FOLTÝNOVINY 1

OBČASNÍK DOMOVA PRO SENIORY FOLTÝNOVA DRUHÉ ČÍSLO 20 21

Foltýnoviny

Masopust

Velikonoce

Březen – měsíc čtenářů

1

ÚVODNÍK

Vážené dámy a pánové,

máme za sebou další čtvrtletí za intenzivní přítomnosti koronavirové pandemie.

Museli jsme přivyknout životu bez účasti na kulturních, sportovních a společenských

akcích v našem domově, bez osobního setkávání s přáteli. Přizpůsobujeme se uzavření

obchodů a služeb, vyučování školou povinných dětí distančním způsobem, nyní

i zavření škol mateřských. Náš každodenní život se přestává podobat tomu před

příchodem pandemie.

Naše obličeje překryly respirátory, ruce zase dezinfekční gely. Často

nepoznáváme staré známé, nevíme, zda se na nás člověk pod rouškou usmívá, zda se

nebojí podat nám ruku. Protože zatím nevíme, kdy dohlédneme na ono pomyslné světlo

na konci tunelu v podobě trvalé úlevy od zákazů a omezení, je to pro většinu z nás

frustrující a vyčerpávající. Opuštění se cítí nejen senioři, které mohou jen omezeně

navštívit jejich nejbližší. Pocity zbytečnosti i opuštění zažívají i mnozí z těch, kteří

nemohou pracovat, dělat co je bavilo, co živilo jejich rodiny.

Věřím, že není jiné cesty, než vytrvat a nepolevit ve společném úsilí. Bez výdrže

a důslednosti se náš život ještě dlouho nenavrátí do těch krásných „starých kolejí“. Až

se vrátí čas, kdy bude opět běžné jít do kina, divadla, na koncert, na večeři s přáteli

nebo posezení se sousedy, budou pro nás nadále tyto chvíle svátkem, na které se

budeme těšit, kterých si budeme vážit. Pomalu se pokoušíme vracet, a hlavně plánovat

všechny naše aktivity, na které jste byli zvyklí. Určitě máte pocit, že to jde pomalu, ale

nechceme nic uspěchat. Proto bych chtěla poděkovat všem aktivizačním a sociálním

pracovnicím, které se nám život v domově snaží zpříjemňovat. Letošní Masopust byl

skvělou větší akcí, kterou si určitě všichni užili. Také děkuji všem pracovníkům

v přímé péči o vás, naše klienty, kteří mají stále tolik energie a současnou zátěž navíc

zvládají. Poděkování patří i všem pracovníkům ostatních profesí, děvčatům z úklidu,

prádelny, kuchyně, klukům z údržby.

Vím, že práce vás všech je v této situaci

velice náročná. Všichni dohromady jste

skvělý kolektiv.

V neposlední řadě děkuji i vám

klientům, že chápete a dodržujete

pravidla, která jsme si nastavili. Přeji

nám všem, ať se návratu k normálnímu

životu dočkáme ve zdraví, vzájemném

respektu a toleranci.

Závěrem mi dovolte popřát vám

klidné a příjemné prožití nadcházejících

velikonočních svátků.

Ing. Jana Bohuňovská – ředitelka

2

SOCIÁLNÍ PRACOVNICE RADÍ

A INFORMUJE

Složní list

V našem

Domově je klientům

nabízena možnost

zřízení tzv. Složního

listu. Jedná se o depozitní účet, na který

je možné si ukládat své finanční

prostředky určené pro osobní potřebu

a je možné také peníze kdykoliv vybírat.

Depozitní účet však není úročen ani

zpoplatněn bankovními poplatky, ale

nabízí možnost mít své finanční

prostředky v bezpečí.

Klient dává souhlas sociálním

pracovníkům, aby z uložených

finančních prostředků v případě potřeby

hradili nákupy věcí osobního

a hygienického charakteru (léky,

doplatky za léky, prostředky léčebné

kosmetiky, pedikúru, kadeřníka nebo

drobný nákup …) a to vždy na základě

řádného dokladu o koupi nebo

provedené službě. O pohybu finančních

prostředků jsou klienti seznamováni

měsíčním vyúčtováním.

Máte-li zájem využít tuto službu,

obracejte se pro bližší informace na

sociální pracovnice.

Bc. Jaroslava Novotná – sociální pracovnice

ZDRAVOTNÍ SETRA RADÍ A

INFORMUJE

Co je očkování?

Očkování (též

vakcinace) je lékařský zákrok,

při kterém se zdravý organismus

záměrně setká s méně nebezpečným

mikrobem nebo jeho částí. Imunitní

systém se naučí rozpoznávat příslušné

antigeny a očkovaný by tak měl být

chráněn před nákazou nebo alespoň

před vážným průběhem onemocnění

v případě, že se setká s původcem

onemocnění. Očkování nevede vždy ke

vzniku imunity, ne každý očkovaný je

tedy chráněný před infekcí. Očkování

proti některým nemocem má širokou

společenskou podporu např. proti

pravým neštovicím, zarděnkám,

spalničkám, černému kašli, obrně …

a nově i proti covidové infekci.

Nejstarší zprávy pocházejí

z Východní Asie, kdy se jako ochrana

proti pravým neštovicím používaly

stroupky z neštovic nemocných.

Skutečně doložené jsou tyto výkony až

v 17. století, ale podle některých

pramenů mohly být prováděny v Indii

již v období 1000 let před naším

letopočtem. Tento způsob představoval

nákazu, při kterém proběhlo

onemocnění mírnějším způsobem.

V Evropě se tento způsob

ochrany pokusila zavést Mary Wortley

Montagu (1689–1762), anglická

aristokratka a spisovatelka, která sama

prodělala neštovice. S tímto způsobem

předcházení plnému onemocnění se

seznámila v Osmanské říši. Tento

postup, očkování, se v Evropě rozšířil,

3

i když není jisté, jak hojně byl využíván.

Celkově byl pozitivní efekt očkování

dobře prokazatelný, přesto bylo

očkování např. ve Velké Británii v roce

1840 zakázáno.

První očkování v moderním slova

smyslu zavedl britský lékař Edward

Jenner (1749–1823) Vypozoroval, že

lidé, kteří prodělali kravské neštovice,

tedy v podstatě lehčí onemocnění,

nemívají pravé neštovice.

Název vakcinace vychází

z latinského slova vacca = kráva. V 19.

století se již očkovalo proti: neštovicím,

vzteklině, břišnímu tyfu, choleře, moru.

V 20. století se očkovalo proti:

záškrtu, černému kašli, tetanu,

tuberkulóze, žluté zimnici, chřipce,

skvrnitému tyfu, obrně, spalničkám,

příušnicím, zarděnkám, meningokokovi,

pneumokokovi, hepatitidě B, covidu-19.

Jaká je očkovací situace

v domově?

V našem domově je již

naočkováno proti covidové nákaze

dvěma dávkami vakcín

59 zaměstnanců a 115 klientů.

První očkování proběhlo již

28. 12. 2020. Očkovali jsme vakcínou

Pfiser/ BioNTech. Očkování prováděly

zdravotní sestřičky z našeho domova

pod odborným dozorem MUDr. Čutové.

Druhé očkování vakcínou

Moderna již prováděl očkovací tým

z Tišnova pod odborným dozorem

MUDr. Semráda.

Od začátku března stále

pokračujeme v očkování Pro zdárné

zvládnutí této covidové pandemie je

nutné, aby se proočkovalo co nejvíce

lidí. Nejen v naší republice, ale i na

celém světě. Dostupné výzkumy

prokazují, že očkování proti této

nebezpečné infekci je opravdu účinné.

Přejme si tedy, abychom již brzy viděli

světlo na konci tunelu jménem covid.

Soňa Svobodová – vedoucí modrého úseku

STŘÍPKY Z DOMOVA

Masopust – ohlédnutí za zimou

V loňském roce nám covidová

situace nedovolila pořádat akce, které

byly tak oblíbené, a které klientům

i pracovníkům moc chybí. Kulturní

a společenské události jsou pozitivním

povzbuzením pro každého jejího

účastníka. Jsou možností se společně

potkávat i za jiných okolností, než jsou

každodenně obvyklé.

Na plese, na besedách, při

soutěžích, při hudebních vystoupeních

a na výletech se lépe navazují

mezilidské vztahy. Vytváří se veselá

atmosféra, vede se příjemná konverzace,

nechybí občerstvení a možnost

pobavení se s rodinnými příslušníky.

O toto nás covidová situace na několik

měsíců připravila.

4

Kdy se zase vše vrátí do zajetých

kolejí? Věřím, že se ta chvíle plíživě

blíží. Důkazem je první vlaštovka

v podobě únorového masopustu. Za

přísných hygienických podmínek se

konal tradiční masopustní průvod.

Aktivizační pracovnice se oblékly za

maškary a vydaly se na masopustní

obchůzku.

První část obchůzky proběhla

v dopoledních hodinách přímo

v budově domova a druhá část se

uskutečnila venku v atriu a v zahradě za

doprovodu harmonikářky a jejích

veselých písní.

Nezapomnělo se ani na pečení

Božích milosti, které jsme vám na dobré

trávení rády rozdaly.

Ačkoliv není možné letošní

masopust porovnávat s veselím

v předchozích letech i tak byla na vašich

tvářích, milí klienti, znát radost a snad

ne ztracený závan chuti po zábavě.

Mgr. Monika Čermáková – vedoucí sociálního

a aktivizačního úseku

DOMOV OČIMA STÁŽISTKY

Jmenuji se Barbora a,

aktuálně studuji Univerzitu

Palackého v Olomouci,

obor sociální pedagogika se

zaměřením na volný čas.

Do Domova pro seniory

Foltýnova jsem se měla možnost

podívat prostřednictvím stáže.

Stáž se mi moc líbila. Sama jsem

byla překvapená, co všechno jsem se

stihla za týden dozvědět, vyzkoušet

a vidět. Moc se mi líbil přístup celého

personálu. Šlo vidět, že zde všichni

svoji práci berou vážně a snaží se, aby

bylo vše „tip ťop“. Líbilo se mi, že je na

pracovišti veselo a člověk se zde

opravdu nenudí.

Velmi dobrý dojem na mě udělal

i interiér domova, od bytů klientů,

jídelny, klubovny až po moc krásně

udělanou kapličku, kde by se opravdu

cítil dobře každý. A to ani nemluvím

o tom, že je všude krásně čisto a celkově

jsem se v domově cítila moc příjemně.

Trošku mě mrzí, že jsem nemohla

domov poznat se vším všudy, vidět, jak

to zde žije mimo pandemii, ale bohužel

se nacházíme v nelehké době. Tak snad

se v brzké době vrátí vše do normálu

a domov bude opět opěvovat akcemi

a různými programy.

Stáž v domově pro seniory

Foltýnova bych doporučila všemi deseti.

Barbora Kožnarová – stážistka

5

PRVNÍ JARNÍ DEN

První jarní den označujeme

jako jarní rovnodennost, protože

noc a den jsou přibližně stejně

dlouhé. Od tohoto dne se noc

zkracuje a den prodlužuje, což trvá až

do letního slunovratu, kdy je den

dvakrát delší než noc.

Kdy oficiálně začíná jaro? Někdo se

učil 20. března, jiný 21. března.

A oba můžou mít pravdu. Záleží na

tom, který rok se zrovna píše.

Astronomické jaro začíná v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne

přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. K tomu každý rok

dojde o necelých šest hodin později, v přestupném roce o více než 18 hodin dříve.

Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země

oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní

rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49

minut.

V roce 2020 začalo jaro v České republice 20. března ve 4:49. Do roku 2047 bude

začátek jara připadat na 20. březen. V roce 2048 se začátek jara dokonce posune

na 19. březen. Na 21. březen se první jarní den vrátí až v roce 2102.

V roce 2021 začne jaro přesně 20. března v 10:37 hodin.

Na 21. března připadá několik svátků:

1. Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace

Roku 1960 ve městě Sharpeville policie postřílela africké demonstranty

protestující proti bělošské nadvládě. Stalo se

tak právě 21. března, a proto i na tento den byl

vyhlášen Mezinárodní den za odstranění

rasové diskriminace. Tento den má všem

připomenout, že všichni bez ohledu na barvu

pleti jsou si rovni, a proto mají mít stejná

práva i povinnosti.

6

2. Mezinárodní den zdravého spánku

Cílem mezinárodního dne je poukázat na problematiku

poruchy spánku a snížit dopad zdravotních rizik na společnost

prostřednictvím lepší prevence a kontroly.

3. Světový den poezie

Jedním z hlavních cílů tohoto svátku je podpora jazykové

různorodosti a zviditelnění ohrožených jazyků v místě jejich

používání. Světový den poezie si také klade za cíl návrat k tradici

ústního přednesu básní, chce zlepšit výuku poezie a obnovit

dialog mezi představiteli básnického umění a ostatních

uměleckých směrů jako je divadlo, tanec, hudba a malířství.

4. Světový den lesů

Hlavním účelem Mezinárodního dne lesů je oslava a zvýšení

povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný

rozvoj.

5. Mezinárodní den loutkového divadla

Světovým dnem loutkářství ustanovila 21. březen UNIMA

(Mezinárodní unie loutkářů) poprvé v roce 2000. Na celém světě se na

počest loutkářského oboru koná řada akcí a k sepsání poselství je vyzvána

významná světová osobnost loutkového divadla. V roce 2009 to byl

například český umělec Petr Matásek.

6. Světový den Downova syndromu

Na den 21. 3. připadá každý rok Světový den Downova syndromu. Datum

symbolicky odkazuje na podstatu této geneticky podmíněné anomálie, trizomie

(ztrojení) 21. chromozomu. Proto se slaví právě 21. den 3.

měsíce. Světový den Downova syndromu je příležitostí

pro několik milionů osob s Downovým syndromem, pro

jejich rodiny, blízké a přátele po celém světě poukázat

na pozitivní i problematické aspekty, které s sebou přináší

život s chromozomem navíc.

Mgr. Kateřina Nivnická, DiS. - sociální pracovnice

7

DEN HORSKÉ SLUŽBY

24. března si každoročně

připomínáme Den Horské služby ČR.

Roku 1913 v tento den zahynuli v

Krkonoších při závodě v běhu na 50 km

Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav

Vrbata.

Při závodu tehdy náhle přišla

sněhová bouře a slavný český běžec

Bohumil Hanč

zůstal sám na trati

závodu, který

všichni ostatní

vzdali. Jeho dobrý

přítel Václav

Vrbata mu tehdy

půjčil část svého

oděvu, ačkoliv tím

riskoval vlastní

život. To bylo

posuzováno jako

základní čin v pomoci člověka člověku

v horách.

První Horská záchranná služba

vznikla 12. května 1935 v Krkonoších,

k výraznějšímu rozvoji organizace však

došlo až po 2. světové válce. Záchranné

akce se ale odehrávaly již na přelomu 19.

a 20. století, kdy především

v souvislosti s velkým rozvojem

lyžařství začal výrazně stoupat nejen

počet návštěvníků hor, ale i tragických

nehod a úrazů.

V současnosti Horská služba

působí kromě Krkonoš také

v Beskydech, Jeseníkách, na Šumavě

a v Jizerských, Krušných a Orlických

horách. Mezi hlavní úkoly Horské

služby patří například provádění

pátracích a záchranných akcí,

poskytování první pomoci, informování

návštěvníků hor o povětrnostních

a sněhových podmínkách, či o

lavinovém nebezpečí.

Mgr. Magdaléna Wertheimová – sociální pracovnice

ZE ŠKOLNÍCH ŠKAMEN

K čemu jsou holky na světě

Jiří Žáček

K čemu jsou holky na světě?

Aby z nich byly maminky,

aby se pěkně usmály na toho, kdo je

malinký.

Aby nás měl kdo

pohladit a povědět

nám pohádku.

Proto jsou tady

maminky, aby náš

svět byl v pořádku

Tatínkova dýmka

Jaroslav Seifert

Tatínek kouřil z dýmky vždy večer, než

šel spát.

Vidím ho z měchuřinky do dýmky tabák

cpát.

Obláček namodralý tiše se rozplýval,

to, co jsme milovali, milovat budem dál.

Sedával na pavlači,

když se už setmělo,

a plamen sirky stáčí

posvítit na čelo.

Co by byl bez

vzpomínky náš život?

Co by byl?

Obláčky z jeho

dýmky jsou nejhezčí

z mých chvil.

Mgr. Jitka Jůzová – sociální pracovnice

8

BŘEZEN - MĚSÍC ČTENÁŘŮ

Historie knih

Dříve se zprávy a příběhy rozšiřovaly ústním podáním. Po převratném zavedení

písma ve starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky,

papyrus nebo pergamenové svitky (podle zeměpisné polohy). V té době se objevují

první knihovny pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).

Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná

kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Postupně byl papyrus

a pergamen nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.

Před objevem knihtisku a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány

ručně. To je také

činilo drahými a

vzácnými. V

raném středověku

si knihy mohla

dovolit jen církev,

univerzity a bohatí

a často bývaly

připevněny řetězy

k polici nebo ke

stolu proti

odcizení.

V polovině 15.

století začaly být

knihy v západní Evropě vyráběny blokovým tiskem. Při něm byl obrysový obraz celé

stránky vyřezán ze dřeva. Matrice mohla být mnohokrát natřena inkoustem a použita

na reprodukci kopií dané stránky. Výroba celé knihy byl ale náročný proces, vyžadující

ručně řezanou desku pro každou stránku.

Když Johann Gutenberg v 15. století zavedl knihtisk s kovovými pohyblivými

literami, výroba se značně usnadnila a také zlevnila. Knihy začaly být široce dostupné.

S rozvojem počítačové sazby a především digitálního tisku na konci 20. století se

vydávání knih pro autory i nakladatele stalo dostupnějším. Na přelomu druhého

tisíciletí se rozšířila tzv. elektronická kniha.

SLOVNÍČEK

• Kniha je slepený nebo sešitý svazek listů, které jsou popsané,

potištěné nebo prázdné s vazbou a opatřené přebalem

• E-kniha je kniha publikovaná v elektronické formě. K jejímu

čtení potřebujeme zobrazovací technologii (čtečku e-knih,

tablet, počítač nebo mobilní telefon)

• Bibliofil nebo knihomol je osoba s velkým zaujetím pro knihy

•

•

9

Knižní nej

• největší kniha na světě – největší rukopisnou

knihou světa je Codex gigas. Byla

pravděpodobně napsána počátkem 13. století

v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Podle

výjimečného vyobrazení ďábla bývá

označována také jako Ďáblova bible.

Rukopis je uložen v Královské knihovně ve

Stockholmu.

• Nejmenší kniha na světě – údajně nejmenší vytištěná kniha na světě je japonská

kniha Šiki no Kusabana a měří pouze 0,75 milimetru. Knížka obsahuje názvy a

ilustrace květů japonských rostlin. Má 22 miniaturních stránek a četba v ní

vyžaduje přinejmenším lupu. Dala by se protáhnout uchem jehly.

• Nejdražší kniha na světě – nejdražší knihou je

Codex Leicester od Leonarda da Vinci (1510).

Jedná se o nejznámější knihu z třiceti vědeckých

spisů, které tento renesanční umělec a vynálezce

vytvořil. V roce 1994 se stal majitelem tohoto

unikátního díla spoluzakladatel firmy

Microsoft, Bill Gates, který za něj zaplatil 30,8

milionu dolarů.

Čtenářství

Čtenářstvím se rozumí činnost, při které nás čtení baví a je tedy naší zálibou.

Dnešní společnost se snaží ke

čtenářství vést hlavně děti a ty

si tento koníček poté nesou až

do dospělosti. O rozvoj

čtenářství se tak snaží rodiče,

ale i školy, knihovny a další vzdělávací instituce. K podpoře a propagaci čtenářství

slouží také různé akce a kampaně.

Mgr. Gabriela Štefanová – aktivizační pracovnice

• Březen – měsíc čtenářů

• 2. dubna – Mezinárodní den dětské knihy

• 23. dubna – Světový den knihy a autorských práv

• týden v říjnu – Týden knihoven

Milí čtenáři,

v našem domově je knihovna otevřena v pondělí a úterý v čase 13:00 – 13:45.

Rádi Vám s výběrem knih pomůžeme.

10

JARNÍ POSEL

Narcis

Narcisy vykvétají

velmi brzy a též

potvrzují fakt známý pro

naše zeměpisné šířky,

že prvními kvetoucími

rostlinami jsou většinou

cibuloviny. Jejich

elegantní žluté květy,

ale i bílé s oranžovými

terčíky, též patří mezi symboly jara.

I narcisy mají květy křehké a svěží,

nehýří však tolik pestrými barvami jako

krokusy a tulipány, nejsou však ani tak

skromné jako sněženky. Nejčastější

barvou květů narcisů je tradiční žlutá,

některé kultivary však jsou až

do oranžova, jiné mají květy naopak

bílé se žluto oranžovým středem.

I narcisy mají schopnost rozšířit se nám

volně po zahradě.

Narcisy pocházejí z horských

oblastí, kde rostou převážně na

slunných loukách a stráních, v jarním

a podzimním období dostatečně

vlhkých. Z toho vychází i požadavek

k jejich pěstování. Vhodné je slunné

otevřené stanoviště, ve stínu málo

kvetou. Pouze některé původní druhy

můžeme vysazovat do polostínu. Půdy

musí být propustné, nejvhodnější jsou

středně těžké s dobrou drenáží.

V lehkých půdách se jim daří dobře za

předpokladu dostatečné zálivky

a hnojení. Půdní reakce má být

neutrální až slabě zásaditá.

Výsadba

Narcisy vysazujeme poměrně

hluboko podle velikosti cibulí až 15

cm, což znamená vrstvu nad cibulemi,

v těžších půdách můžeme vysazovat

poněkud mělčeji, ale nikdy ne méně

než 10 cm i u menších cibulí.

Vzdálenost výsadby se řídí způsobem

a účelem výsadby. V okrasných

rabatech pěkné cibule asi na 15 x 15

cm, v zásobní školce na záhony

nejlépe do řádků. Řádky od sebe

20–25 cm, v řádcích asi 10 cm od

sebe, drobné cibule k dopěstování

hustěji.

Narcisy se těší od pradávna

mimořádné oblibě. V Asii je považují za

symbol lásky a oddanosti, jejich krásu

dokonce opěvuje arabština. V západní

kultuře se staly sice synonymem

marnivosti a sebelásky, ale to nijak

nebrání tomu, abychom je milovali

a nesnažili se vypěstovat stále nové

a nové kultivary. Dnes jich napočítáme

desetitisíce, přičemž základní dělení

narcisů rozlišuje 12 skupin podle

charakteristických znaků (trubkovité,

dlouhokorunné, plnokvěté...).

Pověst o Narkissosovi

Narkissos (Narcis) je v řecké

mytologii syn říčního boha Kéfisa

11

a nymfy Leiropé nebo synem pastýře

Endymióna a bohyně Měsíce Seléně.

Byl to mladík poněkud plachý,

ale krásný tak, že mu nadbíhaly ženy,

ale i krásné nymfy. On však o žádnou

z nich nestál, byl hrdý na svou krásu

a dával přednost osamělým toulkám po

lesích. Jeho odmítání, domýšlivost

a sebeláska popouzely zejména nymfy,

takže prosily bohyni Afroditu

i Nemesis, aby ho potrestaly. Pak se do

Narkissa zamilovala nešťastná

nymfa Echó, kterou bohyně Héra ze

msty zbavila hlasu a odsoudila ji

k tomu, že Echó přestala mluvit

a opakovala jen poslední slova, která

zaslechla od lidí či jiných tvorů (stala se

ozvěnou). Osamělá Echó se zoufale

zamilovala do krásného Narkissa. Ten

však její láskou pohrdal a celé dny

jenom pozoroval svůj obraz, který se

odrážel na vodní hladině. Trest od bohů

na sebe nedal dlouho čekat. Narkissos

se zamiloval do obrazu na hladině

a nemohl se od něj odtrhnout. Tak

dlouho se nakláněl nad hladinu, až se

nakonec ve studánce utopil. Jeho tělo

nebylo nalezeno, prý bylo proměněno

ve žlutý květ narcisu. V Řecku byl

narcis považován za květinu smrti.

Narkissovo jméno je dodnes používáno

ve tvaru "narcismus" s významem

označujícím samolibost, ješitnou

zamilovanost k sobě samému.

Narcismus

Narcismus čili narcistická

porucha osobnosti se pojí s ohromnou

potřebou obdivu a současně

s naprostým nedostatkem empatie

postiženého vůči okolí.

Narcisté se domnívají, že právě

jejich osoba má zásadní význam

v životě každého, s nímž se

potkají. Vzorce chování spojené s touto

poruchou se objevují již v dětství

a v rané dospělosti a přetrvávají

prakticky po celý život. Komplikují

sociální i pracovní vztahy. Narcistický

jedinec je posedlý fantaziemi o vlastní

neomezené síle, kráse a úspěchu, je

přesvědčen o své jedinečnosti a na okolí

často klade zcela nepřiměřené nároky.

Ostatní lidé jeho chování mnohdy

vnímají jako domýšlivé a arogantní.

Z výzkumu Stevea Bresserta

z Americké psychiatrické

asociace vyplývá, že touto

poruchou trpí v nějaké

formě až 6 % dospělé

populace.

Marcela Rodová – aktivizační pracovnice

12

KALENDÁRIUM

Duben

1.4.1887 bylo v Jindřichově Hradci, jako v prvním českém městě, zavedeno

elektrické osvětlení ulic.

2. 4. Mezinárodní den dětské knihy – výročí narození Hanse Christiana Andersena

v roce 1805, vyhlášen Mezinárodním výborem pro dětskou knihu (IBBY) roku 1967.

9. 4. 1891 nar. Vlasta Burian (zemř. 31. 1. 1962) vlastním jménem Josef Vlastimil

Burian, známý jako Král komiků, byl český divadelní herec, režisér,

zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé

i zvukové éry filmu, mecenáš, spisovatel, mim a imitátor, který se

díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude

první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla

i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky,

po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. I přesto jeho obliba

trvá dodnes, o čemž svědčí vítězství v anketě České televize o „Krále

komiků“ a časté televizní reprízy jeho filmů.

18. 4. Oldřich Machač (zemř.10. 8. 2011 Brno) byl československý

hokejový obránce, který většinu své hráčské kariéry odehrál za Zetor

Brno a reprezentoval Československo na mnoha mezinárodních turnajích.

Získal zlatou medaili na třech mistrovstvích světa a je trojnásobným

medailistou z olympijských her. Je členem Síně slávy českého hokeje

a Síně slávy IIHF.

23. 4. 1891 nar. Sergej Sergejevič Prokofjev (zemř. 5. 3. 1953) byl skladatel, pianista

a dirigent, jenž je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století.

Mezi jeho nejznámější práce patří „Tanec rytířů“ z baletu Romeo a Julie (balet je

známý též jako „Montekové a Kapuleti“), „Marš“ z opery Láska ke třem pomerančům

a scénická hudba Péťa a vlk. Mimo jiné také složil pět klavírních koncertů, devět

klavírních sonát a sedm symfonií. Narodil se na dnešní Ukrajině, studoval v Petrohradu

a následně emigroval na západ (USA, Francie). rokofjev zemřel ve věku 61 let dne

5. března 1953 – shodou okolností v ten samý den, kdy zemřel Stalin. Sovětský hudební

deník se o jeho smrti krátce zmínil na straně 116 (prvních 115 stránek bylo věnováno

Stalinovi).

29. 4. Mezinárodní den tance – výročí narození francouzského choreografa

a novátora tance Jeana Georgese Novarra v roce 1727, vyhlášen Mezinárodním

divadelním ústavem roku 1982

13

Květen

5. 5. Významný den ČR – výročí Květnového povstání

pražského lidu v roce 1945.

21. 5. 1471 nar. Albrecht Dürer, byl německý malíř, grafik

a teoretik umění evropského formátu. Do jeho velkolepého

díla patří více než 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytů

a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb.

31. 5. Světový den bez tabáku – vyhlásila Světová zdravotnická organizace

(WHO) od roku 1987.

Červen

8. 6. Světový den oceánů – oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se

na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem). Na

Zemi tvoří oceány jedno těleso, které se nazývá světový oceán a pokrývá 71 % povrchu.

9. 6. 1891 nar. František Foltýn (zemř. 8. 6. 1976 v Brně) byl český malíř, nejvíce

ceněné je jeho abstraktní dílo z 20. a 30. let 20. století. Vyučil se malířství porcelánu,

poté studoval na Vysoké škole

uměleckoprůmyslové, ale studia nedokončil

a bojoval v první světové válce, po ní se dostal na

Slovensko a v jeho díle se objevovaly rysy

expresionismu a kubismu, v roce 1922

spoluzakládal brněnskou odnož Skupinu

výtvarných umělců a od roku 1924 působil ve

Francii. V roce 1934 se vrátil do Československa

a usadil se v Brně. V době působení

v Československu se opět vrátil k realistickému vyjádření krajiny a poté se již jen

přechodně, zejména v 60. letech, vyjadřoval abstraktně. Od roku 1981 je zde v Bystrci

busta Františka Foltýna, kterou ztvárnil sochař Vlček.

17. 6. Světový den boje proti rozšiřování pouští a

sucha Poušť je neúrodná oblast, která trpí

nedostatkem vody (za horní hranici srážek se

považuje 250 mm ročně). Jedním

z charakteristických rysů je nedostatek vegetace.

Pouště se vyskytují v oblastech kolem obratníků.

Klasickým příkladem pouště je Sahara či Arabská

poušť. Kromě těchto tzv. horkých pouští existují

také polární pouště v Grónsku či Antarktidě, tzn. v oblastech polárních tlakových výší.

14

19. 6. 1941 nar. Václav Klaus, politik, ekonom a publicista, spoluzakladatel Občanské

demokratické strany a mezi roky 1991–2002 její první předseda. V letech 1992–1998

působil jako předseda vlády svého prvního a druhého

kabinetu. Poté se na čtyřleté období stal předsedou dolní

komory parlamentu a v letech 2003–2013 zastával úřad

prezidenta České republiky. Před vstupem do politiky

působil jako bankovní úředník a prognostik. Po svém

odchodu z prezidentského úřadu v březnu 2013 opustil

Klaus aktivní politiku. Nadále se však vyjadřuje

k otázkám vnitřní i zahraniční politiky, například

k problémům v Evropské unii či k Evropské migrační krizi a kritizuje omezování lidské

svobody ve jménu různých ideologií, např. liberální demokracie. Zúčastňuje se také

často mezinárodních konferencí a seminářů na různá témata po celém světě.

Mgr. Jitka Jůzová - sociální pracovnice

Zdroj:wikipedie a Knihovna Jiřího Mahena

100. VÝROČÍ NAROZENÍ GUSTAVA BROMA

Gustav Brom, původním jménem Gustav Frkal

(22. května 1921, Veľké

Leváre – 25. září 1995, Brno)

byl brněnský dirigent,

kapelník, saxofonista, textař,

zpěvák a hudební skladatel.

Původní náhodně

z encyklopedie vybrané

umělecké jméno Brom přijal

za vlastní již v roce 1945. Jak

sám říkal, hrát na saxofon

a jmenovat se Frkal to prostě

nešlo. Mohl to však být

klidně "Jód", kdyby tužku do

encyklopedie zapíchl kousek

vedle.

Byl nejenom vynikající hudebník, úspěšný manažer, hledač talentů (objevil

například Hanu Zagorovou), vtipný moderátor vlastních koncertů, ale i textař a zpěvák.

Během několika málo hodin po oznámení letu prvního kosmonauta v roce 1961

například napsal text, nazpíval a natočil píseň Pocta astronautovi (aneb Dobrý den,

majore Gagarine) jako poctu Juriji Gagarinovi, kterou narychlo složili Jaromír Hnilička

a Pavel Pácl. Ta se pak stala velkým hitem.

15

Pozdrav Astronautovi

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu,

celý svět zanechal hovorů,

celý svět vyskočil od rozhlasu

a zdvihl pohledy nahoru.

Dobrý den majore Gagarine,

tak jsme se tedy už dočkali,

celý svět připil vám rudým vínem,

lidé vám ze zdola mávali.

Vyřiďte prosím na měsíci,

vyřiďte mezi hvězdami,

co chceme všichni dneska říci,

že přijdem brzo za vámi.

Já to tak zazpívat nedovedu,

trémou se třese mi dneska hlas,

máte prý majore dvacetsedm

a svět je mladý podle vás.

Orchestr Gustava Broma patřil ve své době ke špičkovým hudebním tělesům,

které umělo hrát nejen swing a jazz, ale zvládalo i mnoho skladeb z tzv. středního

proudu. Mimo jiné též na počátku šedesátých let orchestr doprovázel soutěž Hledáme

mladé talenty.

Začátky souboru jsou datovány červnem roku 1940, kdy orchestr poprvé veřejně

vystupoval v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm. Od této doby vedl toto

hudební uskupení nepřetržitě až do své smrti v roce 1995 a stal se tak nejdéle působícím

dirigentem u jednoho souboru.

Zajímavosti:

Přesné datum vzniku nejhranějšího hitu, který je věnován Brnu – písni „Hvězdy

jsou jak sedmikrásky nad Brnem“, není jasné. První notový záznam je z roku 1955.

Skladba přitom má oproti jiným s brněnským motivem výhodu – denně ji slyší

desetitisíce lidí. Už od poloviny devadesátých let je totiž znělkou pro příjezdy vlaků na

brněnském hlavním nádraží. A její hudební záznamy, jichž existuje několik, patří v

brněnském rozhlase k nejčastěji používaným – pod prvním zvukovým pásem je

podepsán Milan Směták s Brněnským estrádním rozhlasovým orchestrem. Motiv

sedmikrásek nad Brnem si pro název jednoho ze svých pořadů vybrala i brněnská

hvězdárna.

16

Píseň vznikla díky trpělivosti manželky hudebníka Gustava Broma – básník Josef

Kainar totiž nápad na melodii k nim domů přinesl ve čtyři hodiny ráno a paní Bromová

ho nevyhodila. Gustav Brom melodii přehrál na kytaru a zaznamenal.

Bc. Veronika Večeřová, DiS. – aktivizační pracovnice

https://www.databazeknih.cz/zivotopis/gustav-brom-47333 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3360

ГАГАРИН (GAGARIN)

Rada bych se představila klientům a zaměstnancům, kteří mě ještě

neznají. Jsem Olga, pracuji v domově jako aktivizační pracovnice a

pocházím z Běloruska, kde jsem vyrůstala a studovala, avšak rodinu jsem si

založila tady v Česku.

Už v minulých číslech časopisu jsem popisovala nějaké tradice ve své

rodné zemi, třeba tykající se Vánoc. Dostavám také otázky, jaké svátky a tradice se

dodržují v Bělorusku na jaře.

Kromě Svátku práce, Dne osvobození a Velikonoc, se u nás slavil Den

kosmonautiky. 12. dubna na počest prvního letu člověka do vesmíru (Jurije Gagarina)

byl vyhlášen statním svátkem.

Jurij Gagarin byl mladým perspektivním letcem. Pocházel z rodiny obyčejných

dělníků. Z dvaceti kandidátů na prvního kosmonauta, který poprvé poletí do vesmíru,

jich bylo vybráno šest. Kromě medicinských a psychologických parametrů, první

kosmonaut měl být ve věku 25-30 let, váhou 70–72 kg, výškou do 170 cm. Jurij byl

menšího vzrůstu 156 cm. Po zkouškách ve výběrovém řízení bylo napsané:

„Doporučujeme použití kosmonautů v následujícím pořádku: Gagarin, Titov, Neljubov,

Nikolaev, Popovič a Bykovský“. Den letu byl vybrán na 12. dubna kvůli polickým

pozicím SSSR vůči Americe. V Americe byl první let naplánován na 17. dubna.

Jurij měl letět kosmickou lodí Vostok 1. Konstrukce lodi nebyla bezpečnostně

ověřena, na to nezbýval čas. Ze sedmi letů lodí Vostok byly jen tři úspěšné. Mnozí se

opravdu obávali, zdali vydrží psychika kosmonauta

v beztíží a v samotě tmavého vesmíru. Loď odstartovala

z kosmodromu Bajkonur v 9 hodin ráno. 108 minut letu

ve výškách 181-327 km nad zemí se Jurij snažil

zaznamenat v hlasové zprávě. Potvrdil, že země je

kulatá a že je nádherná.

10 minut ze 108 byly pro kosmonauta plné

napětí, šlo mu o život. Řídící systém lodi neoddělil

přístrojový úsek od kabiny, loď začala rotovat. Ve výšce

7 km se odstřelil poklop průlezu, pilot byl katapultován a přistál s padákem vedle

kabiny. Byl to opravdu hrdinský čin, nikdo nevěděl, jak let dopadne a zdali se Jurij

vůbec vrátí živý na Zemi.

Bohužel si slávy v životě moc neužil. Na jaře roku 1968 tragicky zahynul ve věku 34

let. Bc. Olga Horká - aktivizační pracovnice

17

STROMY NA JAŘE

Stromy, keře a květiny jsou

ozdobou všech zahrad. Zároveň kvetou,

voní, plodí a poskytují nám zelené

soukromí. A protože se pomalu blíží

jaro, je nejvyšší čas se o stromy a keře

postarat – nejenom na jejich řez

a omlazení, ale také na výsadbu nových

kusů dřevin do zahrady.

Řez užitkových stromů a keřů

Provést řez stromů je pro mnohé

pěstitele každoroční povinnost. Koruny

stromů i porosty keřů potřebují pro svůj

rozvoj vzduch a světlo. Ovocné stromy

a okrasné dřeviny by se proto měly

pravidelně zastřihávat, aby se dobře

prořezávaly i během květu a doby

sklizně. Někdo řeže sám, protože ví jak,

jiný si najme odborníka, zkušeného

sadaře.

Řez se týká ovocných stromů,

vinné révy, lísky, keřů s ovocem -

angreštu, rybízu, malin i ostružin, ale

také okrasných dřevin – ibišků, třezalek

a ořechoplodců, tavolníků, mochen,

vřesů a stálezelených keřů, jako jsou

například buxusy.

Např. meruňky, broskvoně a třeba

mandloně je vhodné prořezávat, když

začnou rašit či kvést a nemohou je

poničit zimní mrazíky – do ran se tak

snadno nedostávají škůdci a choroby.

U vinné révy se řez provádí ještě

před tím, než začne rašit – ideální je už

únor. Nedochází pak k ronění vody z

čerstvých ran.

Rány po řezech se nesmí

zapomenout ošetřit. K ošetření se

používá stromový balzám či latex,

případně štěpařský vosk. Vyhneme se

pak napadení houbami. Vhodné je

ošetřit rány větší než jeden centimetr.

Postřiky

Jarní období je také vhodné pro

provedení postřiků, které stromy a keře

zbaví škůdců, kteří na nich přezimovali

– zničí se vajíčka mšic, píďalek,

housenek některých druhů obalečů

i dalších.

Výsadba stromů a keřů

Pro některé druhy stromů

a keřů je vhodnější zvolit jejich výsadbu

na jaře, a ne na podzim. Patří sem

například ibišky a magnolie, z ovocných

stromů potom broskvoně, meruňky

a nektarinky, a také jehličnaté

a stálezelené listnaté stromy. Před

nástupem jara se také sází opadavé

dřeviny, které ještě nemají listí.

Důležité je vybrat vhodné stanoviště,

správnou zeminu, dostatečnou vlhkost,

zajímat by nás měl i zdravý stav kořene

i kmene. Jednotlivé stromy, keře

a květiny je dobré vybírat tak, aby na

zahradě stále něco kvetlo, vonělo

a bzučelo životem.

18

Mandloň obecná

Mandloně patří mezi první posly

jara a kvetou ze všech stromů nejdříve.

Největší sad mandloní ve střední

Evropě můžete najít u nás v České

republice, a to v Hustopečích, kde je

podnebí podobné přímořskému, které

mandloním nejvíce vyhovuje.

Historie pěstování mandloní

v Hustopečích sahá až do 17. století.

Ovšem první rozsáhlé výsadby započaly

po roce 1949. Bylo to zejména kvůli

tomu, aby se mandle nedovážely

z jiných – především kapitalistických

států (Španělsko, Itálie nebo Řecko).

Proto se v Hustopečích zrodily

mandloňové sady, kde jste mohli v době

jejich největšího rozmachu najít přes 50

tisíc mandloňových stromů. Postupně

ovšem začaly mandloňové sady

ustupovat meruňkám a také se změnily

ekonomické podmínky. O úrodu ze sadů

neměl nikdo zájem, až zůstaly zcela

nevyužívané a neudržované. Nakonec

zde zbyly jen dva sady o rozloze

4 hektary. Po změně majitelů hrozilo, že

i tyto sady úplně zaniknou. Záchrana

přišla za pět minut dvanáct

z hustopečské radnice, která se postarala

o záchranu této středoevropské rarity.

Z původních 50 tisíců stromu zbyla

poslední tisícovka. Ale pohled na

kvetoucí mandloňový sad se stává pro

každého turistického návštěvníka

nezapomenutelným zážitkem.

Sady slouží jako místo odpočinku,

v jejich středu byla vybudována

14 metrů vysoká rozhledna a vede zde

také Mandloňová naučná stezka.

Nejkrásnější pohled z vrcholu

rozhledny se nabízí v dubnu a květnu,

kdy pod ní rozkvétá záplava

mandloňových květů. Mimo mandloní

lze z rozhledny dohlédnout na nedaleké

Pálavské vrchy.

Bc. Jaroslava Novotná – sociální pracovnice

19

TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI

Najděte a podtrhněte v textu smysluplná slova, která se vztahují k jaru

Lolohusněženkaiolpesldfgjktůfbřezeneojnmočelebledulepolir

oěaínčaůmmiíétulipánllombnvaůajkůgnetšýrgdubenmioijoihpigžrt

rswnarcismjoýuluáýřngáskrokuslkolslspnmvvrefsoiulupoteploreta

sdgerkiščogjtnsluncepldwšřžýgjswtrkenszelenámbjčržjirstdgruiolk

klsvmapřeháňkyeržzwčřžnutkvětykjlozppsukněoipzlžnrolpolrovno

dennostížsdgsdrthdřýkvětenaerzýžwčaerzýžwč

Poznejte jarní květiny

Pokuste se vymyslet co nejvíce podstatných jmen, která začínají na uvedené slabiky

RE ......................................................................................

JE .......................................................................................

BĚ ......................................................................................

MO .....................................................................................

KRO ...................................................................................

Mgr. Gabriela Štefanová – aktivizační pracovnice

20

VELIKONOCE

K jaru již tradičně patří Velikonoce.

Jsou to svátky křesťanské, do kterých je

přeneseno spousta lidových tradic a symbolů.

Bohužel se nám vytrácí. Pojďme si je

připomenout.

Velikonocemi, Pašijovým týdnem, si

křesťané připomínají poslední týden Kristova

života, kdy byl zrazen svým učedníkem, souzen,

ukřižován a zázračně vstal z mrtvých.

Velikonoční oslavy mají však ještě starší tradici, která souvisí s příchodem jara, tepla

a nového začátku. Naši předci se těšili na další rok a různými rituály se snažili přivolat

dobrou úrodu a zdraví nejen pro lidi, ale také pro hospodářská zvířata.

Vrbové kočičky

Kočičky představují nejen jaro, ale váží se také k Velikonocům. Na Květnou

neděli se v kostelích symbolicky světí vrbové proutky s kočičkami. Hlavně v minulosti

jim pak byla přisuzována zvláštní moc. Věřilo se, že posvěcené vrbové proutky

s kočičkami mají ochraňovat před zlou mocí. Posvěcené, rozdrcené a do vody ponořené

kočičky se dávaly k jídlu lidem i dobytku pro zdraví. Spolknutí posvěcené vrbové

kočičky mělo ochránit po celý rok před bolestí v krku. Hospodáři zapíchli proutek

s kočičkami do rohu pole, aby tím zajistili dobrou úrodu.

Pomlázka

Jsou to proutky z vrby, břízy nebo jalovce spletené do sebe. Pomlázka má různé

velikosti. Rukojeti mohou být pletené zdobně a na konci navázané stuhy, které na

pomlázku váží chlapcům dívky za koledu a vyšlehání. Pokud dívka navázala chlapci

na pomlázku červenou stuhu, mělo to značit lásku, modrá naději, zelená sympatie

a žlutá odmítnutí.

Mazanec

Mazanec je sladké pečivo s rozinkami, peče se od

18. století. Má kulatý tvar připomínající slunce, kterého

bude v dalších dnech přibývat. Na vršku se mazanec

nařízl do kříže, připomínající ukřižování Krista.

Beránek

Sladké bábovkové těsto ve tvaru beránka patří k Velikonocům nejen jako moučník,

ale i jako dekorace. Na krk se beránkovi uvazuje barevná stuha, rolnička, místo očí se

dává koření hřebíček, rozinky. Beránek symbolizuje nejen mláďátka, která se na jaře

rodí, nový život, ale má i křesťanský význam, který symbolizuje obětování Ježíše

Krista.

21

Řehtačka

Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty chodívali chlapci „vrkáči“, někde i holky, ve

skupině po vesnicích s řehtačkami při každém klekání – časně ráno, v poledne a večer.

Jejich obchůzky končily na Bílou sobotu, kdy obcházeli domy, říkali básničky o

Jidášovi. Někde dostali kapesné, někde něco dobrého. Rámusem, který vydávali

nahrazovali zvony, které tyto dny nezvonily. Tento zvyk se v některých vesnicích stále

drží.

Jidáše

Je to sladké pečivo různých tvarů, pomazané medem. Jedlo se na Zelený čtvrtek

a mělo připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš.

Vejce

Vejce je symbol nového života, naděje, plodnosti, zrození, ale i smrti. Začátku

a konce. V průběhu staletí se vytvořila řada pověr. Vejce se přidávaly do základů

nových domů, do hrobů, sloužila k léčbě i ochraně před různými nemocemi, k věštění

a mnoho dalšího. Na Velikonoce se uvařená vejce (po 1. světové válce i vyfouklá vejce)

různými technikami malují a zdobí. Říká se jim kraslice. Zdobila se plná, vařená,

převážně slepičí vejce, někdy i husí, holubí nebo od perliček.

Šárka Tomková – aktivizační pracovnice

Velikonoční vajíčko aneb kdy se začala barvit vejce a proč?

Dar do hrobu

Život pochází z vejce, to lidé pochopili už

v pravěku a starověku. Těžko říci, kdy a kde se objevilo

to úplně první barvené a zdobené vejce, zcela jistě to

doložit neumíme. Nicméně ta nejstarší pochází z doby

před asi 5000 lety. Vejce se tehdy ukládala do hrobů,

alespoň o tom svědčí dochované archeologické nálezy,

které pocházejí z

hrobky ve Wormsu

nad Rýnem, z období asi kolem roku 320 n. l.

Červená značí krev

Barvená vajíčka znali už staří Římané. Už v

první polovině 3. století n. l. je běžné, že si Římané

posílají červené vajíčko, které se stává přáním k

svátkům jara. Děje se tak přitom v době, kdy ještě

křesťanství není ve starém Římě uznávaným

22

náboženstvím. Přesto některé pohanské symboly

pronikají i do křesťanství. Například červené

vejce znamená tehdy život a krev. Později, když

už bylo křesťanství uznávaným náboženstvím,

symbolizuje Kristovu krev.

Z popela vytáhla zlatá vejce

Velice oblíbená barva vajíček je žlutá. Ta má svůj původ v putování Ježíše Krista

a svatého Petra, kteří hledají nocleh. V chudé chalupě za vesnicí, kde žije vdova s

kupou dětí a jednou slepicí, jim ho poskytnou. Žena jim jako pohoštění nabídne jedno

vejce, které vloží do žhavého popela. Když ho vytáhne, je vejce zlaté. Pak se stává

zvykem nabízet pocestným koledníkům žluté vejce, které symbolizuje zlatou.

U nás máme nejstarší z 11. století

U nás byly nejstarší barvené skořápky vajec se stopou po ornamentu objeveny

v hrobech z jižní Moravy, které pocházejí z 11. století. Archeologové je vykopali ve

Velkých Hostěrádkách v roce 1972. Typickým zvykem bylo vkládat vejce zemřelým

do hrobu. Obvykle šlo o milodar,

který symbolizuje znovuzrození,

vznik nového života. U nás se tento

rituál objevuje právě v raném

středověku. Později už na slovo

kraslice narazíme v různých textech,

například v Postille pražských

studentů Konráda Waldhausera, která pochází z roku 1369. Ve 14. století píše

o okrášleném vejci Tomáš Štítný ze Štítného. Od té doby u nás kraslice u nás

zdomácněly.

Mgr. et Mgr. Lenka Veselá – sociální pracovnice

https://prima-receptar.cz/kdy-se-zacala-barvit-vejce-a-proc-podivejme-se-trochu-do-historie/

Tradiční způsoby zdobení vajíček

Dochovaly se 4 různé způsoby: vajíčka rýsovaná, malovaná, okrašlovaná nebo pouze

barevná, nejčastěji červená.

Rýsovaná vajíčka

Vajíčka se uvaří v cibulových slupkách, které se

ponoří do vody již několik dní předem. Na pěkně

čistých a obarvených vejcích se pak může začít

s rýsováním ostrým a tvrdým nožem, který má

ulomenou špičku.

23

Vajíčka malovaná voskem

Vajíčka se uvařila v mléce. Nechal se roztát vosk, a to buď žlutý, zelený, modrý nebo

červený. Nástroje k malování byly dva: špendlík, který byl zapíchnutý v dřevěném

držátku a trojúhelníková lopatička z peří. Špendlíková hlavička se namáčela do vosku,

který se nesmí přepálit, a špendlíkem se pak dělají na vajíčka čárky a ornamenty.

Lopatička z peří se používala na pásky.

Vejce okrašlovaná

Vejce okrašlovaná se zdobívala barevnými látkami nebo

papírky a drátky. na velikonočních vejcích také nápisy,

např.:

Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju.

Komu to vajíčko dám, toho jistě ráda mám.

Já tobě dám vajíčko, ty mi dej své srdéčko.

To vajíčko malovaný je vod srdce darovaný.

Michaela Slatinská – aktivizační pracovnice

Další způsob zdobení vajíček

V dřívějších dobách bylo časté i polepování

velikonočních vajíček látkou (nebo jinými

tkaninami), případně svatými obrázky. Do vesnic se

rozšířila zvyklost polepovat kraslice slámou nebo

trávou. Narazit můžete i na zdobení z kovového

drátu.

K nejnovějším technikám patří obtiskování

jarních kvítků a různých travin na skořápky vajíčka

během barvení. Vajíčka se nedávala pouze

koledníkům, ale zavěšovala se i na stromy, nebo na

větvičky ve váze. Mgr. et Mgr. Lenka Veselá – sociální pracovnice

24

VELIKONOČNÍ KVÍZ

1. Máte přehled o tom, co symbolizují kočičky?

a. Nový začátek, tedy strom života

b. Dobrosrdečnost Ježíše

c. Palmové větve, jimiž byl vítán Ježíš

2. Tradice o zajíčkovi, který schovává dobroty po zahradách, se zrodila a dodnes

se udržuje v?

a. Polsku

b. Německu

c. Maďarsku

3. Doplňte lidové pořekadlo: Když na Velký pátek hřmí,

a. na poli se urodí

b. bude málo třešní

c. bude všechno hnít

4. Víte, že Velikonoce se slaví vždy?

a. kolem 2. dubna

b. první neděli po prvním jarním úplňku

c. druhou neděli po prvním jarním úplňku

5. Velikonoce pro křesťany jsou velmi důležitým svátkem. Symbolizují tedy?

a. zmrtvýchvstání Ježíše

b. narození Ježíše

c. smrt Ježíše

25

6. Velikonoce se slaví také v této exotické destinaci, kterou charakterizují dlouhé

písečné pláže, palmy a také veselý lid. Jedná se o?

a. Srí Lanku

b. Maledivy

c. Filipíny

7. Někde na jihu Evropy si o Velikonocích ťukají natvrdo uvařenými vejci. A nás

zajímá, kde se tento zvyk drží?

a. Španělsko

b. Řecko

c. Itálie

8. Proč je zajíc symbolem Velikonoc, co podle Byzantské říše ztělesňoval?

a. Byl symbolem Krista

b. Byl symbolem příchodu jara

c. Byl symbolem znamení života

9. Kdy se správně podle tradice má plést pomlázka z mladých vrbových větviček?

a. na Bílou sobotu

b. na Zelený čtvrtek

c. na Škaredou středu

10. Popeleční středa je navždy spjata s velikonočním týdnem. Oč vlastně jde?

a. Začíná se půst, který trvá 40 dní

b. Je to den zrady Jidáše

c. Je to den, kdy odletí zvony do Říma

11. Víte, s čím je spojené „líto“. O co se jedná?

a. Věneček z květin

b. Ozdobený jehličnan, nebo ratolest

c. Speciální druh pečiva

26

12. Co je to „pamihod“?

a. Jiný název pro pomlázku

b. Tradice házení syrových vajec po

kolednících, kteří přijdou pozdě

c. Slavnostní hostina na konci jarního

půstu

13. Jaký význam má řehtačka?

a. Svým zvukem nahrazuje zvony

b. Svým zvukem oznamuje příchod koledníků

c. Odhání zajíčky strážící velikonoční vajíčka

14. Mezi méně známé symboly Velikonoc patří Trojkrutec. Co to je?

a. Velký trojhranný svícen

b. Speciální pomlázka pletená ze třech prutů

c. Tradiční metoda pletení velikonočního pečiva

Mgr. et Mgr. Lenka Veselá – sociální pracovnice https://www.femina.cz/velikonocni-kviz-skutecne-vis-svatcich-jara/12/?result

https://www.idnes.cz/hobby/jak-znate-velikonocni-tradice.Q190416_095253_hobby_bma

VELIKONOČNÍ VTÍPEK

Milí klienti,

zdá se vám, že tomuto

vtípku moc nerozumíte? Že nyní

děti a dospívající mluví jinou

řečí? Slang dnešních mladých lidí

považují jazykovědci za

pozoruhodný.

K překladu uvedého vtipu

můžete použít slovník

neologismu s názvem Neomat,

který vznikl v Ústavu pro jazyk

český.

Mgr. Monika Čermáková - Vedoucí sociálního a aktivizačnho úseku

27

FOLKLORNÍ OKÉNKO

Pranostiky

V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.

Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží.

Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.

Déšť sv. Žofie švestky ubije. (15.5.)

Když na Urbana prší, bude hodně myší. (26.5.)

V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.

Pálení čarodějnic

V noci z 30. dubna na 1. května po celém Česku tradičně hoří ohně. Poslední

dubnová noc zvaná filipojakubská je totiž spojena s pálením čarodějnic. Tato noc byla

v minulosti spojená s vyháněním čarodějnic. Naši předkové věřili tomu, že

filipojakubské noci vládnou zlé síly a čarodějnice se zrovna v této době slétají na

sabaty. Tyto služebnice satana se podle lidových pověr scházely na vyvýšených

místech. Právě z toho důvodu lidé již před staletími zapalovali velké vatry na kopcích,

aby zlým silám zabránili v sabatu a aby tedy svou vesnici ochránili před čarodějnicemi.

Aby naši předci ochránili o filipojakubské noci své příbytky, úrodu a dobytek,

dodržovali kromě pálení velkých ohňů také tyto tradice:

• O filipojakubské noci měli u sebe křesťanské předměty, které je měli chránit

před zlem. Šlo například o svěcenou křídu, hostii nebo květ kapradí.

• Těsně před nocí z 30. dubna na 1. května lidé své domovy polévali svěcenou

vodou nebo je vykuřovali. Před vrata zapichovali pruty a pichlavé trní.

• Před filipojakubskou nocí naši předkové pokládali do chléva zelené větévky.

Také jej kolem dokola obsypávali pískem. Dle této pověry chtěli zabránit tomu,

aby čarodějnice očarovaly dobytek.

Tento svátek následně přešel v lidový zvyk

dodržovaný zejména na vesnicích.

V současnosti je pálení čarodějnici vesměs

milým večerním a nočním posezením s rodinou,

přáteli či sousedy. O filipojakubské noci pálíme

menší ohně, ve kterých se symbolicky

upalují čarodějnice vyrobené ze starých hadrů,

a opékáme špekáčky. V tuto noc hoří i velké

vatry. Na některých místech Česka lidé

o filipojakubské noci zapalují také březová košťata, která následně vyhazují do výšky.

Hořící košťata mají symbolizovat čarodějnice létající právě na košťatech.

Tradici pálení čarodějnic držíme i v našem domově a pokud bude

epidemiologická situace příznivá, tak bychom ve čtvrtek 29. 4. v odpoledních

hodinách pálili oheň v naší zahradě. Držme si pěsti.

28

Máje a další tradice

Během filipojakubské noci se v minulosti dodržovala ještě další tradice. Chlapci

stavěli na důkaz své lásky před domy svých vyvolených dívek máje. Šlo tradičně

o ozdobené a opentlené břízky. Na návsích pak v noci z 30. dubna na 1. května vznikaly

jako symbol jara babské máje, které v obci stávaly

do svatodušních svátků nebo až do léta. Poté

následovala slavnost kácení máje. Než se máje

pokácela, musela se hlídat, aby ji nesťala

konkurence z vedlejší vesnice. Ukrást tímto

způsobem máji sousedům byla ostatně velmi

prestižní záležitost. Pro vesnici, které máji naopak

skáceli, to byla zase velká potupa.

V některých lokalitách na Moravě, například

na Brněnsku, je s poslední dubnovou nocí spjat

zvyk popisovat silnice ve vsi rozličnými nápisy

posměšného charakteru – psaní vtipných

komentářů vystihujících danou osobu. Proto v tuto noc byli někteří lidé bdělí a jakmile

se u nich před domem takový nápis objevil a nebyl jim zrovna po vůli, nelenili jej ihned

odstranit. Bc. Veronika Večeřová, DiS. – aktivizační pracovnice

https://www.jenzeny.cz/rodina/laska-a-vztahy/povery-a-tradice-filipojakubske-noci-30-dubna

29

9. 5. DEN MATEK

Matičce – Jan Neruda

Proto mně drahá tak

milá má matička,

že je tak maličká,

že je tak chudičká.

A kdyby byla snad

chudší než oblázek,

přec bych ji v srdci svém

choval co obrázek.

A kdyby byla snad

svázána v uzlíčku,

přec bych ji miloval

tu drahou matičku.

Druhou neděli v květnu slavíme Den matek. Je to jeden z nejkrásnějších svátků,

který oslavuje ženu jako matku. Tento svátek se stal ve světě tradicí.

Už ve starém Řecku vzdávali poctu ženám, dárkyním života. Staré kroniky

říkají, že již v 16. století se v Anglii slavila Mateřská neděle, která připadala na období

zvané Lent (tj. 40denní postní období před Velikonocemi). Chudí lidé často sloužili

daleko od svých domovů. Proto na tento den dostávali sloužící volno, aby se mohli

vrátit domů a navštívit kostel v místě, kde se narodili a kde žily jejich matky a příbuzní.

Už tehdy děti dávaly matkám drobné dárky, které samy vyrobily.

Myšlenka, aby se svátek slavil mezinárodně, vznikla v roce 1907. Mělo se tak

stát na počest Anny Reevers Jarvis, která celý svůj život hájila práva matek. Roku 1914

vyhlásil prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek o druhé

květnové neděli.

U nás se začal slavit Den matek v roce 1923 z podnětu Alice Masarykové. Po

válce pak byl spojen s oslavou Mezinárodního dne žen a po roce 1989 se opět začal

slavit druhou neděli v květnu. Dnes se slaví jak Mezinárodní den žen, tak Den matek a

v červnu se pak slaví Den otců.

Ve světě se slaví Den matek v různou dobu. Amerika, Německo, Rakousko

a Česko slaví svátek druhou neděli v měsíci květnu, Velká Británie a Irsko, čtvrtou

neděli velikonočního půstu. V Rusku se slaví až poslední neděli v listopadu a v Polsku

26. května. Smyslem svátků je poděkování, projev oddanosti a vděku ze strany dětí

30

svým maminkám. Pro všechny má být také vzpomínkou na vlastní dětství a má být

vyjádřením úcty k mateřskému citu. Nezištná mateřská láska je stará jako lidstvo samo.

Také básníci odpradávna byli oslavovateli matek a babiček. Mnoho hudebních

skladeb bylo věnováno matkám a jejich mateřské lásce. Mnoho malířů a sochařů

vytvořilo krásná umělecká díla s vyobrazením matek.

Přejeme každé mamince vše nejlepší k jejich svátku, ať jsou šťastné se svými

blízkými, a děti jsou pro Vás jenom radostí a potěšením.

15. 5. MEZINÁDRODNÍ DEN RODINY

„Rodina je jednou z

nevyhnutelných podmínek štěstí.“

Lev Nikolajevič Tolstoj

Dne 15. května si každoročně

připomínáme, že rodina je velmi

důležitá jako základ společnosti.

Právě v rodině se totiž výchovou

utváří osobnost člověka. Tato

skutečnost je zásadní nejen pro další

pokolení, ale i pro stát a národ jako

takový. V roce 1994 ustanovilo

Valné shromáždění OSN patnáctý

květen jako Mezinárodní den rodiny.

V Česku se 15. květen slaví jako významný den od roku 2006. Tvář dnešní rodiny

je rozličná, ale pořád by měla zůstávat místem, odkud vycházíme a kam se vracíme.

V rodině naše děti získavají dovednosti a osvojují si návyky, které použijí v dalším

životě. A proto je potřeba věnovat pozornost důležitosti rodiny a třeba i za pomoci

tohoto svátku její postavení slavit.

Z homilie Papeže Františka

Rodina je obrovské sociální bohatství, které nemůže nahradit žádná jiná instituce.

Je nutno jí pomáhat a zvelebovat ji, protože správně fungující rodina je základem

a přináší mnoho obecnému dobru. Rodina je nejbližší nemocnicí, když někdo

onemocní, ostatní o něho pečují, dokud to jde; rodina je první školou pro děti,

nezbytnou oporou pro mládež a nejlepším útulkem pro staré. Rodina tvoří také malou

církev, „domácí církev“, která kromě toho, že dává život, předává něhu a božské

milosrdenství. V rodině se víra mísí s mateřským mlékem: zakoušení rodičovské lásky

přibližuje Boží lásce.

31

POSTAVIT DŮM, ZASADIT STROM A ZPLODIT SYNA

U lidí je tato výzva směřovaná spíše

k mužům. U ptactva jsou životní úkoly

rozdělené poněkud jinak. Třeba stavění hnízda

je spíše úkolem samičky, samci jen pomáhají.

Při své stavitelské práci používají zobák a nohy.

Jako stavební materiál sbírají veškeré větvičky,

psí chlupy, svoje peří a pro zpevnění použijí trus

a rozžvýkané dřevo. Stejně jako mezi lidmi, tak

i u ptactva, se najde stavitel poctivý a nepoctivý.

Třeba takový holub splete hnízdo z hrubých

větviček tak ledabyle, že zespodu můžeme

spatřit prosvítající vajíčka. Ptáci proto hnízda

často obkládají kůrou, zelenými větvičkami,

mechy a lišejníky, aby co nejlépe splynula s

okolím a byla neviditelná.

Druh rorýsů, říká se jim salangany,

staví hnízda ze slin. V Číně jsou taková

hnízda považovaná za léčebná a

konzumují se. Také zajímavá a krásná

hnízda staví pták jménem salašník.

Proto, aby nalákal samičku, hnízdo

pestře zdobí. Sameček rodu zoborožce

svou partnerku i s vajíčky „zazdí“ v

dutině stromu a nechá otvor pouze pro

zobák, aby jím mohl podávat krmení.

Poté, co se vylíhnou mláďata, zůstává

samice nějakou dobu s nimi a pomáhá jim při krmení. Když povyrostou, samice si

vydlabe cestu ven a začíná shánět potravu spolu se samcem.

Když se řekne jaro, první, na co si

vzpomenu, jsou vlaštovky. Poslové jara si

staví hnízda pod římsami hospodářských

budov, stodol a rodinných domů. Rušit nebo

nechat hnízdo je tématem debat mezi

různými odborníky. Jedna strana tvrdí, že

hnízda jsou nositelem infekcí a hmyzu, ta

druhá zastává názor, že ba naopak díky

vlaštovkám obtížného hmyzu v okolí ubývá.

Ostatně nechám „mluvit“ obrázky.

Takové zajímavé bydlení si staví ptáci, a to vše bez jediného hřebíku!

Bc. Olga Horká a Irena Hemzová – aktivizační pracovnice

wikipedie.cz a wiki.ru.

32

BÉĎA

Není to tak dlouho, kdy mě zastavila obyvatelka našeho Domova a ptala se na

Béďu, jak se mu daří.

Nyní je vhodná příležitost při výročí jeho dvanáctých narozenin Béďu představit,

těm, kteří ho neznají a připomenout těm, kteří si ho pamatují od štěňátka.

Béďa se narodil 8. 3. 2009 rodičům psa Pinkerly Quinsabe a feny Gemma Asia

z Dražovského hájku. Narodil se jako třetí v pořadí z pěti štěňátek. Nejdříve se na svět

podívaly dvě fenečky a po nich tři pejsci. V tu chvíli jsem byla oslovena chovatelkou,

abych mu vybrala jméno. Pořadí vrhu určuje první písmeno jméno psa. A protože to

byl druhý vrh, tedy druhé písmeno v abecedě, tak dostal jméno Belmondo Eristar

Golden. Byla to malá bílá kulička s váhou 510 gramů a hned jsem mu začala říkat Béďo.

Po třech měsících, kdy pejsci zůstávají u mámy, jsem si ho odvezla domů a začali

jsme se připravovat na budoucí zaměstnání u nás v Domově. Aby u nás mohl pracovat,

museli jsme absolvovat zkoušky. Všechno jsme zdárně zvládli a stal se z nás

canisterapeutický tým. Ale i psi stárnou a viděla jsem, že už Bédík bývá unavený, tak

jsem si řekla, že už nastal čas na zasloužený odpočinek.

33

8. 3. 2021 Béďa oslavil, v plné síle s váhou 48 kg, už 12 narozeniny. Pokud

přepočítáme psí roky na lidské tak je to 92 let.

Béďo všechno nejlepší a ať ti to ještě dlouho běhá!

Ilona Zdražilová - vedoucí žlutého úseku

34

TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI A VELIKONČNÍ KVÍZ - řešení

Najděte a podtrhněte v textu smysluplná slova, která se vztahují k jaru

Lolohusněženkaiolpesldfgjktůfbřezeneojnmočelebledulepoliro

ěaínčaůmmiíétulipánllombnvaůajkůgnetšýrgdubenmioijoihpigžrtrs

wnarcismjoýuluáýřngáskrokuslkolslspnmvvrefsoiulupoteploretasd

gerkiščogjtnsluncepldwšřžýgjswtrkenszelenámbjčržjirstdgruiolkkl

svmapřeháňkyeržzwčřžnutkvětykjlozppsukněoipzlžnrolpolrovnod

ennostížsdgsdrthdřýkvětenaerzýžwčaerzýžwč

Poznejte jarní květiny

Pokuste se vymyslet co nejvíce podstatných jmen, která začínají na uvedené slabiky

RE – revoluce, renta, reklama, reakce, redakce, reparát, revolver, restaurace

JE – jetel, jezevec, jezero, jelito, jeviště, jehla, jed, jestřáb, jeskyně, jemnost, jelen

BĚ – bělmo, běh, běs, běloba, běda, běloba, bělásek, běsnění, bědování

MO – most, molice, motouz, moč, mokasíny, modlitba, modrotisk, motýl, mošt

KRO – krov, krovky, krok, krocan, kroj, Kroměříž, kronika, krotitel, krokodýl

Kvíz

1 C 2 B 3 A 4 B 5 A 6 C 7 B 8 A 9 A 10 A 11 B 12 A 13 A 14 A

35

Celá redakční rada i ostatní pracovníci domova

přejí našim klientům radostné svátky jara, veselé

Velikonoce, hodně slunce a lásky kolem, a hlavně

zlepšení celospolečenské situace, kdy už snad by

mohla být covidová pandemie na ústupu.