Nzev a adresa koly:Stedn odborn uilit stavebn, Opava, pspvkov organizace, Boeny Nmcov 22/2309, 746 01 OpavaNzev operanho programu:OP Vzdlvn pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5Registran slo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0713Nzev projektu:Zvyovn klovch aktivit Pedmt, ronk:Materily, 2. ronkNzev sady vzdlvacch materil:Vady, ntrov hmotySada slo:ICT-42Poadov slo vzdlvacho materilu:05Oznaen vzdlvacho materilu:VY_32_INOVACE_ICT-42-05Tma vzdlvacho materilu:Vady struktury devaDruh uebnho materilu:PrezentaceAutor:Ing. Ludk HadmekAnotace:Prezentace se zamuje na rozdlen vad struktury devaMetodick poznmky:Materil je vhodn pro uebn obor truhl, opertorDatum vytvoen:11. 11. 2012Oven ve vuce:12. 11. 2012

Vady struktury devaTyto vady vznikaj bhem rstu stromu. Jsou zjistiteln, a pi zpracovn na povrchu kulatiny, nejsou viditeln. Jsou to odchylky od normln - bn stavby devnch vlken. Ovlivuj stabilitu a mechanick vlastnosti deva.

Vady struktury deva De, dvojit deDvojit bl (vnitn)Toitost vlkenZvlnn vlkenZvitekProsmolenSmolnkReakn devoVodnatost

Obr. 3.Obr. 4.Obr. 5.Obr. 2.Obr. 1.

De, dvojit deU dvojitch kmen nebo pod rozdlenm kmene na vtve bvaj v kmeni dv den. Devo kolem den m jinou strukturu, m men pevnost (men podl letnho deva). Pi vysouen vce prask. Na ezivu je nedouc.

Obr. 6.Obr. 7.

Dvojit bl (vnitn)Vytv se nkdy u tvrdch jdrovch listn a vjimen u jehlinan. (DB,JS,MD,BO). Na pnm ezu je viditeln jako svtlej (blov) prouek v jdrovm dev. Buky jsou iv -neodumel s vym obsahem vlhkosti.Devo m jinou strukturu, m men pevnost (men podl letnho deva). Pi vysouen vce prask.

Obr. 9.Obr. 8.

Toitost vlkenVyskytuje se u vtiny druh strom.Je to roubovit odchlen vlken od podln osy kmene. Je pozorovateln ji na rostoucch stromech. Tato vada je podmnna geneticky a zmenen jejho vskytu zajiujeme vbrem vhodnho matenho materilu. Devo m jinou strukturu, m men pevnost. Pi vysouen vce prask a dochz k zborcen tvaru. Pi opracovn dochz k vytrhovn vlken. Nejvce se vyskytuje u BO, HB, JB, JL, TP, V, OL, BK, SM, JD.

Levostrann toivostPravostrann toivost

Obr. 10.

Zvlnn vlken - vlnit rstVyskytuje se u vtiny druh strom.

Je to radiln nebo tangenciln odchlen vlken od podln osy kmene. Tato vada je podmnna geneticky. Devo m jinou strukturu, m men pevnost. Pi vysouen vce prask a dochz k zborcen tvaru. Pi opracovn dochz k vytrhovn vlken. Nejvce se vyskytuje u JV, JS, BR, TP, BK, OR, OL, SM. Poskytuje ndhernou kresbu deva, kter je zvlt cenn pi vrob okrasnch dh, hudebnch nstroj, dekoranch pedmt a paeb.

Zvlnn dlouh a mlkZvlnn krtk a vysok - dv dhy s pknou vlnitou strukturou a s vlnitm leskem

Obr. 11.

Zvitek Vyskytuje se u vtiny druh strom.

Je to mstn odchlen vlken od podln osy kmene. Vyskytuje se v okol suk, smolnk, porann atd. Devo m jinou strukturu, m men pevnost a asto dochz k borcen. Z tchto dvod se ho sname z eziva vymanipulovat.

Obr. 12.

Prosmolen

Vyskytuje se jen u jehlinatch devin obsahujc pryskyici .

Je to mstn prosycen deva pryskyic obvykle v blzkosti porann na kmeni. Devo m jinou strukturu a barvu. Na ezivu se jev jako ztmavl msta na dhch je msto jakoby prsvitn. Tato vada zpsobuje problmy pi lepen a pi povrchovch pravch. U ntrovch hmot obsahujcch nepolrn rozpoutdla dochz k rozmazvn rozputn pryskyice. Msto je poteba ped aplikac tchto ntrovch hmot vymt (hydroxidem sodnm) a zneutralizovat.

Obr. 13.

Smolnk

Vyskytuje se jen u jehlinatch devin obsahujc plyskyici.

Je to mstn prosycen deva pryskyic. Dochz k ukldn pryskyice na rozhran letokruh. Devo m mstn jinou barvu. Na ezivu se jev jako ztmavl msta. Tato vada zpsobuje problmy pi lepen a pi povrchovch pravch. Pi zven teplot dochz k vytkn pryskyice a to i po nkolik let. U ntrovch hmot dochz k rozmazvn pryskyice. Smolnky je nutno ped obrbnm deva odstranit. Nen- li to mon musme pryskyici vytavit, nebo vykrabat a pokozen msto vyspravit.

Obr. 14.

Reakn devo

Je to jednostrann zmna tlouky letnho deva letokruh. Vyskytuje se v jehlinatch i listnatch stromech.

Vznik reakc stromu na namhn (zejmna vtrem, snhem, vhou tkch vtv). Je to mstn prosycen deva pryskyic. Devo m mstn jinou barvu. Devo m jinou strukturu, m men pevnost a asto dochz k borcen a praskn. Tlakov devo - kemenitost: u jehlinan v mst tlakovho namhn. Opticky jako mstn hnd zna (zven obsah ligninu).Tahov devo: u listn, opticky jako mstn bl plocha (zven obsah celulzy).

Obr. 15.

Vodnatost

Je to abnormln prosycen deva vodou, pedevm na obvodu jdra nebo zralho deva. Vznik reakc stromu na zmnu rstovch podmnek. Devo m jinou strukturu. Po vysuen vznik v mst vodnatosti velk mnostv drobnch trhlinek. Devo m snenou pevnost a asto dochz k borcen a praskn.

Obr. 16.

Vady struktury - kontroln test

Co je pinou vnitn - dvojit bli?Jak vznik toitost?Co je smolnk?Co je prosmolen?Co to je reakn devo a jak vznik?Co zapiuje vodnatost pi suen? Kde vznik tlakov devo (kemenitost) a kde tahov devo?

Suky - kontroln test - popis obrzk vsledky

Vady struktury - kontroln testvsledkyCo je pinou vnitn- dvojit bli?Dvojit bl vznik nejastji prudkou zmnou podmnek (sucho, por, velk mrazy).Jak vznik toitost?Je to zpsobeno geneticky.Co je smolnk?Dutina mezi letokruhy vyplnn pryskyic.Co je prosmolen?Mstn prosycen pryskyic.Co to je reakn devo a jak vznik?Je to jednostrann zmna tlouky letokruh. Vznik reakc na dlouhodob zaten snhem, vtrem.Co zapiuje vodnatost pi suen? Vznik velkho mnostv drobnch trhlin v jde nebo zralm dev.Kde vznik tlakov devo (kemenitost) a kde tahov devo? Tlakov devo u jehlinan. Tahov u listn.

Suky- kontroln test II popis obrzk vsledky

Tlakov devoToitostKemenitostZrostSmolnkyZvlnn vlkenObr. 17.Obr. 18.Obr. 19.Obr. 20.Obr. 21.Obr. 22.

DKUJI ZA POZORNOSTPouit zdroje:

KUPALOV, Zdeka. Nauka o materilech: pro 1. a 2. ronk SOU uebnho oboru truhl. Vyd. 1. Praha: Sobotles, 1999, 235 s. ISBN 80-859-2057-3. Obr. 7. ,10., 11. ,16. ,22.

KLR, Josef. Vady deva. Praha: SNTL, 1981. L19-B2-V-33/82 212.

BAIER, Ji a Zdenk TN. Ochrana deva. 4., peprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2001, 93 s. ISBN 80-247-0050-6.

BALDER, Batran. Stavebn nauka - Tesa. Praha: WAHLBERG, 1994. ISBN 35-820-3579-4.

HADMEK, Ludk. Obr. 1. - 6., obr. 8. - 9., obr. 12. - 15., obr. 17. - 21.