech v podnikání

www.zcu.cz u-noviny / strana 24

Stříbro na FAV

Ing. Lukáš Jirkovský, absolvent studijního pro-gramu Inženýrská informatika, oboru Počítačová grafika na FAV, uspěl ve velmi silné konkurenci téměř sta absolventů ostatních informatic-kých fakult v ČR a SR. Se svojí prací „Výpočet a  vizualizace dutin ve velkých modelech mole-kul“ vedenou prof. Kolingerovou a Mgr. Maňá-kem z KIV získal druhé místo v prestižní soutěži ACM SPY.

Finálovému kolu, které proběhlo 2. prosince 2014 na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v  Praze, předcházela dvě kola výběru přihlášených prací. Tak bylo po-stupně redukováno 97 prací na 8 nejlepších, které postoupily do grand finále.

Zde měl každý finalista 10 minut na prezen-taci svých výsledků, takže nejen kvalitní práce sama o sobě, ale i kvalitní prezentace rozhod-la o výsledném pořadí. Konkurence je tradičně velmi vysoká a již to, že se student se svojí pra-cí dostane do grand finále, je významným oce-něním jak pro něho, tak pro nominující fakultu.

Pro FAV je účast studentů v této soutěži po-tvrzením, že jsou zde studenti vzděláváni srov-natelně s  ostatními prestižními univerzitami v ČR a SR. Umístění na stupni vítězů ukazuje, že naši absolventi patří do IT špičky.

Soutěž ACM SPY je oficiální soutěž nej-prestižnějších českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informati-ky. Tato soutěž se od několika podobných sou-těží liší tím, že je zaštítěna regionálními profes-ními organizacemi ACM a zároveň významnými univerzitami v ČR a SR.

Panu Ing. Lukáši Jirkovskému blahopřejeme.

Pavel Herout / FAV

Ve dnech 13. a  14. listopadu 2014 se konal čtvrtý ročník mezinárodní vědecké konferen-ce Trendy v podnikání, kterou pořádá tradičně Fakulta ekonomická ZČU. Místem pro setkání vědeckých pracovníků a odborníků se staly pro letošní ročník historické prostory konferenč-ního centra Secese Plzeňského Prazdroje. Na konferenci byly prezentovány výsledky výzkum-ných projektů vědců z domácích i zahraničních pracovišť. Byl ponechán prostor i pro odbornou diskuzi, která předchází vzájemnému propojení akademické sféry s praxí.

Na konferenci vystoupili zástupci z  veřejné i  soukromé sféry. Své referáty na plenárním zasedání po úvodním slovu děkana Fakulty eko-nomické ZČU Miroslava Plevného, přednesli Ján Pokrivčák ze Slovenské poľnohospodárské univerzity v Nitre a Ladislav Rolínek z Jihočes-ké univerzity v Českých Budějovicích. Zástupce

z řad akademiků doplnili odborníci z praxe. „Člo-věk si nesmí myslet, že už něco umí dostatečně dobře, musí se neustále vzdělávat a musí vzdě-lávat i  ostatní,“ zdůraznil ve své přednášce na téma pozitivní leadership Jiří Mazura, z  firmy Coca-Cola HBC Czech Republic. Plenární zase-dání ukončil Jaroslav Souček, manažer rozvoje zahraničního obchodu Sabmiller Brands Europe.

Odpolední program byl rozdělen na tematické sekce, které vedli erudovaní odborníci z  Fakul-ty ekonomické ZČU. V těchto úžeji zaměřených sekcích probíhala diskuze na aktuální téma-ta např. z  oblasti marketingu a  managementu v podnikové teorii a praxi, kvantitativních metod využívaných v  ekonomickém a  finančním řízení nebo vztahu teorie a praxe v současném vyso-kém školství. Příležitost k  prezentaci výsledků vědecké práce dostali i  studenti doktorských studijních programů.

Účastníci konference se mohli seznámit s vý-robou světoznámého ležáku Pilsner Urquell na prohlídce pivovaru Plzeňský Prazdroj, kterou pro zpestření organizátoři konference připravili. První den konference byl poté završen spole-čenským setkáním za doprovodu hudby. Uvolně-nou atmosféru mohli účastníci využít k získávání a prohlubování kontaktů.

Uspořádání konference by bylo velmi obtíž-né bez finanční podpory projektů OP VK, TAČR a  grantu na podporu studentských vědeckých konferencí ZČU. „Jsme rádi, že konference pro-běhla bez problémů a s ohledem na zájem mezi odbornou veřejností se zařadila mezi významné akce zaměřené na problematiku podnikání v Čes-ké republice,“ konstatovala Jarmila Ircingová, zástupkyně organizačního týmu konference.

Petr Janeček / FEK

slavíme 25 let 24. - 25. 4. 2015

Celý duben se těšte na zajímavý program

tradičních Studentských dní,na volbu krále Majáles 2015

a samozřejmě na sobotní Open Air!

plzen.majales.cz facebook.com/plzen.majales

Západočeské univerzity v Plzni

27. března 2015Měšťanská beseda v Plzni

od 20 hodin Taneční orchestr

Miroslava Novotného

Předprodej vstupenek od 16. února 2015

Západočeské univerzity v Plzni

www.zcu.cz www.sus.zcu.cz

OTEVÍRÁME DVEŘE

20.ročník

univerzitní kampus Bory(budovy FEL, FST a knihovna ZČU)

ŽIVOTOPIS S SEBOUVSTUP ZDARMA

www.VELETRH.ZCU.cz

18. březen 201510 - 16 hod.

VAŠÍ KARIÉŘE

Studenti Fakulty ekonomické mají možnost se ucházet o  stipendium pro studium na jeden nebo dva semestry v 17 evropských zemích na 50 partnerských vysokých školách, s  nimiž má FEK ZČU uzavřené bilaterální smlouvy v  rámci programu Erasmus Plus. Dále se mohou studen-ti zúčastnit pracovních stáží v zemích Evropské Unie v  rámci téhož programu, a  to jak během studia, tak do dvou let po ukončení studia.

Velmi atraktivní je možnost studia v  mimo-evropských zemích, např. v Číně, Taiwanu, Jižní Koreji nebo v Mexiku v  rámci programu INTER (tzv. Free Movers). Studenti mají také možnost vyjet na další zahraniční stáže, pokud se zapojí do práce studentských organizací, např. IAESTE, AIESEC nebo ESN.

Každoročně informujeme studenty o  mož-nostech studia v zahraničí na akci Erasmus Day, která se letos konala dne 11. listopadu. Na této akci vystoupili s  prezentacemi studenti, kteří se v minulém roce zúčastnili studia v  zahraničí v rámci programů Erasmus a INTER.

Irena Lichnovská, která studuje bakalářský studijní program Ekonomika a  management, obor Management obchodních činností, prezen-tovala na letošní akci Erasmus Day FEK studium v hlavním městě Mexiku na Escuela Bancaria y Comercial.

Barbora Východská, která studuje tentýž studijní program a obor v bakalářském studiu na FEK ZČU, absolvovala studijní pobyt v rámci pro-gramu Erasmus na Saxion University of Applied Sciences v Nizozemí.

Po prezentaci na akci Erasmus Day FEK Irena Lichnovská a Barbora Východská odpověděly na několik otázek ohledně jejich studia v  Mexiku a Nizozemí.

Proč jste se rozhodly pro studium v Mexiku a Nizozemí?

Irena: Vybrala jsem si studijní pobyt v Mexiku, protože jsem si uvědomila tři věci. První, že ne-využít příležitost studovat v zahraničí, a to ještě s fi nanční podporou, by byla hloupost. Druhá, že

Mexiko je nádherná země dávných pyramid, ne-dotčené přírody, říše Aztéků, španělštiny a sal-sy, a  také země se zcela odlišnou mentalitou a zvyklostmi. A za třetí, jsem dala na radu svých předchůdců, kteří mi řekli: „Neboj, když musíš, tak se naučíš všechno.“ Takže jsem i přes kata-strofi cké scénáře a varování svých rodičů odle-těla do Mexika.

Barbora: Vždycky jsem měla zájem o poznávání jiných kultur a cizích zemí. Ke studiu v Nizozemí mě motivoval zájem o  jiný odborný pohled na problematiku moderní ekonomie, nové životní zkušenosti, poznávání zajímavých lidí a v nepo-

slední řadě také dobrodružství, kterých je při samostatném životě v cizí zemi rozhodně velmi mnoho. Pro Nizozemí jsem se rozhodla po dů-kladném průzkumu nabídky všech zemí, s nimiž ZČU spolupracuje. V  mém výběru hrála roli především celková úroveň zahraniční univerzity a  také úroveň studia v angličtině. Váhala jsem mezi Anglií a právě Holandskem, Nizozemí jsem zvolila pro to, že jsem studium v  Anglii absol-vovala již na gymnáziu. V  Nizozemí jsem nikdy předtím nebyla a  velmi mě nadchlo vyprávění lidí, kteří tuto zemi navštívili.

Jak se liší studium na Escuela Bancaria y Comercial v Mexiku a na Saxion University of Applied Sciences v Nizozemí od studia na Fakultě ekonomické ZČU?

Irena: Studium na Escuela Bancaria y Comer-cial je ve srovnání s FEK ZČU jednodušší. Mož-nost volby předmětů je jak ve španělském, tak v anglickém jazyce. Student také absolvuje kurz španělského jazyka 4x týdně po dobu celého semestru.

Barbora: Studium na Saxion University je na-prosto odlišné od stylu výuky na FEK. Studium

Za studiemdo zahraničíStudovat daleko od domova je zkušenost, která se v životě nezratí. Nezáleží na tom, jestli jste v Mexiku, nebo v Nizozemí. Důležité je odhodlání.

Poznala jsem, že se dokážu sama o sebe postarat a poradit si i 9000 km od domova.

www.zcu.cz

v  Nizozemí je velmi komplexní, velký důraz je kladen především na skupinovou práci, týmo-vě zpracovávané projekty a  také kooperativ-ní příprava na zkoušky je zde velmi důležitá. Edukační systém (jak školní vyučování, tak příprava) je časově výrazně náročnější než v  Čechách, ale rozhodně také úměrně obo-hacující. Přístup vyučujících je velmi osobní a  individuální podle potřeb každého studenta, a  to nejen u  studentů zahraničních. Naprostou nutností je důkladná příprava ze semináře na seminář, což tvoří základ úspěchu pro složení zkoušek. Velká důležitost je přikládána také vel-mi profesionální formě psaného projevu, vysoké akademické úrovni formátování a citování prací i  schopnosti přesvědčivě prezentovat a  argu-mentovat.

Co přineslo studium v zahraničí vám osobně?

Irena: Poznala jsem, že se dokážu sama o sebe postarat a  poradit si i  9 000 km od domova. Zdokonalila jsem se ve schopnosti komunikovat španělsky a  získala jsem spoustu kontaktů ne-jen v rámci Mexika, ale také Evropy.

Barbora: Přínos studijního pobytu Erasmus v Nizozemí bych rozdělila na osobní a odborný.

Po odborné stránce je to rozhodně určitý nad-hled poskytnutý právě zahraničním vzděláváním a  odborné postupy, které jsou o  mnoho blíže těm mezinárodním. Za zmínku stojí obrovský posun v  anglickém jazyce, a  to jak po stránce konverzační, tak ve znalostech odborného jazy-ka, a  také získání základů holandštiny. Z osob-ního hlediska jsou to rozhodně úžasné sociální zkušenosti, čímž mám na mysli především skupi-novou spolupráci v multikulturních týmech, kdy se musíte naučit porozumět pracovnímu stylu každé národnosti zvlášť. Dále jsou to životní zkušenosti, které samostatný život v cizině vždy zákonitě přinese. V neposlední řadě je to již zmí-něné poznání nové země, cizí kultury a nových lidí, cestování, získání různých kontaktů a přátel z celého světa, což je možné jen při zahraničním studiu či stáži.

Co byste chtěly vzkázat studentům, kteří vá-hají, zda se mají ucházet o výměnný studijní program v zahraničí?

Irena: Studium v  zahraničí není jen pro vyvo-lené, ale pro všechny, kdo se nebojí to zkusit a něco nového poznat. A Mexico City? To je zce-la civilizované město, nikdo tam na oslu nejezdí a nečekají tu zástupy lupičů, aby Vás okradli či

unesli. Strávit zde semestr je úžasný zážitek, který Vám nikdo nemůže vzít. A navíc, kolik lidí v ČR může říct: „Studoval jsem v Mexico City. “

Barbora: Rozhodně není důvod váhat!!! Zahra-niční studium je obrovským přínosem a zároveň je také značnou výzvou ve studiu. Přestože jsem v zahraniční prožila veselé, radostné, ale i těžké chvíle, mohu s klidem říct, že to bylo jedno z nej-lepších období mého dosavadního života.

Všichni studenti Fakulty ekonomické ZČU, kteří vyjeli na studijní nebo pracovní stáž do zahra-ničí se shodují, že byl pro ně pobyt v  zahraničí velmi přínosný po všech stránkách. Absolventi Fakulty ekonomické ZČU, kteří vyjeli na studijní nebo pracovní stáže do zahraničí během studia, uvádějí, že jim zahraniční zkušenost pomohla v získání zajímavého zaměstnání.

Možnosti studia v zahraničí pro studenty Fa-kulty ekonomické jsou velmi široké a  je na Vás, budoucích a  současných studentech, zda a  do jaké míry tyto možnosti využijete!

Mgr. Romana Suchá / FEK

rozhovor s Irenou Lichnovskou a Barborou Východskou,které studují bakalářský program Ekonomika a management

u-noviny / strana 26–27

SLEDUJTE NÁS NAnebo

Jiří Mádl, herec

Západočeská univerzita v Plzni a Techmania Science Center vás zvou na zahájení výstavy s tematikou techniky v huma-nitních oborech s názvem:Věda a technika odhaluje minulost aneb Příběh za lebkou

Zahájení výstavy se uskuteční v pondělí 19. 1. 2015 v 10 hodin v Techmania Science Center, U Planetária 1, Plzeň.

Jako hosté vystoupí:doc. PaedDr. Ilona MAURITZOVÁ, Ph.D., (rektorka ZČU)prof. Ing. Miroslav ŠIMANDL, CSc., (prorektor pro výzkum a vývoj)Mgr. Vlastimil VOLÁK (ředitel Techmania Science Center)

Potvrzení účasti zasílejte prosímdo středy 14. 1. 2015 na e-mail: lenka.pavlickova@techmania.cz

TĚŠÍME SE NA VAŠI ÚČAST.

PVBV – Popularizace vědy a badatelsky orientované výuky, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0007

minuza lebkou

badatelsky or

vy se uskuteční Zahájení výstav. 2015 v 10 hodin v pondělí 19. 1.

Kafemlejnek na vědecké výkony

www.zcu.cz u-noviny / strana 29

Ve dnech od 26. do 28. února 2015 se v plzeň-ském hotelu Angelo uskuteční mezinárodní kon-ference s názvem The Vienna Circle in Czecho-slovakia (#VCIC2015), kterou pořádá Výzkumné centrum pro teorii a  dějiny vědy při Katedře fi lozofi e Fakulty fi lozofi cké ZČU ve spolupráci s  Vídeňskou univerzitou, resp. Institutem Ví-deňského kroužku.

Myšlenky, které byly rozvíjeny a diskutovány v rámci Vídeňského kroužku ve 20. a 30. letech minulého století, stále podstatně ovlivňují způ-sob, jakým nahlížíme na povahu vědy a fi lozofi e vědy. Aktivity kroužku však vyrůstaly z  širšího intelektuálního klimatu, specifi ckého pro celý středoevropský region. Rovněž v  českých ze-mích a  v  pozdějším Československu žily a  pů-sobily osobnosti, které byly inspirátory (např. Bernard Bolzano, Ernst Mach a Albert Einstein) a významnými členy Vídeňského kroužku (zejm. Rudolf Carnap a Philipp Frank).

Mezinárodní konference VCIC2015 si klade za cíl zmapovat vazby mezi česko-slovenským prostředím a odkazem Vídeňského kroužku v fi -lozofi cké, vědecké i  umělecké rovině. Podrob-nosti naleznete na: www.vcic.zcu.cz.

Konference je organizována v  rámci řešení projektu Výzkumné centrum pro teorii a  dějiny vědy (OPVK CZ.1.07/2.3.00/20.0138).

Radek Schuster / organizátor

Vídeň a Plzeň

V poslední době se vede mnoho diskuzí o „mě-ření“ vědeckého výkonu prostřednictvím publi-kací. Současný stav je velmi problematický, pro-tože počet publikací v jednotlivých oborech není souměřitelný. Rovněž tak i počet citací (dokonce v součtu kladných, nebo i záporných) není objek-tivní (není ani vhodné uvádět, jaké zde mohou být vlivy).

Množství a kvalita publikací jsou však kvan-titativním hlediskem při rozdělování fi nančních prostředků vědeckým institucím. Za publikace se získávají body, lidově tzv. „bobříky“, a  pro-ces jejich zpracování různými váhovými kritérii se populárně nazývá „kafemlejnek“. Výsledek je pak užit k  rozdělení fi nancí. Právě v  tom se ukrývá „čertovo kopýtko“, jež se postupně vyvíjí přímo v  „kopyto“. Vědci se samozřejmě snaží získat fi nanční prostředky, což je motivu-je k publikování mnoha článků, jejichž počet se v poslední době rychle zvyšuje. Hrozí, že v hon-bě za množstvím publikací mohou být zpraco-

vávány publikace i nižší úrovně, jakési „smetí“. Vyplýtvaná energie a čas na množství nepříliš významných publikací pak chybí zejména mla-dým vědcům a také profesorům na kvalitní pe-dagogickou i vědeckou práci, myšlení i originál-ní tvoření.

Nežádoucí infl ace publikací, jež je motivo-vána systémem hodnocení, existuje i  v  zahra-ničí. M. Rychlík uvedl v  Lidových novinách(14. 7. 2014) výsledky analýzy článků z biome-dicínských věd, kde řada článků byla stažena z  databáze PubMed a  hodnocena jako pod-vodné, zdvojené publikované, plagiátorské. Za poslední dobu, od roku 1975, se podíl těchto přestupků zvýšil desetinásobně.

Příkladem toho, že množství publikací není absolutním měřítkem úrovně vědy je laureát Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, jenž v roce 2014 publikoval podle WoS za posledních 50 let jen 7 článků, tj. v průměru asi jeden článek za 7 let (za celou kariéru 63 let pak 22 publikací).

Původní motivující výzvu k publikování je proto vhodné doplnit varováním: “Když pu-blikuješ smetí, tak Tvá tvo-řivost končí smrtí.” („When publish garbich then your creativity perish.“)

Zdeněk Vostrackýemeritní rektor ZČU

„Publish or perish“ (Publikuj, nebo zahyneš) je známá věta z vědeckého světa.

Rugbymánie

Mezinárodní turnaj v  rugby vozíčkářů se konal od pátku 5. do neděle 7. 12. 2014 v prostorách TJ Lokomotiva Plzeň. Turnaje se zúčastnily týmy: Brasil, Danish Dynamite (DK), European Giants (EU), Galeic Warriors (IR), GB Development, Iron Men (EU), Italy, Prague Robots (CZ).

Na akci se podíleli i  studenti oboru fyziote-rapie pod odborným vedením šéfa fyzioterapeu-tického týmu, absolventky Katedry fyzioterapie a  ergoterapie a  současné vedoucí fyzioterapie v centru Paraple, Michaely Maxové.

Studenti měli možnost vyzkoušet si fyziote-rapeutické techniky a  metodiky přímo na hrá-čích, majících různé zdravotní postižení, které je dovedlo k nutnosti používat jako lokomoční po-můcku vozík. Přesto se s postižením věnují velmi náročnému sportu.

Studenti získali cenné poznatky o  sportu vozíčkářů a  museli oživit své komunikační do-vednosti v  cizích jazycích (angličtina, němčina, španělština).

Naši studenti byli kladně hodnoceni samot-nými hráči, o  čemž svědčí, že přes počáteční ostych a  nedůvěru, plně využívali možnosti ošetření od studentů. Jeden ze studentů do-konce na rozloučenou získal i tričko brazilského týmu. Další velmi pozitivní hodnocení získali studenti i od vedoucí fyzioterapeutického týmu.

Mgr. Monika Valešová / FZS

Profesor Bohuslav Mašek z  Fakulty strojní Zá-padočeské univerzity v Plzni převzal ve čtvrtek 27. listopadu v  Praze Cenu ministra školství, mládeže a  tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a  inovací za rok 2014. Odborná komise ho vybrala mezi pět laureátů z celkem 17 nominací.

Bohuslav Mašek získal ocenění ministra za výzkum o materiálech, který kombinuje s vývo-jem progresivních technologií. Za originální vý-sledky obdržel Bohuslav Mašek celkem devět patentů, z toho tři v USA a jeden v Německu.

Profesor Mašek na Fakultě strojní ZČU zalo-žil a vede Výzkumné centrum tvářecích techno-logií FORTECH. Jeho hlavní zásadou je výzkum prováděný v doposud neprobádaných oblastech technologií a kombinování nekonvenčních tech-nologií s  využitím nových poznatků o  inova-tivních materiálech, zejména moderních ocelí. Letos v říjnu získal tým FORTECH pod vedením Bohuslava Maška zlatou medaili na mezinárod-ním strojírenském veletrhu v  Brně v  kategorii Nejlepší inovační exponát vzniklý ve smluvní spolupráci fi rem s  výzkumnou organizací. Po-rotu zaujala dutá hřídel z  ultra-vysokopevné oceli, na níž centrum FORTECH spolupracovalo s Fraunhoferovým institutem IWU pro obráběcí a tvářecí stroje v Chemnitz.

Kamila Kolářová / tisková mluvčí ZČU

Cena proprof. Maška

vávány publikace i nižší úrovně, jakési „smetí“. Vyplýtvaná energie a čas na množství nepříliš

dicínských věd, kde řada článků byla stažena

vodné, zdvojené publikované, plagiátorské. Za poslední dobu, od roku 1975, se podíl těchto

Příkladem toho, že množství publikací není absolutním měřítkem úrovně vědy je laureát Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, jenž v roce 2014 publikoval podle WoS za posledních 50 let jen 7 článků, tj. v průměru asi jeden článek za

Původní motivující výzvu k publikování je proto vhodné doplnit varováním: “Když pu-blikuješ smetí, tak Tvá tvo-řivost končí smrtí.” („When publish garbich then your creativity perish.“)

Zdeněk Vostrackýemeritní rektor ZČU

Od 14. ledna do 4. února proběhly na Západočeské univerzitě dny otevřených dveří. Návštěvníci se mohli seznámit s možnostmi studia a prohlédnout si vybavení, kterým disponují jednotlivé fakulty.

Popularizace vědy a badatelsky orientované výuky, reg .č. CZ.1.07/2.3.00/45.0007.