vvaa - vzdlávání v artefiletice a arteterapii petra …...vvaa - vzdlávání v artefiletice a...
TRANSCRIPT
VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii
Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8
Kurz v artefiletice a arteterapii
Závěrečná práce
ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY
Autor: Mgr.Lenka Motlová
Kontaktní adresa: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta
JU, Ústav sociální práce, Česká 20, 370 01 České Budějovice
Telefon a email: 605 840 249, 387 228 902, [email protected]
V Českých Budějovicích 27. 11. 2009
2
ÚVOD
Stáří je posledním ontogenetickým obdobím v životě člověka, které je provázenou celou
řadou fyzických, psychických, sociálních, sociologických a ekonomických aspektů.
Po fyzické stránce dochází k úbytku fyzických sil, zhoršování a poruchám zdraví. V důsledku
toho dochází u seniorů ke snížení či ztrátě soběstačnosti. Ve stáří se objevují změny
psychických kvalit, snižuje se koncentrace, zvyšuje je například trpělivost, psychomotorické
tempo se naopak zpomaluje. Senioři se stávají rigidnějšími, více je zajímá minulost než
přítomnost a jsou emotivně labilnější.
Významným okamžikem v životě člověka je penzionování, které klade na seniory
velké nároky. Odchod do důchodu patří mezi náročné životní situace, se kterými se lidský
jedinec musí umět vyrovnat. Při penzionování jde o změnu sociální role, změnu ekonomické
aktivity a omezení možnosti vykonávat pracovní aktivity. Ve stáří se mění životní styl a často
dochází k poklesu životní úrovně seniora. U mnohých seniorů nastává taktéž ke změně
charakteru bydlení a bytových poměrů. V důsledku zhoršování zdravotního a psychické stavu
volí sami senioři či po dohodě s rodinnými příslušníky pobyt v domově pro seniory. Adaptace
na pobyt v rezidenčním zařízení patří rovněž mezi nejnáročnější období v životě člověka.
Dalším problémem, se kterým jsou senioři - kromě penzionování a odchodu do
domova pro seniory - se nuceni vyrovnat, je úmrtí a ztráta životního partnera, vrstevníků a
přátel, což vede k omezení sociálních kontaktů, osamělosti a sociální izolaci osob vyššího
věku.
Senioři se ve společnosti setkávají s ne vždy příjemnými postoji a chováním osob
vyššího věku navzájem a postoji veřejnosti ke starší populaci. Často řeší nepříjemné
mezigeneračních konflikty. V důsledku zranitelnosti a snížené soběstačnosti jsou senioři
ohroženi věkovou diskriminací, ageismem. Může se jednat o mýty o stáří (jako je například
mýtu homogenity, mýtus neužitečného času) nebo podceňování psychických schopností,
potřeb, prožitků a nedůvěru ve schopnosti seniorů vůbec.
Kalvach a Onderková (2006) zmiňují, že mezi největší sociologické obavy v souvislosti
se stárnutím populace patří věková segregace seniorů z většinové mladší společnosti a obava
ze ztráty životní smysluplnosti.
AKTIVITA VE STÁŘÍ
Aktivita, potřeba vyjádřit se a kreativně uplatnit je nesmírně důležitá pro každého
člověka a to platí pro všechna ontogenetická období, tedy i pro sénium. Podle Janečkové,
Kalvacha a Holmerové (2004) aktivita obecně lidskému jedinci přináší lepší strukturování
3
času, ovlivňuje sociální kontakty, přispívá ke zlepšení fyzické a psychické pohody a podílí se
na vytváření společenského statusu. Janečková, Kalvach a Holmerová (2004) dále uvádí, že
aktivita v domácím či ústavním zařízení by měla navazovat na to, co bylo přerušeno nemocí
či institucionalizací nebo pomoci rozvinout to, co zůstalo skryto - aktivita se stává možností a
příležitostí k růstu.
Podle Janečkové, Kalvacha a Holmerová (2004) jsou důležité tyto aspekty: aktivita pro
seniory by měla být smysluplná, měla by odpovídat osobnostnímu zaměření a jejich
potřebám. Aktivita má přinášet životu smysl, udržovat jeho kontinuitu a přispět ke zvýšení
kvality života seniora. Jde tedy o to, aby byl senior spokojen s tím, čím je, jak mu je a co dělá.
ROZDĚLENÍ AKTIVIT
Aktivity rozdělují Janečková, Kalvach a Holmerová (2004) podle třech kritérií. První
kritérium je podle místa v životě člověka, druhé podle místa v životě člověka a třetí je podle
počtu zapojených osob.
I. Rozdělení činností podle místa v životě člověka:
a) činnosti všedního dne;
b) pracovní činnosti;
c) péče o sebe;
d) činnosti volného času;
e) rozvoj a vzdělávání.
II. Rozdělení činností podle okruhu uspokojených potřeb:
a) činnosti k zabezpečení základních biologických potřeb;
b) činnosti podporující jistotu, bezpečí, autonomii, orientaci a kontinuitu;
c) činnosti sociální povahy;
d) činnosti podporující identitu, důstojnost a osobní rozvoj;
e) činnosti seberealizační.
III. Rozdělení činností podle počtu zapojených osob:
a) individuální aktivity vykonávané zcela samostatně;
b) párové činnosti;
c) společenské aktivity ve velkých skupinách;
d) skupinové aktivity.
4
Je nutno zmínit, že aktivita a činnost má velký význam pro lepší adaptaci seniora
v instituci. Správně zvolená a chtěná aktivita může seniorovi pomoci zachovat kontinuitu
života, přispět k sociálnímu začlenění, nabízí příležitosti k poznávání a sebepoznávání, jak
zmiňuje Janečková, Kalvach a Holmerová (2004).
Význam podpory aktivit pro adaptaci seniora v instituci spočívá podle výše uvedených
autorů v následujících oblastech:
a) příchod a adaptace seniora v instituci;
b) podpora aktivit seniorů v adaptačním období;
c) informace o novém prostředí;
d) zhodnocení rozhovoru s klientem a spolupráci s ním a s rodinou;
e) zapojení rodinných příslušníků;
f) informace o možnostech využití volného času;
g) vytvoření podpůrného prostředí;
h) vytvoření vhodného psychosociálního klimatu;
i) nabídka aktivizačních programů;
j) činnosti jako součást kontraktu s klientem a jeho individuálního plánu;
k) pravidelné hodnocení s klientem (náplň života, činnosti atd.).
Při práci se seniory je důležitá nejen fyzická aktivita, ale i aktivita psychická a to
zejména u seniorů se sklony k izolaci, s apatií a depresivními sklony. Fyzická i psychická
aktivizace by se měla odvíjet od přání a možností seniora. To znamená, aby senior chtěl, uměl
a mohl činnost provádět. A právě arteterapie je jednou možností, jak seniory udržovat v
činnosti a aktivitě. Může seniorovi pomoci najít to, co jej naplňuje, co mu působí radost, dává
smysl a přináší příjemné pocity.
AKTIVITA SENIORŮ SE SYNDROMEM DEMENCE
Aktivita a činnost má velký význam a je nezbytná rovněž u seniorů trpících syndromem
demence. Veškerá aktivita by měla být pro tyto seniory „šitá na míru“ a individuálně
plánovaná, musí se odvíjet od jejich potřeb a zájmů. V domovech pro seniory a stejně tak
v domovech se zvláštním režimem jsou sestavené plány aktivit pro jednotlivá oddělení i celé
zařízení a klienti senioři mají tzv. individuální plány, zahrnující mimo jiné i aktivizační
činnosti a trávení volného času.
5
Jak uvádí J. M. Zgola (2003) individuální plán každého klienta seniora by měl
respektovat: účel aktivity, co by z ní klient chtěl získat; jaké silné stránky bude schopen při
této aktivitě uplatňovat; která její omezení bude nutno respektovat; na jaké úrovni se bude
klient účastnit a které aktivity jsou pro něj vhodné.
ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY
Myslím si, že arteterapeut, který se rozhodne pracovat se seniory, by měl mít alespoň
základní znalosti z oblasti gerontologie, psychologie a měl by znát specifika práce s osobami
vyššího věku. Arteterapeut by měl být zdatný v komunikaci a mohou být pro něj užitečné
principy komunikace s geriatrickými klienty se smyslovým nebo mentálním handicapem, jak
je uvádím v tab.1 (Příloha 1).
Arteterapii lze použít při práci se soběstačnými seniory žijícími v domácím prostředí
(Příloha 4), se seniory navštěvující denní a týdenní stacionáře či denní centra (Příloha 2), ale
také u klientů v domovech pro seniory (Příloha 3) a domovech se zvláštním režimem v rámci
sociálně terapeutické činnosti, nebo aktivizační činnosti.
Podle § 66 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou pro seniory a osoby se
zdravotním postižení poskytovány sociálně aktivizační služby. Jedná se o ambulantní,
popřípadě terénní služby, které obsahují tři základní činnosti - mimo jiné sociálně
terapeutické činnosti.
Arteterapeut by měl vždy respektovat osobnost nejen osobnost seniora, ale i životní
kontinuitu jeho života, podporovat seniorovu sebeúctu, důstojnost a autonomii. Důležité je
vytvořit podmínky pro sebevyjádření a tvořivé uplatnění seniorů, respektovat přání a potřeby
seniorů. Podstatné je se při práci s touto cílovou skupinou vyvarovat dětinských
a degradujících prvků.
ARTETERAPIE VE STACIONÁŘÍCH PRO SENIORY
V denních stacionářích se podle § 46 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo
zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace
vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Tato sociálních služba obsahuje základní
činnosti například pomoc při zvládání běžných denních úkonů péče o vlastní osobu,
poskytnutí stravy a též výchovné, sociálně terapeutické činnosti, vzdělávací a aktivizační
činnosti.
6
Marian Liebmann (2005) uvádí, že senioři docházející do stacionářů a center potřebují
více struktury než v předcházejících letech svého života, neboť jejich problémy jako je
samota, úmrtí partnera, poruchy zdraví či neschopnost vypořádat se s novým vývojem věcí je
zbavuje jistoty. Tato arteterapeutka doporučuje skupinovou arteterapii pořádat dopoledne
kvůli zvýšené únavnosti ve stáří. Skupina by měla být přizpůsobena zdraví seniora a zejména
smyslovým poruchám. Jak Liebmann(2005) dále zmiňuje, přínos výtvarné skupiny je
seniorům užitečný v tom, že mohou mluvit o svých životech, šťastných i nešťastných
životních okamžicích, které se jim staly. Na druhou stranu v této skupině mohou oslavit své
úspěchy, vidět svůj život pozitivně a zachovat si pocit důstojnosti. Během skupinové práce se
mimo jiné zlepšuje i sociální interakce.
Podle zkušeností Liebmann (2005) je možné použít obecná témata (s. 169-174),
sebercepci (s. 175-198) a zejména téma tvz. zpětný pohled na život (s. 185) a některá témata
ze skupinových obrazů (s. 215 - 226), kam patří např. téma Přispívání (s. 223).
ARTETERAPIE V DOMOVECH PRO SENIORY A V DOMOVECH SE
ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM
V domovech pro seniory se podle § 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku,
jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Sociální služba obsahuje
kromě poskytnutí ubytování, stravy atd. také sociálně terapeutické činnosti a aktivizační
činnosti.
V domovech se zvláštním režimem se podle § 50 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu
chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se
stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou
soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné
fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben
specifickým potřebám těchto osoby. Sociální služba obsahuje kromě poskytnutí ubytování,
stravy atd. také sociálně terapeutické činnosti a aktivizační činnosti.
Liebmann (2005) doporučuje při práci se seniory v ústavech a léčebnách zaměřit
skupinová sezení na realitu a na činnosti, která těmto klientům umožňují udržet pozornost při
každodenních úkolech. Z tohoto plyne, že senioři budou s to vypořádat se s praktickými
věcmi v jejich životě. U některých klientů je podle tohoto autora vhodné použít takové
činnosti, které jim umožní vzpomenout si na vlastní úspěchy, což jim dodá pocit důstojnosti.
7
Pro seniory umístěné v rezidenčním zařízení Marian Liebmann (2005) doporučuje
zvolit témata, hry a cvičení zaměřená na koncentraci, zručnost a paměť (s. 163 - 168 ) a
obecná téma (s. 169 - 174 ).
ARTETERAPIE U SENIORŮ BEZ SYNDROMU DEMENCE
Šicková-Fabrici (2002) uvádí, že podle H. B. Langartenové, věnující se arteterapii
s klienty seniory, může být tato forma terapie používána v rámci cvičení krátkodobé paměti,
pro posílení vědomí vlastní hodnoty či jako pomůcka rehabilitace jemné motoriky.
Arteterapie může být přínosná seniorům při přizpůsobení se nové životní situaci, při poklesu
fyzických sil, ztrátě zdraví. Další možné uplatnění je při řešení obtíží spojených
s důchodovým věkem a s nimi spojenými změnami v oblasti sociální i ekonomické.
Podle Šickové-Fabrici (2002) spočívají hlavní strategie arteterapie se seniory:
a) v aktuálním problému klienta;
b) v práci s technikami odpovídajícími věku klienta;
c) v posílení smyslu pro důstojnost.
Tato autorka dále uvádí, že se arteterapií se seniory se zabýval lékař a arteterapeut
Václav Smitka (1997) a B. Janovčíková (1988).
ARTETERAPIE U SENIORŮ POSTIŽENÝCH SYNDROMEM DEMENCE
Zastávám názor, že při zvažování možnosti využít u seniora trpícího syndromem
demence arteterapii je nutné brát v úvahu uvedená doporučení, jak je formuluje Jitka M.
Zgola. Tato autorka upozorňuje, že činnost u seniorů s demencí musí mít jasný účel, musí být
dobrovolná, příjemná, společensky přijatelná a nesmí vést v žádném případě k neúspěchu.
Pro arteterapeuta pracujícího s klientem postiženého syndromem demence je, podle
mého názoru, stěžejní porozumět nejen projevům demence a potřebám těchto klientů, ale
především znát specifika a principy komunikace s osobami trpícími tímto onemocněním.
Domnívám se, že efektivní komunikace mezi arteterapeutem a klientem s demencí patří mezi
nedílnou a důležitou součást arteterapeutického procesu.
Arteterapií u seniorů trpícími Alzheimerovou chorobou, nejčastější formou demence, se
zabývala M. Veselovská (2002), která uvádí charakteristické rysy tvorby těchto klientů
(Šicková-Fabrici, 2002)
a) výrazně prodloužené tvary objektů;
b) chaotické uspořádání objektů;
8
c) přechod od realistického zobrazování konkrétních objektů k jejich lineárnímu ztvárnění
fragmentárním stylem;
d) ornamentalizace;
e) větší úspěchy v kolážových technikách.
ARTETERAPEUTICKÉ METODY A TÉMATA PŘI PRÁCI SE SENIORY
Domnívám se, že při arteterapii s klienty seniory lze jako arteterapeutické metody využít
imaginaci, animaci, koncentraci - mandalu, restrukturalizaci a transformaci, jak je popisuje
Šicková-Fabrici (2002).
Marian Liebmann (2005) v publikaci Skupinová arteterapie přehledně uvádí témata, hry
a cvičení, která jsou rozdělena na jednotlivé oddíly: zahřívací aktivity; zkoumání výtvarných
médií; koncentraci, zručnost a paměť; obecná témata; seberpercepci; rodinné vztahy; práci ve
dvojicích; skupinové obrazy a skupinové interakční hry. Tato témata, hry a cvičení lze podle
mého názoru velmi dobře použít při práci se seniory žijícími v domácím prostředí i seniory
umístěnými v rezidenčním zařízení. Některá z témat a her může arteterapeut modifikovat, tak
aby byla pro osoby vyššího věku zajímavá, odpovídala jejich potřebám a zájmu. Může se zde
tak mimo jiné uplatnit osobnost a kreativita terapeuta.
Myslím si, že při arteterapii se seniory lze zvolit například tato témata, při kterých si
senioři mimo jiné procvičí dlouhodobou paměť: dětství a příhody z dětství, první láska,
svatba, taneční hodiny a plesy, rodina, škola, vojna, oslavy a svátky, rodinné a společenské
události, domácí zvířata, zaměstnání, zahrádkaření a chalupaření a další zájmy, válka,
cestování a dovolená.
ZÁVĚR
Arteterapii lze použít při práci se seniory, kteří jsou soběstační a žijí ve svém domácím
prostředí jako pomoc při hledání smyslu a životní náplně, při převzetí zodpovědnosti za svůj
život či při validování, tj. zhodnocení jejich života seniora. Je to jedna z možností, jak seniory
podpořit v aktivitě, v komunikaci a udržet je v sociálním kontaktu. Skupinová arteterapie
může být prevencí izolace. Přínos arteterapie je také v tom, že stimuluje a podporuje
kreativitu seniora. Senior může v arteterapeutickém procesu porozumět lépe sám sobě
a kontextu svého života. Současně může být arteterapie pomocníkem při řešení obtíží
týkajících se vztahů s rodinou, vrstevníky, procesem stárnutí i stáří a problémů souvisejících
se životem seniora (odchod do důchodu, úmrtí partnera, ztráta poslední blízké osoby,
osamělost).
9
Další možné uplatnění arteterapie vidím jako podporu při konceptu zdravého stárnutí a
stáří a jako nedílnou součást přípravy na stáří. Domnívám se, že by bylo užitečné arteterapii
do budoucna používat při práci s ovdovělými ženami seniorkami, což je dominantní
gerontologická skupina.
V rezidenčních zařízeních je arteterapie používána v rámci animačních nebo-li
aktivizačních programů, které oživují pobytové zařízení. Je také jedním z možných způsobů,
jak seniorovi usnadnit odchod do domova pro seniory a adaptovat se na život v tomto
zařízení.
Arteterapie pomáhá zlepšovat kvalitu života seniorů v domácím prostředí, seniorů
docházejících do stacionářů, tak i u seniorů žijících v domovech pro seniory. Může přispět
rovněž ke komplexnímu chápání postavení seniora ve společnosti a pochopení potřeb seniorů
z pozice pečovatelů a terapeutů.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
JANEČKOVÁ, H., KALVACH, Z., HOLMEROVÁ, I. Programování aktivit, motivování,
akceptování a kognitivní rehabilitace. In: KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., et al.
Geriatrie a gerontologie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6.
KALVACH, Z., ONDERKOVÁ, A. Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů
v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5.
LIEBMANN, M. Skupinová arteterapie. Nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou
práci. Praha: Portál, 2004. 279 s. ISBN 80-7178-864-3.
ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Arteterapia - užitkové umenie? Bratislava: Petrus Publishers, 2006.
273 s. ISBN 80-89233-10-4.
ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Základy arteterapie.Praha: Portál, 2002. 167 s.ISBN 80-7178-616-0.
ZÁKON Č. 108/2006, o sociálních službách.
ZGOLA, J. M. Úspěšná péče o člověka s demencí. Praha: Grada Publishing, 2003. 226 s.
ISBN 80-247-0183-9.
10
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA 1 Principy komunikace s geriatrickými klienty se smyslovým nebo mentálním
handicapem
PŘÍLOHA 2 Centrum aktivizačních programů v Domě s pečovatelskou službou Praha 8
- malování na plátno
PŘÍLOHA 3 Domov Pod lipami Smečno - výtvarná dílna
PŘÍLOHA 4 Zdravotně sociální fakulta JU, Centrum pro seniory PATUP Č. Budějovice
- mandaly
11
PŘÍLOHA 1
12
Příloha 2
Centrum aktivizačních programů v Domě s pečovatelskou službou Praha 8
Arteterapie - malování na plátno 4. 5. 2009
Zdroj: http://www.ouss8.cz/malplatV09.html
Zdroj: http://www.ouss8.cz/malplatV09.html
13
Příloha 3
Domov Pod Lipami Smečno
Výtvarná dílna
Zdroj: http://www.dpodlipami.cz/transformace
Zdroj: http://www.dpodlipami.cz/transformace
14
Příloha 4
Zdravotně sociální fakulta JU, Centrum pro seniory PATUP Č. Budějovice
Mandala 1
Klientka S. (76 let)
15
Mandala 2
Klientka A. (75 let)