vÝpoČtovÁ zprÁva: v.Ř.m. - kks.zcu.cz
TRANSCRIPT
Katedra konstruování strojů
Fakulta strojní
KA 10 - VULKANIZAČNÍ LIS
VÝPOČTOVÁ ZPRÁVA: V.Ř.M.
doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
verze - 1.0
Hledáte kvalitní studium?
Nabízíme vám jej na Katedře konstruování strojů Katedra konstruování strojů je jednou ze šesti kateder Fakulty strojní na Západočeské univerzitě v
Plzni a patří na fakultě k největším. Fakulta strojní je moderní otevřenou vzdělávací institucí
uznávanou i v oblasti vědy a výzkumu uplatňovaného v praxi.
Katedra konstruování strojů disponuje moderně vybavenými laboratořemi s počítačovou technikou,
na které jsou např. studentům pro studijní účely neomezeně k dispozici nové verze předních CAD
(Pro/Engineer, Catia, NX ) a CAE (MSC Marc, Ansys) systémů. Laboratoře katedry jsou ve všední dny
studentům plně k dispozici např. pro práci na semestrálních, bakalářských či diplomových pracích, i
na dalších projektech v rámci univerzity apod.
Kvalita výuky na katedře je úzce propojena s celouniverzitním systémem hodnocení kvality výuky, na
kterém se průběžně, zejména po absolvování jednotlivých semestrů, podílejí všichni studenti.
V současné době probíhá na katedře konstruování strojů významná komplexní inovace výuky, v rámci
které mj. vznikají i nové kvalitní učební materiály, které budou v nadcházejících letech využívány pro
podporu výuky. Jeden z výsledků této snahy máte nyní ve svých rukou.
V rámci výuky i mimo ni mají studenti možnost zapojit se na katedře také do spolupráce s předními
strojírenskými podniky v plzeňském regionu i mimo něj. Řada studentů rovněž vyjíždí na studijní stáže
a praxe do zahraničí.
Nabídka studia na katedře konstruování strojů:
Bakalářské studium (3roky, titul Bc.)
Studijní program B2301: strojní inženýrství („zaměřený univerzitně“)
B2341: strojírenství (zaměřený „profesně“)
Zaměření Stavba výrobních strojů a zařízení Dopravní a manipulační technika
Design průmyslové techniky Diagnostika a servis silničních vozidel Servis zdravotnické techniky
Magisterské studium (2roky, titul Ing.)
Studijní program N2301: Strojní inženýrství
Zaměření Stavba výrobních strojů a zařízení Dopravní a manipulační technika
Více informací naleznete na webech www.kks.zcu.cz a www.fst.zcu.cz
Západočeská univerzita v Plzni, 2014
ISBN © doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D.
Ing. Jakub Jirásko Ing. Šimon Pušman Ing. Zdeněk Raab, Ph.D. Ing. Petr Votápek, Ph.D.
Obsah:
1. Technická data
2. Rozbor zatížení VŘM
3. Rovnováha sil
4. Výpočet tuhostí jednotlivých částí VŘM4.1 Tuhost tubusu4.2 Tuhost cylindru4.3. Tuhost sestavy tubusu4.4 Tuhost pláště hydromotoru4.5 Tuhost talířových pružin4.6 Tuhost sestavy hydromotoru
5. Výpočet zátěžných stavů5.1 Výpočet 1. zátěžného stavu5.2 Výpočet 2. zátěžného stavu
6. Šroub cylindru6.1 Utahovací moment šroubu cylindru6.2 Tlak v závitech šroubu cylindru
7. Kontrola šroubových spojů víka 4 a tubusu
Přílohy:
Příloha 1 - MITCalc výpočet talířových pružin
Příloha 2 - MITCalc kontrolní výpočet šroubových spojů víka 4 a tubusu
Non-Commercial Use OnlyStránka 3
1. Technická data
Válec řízení membrány (dále VŘM) je součástí membránového vulkanizačního lisu. Hlavní funkcí VŘM je ovládání membrány vulkanizačního lisu, což zajišťuje správné zaformování polotovaru pneumatiky před a během vulkanizace. Dále pak VŘM zajišťuje vytržení pneumatiky z formy po skončení procesu vulkanizace.V rámci této výpočtové zprávy bude vypracován rozbor zatížení VŘM. Na základě tohoto rozboru bude řešena rovnováha sil pro VŘM a budou stanoveny dva zatěžovací stavy. Hodnoty určené v těchto zatěžovacích stavech budou sloužit jako vstupní hodnoty pro kontrolní výpočty vybraných částí VŘM.
Okrajové podmínky:
≔Δtmin 0 minimální teplotní rozdíl pláště hydromotoru a sestavy tubusu
≔Δtmax 25 maximální teplotní rozdíl pláště hydromotoru a sestavy tubusu
≔pprac 10 pracovní tlak oleje středového hydromotoru
Non-Commercial Use OnlyStránka 4
Obr. 2 - Válec řízení membrány - zasunutý (vlevo), vysunutý (vpravo)
Non-Commercial Use OnlyStránka 6
2. Rozbor zatížení VŘM
Při provozu vulkanizačního lisu dosahuje teplota ve vulkanizační komoře hodnot cca180°C, zatímco běžná teplota okolí lisu je cca 20°C. Tyto teplotní diference umožňují vedení tepla z oblasti vulkanizační komory do ostatních částí lisu. Teplotní změny způsobené vedením tepla vyvolají teplotní dilatace částí stroje. Obzvláště při rozběhu jsou jednotlivé díly lisu zahřáté na různé teploty.U VŘM, viz obr. 4., se tento jev týká zejména pláště středového hydromotoru (poz. 1) a tubusu. Tubus je svařen z trubky tubusu (poz. 2), víka 1 (poz. 3) a víka 2 (poz. 4). Na jedné straně je tubus spojen s pláštěm hydromotoru víkem 4 (poz. 5), zatímco na straně druhé jsou tyto dvě součásti spojeny přes talířové pružiny (poz. 6), cylindr (poz. 7) a šroub cylindru (poz. 8). Víko 4, spodní část hydromotoru a šroub cylindru vykazují při zatíženíosovou silou deformace řádově menších hodnot než ostatní díly VŘM. Lze je tedy chápat jako absolutně tuhá tělesa. Víko 2 bylo pro potřeby zjednodušení analytických výpočtů chápáno také jako absolutně tuhé těleso.Tubus a cylindr se při zatížení osovou silou, působící na šroub cylindru, chovají jako dvojice pružin spojených do série. Pro zjednodušení bude tato dvojice dále brána jako jeden celek nazývaný sestava tubusu. Plášť středového hydromotoru a talířové pružiny představují, při zatížení osovou silou, také pružiny spojené do série. Dále bude tato skupina nazývána sestavou hydromotoru.
180
20
Obr. 4 - Prvky sestavy tubusu a sestavy hydromotoru
Non-Commercial Use OnlyStránka 8
3. Rovnováha sil
Zahřátí pláště středového hydromotoru oproti tubusu VŘM o ∆t, vyvolá snahu pláště hydromotoru dilatovat jinak než sestava tubusu.Pokud se tedy začne plášť hydromotoru vlivem nárůstu teploty prodlužovat, bude současně natahovat sestavu tubusu. Systém bude tedy odpovídat schématu viz obr. 5, kdy je sestava hydromotoru znázorněna jako tlačná pružina, zatímco pružina tažná představuje sestavu tubusu. Aby bylo dosaženo stabillity soustavy jsou síly FTSDmax a FHSDmax stejné velikosti a opačného směru.
Obr. 5 - Pružinový model VŘM
LHS délka sestavy hydromotoru za normální teploty (20°C)
LTS délka sestavy tubusu za normální teploty (20°C)
ΔLHt prodloužení pláště středového hydromotoru, vlivem nárůstu teploty o Δt
ΔLTS natažení sestavy tubusu, vlivem prodloužení pláště středového hydromotoru
Non-Commercial Use OnlyStránka 9
=LHSPZ +LHS ΔLHt délka sestavy hydromotoru se zahřátým pláštěm hydromotoru, neovlivněná sestavou tubusu
=LHSPS +LHS ΔLTS délka sestavy hydromotoru se zahřátým pláštěm hydromotoru ovlivněná sestavou tubusu
==ΔLHS −LHSPZ ΔLHSPS −ΔLHt ΔLTS stlačení sestavy hydromotoru
kHS tuhost sestavy hydromotoru
kTS tuhost sestavy tubusu
==FHSDmax ⋅kHS ΔLHS ⋅kHS ⎛⎝ −ΔLHt ΔLTS⎞⎠ maximální síla působící v sestavě tubusu od teplotní dilatace
=FTSDmax ⋅kTS ΔLTS maximální síla působící v sestavě hydromotoru od teplotní dilatace
=FTSDmax FHSDmax rovnováha sil
=⋅kHS ⎛⎝ −ΔLHt ΔLTS⎞⎠ ⋅kTS ΔLTS
=−⋅kHS ΔLHt ⋅kHS ΔLTS ⋅kTS ΔLTS
=⋅kHS ΔLHt +⋅kTS ΔLTS ⋅kHS ΔLTS
=⋅kHS ΔLHt +ΔLTS ⎛⎝ +kHS kTS⎞⎠
=ΔLTS ――――⋅kHS ΔLHt
⎛⎝ +kTS kHS⎞⎠
=FTSDmax ⋅kTS
⎛⎜⎝――――
⋅kHS ΔLHt
⎛⎝ +kTS kHS⎞⎠
⎞⎟⎠
výsledný vztah pro výpočet maximální síly působící v sestavě tubusu od teplotní dilatace
Non-Commercial Use OnlyStránka 10
4. Výpočet tuhostí jednotlivých částí VŘM
Jednotlivé části VŘM pro které bude počítána tuhost, jsou vyrobeny z oceli, čemuž odpovídá modul pružnosti v tahu.
≔Eoc 210000 modul pružnosti oceli v tahu
4.1 Tuhost tubusu
Tubus je vyroben jako svařenec z víka 1, víka 2 a trubky. Obě víka jsou uvažována jako absolutně tuhá tělesa. Dále byla tedy počítána pouze tuhost trubky tubusu.
Obr. 6 - Tubus
Vstupní hodnoty:
≔DT 400 vnější průměr trubky tubusu
≔dT 381 vnitřní průměr trubky tubusu
≔LT 1445 délka trubky tubusu
Výstupní hodnoty:
≔ST =―――――⋅ ⎛⎝ −DT
2dT
2 ⎞⎠
4
⎛⎝ ⋅1.165 104 ⎞⎠
2 pruřez trubky tubusu
≔kT =―――⋅Eoc ST
LT
⎛⎝ ⋅1.694 106 ⎞⎠ ―― tuhost tubusu
Non-Commercial Use OnlyStránka 11
4.2 Tuhost cylindru
Cylindr je vyroben jako svařenec z trubky cylindru, desky a žeber. Žebra a deska nebudou ve výpočtu uvažovány. Dále bude počítána tuhost trubky cylindru. Uvažována bude pouze délka truby mezi deskou, kterou je cylindr opřen o víko 2 tubusu a koncem závitu, ve kterém je našroubován šroub cylindru.
Obr. 7 - Cylindr
Vstupní hodnoty:
≔Dtr 155 vnější průměr trubky cylindru
≔dtr 117 vnitřní průměr trubky cylindru
≔Ltr 95 délka trubky cylindru
Výstupní hodnoty:
≔Str =―――――⋅ ⎛⎝ −Dtr
2dtr
2 ⎞⎠
4
⎛⎝ ⋅8.118 103 ⎞⎠
2 pruřez trubky cylindru
≔kC =―――⋅Eoc Str
Ltr
⎛⎝ ⋅1.794 107 ⎞⎠ ―― tuhost cylindru
4.3 Tuhost sestavy tubusu
Sestava tubusu je složena z tubusu a spodního cylindru. Tuhosti sestavy tubusu je určena jako jako tuhost sériově řazených pružin.
≔kTS =―――⋅kT kC
+kT kC
⎛⎝ ⋅1.548 106 ⎞⎠ ―― tuhost sestavy tubusu
Non-Commercial Use OnlyStránka 12
4.4. Tuhost pláště hydromotoru
Pro výpočet tuhosti pláště středového hydromotoru viz obr. 8. bude uvažována pouze trubka o délce 1190 mm mezi přední a zadní částí hydromotoru.
Obr. 8 - Středový hydromotor
Vstupní hodnoty:
≔DH 115 vnější průměr pláště hydromotoru
≔dH 95 vnitřní průměr pláště hydromotoru
≔LH 1190 délka pláště hydromotoru
Výstupní hodnoty:
≔SH =―――――⋅ ⎛⎝ −DH
2dH
2 ⎞⎠
4
⎛⎝ ⋅3.299 103 ⎞⎠
2 průřez pláště hydromotoru
≔kH =―――⋅Eoc SH
LH
⎛⎝ ⋅5.821 105 ⎞⎠ ―― tuhost pláště hydromotoru
Non-Commercial Use OnlyStránka 13
4.5. Tuhost talířových pružin
Rozměry talířových pružin viz. obr. 9 (vnější a vnitřní průměr, výška nezatížené pružiny) byly zvoleny na základě prostorových možností v oblasti cylindru. Počet pružin a tloušťka materiálu byla zvolena tak, aby byla dosažena požadovaná tuhost.Pružiny byly dimenzovány tak, aby dokázaly přenést dostatečně velkou sílu od teplotní dilatace a od předepnutí šroubu cylindru. Zároveň ale musí fungovat také jako deformační člen při teplotních dilatacích pláště hydromotoru. Vstupní hodnoty maximálního a minimálního zatížení pružin byly pro první krok výpočtu odhadnuty. Dále byly tyto síly přizpůsobeny výpočtům viz kapitola 5. Výpočet talířových pružin byl proveden v softwaru MITCalc a je uveden v příloze 1.
Obr. 9 - Talířová pružina
Požadované hodnoty:
≥sTP 1 míra bezpečnosti talířových pružin
∈kTP (( ‥150000 170000)) ――N
mminterval požadované tuhosti talířových pružin (zvolená hodnota)
Vstupní hodnoty do programu MITCalc:
Materiál talířových pružin: DIN 17 222 50CrV4
≔F1 92147 minimální pracovní zatížení
≔F8 137000 maximální pracovní zatížení
≔s 0.75 maximální dovolené stlačení pružin
≔n 2 počet paralelně uložených disků v sadě
≔i 1 počet sériově uspořádaných sad
≔De 115 vnější průměr disku
≔Di 85 vnitřní průměr disku
≔t 8 tloušťka materiálu
Non-Commercial Use OnlyStránka 14
≔h 9.5 výška disku
Výstupní hodnoty z programu MITCalc:
≔kTP 161757.97 ―― tuhost talířových pružin
≔sTP 1.75 míra bezpečnosti
ZávěryTuhost talířových pružin spadá do intervalu požadovaných hodnot. Míra bezpečnosti převyšuje požadovanou hodnotu. Talířové pružiny tudíž splňují jak tuhostní tak pevnostní požadavky.
4.6. Tuhost sestavy hydromotoru
Sestava hydromotoru zahrnuje plášť hydromotoru a talížové pružiny. Výpočet celkové tuhosti sestavy byl řešen jako případ sériově řazených pružin.
Vstupní hodnoty:
=kH⎛⎝ ⋅5.821 10
5 ⎞⎠ ―― tuhost pláště hydromotoru
=kTP⎛⎝ ⋅1.618 10
5 ⎞⎠ ―― tuhost talířových pružin
Výstupní hodnoty:
≔kHS =―――⋅kTP kH
+kTP kH
⎛⎝ ⋅1.266 105 ⎞⎠ ―― tuhost sestavy hydromotoru
Non-Commercial Use OnlyStránka 15
5. Výpočet zátěžných stavů
5.1. Výpočet 1. zatěžného stavu
Níže uvedený výpočet popisuje stav kdy je VŘM po delší časový úsek v provozu a teplotní rozdíly jednotlivých částí VŘM jsou minimalizovány. Sestava hydromotoru je tedy zatížena pouze od předepínací síly středového hydromotoru.Tato síla je vyvozena předepnutím šroubu cylindru a slouží pro dotlačení kuželové plochy středového hydromotoru do kuželové plochy víka 4 v horní části VŘM.
Obr. 10 - První zatěžovací stav
Vstupní hodnoty:
≔Δtmax 0 teplotní rozdíl pláště hydromotoru a sestavy tubusu
≔dpíst 95 průměr pístnice středového hydromotoru
Non-Commercial Use OnlyStránka 16
=pprac 10 pracovní tlak středového hydromotoru
≔so 1.3 součinitel bezpečnosti proti odlehnutí kuželových ploch víka 4 a středového hydromotoru (zvolená hodnota)
Výstupní hodnoty:
≔Spíst =―――⋅ dpíst
2
4
⎛⎝ ⋅7.088 103 ⎞⎠
2 průřez pístu středového hydromotoru
≔Fprac =⋅Spíst pprac⎛⎝ ⋅7.088 10
4 ⎞⎠ pracovní síla středového hydromotoru
≔Fpsc =⋅Fprac so⎛⎝ ⋅9.215 10
4 ⎞⎠ předepínací síla šroubu cylindru
Non-Commercial Use OnlyStránka 17
5.2. Výpočet 2. zátěžného stavu.
Níže uvedený výpočet popisuje stav při rozběhu lisu, kdy jsou jednotlivé části VŘM zahřáty na různé teploty. Sestava hydromotoru je tedy zatěžována nejen předepínací silou středového hydromotoru, ale také silou od teplotních dilatací.
Obr. 11 - Druhý zatěžovací stav
Vstupní hodnoty:
≔Δtmax 25 maximální teplotní rozdíl pláště hydromotoru a sestavy tubusu
≔LT 1445 délka trubky tubusu za normální teploty (20°C)
≔LH 1422 délka pláště hydromotoru za normální teploty (20°C)
Non-Commercial Use OnlyStránka 18
≔α ⋅1.1 10−5
―1 teplotní součinitel délkové roztažnosti
oceli
=kTS⎛⎝ ⋅1.548 10
6 ⎞⎠ ―― tuhost sestavy tubusu
=kHS⎛⎝ ⋅1.266 10
5 ⎞⎠ ―― tuhost sestavy hydromotoru
=Fpsc⎛⎝ ⋅9.215 10
4 ⎞⎠ předepínací síla šroubu cylindru
Výstupní hodnoty:prodloužení pláště hydromotoru, vlivem nárůstu teploty≔ΔLHt =⋅⋅LH α Δtmax 0.391
natažení sestavy tubusu, vlivem prodloužení pláště středového hydromotoru
≔ΔLTS =――――⋅kHS ΔLHt
⎛⎝ +kTS kHS⎞⎠0.03
≔FTSDmax =⋅ΔLTS kTS⎛⎝ ⋅4.576 10
4 ⎞⎠ maximální síla působící v sestavě tubusu od teplotní dilatace
≔FHSDmax =FTSDmax⎛⎝ ⋅4.576 10
4 ⎞⎠ maximální síla působící v sestavě hydromotoru od teplotní dilatace
≔FHSmax =+FHSDmax Fpsc⎛⎝ ⋅1.379 10
5 ⎞⎠ celková maximální síla působící v sestavě hydromotoru
ZávěryCelková maximální síla působící v sestavě hydromotoru bude sloužit jako vstupní hodnota pro výpočty provedené v kap. 6,7.
Non-Commercial Use OnlyStránka 19
6. Šroub cylindru
V této úloze bude vypočten utahovací moment šroubu cylindru, viz obr.11. Dále bude kontrolován tlak v závitech šroubu cylindru.
Obr. 12 - Šroub cylindru
6.1 Utahovací moment šroubu cylindru
Vstupní hodnoty:
Materiál cylindru: ČSN 11 523
Materiál šroubu cylindru: ČSN 11 500
M 120x2 rozměr závitu šroubu cylindru
≔Phsc 2 stoupání závitu šroubu cylindru
≔fzsc 0.15 součinitel tření v závitu (hodnota dle Příručky strojního inženýra )
≔d2sc 118.701 střední průměr závitu šroubu cylindru
=Fpsc⎛⎝ ⋅9.215 10
4 ⎞⎠ předepínací síla šroubu cylindru
Non-Commercial Use OnlyStránka 20
Výstupní hodnoty:
≔αsc =atan⎛⎜⎝―――
Phsc
⋅ d2sc
⎞⎟⎠
0.307 úhel stoupání šroubu cylindru
≔φzsc =atan ⎛⎝fzsc⎞⎠ 8.531 třecí úhel závitu šroubu cylindru
≔Musc =⋅⋅⋅―1
2d2sc Fpsc ⎛⎝tan ⎛⎝ +αsc φzsc⎞⎠⎞⎠ 850.359 ⋅ utahovací moment šroubu cylindru
6.2 Tlak v závitech šroubu cylindru
Vstupní hodnoty:
≔d1sc 117.835 malý průměr závitu šroubu cylindru
≔dsc 120 velký průměr závitu šroubu cylindru
=d2sc 118.701 střední průměr závitu šroubu cylindru
≔Lmsc 20 délka závitu šroubu cylindru
≔Phsc 2 stoupání závitu šroubu cylindru
≔SPsc 0.75 součinitel přesnosti závitu šroubu cylindru
=FHSmax⎛⎝ ⋅1.379 10
5 ⎞⎠ celková maximální síla působící v sestavě hydromotoru
≔pD 120 dovolený měrný tlak v závitech šroubu cylindru (zvolená hodnota)
Výstupní hodnoty:
≔H1 =―――−dsc d1sc
21.083 styková výška závitu šroubu cylindru
≔nzsc =――Lmsc
Phsc
10 počet nosných závitů šroubu cylindru
≔pzsc =―――――――FHSmax
⋅⋅⋅⋅ d2sc H1 nzsc SPsc
45.55 vypočtený tlak v závitech šroubu cylindru
Non-Commercial Use OnlyStránka 21
≔SROUB_CYLINDRU =||||
|
if
else
≤pzsc pD
‖‖ “vyhovuje”
‖‖ “nevyhovuje”
“vyhovuje”
ZávěryŠroub cylindru bude při montáži předepnut utahovacím momentem 850 N.m.Vypočtená hodnota tlaku v závitech šroubu cylindru je nižší než hodnota dovolená. Šroub cylindru pevnostně vyhovuje.
Non-Commercial Use OnlyStránka 22
7. Kontrola šroubových spojů víka 4 a tubusu
V této úloze byla provedena kontrola šroubových spojů mezi víkem 4 a víkem 2, které je součástí svařence tubusu. Pro zajištění polohy víka 4 vůči tubusu jsou dále použity 2 kuželové kolíky.Výpočet je proveden pomocí softwaru MitCalc. Rozměry stykových ploch a polohy šroubů jsou na obr. 13. Jako vstupní hodnota zatížení je použita celková maximální síla působící v sestavě hydromotoru, viz kapitola 5. V softwaru MITCalc byl výpočet proveden pro jeden samostatný šroubový spoj. Vzhledem ke směru působící síly budou zanedbány kuželové kolíky.
Obr. 13 - Šroubové spoje víka 4 a tubusu
Non-Commercial Use OnlyStránka 23
Zatížení:
≔FZ =FHSmax 137.905 síla působící ve směru Z
Vstupní hodnoty pro program MITCalc:
Šroub s válcovou hlavou s vnitřním šestihranem ČSN 02 1143 - M 12x35 - 10.9
Závit: Metrický jemný
≔Re 940 napětí na mezi kluzu materiálu šroubu
≔ns 2 požadovaná bezpečnost šroubu na mezi kluzu
≔qa 1.5 součinitel těsnosti
≔Famax =―FZ
12
⎛⎝ ⋅1.149 104 ⎞⎠ maximální osová síla
≔μt 0.15 součinitel tření v závitech
≔μc 0.15 součinitel tření ve stykové ploše hlavy šroubu
Výstupní hodnoty z programu MITCalc:
≔M ⋅58.45 utahovací moment
≔n 2.4 vypočtená bezpečnost na mezi kluzu
ZávěryŠroubové spoje mezi víkem 4 a tubusem splňují požadavky na bezpečnost vůči mezi kluzu.
Non-Commercial Use OnlyStránka 24
Použité zdroje[1] Hosnedl, Stanislav a Kratky, Jaroslav.
Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1999.[2] DRASTÍK, F. Strojnické tabulky pro konstrukci i dílnu. Vyd. 2. Ostrava: Monatex, 1999.
Non-Commercial Use OnlyStránka 25
N
i
?
1.0
1.1 1.3
1.2 1.4
1.5 1.21 1.6 1.22
1.7 [° C]
1.8 1.23
1.9
1.10 [° C] 1.24
1.11 [mm]1.12 E20 [MPa] 1.25
1.13 E [MPa]1.14 G20 [MPa] 1.26
1.15 G [MPa]1.16 1.27
1.17 [kg/m^3]
1.18 Rm [MPa]
1.19 D [MPa]
1.20 D [MPa]
2.0
3.0
4.0
5.0
6.0
6.1 6.13
6.2 F1 [N]
6.3 F8 [N]
6.4 H [mm]6.5 s8/sS
6.6 n 6.14
6.7 i
6.8 De [mm] 6.15
6.9 Di [mm]6.10 t [mm]
6.11 h [mm]
6.12 h0 [mm]
6.16 6.29 6.17 De/Di 6.30 PD [MPa]
6.18 h0/t 6.31 P8 [MPa]
6.19 sS [mm] 6.32 T8 [MPa]
6.20 s8/sS 6.33
Výběr pružiny
Návrh pružiny
Minimální pracovní zatížení 92147,00
Maximální pracovní zatížení 137000,00
Max. dovolené stlačení pružinyPracovní zdvih pružiny 0,8000
60,53%
0,27881927 -65,15%
Poměrná výška disku
Maximální (plné) stlačení pružiny
Poměrné stlačení pružiny
Počet paralelně uložených disků v sadě
Počet sériově uspořádaných sad (disků)
Vnitřní výška disku
Vnější průměr disku
Vnitřní průměr disku
Pevnostní kontrola (statické zatížení)
2
1
115,0000
85,0000
Kontrolní údaje
8,0000
2 161/242
775
Šroubovité pružiny válcové tlačné z drátů a tyčí kruhového průřezu
Mez pevnosti v tahu
Mezní dovolené napětí v ohybu
Mezní dovolené napětí v krutu
- při pracovní teplotěModul pružnosti ve smyku
- při pracovní teplotěPoissonovo číslo
Výpočet pružin
Hustota
Korozivní odolnost
Maximální pracovní teplota
Povrchové zpracování
Celková míra bezpečnosti
Provozní prostředí
Provozní režim zatížení
1,00
1,002,00
Způsob zatížení
1,00
dobrá
220
1,00
Talířové pružiny
1,00
2,00
30
Materiál pružinyProvozní teplota
Jednotky výpočtu
Typ grafu
Provozní parametry, bezpečnost
Dodávané průměry drátuModul pružnosti v tahu
Vhodnost pro dynamické zatížení
Relativní pevnost materiálu vysoká
excelentní
78260
7850
1550
1085
0,29
Kapitola vstupních parametrů
Informace o projektu
Volba materiálu, provozní a výrobní parametry pružiny
78500
Materiálová norma
Typ materiálu
206000
205360
Šroubovité pružiny válcové tlačné z drátů a tyčí obdelníkového průřezu
Šroubovité pružiny kuželové tlačné z drátů a tyčí kruhového průřezu
Šroubovité pružiny kuželové tlačné z drátů a tyčí obdelníkového průřezu
0,28
Předběžný návrh
6714
219943
Výpočet Odchylka
6700,07514 -92,73%
219928,148
Doporučená míra bezpečnosti
Dovolené napětí v tlaku
Max. tlakové napětí
Max. tahové napětí
Poměr průměrů 1,35
0,19
0,56
Tloušťka materiálu
Výška disku
3
9,5000
1,5000
Vyhledání pružinynmax imaxH [%]
1,5 1028,9
2325
1331,5
0
50000
100000
150000
200000
250000
300000
0 0,5 1 1,5 2
Mezní zatížení
Provozní zatížení
Plné stlačení
Stránka 27
6.21 Fs [N] 6.34 6.22 F8max [N] 6.35
6.23 m [kg]
6.24 Síla Fi [N]
6.25 Stlačení si [mm]
6.26 L0 [mm] Délka Li [mm]
6.27 Ls [mm] Napětí Pi [MPa]
6.28 W8 [J] Tuhost ki [N/mm]
7.0
8.0
9.0
10.0
11.0
12.0
13.0
14.0
15.0
16.0
17.0
17.117.2
17.3 1 [MPa]
17.4 8 [MPa] A
17.5 A [MPa] max
17.6 E [MPa]
17.7 F [MPa] F
17.8 max [MPa] 8
17.9 1
17.10
min
Listové pružiny svazkové
Listové pružiny s parabolickým profilem
0,592
Torzní tyče obdelníkového průřezu
Torzní tyče kruhového průřezu
Šroubovité pružiny válcové zkrutné z drátů a tyčí kruhového průřezu
Míra bezpečnosti 1,75
382,3
1,44
265,7
775
326
326
1,05
Kontrola únosnosti cyklicky zatížené pružiny
max
53,1
16
241894,1
0,56 0,84 1,5
92147,0
Šroubovité pružiny válcové tažné z drátů a tyčí kruhového průřezu
Celkový počet disků v pružině
8
16,94
Šroubovité pružiny válcové tažné z drátů a tyčí obdelníkového průřezu
Šroubovité pružiny válcové zkrutné z drátů a tyčí obdelníkového průřezu
Listové pružiny s konstantním profilem
Spirálové pružiny
Míra bezpečnosti
Mezní dovolené napětí v krutu
Mezní únavová pevnost v krutu
Únavová pevnost při omezené životnosti
Únavová pevnost pro daný průběh zatížení
Doporučená minimální míra bezpečnosti
Napětí pružiny v plně zatíženém stavu
Požadovaná životnost pružiny v tisících cyklůTyp pružiny
Napětí předpružené pružiny
9
Deformační energie pružiny
182417,2
57,957
Celková hmotnost pružiny
Konstrukční parametry
Volná délka pružiny
Délka plně stlačené pružiny
241894,1
17,50
16,00
2
161757,97 160073,50 158428,06
902,7 1331,5 2294,7
16,66
137000,0
Síla plně stlačené pružinyMax. dovolené zatížení pružiny Parametry pracovního cyklu
1
Stránka 28
Příloha 2 - MITCalc kontrolní výpočet šroubových spojů víka 4 a tubusu
Non-Commercial Use OnlyStránka 29
i
ii Informace o projektu
?
1.0
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7 Famax [N]
1.8 Famin [N]
1.9 Fr [N]
2.0
2.1 qa
2.2 qr
2.3 ns
2.4 µt
2.5 µc
2.6 µq
2.7
2.8 δ [°]
2.9
2.10 ∆Tb [° C]
2.11 ∆Tm [° C]
2.12
2.13 ∆L [mm]
2.14
2.15 n
2.16 LF1 [mm]
2.17 LF2 [mm]
3.0
3.1
Faktor zavedení provozní síly
Provedení, rozměry a materiál spojovaných částí.
Maximální radiální síla
38,9
50,0Provozní změna teploty spojovaných částí
0,500
Trvalá plastická deformace (sednutí) spoje
Jednotky výpočtu
Vzdálenost působiště provozní síly od matice
Faktor zavedení provozní síly
Vzdálenost působiště provozní síly od hlavy šroubu
Provedení šroubového spoje
Zatížení šroubového spoje
0,150
0,150Součinitel tření ve stykové ploše hlavy (matice) šroubu
2,000
Uvažovat přídavná ohybová napětí
Součinitel tření mezi spojovanými plochami
1,500
Uvažovat vliv provozní teploty na předpětí spoje
0,000
Uvažovat snížení montážního předpětí trvalou deformací (sednutím) spoje
Zatížení spoje
Průběh zatížení
Informace o projektu
Zatížení spoje, základní parametry výpočtu.
Kapitola vstupních parametrů
Režim zatížení, typ spoje
Maximální osová síla
Součinitel tření v závitech
Minimální osová síla
1,500
Požadovaný součinitel těsnosti (předpětí) spoje
Požadovaná bezpečnost proti bočnímu posunutí
Požadovaná bezpečnost šroubu na mezi kluzu
Provozní a montážní parametry spoje.
Úhlová výchylka kolmosti dosedací plochy hlavy šroubu
0,200
Provozní změna teploty šroubu
0,100
Provedení spojovaných částí
0,00
0,1270
0,000
0,00
Výpočet bez chyb.
Předepjatý šroubový spoj
11348,00
Stránka 30
3.2 i
3.4 L [mm]
3.5 E αČást 1 103400 11,5
4.0
4.1
ISO 4.8 ISO 5.8 ISO 8.8 ISO 10.9
MC M16 M14 M12 M10
MF M16 M14 M12 M10
UNC 3/4 9/16 1/2 7/16
UNF 5/8 9/16 7/16 3/8
UNEF 5/8 1/2 7/16 3/8
4.2
4.3
4.4 E [MPa]
4.5 Rm [MPa]
4.6 Re, Rp0,2 [MPa]
4.7 α [10-6/°C]
4.8 ρ [kg/m3]
4.9
4.10
4.11
4.12 d [mm]
4.13 p [mm]
4.14 dr [mm]
4.15 dm [mm]
4.16
4.17
4.18 i
4.19 L [mm]
4.20 1 2 4 6
4.21 Délka úseku Li 13,000 0,000 0,000 0,000 [mm]
4.22 Průměr úseku di 10,827 0,000 0,000 0,000 [mm]
4.23
4.24
4.25 D [mm]
4.26 De [mm]
Provedení a geometrie šroubu
Úsek šroubu
Typ závitu
Parametry závitu
Pevnostní třída šroubu
Materiál šroubu
Součinitel tepelné roztažnosti
Hustota
Malý průměr závitu šroubu
Střední průměr závitu šroubu
Velký průměr závitu šroubu
Rozteč závitu
12,0000
940
Velikost závitu
Mez pevnosti v tahu
13,000
Provedení dosedacích ploch pod hlavou (maticí) šroubu
Typ šroubu
Počet jednotlivých úseků šroubu s rozdílným průřezem
0,000
Geometrie spoje
Mez kluzu
18,000
1,2500
Vnější průměr dosedací (stykové) plochy
10,4660
11,1880
13Celková výška sevřených částí
Průměr díry pro spojovací šroub
11,5
7830
7/16
Modul pružnosti v tahu
ISO 9.8
Předběžný návrh minimálních průměrů závitu
M14
206000
1040
M12
ISO 3.6
7/16
1/2
ISO 6.8
M20
7/16
M14
9/16
3/8
7/8
M10
450
M10M20 M12
Počet sevřených částí
13,000
pD
13,000
3/4
3/8
3/8
Li
Celková výška sevřených částí
ISO 12.9
Návrh spojovacího šroubu.
0,000
3
Materiál
0,0000,000
5
3/4 1/2
Stránka 31
4.27 Di [mm]
5.0
5.1
5.2 cb [N/mm]
5.3 cm [N/mm]
5.4 c1 [N/mm]
5.5 c2 [N/mm]
5.6
5.7 Fa [N]
5.8 Fr [N]
5.9 Fcmin [N]
5.10 ∆F1 [N]
5.11 ∆F2 [N]
5.12 F0 [N]
5.13 M [Nm]
5.14
5.15 ∆F0T [N]
5.16 ∆F0L [N]
5.17 F0' [N]
5.18 F2 [N]
5.19 F1 [N]
5.20 qa 2
5.21 qr
6.0
6.1
6.2 σ [MPa]
6.3 τ [MPa]
6.4 σb [MPa]
6.5 σred [MPa]
6.6 Re [MPa]
6.7 n
6.8
6.9 p [MPa]
6.10 pD [MPa]
7.0
Změna předpětí ohřátím spoje na provozní teplotu
Ztráta předpětí trvalou deformací (sednutím) spoje
26496,00
1,500
450
233,05
392,46
3530299,8
Maximální osová složka provozní síly 11348
Montážní předpětí šroubového spoje
Výsledná tuhost skupiny odlehčovaných částí spoje
Část osové složky provozní síly přitěžující šroub
Výsledná tuhost skupiny přitěžovaných částí spoje 698627
1765149,9Tuhost sevřených částí
Konstanty tuhosti spoje
Tuhost spojovacího šroubu
Vnitřní průměr dosedací (stykové) plochy
Kapitola výsledků
0,00
Montážní předpětí spoje
Maximální radiální složka provozní síly
Výsledná vnitřní osová síla ve šroubu
58,45
Minimální potřebná svěrná síla pro přenos radiální síly 0
1874,71
9473,29
Silové poměry zatíženého spoje
Utahovací moment
Tahové napětí v jádře šroubu od maximální osové síly
Napětí v krutu v jádře šroubu od utahovacího momentu
Přídavné ohybové napětí
Pevnostní kontroly spoje.
Pevnostní kontrola staticky zatíženého šroubového spoje
122,84
329,78
Grafický výstup, CAD sytémy
940
0
26496,0
0,00
2,40Bezpečnost na mezi kluzu
Dovolený tlak v krajní sevřené části
Tlak v dosedací ploše hlavy (matice) šroubu
Kontrola tlaku v dosedací ploše hlavy šroubu
Mez kluzu materiálu šroubu
Výsledné redukované napětí v jádře šroubu
13,000
Provozní předpětí spoje
Zbytkové předpětí sevřených částí spoje 17022,71
28370,71
Součinitel těsnosti (předpětí) spoje
Bezpečnost proti bočnímu posunutí 0,000
0,00
870991,43
Předpětí, silové poměry a pracovní diagram spoje.
Část osové složky provozní síly odlehčující sevřené součásti
Stránka 32
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu
č. CZ.1.07/2.2.00/28.0056 „Ukázkové vývojové projekty z praxe pro posílení praktických znalostí budoucích strojních inženýrů“.
doc. Ing. Martin Hynek, Ph.D.,
Ing. Petr Votápek Ph.D., Ing. Šimon Pušman
Ing. Jakub Jirásko Ing. Zdeněk Raab Ph.D.