vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití ...zvukovod významně...

KLINIKA OTORINOLARYNGOLOGIE A CHIRURGIE HLAVY A KRKU

LÉKAŘSKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

DISERTAČNÍ PRÁCE

VLIV BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ

NA SROZUMITELNOST ŘEČI PŘI POUŢITÍ

KOMPETITIVNÍHO ŠUMOVÉHO SIGNÁLU

Řešitel: MUDr. Radan Havlík

Školitel: MUDr. Pavel Smilek, Ph.D.

Doba studia: 2004 - 2010

2

Obsah

Obsah ...................................................................................................................................................... 2

Poděkování .............................................................................................................................................. 5

I. Úvod .................................................................................................................................................. 6

II. Teoretická část............................................................................................................................... 8

II.1. Obecné zásady slyšení................................................................................................................. 8

II.1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE SLUCHOVÉHO ORGÁNU Z HLEDISKA

BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ ......................................................................................... 8

II.1.2 PATOLOGICKO-ANATOMICKÉ ZMĚNY SLUCHOVÉHO ORGÁNU .................. 13

II.1.3 FYZIKÁLNÍ ASPEKTY VE VZTAHU K BINAURÁLNÍMU SLYŠENÍ .................. 15

II.1.4. SIGNAL-TO-NOISE RATIO (SNR) ............................................................................ 17

II.1.5. LIDSKÁ ŘEČ Z AKUSTICKÉHO POHLEDU .......................................................... 19

II.1.6. PODMÍNKY SROZUMITELNOSTI ŘEČI NA POZADÍ HLUKU ............................ 21

II.1.7. OBECNÉ PRINCIPY ZESÍLENÍ SLUCHADLEM ..................................................... 24

II.2 Monaurální a binaurální slyšení ............................................................................................... 27

II.2.1. VÝHODY BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ OPROTI MONAURÁLNÍMU .................. 27

II.2.2. PROBLEMATIKA MONAURÁLNÍHO POSLECHU ................................................ 31

II.2.2.1. PŘI NORMÁLNÍM SLUCHU .............................................................................. 31

II.2.2.2. PŘI PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADĚ ................................................................ 32

II.2.3. MONAURÁLNÍ A BINAURÁLNÍ KOREKCE SLUCHADLEM .............................. 34

II.2.4. MOŢNÁ ÚSKALÍ BINAURÁLNÍ KOREKCE ........................................................... 35

III. Výzkumné cíle a hypotézy ...................................................................................................... 37

III.1. Výzkumné cíle ........................................................................................................................ 37

III.2. Hypotézy ................................................................................................................................ 37

III.2.1. VÝCHODISKA ........................................................................................................... 37

III.2.2. VLASTNÍ HYPOTÉZY............................................................................................... 38

3

IV. Vlastní experimentální práce .............................................................................................. 39

IV.1 Materiál a metodika ............................................................................................................... 39

IV.1.1. VÝZKUMNÝ SOUBOR ............................................................................................ 39

IV.1.2. METODIKA ............................................................................................................... 40

IV.1.2.1. USPOŘÁDÁNÍ EXPERIMENTU ...................................................................... 40

IV.1.2.2. POUŢITÉ AKUSTICKÉ SIGNÁLY .................................................................. 41

IV.1.2.3. ODSTUPY SIGNÁL-ŠUM ................................................................................. 41

IV.1.2.4. POUŢITÁ SLUCHADLA ................................................................................... 44

IV.1.2.5. ZPŮSOB STATISTICKÉHO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ............................... 44

IV. 2. Výsledky ................................................................................................................................ 45

IV.2.1. HODNOCENÍ KVANTITATIVNÍHO PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE

STRANOVĚ SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ

SLUCHADEL VZHLEDEM K TÍŢI SLUCHOVÉHO POSTIŢENÍ .......................... 45

IV.2.1.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORŮ ........................................................................ 45

IV.2.1.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ ........................................................................... 45

IV.2.1.2.1. Srovnání zlepšení průměrné srozumitelnosti řeči při binaurální korekci

vzhledem ke korekci monaurální v jednotlivých skupinách probandů ..... 45

IV.2.1.2.2. Průměrné zlepšení rozumění řeči v jednotlivých SNR ve stejné skupině

tíţe sluchového postiţení .......................................................................... 46

IV.2.1.2.3. Průměrné zlepšení srozumitelnosti v jednotlivých SNR ........................... 47

IV.2.1.2.4. Porovnání věkového rozloţení probandů v jednotlivých kategoriích tíţe

sluchového postiţení .................................................................................. 48

IV.2.1.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ......................................................................... 49

IV.2.2. VZTAH VELIKOSTI PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE VZHLEDEM

K PŘEDCHOZÍ ADAPTACI NA KOREKCI MONAURÁLNÍ ................................ 51

IV.2.2.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU ....................................................................... 51


4

IV.2.2.2.1. Srovnání průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální

ve srovnání s monaurální u osob adaptovaných na monaurální korekci

a prvouţivatelů ......................................................................................... 51

IV.2.2.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin ............ 52

IV. 2.2.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ....................................................................... 52

IV.2.3. HODNOCENÍ PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE STRANOVĚ

SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ SLUCHADEL

VZHLEDEM K VĚKU ............................................................................................... 53

IV.2.3.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU ....................................................................... 53



ve srovnání s monaurální u osob mladších a starších 75 let ...................... 53

IV.2.3.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin ............ 54

IV. 2.3.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ....................................................................... 54

V. Diskuse .......................................................................................................................................... 55

VI. Souhrn ......................................................................................................................................... 60

VI.1. Odpovědi na stanovené cíle a hypotézy ................................................................................ 60

VII. Klinické vyuţití ........................................................................................................................ 61

VIII. Závěry ....................................................................................................................................... 63

Seznam pouţité literatury...................................................................................................................... 64

Seznam vyobrazení ............................................................................................................................... 80

Seznam pouţitých zkratek v textu......................................................................................................... 84

Přílohy ................................................................................................................................................... 85

5

Poděkování

Poděkování autora patří všem, kteří se na této práci podíleli, a to především:

Školiteli MUDr. Pavlu Smilkovi, Ph.D. za vedení a pomoc po celou dobu studia.

Přednostovi pracoviště AUDIO-Fon centr s.r.o. doc. MUDr.Mojmíru Lejskovi, CSc.

za podnětné připomínky a rady.

Paní RNDr. Heleně Koutkové za pomoc při statistickém zpracování souborů.

Audiologickým sestrám Anně Ševelové, Janě Štrosové a Martině Hladké za vyšetření řečové

audiometrie u probandů.

Firmě Widex A/S za souhlas s uvedením výňatků ze software Compass, které názorně

demonstrují principy nastavení parametrů zesílení sluchadel (písemný souhlas uloţen

u autora).

6

I. Úvod

Člověk jako ţivá bytost významně preferuje dva ze svých smyslů – zrak a sluch. Sluchem

získáváme aţ 60% informací o okolním světě (70). Sluchový orgán se fylogeneticky vyvinul

jako primárně aferentní systém slouţící k monitorování zvukových vln zevního prostředí, ať

jiţ z hlediska ochranného (identifikace blíţícího se nebezpečí), tak pátracího (hledání kořisti).

Sekundárně začal slouţit jako jeden z komunikačních kanálů mezi jedinci stejného druhu

(114). Nejvyšší a nejsloţitější formou komunikace, která se na planetě Zemi vyvinula, je

lidská řeč. Kromě toho sluch přispívá k orientaci v prostoru pomocí směrového

a prostorového slyšení (83).

Tak jako naprostá většina ostatních funkcí v lidském organismu, i sluch doznává

s postupujícím věkem fyziologické slábnutí (51). Sniţuje se jeho kmitočtový rozsah směrem

od nejvyšších slyšitelných frekvencí, pozvolna se zhoršuje schopnost frekvenční analýzy

a zvyšuje maskovací efekt rušivého šumu (3). Spolupůsobí-li nepříznivá genetická

predispozice, expozice hluku, ototoxické látky, případně další negativní faktory, je zhoršování

sluchové funkce urychleno a prohloubeno (89). Ve vyšším věku ještě přistupuje sníţená

schopnost akustickou informaci zpracovat ve sluchových centrech (100). Výsledkem je

zhoršování nejen slyšení obecných zvuků, ale především porucha rozumění řeči, která

je sama o sobě velmi sloţitým akustickým signálem (18). Postiţená osoba musí vynakládat

stále více úsilí, aby rozuměla, co bylo řečeno. Při zvýšení prahu sluchu nad určitou kritickou

hranici (obvykle jde o práh 40 dB HL na 2 kHz) se začínají objevovat komunikační potíţe,

přesáhne-li práh sluchu na všech frekvencích 60 dB HL, přestává nedoslýchavý řeč o běţné

komunikační intenzitě slyšet zcela. Redukovaný přísun zvukových podnětů má mnohé

psychologické dopady, především sníţení zájmu o komunikaci jako takovou, mohou

se objevit zvýšené rozpaky a nerozhodnost, únava, popudlivost, napětí, stres, zloba, omezení

společenských aktivit a vztahů, deprese, negativismus, osamělost aţ sociální izolace, méně

7

ostraţitosti k okolí, zhoršení paměťových funkcí, menší přizpůsobivost, menší schopnost

přijímat nové skutečnosti, paranoia, redukce obvyklých dovedností a sníţení celkového

psychického zdraví (98).

S technickým rozvojem doznala velkého zdokonalení i zařízení, která jsou do určité míry

schopna sluchový hendikep kompenzovat. Jde především o sluchadla. Vývoj na tomto poli je

v posledních desetiletích velmi rychlý (74). Původní analogové technologie byly jiţ prakticky

opuštěny, jsou vyvíjeny stále sofistikovanější digitální čipy (první digitální sluchadlo bylo

uvedeno na světový trh v roce 1996). Jednotlivé komponenty jsou postupně zmenšovány, coţ

umoţňuje mimo jiné i kosmeticky příznivější vzhled. Provozní akustická flexibilita je

zvyšována moţností pouţítí více poslechových programů, dálkového ovládání, směrové

mikrofony a digitální filtrace vstupního signálu dokáţou zdůraznit řeč na pozadí rušivých

zvuků, lze potlačit sklon ke zpětné vazbě atd. (44). Na druhé straně jsou kladeny stále větší

nároky na sluchadlové specialisty, kteří se musí neustále seznamovat s novými a novými

nastavovacími počítačovými programy, bez nichţ nelze tyto moderní digitální zesilovače

adekvátně seřídit.

Krom znalostí principů zesílení pro jednotlivé sluchové vady je nutno vţdy brát v potaz

individuální sluchové vnímání. Osoby, u nichţ se nedoslýchavost vyvíjela řadu let, mnohdy

dávno odvykly slyšet celou spoustu obecných zvuků, které je při poslechu se sluchadlem

mohou zpočátku rušit aţ obtěţovat. Zcela zásadním je navození realistického náhledu

začínajícího uţivatele sluchadla s vysvětlením limitů dané sluchové vady a pouţité

elektroniky přístroje. Dostupnost technických informací a reklamní kampaně totiţ často

vedou k neadekvátnímu očekávání sluchově postiţených stran poslechového, někdy

i vzhledového efektu. Celkově lze však říci, ţe ačkoli sluchadla nikdy novým uchem nebudou

a ani být nemohou, moderní technika nabízí naprosté většině nedoslýchavých pomocí

zesíleného příjmu řečového signálu výrazné zlepšení jejich komunikačních schopností.

8

II. Teoretická část

II.1. Obecné zásady slyšení

II.1.1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE SLUCHOVÉHO ORGÁNU Z HLEDISKA

BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ

Z hlediska binaurálního slyšení není bez zajímavosti zmínit některá anatomická

a fyziologická fakta.

Zvuk, z fyzikálního hlediska kmitání pruţného prostředí (za obvyklých podmínek kmitání

částic vzduchu), je přiváděn zevním uchem (boltec, zvukovod) do ucha středního (bubínek,

řetězec kůstek, dutina bubínková, středoušní svaly, Eustachova tuba) a dále do ucha vnitřního

(kostěný a blanitý labyrint hlemýţdě), kde je přeměněn na bioelektrický impuls, který

je sluchovou drahou veden do sluchového centra ve spánkovém laloku mozku (104). Toto

centrum je propojeno s dalšími důleţitými centrálními oblastmi, které se podílejí

na zpracování akustického signálu (91).

Ucho je párový senzorický orgán, umístěný na hlavě a mající sloţitou anatomickou

a histologickou stavbu (28). Zatímco růst vnitřního a do jisté míry i středního ucha je ukončen

v době narození (128), růst zevního ucha pokračuje aţ do dospělosti (94) a boltec roste

aţ do smrti (40).

Zevní ucho

Jeho základní funkcí je přivést zvukové vlny přicházející ze zevního prostředí k bubínku.

Částečně se uplatňuje i na směrovém slyšení (55, 77).

Boltce jsou připojeny k hlavě v úhlu 20-40 stupňů zhruba ve stejné horizontální rovině.

Jejich horní okraj je příbliţně ve výši kořene nosu, dolní okraj ve výši špičky nosu a vchod

do zvukovodu přibliţně uprostřed mezi těmito dvěma rovinami. Akustický efekt boltce

9

souvisí s fyzikálními vlastnostmi zvukového vlnění: odraz, akustické stínění, ohyb,

interference a rezonance (5). Boltce díky svému tvaru mimo jiné nasměrovávají zvukové vlny

vyšších frekvencí do zvukovodu. Podílejí se také částečně na směrovém slyšení, i kdyţ

u člověka nemají v tomto ohledu tak velký význam jako u některých jiných savců (např. kůň,

srnec, zajíc), kteří dokáţou pomocí svalů boltec natáčet (104). U člověka jsou svaly boltce

rudimentární a bez praktického významu (7). Volní pohyb boltce je ve svých exkurzích

minimální, mnozí jedinci jím nedokáţou hýbat vůbec. Po odstranění boltce se sluchový práh

zásadněji nemění (77).

Zevní zvukovod má obvykle tvar dvakrát zahnuté trubice oválného průřezu. U dospělého

člověka je délka přední stěny (měřeno od volného okraje tragu k přednímu obvodu bubínku)

přibliţně 35 mm, délka zadní stěny (měřeno od cavum conchae k zadnímu obvodu bubínku)

je přibliţně 25 mm. Podélné osy zvukovodů se sbíhají směrem ventrálním v úhlu přibliţně

80 stupňů (7). Přímá interaurální vzdálenost mezi vchody do zvukovodu levého a pravého

ucha je závislá na šířce lebky, u novorozence činí průměrně 9 cm, u dospělého člověka 15 cm.

Zvukovod významně ovlivňuje akustický signál do něj přicházející. Vlivem rezonance

(uplatňuje se typ rezonance čtvrtiny vlnové délky) dochází k zesílení určitých frekvenčních

oblastí, a to v závislosti na velikosti a tvaru zvukovodu 90). Vzniká tak rezonanční vrchol,

který zesiluje některé frekvence slyšeného zvuku aţ o 20dB SPL. Čím je objem zvukovodu

větší (většina dospělých osob), tím je rezonanční vrchol více posunut

do hlubokých frekvencí, naopak čím je objem zvukovodu menší (děti a lidé s úzkým

zvukovodem), tím je vrchol rezonance posunut více do vysokých frekvencí (92). Výška

rezonančního vrcholu (zesílení určité frekvenční oblasti zvuku) je mimo jiné ovlivněna

i obsahem středouší a poddajností blanky bubínku (68, 69). Vytvoření trepanační dutiny při

sanačním výkonu významně změní původní tvar a objem a tím i rezonanci zvukovodu.

10

Střední ucho

Úkolem středního ucha je přivést zvukové vlny, stále ještě v podobě mechanické energie,

z bubínku do ucha vnitřního. Díky poměru plochy bubínku a oválného okénka a také

pákovému mechanismu řetězce kůstek dochází v místě vstupu akustické energie do vnitřního

ucha k výrazné koncentraci akustického tlaku. Pokud by zvuk dopadal přímo na tekutiny

vnitřního ucha, velká část akustické energie by se odrazila na rozhraní vzduch-tekutina bez

uţitku zpět (97).

Bubínek má tvar oválné blanky trychtýřovitého tvaru, se kterým je z vnitřní strany srostlá

rukojeť kladívka tvořícího součást řetězce kůstek. Při dopadu akustické energie na bubínek

se část odrazí a část přenese na řetězec kůstek ve středouší, který se rozkmitá. Mnoţství

energie, které se odrazí a které se naopak přenese na kůstky, závisí na poddajnosti bubínku

a jeho integritě.

Řetězec kůstek, tvořený kladívkem, kovadlinkou a třmínkem, je z velké části umístěn

v dutině nadbubínkové. Vytváří pákový mechanismus, který přenáší mechanické kmitání

z bubínku do oválného okénka a tím za normálních okolností do vestibula vnitřního ucha.

Intaktnost řetězce a jeho volná pohyblivost jsou základními předpoklady minimální ztráty

akustické energie ve středouší.

Eustachova tuba zajišťuje mimo jiné vyrovnávání tlaku ve středouší s tlakem

atmosférickým přes nosohltan. Impedance bubínku je nejmenší v tom případě, kdy tlak

vzduchu je na obou jeho stranách shodný. V této situaci se odráţí nejméně akustické energie

a naopak nejvíce energie je předáno řetězci kůstek (68).

Středoušní svaly jsou tvořeny svalem třmínkovým a napínačem bubínku. Při jejich

kontrakci dochází ke zvýšení tuhosti převodního systému a tím ke sníţení přenosu hlubokých

frekvencí z bubínku do vnitřního ucha. Přenos frekvencí od 2 kHz výše však není ovlivněn

(108, 124). Aktivita ve svalových vláknech třmínkového svalu je zaznamenatelná jiţ při

11

stimulačních hladinách 35-50 dB SPL (112), ve vláknech napínače bubínku na hladinách

kolem 50 dB SPL (50). Inervace třmínkového svalu je zajištěna cestou lícního nervu, který

inervuje rovněţ svaly boltce. Tato skutečnost by mohla svědčit i pro eventuelní společnou

funkci při směrovém slyšení. Primární funkce středoušních svalů, která se během dlouhé

fylogeneze vyvinula, slouţí pravděpodobně k vyzdviţení určitých významných

vysokofrekvenčních zvuků z akustického pozadí (v přírodě tyto zvuky často signalizují

potenciální nebezpečí). Oboustranná kontrakce středoušních svalů můţe pak pozitivně

ovlivnit koncentraci pozornosti na určitý zvuk. Příznivě je také ovlivněno vnímání okolních

zvuků při vlastní hlasové produkci, při které se rovněţ tyto svaly kontrahují (59). Při normální

hlasové produkci se třmínkový sval kontrahuje asi z 50% svého moţného maxima, kontrakce

začíná často před zahájením fonace, coţ svědčí o aktivaci třmínkového reflexu z centrálního

nervového systému (6).

Vnitřní ucho

Vnitřní ucho slouţí k transformaci mechanické akustické energie na energii bioelektrickou

(104). Je uloţeno v labyrintu pyramidy kosti spánkové, která tvoří jeho ochranné pouzdro.

Sluchová část vnitřního ucha je tvořena hlemýžděm (113).

Kmitající řetězec kůstek přenáší akustickou energii přes ploténku třmínku do vestibula,

ve kterém dochází k rozkmitání perilymfy. Kmitání perilymfy se přenáší na bazilární

membránu vnitřního ucha, která se rozkmitá od bazálního závitu směrem k vrcholu hlemýţdě.

Na bazilární membráně, tvořené z napříč napjatých vazivových vláken, je uloţeno Cortiho

(sluchové) ústrojí mající sloţitou stavbu. Základními elementy jsou buňky smyslové, tzv.

buňky vláskové, které jsou anatomicky i funkčně děleny na zevní a vnitřní. Zevní vláskové

buňky jsou seřazeny převáţně ve třech řadách, zatímco vnitřní vláskové buňky pouze v řadě

jedné (28). Vlásky zevních vláskových buněk (stereocilie) jsou v kontaktu s tektoriální

12

membránou. Pohybem Cortiho orgánu vzhledem k tektoriální membráně dochází k ohýbání

vlásků, přičemţ se otvírají iontové kanály (118). Toky draslíkových iontů vedou ke vzniku

elektrického potenciálu. Práh podráţdění zevních vláskových buněk je podstatně niţší neţ

práh podráţdění buněk vnitřních. Zevní vláskové buňky tak fungují jako servomechanismus

pro vnitřní vláskové buňky. Mají synapse jak s aferentními, tak především s eferentními

nervovými vlákny. Aferentní vlákna slouţí k předání elektrického impulsu vnitřním

vláskovým buňkám, eferentní vlákna jsou součástí významného zpětnovazebného systému,

který díky mikrotubulům a mikrofilamentům umístěným uvnitř zevních vláskových buněk

umoţňuje měnit jejich citlivost na podráţdění (29).

Sluchová dráha

Jejím úkolem je přivést nervové vzruchy z vnitřního ucha do sluchových center v mozku.

Sestává z nervových vláken a jader v několika etáţích centrálního nervového systému, která

slouţí jako přepojovací stanice fungující komplexně coby součást mnohých zpětnovazebných

systémů (118). Nervová vlákna probíhají z větší části zkříţeně (cca 75%), z menší části

nezkříţeně. Kochleu opouštějí v tonotopickém uspořádání, kdy impulzy vysokofrekvenční

běţí vlákny uloţenými v povrchní části sluchového nervu, zatímco hlubokofrekvenční v části

hluboké. V mozkovém kmeni existuje vysoká redundance nervových vláken směřujících

ke sluchovým centrům. Centrum třmínkového reflexu je na úrovni sluchových jader.

Zpracování signálu ve vztahu ke schopnosti směrového slyšení probíhá v horním olivárním

komplexu (7, 92, 113¸ 114).

Sluchová centra

Primární sluchové centrum je umístěno ve spánkovém laloku mozku a je párové.

Pravděpodobně zachovává tonotopickou organizaci podobně jako kochlea a sluchový nerv.

13

Řečový signál, přicházející z pravého ucha, směřuje v důsledku kříţení nervových vláken

především do centra levého, z ucha levého do centra pravého. Protoţe jsou obě sluchová

centra propojena pomocí kalozního tělesa, informace z pravé primární sluchové kůry putuje

dál do kůry levé. Maximum nervové aktivity je u praváků při zpracování řeči detekováno

na straně levé v přední části dolního frontálního gyru, v precentrálním sulku, středním

temporálním gyru, angulárním gyru a dolní části gyru parietálního (4, 25, 26, 101). U leváků

je aktivita ve spánkových lalocích stranově více symetrická, jsou však přítomny výrazné

interindividuální rozdíly (120). Zjednodušeně lze říci, ţe dominantní hemisféra se vyznačuje

digitálním zpracováním = rozpoznání významu řeči, zatímco nedominantní hemisféra pracuje

analogově = zpracovává suprasegmentální sloţku řeči. V dorsální části spánkového laloku

s přechodem do laloku parietálního leţí Wernickeho centrum, které je zodpovědné

za rozlišení lingvistických podnětů a rozumění řeči. Nervovými vlákny je tato oblast

propojena s centrem Brocovým, které je oblastí motorické realizace řeči (91).

II.1.2 PATOLOGICKO-ANATOMICKÉ ZMĚNY SLUCHOVÉHO ORGÁNU

Patologicko-anatomické změny mohou nastat jak v části periferní, tak centrální.

Periferní postiţení:

Nejčastěji se na zhoršeném slyšení a rozumění řeči podílejí léze v oblasti vnitřního ucha

a sluchového nervu..

Relativně méně často jsou příčinou trvalé nedoslýchavosti organické změny zevního

a středního ucha - např. atrézie zvukovodu, lumen zvukovodu uzavírající exostózy, deformace

a perforace bubínku, patologické změny ve středouší či onemocnění pouzdra labyrintu, jako je

například otoskleróza.

14

Důsledkem periferního postižení jsou:

1. Posun prahu sluchu má sloţku frekvenční a intenzitní. Obě sloţky lze odečíst z prahového

tónového audiogramu. Vztah prahu vzdušného a kostního vedení charakterizuje typ sluchové

vady (percepční, převodní, smíšená) (1). Je-li posun prahu sluchu výrazný, dochází

u získaných poruch po čase k sekundární degeneraci primárního neuronu sluchové dráhy

(122). U vrozených a časně perinatálně vzniklých těţkých periferních sluchových vad

nedochází k adekvátnímu vývoji funkce centrální části sluchového orgánu z důvodu jeho

nedostatečné stimulace (2).

2. Fenomen vyrovnání hlasitosti vzniká poškozením servomechanismu zevních vláskových

buněk při zachované funkci vnitřních vláskových buněk. Z důvodu odlišného chování zevních

a vnitřních vláskových buněk na různých hladinách akustické stimulace proto dochází

u nitroušní vady sluchu ke změně charakteru nárůstu hlasitosti v závislosti na intenzitě

stimulace, který je nad prahem sluchu abnormálně rychlý. Recruitment fenomen tak vede

k zúţení dynamického rozsahu sluchu, tedy vzdálenosti mezi prahem sluchu a prahem

nepříjemného poslechu (1, 104). Díky tomuto jevu je hlasitost jednotlivých částí řeči výrazně

odlišná od vjemu normálně slyšících osob a tak je změněna dynamika slyšené řeči.

3. Snížení schopnosti frekvenční analýzy kochley. Tento pojem zahrnuje schopnost kochley

rozpoznat dva tóny různých frekvencí navzájem od sebe, slyšet daný tón na pozadí

maskovacího zvuku a schopnost vnímat rychlé a krátkodobé změny frekvenčního spektra,

které vznikají například v souvislosti se změnou nastavení mluvidel ze souhlásky na za ní

stojící samohlásku. Postiţení schopnosti frekvenční analýzy vede ke zvýšení diference limen

pro frekvenci a ke zhoršení schopnosti vnímat rychlé změny frekvenčního spektra řeči (3).

4. Větší maskovatelnost vyšších frekvencí niţšími a všech frekvencí širokopásmovým šumem

souvisí s poklesem schopnosti frekvenční analýzy a postiţením servomechanismu kochley.

Postiţení této funkce je podstatnou a obligátní součástí zhoršeného rozumění ve vyšším věku

15

a objevuje se dokonce i tehdy, kdyţ je audiogram téměř normální. Osoba takto postiţená

potřebuje v porovnání s osobou zdravou o 5-15 dB vyšší odstup signálu od šumu, aby

rozuměla řeči (73).

Centrální postiţení:

Na postiţení v oblasti centrální sluchové funkce se podílí sluchová dráha a sluchová kůra

Heschlových závitů včetně důleţitých spojů s dalšími centry mozku. Nastává především

sníţení počtu neuronů a tím porucha přenosu nervového vzruchu (18, 78, 100) sluchovou

dráhou.

U centrálních lézí při postiţení sluchové kůry dochází také ke zpomalení zpracování

akustického signálu. K odlišení dvou zvuků následujících po sobě potřebuje člověk s tímto

postiţením více času neţ člověk normálně slyšící (80, 96).

Dále je nutno jmenovat tzv. psychologické faktory, které bývají postiţeny zejména

ve vyšším věku. Jsou to čilost a bdělost v okamţiku předávané informace, zájem o okolí

a zvukový podnět jako takový, otázky vštípivosti a okamţité paměti atd. (3, 70, 98).

II.1.3 FYZIKÁLNÍ ASPEKTY VE VZTAHU K BINAURÁLNÍMU SLYŠENÍ

Zvukové vlny se od svého zdroje šíří ve sférických vlnách. Pokud nestojí v cestě ţádná

překáţka, vzniká tzv. volné zvukové pole (91, 104). Po kontaktu zvukových vln s překáţkou

dochází buď k jejich ohybu (difrakce), nebo odrazu (reflexe). Podstatný je vztah vlnové délky

(úměrné kmitočtu) a velikosti předmětu, na který zvuk narazí. Pokud je velikost předmětu

větší neţ vlnová délka, zvuk se odrazí (23). Hluboké frekvence mají delší vlnovou délku neţ

frekvence vysoké a proto dochází snadněji k jejich ohybu. Vysoké frekvence mají naopak

díky kratší vlnové délce větší tendenci k odrazu. Se zvětšující se vzdáleností od zdroje zvuku

16

dochází ke sniţování akustického tlaku. Ve volném poli platí, ţe zvětší-li se vzdálenost

od zdroje zvuku dvojnásobně, akustický tlak klesne o 6 dB (1).

Hlavu si můţeme zjednodušeně představit jako kouli, po jejíchţ stranách jsou

v horizontální rovině na opačných pólech umístěny uši. Tato koule se z fyzikálního hlediska

uplatňuje ve dvou směrech:

A) Odděluje obě uši od sebe navzájem, čímţ mezi nimi vzniká určitá vzdálenost.

V závislosti na úhlu, ze kterého zvuk přichází, dorazí akustický signál k jednomu uchu dříve

(bliţší ucho) neţ ke druhému (vzdálenější ucho), samozřejmě mimo situaci, kdy azimut činí

0 nebo 180 stupňů, tedy kdy zvuk přichází přesně zepředu nebo zezadu. Při známé rychlosti

zvuku ve vzduchu přibliţně 344 m/s a znalosti velikosti hlavy lze snadno spočítat časový

rozdíl dopadu zvuku na obě uši. Největší časový rozdíl nastává v situaci, kdy azimut je

90 nebo 270 stupňů, tedy kdyţ zvuk přichází k hlavě kolmo z boku.

B) Staví se jako pevná překáţka do cesty zvukovým vlnám. Vzdálenější ucho se tak

dostává do tzv. akustického stínu. V případě hlavy jako pevné překáţky zvukového vlnění

platí princip ohybu a odrazu zvukových vln stejně jako u jiných pevných objektů. Vysoké

frekvence se odráţejí, proto na straně odvrácené, t.j. na straně vzdálenějšího = akusticky

stíněného ucha, mají niţší intenzitní hladinu neţ na straně přivrácené. Čím je frekvence vyšší,

tím je interaurální decibelový rozdíl větší. Naopak u hlubokých frekvencí, majících dlouhou

vlnovou délku, je interaurální decibelový rozdíl výrazně menší díky ohybu zvukových vln

(106). Popsané jevy vytvářejí intenzitní rozdíl ve zvukovém signálu mezi oběma ušima. Je

specifický pro jednotlivé frekvence a závislý na úhlu, ze kterého zvuk přichází.

17

V prostředí, ve kterém dochází k odrazu a interferenci zvukových vln, však můţe být

úbytek hladiny intenzity na vzdálenějším uchu podstatně menší, nemusí být také ţádný

a dokonce můţeme za určitých okolností zaznamenat i nárůst hladiny intenzity. Odraz

zvukových vln a následná interference jsou závislé na velikosti uzavřeného prostoru,

ve kterém k uvedeným jevům dochází, na charakteru povrchu a členitosti stěn a stropu a také

samozřejmě na rozmístění předmětů v něm (42).

Zvuk, přicházející z určitého zdroje, je díky anatomickému uspořádání uší na hlavě odlišný

v uchu pravém a levém, a to ve své frekvenčně specifické intenzitě a čase. Tato skutečnost

platí jak pro děti, tak dospělé, ale také pro osoby normálně slyšící i nedoslýchavé. Schopnost

vyuţít tento rozdíl je závislá na stavu a schopnostech periferního i centrálního sluchového

orgánu (89).

II.1.4. SIGNAL-TO-NOISE RATIO (SNR)

Z obecného hlediska je poměr signál-šum (Signal-to-Noise Ratio) odstup ţádoucího

signálu od rušivého signálu pozadí. Udává se jako rozdíl intenzit v decibelech (125). Jeho

rozměr je nulový, pokud je intenzita řeči a rušivého šumu stejná. Nabývá hodnot kladných,

pokud je intenzita řeči vyšší neţ intenzita šumu, a hodnot záporných, pokud je šum

intenzivnější neţ řečový signál. Čím je kladný rozdíl vyšší, tím má rušivý šum menší vliv.

Zdravý lidský sluchový orgán je schopen zajistit srozumitelnost řeči i v situacích, kdy je více

akustické energie v signálu neřečovém, tedy v negativních hodnotách SNR. S narůstající

negativní hodnotou SNR se však schopnost rozumění sniţuje (34). U ucha nedoslýchavého se

významně sniţuje schopnost rozumět řeči za přítomnosti rušení. Pro dostatečnou

srozumitelnost je potřeba tedy zajistit určitý minimální odstup signál-šum. Lze toho

dosáhnout čtyřmi základními cestami:

18

1. Změna poslechové situace

Odstranění rušivého zvuku přicházejícího ze zevního prostředí dává nejlepší předpoklady

pro srozumitelnost řeči. Ve většině poslechových situací jde však o poţadavek těţko

realizovatelný.

2. Potlačení šumu v centrálním sluchovém orgánu

Jde o jednu z nejdůleţitějších výhod binaurálního slyšení, o níţ bude podrobněji pojednáno

v kapitole II.2.1. Uplatňuje se především v situacích, kdy řeč přichází z jiného úhlu neţ

rušivý šum.

3. Filtrace akustického signálu

Některá elektronická zařízení, mezi něţ patří i řada moderních digitálních sluchadel, jsou

schopna do určité míry separovat signál řečový od neřečového a zvýšit tak odstup signál-šum.

Detekce řeči v komplexním akustickém signálu je prováděna analýzou zvuku v digitálním

čipu a s výhodou vyuţívá vícekanálového zpracování. Vstupní signál je rozloţen

do více frekvenčních pásem, v nichţ je prováděno vyhodnocení spektrální a časové (74).

4. Pouţití směrového mikrofonu

Směrové mikrofony jsou ve sluchadlové protetice pouţívány jiţ od 70.let 20.století.

Mohou být buď fixně nebo adaptivně směrové, kdy v tiché poslechové situaci se chovají jako

všesměrové, zatímco v přítomnosti rušivého neřečového signálu se automaticky mění

na směrové. Technicky jsou tvořeny 2 nebo 3 mikrofony, z nichţ je signál separátně přiváděn

do čipu, kde je zpracován (75). Pouţití vícemikrofonního systému umoţňuje zvýšení SNR aţ

o 6 dB (47, 63, 64, 65, 67).

19

II.1.5. LIDSKÁ ŘEČ Z AKUSTICKÉHO POHLEDU

Lidská řeč jsou z fyzikálního hlediska velmi sloţité a v čase rychle se měnící a střídající

akustické signály. Pomocí rychlé Fourierovy analýzy je moţno řeč akusticky definovat.

Samohlásky jsou sloţené tóny, sestávající z jednotlivých tónů harmonických (celistvých

násobků základní frekvence), a mají formantovou strukturu. V řeči jsou nositeli dominantní

části akustické energie, mají však relativně nízkou hodnotu informace. Délka samohlásek je

odlišná u samohlásek krátkých a dlouhých, značně závislá na rychlosti mluvy konkrétní

osoby. Obvykle se pohybuje přibliţně v rozmezí 100-300 ms. Frekvenční rozloţení akustické

energie samohlásek má těţiště přibliţně do 1 kHz, alikvotní tóny sahají aţ ke 4 kHz (42, 46,

72).

Neznělé souhlásky jsou šumy, znělé souhlásky kombinace šumu se základním hrtanových

tónem. Souhlásky obsahují relativně málo akustické energie (zejména souhlásky neznělé),

vyznačují se však vysokou informační hodnotou. Délka souhlásek se pohybuje přibliţně mezi

60-200ms, závisí na postavení souhlásky ve slově a jejím konkrétním charakteru. Nejdelší

trvání mají sykavky, u nichţ je frekvenční rozloţení akustické energie uloţeno nejvýše. „S“ je

šum přibliţně mezi 4-11 kHz, „Š“ šum mezi 2-8 kHz. Nejkratší trvání mají explozivy (54, 61,

93).

Transienty (= koartikulační efekty) jsou akustické jevy vznikající změnou nastavení

mluvidel při přechodu souhlásky do za ní stojící samohlásky. Akusticky při nich dochází

k rychlé změně frekvenčního spektra a mají velmi krátké trvání, přibliţně 10ms. Schopnost

identifikovat koartikulační efekty je jedním ze základních předpokladů srozumitelnosti řeči

(114).

Při zpracování lidské řeči ve sluchovém orgánu se významně uplatňuje velké mnoţství

redundance (nadbytečné informace). Tato redundance je jednak vnitřní, jednak vnější. Vnitřní

vyplývá z anatomické struktury a funkce korové části sluchového orgánu., která je nejen

20

vysoce komplexní, ale i naddimenzovaná. Znamená to, ţe zpracování řečového signálu

probíhá simultánně na několika úrovních současně a můţe se uplatnit i multisenzorické

zpracování. Vnější redundance je zajištěna nadbytečným mnoţstvím informace obsaţené

ve vlastní řeči, to jest v jejím fonetickém, fonemickém, syntaktickém a semantickém obsahu

(114). Díky tomu existuje moţnost rozumět i slovům, z nichţ je slyšena jen jejich část.

Z koartikulačních efektů samohlásek lze s vysokou pravděpodobností odhadnout a tím

de facto "slyšet" i souhlásku, jejíţ akustické spektrum leţí mimo sluchové pole konkrétního

člověka. Ze semantického kontextu je moţno doplnit ve větě slova, která nebyla primárně

srozumitelná. Čím je struktura sdělení akusticky bohatší, tím je řeč srozumitelnější

a rezistentnější na rušivý efekt kompetitivního neřečového šumu. Naopak schopnost rozumění

jednoslabičným slovům, která mají velmi nízkou vnější redundanci, je na rušivý signál vysoce

citlivá.

obrázek č.1:

Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na

srozumitelnost řeči při použití kompetitivního

šumového signálu", řečový signál 60dB na pozadí

ticha, hlas autora

osa x - čas, osa y - frekvence.. Barevný odstín

odpovídá množství akustické energie v dané

frekvenci ležící. Červeně nejvíc, žlutě méně,

zeleně málo, bíle žádná.

obrázek č.2:

Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení

na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního

šumového signálu", řečový signál 60dB na

pozadí ticha, hlas autora

osa x - čas, osa y - amplituda signálu.

Čím má akustický signál větší intenzitu, tím má

v záznamu vyšší amplitudu

21

II.1.6. PODMÍNKY SROZUMITELNOSTI ŘEČI NA POZADÍ HLUKU

A) Vztah prahu sluchu posluchače a frekvenčně-intenzitního sloţení řečového signálu

Aby mohl být řečový signál detekován, je třeba, aby jeho akustická struktura leţela

nad prahem sluchu konkrétní osoby, za ideálních okolností v oblasti příjemného poslechu.

Je-li tato podmínka zajištěna zcela, je slyšitelná jeho celá stavba a jsou tak vytvořeny

optimální vstupní podmínky pro rozumění. Pokud část signálu leţí pod prahem sluchu, záleţí

na informační významnosti chybějící informace. Leţí-li řečový signál celý pod prahem

sluchu, je neslyšitelný a osoba můţe slyšet pouze signál neřečový, případně jeho část.

B) Schopnost frekvenční analýzy sluchového orgánu

Sníţení funkce frekvenční analýzy sniţuje ostrost poslechu, který se stává méně či více

rozmazaným. Tento typ postiţení je typický pro nitroušní vady s postiţením vláskových

buněk, např. presbyakuze (3). Maskovací efekt neřečového signálu se zpravidla uplatňuje tím

více, čím je schopnost frekvenční analýzy niţší (73).

C) Rychlost řeči

Schopnost rozumění je značně závislá nejen na rychlosti sledu jednotlivých slov ve větě,

ale i na celkové rychlosti řeči jako takové. Narůstající tempo má za následek zkracování

samohláskových elementů v jednotlivých slovech. Sluchový aparát tak má kratší čas

na zpracování signálu. Kompetitivní neřečový signál můţe nepříznivě interferovat

s koartikulačními jevy, které jsou pro srozumitelnost velmi důleţité. Vyšší tempo řeči tak

dává horší předpoklady pro rozumění v hluku neţ tempo niţší (15).

22

D) Odstup signál-šum

Čím je rozdíl mezi řečovým a neřečovým signálem ve prospěch řeči větší, tím lepší

předpoklady pro srozumitelnost dává (114).

E) Binaurální poslech

Při binaurálním poslechu se mohou uplatnit velmi důleţité efekty vyplývající z centrálního

zpracování komplexního vstupního signálu (viz kapitola II.2.1.). Vyřazení funkce jednoho

ucha má obvykle za následek významné zhoršení rozumění.

F) Vnitřní a vnější redundance

Nedotčená funkce centrální části sluchového orgánu při poškození části periferní můţe

značně kompenzovat chybějící část vstupní informace. Míra redundance (nadbytečné

informace) obsaţené v řečovém signálu je vzhledem k signálu neřečovému zásadní - i při

nepříznivých poslechových podmínkách (negativní hodnoty SNR) můţe vysoká vnější

redundance srozumitelnost zajistit, zatímco redundance nízká nikoli (114).

G) Psychologické faktory

Na prvním místě je třeba jmenovat zájem o přijímanou informaci a snahu separovat řečový

a neřečový signál. Někteří sluchově postiţení jiţ na počátku méně příznivé akustické situace

veškeré pokusy o rozumění vzdávají, i kdyţ by byli schopni při zvýšeném úsilí rozumět. Jiní

zpočátku snahu mají, ale vynaloţené úsilí je natolik vyčerpává, ţe se rychle unaví a separace

řeči od hlukového pozadí se pro ně stává nedostupnou (70, 98).

23

obrázek č.3:



šumového signálu" na pozadí instrumentální

skladby (cimbál, housle, viola, kontrabas), řeč

60dB, hudba 50dB, hlas autora, pro zdravé ucho

výborná srozumitelnost (SNR +10 dB).

osa x - čas, osa y - frekvence. Barevný odstín



zeleně málo, bíle žádná. Řečový signál je

signálem neřečovým jen málo rušen

.

obrázek č.4:






výborná srozumitelnost (SNR +10 dB).

osa x - čas, osa y - amplituda signálu. Řečový

signál je neřečovým jen málo rušen..

.

obrázek č.5:






dobrá srozumitelnosti (SNR 0 dB).

osa x - čas, osa y - frekvence. Barevný odstín



zeleně málo, bíle žádná.Řečový signál je signálem

neřečovým již poměrně značně rušen, avšak stále

je dobře identifikovatelný.

.

obrázek č.6:






dobrá srozumitelnost (SNR 0 dB).


signál je signálem neřečovým již poměrně značně

rušen, avšak stále je dobře identifikovatelný.

24

II.1.7. OBECNÉ PRINCIPY ZESÍLENÍ SLUCHADLEM

Aby mohlo být pro nedoslýchavého člověka dosaţeno co nejpříznivějšího zesílení zvuku,

musí být dodrţována určitá pravidla. Je třeba se co nejvíce přiblíţit optimálnímu stavu, kdy

kompletní výstupní signál sluchadla (zahrnující sloţku řečovou a relevantní zvuky

neřečového pozadí) bude leţet nad prahem sluchu, ale pod prahem nepříjemného poslechu

(44). Existuje celá řada pravidel přizpůsobení (je pouţíván téţ výraz nastavení

a postupně zdomácněl i anglický pojem fitting), která zcela logicky vycházejí z těchto dvou

významných křivek. Protoţe kaţdá frekvence má pro rozumění řeči odlišný význam

a naprostá většina sluchových ztrát je frekvenčně nevyrovnaná, byla vytvořena celá spousta

algoritmů, jak cílové zesílení vypočítat (79). Historicky šlo především

o pravidla tzv. třetinového a polovičního zisku. Obnášela základní myšlenku, ţe velikost

obrázek č.7:






na samé hranici srozumitelnosti (SNR -10dB.)

osa x - čas, osa y - frekvence.. Barevný odstín



zeleně málo, bíle žádná. Řečový signál je v

signálu neřečovém již jen obtížně

identifikovatelný

obrázek č.8:






na samé hranici srozumitelnosti (SNR -10dB).


signál je v signálu neřečovém již jen obtížně

identifikovatelný

25

zesílení v decibelech by měla být pro danou frekvenci přibliţně jednou třetinou, resp. jednou

polovinou jejího sluchového prahu. V praxi to znamená, ţe pro práh 60dB HL je při pouţítí

pravidla 1/3 zapotřebí zvuk zesílit o 20dB, při pravidle 1/2 o 30dB. Pro jednotlivé frekvence

platily konkrétní korekční faktory, které byly buď negativní (zesílení ubíraly), nebo pozitivní

(zesílení přidávaly). Pro analogová sluchadla byla nejčastěji pouţívána pravidla Bergerovo,

POGO (Prescription Of Gain/Output) a NAL (National Acoustic Laboratories).

Pravděpodobně nejpouţívanějším bylo posledně jmenované (90), jehoţ algoritmus

zdůrazňoval jednotlivé frekvence dle jejich významnosti v dlouhodobém spektru řeči (Long

Time Average Spectrum = LTAS). Stalo se východiskem pro dnes nejpouţívanější pravidlo

NAL-NL1 (non-linear) pouţívané k nastavování většiny digitálních sluchadel. Jeho určitou

modifikací je pravidlo Loudness mapping, které předepisuje ve srovnání s NAL-NL1

především o něco větší zesílení hlubokých frekvencí. Obě aplikují společný přístup: slabé

zvuky jsou zesíleny více neţ středně silné a ty opět více neţ zvuky silné. To je umoţněno

pouţitím komprese v širokém dynamickém pásmu (Wide Dynamic Range Compression =

WDRC). V závislosti na konstrukci zesilovače sluchadla je pak moţno ještě nastavit

maximální povolený výstupní tlak, aby v ţádné situaci nedošlo k přetíţení sluchového orgánu

a jeho případnému poškození příliš vysokou akustickou energií.

26

Pod prahem sluchu (oranžově a šedě) je vyznačena oblast zvuků pro pacienta neslyšitelná, nad prahem

nepříjemného poslechu (červeně a modře) oblast nepříjemně hlasitá. Křivky (černě) znázorňují výstupní signál

správně seřízených sluchadel na jednotlivých frekvencích pro jednotlivé vstupní hladiny signálu: 40dB (dolní

křivka), 60 dB (střední křivka) a 90 dB (horní křivka). Software Compass fy Widex. Barevný symbol boltce

označuje stranu - červený vpravo, modrý vlevo.

Křivky zobrazují závislost velikosti výstupního signálu (osa y) na signálu vstupním (osa x) u použitého 2-kaná-

lového digitálního sluchadla. Zesílení není lineární, ale na obou křivkách jsou přítomna 3 ohbí: první 2 (zleva)

představují kolénka vstupní komprese, třetí (nad nímž k žádnému zesílení již nedochází) pak limitaci

maximálního povoleného výstupního signálu. Modře křivka zesílení pro horní kanál, červeně křivka zesílení pro

dolní kanál. Software Compass fy Widex. Barevný symbol boltce označuje stranu - červený vpravo, modrý vlevo.

Světle zelenou barvou je znázorněna oblast nezesílené řeči běžné komunikační intenzity, tmavě zeleně pak oblast

řeči adekvátním způsobem zesílené. Audiometrické křivky jsou zobrazeny v mezinárodně platných barvách

(vpravo červeně, vlevo modře). Bez použití sluchadel leží celá oblast řeči pod prahem sluchu, je proto

neslyšitelná. Se sluchadly se převážná část řečového spektra dostává do oblasti nad prahem sluchu, tedy do

oblasti slyšitelné. Software Compass fy Widex. Barevný symbol boltce označuje stranu - červený vpravo, modrý

vlevo.

obrázek č.9:

Stranově symetrická percepční sluchová vada

kochleárního typu s výrazně zúženým dynamickým

rozsahem sluchu

Horní křivka - práh sluchu (HTL)

Dolní křivka - práh nepříjemného poslechu (UCL)

obrázek č.10:

Vypočtené parametry zesílení dle algoritmu Loud-

ness mapping pro sluchovou vadu z obrázku č.9

obrázek č.11:

Kompresní křivky zesílení sluchadel seřízených

pro korekci sluchové vady z obrázku č.9

obrázek č.12:

Oblast nezesílené řeči (světle zelená oblast) a řeči

zesílené sluchadlem (tmavě zelená oblast)

vzhledem k prahu sluchu z obrázku č.9

27

Díky přiměřenému zesílení (velikostí proměnnému vzhledem k intenzitě vstupního

signálu) na jednotlivých frekvencích a kompresní limitaci maximálního výkonu sluchadla

se spektrum zesílené řeči dostává do zachovaného dynamického rozsahu sluchu, t.j. nad jeho

práh, ale pod hranici nepříjemného poslechu. Jsou tak vytvořeny příznivé poslechové

podmínky a záleţí pak jen na kvalitě zpracování zvuku na úrovni periferního i centrálního

sluchového orgánu, zda se řeč stane srozumitelnou či nikoli.

II.2 Monaurální a binaurální slyšení

II.2.1. VÝHODY BINAURÁLNÍHO SLYŠENÍ OPROTI MONAURÁLNÍMU

Poslech oběma ušima současně přináší oproti poslechu monaurálnímu mnohé výhody. Jsou

jimi především binaurální sumace, schopnost lokalizovat zdroj zvuku v prostoru, eliminace

vlivu akustického stínu hlavy a centrální potlačení šumu v akustickém signálu (23). Člověk

si za normálních okolností neuvědomuje, ţe pravým a levým uchem slyší zvuky odlišně,

neboť dochází ke spojení signálu z obou uší v centrálním nervovém systému v jeden

smyslový vjem. Tento jev nazýváme binaurální integrace, téţ binaurální syntéza či binaurální

fúze (89). Ačkoli vlastní sluchový orgán není přímou funkční součástí rovnováţného systému,

přesto přináší významnou informaci pro orientaci v prostoru. (83). Ztráta sluchu na jednom

uchu nebo monaurální korekce sluchadlem sniţují kvalitu sluchového vjemu.

Binaurální sumace

Při poslechu oběma ušima dochází k centrálnímu zesílení slyšeného zvuku, jehoţ hlasitost

je takto vyšší. Mají-li obě uši stejný práh sluchu, binaurální práh pro čisté tóny je v důsledku

binaurální sumace přibliţně o 3dB lepší neţ při poslechu monaurálním. Na hladině

28

nejpříjemnější hlasitosti (MCL) se rozdíl oproti poslechu monaurálnímu zvětšuje na přibliţně

6 dB a na hladině 90dB SL aţ na 10dB (35, 37). Hodnoty jsou uváděny pro osoby

s normálním sluchem.

Směrové slyšení

Jelikoţ uši jsou na hlavě umístěny na opačných stranách a vzdálenost mezi nimi je dána

velikostí hlavy, akustický signál, který k nim přichází, je v kaţdém uchu trochu jiný. Vzniká

tak interaurální rozdíl časový, fázový a intenzitní (91, 104).

Časový rozdíl vzniká tím, ţe k bliţšímu uchu dorazí zvukový podnět o několik desítek

aţ set mikrosekund dříve neţ k uchu vzdálenějšímu. Mezistranový časový rozdíl je závislý

na úhlu přicházejícího zvuku. Vzhledem k rychlosti zvuku ve vzduchu činí maximální časový

interaurální rozdíl u dospělého člověka s normálně vyvinutou hlavou přibliţně 0,44 ms,

u novorozence přibliţně 0,26 ms, obojí při azimutu 90 a 270 stupňů, nulový časový rozdíl

je při azimutu 0 a 180 stupňů. Vliv na časový posun má samozřejmě velikost hlavy a její

případná tvarová asymetrie, definující vzdálenost uší od sebe a také jejich polohu.

Fázový rozdíl se objevuje v situaci, kdy zvukové vlnění přichází v azimutu odlišném

od 0 a 180 stupňů a jeho vznik a fázová změna jsou závislé na vlnové délce. Do vzdálenějšího

ucha takto můţe zvuk dorazit v odlišné fázi neţ do ucha bliţšího.

Intenzitní rozdíl vzniká v důsledku akustického stínu hlavy a odlišné vzdálenosti uší od zdroje

zvuku. U hlubších frekvencí je menší, u vyšších frekvencí větší jako důsledek difrakce

a reflexe zvukových vln v závislosti na jejich vlnové délce.

Uvádí se, ţe pro lokalizaci zdroje zvuku hlubokých frekvencí je primární interaurální

rozdíl časový, naopak pro lokalizaci zdroje zvuku vysokých frekvencí je primární rozdíl

intenzitní (36).

29

Na schopnosti směrového slyšení se pravděpodobně do jisté míry podílí i funkce

středoušních svalů. Jejich kontrakcí dochází ke zhoršení přenosu hlubokých frekvencí

řetězcem kůstek. Z experimentů vyplývá, ţe kontrakce napínače bubínku vede ke změně

rezonačních vlastností řetězce kůstek, zatímco kontrakce třmínkového svalu vede ke změně

vibrační charakteristiky.. Z těchto faktů lze vyvozovat, ţe kontrakce tensoru způsobuje posun

fáze, zatímco kontrakce stapediu intenzitní změnu (124). Při naprosto symetrické kontrakci by

efekt na směrové slyšení nebyl samozřejmě ţádný, ale některé studie ukazují, ţe kontrakce

středoušních svalů není stranově symetrická (66). Moller (84) měřil impedanci středouší

a její změnu způsobenou kontrakcí středoušních svalů oboustranně při akustické stimulaci

jednoho ucha. Zjistil mezistranový rozdíl 2-14 dB k dosaţení stejné změny impedance.

Kontralaterální ucho vykazovalo menší impedanční změny neţ ucho stimulované.

Asymetrická kontrakce vede k asymetrickému přenosu zvuku středoušním systémem. Ačkoli

hladiny stimulace byly voleny od 80dB SPL výše (na niţších stimulačních hladinách nebyly

změny impedance zaznamenatelné), mezistranový rozdíl změny impedance byl zjištěn na

všech testovaných hladinách. Je pravděpodobné, ţe tato asymetrie existuje i na niţších

hladinách intenzity. Lidé se symetrickým sluchem, ale nefunkčním systémem středoušních

svalů (například v důsledku pooperačních změn), nemají poruchu směrového slyšení. Lze

se tedy domnívat, ţe středoušní svaly schopnosti směrového slyšení napomáhají

pravděpodobně ve smyslu přenesení pozornosti z jednoho zdroje zvuku na jiný. Předpokládá

se, ţe existuje centrální řízení středoušních svalů, které umoţňuje tento jev (66).

Schopnost směrového slyšení je ve většině případů vázána na binaurální poslech.

U normálně slyšícího a neurologicky zdravého kojence je směrové slyšení poměrně dobře

vyvinuto jiţ od 3-7 měsíců věku (85).

Nejmenší detekovatelný úhel posunu zdroje zvuku v prostoru v horizontální rovině

(v anglosaské literatuře označovaný jako MAA = minimum audible angle nebo také jako

30

difference limen pro azimut) činí u zdravých osob 1-2 úhlové stupně (83) a je funkcí

frekvence a směru přicházejícího zvuku (82).

Eliminace akustického stínu hlavy

Přichází-li zvuk pouze z jednoho zdroje, při poslechu oběma ušima současně se nemůţe

nikdy stát, ţe by obě uši zároveň leţely v akustickém stínu hlavy. Jedno ucho je vţdy mimo

něj a vnímá tak plnohodnotný, akusticky neochuzený a nezkreslený signál. Při monaurálním

poslechu tomu tak pochopitelně není a akustický stín hlavy můţe mít významný vliv

na akustický signál přicházející ke vzdálenějšímu uchu (106). Přichází-li zvuk současně z více

zdrojů, situace je samozřejmě daleko komplikovanější (42).

Potlačení informačního šumu v centrálním nervovém systému

Komunikujeme-li řečí, obsahuje prostředí, ve kterém se nacházíme, téměř vţdy kromě

řečové informace i řadu jiných zvuků, které řečový signál maskují a tím sniţují jeho

srozumitelnost. Interaurální rozdíl zvuku můţe být v centrálním nervovém systému vyuţit

k vylepšení poměru signál-šum v hodnotách 2-8 dB (21, 33, 81). Řeč se tak stává

srozumitelnější na hlukovém pozadí. Na potlačení šumu se uplatňují jak interhemisferální

spoje, tak velmi pravděpodobně i eferentní sluchová dráha v olivokochleárním svazku, mající

inhibiční vliv na zevní vláskové buňky. Změna jejich citlivosti v určitých oblastech bazilární

membrány (v závislosti na poslechové situaci) ovlivňuje spektrum vznikající aferentní

informace (88).

31

II.2.2. PROBLEMATIKA MONAURÁLNÍHO POSLECHU

II.2.2.1. PŘI NORMÁLNÍM SLUCHU

Rozumění řeči je vzhledem k absenci fenomenu binaurální sumace při monaurálním

poslechu horší neţ při poslechu binaurálním, v nadprahových hladinách aţ o 30% (8, 35,

58).

Dirks a Wilson (24) se zabývali měřením prahu sluchu na vzdálenějším uchu

při monaurálním poslechu ve srovnání s poslechem binaurálním. Jejich výsledky korelují

s výsledky Shawa (106), který měřil prahy pro jednotlivé frekvence zvlášť. I při nulovém

azimutu je práh sluchu při monaurálním poslechu přibliţně o 3dB vyšší neţ při binaurálním

jako důsledek chybění binaurální sumace. V závislosti na frekvenci zvuku a azimutu jsou

prahy sluchu na vzdálenějším uchu vyšší aţ o 20 dB (49, 76) vlivem akustického stínu hlavy,

v řečovém frekvenčním spektru je práh sluchu vyšší průměrně o 6,4 dB (119). Vzhledem

ke skutečnosti, ţe hluboké frekvence se kolem hlavy ohýbají, čímţ dochází k jejich malému

zeslabení, je vnímaný řečový signál na vzdálenějším uchu dostatečně hlasitý, ale v důsledku

relativně velkého úbytku vysokých frekvencí jako následek jejich odrazu je hůře

srozumitelný. Valente (121) shrnul studie zabývající se hodnocením rozumění řeči

u monaurálního poslechu, kdy bylo srovnáváno rozumění řeči přicházející ze směru bliţšího

a ze směru vzdálenějšího ucha. Rozdíl ve srozumitelnosti řeči činil 20-50% v závislosti

na typu signálu, pouţitého maskovacího šumu, azimutu a poměru signál-šum.

Další nevýhoda monaurálního poslechu oproti poslechu binaurálnímu je zhoršení

srozumitelnosti řeči na pozadí hluku, a to zejména za situace, kdy řeč a hluk přicházejí

z různých směrů. Kdyţ řeč a hluk přicházejí ze stejného směru při azimutu 0 stupňů,

srozumitelnost řeči je prakticky stejná při monaurálním poslechu jako při poslechu

binaurálním (24). Binaurální poslech v této situaci vykazuje velmi malé zlepšení v poměru

32

signál-šum (pouze o 1dB) ve srovnání s poslechem monaurálním. Pokud však řeč a hluk

přicházejí z různých směrů, je rozdíl mezi monaurálním poslechem vůči binaurálnímu

v poměru signál-šum aţ 11,5dB ve prospěch poslechu binaurálního. Toto zlepšení je

výsledkem kombinace efektu eliminace akustického stínu hlavy a centrálního potlačení šumu.

Pro normálně slyšící osoby zlepšení o 11,5dB můţe znamenat zlepšení srozumitelnosti řeči

aţ o 70%.

Cox a spol. (20) hodnotil centrální potlačení šumu u osob nedoslýchavých a porovnával ho

se skupinou osob normálně slyšících. V situaci, kdy řeč byla reprodukována z jiného úhlu

neţ rušivý šum, binaurální potlačení šumu u normálně slyšících osob činilo 4 dB. Tato

hodnota přinesla 26% zlepšení rozumění řeči při binaurálním poslechu.

Při poslechu jedním uchem nemá člověk problémy detekovat zvuky jako takové. Často se

však objevuje problém přenést pozornost z jednoho zdroje zvuku na druhý (66).

Monaurální poslech vţdy vede k poruše směrového slyšení v horizontální a frontální

rovině a tím k výraznému zhoršení schopnosti určit směr, ze kterého zvuk přichází. Chybění

aferentace z jednoho ucha můţe být do jisté míry kompenzováno pohyby hlavou v různých

směrech, při kterých se mění úhel přicházejícího zvuku ke slyšícímu uchu. Tento zvuk je

ovlivňován zejména akustickým stínem hlavy a boltcem. V různých polohách hlavy je proto

různý a tento jev můţe být vyuţit ke zlepšení schopnosti lokalizovat zdroj zvuku v prostoru.

Popsaný náhradní mechanismus však nemůţe poslech oběma ušima plně nahradit.

II.2.2.2. PŘI PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADĚ

Není pochyb o tom, ţe slyšení oběma ušima je u normálně slyšících osob výhodnější neţ

poslech uchem jedním. Principiálně podobně, ale ne identicky, je tomu i u osob postiţených

percepční sluchovou vadou. Nedoslýchavé ucho se v mnohých ohledech nechová stejně jako

33

ucho zdravé. Vlivy, které negativně ovlivňují rozumění řečového signálu, zhoršují

u nedoslýchavých osob srozumitelnost řeči podstatně více neţ u osob s normálním sluchem.

Řada autorů se zabývala otázkou, zda binaurální poslech u nedoslýchavých přináší stejné

výhody jako u osob normálně slyšících.

Harris&Swenson (39) uvádějí, ţe rušivý efekt šumu se uplatňuje u osob s prahem sluchu

zvýšeným jiţ jen na 30 dB HL mnohem více neţ u normálně slyšících.

McCullough a Abbas (81) zjistili, ţe u pacientů, kteří mají descendentní průběh prahové

křivky vzdušného vedení, má eliminace akustického stínu hlavy menší přínos pro zlepšení

rozumění řeči neţ u osob s normálním sluchem. Přitom binaurální potlačení šumu

v centrálním nervovém systému vykazovalo typický zisk 2-4 dB u všech hodnocených osob.

Směrové slyšení a binaurální sumace rovněţ nebyly postiţeny.

Bronkhorst a Plomp (10) v souhlasu s výše uvedenými autory prokázali, ţe někteří

nedoslýchaví, zejména ti, kteří mají výraznou ztrátu sluchu ve vysokých frekvencích,

vykazují minimální efekt vlivu akustického stínu hlavy.

Cox a Bisset (21) porovnávali monaurální a binaurální poslech u nedoslýchavých osob.

Jednoslabičná slova přicházela z úhlu 0 stupňů, šum ze dvou reproduktorů umístěných

v úhlech +90 a -90 stupňů. Prokázali, ţe při binaurálním poslechu tito lidé tolerují o 2-3 dB

menší odstup signál-šum neţ při poslechu monaurálním, přičemţ však dosahují stejné

srozumitelnosti řeči. Tak prokázali, ţe poslech oběma ušima zlepšuje srozumitelnost řeči

reprodukované na pozadí balastních zvuků u jimi vyšetřených nedoslýchavých.

34

II.2.3. MONAURÁLNÍ A BINAURÁLNÍ KOREKCE SLUCHADLEM

Při korekci oboustranné vady zraku jsou prakticky vţdy brýlemi korigovány obě oči. Tato

skutečnost připadá všem naprosto přirozená a samozřejmá. Binokulární vidění poskytuje

celou řadu výhod oproti monokulárnímu, na prvním místě prostorové vidění. Naproti tomu při

korekci oboustranné sluchové vady je v naší zemi zvykem indikovat, provádět a následně

pouţívat ve většině případů dospělých nedoslýchavých pouze korekci monaurální. Ta přináší

oproti binaurálnímu zesílení celou řadu nevýhod, které někteří uţivatelé sluchadel tolerují

více, jiní naopak méně. Není výjimkou, ţe v některých poslechových situacích, zejména při

poslechu řeči na pozadí balastních rušivých zvuků a v prostředí s odrazem zvukových vln,

nepřináší pouţití pouze jednoho sluchadla o mnoho lepší srozumitelnost řeči oproti stavu bez

něj. To vede některé nedoslýchavé k oprávněnému zklamání a odloţení přístroje. Jistě záleţí

na mnoha faktorech, které zahrnují charakter, tíţi, typ a případnou mezistranovou asymetrii

sluchové vady, typ pouţitého sluchadla a jeho elektroaktivní i elektropasivní přizpůsobení

(41), stranu, na které byla korekce provedena (dominantní či nedominantní ucho, lepší či horší

ucho), zvládnutí správné manipulace se sluchadlem a ušní vloţkou atd. Přesto v mnoha

případech, i kdyţ byla korekce provedena s nějvětší pečlivostí a pacient sluchadlo pouţívá

správně, nemusí přinést pouţití monaurální korekce v komunikačně náročných

a akusticky nepříznivých situacích potřebné zlepšení rozumění řeči.

Jak jiţ bylo řečeno v II.2.2.2., sluchová vada způsobuje, ţe vnímání zvuku a reakce

sluchového orgánu na akustickou stimulaci mohou být u nedoslýchavých odlišné oproti

osobám s normálním sluchem. Jakékoli zkreslení řečového signálu u nedoslýchavé osoby

zhoršuje srozumitelnost řeči více neţ u osoby zdravé. A také samotná sluchadla způsobují

navíc vlastní zkreslení zvuku a téţ určitou časovou prodlevu a fázové změny.

Akustický stín hlavy se fyzikálně projevuje při pouţívání sluchadla stejně jako bez něj.

Je-li sluchadlo umístěno na vzdálenějším uchu, v důsledku úbytku energie v oblasti vysokých

35

frekvencí jsou podmínky pro rozumění řeči výrazně horší neţ při korekci ucha bliţšího. Proto

pacienti s jedním sluchadlem mají tendenci se natáčet ke zdroji zvuku v úhlu 0 aţ +90 stupňů.

II.2.4. MOŢNÁ ÚSKALÍ BINAURÁLNÍ KOREKCE

Ačkoli je poslech se dvěma sluchadly většinou nedoslýchavých hodnocen kladně, existují

některé patologické jevy, v jejichţ důsledku takto postiţené osoby binaurální korekci

rezolutně odmítají. Můţe se totiţ stát, ţe při pouţití sluchadla na obou uších současně dojde

k nepříjemnému a zkreslenému vjemu, zatímco poslech monaurální můţe poskytovat

podstatně vyšší poslechový komfort a dokonce i lepší srozumitelnost řeči.

Některé patologické změny centrálního nervového systému, zejména pak ty, které

postihují sluchovou kůru, mohou nepříznivě ovlivnit binaurální poslech. Typickým příkladem

je situace, kdy řečový signál je reprodukován do kontralaterálního ucha ke straně léze

v oblasti primární sluchové kůry, zatímco šum je veden do druhého ucha. Při difusním

postiţení centrálního sluchového orgánu můţe být výrazně zvýšena vnímavost

na kontralaterální maskovací efekt (45, 48).

Druhým významným důvodem, proč můţe být binaurální korekce nedoslýchavým

člověkem vnímána jako rušivá a nepřijatelná, je binaurální diplakuze. Jedná se o fenomen

dvojitého slyšení, tedy slyšení jednoho tónu jako tónů dvou. Byl poprvé popsán jiţ na začáku

devatenáctého století (53). Binaurální diplakuze je povaţována za typicky kochleární jev.

U pacientů s percepční nedoslýchavostí byla nalezena v 90% případů, nebyla však zjištěna

ţádná přímá korelace mezi stupněm sluchové poruchy a závaţností diplakuze (60). Posledně

jmenovaní autoři uvádějí při vzniku diplakuze jako významné dva faktory: 1. patologicky

změněné struktury bazilární membrány, čímţ dochází ke sníţení diskriminační ostrosti,

2. patologicky změněná hydrodynamika nitroušních tekutin. Nabízený tón je tak buď

36

zpracováván na jiném místě neţ normálně, nebo jeho kmitočet je následkem změněné

rezonanční charakteristiky vnitřního ucha změněn a zpracován uţ jako tón jiné frekvence.

Oba zmíněné faktory se mohou navzájem kombinovat. Při binaurální korekci u pacienta

s výraznější binaurální diplakuzí, zejména při asymetrickém stavu sluchu, můţe dvojité

slyšení způsobit nepříjemný aţ zcela nepřijatelný sluchový vjem. V kaţdém uchu je zvuk

vnímán odlišně a tato skutečnost můţe vést ke kategorickému odmítnutí pouţití sluchadla

na obou uších.

Nikoli výjimečným fenomenem, který lze v audiologické praxi vysledovat, je dlouhodobá

adaptace pacienta na monaurální korekci, především při velmi těţkém sluchovém postiţení.

Výrazně redukovaná schopnost transformace akustické energie do bioelektrické na úrovni

vnitřního ucha a sekundárně vzniklé degenerativní změny ve sluchové dráze vedou

k diametrálně odlišné percepci zvuku na straně adaptovaného a neadaptovaného ucha.

Zatímco na straně adaptace můţe být řeč poměrně dobře srozumitelná, na druhém uchu můţe

být vnímán pouze hučivý zvuk, který při binaurální integraci negativně ovlivní celkovou

kvalitu poslechu i srozumitelnost řeči (9, 15, 19).

37

III. Výzkumné cíle a hypotézy

III.1. Výzkumné cíle

Jsou stanoveny 3 základní cíle práce:

1. Kvantifikovat přínos binaurální korekce pro srozumitelnost řeči u stranově symetrické

percepční sluchové vady pomocí sluchadel oproti korekci monaurální

2. Zhodnotit vliv předchozí adaptace na monaurální korekci pro srozumitelnost řeči vzhledem

k následné korekci binaurální

3. Stanovit vliv věku na efekt binaurální korekce oproti korekci monaurální

a to vše za nepříznivých poslechových podmínek na pozadí kompetitivního šumu v různých

hodnotách poměru signál-šum (SNR).

III.2. Hypotézy

III.2.1. VÝCHODISKA

1. Při analýze komplexního akustického signálu se v centrálním sluchovém orgánu mimo jiné

uplatňuje schopnost zvýšit poměr signál-šum (23, 32, 123), a to na základě vzájemného

porovnání signálů přicházejících z pravého a levého ucha. Při analýze řeči na pozadí signálu

neřečového tak dochází ke zdůraznění právě signálu řečového. Tato funkce centrální části

sluchového aparátu je tím přínosnější, čím jsou poslechové podmínky horší (114).

38

Samozřejmým limitem dosaţení srozumitelnosti je schopnost periferního sluchového ústrojí

vzájemně ještě oddiferencovat signál řečový a neřečový.

2. Centrální nervový systém disponuje značnou schopností adaptace na změněné poslechové

podmínky (52, 95, 126), která můţe při monaurální korekci příznivě ovlivnit percepci

deformované či inkompletní vstupní akustické informace. Nekorigované ucho postupně

sniţuje schopnost frekvenční analýzy a tím srozumitelnosti řeči (31, 109, 116). Jeho následná

korekce můţe dočasně narušit navozený adaptační proces.

3. V průběhu stárnutí, především ve vysokém věku, dochází k degenerativním změnám nejen

periferní, ale téţ centrální části sluchového ústrojí. Srozumitelnost řeči se sniţuje více,

neţ by odpovídalo prahům sluchu pro čisté tóny (18, 78, 100, 115).

III.2.2. VLASTNÍ HYPOTÉZY

A. Binaurální korekce oboustranné symetrické sluchové vady je pro srozumitelnost řečového

signálu mnohem přínosnější neţ korekce monaurální. Stupeň a míra tohoto zlepšení jsou

měřitelné – viz vlastní experiment.

B. Dlouhodobě adaptovaný uţivatel monaurální korekce má při pouţití korekce binaurální

menší zisk ve srozumitelnosti řeči neţ její prvouţivatel.

C. Starší uţivatelé binaurální korekce mají v důsledku senilních změn centrálního sluchového

ústrojí menší přínos pro rozumění řeči neţ uţivatelé mladší.

39

IV. Vlastní experimentální práce

IV.1 Materiál a metodika

IV.1.1. VÝZKUMNÝ SOUBOR

Výzkumný soubor je tvořen pacienty, kteří v období let 2005-2008 navštívili pracoviště

AUDIO-Fon centr s.r.o. v Brně za účelem provedení korekce své sluchové vady.

Základní podmínky pro zařazení do souboru byly u probandů stanoveny takto:

A) percepční nedoslýchavost kochleárního typu s mírně klesajícím průběhem audiometrické

křivky (shallow slope)

B) stranová symetrie sluchového postiţení (průměrný mezistranový rozdíl prahů sluchu

na frekvencích 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz není větší neţ 5 dB a mezistranový

rozdíl prahu sluchu na jednotlivých frekvencích není větší neţ 10 dB)

C) průměrný práh sluchu na uvedených frekvencích se pohybuje v rozmezí 40-69 dB HL

D) věk od 18 let výš

E) svobodné a uváţené rozhodnutí probandů pro binaurální korekci, a to na základě poučení

o funkci sluchového orgánu a následného praktického vyzkoušení minimálně tří různých

modelů přesně seřízených vhodných sluchadel

F) aplikace závěsných nebo zvukovodových dvoukanálových digitálních sluchadel, která

nedisponují schopností redukovat neřečový signál

G) dobrá spolupráce pacientů a „lucidita“ v průběhu celého vyšetřovacího a nastavovacího

procesu

H) osoby zařazené do souboru musí být praváci

I) pokud jiţ sluchadlo v minulosti nosily, pak na pravém uchu, a to nejméně 5 let

J) u ţádného probanda nesmí být přítomen trvalý tinnitus

40

Zkoumání je rozděleno do tří dílčích částí podle výzkumných cílů

1. V první části je sledován kvantitativní přínos binaurální korekce stranově symetrické

percepční sluchové vady pomocí sluchadel vzhledem k tíţi sluchového postiţení. Za tímto

účelem byl základní soubor 189 probandů rozdělen podle tíţe sluchové vady na tři výzkumné

soubory, a to v kategoriích průměrného prahu sluchu (500 Hz, 1 kHz, 2 kHz a 4 kHz)

40-49 dB HL, 50-59 dB HL a 60-69 dB HL.

2. Druhá část se zabývá hodnocením přínosu binaurální korekce oproti monaurální vzhledem

k předchozí adaptaci (resp. neadaptaci) na monaurální korekci dominantního (pravého) ucha.

3. Třetí část analyzuje vliv věku na přínos binaurální korekce oproti monaurální. Srovnávána

je skupina osob mladších a starších 75 let.

IV.1.2. METODIKA

IV.1.2.1. USPOŘÁDÁNÍ EXPERIMENTU

Měření byla prováděna v prostorné tiché komoře simulující volné pole a odpovídající

poţadavkům pro audiometrická vyšetření, k tomuto účelu schválené. Vyšetřovaná osoba byla

posazena do jejího středu. Ve výši hlavy byly ve vzdálenosti 1 metru umístěny dva

reproduktory, první v azimutu 0 stupňů, druhý v azimutu 180 stupňů. Signál (řeč) přicházel

z reproduktoru předního, kompetitivní šum (WN) ze zadního. Vyšetření byla prováděna v den

provedení binaurální korekce, tedy bez jakékoli předchozí adaptace na ni.

41

IV.1.2.2. POUŢITÉ AKUSTICKÉ SIGNÁLY

Jako řečový signál byla pouţita česká slovní audiometrie, konkrétně její druhá smíšená

sestava pro dospělé, zaznamenaná na originálním CD nosiči (nahráno na ORL klinice UP

Palackého v Olomouci, 1994). Je sloţena z deseti dekád jedno-, dvou- a tříslabičných slov

(podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce), v jednotlivých dekádách

co moţná nejvíce fonologicky vyváţených. Byla originálně publikována uţ v roce 1960 (105)

a ačkoli některé výrazy nyní jiţ neodpovídají aktuální skladbě českého jazyka (26), dodnes

slouţí jako jedno ze standardních audiometrických vyšetření v klinické audiologii. I kdyţ byla

později doplněna o některé speciální verbální testy (92), ve své ryzí podobě však doposud

nebyla v českém jazyce překonána. K přehrávání byl pouţit CD přehrávač Sony CDP-311,

kalibrovaný klinický audiometr Interacoustics AC 40 a reproduktor SAPARA-UNI AQ-130

(8 ohmů, špičkový výkon 130 W/ 3 s). Jako kompetitivní signál byl pouţit bílý šum (WN)

o konstantní intenzitě produkovaný druhým kanálem klinického audiometru Interacoustics

AC 40 přes druhý reproduktor SAPARA-UNI AQ-130 (8 ohmů, špičkový výkon 130 W/ 3 s).

Před vlastním vyšetřením byl kaţdý proband podrobně poučen o svém úkolu: zopakovat

slyšené slovo na pozadí rušivého šumu. Bylo zdůrazněno, ţe je třeba opakovat přesně to, co

slyší, a vyhnout se jakémukoli odhadování významu. Akceptována byla pouze správně

reprodukovaná slova, jakákoli nepřesnost byla zaznamenána jako chybná odpověď.

IV.1.2.3. ODSTUPY SIGNÁL-ŠUM

Řečový signál byl aplikován v intenzitách 75 dB, 65 dB, 55 dB a 45 dB nastavených

na audiometru, samozřejmě s vědomím, ţe okamţitá hladina intenzity (odpovídající

amplitudě signálu) není ve slově konstantní a závisí na jeho hláskové skladbě. Hodnota bílého

42

šumu byla nastavena trvale na 65 dB. Vyšetření bylo tedy provedeno na úrovních poměru

signál-šum +10 dB, 0 dB, -10 dB a -20 dB.

Na obrázcích č.14, 16, 17, 18 a 19 jsou zobrazeny sonagramy jedné z deseti pouţitých

dekád, pořízené prostřednictvím software lingWAVES, verze 2.5, mikrofon Center 322 data

logger sound level meter, ve výše uvedených akustických podmínkách.

obrázek č.14:

Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov 65 dB

na pozadí ticha

obrázek č.15:

Sonagram: bílý šum (WN) 65 dB

obrázek č.13

Amplitudový záznam jedné z dekád české

slovní audiometrie na pozadí ticha

Velikost výchylky odpovídá množství

akustické energie, kterou nesou jednotlivé

hlásky

43

obrázek č.16:

Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov,

SNR + 10 dB, WN 65 dB

obrázek č.17:


SNR 0 dB, WN 65 dB

obrázek č.18:


SNR -10 dB, WN 65 dB

obrázek č.19:


SNR -20 dB, WN 65 dB

44

IV.1.2.4. POUŢITÁ SLUCHADLA

Pro experiment byla pouţita výhradně závěsná a zvukovodová dvoukanálová digitální

sluchadla, která nedisponují schopností redukce neřečového signálu. Parametry zesílení byly

primárně nastaveny prostřednictvím příslušného software na základě zadaného prahového

tónového audiogramu a prahu nepříjemného poslechu (90, 102). Pouţitá pravidla zesílení byla

Loudness mapping a NAL-NL1 dle doporučení příslušného výrobce. Matematická hodnota

zesílení byla dle potřeby interaktivně klinicky upravena do úrovně nejpříjemnější hladiny

hlasitosti a stranového vyváţení poslechu. Ušní vloţky byly vybaveny příslušným kalibrem

ventingu a hloubkou usazení ve zvukovodu (12, 13, 41, 57).

IV.1.2.5. ZPŮSOB STATISTICKÉHO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

Testování bylo provedeno pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu

(u souborů se stejným počtem prvků a hodnocením více jevů u jednotlivých probandů)

a pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů (u souborů s odlišným počtem prvků

a rozdílnými hodnotami rozptylu). Číslo p vynásobené 100 udává riziko mylného přijetí

alternativní hypotézy.

Testujeme nulovou hypotézu H0 proti alternativní hypotéze H. Při porovnávání středních

hodnot µ1 a µ2 dvou souborů můţeme testovat

a) hypotézu H0: µ1 = µ2 proti hypotéze H: µ1 > µ2. V tomto případě mluvíme

o jednostranné alternativě H

b) hypotézu H0 proti hypotéze H: µ1 ≠ µ2. V tomto případě jde o oboustrannou

alternativu.

45

Pro porovnávání středních hodnot je pouţit párový t-test, který při rozsahu měření větším

neţ 30 není citlivý na případné porušení předpokladu normálního rozloţení. Tento test lze

pouţít i v situaci, kdy výběry jsou nezávislé. Nedopustíme se tím chyby.

IV. 2. Výsledky

Veškeré výsledky měření jsou zaznamenány do tabulek (viz přílohy 1-7).

IV.2.1. HODNOCENÍ KVANTITATIVNÍHO PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE

STRANOVĚ SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ

SLUCHADEL VZHLEDEM K TÍŢI SLUCHOVÉHO POSTIŢENÍ

IV.2.1.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORŮ

Celkem bylo vyšetřeno 189 osob. Soubory probandů, uspořádané dle tíţe jejich

sluchového postiţení (průměrný práh sluchu 40-49 dB HL: 40 probandů, 50-59 dB HL:

84 probandů a 60-69 dB HL: 65 probandů), jsou uvedeny v přílohách č.1, 2 a 3.

IV.2.1.2. STATISTICKÉ HODNOCENÍ

IV.2.1.2.1. Srovnání zlepšení průměrné srozumitelnosti řeči při binaurální korekci

vzhledem ke korekci monaurální v jednotlivých skupinách probandů

Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči pomocí dvouvýběrového párového

t-testu na střední hodnotu. Průměrné zlepšení rozumění uvádí, o kolik procent je průměrná

srozumitelnost při binaurální korekci lepší ve srovnání s korekcí monaurální. Výsledek t-testu

uvádí matematickou hodnotu statistického zpracování - čím je vyšší, tím je validita větší.

Hodnota p uvádí, jaká je míra pravděpodobnosti mylného přijetí výsledku - čím je niţší, tím

je riziko omylu menší.

46

skupina 40-49 dB HL

průměrné zlepšení rozumění o výsledek t-testu hodnota p

SNR -20 dB: 18,0% t = 6,89 p = 1,51 x 10-8

SNR -10 dB: 18,5% t = 7,74 p = 1,05 x 10-9

SNR 0 dB: 6.0% t = 6,00 p = 4,58 x 10-6

SNR +10 dB: 1,5% t = 2,62 p = 6,18 x 10-3

Σ průměrného zlepšení rozumění: 44,0%

skupina 50-59 dB HL


SNR -20 dB: 14,4% t = 9,55 p = 2,62 x 10-15

SNR -10 dB: 21,2% t = 12,07 p = 2,91 x 10-20

SNR 0 dB: 9,4% t = 7,99 p = 3,48 x 10-12

SNR +10 dB: 3,2% t = 5,44 p = 2,61 x 10-7


skupina 60-69 dB HL


SNR -20 dB: 11,4% t = 7,21 p = 4,00 x 10-10

SNR -10 dB: 22,9% t = 11,78 p = 5,55 x 10-18

SNR 0 dB: 11,4% t = 8,55 p = 1,73 x 10-12

SNR +10 dB: 4,8% t = 5,42 p = 4,84 x 10-7


IV.2.1.2.2. Průměrné zlepšení rozumění řeči v jednotlivých SNR ve stejné skupině tíţe

sluchového postiţení

Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči při korekci binaurální v sousedních

hodnotách SNR pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu.

47

skupina 40-49 dB HL

rozdíl rozumění výsledek t-testu hodnota p

SNR -20 vs SNR -10 0,5% t = 0,13 p = 4,5 x 10-1

SNR -10 vs SNR 0 12,5% t = 5,28 p = 2,6 x 10-6

SNR 0 vs SNR +10 4,5% t = 3,98 p = 1,44 x 10-4

skupina 50-59 dB HL


SNR -20 vs SNR -10 6,8% t = 2,80 p = 3,14 x 10-3

SNR -10 vs SNR 0 11,8% t = 6,25 p = 8,62 x 10-9

SNR 0 vs SNR +10 6,2% t = 5,07 p = 1,17 x 10-6

skupina 60-69 dB HL


SNR -20 versus SNR -10 11,5% t = 4,28 p = 3,20 x 10-5

SNR -10 versus SNR 0 11,5% t = 5,31 p = 7,37 x 10-7

SNR 0 versus SNR +10 6,6% t = 5,01 p = 2,28 x 10-6

IV.2.1.2.3. Průměrné zlepšení srozumitelnosti v jednotlivých SNR

Porovnáváno je zlepšení průměrného rozumění řeči při korekci binaurální ve stejných

hodnotách SNR v jednotlivých skupinách tíţe sluchového postiţení pomocí dvouvýběrového

t-testu s nerovností rozptylů.

SNR -20 dB

tíţe sluchové vady rozdíl v rozumění výsledek t-testu hodnota p

40-49 vs 50-59 3,6% t = 1,19 p = 0,12

40-49 vs 60-69 6,6% t = 2,16 p = 0,02

50-59 vs 60-69 3,0% t = 1,38 p = 0,08

48

SNR -10 dB


40-49 vs 50-59 2,7% t = 0,91 p = 0,18

40-49 vs 60-69 4,4% t = 1,44 p = 0,08

50-59 vs 60-69 1,7% t = 0,66 p = 0,25

SNR 0 dB


40-49 vs 50-59 3,4% t = 2,05 p = 0,02

40-49 vs 60-69 5,4% t = 3,03 p = 0,002

50-59 vs 60-69 2,0% t = 1,11 p = 0,13

SNR +10 dB


40-49 vs 50-59 1,7% t = 2,09 p = 0,02

40-49 vs 60-69 3,3% t = 3,12 p = 0,001

50-59 vs 60-69 1,6% t = 1,47 p = 0,07

IV.2.1.2.4. Porovnání věkového rozloţení probandů v jednotlivých kategoriích tíţe

sluchového postiţení

Statisticky je srovnáván průměrný věk probandů pomocí dvouvýběrového t-testu

s nerovností rozptylů. V kategorii sluchové vady 40-49dB činí 67 let, vady 50-59dB 70 let

a vady 60-69dB 68 let.

Tíţe sluchové vady rozdíl prům.věku výsledek t-testu hodnota p

40-49 vs 50-59 3 roky t = 0,79 p = 0,22

40-49 vs 60-69 1 rok t = 0,31 p = 0,38

50-59 vs 60-69 2 roky t = 0,62 p = 0,27

49

IV.2.1.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

1. Ve všech kategoriích tíţe sluchové vady došlo na všech úrovních SNR ke statisticky

významnému zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální vzhledem ke korekci

monaurální, a to na 1% hladině významnosti. Souhrnný přínos binaurální korekce je nejvyšší

v kategorii nejtěţšího sluchového postiţení, naopak nejniţší v kategorii postiţení nejlehčího.

40-49 dB HL 50-59 dB HL 60-69dB HL

SNR -20 dB 18,0% 14,4% 11,4%

SNR -10 dB 18,5% 21,2% 22,9%

SNR 0 dB 6,0% 9,4% 11,4%

SNR + 10dB 1,5% 3,2% 4,8%

Souhrnný přínos 44,0% 48,2% 50,5%

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

-20 dB -10 dB 0 dB +10 dB

M

B

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

-20 dB -10 dB 0 dB +10 dB

M

B

obrázek č.20:

Grafické znázornění srozumitelnosti řeči

s korekcí monaurální (modře) a

binaurální (fialově) v kategorii sluchové

vady 40-49 dB HL na jednotlivých

úrovních SNR

obrázek č.21:





úrovních SNR

50

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

-20 dB -10 dB 0 dB +10 dB

M

B

2. Ve všech kategoriích tíţe sluchové vady byl nejvyšší průměrný přínos binaurální korekce

oproti monaurální na úrovni SNR -10 dB, následovaný úrovní SNR -20 dB, poté 0 dB

a nakonec +10 dB. Krom velikosti přínosu při SNR -20 dB a –10 dB v kategorii nejlehčího

sluchového postiţení (18,0% a 18,5%), který je navzájem srovnatelný, jsou rozdíly

průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči statisticky významné na 1% hladině významnosti.

3. Rozdíly zlepšení průměrného rozumění řeči při korekci binaurální ve stejných hodnotách

SNR v jednotlivých kategoriích tíţe sluchového postiţení jsou v naprosté většině případů

statisticky velmi málo významné. Přínos binaurální korekce je v kaţdé z nich přibliţně stejný

(p ≥ 0,02 ve všech případech s výjimkou SNR 0 dB a SNR +10 dB při srovnání 40-49 dB HL

versus 60-69 dB HL).

4. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl průměrného věku probandů v jednotlivých

hodnocených skupinách (rozdíl 1-3 roky, p ≥ 0,22 ve všech případech).

obrázek č.22:





úrovních SNR

51

IV.2.2. VZTAH VELIKOSTI PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE VZHLEDEM

K PŘEDCHOZÍ ADAPTACI NA KOREKCI MONAURÁLNÍ

IV.2.2.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU

Soubory probandů adaptovaných na monaurální korekci dominantního ucha (83 osob)

a prvouţivatelů sluchadel (106 osob) jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5.



ve srovnání s monaurální u osob adaptovaných na monaurální korekci

a prvouţivatelů

Tabulka uvádí zlepšení rozumění v jednotlivých SNR při binaurálním zesílení oproti

zesílení monaurálnímu u prvouţivatelů a osob adaptovaných na monaurální korekci

SNR -20 dB SNR -10 dB SNR 0 dB SNR +10 dB

prvouţivatelé 15,9% 21,5% 8,6% 3,3%

adaptovaní 11,9% 20,8% 10,4% 3,5%

obrázek č.23:

Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti

řeči při korekci binaurální oproti monaurální

u prvouživatelů (světlemodře) a dlouhodobě

adaptovaných na monaurální zesílení

(fialově) na jednotlivých úrovních SNR

52

Srovnání je provedeno pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů.


SNR -20 dB 4,0 % t = 1,93 p = 0,03

SNR -10 dB 0,7 % t = 0,29 p = 0,39

SNR 0 dB 1,8 % t = 1,16 p = 0,12

SNR +10 dB 0,2 % t = 0,23 p = 0,41

IV.2.2.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin


rozdíl prům.věku výsledek t-testu hodnota p

4 roky 1,58 0,06

IV. 2.2.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

1. Statisticky významný rozdíl ve zlepšení srozumitelnosti řeči při pouţití binaurální korekce

u skupiny osob, které v minulosti jiţ pouţívaly sluchadlo na jednom uchu, ve srovnání

s osobami, které začaly přímo s korekcí binaurální, nebyl na 1% hladině významnosti nalezen

na ţádné úrovni SNR (zlepšení rozumění v rozmezí 0,2% - 4,0%, p ≥ 0,03).

2. Průměrný věk probandů v obou skupinách nevykazuje statisticky významný rozdíl (rozdíl

průměrného věku 4 roky, p = 0,06).

53

IV.2.3. HODNOCENÍ PŘÍNOSU BINAURÁLNÍ KOREKCE STRANOVĚ

SYMETRICKÉ PERCEPČNÍ SLUCHOVÉ VADY POMOCÍ SLUCHADEL

VZHLEDEM K VĚKU

IV.2.3.1. POPIS VÝSLEDKŮ SOUBORU

Soubory probandů do 75 let věku (95 osob) a nad 75 let věku (94 osob) jsou uvedeny

v přílohách č.6 a 7.

Histogram

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

25 35 45 55 65 75

hranice

Četnost

Četnost

Histogram

0

5

10

15

20

25

30

35

40

76 81 86 91 96

hranice

Četnost

Četnost



ve srovnání s monaurální u osob do a nad 75 let věku

SNR -20 dB SNR -10 dB SNR 0 dB SNR +10 dB

do 75 let 13,5% 19,3% 8,8% 3,5%

nad 75 let 12,2% 23,2% 8,9% 3,3%

obrázek č.24:

Histogram věkového rozložení probandů

ve skupině do 75 let věku

osa x: věková hranice, osa y: četnost

obrázek č.25:

Histogram věkového rozložení probandů

ve skupině nad 75 let věku

osa x: věková hranice, osa y: četnost

54



SNR -20dB 1,3 % t = 1,83 p = 0,03

SNR -10dB 3,9 % t = 1,72 p = 0,04

SNR 0dB 0,1 % t = 0,70 p = 0,24

SNR +10dB 0,2 % t = 0,21 p = 0,42

IV.2.3.2.2. Statistické srovnání průměrného věku obou sledovaných skupin

rozdíl prům.věku výsledek t-testu hodnota p

29 roků 14,17 2,07 x 10-26

IV. 2.3.3. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

1. Statisticky významný rozdíl ve zlepšení srozumitelnosti řeči při pouţití binaurální korekce

u skupiny osob do a nad 75 let věku nebyl na 1% hladině významnosti nalezen na ţádné

úrovni SNR (zlepšení rozumění v rozmezí 0,1% - 3,9%, p ≥ 0,03).

2. Průměrný věk probandů v obou skupinách vykazuje statisticky vysoce významný rozdíl

(rozdíl průměrného věku 29 let, p = 2,07 x 10-26

)

obrázek č.26:

Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti

řeči při korekci binaurální oproti monaurální

u osob do 75 let věku (světlemodře) a

starších 75 let (fialově) na jednotlivých

úrovních SNR

55

V. Diskuse

Diskuse je tématicky rozčleněna dle vyslovených hypotéz do tří základních oddílů

a zakončena citací prací týkajících se setrvání začínajících uţivatelů binaurální korekce

u pouţívání obou sluchadel.

V.1. Binaurální korekce oboustranné symetrické sluchové vady je pro srozumitelnost

řečového signálu mnohem přínosnější neţ korekce monaurální. Stupeň a míra

tohoto zlepšení jsou měřitelné

Míra přínosu binaurální korekce oproti monaurální je v literatuře hojně diskutována. Je

předmětem zájmu jak samotných audiologů, tak výrobců sluchadel. Porovnání slovního

audiogramu s jedním a dvěma sluchadly můţe být zásadním faktorem při rozhodování

nedoslýchavého člověka jak v ohledu, zda korekci vůbec začít pouţívat, tak ve smyslu určení

velikosti přínosu sluchadla druhého a tím i smysluplnosti finanční investice. Verbální testy

jsou obecně prováděny jak na pozadí ticha, tak především různých forem rušivého zvuku,

které se snaţí simulovat reálné poslechové situace v běţném ţivotě. Pouţívány jsou bílý

šum v plné spektrální šíři a o konstantní intenzitě (71, 99), šum růţový (99) a šum kolísající

ve spektru i intenzitě, nejčastěji nazývaný babble noise (56, 62, 107, 127), uváděn je i coctail

party (90).

Stach (114) uvádí parametry zlepšení srozumitelnosti řeči v negativních hodnotách SNR

při korekci binaurální oproti monaurální v rozmezí 20-40% s maximálním přínosem při

SNR -10 dB. Neuvádí však hodnoty průměrné a nezabývá se statistickým hodnocením.

Markides (76) ve své studii hodnotil skupinu nedoslýchavých, kteří pouţívali binaurální

korekci. Zjistil, ţe eliminace akustického stínu hlavy (přichází-li signály z azimutů odlišných

od 0 a 180 stupňů) přináší přibliţný zisk 6-7 dB a centrální potlačení šumu přibliţně 2-3 dB.

Kombinace těchto dvou faktorů zlepšila srozumitelnost řeči ve sledované skupině pacientů

56

(pouţita sestava jednoslabičných slov) aţ o 40%, a to jak v tichém, tak hlučném prostředí

s nepříznivým odrazem akustických vln.

Hawkins a Yacullo (47) došli ke stejné hodnotě 2-3 dB centrálního potlačení šumu

u osob pouţívajících dvě sluchadla s kulovým (všesměrovým) mikrofonem. Při pouţití dvou

sluchadel se směrovým mikrofonem se poměr signál-šum zlepšil o další 3-4 dB.

Nabelek (87) se v podobném úhlu pohledu zabýval vlivem prostředí, ve kterém dochází k

odrazu a následné interferenci zvukových vln. Dospěl k závěru, ţe echo, které přesahuje

hodnotu 2 sekund, můţe významným způsobem srozumitelnost řeči zhoršit.

Cox a spol. (20) ve své studii nalezl u normálně slyšících osob při binaurálním poslechu

zisk 4 dB v důsledku centrálního potlačení šumu, coţ vedlo ke zlepšení srozumitelnosti řeči

o 26%. U skupiny nedoslýchavých hodnotil tentýţ jev při pouţití binaurální korekce.

Srozumitelnost řeči se zlepšila o 19%. Rozdíl 7% vysvětluje jako důsledek zhoršeného

zpracování řečového signálu vlivem sluchové vady a zkreslením sluchadla.

Havlík a spol. (43) hodnotil intenzitu řeči, na které bylo dosaţeno 100% srozumitelnosti na

pozadí bílého šumu při SNR +5dB, kdy signály přicházely v azimutech +45 a -45 stupňů.

Ve sledovaném souboru 25% uţivatelů sluchadel dosáhlo 100% diskriminace na niţší

intenzitě při korekci binaurální ve srovnání s monaurální a 38% dosáhlo 100% rozumění,

přičemţ při pouţití pouze jednoho sluchadla této hodnoty nedosáhlo vůbec.

V.2. Dlouhodobě adaptovaný uţivatel monaurální korekce má při pouţití korekce

binaurální menší zisk ve srozumitelnosti řeči neţ její prvouţivatel

Při chybějící akustické stimulaci v důsledku periferní léze dochází v centrální části

sluchového orgánu k degenerativním změnám. Neurony ve sluchové dráze se zmenší ve své

velikosti a sníţí se jejich celkový počet oproti straně akusticky stimulované, t.j. straně

57

přináleţející slyšícímu uchu. Studie na myších, u kterých byla při pokusech způsobena

převodní nedoslýchavost, jasně prokazují, ţe sluchová dráha a sluchové centrum se vyvíjejí

závisle na akustické stimulaci a po jejím odstranění dochází k výše popsané degeneraci (122).

Silman a spol. (109) hodnotil rozumění řeči u dvou skupin nedoslýchavých seniorů. Jedna

skupina pouţívala monaurální, druhá binaurální korekci, přitom jejich sluchové vady byly

velmi podobné a stranově symetrické. Po 4-5 letech prováděl kontrolní vyšetření. Zatímco

prahový tonový audiogram vykazoval nadále stranovou symetrii, v nadprahových testech

došlo ke zhoršení srozumitelnosti řeči u skupiny pouţívající pouze monaurální korekci

na nekorigovaném uchu v průměru o 18% ve srovnání s uchem korigovaným. Tento

mezistranový rozdíl vysvětluje akustickou deprivací nekorigovaného ucha.

Gatehouse (31) předpokládá, ţe nedoslýchavé ucho je adaptováno na poslech v nízkých

nadprahových hladinách, zatímco na vyšších nadprahových hladinách, na které adaptováno

není, jeví funkci podstatně horší.

Silverman (110) se domnívá, ţe centrální sníţení schopnosti zpracovat akustický signál

se vyvíjí po 8-11.5 letech od vzniku periferní sluchové vady a je progresivního charakteru.

Stubblefield a Nye (116) prokázali u skupiny pacientů se symetrickou sluchovou vadou,

kteří pouţívali pouze monaurální korekci sluchadlem, ţe zhoršení srozumitelnosti řeči

na nekorigovaném uchu činilo průměrně 10-15% kaţdých 3-6 let.

Silverman a Silman (111) průběţně hodnotili pacienty, kteří původně pouţívali monaurální

korekci. Na nekorigovaném uchu u nich docházelo k postupnému horšení srozumitelnosti

řeči. Poté, co bylo přidáno sluchadlo i na ucho druhé, se průběh deteriorace (chátrání funkce)

zastavil a naopak docházelo ke zlepšení srozumitelnosti řeči na původně nekorigovaném

uchu, a to ve finálním výsledku o 25-30%.

Burkey a Arkis (13) došli ke stejným závěrům. Zdůraznili, ţe míra centrální deteriorace je

závislá na tíţi periferní léze a objevuje se aţ tehdy, kdy průměrný práh sluchu na hlavních

58

řečových frekvencích je horší neţ 34dB HL. Čím je periferní léze těţší, tím je těţší

i sekundárně vzniklá léze centrální.

V.3. Starší uţivatelé binaurální korekce mají v důsledku senilních změn centrálního

sluchového ústrojí menší přínos pro rozumění řeči neţ uţivatelé mladší

Helfer (48) hodnotil srozumitelnost řeči na pozadí šumu u osob starších 60 let. Vycházel

z předpokladu, ţe v této věkové skupině dochází v centrálním sluchovém orgánu k difusním

degenerativním změnám, které mohou vést ke zvýšení maskovacího efektu šumu. Výsledky

ukázaly, ţe binaurální poslech na pozadí šumu je i v této věkové skupině přínosnější

neţ poslech monaurální v důsledku centrálního zvýšení poměru signál-šum. To je velmi

důleţité zejména proto, ţe 60% uţivatelů sluchadel patří právě do této věkové skupiny (22).

Porucha centrálního zpracování akustického signálu sniţuje efekt sluchadla, přesto mnozí

takto postiţení lidé jsou spokojenými uţivateli sluchadel (115).

Standardní slovní audiometrie, ať jiţ prováděná na pozadí ticha či různých kompetitivních

akustických signálů, nedává při pouţití izolovaných slov reálný obraz o srozumitelnosti řeči

při běţné komunikaci, zejména při vyšším řečovém tempu. Z tohoto pohledu je zajímavá

práce autorské dvojice Causey&Bender (15). Měřili čas, který uplynul mezi reprodukovanými

jednoslabičnými slovy a odpovědí nedoslýchavého při slovní audiometrii ve volném poli

s korekcí. Zjistili, ţe u osob pouţívajících binaurální korekci byl tento čas kratší neţ u osob

pouţívajících korekci monaurální. Toto zjištění je významné vzhledem ke skutečnosti, ţe ve

vyšším věku dochází ke zpomalení zpracování akustického signálu.

Na závěr diskuse je uvedeno několik autorských prací týkajících se hodnocení pouţívání

obou sluchadel u pacientů, u nichţ byla zvolena binaurální korekce. Výsledky jejich

zkoumání se značně odlišují. Nejmenší procento spokojených uţivatelů binaurální korekce

59

uvádí Schreurs&Olsen (103) v poměrně malé skupině 26 osob, kdy po půl roce uţívalo obě

sluchadla pouze osm z nich, zatímco zbytek pouţíval sluchadlo jen jedno. Ostatní autoři

uvádějí ve svých souborech nedoslýchavých pacientů podstatně vyšší procenta spokojených

uţivatelů binaurální korekce (hodnocení bylo prováděno po 3-6 měsících jejího pouţívání),

např. 73% (117), 74% (16), 77% (14), 83% (30). Jednu z nejrozsáhlejších studií uskutečnil

Harford (38), který hodnotil více neţ jeden tisíc pacientů v průběhu 6 let. Pouze 5% z nich

druhé sluchadlo odloţilo a pouţívalo jen monaurální korekci.

Havlík a spol. (43) hodnotil subjektivní přínos druhého sluchadla ve skupině 50

respondentů. 88% uvedlo pocit zlepšení své schopnosti společenského uplatnění, 94% se

zlepšila prostorová orientace a směrové slyšení, 100% pacientů uvedlo, ţe se dvěma sluchadly

rozumí lépe neţ s jedním a ani jeden by se nechtěl vrátit k pouţívání pouze jednoho

sluchadla.

60

VI. Souhrn

VI.1. Odpovědi na stanovené cíle a hypotézy

VI.1.1. Binaurální korekce oboustranné symetrické sluchové vady je pro srozumitelnost

řečového signálu mnohem přínosnější oproti korekci monaurální

Ve všech sledovaných kategoriích tíţe sluchové vady byla prokázána lepší srozumitelnost

řeči při korekci binaurální ve srovnání s korekcí monaurální, a to ve všech hodnotách poměru

signál-šum (SNR). Nejvyšší přínos binaurální korekce byl prokázán na úrovni SNR -10 dB,

následován úrovní SNR -20 dB, SNR 0 dB a SNR +10dB. V praxi to znamená, ţe pouţití

binaurální korekce je vzhledem k rozumění řeči mnohem efektivnější v prostředí

s dominujícím rušivým šumem neţ v prostředí, ve kterém dominuje řeč nad šumem pozadí.

Konkrétní numerické hodnoty přínosu jsou uvedeny v příslušných kapitolách.

Vyslovená hypotéza je potvrzena.

VI.1.2. Dlouhodobě adaptovaný uţivatel monaurální korekce má při pouţití korekce

binaurální menší zisk ve srozumitelnosti řeči neţ její prvouţivatel

Statistické hodnocení prokázalo, ţe vliv předchozí adaptace na monaurální korekci je

velmi málo významný. Z binaurální korekce mají srovnatelný poslechový zisk jak

prvouţivatelé, tak lidé jiţ dříve na jednostrannou korekci adaptovaní.

Vyslovená hypotéza je zamítnuta.

VI.1.3. Starší uţivatelé binaurální korekce mají v důsledku senilních změn centrálního

sluchového ústrojí menší přínos pro rozumění řeči neţ uţivatelé mladší

Ve sledovaných souborech probandů nebyl statistickým hodnocením prokázán relevantní

rozdíl v přínosu binaurální korekce u skupiny osob starších a mladších 75 let.

Vyslovená hypotéza je zamítnuta.

61

VII. Klinické vyuţití

Jak vyplývá ze statistického hodnocení jednotlivých souborů, aplikaci sluchadel současně

na obou uších při korekci stranově symetrické percepční nedoslýchavosti je moţno povaţovat

za metodu volby při jakékoli tíţi sluchového postiţení, a to bez ohledu na věk pacienta a jeho

případnou předchozí adaptaci na korekci monaurální.

Ze subjektivního hlediska uţivatele binaurální korekce spočívá její přínos oproti korekci

monaurální především ve stranově vyváţeném a přirozeném stereo poslechu, schopnosti

směrového slyšení a přesnější identifikace obecných zvuků, zejména však v lepším rozumění

řeči nejen v tichu, ale hlavně na pozadí rušivých zvuků.

Z hlediska objektivního binaurální korekce výrazně zlepšuje srozumitelnost řeči především

v negativních a nulových hodnotách poměru signál-šum, které jsou v běţných ţivotních

poslechových podmínkách velmi časté. V některých takových situacích je efekt monaurální

korekce téměř stejný jako stav bez pouţití sluchadla (poslech je sice hlasitější, ale málo

srozumitelný), coţ přirozeně vede ke zklamání jeho uţivatele.

Oboustranná aplikace sluchadel dává předpoklady pro lepší rozumění při běţném

komunikačním tempu, protoţe rychlost analýzy zvuku a jeho časového zpracování je

v centrálním sluchovém orgánu při zesílení na obou uších vyšší.

Schopnost správně určit místo zdroje přicházejícího zvuku je nejen otázkou poslechového

komfortu, ale v některých situacích můţe být i ţivotně důleţitá (např. rozpoznání směru

přijíţdějícího auta). U osob s těţkým sluchovým postiţením, které kombinují sluchové

vnímání s odezíráním, má velký význam moţnost rychlé prostorové identifikace hovořící

osoby mezi více lidmi.

Z hlediska nastavení akustických parametrů sluchadel se při oboustranné korekci

významně uplatňuje efekt binaurální sumace, která umoţňuje pouţít niţší frekvenčně

specifické zesílení. Slabší zvuky, běţně se v prostředí vyskytující, mohou být proto méně

62

zesíleny a tím uţivatelem sluchadla i slaběji vnímány (při postupně se vyvíjející sluchové

vadě postiţená osoba v naprosté většině případů pozvolna odvykne slyšet mnoho zvuků, jako

je např. šustění papíru, vlastní kroky, zvuk doléhající z ulice apod., jeţ pak po aplikaci

sluchadel vnímá jako rušivé aţ obtěţující). Celkově niţší zesílení dává rovněţ předpoklady

pro nastavení niţšího kompresního poměru, jehoţ důsledkem je přirozenější poslech

s menším zkreslením na vyšších hladinách vstupního signálu. Rovněţ dosaţení úrovně

nepříjemného poslechu je ve srovnání s monaurální korekcí méně časté.

Niţší zesílení při binaurální aplikaci sluchadla má příznivý vliv téţ na určení parametrů

ušní tvarovky, která je nedílnou součástí kaţdého sluchadla vyuţívajícího vzdušný přenos

zvuku. Menší riziko vzniku zpětné vazby umoţňuje pouţití většího ventingu (odvětrání).

Praktickým důsledkem je jednak menší pravděpodobnost výskytu okluzního efektu, jednak

lepší odvedení vlhkosti ze zvukovodu a tím niţší riziko vzniku různých forem zánětů kůţe

v prostoru mezi koncem tvarovky a bubínkem. Tvarovka nemusí v zevním uchu navíc tolik

těsnit, můţe být proto vyrobena volnější, čímţ je pohodlnější a podstatně lépe tolerována.

63

VIII. Závěry

Ze statistického hodnocení sledovaných souborů lze učinit tyto obecné závěry:

1. Globální přínos binaurální korekce oproti korekci monaurální je z hlediska srozumitelnosti

řeči na pozadí rušivého zvuku tím větší, čím je sluchové postiţení těţší.

2. Benefit se uplatňuje především v negativních hodnotách poměru signál-šum.

3. Největší zlepšení srozumitelnosti řeči nastává při SNR -10 dB bez ohledu na tíţi

sluchového postiţení, a to přibliţně o jednu pětinu.

4. Hodnoty průměrného zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti korekci

monaurální jsou ve stejných poměrech signál-šum srovnatelné ve všech kategoriích tíţe

sluchového postiţení.

5. Nebyl prokázán relevantní statisticky významný rozdíl v přínosu druhého sluchadla pro

rozumění řeči u osob začínajících s binaurální korekcí ve srovnání s osobami, které jiţ byly

adaptovány na monaurální korekci dominantního ucha. Binaurální korekce vykazuje u obou

skupin prakticky srovnatelný efekt.

6. Stejně tak nebyly prokázány relevantní statisticky významné rozdíly v přínosu binaurální

korekce u skupiny osob mladších a starších 75 let.

64

Seznam pouţité literatury

1. Bargár, Z., Kollár,A.: Praktická audiometria. Vydavateľstvo Osveta, Martin, 1986

2. Baschek, V., Steinert, W.: Konzept der Hörgeräteanpassung bei Kindern - Report über

mehr als 4000 versorgte Kleinkinder seit 1980. Neurootology Newsletter, Volume 4, No.1,

1999, pp.28-35

3. Bergman, M.: Speech discrimination in the elderly, in Hoke, M.(ed): Advances in

audiology, vol. 5, Measurement in hearing and balance, pp.89-97. Karger, Basel 1988

4. Binder, J.: The new neuroanatomy of speech perception. Brain, Volume 123,

December 2000, No.12, pp.2371-2372

5. Blauert, J.: Spatial hearing. The psychoacoustics of human sound localization. The MIT

Press, Cambridge, Massachusetts, London, England, 1983

6. Borg, E., Zakrisson, J.E.: The activity of the stapedius muscle in man during vocalization.

Acta Otolaryngol. 79, 1975, pp.325-333

7. Borovanský, L.: Soustavná anatomie člověka, díl.II. Avicenum, Praha, 1976

8. Breaky, M.R., Davis, H.: Comparison of thresholds for speech. Laryngoscope 1949, 59,

pp.236-250

65

9. Briskey, R.J.: Binaural hearing aids and new innovations, in Katz,J.(ed): Handbook

of clinical audiology, ed.2 Baltimore: Williams&Wilkins 1978, pp.501-507

10.. Bronkhorst, A.W., Plomp, R.: A clinical test for the assessment of binaural speech

perception in noise. Audiology, 1990, 29, pp.275-285

11. Brugel, F.J., Schorn, K.: Die In-situ-Messung als Notwendiger Bestandteil der

Hörgeräteanpassung. Laryngorhinootologie 70, 1991, 11, pp.616-619

12. Brugel, F.J., Schorn, K., Fastl, H.: Eie Einfluss der Zusatzbohrung im Ohrpassstück

auf die Sprachdiscrimination im Störgeräuch. HNO 39, 1991, 9, pp.356-361

13. Burkey, J.M., Arkis, P.N.: Word recognition changes after monaural, binaural

amplification. Hear Instrum 1993, 44(1), pp.8-9

14. Byrne, D.: Binaural fitting practices in the national acoustic laboratories. Hear J 1986,

38(11), pp.41-44

15. Causey, D., Bender, D.: Clinical studies in binaural amplification,, in Libby, E. (ed):

Binaural hearing and amplification vol.2. Chicago, Zenetron, Inc., 1980, pp.75-96

16. Chung, S.M., Stephens, S.D.G.: Factors influencing binaural hearing aid use. Br J Audiol

1986, 20, pp.129-140

66

17. Compass, software firmy Widex, s písemným souhlasem Widex A/S

(smlouva a CD disk uloţeny u autora)

18. Cooper, J.C., Gates, G.A.: Central auditory processing disorders in the elderly: the effects

of pure tone average and maximum word recognition. Ear Hear, 1992 Aug;13(4), pp.278-80

19. Courtois, J., Johansen, P.A., Larsen, B.V. et al.: Hearing aid fitting in asymmetrical

hearing loss, in Jensen, J.H.(ed): Hearing aid fitting: Theoretical and practical views.

13.th Danavox Symposium, Copenhagen: Stougaard Jenson, 1988, pp.243-255

20. Cox, R., DeChicchis, A.R., Wark, D.J.: Demonstration of binaural advantage in

audiometric test rooms. Ear Hear 1981, 2, pp.194-201

21. Cox, R., Bisset, J.D.: Relationship between two measures of aided binaural advantage.

J Speech Hear Res 1984, 49, pp.399-408

22. Cranmer, K.: Hearing instrument dispensing. Hear Instrum 1989, 40(6): pp.6-15

23. de Jonge, R.: Selecting and verifying hearing aid fittings for symmetrical hearing loss,

in Valente, M.: Strategies for selecting and verifying hearing aid fittings, pp.180-206.

Thieme medical publishers, INC, New York, 1994

24. Dirks, D., Wilson, R.: Binaural hearing in sound field, in Libby E.R. (ed): Binaural

hearing and amplification, vol.I. Chicago: Zenetron, 1980, pp.105-122

67

25. Dlouhá, O.: Vývojové poruchy řeči. Vztah centrálních poruch řeči a sluchu. Vydavatelství

Publisher, Praha, 2003

26. Dlouhá, O., Škodová, E.: Hodnocení edukace sluchu a řeči pomocí testu fonematického

sluchu a dichotických testů. Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 57, 2008, No.1. pp.16-21

27. Dlouhá, O., Novák, A., Vokřál, J.: Česká slovní audiometrie – vývoj nových testů.

Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 57, 2008, No.4. pp.195-200

28. Engström, H, Engström, B.: Structure and function of the inner ear. Uppsala, Sweden,

May 1976

29. Engström, H, Engström, B.: The Ear. Uppsala, Sweden, June 1988

30. Erdman, S.A., Sedge, R.K.: Subjective comparisons of binaural versus monaural

amplification. Ear Hear 1981, 2, pp.225-229

31. Gatehouse, S.: Apparent auditory deprivation effects: The role of presentation level.

J Acoust Soc Am 1989, 86, pp.2103-2106

32. Gao, Y., Huang, T., Haton, J.P.: Central auditory model for spectral processing.

Acoustics, Speech and Signal Processing, Volume 2, April 1993, pp.704-707

33. Gelfand, S.A., Hochberg, I.: Binaural and monaural speech discrimination under

reverberation. Audiology. 1976 Jan-Feb;15(1), pp.72-84.

68

34. Green, P.D., Barker, J., Cooke, M.P., Josifovski, L.: Handling Missing and Unreliable

Information in Speech Recognition, Proc. AISTATS 2001, Key West

35. Gulick, W.L., Gescheider, G.A., Frisina, R.D.: Hearing. New York: Oxford University

Press, 1989

36. Hafter, E.R., Carrier, S.C.: Binaural interaction in low-frequency stimuli: The inability to

trade time and intensity completely. J Acoust Soc Am 51 (1972), No.6 (Part 2), pp.1852-1862

37. Hall, J.W., Harvey, A.D.G.: Diotic loudness summation in normal and impaired hearing.

J Speech Hear Res 1985, 28, pp.445-448

38. Harford, E.R.: Hearing aid selection for adults, in Pollack, M.C.(ed): Amplification for the

hearing impaired, ed.3. New York,: Grune&Stratton, 1988, pp.175-212

39. Harris, R.W., Swenson, D.W.: Effects of reverberation and noise on speech recognition by

adults with various amounts of sensorineural hearing impairment. Audiology 1990, 29,

pp.314-321

40. Havlík, R., Kollár, A.: Závislost velikosti boltce na věku, Čs.Otorinolaryng.Foniatr.,41,

1992, 5, pp.309-312

41. Havlík, R.: Vliv individuální ušní vloţky na akustický signál sluchadla. Philips, 1998

42. Havlík, R.: Binaurální slyšení: známá i méně známá fakta o sluchové funkci. Philips, 2000

69

43. Havlík, R., Weberová, P., Lejska, M.: Binaurální korekce sluchové vady. Otorinolaryng.

a Foniatr. /Prague/, 53, 2004. 1, 20-24

44. Havlík, R.: Sluchadlová propedeutika. MIKADAPRESS, Brno, 2007

45. Hayes, D., Jerger, J.: Aging and the use of hearing aids. Scand Audiol 1979, 8, pp.33-40

46. Hayward, K. Experimental Phonetics. An Introduction. 2000. Harlow: Longman

(Longman Linguistics Library)

47. Hawkins, D.B., Yacullo, W.: Signal-to-noise ratio advantage of binaural hearing aids and

directional microphones under different levels of reverberation. J Speech Hear Dis 1984, 49,

pp.278-286

48. Helfer, K.S.: Aging and the binaural advantage in reverberation and noise. J Speech Hear

Res 1992; 35, pp.1394-1401

49. Hodgson, W.R.: Special cases of hearing aid assessment, in Hodgson, W.R.(ed): Hearing

aid assessment and use in audiologic habilitation, ed 3. Baltimore: Williams and Wilkins,

1986, pp.191-216

50. Horner, K.C.: The tensor tympani muscle reflex in the mouse. Hearing Research, 24

(1986), pp.117-123

70

51. Ingerslev, J:: Normal aging. In Presbyacusis and other age related aspects. 14th Danavox

symposium, 1990, 31-45

52. Irvine, D.R.F., Fallon, J.B., Kamke, M.R.: Plasticity in the adult central auditory system.

Acoust Aust. 2006 April, 34(1), pp. 13-17

53. Itard, J.M.G.: Traité des maladies de l´oreille de l´audition. Méquignon-Marois, Paris,

1821, p.42

54. Kardach, J., Wincowski, R., Metz, D.E., Schiavetti, N., Whitehead, R.L., Hillenbrand, J.:

Preservation of place and manner cues during simultaneous communication: a spectral

moments perspective. Journal of Communication Disorders, Volume 35, Issue 6, November-

December 2002, pp.533-542

55. Keidel, W.D., Neff, W.D.: Handbook of sensory physiology. Vol.V/3 (Auditory system).

Berlin, Springer, 1974

56. Keidser, G., Katsch, R., Dillon, H, Grant, F.: Relative loudness of low- and high-

frequency bands of speech-shaped babble, including the influence of bandwidth and input

level. The Journal of the Acoustical Society of America, February 2002, Volume 111, Issue

2, pp. 669-671

57. Keller, F., Freiburg, B.: Akustische Eigenschaften des Ohrpassstückes. Zusammenstellung

1982

71

58. Keys, J.W.: Binaural versus monoaural hearing. J Acoust Soc Am 1947, 19, pp. 629-631

59. Kollár, A.: Bemerkungen zur Schutzfunktion der Mittelohrmuskeln. Otorhinolaryngol

Nova 1994, 4, pp.261-263

60. Kollár, A., Gross, M.: Klinický význam binaurální diplakuze. Choroby hlavy a krku, 6, 2

(1997), s. 38-46

61. Kopec, G.: Voiceless stop consonant identification using LPC spectra. Acoustics, Speech,

and Signal Processing, IEEE International Conference on ICASSP apos; 84. Volume 9, Issue ,

Mar 1984 pp.288-291

62. Kristjansson, T., Frey, B., Deng, L., Acero, A.: Towards non-stationary model-based

noise adaptation for largevocabulary speech recognition. Acoustics, Speech, and Signal

Processing. Volume1, 2001, pp.337-340

63. Kuk, F.K.: Hearing aid design considerations for optimally fitting the youngest children.

The hearing journal, April 1998, Vol.52, No.4, pp.49-55

64. Kuk, F.K., Ludvigsen, C.: Hearing aid design and fitting solutions for persons with

severe-to-profound losses. The hearing journal, August 2000, Vol.53, No.8, pp.29-37

72

65. Kuk, F., Marcoux,A.: Factors ensuring consistent audibility in pediatric hearing aid

fitting. J Am Acad Audiol 13: 2002, pp.503-520

66. Lawrence, M., Arbor, A.: Middle ear muscle influence on binaural hearing. Arch

Otolaryng, Vol.82, Nov.1965, pp.478-482

67. Leeuw, A.R., Dreschler, W.A.: Advantages of directional hearing aid microphones related

to room acoustics. Audiology 1991, 30, pp.330-344

68. Lejska, M., Havlík, R., Lejska, V., Bártková, E.: Vnitřní parametry rezonance vnějšího

zvukovodu. Choroby hlavy a krku, 6, 1997, 1, pp.22-24

69. Lejska, M., Lejska, V., Havlík, R.: Změny akustického signálu ve vnějším zvukovodu

u OMS (Otitis media secretorica). Otorinolaryngol. /Prague/, 45, 1996, 1, pp.27-30

70. Lejska, M.: Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Paido – edice pedagogické

literatury. Brno, 2003

71. Li, F.F., Cox, T.J.: A neural network model for speech intelligibility quantification.

Applied Soft Computing, Volume 7, Issue 1, January 2007, pp.145-155

73

72. Lieberman, P., Blumstein, S.: Speech physiology, speech perception and acoustic

phonetics. Ed.3, Cambridge University Press, 1988

73. Leshowitz, B.: Speech intelligibility in noise for listeners with sensorineural hearing

damage. IPO annual progress report, vol.12, pp.10-23 (Institute for Perception Research,

Eindhoven 1977)

74. Ludvigsen, C.: Senso: Audiological background. Widex Press, 8, April 1997

75. Ludvigsen, C., Baekgaard, L, Kuk, F.: Design considerations in directional microphones.

Widex Press, 18, November 2001

76. Markides, A.: Binaural hearing aids. London: Academic Press, 1977

77. Martin, F.: Medical audiology. Englewood Cliffs, Prentice-Hall 1981

78. Martin, J.S., Jerger, J.F.: Some effects of aging on central auditory processing. Journal of

Rehabilitation Research & Development; Jul/Aug2005 Suppl. 2, Volume 42, pp.1-11

79. McCandless, G.A.: Overview and rationale of threshold-based hearing aid selection

procedures. In Valente, M.: Strategies for selecting and verifying hearing aid fittings. Thieme

Medical Publishers, INC, New York, 1994

80. McCroskey, R.L., Kasten, R.N.: Temporal factors and the aging auditory system. Ear

Hear 1982, 3, pp.124-127

74

81. McCullough, J.A., Abbas, P.J.: Effects of interaural speech-recognition differences on

binaural advantage for speech in noise. J Am Acad Audiology 1992, 3,pp.255-261

82. Mills, A.W.: On the minimum audible angle. J Acoust Soc Am, 30, 1958, pp.237-246

83. Mills, A.W.: Auditory localization, in Tobias J.V. (ed): Foundations of modern auditory

theory, vol.2., New York: Academic Press, 1972, pp.301-348

84. Moller, A.R.: Bilateral contraction of the tympanic muscle in man. Ann Otol (St.Louis),

70(1961), pp.735-752

85. Murphy, K.P.: Hörreaktionen bei Säuglingen und Kleinkindern.

Hörgeschädigtenpädagogik 22 (1968), pp.6-13

86. Nabalek, A., Mason, D.: Effect of noise and reverberation on binaural and monaural word

identification by subjects with various audiograms. J Speech Hear Res 1981, 24, pp.375-383

87. Nabelek, A.K.: The effects of room acoustics on speech perception through hearing aids

by normal-hearing and hearing-impaired listeners, in Studebaker G.A., Hochberg, I:

Acoustical factors affecting hearing aid performance. Baltimore: University Press, 1980, pp.

25-46

75

88. Noback, Ch.R., Demarest, R.J, Strominger, N.L., Ruggiero, D.A..: The human nervous

system: Structure and function. Humana Press INC, U.S., Sixth Edition, 2005

89. Novák, A.: Foniatrie a pedaudiologie I.: Poruchy komunikačního procesu způsobeného

sluchovými vadami. Unitisk, Praha, 1994

90. Novák, A.: Korekce sluchových vad sluchadly. Unitisk, Praha, 1995

91. Novák, A.: Příručka základů klinické audiologie. Unitisk, Praha, 1998

92. Novák, A.: Audiologie: Vyšetřovací technika, diagnostika, léčba a rehabilitace. Unitisk,

Praha, 2003

93. Parikh, G., Loizou, P.C.: The influence of noise on vowel and consonant cues. J Acoust

Soc Am., 2005, Dec; 118(6), pp.3874-88

94. Pellnitz, D.: Über das Wachstum der menschlichen Ohrmuschel. Arch. Ohr.-Nas.-Kehlk-

Heilk., 171, 1957, pp.334-339

95. Phillips, D.P., Hall, S.E.: Psychophysical evidence for adaptation of central auditory

processors for interaural differences in time and level. Hearing research,

2005, Volume 202, No1-2, pp.188-189

96. Price, P.J., Simon, H.: Perception of temporal differences in speech by „normal-hearing

adults“: effects of age and intensity. J Acoust Soc Am 76, 1984, pp.405-410

76

97. Přecechtěl, A., Hladký, R., Kotyza, F., Sedláček, K.: Základy otolaryngologie. Státní

zdravotnické nakladatelství, Praha, 1959

98. Pulda, M., Lejska, M.: Jak ţít se sluchovou vadou. Institut pro další vzdělávání

pracovníků ve zdravotnictví. Brno, 1996

99. Rao, M.D., Letowski, T.: Callsign Acquisition Test (CAT): speech intelligibility in noise.

Ear Hear. 2006 Apr;27(2), pp.120-8.

100.. Rodriguez, G.P., diSarno, N.J., Hardiman, C.J.: Central auditory processing in normal-

hearing elderly adults. Audiology, 1990; 29(2), pp.85-92

101. Sakai, K.L., Tatsuno, Y., Suzuki, K., Kimura, H., Ichida, Y.: Sign and speech: amodal

commonality in left hemisphere dominance for comprehension of sentences. Brain 2005

128(6): pp.1407-1417

102. Sandlin, R.E. Texbook of hearing aid amplification - technical and clinical

considerations. Singular Publishing Group, Thomson Learning, San Diego, 2000

103. Schreurs, K.K., Olsen, W.O.: Comparison of monaural and binaural hearing aid use on a

trial period basis. Ear Hear 1985, 6, pp.198-202

104. Sedláček, K.: Základy audiologie. SZN, Praha, 1956

105. Seeman, M. a kol.: Česká slovní audiometrie. SZN, Praha, 1960

77

106. Shaw, E.A.G.: Transformation of sound pressure level from the free field to the eardrum

in the horizontal plane. J Acoust Soc Am 1974, 56, pp.1848-1861

107. Shu, H.: A Speech Test with Speech-Babble Noise: Relation Between Frequency Range

of Noise and Word Intelligibility. Japanese Journal of Special Education, Volume 37, 2000,

No.4, pp.49-59

108. Silman, S.: The acoustic reflex. Orlando, Academic Press, 1984

109. Silman, S., Gelfand, S.A., Silverman, C.A.: Late-onset auditory deprivation: Effects of

monaural versus binaural hearing aids. J Acoust Soc Am 1984, 76, pp.1357-1362

110. Silverman, C.A.: Auditory deprivation. Hear Instrum 1989, 40, 9, pp.26-32

111. Silverman, C.A., Silman, S: Apparent auditory deprivation from monaural amplification

and recovery from binaural amplification: Two case studies. J Am Acad Audiol 1990, 1,

pp.175-180

112. Simmons, F.B.: Middle ear muscle activity at moderate sound levels. Ann Otol 1959, 68,

pp.1126-1144

113. Sinělnikov, R.D.: Atlas anatomie člověka, III.díl. Avicenum/Mir, 1982

114. Stach, B.A.: Clinical audiology: an introduction. Singular Publishing Group, INC, San

Diego.1998.

78

115. Stach, B., Louiselle, L., Jerger, J.: Special hearing aid consideration in elderly patients

with auditory processing disorders. Ear Hear 1991; 12, pp.131-137

116. Stubblefield, J., Nye, C.: Aided and unaided time-related differences in word

discrimination. Hear Instrum 1989, 40(9), pp.38-39, 42-43, 78

117. Sullivan, R.F., Agnew, J: A useful tool for binaural fittings. Hear Instrum 1991, 42, 3,

pp.32-33

118. Syka, J., Voldřich, L., Vrabec, F.: Fyziologie a patofyziologie zraku a sluchu. Avicenum,

1981

119. Tillman, T.W., Kasten, R.N, Horner, I.S.: Effect of head shadow on reception of speech.

ASHA 1963, 5, pp.778-779

120. Tzourio, N, Crivello, F., Mellet, E., Nkanga-Ngila, B., Mazoyer, B.: Functional anatomy

of dominance for speech comprehension in left-hander vs right-handers. Neuroimage, Volume

8, Issue 1, July 1998, pp.1-16

121. Valente, M.: Binaural amplification. Audiol J Contin Ed 1982, 7, pp.79-93

122. Webster, D.B., Webster, M.: Neonatal sound deprivation affect brainstem auditory

nuclei. Arch Otolaryngol 1977, 103, pp.392-396

79

123. Wertz, D.M.S., Hall, J.W., Davis, W.: Auditory processing disorders: Management

approaches past to present. Seminars in Hearing. 23, 4, 2002, pp.277-285

124. Wever, E.G., Vernon, J.A.: The control of sound transmission by the middle ear muscles.

Ann Otol 1956, 65, pp.5-14

125. Wikipedia, the free Encyclopedia

126. Wotton, J.M., Ferragamo, M.J., Halvorson, K.: BMC Neuroscience 2008, 9(Suppl 1):

p.114

127. Yao, K., Paliwal, K.K., Nakamur, S.: Noise adaptive speech recognition based on

sequential noise parameter estimation. Speech Communication, Volume 42, Issue 1, January

2004, pp.5-23

128. Zechner, A., Altmann, F.: Entwicklung des menschlichen Ohres. Hals-Nasen-Ohren-

Heilkunde in Praxis und Klinik (Edit.: Berendes/Link/Zöllner), Band 5, Ohr 1, Stuttgart,

G.Thieme 1979

80

Seznam vyobrazení

obrázek č.1: Sonagram "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při pouţití

kompetitivního šumového signálu", řečový signál 60dB na pozadí ticha, hlas

autora

obrázek č.2: Amplitudový záznam "Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při

pouţití kompetitivního šumového signálu", řečový signál 60dB na pozadí

ticha, hlas autora


kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby, řeč

60dB, hudba 50dB, SNR +10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho výborná

srozumitelnost


pouţití kompetitivního šumového signálu" na pozadí instrumentální skladby,

řeč 60dB, hudba 50dB, SNR +10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho výborná

srozumitelnost



60dB, hudba 60dB, SNR 0 dB, hlas autora, pro zdravé ucho dobrá

srozumitelnost

81



řeč 60dB, hudba 60dB, SNR 0dB, hlas autora, pro zdravé ucho dobrá

srozumitelnost



60dB, hudba 70dB, SNR -10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho na samé hranici

srozumitelnosti



řeč 60dB, hudba 70dB, SNR -10 dB, hlas autora, pro zdravé ucho na samé

hranici srozumitelnosti

obrázek č.9: Stranově symetrická percepční sluchová vada kochleárního typu shallow-slope

s výrazně zúţeným dynamickým rozsahem sluchu

obrázek č.10: Vypočtené parametry zesílení dle algoritmu Loudness mapping pro sluchovou

vadu z obrázku č.9

obrázek č.11: Kompresní křivky zesílení sluchadel seřízených pro korekci sluchové vady

z obrázku č.9

obrázek č.12: Oblast nezesílené řeči a řeči zesílené sluchadlem vzhledem k prahu sluchu

82

obrázek č.13: Amplitudový záznam jedné z dekád české slovní audiometrie

obrázek č.14: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov 65 dB na pozadí ticha

obrázek č.15: Sonagram: bílý šum (WN) 65 dB

obrázek č.16: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR + 10 dB, WN 65 dB

obrázek č.17: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR 0 dB, WN 65 dB

obrázek č.18: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR -10 dB, WN 65 dB

obrázek č.19: Sonagram: slovní audiometrie, dekáda slov, SNR -20 dB, WN 65 dB

obrázek č.20: Grafické znázornění srozumitelnosti řeči s korekcí monaurální a binaurální

v kategorii sluchové vady 40-49 dB HL na jednotlivých úrovních SNR





83

obrázek č.23: Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti

monaurální u prvouţivatelů a dlouhodobě adaptovaných na monaurální zesílení

na jednotlivých úrovních SNR

obrázek č.24: Histogram věkového rozloţení probandů ve skupině do 75 let

obrázek č.25: Histogram věkového rozloţení probandů ve skupině nad 75 let

obrázek č.26. Grafické znázornění zlepšení srozumitelnosti řeči při korekci binaurální oproti

monaurální u osob do 75 let věku a starších 75 let na jednotlivých úrovních

SNR

84

Seznam pouţitých zkratek v textu

CD ..... (Compact Disc) kompaktní disk - optický disk určený pro ukládání

digitálních dat

dB ..... (decibel) jednotka pro měření hladiny intenzity zvuku

HL ..... (Hearing Level) hladina sluchu, vyjádřená hladinou dB nad nulovou

úrovní audiometru

HTL ..... (Hearing Threshold Level) práh sluchu

Hz ..... (hertz) jednotka frekvence

MAA ..... (Minimum Audible Angle) nejmenší rozlišitelná odchylka směru

zvuku

MCL ..... (Most Comfortable Level) úroveň nejpříjemnější hladiny intenzity

zvuku

NAL ..... (National Acoustic Laboratories) australská organizace zabývající se

výzkumem v oblasti audiologie a rehabilitací sluchu

NAL-NL1 ..... (National Acoustic Laboratories´ nonlinear fitting procedure, version 1)

metoda výpočtu zesílení sluchadla s nelinárním zesílením, jejímţ cílem

je optimalizovat srozumitelnost řeči na úrovni příjemné hladiny

hlasitosti poslechu

POGO ..... (Prescription Of Gain/Output) metoda výpočtu zesílení pro analogová

sluchadla

SL ..... (Sensation Level) hladina nad individuálním prahem sluchu

SNR ..... (Signal-to-Noise Ratio) odstup signálu od šumu

SPL ..... (Sound Pressure Level) hladina akustického tlaku vztahovaná

k základní hodnotě 20µPa

UCL ..... (Uncomfortable Level) hladina nepříjemné hlasitosti poslechu

W ..... (watt) jednotka výkonu

WDRC ..... (Wide Dynamic Range Compression) širokopásmová dynamická

komprese, algoritmus zesílení zvuku zajišťující, ţe slabé zvuky jsou

zesíleny více neţ zvuky silné

WN ..... (White Noise) bílý šum - akustický signál s rovnoměrnou výkonovou

spektrální hustotou

85

Přílohy

86

Vysvětlení pouţitých zkratek v přílohách

Proband vyšetřovaná osoba

M -20 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR -20 dB

M -10 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR -10 dB

M 0 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR 0 dB

M +10 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla pouze na jednom uchu při SNR +10 dB

B -20 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR -20 dB

B -10 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR-10 dB

B 0 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR 0 dB

B +10 % srozumitelnosti řeči při pouţití sluchadla na obou uších při SNR +10 dB

d -20 % rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR

-20 dB

d -10 % rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR

-10 dB

d 0 % rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR

0 dB

d +10 % rozdíl srozumitelnosti mezi stavem korekce monaurální a binaurální při SNR

+10 dB

A adaptace:

M = monaurálně (jiţ dříve sluchadlo na jednom = pravém uchu nosil)

P = prvouţivatel (sluchadla doposud nepouţíval)

R rok narození probanda

V věk probanda v době vyšetření

P průměrný práh sluchu probanda na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na

pravém uchu

L průměrný práh sluchu probanda na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na

levém uchu

Ø průměrný práh sluchu probandova pravého a levého ucha

průměr průměrná hodnota dané veličiny

87

Příloha 1: Skupina probandů s průměrným prahem sluchu 40-49 dB HL

Proband M -20 M -10 M 0 M +10 B -20 B -10 B 0 B +10 d -20 d -10 d 0 d +10 A R V P L Ø

H.Z. 20 80 100 100 50 90 100 100 30 10 0 0 M 1949 59 46 49 48

K.M. 40 90 100 100 50 100 100 100 10 10 0 0 P 1990 18 44 44 44

Š.J. 20 90 100 100 40 100 100 100 20 10 0 0 M 1941 67 48 47 48

V.M. 40 90 80 90 70 90 100 100 30 0 20 10 M 1983 25 46 45 46

K.E. 30 70 100 100 50 80 100 100 20 10 0 0 P 1974 34 45 46 46

S.A. 0 50 80 90 0 80 80 90 0 30 0 0 M 1926 82 51 46 49

N.D. 30 80 100 100 70 90 100 100 40 10 0 0 P 1931 77 40 40 40

M.T. 0 70 90 100 20 90 100 100 20 20 10 0 P 1989 19 50 48 49

D.K. 30 60 100 100 40 80 100 100 10 20 0 0 P 1927 81 41 41 41

B.F. 10 90 80 90 10 100 100 100 0 10 20 10 P 1922 86 44 41 43

Ř.S. 0 70 90 90 30 80 90 90 30 10 0 0 M 1930 78 48 48 48

M.J. 20 40 100 100 20 70 100 100 0 30 0 0 P 1931 77 41 46 44

O.J. 0 70 80 100 50 80 90 100 50 10 10 0 P 1931 77 41 41 41

P.M. 0 50 90 100 10 80 100 100 10 30 10 0 M 1953 55 44 44 44

P.F. 20 70 100 100 40 80 100 100 20 10 0 0 P 1936 72 46 50 48

V.J. 0 20 80 100 50 90 100 100 50 70 20 0 P 1920 88 46 44 45

P.A. 40 80 90 100 50 80 100 100 10 0 10 0 M 1934 74 46 48 47

K.A. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 P 1975 33 41 46 44

W.L. 20 80 90 90 30 80 100 100 10 0 10 10 P 1933 75 43 41 42

Z.B. 0 60 70 80 0 70 80 80 0 10 10 0 P 1925 83 45 45 45

H.R. 10 70 100 100 60 80 100 100 50 10 0 0 P 1946 62 43 43 43

K.M. 30 90 90 100 50 100 100 100 20 10 10 0 P 1924 84 39 43 41

G.J. 40 90 100 100 60 100 100 100 20 10 0 0 P 1937 71 40 44 42

M.M. 30 70 70 100 30 70 80 100 0 0 10 0 P 1969 39 51 47 49

P.J. 0 60 80 100 10 90 90 100 10 30 10 0 P 1928 80 45 48 46

N.J. 10 50 80 100 60 70 90 100 50 20 10 0 P 1928 80 43 41 42

K.J. 30 80 90 100 40 90 90 100 10 10 0 0 P 1920 88 44 49 47

H.D. 30 80 100 100 70 90 100 100 40 10 0 0 P 1932 76 40 43 42

Z.M. 0 30 80 90 0 60 90 100 0 30 10 10 P 1913 95 44 49 47

C.E. 20 90 100 100 60 100 100 100 40 10 0 0 P 1992 18 43 48 46

K.M. 0 60 90 100 0 90 100 100 0 30 10 0 P 1947 61 41 45 43

V.L. 0 20 70 100 0 70 100 100 0 50 30 0 P 1927 81 45 46 46

W.E. 10 70 100 100 20 80 100 100 10 10 0 0 P 1929 79 48 48 48

P.T. 0 60 90 80 20 90 90 90 20 30 0 10 P 1990 18 47 51 49

P.V. 0 20 80 90 0 70 80 90 0 50 0 0 P 1924 84 49 49 49

S.L. 0 60 100 100 20 100 100 100 20 40 0 0 P 1926 82 49 46 48

M.P. 0 20 80 100 0 50 90 100 0 30 10 0 M 1936 72 48 49 49

F.J. 20 80 90 100 20 90 100 100 0 10 10 0 P 1926 82 46 41 44

J.T. 0 90 100 100 40 100 100 100 40 10 0 0 P 1935 73 49 49 49

O.J. 0 40 90 90 20 60 100 100 20 20 10 10 P 1930 78 46 43 45

průměr 14.5 65.5 90,0 97,0 32.5 84,0 96,0 98.5 18,0 18.5 6,0 1.5 67,0 44.9 45.6 45.4

88

Příloha 2/část 1: Skupina probandů s průměrným prahem sluchu 50-59 dB HL

Proband M -20 M-10 M 0 M +10 B -20 B -10 B 0 B +10 d -20 d -10 d 0 d +10 A R V P L Ø

D.D. 0 40 50 90 0 80 100 90 0 40 50 0 M 1921 87 58 56 57

S.J. 10 70 80 80 10 80 80 90 0 10 0 10 P 1931 77 53 53 53

S.S. 10 70 90 70 30 70 90 80 20 0 0 10 M 1928 80 54 53 54

D.A. 20 60 70 100 30 80 90 100 10 20 20 0 M 1922 86 53 54 54

G.A. 0 50 40 90 0 70 70 90 0 20 30 0 M 1929 79 56 57 57

Š.J. 0 60 100 90 10 70 100 90 10 10 0 0 M 1934 74 50 51 51

I.F. 0 70 90 100 20 100 100 100 20 30 10 0 P 1923 85 55 59 57

S.O. 10 50 60 80 10 60 80 90 0 10 20 10 M 1965 43 56 61 59

C.K. 10 70 100 100 50 100 100 100 40 30 0 0 P 1981 27 56 55 56

Č.M. 10 60 90 100 20 90 100 100 10 30 10 0 P 1963 45 58 55 57

K.D. 0 40 80 100 10 60 100 100 10 20 20 0 P 1918 90 51 49 50

R.K. 0 70 100 100 40 80 100 100 40 10 0 0 P 1921 87 53 50 52

V.A. 40 100 100 100 80 100 100 100 40 0 0 0 P 1989 19 58 58 58

B.M. 0 50 70 80 0 90 100 100 0 40 30 20 P 1968 40 59 54 57

V.R. 30 70 80 100 30 80 100 100 0 10 20 0 M 1932 76 48 53 51

V.F. 0 40 100 100 20 70 100 100 20 30 0 0 M 1923 85 55 54 55

M.D. 0 40 60 80 0 50 80 90 0 10 20 10 M 1926 82 56 56 56

N.P. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 P 1935 73 52 55 54

N.R. 0 40 80 90 10 90 80 100 10 50 0 10 M 1920 88 55 50 53

K.P. 0 70 100 100 10 100 100 100 10 30 0 0 P 1961 47 56 61 59

K.R. 0 30 80 100 20 90 80 100 20 60 0 0 P 1921 87 54 50 52

J.L. 0 10 60 90 20 60 90 100 20 50 30 10 M 1931 77 56 61 59

K.O. 0 60 100 100 0 80 100 100 0 20 0 0 P 1925 83 51 51 51

Z.M. 10 50 80 100 40 90 90 100 30 40 10 0 P 1944 64 56 54 55

N.A. 0 20 80 80 0 30 90 90 0 10 10 10 P 1918 90 60 55 58

D.J. 30 90 100 100 70 90 100 100 40 0 0 0 M 1976 32 51 50 51

Š.J. 0 30 70 90 0 40 90 90 0 10 20 0 P 1942 66 56 61 59

H.V. 0 30 100 100 20 80 100 100 20 50 0 0 P 1922 86 50 54 52

K.B. 0 0 10 90 0 40 30 90 0 40 20 0 M 1921 87 54 54 54

Ž.R. 0 70 90 90 50 80 100 100 50 10 10 10 P 1925 83 47 53 50

C.V. 0 60 90 90 20 60 90 90 20 0 0 0 P 1922 86 59 53 56

S.V. 0 60 90 100 0 60 100 100 0 0 10 0 M 1922 86 54 59 57

S.V. 0 70 80 90 10 80 80 100 10 10 0 10 P 1924 84 55 55 55

Š.J. 0 30 80 90 10 60 90 100 10 30 10 10 M 1925 83 50 50 50

Š.M. 10 70 90 100 20 70 90 100 10 0 0 0 P 1932 76 51 53 52

V.J. 0 10 80 90 0 20 80 90 0 10 0 0 M 1922 86 51 54 53

K.H. 0 70 90 100 20 80 100 100 20 10 10 0 P 1920 88 54 50 52

H.M. 10 80 90 100 20 90 100 100 10 10 10 0 M 1931 77 50 53 52

H.J. 10 70 90 90 20 80 100 100 10 10 10 10 M 1928 80 58 53 56

Š.M. 0 20 80 90 0 40 80 100 0 20 0 10 P 1921 87 51 55 53

V.R. 20 50 60 90 30 70 90 90 10 20 30 0 P 1928 80 50 50 50

S.M. 10 60 90 90 30 80 100 100 20 20 10 10 M 1941 67 50 55 53

B.M. 0 80 80 100 50 100 100 100 50 20 20 0 P 1979 29 56 56 56

B.R. 10 50 80 90 20 50 80 90 10 0 0 0 P 1964 44 59 59 59

H.M. 0 50 100 100 0 70 100 100 0 20 0 0 P 1928 80 51 50 51

Z.K. 0 100 100 100 20 100 100 100 20 0 0 0 P 1990 18 52 54 53

P.F. 0 60 90 100 0 80 90 100 0 20 0 0 M 1933 75 53 57 55

V.P. 0 80 80 100 20 100 100 100 20 20 20 0 P 1963 45 53 53 53

K.M. 30 80 90 100 50 100 90 100 20 20 0 0 P 1927 81 50 50 50

89


Proband M -20 M-10 M 0 M +10 B -20 B -10 B 0 B +10 d -20 d -10 d 0 d +10 A R V P L Ø

M.B. 0 40 90 70 0 60 90 80 0 20 0 10 M 1921 87 51 56 54

C.F. 0 40 80 90 10 70 90 100 10 30 10 10 P 1920 88 58 58 58

P.V. 0 0 60 80 0 60 80 80 0 60 20 0 P 1922 86 56 58 57

H.L. 20 70 100 100 70 90 100 100 50 20 0 0 P 1980 28 58 55 57

S.V. 10 70 70 100 10 80 90 100 0 10 20 0 M 1945 63 57 52 55

P.L. 0 50 90 100 20 80 90 100 20 30 0 0 M 1927 81 55 55 55

K.J. 0 60 100 100 20 70 100 100 20 10 0 0 P 1927 81 53 48 51

V.L. 20 80 100 100 40 80 100 100 20 0 0 0 M 1957 51 59 59 59

S.D. 0 70 90 100 30 80 100 100 30 10 10 0 P 1956 52 54 54 54

L.L 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1941 67 54 56 55

V.B. 0 20 80 100 10 30 90 100 10 10 10 0 P 1918 90 59 59 59

B.A. 30 30 100 100 30 90 100 100 0 60 0 0 P 1937 71 54 53 54

H.H. 0 20 40 90 20 60 70 100 20 40 30 10 P 1918 90 57 53 55

P.K. 0 60 90 100 20 80 100 100 20 20 10 0 P 1990 18 52 52 52

K.S. 10 70 100 100 40 70 100 100 30 0 0 0 M 1926 82 56 54 55

J.V. 0 20 90 80 0 40 90 100 0 20 0 20 P 1929 79 55 56 56

N.P. 0 10 100 100 0 80 100 100 0 70 0 0 M 1931 77 51 54 53

H.M. 10 60 80 100 30 70 100 100 20 10 20 0 P 1933 75 58 59 59

Z.R. 20 40 90 100 60 70 100 100 40 30 10 0 M 1944 64 57 55 56

J.P. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1935 73 55 55 55

R.R. 0 50 80 90 20 90 90 100 20 40 10 10 M 1928 80 56 58 57

V.L. 0 70 80 100 0 80 80 100 0 10 0 0 M 1937 71 57 59 58

Z.A. 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1938 70 59 57 58

J.B. 0 20 100 100 0 30 100 100 0 10 0 0 M 1980 28 57 53 55

E.R. 30 70 70 80 30 80 90 100 0 10 20 20 M 1959 49 55 59 57

C.M. 20 80 80 100 40 80 100 100 20 0 20 0 M 1935 73 53 58 56

T.B. 0 70 100 100 30 80 100 100 30 10 0 0 M 1934 74 54 54 54

M.K. 0 30 70 80 20 50 80 90 20 20 10 10 M 1946 62 55 53 54

T.B. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1938 70 51 55 53

N.M. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 M 1944 64 54 57 56

G.B. 0 20 60 80 0 40 80 90 0 20 20 10 M 1940 68 55 59 57

R.P. 0 30 70 100 10 60 80 100 10 30 10 0 M 1934 74 56 59 58

E.N. 20 40 70 100 50 90 100 100 30 50 30 0 M 1935 73 58 59 59

S.V. 0 20 60 100 10 40 80 100 10 20 20 0 M 1948 60 56 59 58

T.A. 10 10 90 100 30 50 100 100 20 40 10 0 M 1937 71 52 56 54

průměr 6.4 52.2 83.1 94.3 20.8 73.5 93.4 98.3 14.4 21.2 9.4 3.2 68.3 55.3 55.9 55.8

90



D.K. 0 60 80 80 10 60 80 80 10 0 0 0 M 1925 83 65 64 65

D.M. 20 50 70 100 50 90 100 100 30 40 30 0 M 1932 76 59 60 60

K.D. 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1939 69 60 65 63

K.O. 0 20 90 90 0 30 90 90 0 10 0 0 P 1927 81 64 66 65

Š.J. 0 20 40 70 0 30 70 80 0 10 30 10 P 1928 80 68 70 69

L.K. 0 20 80 100 10 30 90 100 10 10 10 0 P 1920 88 60 59 60

K.B. 10 50 100 100 30 80 100 100 20 30 0 0 P 1934 74 66 63 65

P.Y 30 30 100 100 30 90 100 100 0 60 0 0 P 1935 73 68 67 68

S.O. 20 70 100 100 40 90 100 100 20 20 0 0 P 1974 34 69 69 69

F.B. 0 10 50 80 0 40 80 90 0 30 30 10 M 1940 68 65 70 68

B.A. 0 20 40 60 20 60 70 80 20 40 30 20 P 1915 93 59 63 61

T.M. 0 40 90 90 10 50 90 100 10 10 0 10 P 1988 20 69 69 69

J.O. 10 20 80 80 30 50 100 100 20 30 20 20 P 1934 74 63 63 63

R.R. 0 30 70 80 20 70 80 100 20 40 10 20 P 1929 79 65 65 65

R.H. 0 30 70 90 10 40 90 100 10 10 20 10 P 1936 72 71 67 69

P.L. 0 40 70 80 20 70 100 100 20 30 30 20 P 1966 42 68 68 68

L.D. 0 20 100 100 0 80 100 100 0 60 0 0 P 1987 21 65 69 67

P.F. 0 10 40 80 0 60 60 90 0 50 20 10 P 1943 65 63 67 65

K.A. 0 50 80 90 40 70 100 100 40 20 20 10 P 1958 50 69 66 68

A.S. 20 60 70 90 30 90 100 100 10 30 30 10 P 1989 19 66 66 66

D.M. 0 70 80 90 40 70 90 90 40 0 10 0 M 1947 61 70 68 69

C.L. 0 60 70 90 10 80 90 90 10 20 20 0 P 1931 77 66 64 65

G.J. 0 20 100 100 0 30 100 100 0 10 0 0 M 1981 27 64 65 65

P-Z. 0 30 60 80 10 60 80 90 10 30 20 10 M 1949 59 63 68 66

P.L. 0 30 70 100 0 70 80 100 0 40 10 0 M 1928 80 66 69 68

W.P. 40 80 90 100 40 80 100 100 0 0 10 0 P 1948 60 59 63 61

K.A. 0 0 40 90 0 20 60 90 0 20 20 0 P 1923 85 66 68 67

Z.F. 10 70 80 100 60 80 100 100 50 10 20 0 P 1923 85 63 60 62

B.P. 10 70 90 80 40 80 100 100 30 10 10 20 P 1942 66 65 64 65

C.N. 10 60 90 100 30 90 100 100 20 30 10 0 P 1982 26 63 61 62

K.K. 10 70 100 100 40 70 100 100 30 0 0 0 M 1928 80 62 66 64

P.V. 0 20 90 80 0 40 90 100 0 20 0 20 P 1935 73 61 63 62

K.J. 20 60 70 80 30 80 90 100 10 20 20 20 M 1961 47 69 69 69

P.N. 0 10 100 100 0 80 100 100 0 70 0 0 M 1927 81 62 57 60

Ř.K. 0 30 90 100 0 60 100 100 0 30 10 0 P 1965 43 64 64 64

S.A. 0 30 70 70 0 70 70 90 0 40 0 20 M 1931 77 68 63 66

L.H. 10 60 80 100 30 70 100 100 20 10 20 0 P 1932 76 60 59 60

T.K. 20 80 80 100 40 80 100 100 20 0 20 0 M 1935 73 63 68 66

H.M. 0 10 30 60 0 30 30 60 0 20 0 0 P 1921 87 64 65 65

S.A. 0 70 100 100 30 80 100 100 30 10 0 0 M 1934 74 64 64 64

N.J. 0 30 70 80 20 50 80 90 20 20 10 10 M 1946 62 65 63 64

H.H. 20 40 90 100 60 70 100 100 40 30 10 0 M 1930 78 61 61 61

S.A. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1938 70 61 65 63

P.J. 0 50 80 90 20 90 90 100 20 40 10 10 M 1929 79 64 59 62

S.J. 0 40 90 80 0 60 90 80 0 20 0 0 M 1927 81 63 64 64

R.J. 0 70 80 100 0 80 80 100 0 10 0 0 M 1939 69 59 63 61

H.L. 0 40 80 90 0 40 80 90 0 0 0 0 P 1932 76 65 64 65

Z.A. 0 10 50 80 10 60 70 80 10 50 20 0 P 1921 87 66 70 68

N.J. 0 50 90 100 0 90 100 100 0 40 10 0 P 1922 86 61 60 61

91



M.M. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 M 1944 64 64 67 66

E.D. 0 40 60 90 0 80 100 100 0 40 40 10 M 1921 87 68 66 67

S.D. 0 50 40 90 0 70 70 90 0 20 30 0 M 1929 79 66 67 67

K.S. 10 60 90 100 20 90 100 100 10 30 10 0 P 1963 45 68 65 66

M.A. 0 20 80 80 0 30 90 90 0 10 10 10 P 1918 90 60 61 61

J.F. 0 60 90 90 20 70 90 90 20 10 0 0 P 1922 86 69 63 66

L.K. 10 70 80 90 20 80 80 90 10 10 0 0 P 1964 44 61 62 62

U.K. 0 70 80 100 20 100 100 100 20 30 20 0 P 1963 45 63 63 63

B.N. 0 50 90 90 0 70 100 90 0 20 10 0 M 1921 87 61 65 63

B.S. 10 70 80 100 10 80 90 100 0 10 10 0 M 1945 63 60 60 60

P.K. 30 80 100 100 40 90 100 100 10 10 0 0 M 1957 51 61 63 62

S.R. 30 70 80 100 30 80 100 100 0 10 20 0 M 1932 76 60 61 61

T.P. 0 50 90 100 0 60 100 100 0 10 10 0 M 1922 86 63 64 64

Č.K. 0 30 80 90 10 60 90 100 10 30 10 10 M 1925 83 64 62 63

T.T. 10 50 90 90 30 80 100 100 20 30 10 10 M 1941 67 61 61 61

L.R. 0 60 90 100 0 80 90 100 0 20 0 0 M 1934 74 63 60 62

průměr 6.2 45.4 78.9 90.8 17.5 68.3 90.3 95.5 11.4 22.9 11.4 4.8 70.4 63.3 63.1 63.4

92

Příloha 4/část 1: Skupina probandů adaptovaných na monaurální korekci vpravo


H.Z. 20 80 100 100 50 90 100 100 30 10 0 0 M 1949 59 46 49 48

Š.J. 20 90 100 100 40 100 100 100 20 10 0 0 M 1941 67 48 47 48

V.M. 40 90 80 90 70 90 100 100 30 0 20 10 M 1983 25 46 45 46

S.A. 0 50 80 90 0 80 80 90 0 30 0 0 M 1926 82 51 46 49

Ř.S. 0 70 90 90 30 80 90 90 30 10 0 0 M 1930 78 48 48 48

P.M. 0 50 90 100 10 80 100 100 10 30 10 0 M 1953 55 44 44 44

P.A. 40 80 90 100 50 80 100 100 10 0 10 0 M 1934 74 46 48 47

M.P. 0 20 80 100 0 50 90 100 0 30 10 0 M 1936 72 48 49 49

D.D. 0 40 50 90 0 80 100 90 0 40 50 0 M 1921 87 58 56 57

S.S. 10 70 90 70 30 70 90 80 20 0 0 10 M 1928 80 54 53 54

D.A. 20 60 70 100 30 80 90 100 10 20 20 0 M 1922 86 53 54 54

G.A. 0 50 40 90 0 70 70 90 0 20 30 0 M 1929 79 56 57 57

Š.J. 0 60 100 90 10 70 100 90 10 10 0 0 M 1934 74 50 51 51

S.O. 10 50 60 80 10 60 80 90 0 10 20 10 M 1965 43 56 61 59

V.R. 30 70 80 100 30 80 100 100 0 10 20 0 M 1932 76 48 53 51

V.F. 0 40 100 100 20 70 100 100 20 30 0 0 M 1923 85 55 54 55

M.D. 0 40 60 80 0 50 80 90 0 10 20 10 M 1926 82 56 56 56

N.R. 0 40 80 90 10 90 80 100 10 50 0 10 M 1920 88 55 50 53

J.L. 0 10 60 90 20 60 90 100 20 50 30 10 M 1931 77 56 61 59

D.J. 30 90 100 100 70 90 100 100 40 0 0 0 M 1976 32 51 50 51

K.B. 0 0 10 90 0 40 30 90 0 40 20 0 M 1921 87 54 54 54

S.V. 0 60 90 100 0 60 100 100 0 0 10 0 M 1922 86 54 59 57

Š.J. 0 30 80 90 10 60 90 100 10 30 10 10 M 1925 83 50 50 50

V.J. 0 10 80 90 0 20 80 90 0 10 0 0 M 1922 86 51 54 53

H.M. 10 80 90 100 20 90 100 100 10 10 10 0 M 1931 77 50 53 52

H.J. 10 70 90 90 20 80 100 100 10 10 10 10 M 1928 80 58 53 56

S.M. 10 60 90 90 30 80 100 100 20 20 10 10 M 1941 67 50 55 53

P.F. 0 60 90 100 0 80 90 100 0 20 0 0 M 1933 75 53 57 55

M.B. 0 40 90 70 0 60 90 80 0 20 0 10 M 1921 87 51 56 54

S.V. 10 70 70 100 10 80 90 100 0 10 20 0 M 1945 63 57 52 55

P.L. 0 50 90 100 20 80 90 100 20 30 0 0 M 1927 81 55 55 55

V.L. 20 80 100 100 40 80 100 100 20 0 0 0 M 1957 51 59 59 59

L.L 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1941 67 54 56 55

K.S. 10 70 100 100 40 70 100 100 30 0 0 0 M 1926 82 56 54 55

N.P. 0 10 100 100 0 80 100 100 0 70 0 0 M 1931 77 51 54 53

Z.R. 20 40 90 100 60 70 100 100 40 30 10 0 M 1944 64 57 55 56

J.P. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1935 73 55 55 55

R.R. 0 50 80 90 20 90 90 100 20 40 10 10 M 1928 80 56 58 57

V.L. 0 70 80 100 0 80 80 100 0 10 0 0 M 1937 71 57 59 58

Z.A. 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1938 70 59 57 58

J.B. 0 20 100 100 0 30 100 100 0 10 0 0 M 1980 28 57 53 55

E.R. 30 70 70 80 30 80 90 100 0 10 20 20 M 1959 49 55 59 57

C.M. 20 80 80 100 40 80 100 100 20 0 20 0 M 1935 73 53 58 56

T.B. 0 70 100 100 30 80 100 100 30 10 0 0 M 1934 74 54 54 54

M.K. 0 30 70 80 20 50 80 90 20 20 10 10 M 1946 62 55 53 54

T.B. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1938 70 51 55 53

N.M. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 M 1944 64 54 57 56

G.B. 0 20 60 80 0 40 80 90 0 20 20 10 M 1940 68 55 59 57

R.P. 0 30 70 100 10 60 80 100 10 30 10 0 M 1934 74 56 59 58

93

Příloha 4/část 2: Skupina probandů adaptovaných na monaurální korekci vpravo


E.N. 20 40 70 100 50 90 100 100 30 50 30 0 M 1935 73 58 59 59

S.V. 0 20 60 100 10 40 80 100 10 20 20 0 M 1948 60 56 59 58

T.A. 10 10 90 100 30 50 100 100 20 40 10 0 M 1937 71 52 56 54

D.K. 0 60 80 80 10 60 80 80 10 0 0 0 M 1925 83 65 64 65

D.M. 20 50 70 100 50 90 100 100 30 40 30 0 M 1932 76 59 60 60

K.D. 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1939 69 60 65 63

F.B. 0 10 50 80 0 40 80 90 0 30 30 10 M 1940 68 65 70 68

D.M. 0 70 80 90 40 70 90 90 40 0 10 0 M 1947 61 70 68 69

G.J. 0 20 100 100 0 30 100 100 0 10 0 0 M 1981 27 64 65 65

P-Z. 0 30 60 80 10 60 80 90 10 30 20 10 M 1949 59 63 68 66

P.L. 0 30 70 100 0 70 80 100 0 40 10 0 M 1928 80 66 69 68

K.K. 10 70 100 100 40 70 100 100 30 0 0 0 M 1928 80 62 66 64

K.J. 20 60 70 80 30 80 90 100 10 20 20 20 M 1961 47 69 69 69

P.N. 0 10 100 100 0 80 100 100 0 70 0 0 M 1927 81 62 57 60

S.A. 0 30 70 70 0 70 70 90 0 40 0 20 M 1931 77 68 63 66

T.K. 20 80 80 100 40 80 100 100 20 0 20 0 M 1935 73 63 68 66

S.A. 0 70 100 100 30 80 100 100 30 10 0 0 M 1934 74 64 64 64

N.J. 0 30 70 80 20 50 80 90 20 20 10 10 M 1946 62 65 63 64

H.H. 20 40 90 100 60 70 100 100 40 30 10 0 M 1930 78 61 61 61

S.A. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1938 70 61 65 63

P.J. 0 50 80 90 20 90 90 100 20 40 10 10 M 1929 79 64 59 62

S.J. 0 40 90 80 0 60 90 80 0 20 0 0 M 1927 81 63 64 64

R.J. 0 70 80 100 0 80 80 100 0 10 0 0 M 1939 69 59 63 61

M.M. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 M 1944 64 64 67 66

E.D. 0 40 60 90 0 80 100 100 0 40 40 10 M 1921 87 68 66 67

S.D. 0 50 40 90 0 70 70 90 0 20 30 0 M 1929 79 66 67 67

B.N. 0 50 90 90 0 70 100 90 0 20 10 0 M 1921 87 61 65 63

B.S. 10 70 80 100 10 80 90 100 0 10 10 0 M 1945 63 60 60 60

P.K. 30 80 100 100 40 90 100 100 10 10 0 0 M 1957 51 61 63 62

S.R. 30 70 80 100 30 80 100 100 0 10 20 0 M 1932 76 60 61 61

T.P. 0 50 90 100 0 60 100 100 0 10 10 0 M 1922 86 63 64 64

Č.K. 0 30 80 90 10 60 90 100 10 30 10 10 M 1925 83 64 62 63

T.T. 10 50 90 90 30 80 100 100 20 30 10 10 M 1941 67 61 61 61

L.R. 0 60 90 100 0 80 90 100 0 20 0 0 M 1934 74 63 60 62

průměr 7.8 51.9 81.6 93.4 19.8 72.8 91.9 96.9 11.9 20.8 10.4 3.5 70.9 57.0 57.9 57.7

94

Příloha 5/část 1: Skupina probandů - prvouţivatelů binaurální korekce


K.M. 40 90 100 100 50 100 100 100 10 10 0 0 P 1990 18 44 44 44

K.E. 30 70 100 100 50 80 100 100 20 10 0 0 P 1974 34 45 46 46

N.D. 30 80 100 100 70 90 100 100 40 10 0 0 P 1931 77 40 40 40

M.T. 0 70 90 100 20 90 100 100 20 20 10 0 P 1989 19 50 48 49

D.K. 30 60 100 100 40 80 100 100 10 20 0 0 P 1927 81 41 41 41

B.F. 10 90 80 90 10 100 100 100 0 10 20 10 P 1922 86 44 41 43

M.J. 20 40 100 100 20 70 100 100 0 30 0 0 P 1931 77 41 46 44

O.J. 0 70 80 100 50 80 90 100 50 10 10 0 P 1931 77 41 41 41

P.F. 20 70 100 100 40 80 100 100 20 10 0 0 P 1936 72 46 50 48

V.J. 0 20 80 100 50 90 100 100 50 70 20 0 P 1920 88 46 44 45

K.A. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 P 1975 33 41 46 44

W.L. 20 80 90 90 30 80 100 100 10 0 10 10 P 1933 75 43 41 42

Z.B. 0 60 70 80 0 70 80 80 0 10 10 0 P 1925 83 45 45 45

H.R. 10 70 100 100 60 80 100 100 50 10 0 0 P 1946 62 43 43 43

K.M. 30 90 90 100 50 100 100 100 20 10 10 0 P 1924 84 39 43 41

G.J. 40 90 100 100 60 100 100 100 20 10 0 0 P 1937 71 40 44 42

M.M. 30 70 70 100 30 70 80 100 0 0 10 0 P 1969 39 51 47 49

P.J. 0 60 80 100 10 90 90 100 10 30 10 0 P 1928 80 45 48 46

N.J. 10 50 80 100 60 70 90 100 50 20 10 0 P 1928 80 43 41 42

K.J. 30 80 90 100 40 90 90 100 10 10 0 0 P 1920 88 44 49 47

H.D. 30 80 100 100 70 90 100 100 40 10 0 0 P 1932 76 40 43 42

Z.M. 0 30 80 90 0 60 90 100 0 30 10 10 P 1913 95 44 49 47

C.E. 20 90 100 100 60 100 100 100 40 10 0 0 P 1992 18 43 48 46

K.M. 0 60 90 100 0 90 100 100 0 30 10 0 P 1947 61 41 45 43

V.L. 0 20 70 100 0 70 100 100 0 50 30 0 P 1927 81 45 46 46

W.E. 10 70 100 100 20 80 100 100 10 10 0 0 P 1929 79 48 48 48

P.T. 0 60 90 80 20 90 90 90 20 30 0 10 P 1990 18 47 51 49

P.V. 0 20 80 90 0 70 80 90 0 50 0 0 P 1924 84 49 49 49

S.L. 0 60 100 100 20 100 100 100 20 40 0 0 P 1926 82 49 46 48

F.J. 20 80 90 100 20 90 100 100 0 10 10 0 P 1926 82 46 41 44

J.T. 0 90 100 100 40 100 100 100 40 10 0 0 P 1935 73 49 49 49

O.J. 0 40 90 90 20 60 100 100 20 20 10 10 P 1930 78 46 43 45

S.J. 10 70 80 80 10 80 80 90 0 10 0 10 P 1931 77 53 53 53

I.F. 0 70 90 100 20 100 100 100 20 30 10 0 P 1923 85 55 59 57

C.K. 10 70 100 100 50 100 100 100 40 30 0 0 P 1981 27 56 55 56

Č.M. 10 60 90 100 20 90 100 100 10 30 10 0 P 1963 45 58 55 57

K.D. 0 40 80 100 10 60 100 100 10 20 20 0 P 1918 90 51 49 50

R.K. 0 70 100 100 40 80 100 100 40 10 0 0 P 1921 87 53 50 52

V.A. 40 100 100 100 80 100 100 100 40 0 0 0 P 1989 19 58 58 58

B.M. 0 50 70 80 0 90 100 100 0 40 30 20 P 1968 40 59 54 57

N.P. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 P 1935 73 52 55 54

K.P. 0 70 100 100 10 100 100 100 10 30 0 0 P 1961 47 56 61 59

K.R. 0 30 80 100 20 90 80 100 20 60 0 0 P 1921 87 54 50 52

K.O. 0 60 100 100 0 80 100 100 0 20 0 0 P 1925 83 51 51 51

Z.M. 10 50 80 100 40 90 90 100 30 40 10 0 P 1944 64 56 54 55

N.A. 0 20 80 80 0 30 90 90 0 10 10 10 P 1918 90 60 55 58

Š.J. 0 30 70 90 0 40 90 90 0 10 20 0 P 1942 66 56 61 59

H.V. 0 30 100 100 20 80 100 100 20 50 0 0 P 1922 86 50 54 52

Ž.R. 0 70 90 90 50 80 100 100 50 10 10 10 P 1925 83 47 53 50

95



C.V. 0 60 90 90 20 60 90 90 20 0 0 0 P 1922 86 59 53 56

S.V. 0 70 80 90 10 80 80 100 10 10 0 10 P 1924 84 55 55 55

Š.M. 10 70 90 100 20 70 90 100 10 0 0 0 P 1932 76 51 53 52

K.H. 0 70 90 100 20 80 100 100 20 10 10 0 P 1920 88 54 50 52

Š.M. 0 20 80 90 0 40 80 100 0 20 0 10 P 1921 87 51 55 53

V.R. 20 50 60 90 30 70 90 90 10 20 30 0 P 1928 80 50 50 50

B.M. 0 80 80 100 50 100 100 100 50 20 20 0 P 1979 29 56 56 56

B.R. 10 50 80 90 20 50 80 90 10 0 0 0 P 1964 44 59 59 59

H.M. 0 50 100 100 0 70 100 100 0 20 0 0 P 1928 80 51 50 51

Z.K. 0 100 100 100 20 100 100 100 20 0 0 0 P 1990 18 52 54 53

V.P. 0 80 80 100 20 100 100 100 20 20 20 0 P 1963 45 53 53 53

K.M. 30 80 90 100 50 100 90 100 20 20 0 0 P 1927 81 50 50 50

C.F. 0 40 80 90 10 70 90 100 10 30 10 10 P 1920 88 58 58 58

P.V. 0 0 60 80 0 60 80 80 0 60 20 0 P 1922 86 56 58 57

H.L. 20 70 100 100 70 90 100 100 50 20 0 0 P 1980 28 58 55 57

K.J. 0 60 100 100 20 70 100 100 20 10 0 0 P 1927 81 53 48 51

S.D. 0 70 90 100 30 80 100 100 30 10 10 0 P 1956 52 54 54 54

V.B. 0 20 80 100 10 30 90 100 10 10 10 0 P 1918 90 59 59 59

B.A. 30 30 100 100 30 90 100 100 0 60 0 0 P 1937 71 54 53 54

H.H. 0 20 40 90 20 60 70 100 20 40 30 10 P 1918 90 57 53 55

P.K. 0 60 90 100 20 80 100 100 20 20 10 0 P 1990 18 52 52 52

J.V. 0 20 90 80 0 40 90 100 0 20 0 20 P 1929 79 55 56 56

H.M. 10 60 80 100 30 70 100 100 20 10 20 0 P 1933 75 58 59 59

K.O. 0 20 90 90 0 30 90 90 0 10 0 0 P 1927 81 64 66 65

Š.J. 0 20 40 70 0 30 70 80 0 10 30 10 P 1928 80 68 70 69

L.K. 0 20 80 100 10 30 90 100 10 10 10 0 P 1920 88 60 59 60

K.B. 10 50 100 100 30 80 100 100 20 30 0 0 P 1934 74 66 63 65

P.Y 30 30 100 100 30 90 100 100 0 60 0 0 P 1935 73 68 67 68

S.O. 20 70 100 100 40 90 100 100 20 20 0 0 P 1974 34 69 69 69

B.A. 0 20 40 60 20 60 70 80 20 40 30 20 P 1915 93 59 63 61

T.M. 0 40 90 90 10 50 90 100 10 10 0 10 P 1988 20 69 69 69

J.O. 10 20 80 80 30 50 100 100 20 30 20 20 P 1934 74 63 63 63

R.R. 0 30 70 80 20 70 80 100 20 40 10 20 P 1929 79 65 65 65

R.H. 0 30 70 90 10 40 90 100 10 10 20 10 P 1936 72 71 67 69

P.L. 0 40 70 80 20 70 100 100 20 30 30 20 P 1966 42 68 68 68

L.D. 0 20 100 100 0 80 100 100 0 60 0 0 P 1987 21 65 69 67

P.F. 0 10 40 80 0 60 60 90 0 50 20 10 P 1943 65 63 67 65

K.A. 0 50 80 90 40 70 100 100 40 20 20 10 P 1958 50 69 66 68

A.S. 20 60 70 90 30 90 100 100 10 30 30 10 P 1989 19 66 66 66

C.L. 0 60 70 90 10 80 90 90 10 20 20 0 P 1931 77 66 64 65

W.P. 40 80 90 100 40 80 100 100 0 0 10 0 P 1948 60 59 63 61

K.A. 0 0 40 90 0 20 60 90 0 20 20 0 P 1923 85 66 68 67

Z.F. 10 70 80 100 60 80 100 100 50 10 20 0 P 1923 85 63 60 62

B.P. 10 70 90 80 40 80 100 100 30 10 10 20 P 1942 66 65 64 65

C.N. 10 60 90 100 30 90 100 100 20 30 10 0 P 1982 26 63 61 62

P.V. 0 20 90 80 0 40 90 100 0 20 0 20 P 1935 73 61 63 62

Ř.K. 0 30 90 100 0 60 100 100 0 30 10 0 P 1965 43 64 64 64

L.H. 10 60 80 100 30 70 100 100 20 10 20 0 P 1932 76 60 59 60

H.M. 0 10 30 60 0 30 30 60 0 20 0 0 P 1921 87 64 65 65

96



H.L. 0 40 80 90 0 40 80 90 0 0 0 0 P 1932 76 65 64 65

Z.A. 0 10 50 80 10 60 70 80 10 50 20 0 P 1921 87 66 70 68

N.J. 0 50 90 100 0 90 100 100 0 40 10 0 P 1922 86 61 60 61

K.S. 10 60 90 100 20 90 100 100 10 30 10 0 P 1963 45 68 65 66

M.A. 0 20 80 80 0 30 90 90 0 10 10 10 P 1918 90 60 61 61

J.F. 0 60 90 90 20 70 90 90 20 10 0 0 P 1922 86 69 63 66

L.K. 10 70 80 90 20 80 80 90 10 10 0 0 P 1964 44 61 62 62

U.K. 0 70 80 100 20 100 100 100 20 30 20 0 P 1963 45 63 63 63

průměr 8.2 53.3 84.3 93.9 24.1 74.8 92.9 97.2 15.9 21.5 8.6 3.3 66.6 54.7 54.8 54.9

97

Příloha 6/část 1: Skupina probandů do 75 let věku


H.Z. 20 80 100 100 50 90 100 100 30 10 0 0 M 1949 59 46 49 48

K.M. 40 90 100 100 50 100 100 100 10 10 0 0 P 1990 18 44 44 44

Š.J. 20 90 100 100 40 100 100 100 20 10 0 0 M 1941 67 48 47 48

V.M. 40 90 80 90 70 90 100 100 30 0 20 10 M 1983 25 46 45 46

K.E. 30 70 100 100 50 80 100 100 20 10 0 0 P 1974 34 45 46 46

M.T. 0 70 90 100 20 90 100 100 20 20 10 0 P 1989 19 50 48 49

P.M. 0 50 90 100 10 80 100 100 10 30 10 0 M 1953 55 44 44 44

P.F. 20 70 100 100 40 80 100 100 20 10 0 0 P 1936 72 46 50 48

P.A. 40 80 90 100 50 80 100 100 10 0 10 0 M 1934 74 46 48 47

K.A. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 P 1975 33 41 46 44

W.L. 20 80 90 90 30 80 100 100 10 0 10 10 P 1933 75 43 41 42

H.R. 10 70 100 100 60 80 100 100 50 10 0 0 P 1946 62 43 43 43

G.J. 40 90 100 100 60 100 100 100 20 10 0 0 P 1937 71 40 44 42

M.M. 30 70 70 100 30 70 80 100 0 0 10 0 P 1969 39 51 47 49

C.E. 20 90 100 100 60 100 100 100 40 10 0 0 P 1992 18 43 48 46

K.M. 0 60 90 100 0 90 100 100 0 30 10 0 P 1947 61 41 45 43

P.T. 0 60 90 80 20 90 90 90 20 30 0 10 P 1990 18 47 51 49

M.P. 0 20 80 100 0 50 90 100 0 30 10 0 M 1936 72 48 49 49

J.T. 0 90 100 100 40 100 100 100 40 10 0 0 P 1935 73 49 49 49

Š.J. 0 60 100 90 10 70 100 90 10 10 0 0 M 1934 74 50 51 51

S.O. 10 50 60 80 10 60 80 90 0 10 20 10 M 1965 43 56 61 59

C.K. 10 70 100 100 50 100 100 100 40 30 0 0 P 1981 27 56 55 56

Č.M. 10 60 90 100 20 90 100 100 10 30 10 0 P 1963 45 58 55 57

V.A. 40 100 100 100 80 100 100 100 40 0 0 0 P 1989 19 58 58 58

B.M. 0 50 70 80 0 90 100 100 0 40 30 20 P 1968 40 59 54 57

N.P. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 P 1935 73 52 55 54

K.P. 0 70 100 100 10 100 100 100 10 30 0 0 P 1961 47 56 61 59

Z.M. 10 50 80 100 40 90 90 100 30 40 10 0 P 1944 64 56 54 55

D.J. 30 90 100 100 70 90 100 100 40 0 0 0 M 1976 32 51 50 51

Š.J. 0 30 70 90 0 40 90 90 0 10 20 0 P 1942 66 56 61 59

S.M. 10 60 90 90 30 80 100 100 20 20 10 10 M 1941 67 50 55 53

B.M. 0 80 80 100 50 100 100 100 50 20 20 0 P 1979 29 56 56 56

B.R. 10 50 80 90 20 50 80 90 10 0 0 0 P 1964 44 59 59 59

Z.K. 0 100 100 100 20 100 100 100 20 0 0 0 P 1990 18 52 54 53

P.F. 0 60 90 100 0 80 90 100 0 20 0 0 M 1933 75 53 57 55

V.P. 0 80 80 100 20 100 100 100 20 20 20 0 P 1963 45 53 53 53

H.L. 20 70 100 100 70 90 100 100 50 20 0 0 P 1980 28 58 55 57

S.V. 10 70 70 100 10 80 90 100 0 10 20 0 M 1945 63 57 52 55

V.L. 20 80 100 100 40 80 100 100 20 0 0 0 M 1957 51 59 59 59

S.D. 0 70 90 100 30 80 100 100 30 10 10 0 P 1956 52 54 54 54

L.L 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1941 67 54 56 55

B.A. 30 30 100 100 30 90 100 100 0 60 0 0 P 1937 71 54 53 54

P.K. 0 60 90 100 20 80 100 100 20 20 10 0 P 1990 18 52 52 52

H.M. 10 60 80 100 30 70 100 100 20 10 20 0 P 1933 75 58 59 59

Z.R. 20 40 90 100 60 70 100 100 40 30 10 0 M 1944 64 57 55 56

J.P. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1935 73 55 55 55

V.L. 0 70 80 100 0 80 80 100 0 10 0 0 M 1937 71 57 59 58

Z.A. 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1938 70 59 57 58

J.B. 0 20 100 100 0 30 100 100 0 10 0 0 M 1980 28 57 53 55

98

Příloha 6/část 2: Skupina probandů do 75 let věku


E.R. 30 70 70 80 30 80 90 100 0 10 20 20 M 1959 49 55 59 57

C.M. 20 80 80 100 40 80 100 100 20 0 20 0 M 1935 73 53 58 56

T.B. 0 70 100 100 30 80 100 100 30 10 0 0 M 1934 74 54 54 54

M.K. 0 30 70 80 20 50 80 90 20 20 10 10 M 1946 62 55 53 54

T.B. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1938 70 51 55 53

N.M. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 M 1944 64 54 57 56

G.B. 0 20 60 80 0 40 80 90 0 20 20 10 M 1940 68 55 59 57

R.P. 0 30 70 100 10 60 80 100 10 30 10 0 M 1934 74 56 59 58

E.N. 20 40 70 100 50 90 100 100 30 50 30 0 M 1935 73 58 59 59

S.V. 0 20 60 100 10 40 80 100 10 20 20 0 M 1948 60 56 59 58

T.A. 10 10 90 100 30 50 100 100 20 40 10 0 M 1937 71 52 56 54

K.D. 0 60 80 90 0 90 100 100 0 30 20 10 M 1939 69 60 65 63

K.B. 10 50 100 100 30 80 100 100 20 30 0 0 P 1934 74 66 63 65

P.Y 30 30 100 100 30 90 100 100 0 60 0 0 P 1935 73 68 67 68

S.O. 20 70 100 100 40 90 100 100 20 20 0 0 P 1974 34 69 69 69

F.B. 0 10 50 80 0 40 80 90 0 30 30 10 M 1940 68 65 70 68

T.M. 0 40 90 90 10 50 90 100 10 10 0 10 P 1988 20 69 69 69

J.O. 10 20 80 80 30 50 100 100 20 30 20 20 P 1934 74 63 63 63

R.H. 0 30 70 90 10 40 90 100 10 10 20 10 P 1936 72 71 67 69

P.L. 0 40 70 80 20 70 100 100 20 30 30 20 P 1966 42 68 68 68

L.D. 0 20 100 100 0 80 100 100 0 60 0 0 P 1987 21 65 69 67

P.F. 0 10 40 80 0 60 60 90 0 50 20 10 P 1943 65 63 67 65

K.A. 0 50 80 90 40 70 100 100 40 20 20 10 P 1958 50 69 66 68

A.S. 20 60 70 90 30 90 100 100 10 30 30 10 P 1989 19 66 66 66

D.M. 0 70 80 90 40 70 90 90 40 0 10 0 M 1947 61 70 68 69

G.J. 0 20 100 100 0 30 100 100 0 10 0 0 M 1981 27 64 65 65

P-Z. 0 30 60 80 10 60 80 90 10 30 20 10 M 1949 59 63 68 66

W.P. 40 80 90 100 40 80 100 100 0 0 10 0 P 1948 60 59 63 61

B.P. 10 70 90 80 40 80 100 100 30 10 10 20 P 1942 66 65 64 65

C.N. 10 60 90 100 30 90 100 100 20 30 10 0 P 1982 26 63 61 62

P.V. 0 20 90 80 0 40 90 100 0 20 0 20 P 1935 73 61 63 62

K.J. 20 60 70 80 30 80 90 100 10 20 20 20 M 1961 47 69 69 69

Ř.K. 0 30 90 100 0 60 100 100 0 30 10 0 P 1965 43 64 64 64

T.K. 20 80 80 100 40 80 100 100 20 0 20 0 M 1935 73 63 68 66

S.A. 0 70 100 100 30 80 100 100 30 10 0 0 M 1934 74 64 64 64

N.J. 0 30 70 80 20 50 80 90 20 20 10 10 M 1946 62 65 63 64

S.A. 10 70 100 100 40 90 100 100 30 20 0 0 M 1938 70 61 65 63

R.J. 0 70 80 100 0 80 80 100 0 10 0 0 M 1939 69 59 63 61

M.M. 30 80 100 100 40 100 100 100 10 20 0 0 M 1944 64 64 67 66

K.S. 10 60 90 100 20 90 100 100 10 30 10 0 P 1963 45 68 65 66

L.K. 10 70 80 90 20 80 80 90 10 10 0 0 P 1964 44 61 62 62

U.K. 0 70 80 100 20 100 100 100 20 30 20 0 P 1963 45 63 63 63

B.S. 10 70 80 100 10 80 90 100 0 10 10 0 M 1945 63 60 60 60

P.K. 30 80 100 100 40 90 100 100 10 10 0 0 M 1957 51 61 63 62

T.T. 10 50 90 90 30 80 100 100 20 30 10 10 M 1941 67 61 61 61

L.R. 0 60 90 100 0 80 90 100 0 20 0 0 M 1934 74 63 60 62

průměr 11.0 59.0 86.5 95.2 27.0 78.2 95.4 98.6 13.5 19.3 8.8 3.5 54.4 56.6 57.5 57.2

99

Příloha 7/část 1: Skupina probandů nad 75 let věku


S.A. 0 50 80 90 0 80 80 90 0 30 0 0 M 1926 82 51 46 49

N.D. 30 80 100 100 70 90 100 100 40 10 0 0 P 1931 77 40 40 40

D.K. 30 60 100 100 40 80 100 100 10 20 0 0 P 1927 81 41 41 41

B.F. 10 90 80 90 10 100 100 100 0 10 20 10 P 1922 86 44 41 43

Ř.S. 0 70 90 90 30 80 90 90 30 10 0 0 M 1930 78 48 48 48

M.J. 20 40 100 100 20 70 100 100 0 30 0 0 P 1931 77 41 46 44

O.J. 0 70 80 100 50 80 90 100 50 10 10 0 P 1931 77 41 41 41

V.J. 0 20 80 100 50 90 100 100 50 70 20 0 P 1920 88 46 44 45

Z.B. 0 60 70 80 0 70 80 80 0 10 10 0 P 1925 83 45 45 45

K.M. 30 90 90 100 50 100 100 100 20 10 10 0 P 1924 84 39 43 41

P.J. 0 60 80 100 10 90 90 100 10 30 10 0 P 1928 80 45 48 46

N.J. 10 50 80 100 60 70 90 100 50 20 10 0 P 1928 80 43 41 42

K.J. 30 80 90 100 40 90 90 100 10 10 0 0 P 1920 88 44 49 47

H.D. 30 80 100 100 70 90 100 100 40 10 0 0 P 1932 76 40 43 42

Z.M. 0 30 80 90 0 60 90 100 0 30 10 10 P 1913 95 44 49 47

V.L. 0 20 70 100 0 70 100 100 0 50 30 0 P 1927 81 45 46 46

W.E. 10 70 100 100 20 80 100 100 10 10 0 0 P 1929 79 48 48 48

P.V. 0 20 80 90 0 70 80 90 0 50 0 0 P 1924 84 49 49 49

S.L. 0 60 100 100 20 100 100 100 20 40 0 0 P 1926 82 49 46 48

F.J. 20 80 90 100 20 90 100 100 0 10 10 0 P 1926 82 46 41 44

O.J. 0 40 90 90 20 60 100 100 20 20 10 10 P 1930 78 46 43 45

D.D. 0 40 50 90 0 80 100 90 0 40 50 0 M 1921 87 58 56 57

S.J. 10 70 80 80 10 80 80 90 0 10 0 10 P 1931 77 53 53 53

S.S. 10 70 90 70 30 70 90 80 20 0 0 10 M 1928 80 54 53 54

D.A. 20 60 70 100 30 80 90 100 10 20 20 0 M 1922 86 53 54 54

G.A. 0 50 40 90 0 70 70 90 0 20 30 0 M 1929 79 56 57 57

I.F. 0 70 90 100 20 100 100 100 20 30 10 0 P 1923 85 55 59 57

K.D. 0 40 80 100 10 60 100 100 10 20 20 0 P 1918 90 51 49 50

R.K. 0 70 100 100 40 80 100 100 40 10 0 0 P 1921 87 53 50 52

V.R. 30 70 80 100 30 80 100 100 0 10 20 0 M 1932 76 48 53 51

V.F. 0 40 100 100 20 70 100 100 20 30 0 0 M 1923 85 55 54 55

M.D. 0 40 60 80 0 50 80 90 0 10 20 10 M 1926 82 56 56 56

N.R. 0 40 80 90 10 90 80 100 10 50 0 10 M 1920 88 55 50 53

K.R. 0 30 80 100 20 90 80 100 20 60 0 0 P 1921 87 54 50 52

J.L. 0 10 60 90 20 60 90 100 20 50 30 10 M 1931 77 56 61 59

K.O. 0 60 100 100 0 80 100 100 0 20 0 0 P 1925 83 51 51 51

N.A. 0 20 80 80 0 30 90 90 0 10 10 10 P 1918 90 60 55 58

H.V. 0 30 100 100 20 80 100 100 20 50 0 0 P 1922 86 50 54 52

K.B. 0 0 10 90 0 40 30 90 0 40 20 0 M 1921 87 54 54 54

Ž.R. 0 70 90 90 50 80 100 100 50 10 10 10 P 1925 83 47 53 50

C.V. 0 60 90 90 20 60 90 90 20 0 0 0 P 1922 86 59 53 56

S.V. 0 60 90 100 0 60 100 100 0 0 10 0 M 1922 86 54 59 57

S.V. 0 70 80 90 10 80 80 100 10 10 0 10 P 1924 84 55 55 55

Š.J. 0 30 80 90 10 60 90 100 10 30 10 10 M 1925 83 50 50 50

Š.M. 10 70 90 100 20 70 90 100 10 0 0 0 P 1932 76 51 53 52

V.J. 0 10 80 90 0 20 80 90 0 10 0 0 M 1922 86 51 54 53

K.H. 0 70 90 100 20 80 100 100 20 10 10 0 P 1920 88 54 50 52

H.M. 10 80 90 100 20 90 100 100 10 10 10 0 M 1931 77 50 53 52

H.J. 10 70 90 90 20 80 100 100 10 10 10 10 M 1928 80 58 53 56

100

Příloha 7/část 2: Skupina probandů nad 75 let věku


Š.M. 0 20 80 90 0 40 80 100 0 20 0 10 P 1921 87 51 55 53

V.R. 20 50 60 90 30 70 90 90 10 20 30 0 P 1928 80 50 50 50

H.M. 0 50 100 100 0 70 100 100 0 20 0 0 P 1928 80 51 50 51

K.M. 30 80 90 100 50 100 90 100 20 20 0 0 P 1927 81 50 50 50

M.B. 0 40 90 70 0 60 90 80 0 20 0 10 M 1921 87 51 56 54

C.F. 0 40 80 90 10 70 90 100 10 30 10 10 P 1920 88 58 58 58

P.V. 0 0 60 80 0 60 80 80 0 60 20 0 P 1922 86 56 58 57

P.L. 0 50 90 100 20 80 90 100 20 30 0 0 M 1927 81 55 55 55

K.J. 0 60 100 100 20 70 100 100 20 10 0 0 P 1927 81 53 48 51

V.B. 0 20 80 100 10 30 90 100 10 10 10 0 P 1918 90 59 59 59

H.H. 0 20 40 90 20 60 70 100 20 40 30 10 P 1918 90 57 53 55

K.S. 10 70 100 100 40 70 100 100 30 0 0 0 M 1926 82 56 54 55

J.V. 0 20 90 80 0 40 90 100 0 20 0 20 P 1929 79 55 56 56

N.P. 0 10 100 100 0 80 100 100 0 70 0 0 M 1931 77 51 54 53

R.R. 0 50 80 90 20 90 90 100 20 40 10 10 M 1928 80 56 58 57

D.K. 0 60 80 80 10 60 80 80 10 0 0 0 M 1925 83 65 64 65

D.M. 20 50 70 100 50 90 100 100 30 40 30 0 M 1932 76 59 60 60

K.O. 0 20 90 90 0 30 90 90 0 10 0 0 P 1927 81 64 66 65

Š.J. 0 20 40 70 0 30 70 80 0 10 30 10 P 1928 80 68 70 69

L.K. 0 20 80 100 10 30 90 100 10 10 10 0 P 1920 88 60 59 60

B.A. 0 20 40 60 20 60 70 80 20 40 30 20 P 1915 93 59 63 61

R.R. 0 30 70 80 20 70 80 100 20 40 10 20 P 1929 79 65 65 65

C.L. 0 60 70 90 10 80 90 90 10 20 20 0 P 1931 77 66 64 65

P.L. 0 30 70 100 0 70 80 100 0 40 10 0 M 1928 80 66 69 68

K.A. 0 0 40 90 0 20 60 90 0 20 20 0 P 1923 85 66 68 67

Z.F. 10 70 80 100 60 80 100 100 50 10 20 0 P 1923 85 63 60 62

K.K. 10 70 100 100 40 70 100 100 30 0 0 0 M 1928 80 62 66 64

P.N. 0 10 100 100 0 80 100 100 0 70 0 0 M 1927 81 62 57 60

S.A. 0 30 70 70 0 70 70 90 0 40 0 20 M 1931 77 68 63 66

L.H. 10 60 80 100 30 70 100 100 20 10 20 0 P 1932 76 60 59 60

H.M. 0 10 30 60 0 30 30 60 0 20 0 0 P 1921 87 64 65 65

H.H. 20 40 90 100 60 70 100 100 40 30 10 0 M 1930 78 61 61 61

P.J. 0 50 80 90 20 90 90 100 20 40 10 10 M 1929 79 64 59 62

S.J. 0 40 90 80 0 60 90 80 0 20 0 0 M 1927 81 63 64 64

H.L. 0 40 80 90 0 40 80 90 0 0 0 0 P 1932 76 65 64 65

Z.A. 0 10 50 80 10 60 70 80 10 50 20 0 P 1921 87 66 70 68

N.J. 0 50 90 100 0 90 100 100 0 40 10 0 P 1922 86 61 60 61

E.D. 0 40 60 90 0 80 100 100 0 40 40 10 M 1921 87 68 66 67

S.D. 0 50 40 90 0 70 70 90 0 20 30 0 M 1929 79 66 67 67

M.A. 0 20 80 80 0 30 90 90 0 10 10 10 P 1918 90 60 61 61

J.F. 0 60 90 90 20 70 90 90 20 10 0 0 P 1922 86 69 63 66

B.N. 0 50 90 90 0 70 100 90 0 20 10 0 M 1921 87 61 65 63

S.R. 30 70 80 100 30 80 100 100 0 10 20 0 M 1932 76 60 61 61

T.P. 0 50 90 100 0 60 100 100 0 10 10 0 M 1922 86 63 64 64

Č.K. 0 30 80 90 10 60 90 100 10 30 10 10 M 1925 83 64 62 63

průměr 5.1 46.4 79.7 92.1 17.3 69.6 89.6 95.4 12.2 23.2 8.9 3.3 82.7 54.8 54.9 55.1

vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití ...zvukovod významně...

Documents