úvod do trestního práva hmotného a procesního i....
TRANSCRIPT
Úvod do trestního práva
hmotného a procesního I.
Úvodní výklady Základní zásady TPP
Subjekty TPP 3. března 2017 J. Provazník
Úvodní výklady
• Trestní právo procesní
– právní odvětví, kterým se upravuje trestní řízení
• Trestní řízení
– zákonem stanovený postup OČTŘ a dalších subjektů, jehož cílem je:
• zjištění trestného činu
• jeho pachatele
• rozhodnutí o vině, trestu, ochranném opatření, nároku poškozeného
Trestní právo procesní jako odvětví
• Soubor trestněprocesních norem, jimiž se upravuje vznik, změna a zánik trestněprocesních vztahů
• Trestněprocesní vztahy
– hlavní: mezi OČTŘ a osobou, proti níž se řízení vede
– vedlejší: mezi OČTŘ navzájem a mezi OČTŘ a dalšími osobami (poškozený, svědci, tlumočníci…)
– cílem je zjistit, zda vznikl trestněprávní vztah (odpovědností či mimoodpovědnostní)
Cíl trestního řízení
• Spravedlivé rozhodnutí
– potrestat pachatele (potrestat vše, co je trestné)
– zprostit nevinné (netrestat nic, co není trestné)
– > naplnění trestního práva hmotného
• Dosažené zákonným postupem
– respekt k základním právům a oprávněný zájmům jedince
– garance proti zneužití veřejné moci
• Sama o sobě pozbývá legitimity prvá část, smyslu druhá
Účel TPP a trestního řízení
• Účel TPP
- vytyčit bezpečnou trasu mezi Scyllou a Charibdou
-> tj. najít takovou právní úpravu, která zaručí náležité potrestání (pouze) pachatelů při náležité ochraně oprávněných zájmů všech zúčastněných
• Účel trestního řízení
- zdárně mezi Scyllou a Charibdou proplout
-> tj. postupovat v souladu s touto úpravou v každém jednotlivém případě zjistit, zda se skutek stal, ev. zda byl trestným činem, ev. kdo jej spáchal
Další účely
• Upevňovat důvěru v činnost OČTŘ
• Působit k výchově občanů
• Působit k předcházení trestné činnosti
• Odhalovat příčiny páchání trestné činnosti
• Upevňování zákonnosti
• (Odstraňování následků trestné činnosti)
Předmět TPP a trestního řízení
• Předmět trestního práva procesního - úprava právních vztahů mezi OČTŘ navzájem a mezi
OČTŘ a jinými subjekty zúčastněnými na trestním řízení při prosazování norem trestního práva hmotného
• Předmět trestního řízení - čím se OČTŘ v řízení zabývají primárně: -> objasnění konkrétního skutku (stal se? je trestný?
kdo jej spáchal?) - čím sekundárně: -> výkon trestů a ochranných opatření, rozhodování
o nárocích poškozeného, objasňování příčin trestné činnosti, zajišťování řádného průběhu řízení
Místo TPP v právním řádu ČR
• Vztah k TPH - užší vztah než např. OPH vůči OPP, uplatnění norem TPH
zásadně autoritativně možno toliko prostřednictvím trestního řízení (vyjma preventivního působení TPH)
- preventivní působení i prostřednictvím TPP (vědomí reálného postihu
- TPP a TPH spjata nerozlučně, fungují jako systém (např. materiální vs. procesní korektiv)
• Vztah k jiným právním odvětvím - téměř „čistokrevné“ veřejnoprávní odvětví - upravuje procesní postup – řada technických detailů
společných s OPP či SPP - silně konstitucionalizováno, rovněž vliv mezinárodního práva
TPP a související neprávní obory
• Kriminalistika - dává obsah množství procesních úkonů - faktický postup OČTŘ při vyšetřování (kriminalistická taktika) - nesmírný význam pro vyhledávání, zajišťování, provádění i
interpretaci důkazů (kriminalistická technika) - syntetizuje poznatky forenzních vědních disciplin
• Kriminologie - TPP z ní čerpá poznatky o účelném procesním postupu z
hlediska kriminologicky relevantních aspektů (např. řízení proti mladistvým)
- např. vliv viktimologie na úpravu postavení poškozeného
• Penologie - nauka o trestech a trestání – poskytuje poznatky k účelnému
ukládání trestů a jejich výkonu
Struktura pramenů TPP
• Mezinárodní
- řada mezinárodních úmluv (typicky o vydávání)
- nejvýznamnější „evropská“ Úmluva o ochraně LP a ZS
• Unijní - regulace přeshraničních aspektů trestního stíhání a
minimálních standardů v určitých oblastech
- např. rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu, směrnice o právech obětí atd.
- Vnitrostátní - právní síla alespoň zákona, nikoliv podzákonného
předpisu
Vnitrostátní prameny TPP
• Ústava, Listina
• Zákony a zákonná opatření
• Derogační nálezy ÚS při kontrole norem
• Amnestijní rozhodnutí prezidenta republika v rozsahu abolice (nikoliv agraciace či rehabilitace)
• NIKOLIV podzákonné právní předpisy, právní obyčeje, individuální právní akty
Nejdůležitější zákonné prameny
• zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
• zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů
• zák. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů
• zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
Trestní řád - výklad
• dle metody - jazykový X logický X teleologický X historický
• dle subjektu - autentický X legální X oficiální X autoritativní X doktrinální
• dle rozsahu – zužující (restriktivní) X doslovný (adekvátní) X rozšiřující (extenzivní)
• vždy musí být eurokonformní, ústavně-konformní a neměl by se důvodně odchylovat od sjednoceného výkladu, atd.
Výklad dle metody
• jazykový – gramatický, stylistický, sémantický
• logický – argumentum a maiori ad minor, a similii, e silentio
legis, a fortiori atd.
• teleologický – podle účelu – vychází se z úmyslu zákonodárce a
následného vývoje institutu
• historický – jak se institut vyvíjel – např. zmírňování podmínek
vazby
• komparativní – inspirace zahraničním či jinými procesními odv.
Výklad dle subjektu
• autentický – vykládá, kdo vydal – patří sem legální definice?
• legální – vykládá, kdo k tomu byl výslovně určen zákonem
• oficiální – vykládá nadřízený orgán v rámci hierarchie
• autoritativní – závazný v konkrétním případě
• doktrinální – výklad teoretiky a právními badateli
Trestní řád - působnost
• věcná – co reguluje - postup OČTŘ při zjišťování a objasňování a potírání trestné činnosti a při
rozhodování v souvislosti s tím
• osobní – na koho působí - výjimky z osobní působnosti – exempce (funkční X osobní, procesní X
hmotněprávní, podmíněné X nepodmíněné) – president, členové Parlamentu ČR, soudci Ústavního soudu ČR, soudci, VOP, zahraniční diplomaté, soudci ESLP, ESD, atd.
• místní – kde působí - působnost zásadně jen na území ČR, potřebuje-li OČTŘ, aby úkon
byl učiněn v zahraničí, postupuje cestou mezinárodní justiční spolupráce
• časová – kdy působí - neplatí zákaz retroaktivity v neprospěch, procesní úkony se konají
podle úpravy platné a účinné ke dni jejich konání
Výklad dle rozsahu • restriktivní
– pojem se vykládá tak, aby jeho obsah byl co nejužší
• adekvátní – pojem se vykládá tak, aby se ani nerozšiřoval, ani
zužoval – má být optimální
• extenzivní – určitý znak se vykládá tak, aby jeho dosah byl co
největší
• analogie – neplatí zákaz analogie v neprospěch obviněného – limity – tam, kde je taxativní výčet, tam, kde by to
překročilo zákonem vymezenou pravomoc OČTŘ či zákonný zákaz
Pojem základních zásad trestního řízení
• Vůdčí ideje, základní východiska
– stanovují základní „návod k použití“ celého odvětví
– obecnost, důležitost, intenzita působení
– mohou, ale nemusí být výslovně uvedeny v zákoně
• Tvoří ucelený systém
– vzájemně se doplňují a vyvažují
– výsledkem by mělo být optimální nastavení
Funkce základních zásad
• Legislativní – zákonodárce z nich vychází při tvorbě právních
předpisů
• Interpretační – poskytují vodítko v případech nejasného výkladu
• Aplikační – poskytují i vodítko, jakou normu použít
• Poznávací – vypovídají o fungování systému TPP
Systematizace základních zásad
• Systematizace základních zásad obecně – základní zásady obecné (pro celý právní řád)
- např. zásada předvídatelnosti a ochrany legitimního očekávání
– základní zásady společné veřejnoprávním odvětvím - např. zásada přiměřenosti, zákonnosti
– základní zásady společné celému trestnímu právu - např. zásada humanismu, demokratismu
– základní zásady trestního práva procesního - např. zásada rychlosti a hospodárnosti
– základní zásady pro určitý úsek trestního řízení - např. zásady dokazování, zásady zahájení trestního řízení
Kategorizace základních zásad
• Obecné – uplatňují se po celou dobu trestního řízení
• Zahájení řízení – vztahují se buď k zahájení trestního řízení, nebo jeho
jednotlivého stadia
• Dokazování – vztahují se k zajišťování, provádění a hodnocení
důkazů
• Zásady jednotlivých stadií trestního řízení – veřejnost ca. neveřejnost, ústnost, kontradiktornost
• Materiální pravdy? – obecná? dokazování? samostatná?
Přehled úpravy základních zásad
– zásada zákonnosti- čl. 40 odst. 1 Listiny, § 2 odst. 1 tr. ř.
– zásada presumpce neviny – čl. 40 odst. 2 Listiny § 2 odst. 2 tr. ř.
– zásada legality - § 2 odst. 3tr. ř.
– zásada oficiality - § 2 odst. 4 věta prvá tr. ř.
– zásada rychlosti a hospodárnosti - § 2 odst. 4 věta druhá tr. ř.
– zásada přiměřenosti - § 2 odst. 4 věta třetí tr. ř.
– zásada materiální pravdy - § 2 odst. 5 věta prvá tr. ř.
– zásada volného hodnocení důkazů – § 2 odst. 6 tr. ř.
Přehled úpravy základních zásad II
– zásada spolupráce se zájmovými sdruženími - § 2 odst. 7 tr. ř.
– zásada akusační (obžalovací) - § 2 odst. 8 věta první tr. ř.
– zásada veřejnosti - § 2 odst. 10 tr. ř.
– zásada ústnosti - § 2 odst. 11 tr. ř.
– zásada bezprostřednosti - § 2 odst. 12 tr. ř.
– zásada ochrany práv poškozeného - § 2 odst. 15 tr. ř.
– zásada zajištění práva na obhajobu – čl. 40 odst. 3, 4 Listiny
Základní zásady společné pro celé řízení
• zásada zákonného procesu – vázanost OČTŘ zákonem
• zásada rychlosti – dokazování i případný trest vyžadují rychlost
• zásada hospodárnosti – zohledňuje materiální podmínky trestní justice
• zásada ochrany práv poškozeného – práva majetková i nemajetková – např. V.I.S.
• zásada zajištění práva na obhajobu – možnost účinně ovlivnit řízení ve svůj prospěch,
presumpce neviny (domněnka s významem zásady)
• zásada spolupráce se zájmovými sdruženími – v současnosti na ústupu
Základní zásady zahájení řízení
• zásada legality (nezaměňovat se zákonností!) – státní zástupce stíhá všechny trestné činy, o které
se dozví, přiměřeně platí i pro policejní orgán – opakem je zásada oportunity – veřejná žaloba si
vybírá, co je třeba stíhat ve veřejném zájmu – u nás dílčí projevy - § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř.
• zásada oficiality – OČTŘ postupují samostatně, sua sponte – opakem zásada disposiční – přítomna u opravných
řízení
• zásada akusační – monopol státního zástupce na iniciaci řízení před
soudem (soud sám nemůže řízení zahájit)
Základní zásady dokazování
• vyhledávací – je na uvážení jen OČTŘ, jaké důkazy si zajistí
• volného hodnocení důkazů – neexistují formální kriteria pro hodnocení důkazů
• bezprostřednosti – OČTŘ hodnotí pouze to, co bylo provedeno před
ním
• ústnosti? – zejména u soudu, souvisí s bezprostředností
• nelze zapomínat na obecné zásady – typicky zákonnost, přiměřenost, presumpce
neviny -> plyne zásada in dubio pro reo
Základní zásady jednotlivých stadií
• veřejnosti – v přípravném řízení oslabena – v řízení před soudem nejsilnější, ale připouští se
výjimky
• ústnost – opět typicky u soudu (hlavní líčení), v přípravném
řízení u svědků, průlomy v opravných řízeních
• kontradiktornost – rovné formální postavení veřejné žaloby a
obhajoby v řízení před soudem – materiálně postavení nerovné – státní zástupce
prokazuje vinu, obhajoba nic prokazovat nemusí
Zásada materiální pravdy
• Zjištění skutkového stavu: • Bez důvodných pochybností
– praktická jistota, není-li -> in dubio pro reo
• Ve prospěch i v neprospěch – OČTŘ mají být objektivní – nemají chtít
obviněného „dostat“, mají chtít zjistit, co se doopravdy stalo
• V rozsahu nutném pro rozhodnutí – nejen rozhodnutí o vině a ev. o trestu, ale i o
nárocích poškozeného, ochranných opatřeních atd.
Subjekty trestního řízení
• OČTŘ
– policejní orgán, státní zástupce, soud
• strany řízení
– osoba proti níž se řízení vede, poškozený, zúčastněná osoba, v řízení před soudem státní zástupce + postavení strany má osoba, na jejíž návrh či žádost se řízení vede či která podala opravný prostředek
• další subjekty
– svědek, soudní znalec, tlumočník, překladatel, obhájce atd.
Policejní orgán
• fakticky vede přípravné řízení – shromažďuje důkazy, zahajuje trestní stíhání, realizuje další
úkony
• podléhá pokynům a dozoru státního zástupce – souhlas s některými úkony, rozhodování o opravných
prostředcích
• policejní org. ≠ Policie ČR ≠ vyšetřovací orgán – § 12 odst. 1 TŘ - útvary policie ČR, GIBS, pověřené orgány
Celní správy, Vězeňské služby, BIS, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojenské policie
- vyšetřovací orgán -> § 162 trestního řádu
Státní zástupce • v trestním řízení zastupuje veřejný zájem
– stíhat a usvědčit pachatele, očistit nevinné
• různé role v různých stadiích trestního řízení
– „pán“ přípravného řízení – dozoruje policejní orgán, ukládá mu pokyny, rozhoduje o některých institutech, podává návrhy soudu
– přípravné řízení mu slouží k tomu, aby se mohl rozhodnout, zda podá obžalobu či rozhodne jinak
• v řízení před soudem strana
– postavení v zásadě rovnocenné s obžalovaným
– i před soudem hájí veřejný zájem
Soud v trestním řízení • všechny články soustavy
– okresní, krajské, vrchní i Nejvyšší
• jen soud rozhoduje o vině a trestu (čl. 40/1 L)
– do té doby presumpce neviny
– vázán zásadou obžalovací
• v přípravném řízení rozhoduje na návrh
– zásahy do základních práv (domovní prohlídky, vazby)
• řízení před soudem vede a odpovídá za něj
– zásada vyhledávací, volné hodnocení důkazů atd.
Soud v trestním řízení • místní příslušnost
– kde byl čin spáchán, subsidiárně kde obviněný bydlí, pracuje či se zdržuje, subsidiárně kde čin vyšel najevo
• věcná příslušnost
– zásadně v prvém stupni OS, KS jen, jestliže dolní hranice je alespoň 5 let či lze uložit výjimečný trest + u vybraných TČ
• funkční příslušnost
– o odvolání KS proti OS, VS proti KS; o dovolání NS
– specificky např. přezkum odposlechů NS
Osoba, proti které se řízení vede
• cílem je zjistit, je-li pachatelem
• podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený + § 12 odst. 7 TŘ
• právo na právní pomoc advokáta
– má je každý, tedy i podezřelý před zahájením trestního stíhání -> omezené
• právo na obhajobu
– materiální – předkládat důkazy, činit návrhy, atd.
– formální – nechat se zastoupit obhájcem; v některých případech nutná obhajoba
Osoby se samostatnými obhajovacími právy
• některé opravné prostředky mohou vedle obviněného podat i jiné osoby
– příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh
• je-li nezletilý či omezený na svéprávnosti, pak
– zákonný zástupce, orgán sociálně-právní ochrany dětí a obhájce mohou podat i proti jeho vůli
Poškozený
• Dle § 43 odst. 1 TŘ:
– ten, komu byla trestným činem způsobena škoda, nemajetková újma či na jehož úkor se pachatel bezdůvodně obohatil
– strana řízení a současně zpravidla významný pramen důkazu
• Práva
– připojit se s nárokem do trestního stíhání, předkládat důkazy, činit návrhy atd., nechat se zastoupit zmocněncem, vyjádřit se k věci atd.
Oběť
• Nejde o totožný pojem s pojmem poškozený – obětí FO, které bylo nebo mělo být trestným činem
ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil; v případě smrti i pozůstalí
– zvlášť zranitelná oběť dítě, osoba s psychickým či fyzickým postižením, oběť trestného činu obchodování s lidmi, oběť násilného či sexuálního trestného činu; podle novely senioři -> zvláštní práva
– někdy trestní řád kombinuje postavení poškozeného a oběti
Práva oběti
• Zvláštní práva dle zák. č. 45/2013 Sb.
– na odbornou pomoc (zejména psychologickou a sociální,
– na informace o probíhajícím řízení,
– učinit prohlášení o dopadech trestného činu
– na ochranu soukromí
– na ochranu před sekundární viktimizací
– na peněžitou pomoc
Zúčastněná osoba
• Ten, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (§ 42)
– právo být poučen,
– vyjádřit se,
– uplatnit opravné prostředky,
– být přítomen v hlavním líčení či veřejném projednávání
– nahlížet do spisu a činit si z něj opisy a výpisy
– zvolit si zmocněnce (§ 50 TŘ)
Další subjekty • svědci, znalci, tlumočníci, konzultanti atd.
– napomáhají průběhu řízení – prameny důkazu, ulehčení průběhu řízení, atd.
– samostatná práva zpravidla jen tam, kde mají vůči státu vlastní nároky (např. na náhradu nákladů) -> tím se liší od stran
• obhájce
– primárně zástupce obviněného, jedná v jeho zájmu, jeho jménem na jeho účet; vázán jeho pokyny
– samostatná práva např. na obhájné (u nutné obhajoby)
Toť vše, děkuji za pozornost