von franz, marie-louise - psychologický výklad pohádek

7/30/2019 Von Franz, Marie-Louise - Psychologick vklad pohdek

1/97

Psychologick vklad pohdek

Marie-Louise von Franz


2/97

Nzev: Psychologick vklad pohdekAutor: Marie-Louise von Franz

Nakladatelstv: Portl, 1998Stav: od nakladateleTato kniha pochz z Knihovny digitlnch dokument.Slou pouze pro poteby tce zrakov postiench.Doplujc informace naleznete v piloenm souboru.* * *

M. L. von Franz

Psychologick vklad pohdeknakladatelstv Portl Praha, 1998

ObsahPedmluva k eskmu vydn 7Pedmluva knmeckmu vydn 11

1. Vznam archetypu 152. Praktick postup 293. Klasick promna krle 374. Musk stn 915. Musk anima 109

6. ensk stn 1317. ensk animus 1378. Motiv vztahu 1619. Dodatek: Teorie pohdek, literatura a pomcky 167


3/97

Pedmluva k eskmu vydn

Prvn dlo Marie-Louise von Franz v eskm pekladu vychz nkolik msc po jej smrti(zemela ve vku osmdesti t let v noru 1998 v Ksnachtu ve vcarsku) a ir okruheskch ten se konen me seznmit jak s autorkou, tak se vzruujcm tmatem, kteru ns zatm bylo jen velmi mlo znm a zpracovan.

Ve smuten promluv na rozlouenou pipomnla Dr. Anne Maguiereov mimo jinokolnosti jednoho osudovho setkn (cituji voln zznam z internetu):

V r. l933 se Marie-Louise von Franz poprv, tehdy jako osmnctilet, setkala s CarlemGustavem Jungem. Tehdy byla zasvcena do zcela jinho druhu reality - do skutenostiskrytho vnitnho svta. Kdy se Jungovm prostednictvm setkala s nevdomm, byla plnohromena. Bhem toho odpoledne Jung popisoval jednu svou pacietku, kter ila na Msci.Kdy to Marie-Louise slyela, rozhodla se pistoupit kprofesorovi a zeptat se ho, zda tmmysl jako by na Msci. Dr. Jung j odpovdl, e to nebylo jakoby, ale e ta dvkaopravdu na Msci ila. V t chvli si MarieLouise pomyslela: Bu je blzen on, nebo j.Toto setkn pak vymezilo osudov moment promny v jejm ivot. Nsledujcho rokuzaala pracovat s C. G. Jungem a v tto prci pokraovala a do jeho smrti v r.1961. Jungovotvrzen, kter ji tak ohromilo, vedlo kceloivotnmu hledn vnitn pravdy skrytv nevdomm svt objektivn psych. Bylo to pot, kdy poznala dleitost sn jako poselstvz vnitnho svta... Jej skvl racionln intelekt i schopnost pevn uchopit a rozpoznvat

byly ostr jako me, vdy byla schopn vysvtlit problm v celm jeho rozsahu vybran, alenesmrn peliv a jasn. Tento aspekt jej osobnosti nleel k archetypu uitele, na tomto

poli byla nepekonateln. Jas vdom si podrela a do sv smrti... Jako multilingvistka aznalkyn stedovk latiny spolupracovala s Jungem pi studiu alchymie a pispvala svmi

pracemi do dvou zjeho hlavnch dl - Aion a Mysterium Coniunctionis, s Jungovou enou

Emmou zpracovala psychologick aspekty legendy o sv. Grlu. V zatcch svpsychoterapeutick prce mla sen, e se prochz po zemi, kde jet nikdo pedtm nekrel.Ponkud pozdji zaala pracovat na svm monumentlnm dle o pohdkch a pozdji oarchetypovm svt sel. Tmto dosud neprozkoumanm oblastem vnovala mnoho letvechnu svou energii. (Konec voln citace.) Studium pohdek tvo dnes samozejmou anepostradatelnou soust psychoterapeutickho - a zejmna analytickho, resp. jungovskho -vzdlvn. Prv v tto oblasti je dlo Marie-Louise von Franz zakladatelsk (rozhodujcmzpsobem patrn pispla i ke kvalitm klasick trojsvazkov publikace Hedwigy von Beit).Pohdka je kus mocn vnitn symbolick skutenosti, kter znovu ov v kadm vyprvna pirozen vybz kinterpretaci.

Psychologick interpretace pro Marie- Louise von Franz znamen, e amplifikovan (tedyparalelami rozhojnn a obohacen) pbh se pekld do psychologickho jazyka. Takovvklad dovoluje v pohdce hledat a nachzet pln zklad pocit, emoc, fantazie a jednn.Pohdky, podobn jako kolektivn mty anebo individuln sny jsou vjungovskm pojet

poselstvm a vyjdenm vnitnho, opravdovho bytostnho jdra (Selbst) lovka. adupodobnch zkladnch pohdkovch motiv nachzme na celm svt - jde o jaksikolektivn sny, kter zachycuj typick situace vdomho i nevdomho ivota. Maj mocn

psychoterapeutick a vchovn potencil - jsou dtti (dtti v ns) na jeho ivotn cestukazatelem, prvodcem i pomocnkem.Marie-Louise von Franz upozoruje na skal zce personalistickho vkladu pohdek, varuje

ped jejich vhradnm vztahovnm kindividuln neurze klienta. To ovem neznamen, e

pohdek nelze pmo terapeuticky vyut. K tomu prv v tto knce sama autorka bohatpispv pedevm svm brilantnm pouenm i inspirovanm vykladaskm umnm, dle


4/97

pak zasvcenmi exkurzy do musk i ensk psychologie z vvojovho i strukturlnhohlediska. Sama neopomene zdraznit, e hlavn terapeutickou slu vid ve vyprvnarchetypovho pbhu. Archetypov vyprvn, tato zkladn duchovn innost, jevlastn imaginativn aktivita vytvejc pechodn prostor, kde se lid mohou setkvatnavzjem i kad sm se sebou. Takov vyprvn slou proitku, ne jen pedvn

informac. Pohdka tvo neoceniteln materil ktzv. amplifikaci v analytickm procesu - pivkladu sn atp. Zkuen terapeuti vd, e terapeutku i terapeuta me pohdkanapadnout vprbhu terapie jako vraz archetypovho protipenosu a e se tak meanalyzandovi nabdnout monost pracovat na vnitnm konfliktu, perstat jej i vytvet novou

perspektivu chovn. Sm symbolick proces, jak je vyjden v pohdce, me plnit funkcipechodnho objektu (Winnicot). Prce na takov pohdce pak me pomoci uvolnitklientv vztah k terapeutovi, oba se spolen sousted na cosi tetho, otevr se vlastn jaksitranscendentn dimenze. Spolen prce na pohdce (i jinm symbolickm a zvlt namytologick motivy bohatm materilu) v rmci terapie nen jen nezvazn hrav symbolickm svt. Jdrem terapie je zmna. Chpeme-li symbol i jako most kekadodenn konkrtn realit, je prce s pohdkami pspvek k promn postoje k tto realit

- a to bv nezbytnou podmnkou k opravdovm promnm na dalch rovnch skutenosti.Knka Psychologick vklad pohdek je urena vem, kdo hledaj hlub vhled do lidskdue, do symbolickho ivota - tedy psychologm, lkam, pedagogm, teologm,

psychoterapeutm, zajmav je vak i z hlediska folkloristickho i zpohledu teorie literatury.I kdy je text dosti hutn, jeho etba je velice napnav, pln moudrch posteh,srovnvacho materilu, nechyb zajmav pspvek k teorii a vynikajc pehled literaturyk tmatu.

Neznm lep vod do hlubinn psychologick interpretace pohdek, ne je tato tl knka.Je ovem tak skvlou ukzkou, a d se ci i uebnic archetypov koly analytick

psychologie.

PhDr. Ludvk BkV Brn 3. srpna 1998


5/97


6/97

Tyto skutenosti prolnaj celm kontextem a vyplv z nich, e nen mon ob pohdkyvykldat stejn, pestoe ob krou kolem tho archetypu - vypodn se s velkou matkou.

V nsledujcm textu se snam vyloit nkolik klasickchpbh, urit zkladn typy dleitch pohdkovch dj, abybylo pro tene pokud mono zjevn, v em proces vkladuspov. Jestlie to tene zlk, aby se pustil do vlastnchvklad jen tak pro sv poten, bude cle tto knihy dosaeno,

Ksnacht, duben 1986Marie-Louise von Franz


7/97

kapitola i.

Vznam archetypu

Pohdky jsou nejistm a nejjednodum vrazem kolektivn nevdomch psychickchproces. Jejich hodnota pro vdeck vzkum nevdom tedy pevyuje hodnotu vehoostatnho materilu. Pohdky zobrazuj archetypy vjejich nejjednodu, nejhutnj anejpesnj podob. V tomto istm tvaru nm archetypov obrazy poskytuj nejlep nvodkporozumn procesm, kter se odehrvaj v kolektivn psych. V mtech, sgch nebo

jinm komplikovanjm mytologickm materilu jsou zkladn vzorce lidsk psych pekrytydalm kulturnm materilem. Vpohdkch je naproti tomu specifickho, vdomho,kulturnho materilu daleko mn, take se v nich zkladn vzorce psych zra jasnji.

Podle C. G. Junga je kad archetyp ve sv podstat nevdomm psychickm faktorem, aproto je naprosto nemon peloit jeho obsah do intelektulnch pojm. Nejlep, co memeudlat, je popsat ho na zklad vlastn psychologick zkuenosti a srovnvacho vzkumu avynst tak kajc na svtlo celou s asociac, do n jsou archetypov obrazy vetkny.Pohdka je sama sob tm nejlepm vysvtlenm - jej vznam spov v souhrnu jejchmotiv, je jsou vzjemn svzny nitkami dje. Pro jim tedy nerozumme pmo?

Nevdom je, obrazn eeno, ve stejn pozici jako ten, kdo ml uritou pvodn vizi nebozkuenost a rd by ji sdlil. Jeliko se jedn o udlost, kter jet nikdy nebyla vyenavpojmech, vbec nev, jak ji vyjdit. V takov situaci se lovk znovu a znovu sna danobsah zprostedkovat a ve svch posluchach vyvolat odezvu tm, e oslovuje jejich intuici auv analogie sji znmm materilem. Prv tak meme vyslovit hypotzu, e kad

pohdka je relativn uzavenm systmem, kter obsahuje jedinou podstatnoupsychologickou vpov, kterou vyjaduje adou symbolickch obraz a udlost, v nich ji

meme objevit.Po letech prce v tto oblasti jsem dospla k zvru, e vechny pohdky usiluj o to, aby

popsaly jednu a tut psychickou skutenost. Tato neznm skutenost je vak natolikkomplexn a obshl a pro ns ve vech svch rozmanitch aspektech tak obtnrozpoznateln, e je teba stovek pohdek a tiscerch opakovn, aby ji bylo mon vdomzprostedkovat; a ani pak nebude toto tma nikdy vyerpno. Tuto neznmou skutenostnazv Jung Selbst (self; v eskm pekladu bytostn J)* - pedstavuje zrove psychickcelek individua a paradoxn i regulujc centrum celho kolektivnho nevdom. Kad

jedinec a kad nrod vak prov tuto psychickou realitu po svm. Rzn pohdkyposkytuj prezy rozlinch fz tto zkuenosti. Nkdy prodlvaj dle v potenchstadich, kter se zabvaj zitkem stnu, a to, co nsleduje, nartnou jen v hrubch rysech.Jin pohdky zdrazuj zkuenost s animem a animou a otcovsk a matesk obrazy, kterstoj za nimi, pedchoz problm stnu i to, co nsleduje, jednodue smetou ze stolu. Jinzdrazuj motiv nedostupnho nebo obtn dosaitelnho skvostu nebo centrln zkuenosti.Mezi tmito pohdkami nen dn rozdl v hodnot, nebo v archetypovm svt neexistujedn odstupovn hodnot prv proto, e kad archetyp je ve sv podstat toliko jednmaspektem kolektivnho nevdom, ale na druh stran zrove zobrazuje i cel kolektivnnevdom.

V tto knize pekldme Selbst termnem bytostn J. Pestoe je tento zpsob pekladu dojist mry problematick, pidrujeme se ho ze dvou dvod: doposud nebyl nalezenvhodnj termn a ponechn pvodnho Selbst je nevhodn, jeliko ho v ponkud jinm

vznamu vol i dal hlubinn psychologick koly - nap. kola Kohutova.


8/97

Pro lep pochopen rozdlu j a bytostnho J uvdme nsledujc pas z Jungova spisuZwei Schriften ber analytische Psychologie (GW 7,2): pln bytostn J je veliina, kter

je nadazena vdommu j. Zahrnuje nejenom vlastn bytost vdomou, nbr i nevdomoupsych, a je proto tak kajc osobnost, kterou tak jsme... Neexistuje dn nadje, e nkdydoshneme by jen piblinho uvdomn plnho bytostnho J, nebo a si z nho

uvdomme sebevc, stle jet bude existovat neurit a neuriteln mnostv nevdom,kter nle ktotalit plnho bytostnho J.

Kad archetyp je relativn uzavenm energetickm systmem a proud jeho energie probhvemi aspekty kolektivnho nevdom. Archetypov obraz si nesmme pedstavovat pouzestaticky, protoe se vdy jedn o proces, kter zahrnuje specifickm zpsobem i ostatnobrazy. Archetyp pedstavuje urit psychick impulz, kter psob jakoby vjednomlinernm paprsku, ale zrove se jedn o cel magnetick pole, kter se rozprostr vemismry. Dsledkem pak je, e proud psychick energie systmu uritho archetypu probh ivemi ostatnmi archetypy. I kdy je nm tedy zejm neurit rozplvn archetypovhoobrazu, musme bt pipraveni pijmout jeho ostr linie a zdraznit jeho rozmanit aspekty.Musme se co mon nejvce piblit ke specifickmu, uritmu charakteru kadho obrazu a

pokusit se tak pesn vyjdit specifickou podstatu psychick situace, kterou obsahuje.Nedorozumn, k nmu podstata archetypu svd intelektuly, tkv v tom, e jsou v pokuenpojmat archetyp jako filozofickou mylenku. Vznamn uenec Adolf Bastian Beitrge zurvergleichenden Psychologie (Pspvky ke srovnvac psychologii, Berln 1868) vytvoilzajmavou teorii, e vechny zkladn mytologick motivy jsou, jak k, elementrnmimylenkami lidstva. Jeho hypotza znla, e lidstvo vlastn uritou zsobu elementrnchmylenek, kter neputuj, ale jsou kadmu jedinci vrozen, a e se rozmanit vbr tchtoelementrnch mylenek objevuje v Indii, v Babylon a dokonce teba i v pbzch zjinchmo. Mstn specifick pbhy pak Bastian nazval nrodnmi mylenkami. Jeho pedstavase zeteln podob pozdj Jungov pedstav o archetypu a archetypovm obraze, nebo

archetyp je zkladn strukturln uspodn, je nachzme v pozad uritho mytologmatu,a archetypov obraz pedstavuje specifickou formu, v n nabv podoby. Elementrnmylenky jsou podle Bastiana hypotetickm faktorem - nikdy je nevidme, ale mnoh nrodnmylenky poukazuj na to, e v jejich pozad existuje jedna zkladn mylenka.

S Bastianem nesouhlasme pouze v tom, e o tchto motivech hovo jako o mylenkch.Byl to siln filozoficky orientovan lovk, zjevn mysliv typ, a pokouel se dokonceinterpretovat jednotliv elementrn mylenky tak, e je uvdl do souvislosti s Kantovmi aLeibnizovmi idejemi. Pro ns vak nen archetyp jen elementrn mylenkou, ale prv takelementrnm poetickm obrazem a fantazi, elementrn emoc, a dokonce i elementrnm

podntem kjednn. Podle ns tedy knmu pat pln zklad pocit, emoc, fantazie ajednn, kter Bastian do sv teorie nezahrnoval.

Vklad archetyp nm pipravuje jet dal pote - jakmile se knjakmu archetypupiblme tmto zpsobem, stane se ze veho vechno. Zanete-li u stromu svta, metesnadno dokazovat, e kad mytologick motiv nakonec smuje ke stromu svta. Zanete-lise sluncem, mete snadno dokzat, e ve poukazuje na vznam slunce. A tak se prostztratte v chaosu vzjemnch souvislost a vznamovch pesah, kter jsou vemarchetypovm obrazm spolen. Zvolte-li si jako motiv velkou matku, strom svta,

podsvt, oko nebo nco jinho, mete vrit srovnvac materil donekonena, ale nezsktepro svou interpretaci dn archimedovsk bod.

Ve svch Vzpomnkch poukazuje Jung na to, e intelektulnm typm hroz velk pokuen,protoe pehlej emocionln a citov faktor, kter je s archetypovm obrazem vdy spjat.Archetypov obraz nen jen mylenkov vzorec (jako mylenkov vzorec je spojen se vemiostatnmi mylenkovmi vzorci), je tak emocionln zkuenost - emocionln zkuenost


9/97

jedince. Pouze kdy m pro lovka emocionln a citovou hodnotu, je archetypov obraziv a pln vznamu. Jak ekl Jung, mete sesbrat vechny velk matky na svt, vechnysvat a vechno ostatn, ale to ve neznamen absolutn nic, pokud vynechte citovouzkuenost jedince.

Prv v tom je pot, nebo cel nae akademick vzdln m sklon citov faktor vylouit.Na gymnziu, a pedevm pi studiu prodnch vd, vm uitel napklad uke krystal.Zvlt dvata pak s oblibou zvolaj: Ten krystal je ale krsn! Uitel na to ekne: Teovem nebudeme obdivovat krsu, nbr budeme analyzovat strukturu tohoto objektu. Odzatku jste tedy neustle vychovvni, abyste potlaovali svou osobn emocionln reakci aabyste svj rozum vedli k tomu, emu kme objektivita. Potud je vechno v podku. Dourit mry s tm souhlasm, ale vpsychologii si tak ponat nememe. Jak kal Jung, prvv tom je obtn pozice psychologie jako vdy, nebo si v protikladu ke vem ostatnm vdmneme dovolit pehlet cit. Mus brt ohled na citov podtn a emocionln hodnotuvnjch i vnitnch faktor, vetn citov reakce pozorovatele. Jak vte, modern fyzikaakceptuje skutenost, e pozorovatel a teoretick hypotza, na jejm zklad je experimentvystavn, hraje roli ve vsledku zkoumn. Dosud se vak neuznv, e u pozorovatele mesehrt roli i emocionln faktor. Fyzikov tyto souvislosti budou muset znovu promyslet,

protoe, jak ukzal W. Pauli, nemme dn apriorn dvod je odmtat. Zcela jist memeci, e v psychologii na emocionln faktor ohled brt musme. To je dvod, pro mnozakademit vdci pokldaj jungovskou psychologii za nevdeckou - bere toti ohled na cit,kter se dosud pro mnoh s vdeckm postojem vyluuje. Nai kritici si vak neuvdomuj, etu nejde jen o nai nladu a e pece nejsme tak dtint, abychom nedokzali svj osobncitov vliv na materil vylouit. Doli jsme k jasnmu vdom, e tyto pocity jsou nutn a e

pat k psychologick metod, chceme-li se opravdov piblit kpsych.

M-li jedinec archetypov zitek, napklad chvatn sen o orlovi, kter k nmu vnikneoknem, nejedn se jen o mylenkov vzorec, o nm byste mohli ci: No jist, orel je posel

bo, byl to posel Div a Jupiterv a v severoamerick mytologii se objevuje orel jako bhstvoitel, atd. Intelektuln by to bylo sice zcela na mst, protoe jste archetypamplifikovali, ovem chyba je, e jste pehleli emocionln proitek. Pro je to orel, a nikolihavran, lika, nebo andl? Mytologicky vzato, jsou andl a orel tot - angelos, okdlen

posel pochzejc z nebe, zjinho svta, od bostva. Pro sncho je vak obrovsk rozdl mezitm, co vechno pro nj znamen andl, o nm se mu zd, a vemi pozitivnmi i negativnmireakcemi, kter v nm vyvolv sen o orlovi. Emocionln reakci sncho prost peskoitnemete, i kdy vdci jako Eliade, Huth, Fromm a jin by jednodue ekli, e oba - andl iorel - jsou poslov zjinho svta. Intelektuln je to tot, ale emocionln je tu rozdl. Protonemete ignorovat jedince ani celou situaci, s n je proitek spojen.

Zastnci intelektulnho pstupu se pokouej vlenit vsledky jungovsk psychologie zptdo starch kolej akademickho mylen a odsunout nejdleitj faktor, kter Jung zavedl dovdy o mtech - toti zkladn lidskou situaci, z n ty kter motivy povstvaj. Avaknemete zkoumat rostliny, ani byste zkoumali zemi, v n rostou. Melouny napklad rostounejlpe na hnoji, a nikoli na psku, a jste-li dobr zahradnk, znte zemi prv tak dobe jakorostliny. V oblasti mytologie jsme zem symbolickch motiv my, jednotliv lid. Tutoskutenost nememe ignorovat. Mysliv typy a intelektulov jsou vak siln vystaveni

pokuen tento fakt popt, protoe to zapad do jejich navyklho postoje. Vezmme sikupkladu motiv stromu. Pedpokldejme, e jsem badatelka s komplexem stromu, takezanu se stromem. Strom m emocionln fascinuje, a tak eknu:

Slunen mtus a mtus stromu jsou ve vzjemnm vztahu, protoe rno se slunce rod navchod ze stromu. Mme tu napklad vnon strom a kad Vnoce rod strom v okamikuzimnho slunovratu nov svtlo. Vechny slunen mty jsou tud v jistm smyslu zrove


10/97

mty o stromu. Ovem strom je tak matka. Mon vte o tom, e se v Sasku dodnes k, epod listy strom rostou hezk dvata, a mohla bych vm ukzat obrazy, na nich dtivychzej ze strom. Pod listy strom elest due nenarozench dt, a proto stoj uprostedvech nmeckch, rakouskch a vcarskch vesnic stromy. Strom je tedy velk matka. Alenen to jen matka ivota, ale tak matka smrti, protoe ze strom se dlaj rakve a nkdy se i

pohbv do korun strom. amani za polrnm kruhem a lid z nkterch severokanadskchkmen bvaj pohbvni na stromy. I babylonsk zikkuraty a sloupy, na n Peran kladlisv mrtv, jsou pravdpodobn jen promnou stromu. Zamysleli jste se nkdy krom tohonad souvislost mezi stromem a studn? Pod kadm stromem je pramen. Existuje napkladstrom svta - jasan Yggdrasil, zpod nho trysk pramen Urd. Mohu vm ukzat babylonskou

pee, na n je vidt strom pod studn ivota. Vechny motivy vody ivota jsou tedy veskutenosti spjaty s motivem stromu. To je pln jasn, vid to kad! Ale mohli bychom semvnst i msc. Stejn jako matka bv strom asto enskho rodu, ale pedstavuje zrove iotce, protoe strom je falick symbol. V aztckch kronikch m napklad znak pro zemi,z n pvodn piputovali Aztkov a Mayov, vznam olman kmen stromu - jeho

podoba je falickm obrazem otce. Existuj pbhy o en, kter la kolem stromu a semeno

z nj j proniklo do klna. Strom je tedy jednoznan otec, a to se hod ke stromu, kterzrove pedstavuje slunce, co je tak otcovsk figura.

Mte-li slunen komplex, vztahuje se pro vs vechno ke slunci, a mte-li komplex msce, jevechno lunrn. V nevdom jsou toti vechny archetypy vzjemn kontaminovny. Je to,

jako by se pes sebe sten zkoprovalo nkolik fotografi - obraz se ned rozuzlit.Dvodem pravdpodobn je, e v nevdom je as i prostor relativn. Jako bychom tu mlimnostv obraz, kter jsou kdispozici vechny zrove. Teprve chpajc nhled vdom jes to vybrat jedin motiv, nebo vrhne svtlo svho reflektoru a zle jen na tom, kam jejnejprve nam - v uritm ohledu dostanete vdy cel kolektivn nevdom. Proto je pro

jednoho vdce vm matka, pro jinho vegetace a pro dalho zase slunen mtus. Zbavn

na tom je, e jakmile vichni tito intelektulov spat takov spojen - napklad mezistromem, sluncem nebo rakv - eknou samozejm, zjevn i pirozen. Take stromje pro jednoho zjevn matka. Dvm si pozor, kde vdec tato slova pouv. Je to svdnprost, nebo archetypov vztahy jsou zjevn a pirozen, take autor k pirozen nebozjevn a je si jist, e vichni jeho teni vlezou do stejn pasti. Nkte se po chvlivzbou, protoe zjist, e nen mon, aby cokoli znamenalo vechno ostatn, a vrt sek emocionlnmu rozdlu hodnot mezi symboly.

Kinterpretaci pohdky mete skuten vyut kteroukoli ze ty funkc vdom. Mysliv typbude poukazovat na strukturu a zpsob, jakm jsou jednotliv motivy spojeny. Citov typ jeuspod do hodnotov hierarchie, co je tak zcela racionln. Citov funkce umoujedobrou a plnou interpretaci pohdky. Percepn typ si prost symboly velmi pesn

prohldne a bude je amplifikovat. Intuitivn typ uvid soubor obraz tak kajc vjehojednot. Bude mt nejvt nadn k tomu, aby ukzal, e cel pohdka nen rozvln pbh,ale ve skutenosti jedin poselstv roztpen do mnoha fazet. m jsou vae funkcediferencovanj, tm lep mohou bt vae interpretace, nebo byste mli kolem pbhukrouit pokud mono s vyuitm vech ty funkc. m vce funkce svho vdom rozvjte aobohacujete, tm lep a barvitj budou vae interpretace. Jde o umn, kter se mus cviit.

Nemete se mu nauit - s vjimkou nkolika obecnch pokyn, kter se tu snamposkytnout. Studentm vdy km, aby se m pednky neuili, ale pokoueli se samipohdky interpretovat. Interpretace je umn, i vlastn emeslo, kter nakonec zvis zcelana vs. Semine, pi kterch astnci interpretuj tut pohdku, jsou nco jako zpov a

Rorschachv test souasn. Tomu se nelze vyhnout, a je to tak dobe - lovk mus nasaditcelou svou bytost.


11/97

Musme zat s otzkou, pro se vjungovsk psychologii vbec zajmme o mty a pohdky.Jung jednou ekl, e na pohdkch lze studovat srovnvac anatomii psych. U mt, povstnebo jinho sloitho mytologickho materilu je zkladn vzorec lidsk psych skryt podmnostvm kulturnho materilu. V pohdkch je vak takovho specifickho vdomhokulturnho materilu mnohem mn, a proto se v nich zkladn vzorce psych zra daleko

jasnji.Ostatn psychologick koly nm pedhazuj, e vude kolem sebe vidme archetypy, e se onich naim pacientm zejm kadou noc zd, ale e jejich pacienti podobn materil nikdynepinesou. Pokud analytik nev, co jsou to archetypov motivy, samozejm si jichnevimne; interpretuje je osobn, protoe je spojuje s osobnmi vzpomnkami pacienta.Abychom mohli objevit archetypov materil, musme o nm mt nejdv obecn znalosti -

proto se sname dovdt se o tchto motivech a jejich rznch konstelacch co monnejvce.

A je tu jet dal dvod, kter se ukazuje prakticky daleko dleitj a kter vedek podstatnjm problmm. Kdy se nkomu nco zd a vy u znte anamnzu, to jest

obecnou vnitn i vnj historii jeho ivota, pak jste si ji vtinou vytvoili - i kdy se tomusnate vyhnout - veobecnou hypotzu o tom, jak m snc lovk problm: e je to muvzan na svou matku nebo dcera vzan na otce, ena, kterou posedl animus nebo nco

podobnho. Mte teba hypotzu, e uritou analyzandku trp jej animus, a kdy vm pakvyprv, e se j zdlo o zlodji, kter ji straliv vylekal, pak zareagujete: Aha, u to tumme! Mon si ani nevimnete, e sen vbec neinterpretujete, ale e v nm jen znovurozpoznvte to, co jste ji vdli. Potom asi eknete, e lupi je vlastn animus, a cel to

bude vypadat jako objektivn interpretace. Ve skutenosti jste se vak nenauili interpretovatsen odborn, protoe jinak byste si nemohli pedem nic myslet o tom, co vyplv zjehomotiv. Na sny bychom se mli dvat pokud mono objektivn a teprve na konec vyvoditnjak zvr. Sen toti vdy pin njak nov poselstv, kter pedem nezn ani analytik,

ani analyzand.Tuto objektivn metodu se naute nejlpe, kdy se cvite vprci s pohdkovmi motivy,kter neobsahuj nic osobnho, a vy o dan vdom situaci nevte nic, co by vm mohlo

pomoci. Studium pohdek je pro ns dleit, protoe pohdky popisuj obecn lidskzklady. Zvlt dleit jsou, pokud analyzujeme lidi z jinho konce svta; kdy pijde doordinace Ind nebo Australan a my jsme se dosud zabvali pouze vlastnmi mty, nepoda senm vi nmu vybudovat lidsk most. Pokud vak analytik zn zkladn lidsk struktury,me k nmu lpe najt vztah. etla jsem o misioni z ostrov v jinch moch, kter kal,e nejjednodu zpsob, jak nalzt vztah k mstnm lidem, je vyprvt jim pohdky. Je to e,v n si vichni rozumj. Kdyby vyprvl njak velk mtus, bylo by to obtnj.

Zkladn materil mus pout vjednoduch form, kter vyjaduje nejobecnj a souasnnejhlub lidsk struktury. Pohdka stoj mimo kulturn a rasov rozdly; proto me taksnadno putovat. e pohdek se tedy jev jako mezinrodn jazyk celho lidstva - vech dob,ras i kultur.

Gilbert Durand a C. G. Jung dospli pravdpodobn nezvisle na sob k zvru, enejarchaitj formou archetypu je rituln gesto.

Ve sv knize Primitive Culture (Primitivn kultura) se ji Tylor pokouel vyut svanimistick teorie, aby odvodil pohdky z ritulu. Tvrdil, e bychom je nemli pojmat jen

jako zbytky zal vry, ale e jsou vlastn zbytkem starho ritulu: ritul zemel, ale jehopbh peil ve form pohdky. Podle mho mnn nen zkladem ani tak ritul jako spe

archetypov zitek. Rituly jsou vak tak prastar, e se meme jen dohadovat, jak asivznikly. Nejlep pklady toho, jak mohly vzniknout rituly, jsem nala ve dvou nsledujcch


12/97

pbzch. Prvn se nalz v autobiografii ernho Losa, amana indinskho kmene SiouxOglal (Black Elk, Ich rufe mein Volk. Olten, Walter, 7. vyd.):

Kdy byl jako chlapec tce nemocen a leel tm v kmatu, ml ern Los vizi i zjeven,v nm byl piveden do nebe, kde k nmu ze ty svtovch stran pila spousta kon a kde

pak obdrel duchy svch praotc a livou bylinu pro svj nrod. Chlapec byl touto vizhluboce otesen a nechal si ji pro sebe, jako by to udlal kad normln lovk. Pozdji sevak u nj rozvinula akutn fobie z bouek, take se tsl strachy, i kdy se na obzoru objevil

jen mal mrek. To jej pimlo, aby vyhledal amana, kter mu ekl, e je nemocn proto, esi vizi nechal pro sebe a nepodlil se o ni se svm kmenem. aman ernmu Losovi ekl:Synove, u vm, kde je chyba! Mus udlat to, co po tob chtl hnd k ve tv vizi.Mus tu vizi pedvst svmu lidu na zemi. Mus lidem pedevm ukzat kosk tanec, pakt strach opust. Kdy to vak neudl, pihod se ti nco velice zlho. A tak ern Los,

jemu bylo tehdy sedmnct, sehnal se svm otcem a matkou a nkolika dalmi leny kmenepesn poet kon - urit poet blch, urit poet ernch, urit poet ervenohndch,urit poet plavch a jednoho hndka, na nm ml jet on sm. ern Los se nauil psn,kter slyel bhem svho zitku. Kdy svou vizi pedvedl, na cel kmen to hlubocezapsobilo; jej inek byl dokonce liv, take slep vidli, ochrnut chodili a byly vylenydal psychogenn nemoci. Kmen se rozhodl vizi pedvst znovu a j jsem pesvdena o tom,e by se z vize vyvinul ritul, kdyby kmen nebyl krtce pot tm zcela znien blochy.V tto zprv jsme sami zaili, jak me vzniknout ritul.

Dal nznak pvodu ritulu jsem nala v eskymckm vyprvn Orl dar, kter uvd KnutRassmussen (Die Gabe des Adlers. Frankfurt 1923). Nkter polrn arktick kmeny slavsvtek orla. Vylou posly, kte si na hole nalep pera, aby pozvali k oslav velkho svtkuostatn kmeny. Hostitel vybuduj jako shromadit velk igl, nkdy velk devn dm.Jednou do roka sem pijedou lid na psch speench. V hale je vycpan orel a vichni

ptomn tan, vyprvj pbhy, vymuj si eny a obchoduj. Svtek orla pedstavuje

velk, napl nboensk a napl svtsk setkn vech kmen. Toto je pvodn pbh onohosvtku:

Osaml lovec kdysi zastelil obzvlt krsnho orla. Vzal jej - patrn s velikm pocitemviny - dom a vycpal ho. as od asu ml pocit, e by mu ml pinst malou ob - njak

jdlo. Jednou se dostal pi lovu do snhov boue. Schoulil se k zemi a najednou ped sebouspatil dva mue s holemi, na nich byla nalepena pera. Mui na sob mli zvec masky a

poruili mu, aby el s nimi apospil si. A tak se v t snhov boui zvedl, mui li velmirychle a on na pokraji vyerpn s nimi. Pak zahldl v mlze vesnici, z n byl slyet neznmduniv zvuk. Zeptal se, co to buen znamen, a jeden z mu smutn odpovdl: To jetlukot mateskho srdce. Vzali ho do vesnice a pivedli ke vzneen en v ernm. V tu

chvli poznal, e to je matka orla, kterho zastelil. Orl matka mu ekla, e se kjejmu synovichov velmi hezky, a protoe mu prokzal est, peje si, aby v tom pokraoval. Dle ekla, eby mu rda ukzala cel svj nrod (vichni lid byli ve skutenosti orlov, kte na sebedoasn vzali lidskou podobu), jen mu pedvede svtek orla. Lovec si ml slavnost dobezapamatovat, aby byl schopen po nvratu ve povdt svmu kmeni. Orl matka si pla, abylovcv kmen slavil tuto slavnost kad rok. Kdy nrod orl pedvedl svoji slavnost, vechnov okamiku zmizelo a lovec se opt ocitl ve snhov boui, byl jako ommen a napl zmrzl.Dovlekl se zpt do sv vsi, shromdil mue a ve jim vydil. k se, e od t doby sesvtek orla slav tmto pesn pedepsanm zpsobem. Lovec byl zjevn na pokraji zmrznuta ve stavu hlubokho bezvdom proil to, co bychom nazvali archetypovou viz. Kdy venhle zmizelo a on opt piel k sob, spatil vedle sebe ve snhu zvec stopy - posledn

stopy posl. Zde opt vidte, e ritul vznikl podobn jako v ppad ernho Losa - skrze


13/97

individuln archetypov zitek. Pi dostaten silnm inku archetypovho zitkuvznikne poteba it jej dle a nenechvat si ho pro sebe.

Pi analze jsem v menm rozmru narazila na nco podobnho, kdy analyzand neboanalyzandka mli archetypov zitek a nechali si ho pro sebe. Je to pirozen reakce, protoezitek je osobn tajemstv a lovk nechce, aby s nm ostatn nakldali opovrliv. Pot vak

pily dal sny, kter naznaovaly, e by se ml jedinec tchto vnitnch viz ujmout,vypovdt je sv en nebo manelovi a ci: Ml jsem tento zitek a musm mu zstatvrn. Musm ti o nm povdt, protoe jinak bys nepochopila m chovn. Musm bt ttovizi vrn a jednat podle n. V manelstv nememe najednou zmnit sv chovn, ani tovysvtlme. Jindy je teba vizi sdlit irmu okol, nkdy dokonce i skupin, jak se to staloernmu Losovi. Z obou tchto pbh vyvozuji, jak lze ritul pravdpodobn vysvtlit. Naeskymckm pbhu vidme, e zkladem ritulu je vpd archetypovho svta dokolektivnho vdom a e prostednkem tohoto vpdu je jedinec. Nejdve m zitek jednaosoba a ta pak sdl svou vizi nkomu dalmu. Ji existujc ritul mohou pozdji pozmnitdrobn prlomy nevdom i sny. U australskch primitiv petrvv ji po ticet let proslulritul zvan Kunapipi. Pan Berndtov, zaslouil etnoloka, sbrala sny, kter se k tomutoritulu vztahuj. Australt domorodci kaj, e se jim o ritulu zd, a pan Berndtov ve svknize Kunapipi uvd vechny sny, kter zpsobily jakkoli zmny ritulu nebo vedly teba iknepatrnm dodatkm. Sen je vdy vyprvn kmeni, a pokud se zmna jev jako vhodn,

pipoj se k ritulu. Pi analzch katolk jsem zpozorovala, e tot funguje v uritmohledu i u nich. Vzpomnm si na jednu eholnici, kter se zdlo o mi: cel bohosluba

probhala normln a po sanctus, ale po zazvonn zvonk byla me peruena. V tomtonejposvtnjm okamiku me, ve chvli promovn, vystoupil na kazatelnu biskup a

proslovil krtk, prozaick a stzliv vklad o tom, co znamen, e se Bh stal lovkem.Potom me pokraovala. Jako by nevdom tto eholnice chtlo upozornit na to, e se cosiz pochopen tohoto tajemstv vytratilo.

Za zmnku zejm stoj jet jeden druh archetypovho pbhu. Studujete-li svtovpohdky, zjiujete, e urit etnick skupiny nazvaj pohdkou prakticky vhradn pbhyo zvatech - spoustu takovch pbh najdete dokonce i ve sbrce brat Grimm. Podleknihy L. van der Posta Das Herz des kleinen Jgers (Srdce malho lovce) tvo pbhy ozvatech pes osmdest procent vyprvn kovk. Slovo zve nen v tto souvislosti

pli pilhav, protoe jak kad v, i kdy jde o postavy zvat, jedn se souasn oantropomorfn bytosti. Vjdru kovckch historek je t mylenka jako v pbhu o svtkuorla, kde se orli stanou lidmi a za dv minuty jsou z nich opt orli. Kovci nkdy dokoncekaj: Hyena - byl to samozejm lovk- ekla sv en... asto se to sice vslovnnek, ale hyena v pbhu nap. vezme luk nebo udl lo atd. Tyto postavy jsou lid vezvec nebo zvata v lidsk podob; nejsou tm, co bychom my dnes nazvali zvaty.

Antropologov se dohaduj o tom, zda pbhy vyprv o lidech pevleench za zvata, neboo zvatech pevleench za lidi. Ale podle mho mnn to nem smysl - jsou prost tm, m

jsou! Jsou to zvata i lid a dn primitiv by si tm hlavu nelmal; nen v tom dn rozpor.Z naeho hlediska to jsou symbolick zvata, protoe my rozliujeme jinak: kme, e zve

je tu nositelem projekc lidskch psychickch faktor. Dokud jet trv archaick identita adokud jste sv projekce nesthli zpt, je zve i to, co jste do nj promtli, identick; jsou

jedno a tot. Hezky je to vidt v pbzch o zvatech, kter zobrazuj archetypov lidsksklony. Tato zvata jsou lidsk, protoe ve skutenosti nezobrazuj instinkty zvat, ale naezvec instinkty, a v tomto smyslu jsou skuten antropomorfn. ekneme-li napklad, etygr vjednom pbhu znzoruje chamtivost, neznzoruje chamtivost skutenho tygra, ale

nai vlastn tyg chamtivost. Kdy jsme chamtiv jako tygr, zd se nm o tygrovi. Je tedy eo antropomorfnm tygrovi. Takov pbhy o zvatech jsou velmi ast a existuje ada vdc,


14/97

kte tvrd, e se jedn o nejstar typ mytologickho pbhu. Jsem ve velkm pokuen vit,e jedny z nejstarch a nejzkladnjch forem archetypovch pbh maj prv tuto

podobu - jsou o antropoidnch zvecch bytostech, kde nap. lika hovo s my a zajcs kokou.

Jeliko se o mn v, e se zajmm o pohdky, v rodinch po mn asto chtj, abych je dtemvyprvla. Pi t pleitosti jsem si vimla, e dti dvaj v uritm vku pednost pbhm ozvatech. Zane-li se spbhy o princch a princeznch, kter odnesl ert, zeptaj se: Co jeto ert? atd. Potebuj to podn vysvtlit. Ale kdy eknete: Pes ekl koce, - poslouchajvelmi napjat. Zd se tedy, e se jedn o zkladn materil, nejhlub a nejstar formuvyprvn.


15/97

kapitola ii.

Praktick postupDalm problmem je metoda interpretace pohdek. Jde o to, jak se piblit smyslu pohdky,nebo spe jak mu nadbhnout - skuten to vypad, jako bychom li na lov jelena, kterho

jen tak nezaskote. A pro interpretujeme? Vdci a specialist na mytologii toti maj stlenmitky proti junginm, nebo, jak kaj, mtus hovo sm za sebe. Co mtus k, je teba

jen rozlutit, a ktomu dnou psychologickou interpretaci nepotebujeme, protoe ta do mtuvn nco, co v nm nen - mtus je se vemi svmi detaily a amplifikacemi zcela jasn smo sob. Zd se mi, e je to jen polovin pravda. Toto tvrzen jist plat ve stejnm smyslu,

jako kdy Jung kal, e nejlepm vysvtlenm snu je samotn sen. To znamen, einterpretace snu je vdy mn dobr ne sen samotn. Sen je nejlepm monm vrazem

vnitn skutenosti a prv tak lze ci, e pohdka a mtus jsou nejlepm monmvyjdenm toho, co chtj ci. V tomto smyslu maj pravdu ti, kdo odmtaj jakoukoliinterpretaci a tvrd, e sta mtus sm o sob. Interpretace je zatemnnm pvodnho svtla,kter v mtu z. Kdy vm vak nkdo cel rozilen vyprv ndhern sen a vy zstaneteodtait se slovy: Ano, to byl v sen!, pravdpodobn vm ekne: Ale j bych rd vdl,co to znamen! Pak mete odpovdt: Tak se na ten sen podvejte! k vm vechno, come. On sm je svou vlastn nejlep monou interpretac. M to jist sv vhody, neboten lovk pak me jt dom a dl o tom snu pemlet. Teba nhle zaije osvcen. A tento

proces, kdy teme svj kmen Churinga - to znamen, e zachzme se snem tak, jakbychom se chovali ke kameni Churinga nebo k talismanu, m-li nm dt svou slu - nerunikdo tet, kdo by se postavil mezi sncho a jeho sen.

Na druh stran vak tato metoda mnohdy nesta, protoe tomu nejasnjmu anejkrsnjmu snovmu poselstv asto nerozumme. Snc lovk je pak jako nkdo, kdovlastn nesmrn vysok bankovn konto, a nic o nm nev, protoe ztratil kl od sejfu neboztratil slo konta. Co je mu to pak platn? Je jist pravda, e mme bt taktn, e mmedoufat a vykvat, zda sen nevystav vlastn most k vdom toho, komu se zdl. Zane-li tento

proces sm od sebe, je jist prav. Na lovka m navc daleko vt vliv to, na co u svchsn pijde sm, ne nabdka teba i dobr interpretace. Velmi asto vak pijdou milionyvbance nazmar a lid zstanou chud. A je tu jet dal dvod, pro je nutno interpretovat:lid maj tendenci interpretovat vlastn sny a mty ve smyslu svch vdomch domnnek.

Nap. mysliv typ bude mt samozejm sklon dojt k njakm filozofickm mylenkm, u

nich m pocit, e je sen obsahuje, a snadno pehldne emocionln poselstv a citovokolnosti. Znala jsem tak lidi, byli to hlavn mui, kte polapeni nladou sv animy promtlido snu svou vlastn nladu a vidli jen jeho negativn aspekty.

Potom je vyklada sn uiten, nebo ekne: Jist, jen se na to podvejte! Sen sice zandost patn, ale rozuzlen je velmi dobr. Nepochybn k, e jste dosud hlupk nebo naplslep, ale k tak, e je tu pro vs skryt njak poklad. Interpretace je pak o trochuobjektivnj ne vlastn vklad. Sen nebo pbh se tak nestanou pouhou soust dosavadntendence vdom. Proto m v analze interpretace sv msto. Jak jsem ji naznaila,interpretace je umn i emeslo a lze se j nauit jen cvienm a zkuenost. Existuje vaknkolik pravidel, kter vs mohou vst.

Stejn jako sen rozdlujeme i archetypov pbh na rzn aspekty. Zanme s expozic(mstem a asem). V pohdce jsou msto a as vdy zejm, protoe pohdky asto zanaj


16/97

Byl jednou jeden... nebo njak podobn. To znamen, e mstem pbhu je ono kdesikolektivnho nevdom, jemu chyb prostor a as. Napklad:

Daleko, a na samm konci svta, za sedmi sty horami, byl jednou jeden krl...

Na konci svta, kde je svt zatluen prkny...

Za as, kdy jet Pnbh putoval po zemi... Existuje spousta poetickch zpsob, jakvyjdit ono kdesi, ono byl jednou jeden, to, co podle Mircey Eliadeho nazv vtinamytolog illud tempus, bezas vnost, nyn a po vechny asy. Pot bvaj pedstavenydramatis personae (zastnn osoby).

Doporuuji sest poet osob na zatku a na konci pbhu. Zan-li pohdka slovy Krlml ti syny..., vimneme si, e jsou zde tyi osoby, ale chyb matka. Pbh mon skon s

jednm z onch syn, s jeho nevstou, dle s nevstou jeho bratra a njakou dal nevstou -co znamen, e tu budou opt tyi osoby, ale v jinm seskupen. Jestlie jsme na zatku

pbhu vidli, e chyb matka, a na konci ji jsou eny ti, meme tuit, e se cel vyprvnzabv osvobozenm enskho principu, jako je tomu v jednom zpbh, kter uvedu

pozdji jako nzorn pklady.Dal fz pohdkovho pbhu je expozice neboli potek problmu. Setkme se s nmnapklad v postav starho krle, jen je nemocen, nebo krle, kter zjiuje, e mu je kadounoc ze stromu ukradeno zlat jablko nebo e jeho k nem hbata nebo e je jeho enanemocn, a nkdo ekne, e potebuje ivou vodu. Na zatku pbhu se vdy vyno njak

pot, protoe jinak by to nebyl dn pbh. Urete tedy, jak nejlpe dovedete, o co v ttopoti psychologicky jde, a pokuste se to pochopit.

Potom pijde peripetie, kter me bt bu krtk, nebo dlouh - pijdou vky a hloubkypbhu. Pbh me pokraovat na mnoha strnkch, protoe tchto peripeti me bthodn; nebo m teba jen jednu a pak se dospje obvykle kvyvrcholen, k rozhodujcmu

bodu, kde se vechno vyvine bu v tragdii, nebo to dobe dopadne. Napt zde vrchol.Pot nsleduje, a na nkolik mlo vjimek, lysis - vyvrcholen - nebo nkdy katastrofa.Meme tak hovoit o pozitivn nebo negativn lysis, o konenm vsledku, kter spov

bu v tom, e princ dostane sv dve, vezmou se a jsou navdy astni, nebo vichnispadnou do moe, zmiz a u o nich nikdy nikdo neusly (piem posledn varianta je bu

pozitivn, nebo negativn, podle toho, jak to bereme). V nkterch velmi primitivnchpohdkch nen ani lysis ani katastrofa, ale pbhy se prost jakoby vsknou do psku. Nhlezhloupnou a doznj, jako by o n jejich vyprav nhle ztratil zjem a usnul.

Lysis me mt tak nkdy dvojit konec, nco, co u sg nebo jinho mytickho materilunenajdeme: je to astn konec, za nm nsleduje negativn poznmka vyprave. Napklad:

A pak se vzali a byla velk svatba. Mli tam pivo, vno a podn kus masa, ale kdy jsemdo kuchyn zael, abych si ho kousek vzal, kucha mn do zadnice nakopal a j jsem se

propadl a sem, abych vm ten pbh vyprvl. Rusov sv pohdky nkdy zakonuj:

Vzali se a byli velice astni. Vypili hodn piva a vna, a mn jen po brad teklo, ale do stnenateklo. Anebo jak kaj nkte Cikni: Vzali se a byli astn a bohat a do smrti, alemy uboci tady stojme, teseme se a hlady bychom cucali vlastn zuby! - A pak chods kloboukem dokola a vybraj. Takov strofa na konci pohdky pedstavuje rite de sortie(vstupn ritul), protoe pohdka lovka odnese daleko, do dtskho snovho svtakolektivnho nevdom, kde nesmme zstat. Pedstavte si, e ijete na statku, prodlvtevpohdkov nlad, a najednou muste do kuchyn mt ndob. Pokud se sami nekopnete,

abyste se zpbhu vyprostili, urit splte peeni, protoe jste mylenkami stle u prince aprincezny. A tak se mus na konci pbhu zdraznit: Ano, je to pohdkov svt, ale zde je


17/97

hok realita. Musme se vrtit ke sv kadodenn prci, nesmme bt duchem neptomni ajen si lmat hlavu pbhem. Z pohdkovho svta musme bt zase vyvedeni nazpt. Potudobecn metoda, kter nm umon, abychom si prohldli strukturu a uspodali materil; jaku jsme ekli, mli bychom pedevm spotat postavy a vimnout si jak symboliky sel, takrole, kterou hraje.

Nkdy se vydvm i jinou cestou, ale ta nen mon u vech pbh. Tak napklad ruskpbh, kde m car ti syny, meme zobrazit tak, jak to ukazuji na str. 34:

Na potku je kvaternita, v n chyb matka, a tvrt v systmu - hrdina - odchz do jinhosvta (ekli bychom do nevdom), kde jsou ti jeibaby (baby Jagy) a princezna Marie,kterou princ zskv. Hrdina nakonec Marii osvobod, vezmou se a narod se dva synov.Existuje tedy ist musk a ist ensk kvaternita a na zvr (uprosted) mme kvaternitusmenou, kter se skld ze t mu a jedn eny. Toto schma se ned vytvoit u vech

pohdek, take se do nj nepokouejme pbhy napchovat, pokud se samo nenabz. Existujevak spousta pbh, kter jsou strukturovny prv takto. Pokud ne, pak i to je velmi

poun, nebo i nedostatek struktury je vmluvn, stejn jako nepravideln struktura ve vd.

Kpravidelnm jevm pat i vjimka, jenom je teba objasnit pro.Vrame se opt k pravidlm. Chopme se jednodue prvnho symbolu. eknme, e byl jedenstar krl, kter byl nemocn, protoe poteboval ivou vodu, nebo e njak matka mlaneposlunou dceru. Nyn musme tento symbol amplifikovat, co znamen, e si musme

prohldnout vechny motivov paralely, kter lze najt. km vechny, protoe ze zatkujich asi moc nenajdete - a jich budete mt piblin dva tisce, mete pestat! V ruskpohdce abka carevna se napklad na zatku setkme se starm carem a jeho temi syny.Nejmlad syn je prosek- hrdina celho pbhu. Carovo jednn jsem pirovnala khlavnfunkci a synovo ke tvrt, ale je to sporn.

V tto pohdce nelze tento zvr dokzat, protoe car nen v zvru ani vyazen, ani svho

syna neporaz. Kdy vak vezmete v vahu vechny ostatn paraleln pbhy, je zcela jasn,e car reprezentuje vyerpanou hlavn funkci a tet syn je tm, kdo pin obnovu - tzn.funkc mncennou.

Dve ne vyslovme jakkoli zvry, musme si projt srovnvac materil. Musme se ptt,zda se tento motiv vyskytuje i v jinch pohdkch a jak se tam projevuje - jedin kdyvezmete v vahu jejich prez, bude mt vae interpretace relativn jist zklad. Napklad semete setkat s pohdkou, ve kter je bl holubice vylena jako patn. A tak si eknete, blholubice reprezentuje jeibabu nebo arodje. Jist, v tomto pbhu to tak mon je, ale kdysi projdete, co bn znamen bl holubice, budete pekvapeni. V kesansk tradici

pedstavuje zpravidla Ducha svatho a vpohdkch obvykle symbolizuje milujc enu,

podobnou Venui. A tak se muste ptt, pro se vjednom konkrtnm pbhu projevujenegativn to, co obyejn bv symbolem pro pozitivn eros. Obraz pak ve vs vyvol zcelajin dojem ne vppad, kdy si nedte tu nmahu a jin pbhy si neprohldnete. eknme,e jste lka, provdte svou prvn pitvu, najdete slep stevo na lev stran a nevte zesrovnvac anatomie, e slep stevo pat normln napravo. Podobn je tomu spohdkou:Muste znt prmrnou situaci, a prv proto potebujete srovnvac materil, kter umon

poznat srovnatelnou strukturu vech symbol. Dky takovmu zzem lpe porozumtezvltnostem a jenom tak mete pln pochopit vjimku. Amplifikace pedstavuje rozen

pohledu dky mnostv paralel. Kdy shromdte paralely, mete pejt kdalmu motivu, atak propracujete cel pbh.

Nyn nutn nsleduj dal dva kroky, nebo musme rozvinout kontext pbhu. eknme, ev pohdce vystupuje my a e jste ji amplifikovali - vidte nicmn, e se ta my chovuritm zpsobem. etli jste napklad, e myi pedstavuj nkdy due mrtvch, jindy


18/97

jeibab, e jsou to blova zvata, e jsou to zvata Apollonova vjeho zimnm aspektu, ejsou nositeli moru a e to jsou tak zvata due, protoe kdy nkdo zeme, zjeho mrtvolyvyjde my nebo se sm objev vpodob myi atd. Podvte se tedy na my ve svm pbhu -nkter myi ve vaich amplifikacch se kmyi vpbhu hod a objasuj ji, ale jin nikoli.Co tedy udlte? J v takovm ppad vezmu nejprve v vahu ty aspekty, kter my

zpbhu vysvtluj, ovem ostatn aspekty myi si ponechm v zloze nebo v poznmce podarou. Nkdy se toti stane, e se v pbhu pozdji vyno jin konstelace a s n i jin aspektyobrazu. eknme, e mte ve sv pohdce jednu my, kter vystupuje pozitivn, a dnjeibab my kolem nebh. Pozdji se vak v pbhu me objevit nco s jeibabou, a taksi eknete: Aha! Mezi obma obrazy je urit spojen! Je tedy dobe vdt, e mezi obrazymyi a jeibaby je jist spojen.

Nsleduje dal podstatn krok, a sice samotn interpretace, to jest loha peloitamplifikovan pbh do psychologickho jazyka. Nebezpe spov v tom, e lovk setrvv napl mystickm zpsobu vyjadovn a mluv pak teba o straliv matce, kterou hrdina

peme. Vpov je sprvn jen tehdy, ekneme-li nap.: Setrvanost nevdom bylapekonna impulzem smujcm k vy rovni uvdomn. To znamen, e musme uvatpsn psychologick jazyk. Teprve pak vme, co je to interpretace.

Jste-li nyn kriticky naladni, eknete si: Dobe, ale pak prost nahrazujeme jeden mtusjinm - tm svm, eknme jungovskm. Na to se d odpovdt pouze: Ano, to skutendlme, ale vdom. Vme o tom a vme tak velice dobe, e pokud bude nkdo za dv stlet st nae interpretace, mon si ekne: Nen to komick? Peloili pohdkov mtus do

jungovsk psychologie a mysleli si, e je to ono! Ale my vme, e je to... Dod pak novouinterpretaci a nae bude povaovna za zastaralou - stane se z n jen dokreslen toho, jak ses takovm materilem zachzelo v urit dob. Jsme si tto monosti vdomi a vme, e naeinterpretace jsou relativn, e nejsou absolutn pravdiv. My vak interpretujeme ze stejnhodvodu, z jakho byly vyprvny pohdky a mty: kvli oivujcmu inku. Interpretace,

stejn jako vyprvn pohdek a mt, nm toti psob uspokojen a smiuj ns s namvlastnm nevdomm instinktivnm zkladem. Psychologick interpretace pedstavuje nzpsob, jak vyprvt pbhy. Mme toti stle tyt poteby a toume po obnoven, ktervychz z pochopen archetypovch obraz. Vme ovem velmi dobe, e jde jen o n mtus.Vysvtlujeme X pomoc Y, protoe se nm zd, e Y do toho dobe zapad. Jednoho dne utomu tak nebude a bude poteba nov vysvtlen Z. Nemli bychom proto nikdy prezentovatsvou interpretaci spodtnem to je ono. Byl by to podvod. Meme jen ci psychologickm

jazykem, co pravdpodobn mtus pedstavuje, a pak jej v tto psychologick formmodernizovat. Kritrium interpretace je stle tot: je uspokojiv a zapad do mho ivota ido ivota jinch lid? Souhlas s n i m vlastn sny? Kdy vytvm njakou interpretaci,dvm stle pozor na sv sny, abych vidla, jestli jsou s n v souladu. Pokud ano, vm, einterpretace odpovd alespo mm monostem - e jsem materil interpretovala uspokojivve vztahu ke sv vlastn povaze. Pokud mi psych neekne: Je to v podku, ale jet jsineodpovdla na toto!, vm, e nemusm pokraovat. Pbh sice jet me skrvat dalodhalen, ale j jsem doshla svch hranic a nemohu pekroit sama sebe. Pokud jsem sndlato, co jsem s to strvit, mohu spokojen odpovat. Potravy je tu sice jet vce, ale

psychicky ji ji nemohu strvit.

Pokud jsem vyprvn nepochopila vbec nebo jsem ho pochopila nedostaten, vdy sedostav sny. Vezmte si njakou pohdku, zkuste to s n a uvidte. Jet jsem nepoznalanikoho, kdo interpretoval pohdku sjistm nadenm, ani by na ni souasn nezareagovalo

jeho nevdom. Nevdom se z jakhosi dvodu o interpretaci pohdek velice zajm. Lze ci,

e vykldn pohdek na n obvykle psob povzbudiv, a kdy se dostanete opravdu na


19/97

scest, nevdom svm vlastnm zpsobem zareaguje. Spolhm se na n. Neznm niclepho.

Absolutn prkazn kritrium naich interpretac nemme, take snad nejlep je ci, e minterpretace uspokojuje, e jsem dky n zdrav a astn, a pokud m nevdom nem cododat, udlala jsem ve, co jsem mohla. Nikdy to vak nen posledn slovo.


20/97

Kapitola iii.

Klasick promna krle

Nyn meme pejt k praktitjm problmm interpretace. Z didaktickch dvod jsemvybrala kinterpretaci velmi jednoduchou pohdku brat Grimm, a to nikoli proto, aby tovypadalo oslniv nebo zajmav, ale prost proto, abych vm nzorn ukzala metoduinterpretace. Pokusm se vm ukzat, jak muste postupovat, abyste se doptrali smyslu

pbhu. Pohdka zn takto:

Ti pera

Byl jednou jeden krl a ten ml ti syny. Dva byli chyt, ale ten tet moc nemluvil, bylhloup a kali mu Prosek. Krl byl star a slab, pomlel na smrt a nevdl, kter zjehosyn by ml zddit krlovstv. A tak jim ekl, aby li do svta a e ten, kter mu pinesenejkrsnj koberec, bude po jeho smrti krlem. Aby pedeel svrm, vyel krl ped zmek,vzal ti prka, foukl do nich a ekl: Pjdete tam, kam prka polet. Jedno prko letlo navchod, druh na zpad, ale tet spadlo ji po nkolika metrech na zem. A tak el jedenzbratr napravo, druh nalevo a Proskovi se vysmvali, e mus zstat tam, kam spadlotet prko.

Prosek se posadil na zem a velice zesmutnl. Nhle si vak viml, e hned vedle prka jsouv zemi padac dvee. Zvedl je, pod nimi nael schody, a tak sestoupil do hloubi zem. Pochvli piel k jinm dvem, zaklepal na n a zevnit uslyel:

Panenka zelen,

vrsit kolena,arodjky psekbh sem a tam,kdo je venku, a se rychle podvm.

Dvee se otevely a Prosek uvidl, e uvnit sed obludn, tlust ropucha a kolem nv kruhu mal ropuchy. Tlust ropucha se Proska zeptala, co chce, a on odpovdl, e byrd ten nejjemnj a nejkrsnj koberec. Ropucha zavolala mladou ropuchu a ekla:

Panenka zelen,vrsit kolena,scvrkl pseksem a tam hon arodjnici,

pines mi tu velkou krabici.Mlad ropucha pinesla velkou krabici, velk ropucha ji otevela a podala z n Proskovindhern koberec - byl tak krsn a jemn, e by jej nesvedl utkat nikdo na zemi. Prosek

podkoval a vydal se na zpten cestu.

Druz dva brati pokldali svho nejmladho bratra za pli hloupho, ne aby dokzalnjak koberec obstarat, a tak koupili kus drsnho lnnho pltna, kter na sob mla prvn

pasaka ovc, kterou potkali, a vrtili se s nm ke krli. Ve stejn dob dorazil domProsek se svm krsnm kobercem, a kdy ho krl uvidl, ekl: Podle prva patkrlovstv nejmladmu. Druz dva brati vak nenechali svho otce na pokoji, kali, eProsek pece neme zddit krlovstv kvli sv hlouposti, a prosili o dal kol.

Dobr tedy, ekl krl, kdo pinese nejkrsnj prsten, ten dostane krlovstv. Zopakovalstejn ritul se temi prky a zase li oba star na vchod a na zpad a Proskovo pero opt


21/97

spadlo na zem hned vedle padacch dve. Opt sestoupil dol za tlustou ropuchou a ekl j, eby chtl ten nejkrsnj prsten. Dala znovu pinst velkou krabici a podala mu z n prsten,kter se tpytil drahmi kameny a byl tak krsn, e by jej nesvedl dn zlatnk na zemi. Obastar brati se opt smli Proskovi, kter chtl tak hledat zlat prsten, a vbec senenamhali - jen vyrazili hebky ze starho kola od vozu a obru pinesli krli. Kdy

Prosek ukzal svj zlat prsten, krl opt prohlsil, e krlovstv pat jemu. Oba starbrati vak suovali krle tak dlouho, a vyhlsil tet zkouku a ekl, e krlovstv dostaneten, kdo pivede dom nejkrsnj enu. Opt foukl do vzduchu ti prka a ta letla stejn

jako pedtm. Prosek tedy el za tlustou ropuchou a ekl, e m pivst dom nejkrsnjenu. Ach, ekla ropucha, nejkrsnj ena sice nen po ruce hned, ale m ji mt. Dalamu vydlabanou mrkev, ped kterou byly zapaeny ti pry my. Prosek se smutn zeptal:Co si s tm ponu? Ropucha odpovdla, aby si vzal jednu zjejch malch abek a posadil

ji do koru. A tak si vzal z kruhu kolem ropuchy namtkou jednu abku a posadil ji dovydlaban mrkve. Jen se posadila, promnila se v ndhernou dvku, mrkev v kor a est myv kon. Prosek dvku polbil, speen se rozjelo a pivezlo je ke krli. Proskovi brati,kte se vbec nenamhali najt hezk eny, se vrtili sprvnmi selkami, kter na cest potkali.

Kdy je krl vechny uvidl, ekl: Krlovstv pat po m smrti nejmladmu. Oba brati sevak dali do hlasitho kiku a dali krle, aby dostal pednost ten, jeho ena proskokruhem, kter visel uprosted mstnosti. Domnvali se toti, e selky budou mt dost sil, abyto dokzaly, ale kehk dvka si pivod smrt. Star krl s tm souhlasil a ob selky kruhemsice proskoily, ale byly tak neikovn, e spadly a zlmaly si tlust ruce a nohy. Krsndvka, kterou si pivedl Prosek, pak proskoila kruhem lehce jako srnka - a bylo ponmitkch. Prosek dostal korunu a panoval dlouho a moude.

V tomto jednoduchm klasickm pbhu pravdpodobn rozpoznte adu znmch motiv.Bolte a Polivka (Anmerkungen zu den Kinder-und Hausmrchen der Brder Grimm, sv. II, s.30) kaj, e pohdku nalezli Grimmov roku 1819 a e existuje i jin verze (z Hesenska),

v n jsou drobn zmny. Nechci opakovat cel pbh, ale v tto druh verzi je msto kobercepltno, a kdy Prosek sestupuje do zem, nesetk se tam s ropuchami, ale s krsnoudvkou, kter tk pltno - nejedn se tedy o stejn problm. I dvka mu d pltno a jakmilevyjde na povrch zem, promn se v bu. To znamen, e pod zem se Proskovi zjevila

jako krsn ena, ale jen co se knmu pipoj na zemi, zmn se v bu. Kdy ba pijedev koe na krlovsk dvr, zvol:

Polib m a pono se. Ponoit se znamen meditaci. Prosek se tedy m ponoit domeditace, do sebe samho - co je vzva od by v pohdce velice nezvykl. ba to opakujetikrt, take ji Prosek vezme a sko s n do vody, protoe tomu rozuml tak, e se mdoslova ponoit do vody. Jakmile vak bu polb a sko s n do vody, promn se baopt v krsnou enu. Existuj jet dal, hesensk varianty pohdky, kde jsou ti peranahrazena temi jablky, kter se kutlej do rznch smr, a znme tak francouzskvarianty, kde jedin promna spov v tom, e se ropucha promn v koku. Nechci zdeuvdt vechny verze, uvdm jen ty nejastj. Motiv per bv tak asto nahrazen py,kter otec vystel do t smr. A nevsta je pak bu ropucha, ba, bl koka, opice,

jetrka, panenka, potkan, elva, punocha nebo hopsajc non epeek(nemus se tedyjednat ani o iv stvoen).

Na zvr vech tchto variant - mezi nimi jsou nejzajmavj varianty rusk - uvemekrtkou poznmku, e fouknut do pera (za elem udn smru) byl zvyk, kter byl obecnrozen ve stedovku v mnoha zemch. Kdy nkdo nevdl, kudy se vydat, kdy nakiovatce nevdl, jak dl, nebo neml dn urit pln, vzal obvykle prko, foukl do nj a

el tm smrem, kam jej odnesl vtr. Bylo to velice rozen orkulum, jm se lid mohlidit. Tuto praxi uvd ada stedovkch pbh a existuje dokonce i lidov ren: Pjdu,


22/97

kam m prko zanese. V severnch zemch a v nkterch ruskch a italskch verzch najdememsto per, p nebo kutlejcch se jablek kuliky nebo me.

Zanme nyn s interpretac u prvnch vt pohdky. Nae expozice vypad takto: Byl jednoujeden krl, kter ml ti syny. Dva byli inteligentn, tet hloup a star krl nevdl, komusvit sv krlovstv. To vytv psychologickou vodn situaci. Posledn vta pojmenovv

problm, kter je spojen s tm, kdo m zddit krlovstv.

vodn situace s krlem a jeho temi syny je velice ast. V samotn grimmovsk sbrce,kter zahrnuje jen zlomek vech existujcch monost, je alespo padest a edest pbh,na jejich potku stoj krl a jeho ti synov. Nen to normln rodina, protoe v n nenmatka ani sestra, poten skupina osob je ist musk. ensk prvek, kter v pln rodinoekvme, zde nen zastoupen. Hlavn dj pojednv o tom, jak najt sprvnou enu - na tomzvis osud krlovstv. Hrdina dle nevykon dn mun iny. Nen to hrdina vpravmslova smyslu. Celou dobu mu pomh ensk prvek, kter za nj cel problm vye avykon vechny potebn iny, napklad utk koberec a prosko kruhem. Pbh konsvatbou, vyvenm sjednocenm muskch a enskch prvk. Obecn struktura tedy

poukazuje na problm, kdy je dominantn musk postoj, na situaci, kde chyb ensk prvek.Pbh nm vyprv, jak se onen ensk prvek opt vyno a ustanov.

Nejdve se musme zabvat symbolikou krle. Rozshlou studii o krli v alchymii najdetev Jungov Mysteriu Coniunctionis; v oddle nazvanm Rex a Regina Jung pin mnostvmaterilu, ale j nyn strun shrnu jen to, co k o krli:

Vprimitivnch spolenostech ml krl nebo kmenov nelnk obecn magick vlastnosti -ml slu mana. Urit nelnci napklad byli natolik svat, e se nesmli dotknout zem a

jejich nrod je jen nosil. U jinch kmen byly zahazovny ndoby, z nich krl jedl a pil, anikdo se jich nesml dotknout, protoe byly tabu. Pro podobn tabu nesmli lid nkternelnky a krle ani spatit; kdo by uvidl jejich tv, zemel by. O nkterch nelncch se

kalo, e jejich hlas hm a jejich oi metaj blesky. V mnoha primitivnch spolenostechzviselo blaho celho kmene (nroda) na zdrav a duevnm stavu krle. Kdy byl impotentnnebo nemocn, musel bt usmrcen nebo nahrazen jinm krlem, jeho zdrav a potencezaruovaly jak plodnost en a dobytka, tak i blaho celho kmene. James G. Frazer (ve Zlatratolesti, Praha, Mlad Fronta 1994) uvd ppady, v nich se obvykle neekalo, a bude krlimpotentn nebo nemocn, ale byl na konci urenho obdob - eknme po pti, deseti nebo

patncti letech - usmrcen. Vpozad tohoto skutku je stejn pedstava, e se krl po urit dobvyerp a je teba ho nahradit. U nkterch kmen pevld v souvislosti s touto situac

pesvden, e krl, kter v kmeni ztlesuje ochrannho ducha nebo ducha pedk, vlastnnen zabit. Znamen to jen dal vvoj - star dm je stren, aby se duch mohl nasthovat donovho a tam vldnout dl. Kmen v, e je to stle t svat, totemistick duch, kter

vldne, a e se mu usmrcenm krle obstar lep fyzick ndoba.

Mohli bychom tud ci, e krl nebo nelnk ztlesuje bosk princip, na nm zvisveker - psychick i fyzick - blaho nroda. Symbolizuje bosk princip v jeho viditeln

podob, je jeho inkarnac i ztlesnnm, je jeho sdlem. V tle krle ije totemov duchkmene. M tedy spoustu znak, kter naznauj, e bychom ho mohli chpat jako symbol

bytostnho J, protoe bytostn J je podle na definice centrum seberegulujcho systmupsych, na nm zvis blaho jedince. (Pokud byli kdysi krlov v naich zemch kesany,dreli asto v ruce zemkouli s kem nahoe a nosili adu dalch symbol, o nichz rznch mytologickch asociac vme, e jsou symbolem bytostnho J.) V mnoha kmenech

je zejm roztpen mezi medicnmanem a krlem nebo nelnkem, to jest mezi duchovn a

svtskou moc. Tot se stalo v na kultue ve stralivm zpase, kter spolu ve stedovkusvedly sacerdotium a imperium (crkev a stt). Ob moci vznesly nrok na to, e jsou pro sv


23/97

poddan viditelnmi, inkarnovanmi symboly boskho principu - nebo bychom tak mohlici symboly neviditelnho archetypu bytostnho J. Ve vech zemch a v alchymisticksymbolice, o n se mete dost v Jungovch knihch, se setkte spevldajc pedstavou,e strnouc krl je njakm zpsobem neuspokojiv. Pokud se vprimitivnch kmenech zanev harmu eptat o tom, e je impotentn, kmen se mlky rozhodne usmrtit ho. Nebo je-li

neuspokojiv v jinm ohledu - je teba pli star na to, aby dl plnil urit koly, nebo vldlji svch urench deset i patnct let - potom se nevyhnuteln objevuje pedstava obtnsmrti krle.

Ve vysoce rozvinutch kulturch, napklad ve starm Egypt, byl tento zvyk nahrazenritulem obnoven, symbolickou smrt a zmrtvchvstnm krle, ke ktermu dochzelo pisvtku Setha. V jinch zemch existoval zvyk takzvanho krle karnevalu - zloinecodsouzen ksmrti mohl t ti dny jako krl. Byl proputn z vzen, obleen jako krl, dostalvechny insignie a mohl si poruit, co se mu zlbilo. Mohl mt vechny eny a vechna dobr

jdla, jakch se mu jen zachtlo, i vechno ostatn, ale po tech dnech byl popraven. Vjinchritulech bylo usmrcen provedeno na loutce, kter byla zabita msto krle. Za tmitorznmi tradicemi rozpoznvme stejn motiv - potebu, aby se krl obnovil skrze smrt aznovuzrozen.

Spojme-li tento motiv s na hypotzou, e toti krl je symbolem bytostnho J, musme sezeptat: Pro symbol bytostnho J strne? Znme njak psychologick faktory, kter by ttoskutenosti odpovdaly? Budete-li studovat srovnvac djiny nboenstv, vimnete si, evechny nboensk rituly nebo dogmata, kter se stanou vdommi na kolektivn rovni,maj tendenci se po uritm ase opotebovat, ztrcej svj pvodn emocionln inek astvaj se mrtvou formul. I kdy zskvaj pozitivn vdom kvality, jako je nap. kontinuita,ztrcej iracionln kontakt s tokem ivota a thnou kmechaninosti. Plat to nejen onboenskch uench a politickch systmech, ale i o vem ostatnm, protoe to, co jedlouho vdom, zjalov. Chceme-li zabrnit tomu, aby n vdom ivot zkamenl, je teba

neustl obnovy, kterou umouje kontakt sproudem psychickch udlost v nevdom. Krl,kter zaujm mezi obsahy kolektivnho vdom msto centrlnho symbolu, pochopiteln tto

poteb podlh v jet vt me. A tak meme ci, e symbol bytostnho J je obzvltvystaven tto obecn tkosti, e potebuje neustl obnovovn a kontakt a stle mu hroz, ese z nj me stt jen mrtv formule. V tomto smyslu symbolizuje strnouc krl dominujcobsah kolektivnho vdom a je zkladem vech politickch a nboenskch uen tkajcchse sociln skupiny. Na vchod se tento obsah mnohm vrstvm obyvatelstva jev jakoBuddha a u ns je to Kristus, kdo nese titul krl krl.

V naem pbhu nem krl zjevn dnou enu a pokud ji m, tak nevstupuje do dje. Co bysymbolizovala krlovna? Budeme-li krle pojmat jako centrln a dominujc symbolick

obsah kolektivnho vdom, pedstavovala by krlovna doprovodn ensk prvek- emoce,city, iracionln impulzy, kter ktomuto dominujcmu obsahu pat. Dalo by se ci, ev kad kultue lze nalzt svtov nzor s centrlnm boskm obrazem, kter tuto kulturuovld a se kterm souvisej i urit ivotn zvyklosti nebo urit ivotn i citov styl, a tentoerotick styl ovlivuje vzjemn vztahy lid ve spolenosti. Krlovna doprovzejc krletedy pedstavuje citovou strnku kolektivity. Ve stedovku napklad krl ztlesovalgotickou pedstavu Krista, zatmco symbolizace Erotu - meme ji nalzt v trubadrskch

psnch - se manifestovala jako Panna Maria, kter je krlovnou nebes a m vztah ke Kristu -krli. Panna Maria byla vzorem pro ensk chovn, byla vzorem pro animu mue prv tak

jako pro eny. V katolickch zemch maj eny pirozenou tendenci se tomuto vzorupizpsobit a mui zkouej svou animu vychovat tak, aby odpovdala tomuto zpsobu

erotickho chovn a tomuto druhu vztahu.


24/97

Vidte tedy zk spojen mezi krlem a krlovnou ili mezi principem zvanm logos, kterovld uritou kulturu a kolektivn postoje, a erotickm stylem, kter jej v urit podobdoprovz. Chybjc krlovna znamen, e se jej aspekt ztratil, a proto je krl steriln, bezkrlovny ji neme mt dal dti. Musme tud pedpokldat, e se v pbhu jedn o

problm dominujcho kolektivnho postoje, z nho se vytratil princip Erotu - princip vztahu

knevdom, k iracionalit, k enstv. Jde o situaci, kde kolektivn vdom ustrnulo a ztuhlo donauk a formul. Tento krl m ti syny a my stojme ped problmem ty mu, z nich ti sepizpsobili tomu, jac by mli bt, zatmco tvrt je prost pod rove. Lid znal jungovskpsychologie by pirozen vyvodili pedasn zvr, e se zejm jedn o tyi funkce vdom:krl jako dominantn neboli hlavn a oba star synov coby pomocn funkce, zatmcoProsek je samozejm funkce tvrt, inferiorn. Toto ovem plat jen s vhradou, protoeJungova teorie ty funkc se vztahuje na jednotlivce. V pohdkch nejde o vnitn pbh

jedince, a proto se na n nememe dvat z tohoto pohledu. Daleko spe musmeamplifikovat motiv musk kvaternity a pak se nm vyno obrazy, jako napklad tyisynov Horovi, tyi evangelist a jin kvaternity, kter obklopuj hlavn symbol bytostnhoJ. Tyto kvaternity, s nimi se setkvme ve srovnvacch djinch nboenstv a

v mytologii, nelze podle mho nzoru interpretovat jako tyi funkce vdom, jak se objevuju jedince. Pedstavuj toti daleko zkladnj vzorec vdom, od nho se struktura tyvdomch funkc odvozuje teprve sekundrn. Vme-li, jak diagnostikovat njak typ, amme-li ped sebou urit poet lid, meme konstatovat, e tento urit mu je mysliv typa e jeho mncenn city zpsobuj pravdpodobn ty a ty pote. Urit aspekty tohotouspodn se jev jako typick, jin naproti tomu jako individulnj. Z toho memevyvozovat, e problm ty funkc se sice u jedince objevuje vdycky v uritm uspodn,ale e se za nm nalzaj obecn zkladn tendence. Mohli bychom se podivovat, pro mlidsk vdom tendenci vyvinout u kadho lovka tyi funkce? Na to by se dalo odpovdt,e se zd, jako by se jednalo o vrozenou lidskou vlohu vybudovat si vdom systm o tyechfunkcch. Nebudeme-li ovlivovat njak dt, vyvine si automaticky uritou vdomou funkci,a kdy budeme tohoto lovka analyzovat ve ticeti nebo tyiceti letech, najdeme zmnnoustrukturu se tymi funkcemi. Ona zkladn obecn vloha se v mytologii zra v mnohasymbolech kvaternity, jako jsou tyi vtry, tyi svtov strany a tak tyi krlovsk postavyv na pohdce.

Kvli pesnosti bychom tedy mohli ci, e krl nesymbolizuje hlavn funkci, ale je pouzejejm archetypickm zkladem, psychologickm faktorem, kter onu hlavn funkci u vechlid vybuduje. Te si mon myslte, e si protiem. Nejprve jsem ekla, e star krl jedominantou kolektivnho vdom, a nyn zase tvrdm, e symbolizuje dispozici, kter vytvhlavn funkci. Jak to spolu souvis? Odporuje si to? Zamyslte-li se nad tm, jak vznik hlavnfunkce, zjistte, e se rozvj vprvn polovin lidskho ivota a slou obecn ktomu, aby se

lovk pizpsobil kolektivu. Kdy si dt dovede hrt s praktickmi vcmi, ekne jeho otec,e z nj jednou bude inenr, dt povzbud a tomu se pak ve kole v tchto oblastech povedevelice dobe a v jinch mon patn. Dt bude pyn na to, co mu jde, a bude se tomuvnovat, protoe existuje pirozen tendence dlat to, co se nm da, a ostatn zanedbvat.Tato jednostrannost pomalu vytv hlavn funkci, kter nm m pomoci, abychom se

pizpsobili kolektivnm poadavkm. Dominanta kolektivnho vdom tak vjednotlivcikonsteluje jeho hlavn funkci. Vzpomeme si opt na stedovkho lovka, pro nj byladominantou bytostnho J postava Krista. Pokud m tento lovk sklon stt se myslivmtypem, bude s pomoc svho mylen meditovat nad podstatou Krista; m-li vrozenoutendenci stt se typem citovm, dotknou se jej modlitby, kter usly, a nebude o symboluKrista pemlet, ale najde si k nmu vztah pomoc sv hlavn funkce, citu. Takto tedy krl

ztlesuje dominujc symbolick obsah kolektivn vdom situace. U vech lid je spojensjejich hlavn funkc. Nyn musme logicky interpretovat ostatn syny stejn, tedy e oba


25/97

synov, kte jsou inteligentn a chyt, budou u lovka ztlesovat typick zklad provybudovn obou jeho pomocnch funkc a Prosek bude zkladem pro vytvoenmncenn funkce. Ale Prosek nen jen toto - je tak hrdinou a v celm pbhu jde o to,co se mu stane. Musme tedy krtce pohovoit o tom, jak vznam m v mytologickm

pbhu hrdina, protoe kdy tete psychologick interpretace mt, brzy uvidte, e se tu

neustle stdaj interpretace hrdiny jako symbolu bytostnho J a jako symbolu j. Interpretisi protie dokonce i vjednom a tm textu. Zanaj, jako by hrdina byl j, a pozdjivychzej z toho, e se jedn o bytostn J.

Ne probereme tento problm, musme si ujasnit, jak chpeme j. J je centrln komplexpole naeho vdom. Njak j maj pirozen vichni. Kdy vak hovome o j, z nho seji stala abstrakce, mnme tm j vech lid, kter znme. Vyslovme-li vtu jako j sevzepelo nevdom, je to obecn vyjden, nco, co plat pro prmrn j oloupen ovechny subjektivn a jedinen vlastnosti.

A nyn k symbolu hrdiny v mtech. Co obvykle hrdina dl? Velmi asto je zachrncem:zachrauje svou zem a svj nrod ped drakem, arodjnicemi nebo zlm kouzelnkem.

V mnoha pbzch nalz ukryt poklad. Osvobozuje svj kmen a vyvd jej ze vechmonch nebezpe. Spojuje svj nrod opt sbohy a se ivotem nebo obnovuje ivotn

princip. Je to on, kdo se vydv na non cestu po moi, a kdy vyjde z bicha obludy, vyjdous nm vtinou i vichni ostatn, kdo byli pozeni ped nm. Nkdy m sklon kplinmusebevdom. V nkterch mtech je dokonce destruktivn, a tak se bohov nebo njakneptelsk sly usnesou, e jej zni. V mnoha hrdinskch mtech je tak nevinnou obtzlch mocnost. Jindy vystupuje vpostav hrdiny-kejkle, kter provd dobr i patnkousky a svj nrod nejen osvobozuje, ale souasn ho pivd do pot. Uritm lidem

pomh a jin z nedbalosti nebo zcela bezmylenkovit ni - je to tedy napl bel a naplspasitel a i on je na konci pbhu bu znien, nebo se polep i promuje.

Hrdinsk postavy se tedy projevuj velmi rozmanit: vidme typ proska, typ kejkle, typsilnho mue, typ nevinnho a krsnho mladka, typ arodje, jemu k nkterm inmdopome magie a kjinm sla a odvaha. Z vsledk bdn dtsk psychologie vme, ehlavn tendenc nevdom vprvnch zhruba dvaceti letech ivota je vybudovat siln jskkomplex a vtina ranch tkost v mld pochz zporuch tohoto procesu, kter zpsobilnegativn vliv rodi nebo njak traumatick i jin pekka. Dtsk psychiatr MichaelFordham popsal ppady, ve kterch se jsk komplex vytvoit neme. V psych dtte sevak odvjej pirozen procesy, na kterch meme pozorovat (odrej se toti ve snech), jak

j vznik. Cesta, kterou asto pozorujeme, spov v idelu modelovho hrdiny. Tuto roli plnmnohdy tatnek, ale i prvod ve vlaku, policist, star brati nebo ve kole kluci z vytdy, k nim smuje penos dtte. V tajnch dennch snech si chlapec pedstavuje, km by

chtl rd bt. Ve fantazii by mnoho malch kluk chtlo mt ervenou epici a dvat pokynyvlakm, aby zastavily nebo jely dl, chtli by bt nelnkem, velkm fem, krlem nebopolicejnm prezidentem. Tyto modelov postavy jsou projekce, kter vytv nevdom;objevuj se bu bezprostedn ve snech mladch lid, nebo se promtaj na vnj osoby,utkvj ve fantazii dtte a ovlivuj vytven jeho j. V to kad matka. Kdy jdetenapklad s malm chlapcem k zubai, eknete teba: Dobr, jsi policejn prezident, takenebude plakat, a ti budou trhat zub! Jeho j se tm posl a on potla slzy. Tato metoda seve vchov pouv znovu a znovu - je to takov trik. Kdy se syn, kter obdivuje Albertaz vedlej tdy, patn chov, k se mu:

Tohle by Albert neudlal, a dt se ihned vzpamatuje. Jedn se o typick psychologickprocesy, kter ukazuj, jak se u mladho lovka pozvolna vytv jsk komplex, centrumpole vdom. Podvte-li se na tyto procesy ble, pak ze sn poznte, e maj pvodv bytostnm J - e je to bytostn J, kter vytv j. Neznm totalita psychiky lovka by


26/97


27/97

asi by mu to prosplo. Proto pro ns asi proda vynalezla jako nov nstroj nae j; jsmenov experiment prody, protoe mme jeden nstroj navc k regulaci instinktivnch pud.

Neijeme jen podle svch vzorc chovn, ale mme navc cosi zvltnho, co je znmo jakoj.

Ideln situace zejm nastane, kdy si j uchov uritou tvrnost a naslouch centrlnregulaci psych. Kdy se vak zatvrd a dr se pouze sv autonomie a vlastnho rozumu,asto vznik neurotick konstelace. To se dje nejen jedincm, ale tak na kolektivn rovni,take meme hovoit o kolektivnch neurzch a psychzch. Cel lidsk skupiny mohou btdohnny do takov rozpolcen situace a bt odklonny od svch pvodnch instinktivnchvzorc. Pak je na dohled katastrofa. Z toho dvodu tvo expozici hrdinskch pbh tmvdy straliv situace: zem vysych, protoe by blokuj ivotodrnou vodu, njak temnneptel pichz ze severu, krade vechny eny a ze zem miz veker plodnost. A je situace

jakkoli stran, kolem hrdiny je dt ji do podku. Drak teba poaduje, aby byly obtovnyvechny krlovy dcery. V zemi ji chod vichni lid v ernm a drakovi je nutno vydat

posledn princeznu - a prv v t chvli vdy pichz hrdina. Hrdina je tud ten, kdo optnastol zdravou vdomou situaci. Pedstavuje takov j, kter v situaci, v n se vechna jonoho kmene nebo nroda odchyluj od pvodnho celostnho vzoru, obnov normlnfungovn. Meme proto ci, e hrdina je archetypov postava, kter ukazuje modeltakovho j, je funguje v souladu s bytostnm J. Hrdina je zosobnnm modelovho

pohledu, kter pedkld nevdom psych a kter ukazuje sprvn fungujc j - podle potebbytostnho J. Proto se hrdina jev v urit me i jako bytostn J, nebo slou jako jehonstroj a pln vyjaduje to, co se m podle bytostnho J stt. Hrdina tedy je uritmzpsobem zrove bytostn J - vyjaduje nebo ztlesuje toti jeho tendenci lit. A tak mhrdina pozoruhodn podvojn charakter. Z naivnho citovho hlediska je to pochopiteln.Kdy slyte hrdinsk mtus, identifikujete se s hrdinou a jeho nlada vs nakaz. eknmenapklad, e eskymckmu kmeni hroz vyhladovn. Lov byl patn, primitivov se velice

rychle vzdvaj a umraj zbezradnosti dv, ne je to fyzicky i psychologicky nutn. A pakpichz vyprav pohdek a vyprv o mui, kter navzal spojen s duchy, a tm zachrnilsvj kmen ped vyhladovnm atd. To jim pome - ist emocionln - opt na nohy. Jzaujme hrdinsk, odvn a doufajc postoj, kter zachrn kolektivn situaci. Proto mhrdinsk pbh v obtnch ivotnch podmnkch vitln vznam. Mme-li opt svjhrdinsk mtus, meme t. Takov mtus povzbuzuje nae instinkty. Dti, jim se pohdkavyprv, se okamit s djem identifikuj a svm citem pbh provaj zcela naivn. Kdy

jim vyprvte o malm ubohm ktku, pak vechny dti, kter maj komplexymncennosti, doufaj, e i z nich budou nakonec princezny. Funguje to pesn tak, jak m -

pbh zprostedkovv ivotn model, kter povzbuzuje, oivuje a nevdom upomn navechny pozitivn ivotn monosti.

Australt domorodci maj hezk zvyk. Kdy patn roste re, jdou eny do rovho pole,sednou si uprosted re na bobek a vyprvj j mtus o jejm pvodu. Potom re opt v,

pro je tady, a krsn roste. Je to pravdpodobn projekce na vlastn situace, nebo o ns tourit plat. Kdy toti poslouchme tyto mty, vme, e zase vme, pro ijeme. A to zmncelou nai ivotn nladu a nkdy dokonce i n fyziologick stav. Kdy interpretujete hrdinutakto, pochopte, pro je jm prv Prosek. Krl je toti dominantou kolektivnhovdomho postoje, kter ztratil spojen s tokem ivota a zejmna s enstvm, s principemErotu, zatmco Prosek symbolizuje nov vdom postoj, kter je schopen navzat vztahkenskmu principu. Je to prv on, kdo pivede ab princeznu. Je typick, e prv on je

pokldn za hloupho a e je to jasn smola. Kdy si vak jeho chovn povimnete ble,

uvidte, e je prost spontnn a naivn; bere vci takov, jak jsou. Oba jeho brati napkladnejsou schopni akceptovat fakta. Kdykoli Prosek zvtz, doaduj se dal zkouky, kaj,


28/97

e ta pedel nebyla v podku. Prosek vak dl vdycky to, co se mu naskt. Kdy sem oenit s bou - inu, nen to sice nic moc, ale u to tak je. Prv tato vlastnost je v naem

pbhu oividn zdraznna. Tyto pbhy bychom mli posuzovat stejn jako snyjednotlivc a ptt se, jakou vdomou situaci ten kter mtus kompenzuje. Potom jasnrozpoznme, e n pbh kompenzuje vdom postoj spolenosti, kde dominuj

patriarchln mylenky a imperativy typu je nutno a mlo by se. Takov spolenost jeovldna psnmi principy, kvli nim se ztrc iracionln a spontnn pizpsobenudlostem. Je typick, e pbhy o Proscch jsou u blch lid statisticky astj nevjinch spoleenstvch, a dvod je tu nasnad. Jsme lid, kte kvli svmu pli vyvinutmuvdom ztratili flexibilitu - schopnost brt ivot, jak je. Proto jsou pro ns pbhy oProscch zvl cenn. Prv u ns se tak nezdka vyskytuj pbhy, kde se hrdina

prosad istou lenost - sed na peci, krbe se a pak mu vechno spadne do klna. Tytopbhy rovn kompenzuj kolektivn postoj a kdy se v nm pli zdrazuje pracovitost,pak se pbhy s lnmi hrdiny vyprvj s velkm potenm, nebo maj liv vznam.

N krl nev, komu m odkzat krlovstv. Zde se pravdpodobn odkln od svhodosavadnho zpsobu chovn, protoe rozhodnut o tom, kdo krlovstv zdd, penechvosudu. To nen jeho normln chovn. U starch krl je sice ast, ale nen jedin mon.Existuj napklad jin pbhy, v nich star krl obdr informaci - snad sen nebo vtbu - otom, kdo by se ml stt dalm krlem, a nasad vechnu svou energii, slu i obratnost, abysvho budoucho nslednka zniil. Nkdy d krl potencilnmu nsledovnkovi na potku

pbhu anci, ale kdy je vybrn adept, kter se nehod do jeho pln, zane klst odpor.

Existuj neurotit lid, jejich j je odklonno od cel jejich psychologick pirozenosti, doanalzy nicmn pijdou bez vtho odporu, protoe chtj prost vdt, co se bude dle dt.Kdy pak jejich sny stvo nov ivot, pijmou jej a prakticky bez jakhokoli odporu jdou dl.U nich je nslednictv trnu - jedno zamen j m vystdat njak jin - relativn

jednoduch. Jsou vak jin, kte kdy vm popou sv symptomy a vy se podvte na jejich

sny a tie naznate, v em by mohl bt problm, osop se na vs a odporuj: me to btcokoli, jen tohle urit ne. Tohle je docela urit v podku, a tak budou odporovat vn.Jejich j ji ustrnulo do t mry, e se absolutn vzpuje monosti zmny. Takovm lidemasto km, e jejich postoj pipomn lovka, kter jde k lkai a pros ho o lbu - ale jenne dn zkouky moe, protoe to je pece soukrom vc. To dl hodn lid. Jdou doanalzy, ale hlavn informaci si nechaj pro sebe, protoe to pece nikdo vdt nemus. Prvtakov varianty chovn vs upozorn na starho krle (kter m u jedince vznam centra jehovdom), jen vzdoruje zmnm.

Na nco podobnho pirozen meme narazit i v kolektivn situaci. Nkterou nboenskoureformu teba cel spolenost zprvu s vnivou zlobou odmtne, a pak ji najednou uzn.

Klasickm pkladem je zatracen dvancti velkch tez sv. Tome Akvinskho - velk oporykatolick crkve - na koncilu roku 1320. Vidte tedy, e na tom, emu se zprvu kolektivnpedsudky dan doby brn, nemus pozdji pevaujc mnn vidt nic kodlivho. Dodnesje tato skutenost pinou politickch a nboenskch pronsledovn, tlaku ze strany mdi,obchodnch perzekuc - to ve se dje a bude dt v rznch spoleenskch zzench po celmsvt. Existuje tu jaksi fobie - nov vzbuzuje strach samo o sob. Je to typick chovnstarho krle, kter se me vyhrotit a k nedve a skuten tragdii, anebo jako v naem

ppad, kdn tragdii nedojde. V naem pbhu se ukazuje monost zmny, ani by nutndolo ke krizi. N pbh plyne pokojn, a tak nen pli zajmav. Obsahuje vak vechnyklasick motivy, kter potebujeme. V pbhu dle pichz na adu ritul t prek. Tentodruhdy obecn rozen zvyk se pli neli od hzen minc. Kdykoli se vdom neodvauje

rozhodnout racionln, meme se uchlit knhodn udlosti a vzt ji jako pokyn. Kdymince spadne prv na tuto stranu nebo vtr vane prv tmto smrem, znamen to , e se to


29/97

stalo prv tak, a my to vezmeme jako pokyn, jen m smysl. To je samo o sob dleitjako prvn krok ktomu, aby se j rozhodlo vzdt sv vlastn vdom argumentace. Lze ci, en star krl nen zas tak patn, nebo akoli brzy zeme a na jeho msto mus pijtnslednk, je ochoten ponechat bohm, aby rozhodli, kdo ho nahrad. Odpovd to vak celkonstrukci pbhu, kter nen dramatick a nevyhrot se do konfliktu. Le rozvjejme

symboliku dle. V mytologii symbolizuj pera obecn nco podobnho jako jejich nositel -ptk. Podle principu pars pro toto (st zastupuje celek), kter odpovd magickmu zpsobumylen, znamen pero ptka a ptci zastupuj obecn psychick bytosti s intuitivnm aduchovnm charakterem. Napklad umrajc tlo opout due v podob ptka. Tato scnase uchovala na stedovkch obrazech. V nkterch vesnicch v Hornm Wallisu vevcarsku se v kadm dom dodnes nalz v lonici rodi mal okno, jemu se k oknodue. Toto okno se otevr, jen kdy nkdo zeme, aby tudy mohla due vylett.Na pozadtohoto zvyku je pedstava, e due, ten tepotav tvor, unik jako ptk, kter uprchl ze svklece. V Odyssei shromauje Hermes due Odysseovch neptel a ty pak trylkuj jako ptci(ecky thrizein) a let za nm na kdlech, kter jsou podobn kdlm netopm. Takvpodsvt, kam jde Gilgamev ptel Enkidu, sed mrtv v kruhu v roue zper. Lze tedy ci,

e ptci pedstavuj bytosti tm bez tla, obyvatele vzduchu, vtrn sfry, bytosti, kter jsouvdy spojeny s dechem, a tud s lidskou psych. A tak narme, zvlt u materil odseveroamerickch a jihoamerickch Indin, na velice astou pedstavu, e pedmt je

psychicky reln, kdy se polep pery. Existuje dokonce jihoamerick kmen, kter pouvslovo pero jako sufix (pponu), aby popsal to, co existuje jen psychologicky, a nikoli vevnj realit. A tak lze hovoit o pov lice, povm pu nebo povm stromu, piemslovo pero naznauje, e lika, p nebo strom nepat do fyzick, nbr jen do psychickreality. Kdy chtj severoamerit Indini a nkter eskymck kmeny pozvat ostatn nanboensk slavnosti, maj poslov tto zprvy u sebe hole opaten pem, dky nmu jsou

posvtn. Takov poslov nesmli bt zabiti, protoe pineli duchovn poselstv. Kdy nasebe primitiv pipevnil pe, dal tm najevo, e je psychick i duchovn bytost.

Jeliko jsou pera velmi lehk, unese je kad vnek. Velmi citliv reaguj na to, co by se dalooznait jako neviditeln a nezachytiteln psychologicko-duchovn proudn. Vtr symbolizujev nboensk a mytologick souvislosti vtinou ducha, proto pouvme slovo inspirace.Pi svatodunm zzraku naplnil Duch svat dm v podob vtru a zjeven duch obecn

provz vnek nebo proudn vtru. Slovo spiritus je pbuzn se slovem spirare (dchat).V Genesi dlel ruach Jahweh (Duch bo) nad vodami. A tak lze ci, e i neznateln vtr, jehosmr se d zjistit, kdy foukneme do prka, pedstavuje tichou, tm nepozorovatelnou

psychickou tendenci - zkladn tendenci skrytou v okamitm toku ivota.

A prv to se stane, kdy nkdo pijde do analzy, vypov vm sv starosti a vy eknete:Vte, nejsem o nic chytej ne vy. Nevidm do toho, ale kdy dovolte, podvme se, coeknou sny.

A pak se pokuste zjistit, kam asi smuje proudn ve snech. Podle naeho jungovskhostanoviska nejsou sny jen kauzln, ale maj i aspekt finln, a proto se pokoume rozeznat,kam energie smuje. Hodme prko do vzduchu, pokusme se rozpoznat, kterm smrem

polet, a pak ekneme: Dejme se touto cestou, protoe jaksi slab tendence ukazuje tmtosmrem. Pesn to dl krl v naem pbhu - zareaguje naprosto flexibiln a dote senadpirozench sil. Jedno pero let na vchod, druh na zpad a to Proskovo se snese

pmo na zem. Podle nkterch variant se snese pmo ped nm na hnd kmen a Prosekekne: To tedy znamen, e nemohu jt nikam... - a najde pak svou cestu, co pkn ladsjeho charakterem. een svch problm hledme velmi asto pnbhv kde a nevidme, e

nm le pmo pod nosem. Nejsme dost skromn, abychom se podvali dol, ale zvedme nosdo vky. Proto Jung asto vyprvl hezkou phodu idovskho rabna, kter, kdy se ho


30/97

jeho ci ptali, pro je ve Starm zkon tolik pklad Boho zjeven, odpovdl: Protoednes nen nikdo dost skromn, aby se sklonil dost hluboko. Ale protoe je Prosek naivn a

prost, je takov i jeho pstup k ivotu. Vede jej instinktivn ktomu, co mu le na zemipmo ped nosem - a tam to tak je. Zprvn vty pbhu vme, e to, co schz, je enstv,take se to d najt pirozen v zemi a nikde jinde. Pat to k vnitn logice celho pbhu.

Po amplifikaci motivu t per ns ek dal krok, kdy bychom mli krtce vyjdit jehopsychologick vznam. Pera symbolizuj mylenky nebo fantazie; zastupuj jakoto pars prototo ptky a vtr je dvno znm symbol inspirativn duchovn kvality nevdom. Tento motiv

by tedy znamenal, e nechme voln krouit svou fantazii nebo mylenky a dme seinspirac, kter vystupuje z nevdom. K takovmu ritulu se d pistoupit, kdy stojte nakiovatce a nevte, kterm smrem se dt. Msto abyste se rozhodovali podle vah svho j,

pokejte si na tuen pichzejc z nevdom a dejte slovo i jemu. Lze to chpat jakokompenzaci dominujc kolektivn situace, kter jako by ztratila spojen s iracionlnmenskm prvkem.

Kdy jednotlivec nebo i cel kultura ztrat takov spojen s enskm prvkem, znamen to, e

postoje jsou pli racionln, pli urovnan a pli spodan. S enstvm jsou spojeny cit,iracionalita a fantazie, a tak msto aby onen star krl synm ekl, kam se maj vydat,naznauje svm gestem, e je mon zmna, protoe tento pokyn ponech vtru. Proskovi

pero spadne pmo ped nj na zem, kde se objev padac dvee a schody, je vedou do hlubinmatky zem. V hesensk paralele mu ab princezna k, e by se ml ponoit - jt dohlubin. Vdy je zdraznn pohyb smrem dol.

Pokud se objev padac dvee a dl vedou schody do zem, nen to tot, jako kdyby tam bylajen pirozen dutina. Sv stopy tu zanechali lid, snad zde byla budova nebo je to tebasklepen zmku, jeho horn st u dvno zmizela, mon tu byl kdysi, v dobch njakdvj kultury, kryt. Kdy postavy njakho snu sestupuj do zem nebo se ponouj do

vody, lid to asto povrchn interpretuj jako descensus ad inferos, jako sestup do podsvt, dohlubin nevdom. Mli bychom si vak vmat, zda se jedn o sestup do nevdom panenskprody, nebo zda jsou ptomn stopy a vrstvy dvjch kultur. Ze druh monosti lzeusuzovat, e existuj prvky, kter byly kdysi vdom, ale klesly opt do nevdom prv tak,

jako kdy se zmek rozpadne v ruiny, ale jeho sklepy se uchovaj a zanechaj stopynkdejho zpsobu ivota.

Psychologicky by to znamenalo, e nevdom obsahuje nejen nai instinktivn zvec povahu,ale tak tradice minulosti, kter je zsti formuj. Proto se v analze asto znovu objevuj

prvky nkdej civilizovan minulosti. Njak id teba ani v nejmenm nedb na minulostsv kultury, ale v jeho snech se objevuj kabalistick motivy. Kdysi jsme se doslechli o snech

jednoho Inda, kter chodil do koly v Americe a vdom se o minulost sv kultury nijak

nezajmal. Jeho sny vak byly pln hinduistickch bostev, kter byla v jeho nevdom stleiv. asto se vyskytuje myln domnnka, e Jung ml tendenci pivdt lidi zpt kjejichkulturnmu zzem - e napklad trval na tom, aby id opt objevili svou ortodoxnsymboliku nebo aby se hinduist znovu modlili k ivovi. O to vak vbec nejde. Neexistujedn mlo by se nebo mus se, jde prost o to, jestli se tyto prvky vyno a zda chtj,nebo nechtj bt v nevdom onoho lovka respektovny.

Jak je mon, e v naem pbhu byl ensk prvek kdysi vdom a nyn klesl zptky donevdom? Pvodn germnsk a keltsk pohansk nboenstv mla spoustu kult matkyZem a jinch prodnch bohyn, ale jednostrann patriarchln peznaen kesanskoukulturou tento prvek pozvolna vytlailo. A tak kdy jde o to znovu vynst ensk prvek a opt

jej integrovat, najdeme pirozen (alespo v Evrop) stopy zal kultury, kde byl dalekovdomj. Ve stedovku byl respekt vi anim v marinskm kultu a u trubadr daleko


31/97

ivj ne v dob od 16. stolet dodnes, kdy je pro nai st svta pznan, e se potlaovnenskho prvku a kultury Erotu rozmh. Nai pohdku datovat neumme, ale vodn situaceukazuje stav, kdy se ensk element nerespektuje, akoli tomu tak zejm kdysi bylo, a tud

je relativn snadn se k nmu opt vrtit. Prosek me do zem sestoupit krok za krokem,nepad tam stemhlav ani se neztrc ve tm. (V hesensk paralele maj schody okrouhl

poklop s kruhem, jak maj kanly na ulicch, take tu nenarme jen na symbol animy, aletak bytostnho J.)

Kdy Prosek sestoup a dol, najde dvee, zaklepe na n a usly tuto zvltn bsniku:

Panenka zelen,vrsit kolena,arodjky psek

bh sem a tam,kdo je venku, a se rychle podvm.Je to nco jako dtsk kanka, jen sten srozumiteln, snov kombinace slov. Kdy sedvee otevou, spat Prosek obrovskou ropuchu obklopenou kruhem malch ropuch, a

kdy ekne, e chce krsn koberec, tak mu ho vythnou z krabice. Bse musme nejdveamplifikovat a prvn pijde na adu symbol ropuchy. V mnoha jinch variantch tto pohdkyropuchu nahrazuje ba, take se musme zabvat i bou. Obecn je ba v mytologii asto

prvek musk, zatmco ropucha je ensk. V Evrop existuje ab princ a tak v africkch amalajskch pbzch je ba musk bytost, zatmco ropucha je prakticky ve vech kulturch

bytost ensk. Podle nsk tradice ije na msci tnoh ropucha a vyrb spolen sezajcem elixr ivota. Podle jedn taoistick tradice byla vylovena ze studnice moudrosti,

psob jako jaksi ochrann duch a spolu se zajcem pracuje na vrob pilulek elixru, kterl a prodluuj ivot. V na kultue ropucha vtinou vyvolv asociace na matku zemi,obzvlt kvli sv funkci pomocnice pi porodu. Byla, a dokonce stle jet je pokldna zazobrazen uteru. Kdy v katolickch zemch njak svtec uzdravil nkomu nemocnou nohu,

ruku nebo jinou st tla, byl asto vyroben voskov obraz nemocn sti a poven v kostele,kde se konaly modlitby za uzdraven, jako ex voto (znamen splnnho slibu). A kdy mlaena nemocn uterus nebo pote v thotenstv i pi porodu, nezhotovila voskov obrazuteru, ale povsila do kostela ropuchu z vosku, protoe ropucha pedstavuje uterus. V mnohakostelch a kaplch v Bavorsku je socha Panny Marie obklopena sammi takovmi voskovmiropuchami. Panna Maria tu pevzala funkci eck bohyn Artemidy Eileithyie - pomocnice

pi porodu, pozitivn matky, kter pomh en, aby se dokala dtte a bez hony je pivedlana svt. Tato analogie ropuchy a uteru ukazuje, jak siln ropucha v tto souvislostisymbolizuje matesk kln, matku - pesn to, co v krlovsk rodin chyb.

Na velkou ropuchu uprosted meme pohlet jako na matku vech malch ropuch, kter

sed kolem n. N Prosek se neoen s velkou ropuchou. Vezme si jednu z tch malchv kruhu a ta se promn v krsnou princeznu, co jet jasnji ukazuje, e velk ropucha jematesk postava a Prosek dostane svou animu zjejho okruhu. Vme toti, e anima jev muov psychologii odvozena z obrazu matky. A zde stoj skuten v centru bohyn -matka zem.

Pochopit vznam slova Hutzel (Hutzelbein pekldme v kance jako vrsit kolena) jeponkud obtn. Je jist, e pvodn slovo hutzel (star, scvrkl, vrsit) v nmin vdyasociuje st, starobylost, nco, co dlouho trv. Je to mon narka na fakt, e matesk

bohyn je vylouena z e vdom, e j

von franz, marie-louise - psychologický výklad pohádek

Documents