TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

OPVK 1.5 – EU peníze středním školám

CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti

VY_32_INOVACE_CJ_3_11

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Přídavná jména tvrdá, měkká, přivlastňovací, jmenný tvar přídavných jmen, stupňování přídavných jmen

Základní členění adjektiv • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů

označených substantivem

• neodvozená, vyjadřují vlastnost v užším slova

smyslu, př. malý, slepý, tvrdý

• odvozená:

od substantiv pyšný; zednický, svitavský;

psí, dívčí; olejový, kovový

od sloves hravý, malovaný;

od adjektiv velikánský, měkounký,

překrásný, prastarý;

od příslovcí tamní, dolní

Základní členění adjektiv • z významového hlediska

1.jakostní – základová, neodvozená

– fyzické a psychické vlastnosti živých bytostí (chromý, živý, zdravý)

– dané vlastnosti předmětů (hnědý, celý, horký)

– hodnocení (statečný, krásný, nový, krátký)

– stupňují se

2.vztahová (relační)

– vlastnost substantiva vyjadřující nějaký vztah (něco ze zlata = zlatý, má hrb = hrbatý)

– odvozená

– zpravidla nelze stupňovat

– dospělý, studentský, čokoládový, dělnický, oční

Druhy a vzory přídavných jmen • složené = dlouhé tvary

– tvrdá mladý

– měkká jarní

• přivlastňovací

otcův (přivlastňujeme muži)

matčin (přivlastňujeme ženě)

• jmenný tvar přídavného jména šťasten

• nesklonná – lila, super (den), blond, nóbl podnik

– stupňují se pouze opisným způsobem (více nóbl) k

Skloňování adjektiv • VZOR MLADÝ

– ve všech tvarech –ý (-ým, -ých, -ými)

– KROMĚ 1.pl. Mž mladí muži

• jako vzor pro:

– zpodstatnělá adjektiva hajný, pokojská, vepřové

– zájmena který, jaký

– číslovky řadové druhý

– jména a příjmení Novotný, Bělá pod Pradědem

Skloňování adjektiv • VZOR JARNÍ

– ve všech tvarech –í

– odvozeniny od názvů zvířat orlí, vlčí, lví

• jako vzor pro:

– zpodstatnělá adjektiva průvodčí, krejčí

– zájmena něčí

– číslovky řadové první

– jména a příjmení Dolejší, Jiří

Skloňování adjektiv • JMENNÝ TVAR

• vzor šťasten, šťastna, šťastno

• tzv. krátký tvar

• cítíme jako zastaralé, knižní

• často součástí frazémů (různých úsloví)

• užití 1. + 4. p., jmenný přísudek se sponou (byl spokojen)

• rád – pouze jmenný tvar

• pozor na mluvnickou shodu PO=PŘ

– Chlapec chodil bos. Chlapci chodili bosi. Dívky chodily bosy. Mrňata chodila bosa.

Jmenný tvar přídavných jmen Převeďte do množného čísla a odůvodněte koncovky jmenných tvarů přídavných jmen:

Byl jsem zvědav na dárek. Cítil jsem se už zdráv. Jeho sestra byla tak laskava, že nás provedla po městě. Chlapec běhal po trávníku bos. Nejsem si vědom žádné viny. Buď tak laskav, dej mi trochu vody. Jeho bratr je doposud živ. Dívka přijela unavena. Děvče bylo s dárkem spokojeno. Některý žák už byl s úkolem hotov. Sestra byla pamětliva mých rad. Dítě bylo zvědavo na nového kamaráda. Buď zdráv, příteli! Dříve dítě chodilo téměř celý rok boso. Horolezec se vrátil z výpravy živ a zdráv.

Skloňování adjektiv • PŘIVLASTŇOVACÍ

• tvrdé adjektivum – v 2. pl. tvary jako mladý

• 1.pl. Mž otcovi, matčini psi

Mužský životný

Mužský neživotný Ženský Střední

J. č.

1. otcův, matčin otcova, matčina otcovo, matčino

2. otcova, matčina otcovy, matčiny otcova, matčina

3. otcovu, matčinu otcově, matčině otcovu, matčinu

4. otcova, matčina otcův, matčin otcovu,

matčinu otcovo, matčino

6. otcově, matčině

7. otcovým, matčiným otcovou, matčinou otcovým, matčiným

Mn. č.

1. otcovi, matčini otcovy, matčiny otcova, matčina

2. otcových, matčiných

3 otcovým, matčiným

4. otcovy, matčiny otcova, matčina

6. otcových, matčiných

7. otcovými, matčinými

Stupňování příd. jmen • 1. stupeň = základní tvar

– zmrzlý, známý, mladý, křehký

• 2. stupeň – 1. st. + -ší, -ejší, -ější, -í

• mladší, zmrzlejší, známější, křehčí

• -ší (mladší) pravidelný, nejčastější

− slova typu sladký, krotký (před –ký stojí –d-, -t-)

• -í (křehčí) velmi málo, 7 adjektiv na -ký

– tenký, trpký, křehký, hebký, mělký, hezký, měkký

– křehk-ý → křehč-í (dochází ke změkčení k →č

• 3. stupeň = nej- + 2. stupeň

– nejzmrzlejší, nejznámější, nejmladší, nejkřehčí

Stupňování příd. jmen HLÁSKOVÉ ZMĚNY

pomůcka – určit příslovce v 1. st.→2. st.

h →z snadný – (snaha)– snáz-e – snaz-ší

h →z → ž drah-ý – draz-e – dráž-e → draž-ší

z →ž blíz-ký →blíž-e → bliž-ší

ch → š plach-ý →plaš-e →plaš-ší

r →ř bystr-ý →bystř-e →bystřej-ší

-oký →ší vys-oký →výš-e → vyš-ší

k → c → č divok-ý →divoc-e →divoč-ejší

k →č krot-ký →krot-ce,krotčeji →krot-ší, krot-čejší

Stupňování příd. jmen • nepravidelná přídavná jména

– dobrý - lepší - nejlepší

dlouhý - delší - nejdelší

malý - menší – nejmenší

• opisné stupňování – příslovce více, méně -

nejvíce, nejméně + 1. st.

více známý, méně sladký

Stupňování příd. jmen - cvičení Tvořte 2. stupeň:

Řídký, krátký, prudký, sladký, hluboký, čistý,

tvrdý, bledý, chudý, tmavý, drahý, jednoduchý,

suchý, nízký, blízký, měkký, lehký, hezký, tenký,

břitký, snadný, zadní, hustý, hrubý, křehký,

křepký, vlhký, trpký, kyprý, mokrý, horký, dobrý,

ryzí, dlouhý, malý, velký

Stupňování příd. jmen - cvičení Užijte stupňů přídavných jmen naznačených v závorkách:

Celuloid je (měkký 2) než sklo. Diamant je (čistý 3) uhlík. Sacharin je mnohem (sladký 2) než cukr. Ocel je (tvrdá 2), avšak (křehká 2) než železo. Bystřiny bývají (prudké 2) a (čisté 2) než veletoky. I (malý 3) a (slabý 3) může zvítězit. Tím není řeka (zlá 2), že z ní psi pijí. Hlad je (dobrý 3) kuchař. Krkonoše jsou (nízké 2) než Tatry. K vazbě knih jsem použil (tuhé 2) lepenky. Emil má rád (horkou 2) a (hořkou 2) kávu než Karel. Čím (velká 2) výška, tím (řídký 2) a (lehký 2) je vzduch. Řečiště bývá někdy (mělké 2) uprostřed řeky než u břehu. V (raném 3) novověku byly podnikány (smělé 3) plavby. Padaly sněhové vločky (lehké 2) než prachové peří a (hebké 2) než hedvábí.

Zvláštnosti • dějová adjektiva – has-ící – vyjadřují činnost

(..který hasí)

X

účelová adjektiva – has-icí – vyj. vlastnost

Soused, hasící vznícené klestí, použil hasicí přístroj.

– žehlicí prkno x matka, žehlící….

– plnicí pero x Petr, plnící svůj slib

• SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední

školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-

0950-6.

• SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce:

pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 196 s.

Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0671-0.

• STYBLÍK, Vlastimil, Marie ČECHOVÁ a Zdeněk

HLAVSA. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol:

(mluvnická a stylistická část). 2. vyd. Praha: SPN -

pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-859-3726-3.

Zdroje