vybrané formy rizikového chování

Extremismus

Bc. David Lebeda,lektor pro problematiku extremismu,předseda občanského sdruženíImperativ

? Setkali jste mezi svými žáky s projevy extre-mismu?

? Znáte základní dělení extremismu?

? Víte, jak se zachovat, pokud máte podezřenína extremistické chování mezi svými žáky?

Co se dozvíte:

Hlavním úkolem článku je seznámit čtenáře s problema-tikou extremismu. Protože se jedná o nepříliš známouvěc, je zásadním úkolem co nejstručněji otevřít toto téma.Zároveň se příspěvek zaměřuje na praktické ukázkyprojevů extremismu v minulosti, možná řešení kon-krétních problémů a doporučení. Bohužel v souvislostis extremismem se v minulosti zanedbala specifická primár-ní prevence. Také na tuto skutečnost se autor zaměřuje.

02 • Co dělat, když... 1

Žák, student A 1.6

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

www.raabe.cz/dobraskola

Řeší mechanismy nastavení této prevence s tím, žezároveň doporučuje možná řešení. Čtenář se rovněž dozvízákladní pojmy spojené s touto problematikou, základnídělení a konkrétní skupiny, organizace a hnutí, kterélze zařadit do extremistického spektra. Tento příspěvek jevšak jen zlomkem informací o problematice extremismua měl by sloužit především jako základní informace.

Obsah

1. Pojem extremismus ............................................ 3

2. Jak lze zneužít mladého člověkav souvislosti s extremismem? ............................ 5

3. Pojmy spojené s extremismem ........................ 10

4. Základní dělení extremismu ............................. 174.1 Krajní pravice ...................................................... 184.2 Krajní levice ........................................................ 244.3 Divácké násilí ...................................................... 354.5 Náboženský extremismus ...................................... 39

5. Závěr ................................................................ 43

6. Literatura ......................................................... 43

7. Odkazy v souvislosti s problematikouextremismu ...................................................... 44

2 02 • Co dělat, když...

A 1.6 Žák, student



1. Pojem extremismus

Je těžké psát o problematice, která je pro mnoho lidí úplněneznámou tematikou, a nepoužít žádný teoretický pojem nebodefinici. Troufám si tvrdit, že je to nemožné. Rád bych se v pří-spěvku věnoval jen praxi za využití svých dlouholetýchzkušeností s touto problematikou, přesto musím začít definicíextremismu. Vzhledem k tomu, že univerzální definice nee-xistuje a každý stát má vzhledem ke svým historickým kořenůmtuto definici jinou. Uvádím tu definici, která je mi nejbližší a pou-žívám ji na svých přednáškách. Jasně určuje, jak chápat tentopojem.

Slovo extrém pochází z latiny a jeho význam je nejvzdálenějšínebo nejkrásnější. „Lze předpokládat, že v politické teorii ozna-čuje tento pojem takovou pozici na pomyslné politické škále,která je nejvíce vzdálená od politického středu. Obvykle se všakextremismus chápe jako jakákoli ideologie nebo aktivita, kterásměřuje proti stávajícímu politickému systému jako takovémua klade si za cíl jeho likvidaci a následné nahrazení vlastní alter-nativou. O této alternativě se většinou předpokládá, že bude ne-demokratická, diktátorská a bude porušovat lidská práva.“ (JanCharvát, 2007)

Dnešní mladá generace v mnoha případech nechápe pojmytotalita, diktatura, omezování svobody projevu apod. Přisetkání s žáky zejména devátých tříd ZŠ a studenty SŠ jsem zjistil,že nejsou často obeznámeni se situací v minulém režimu nebonemají zájem o tuto problematiku. Je to jedna z chyb společnos-ti, protože záporné příklady z režimu před rokem 1989by jednoznačně mohly přispět k lepšímu pochopení pro-blematiky extremismu a s ním spojeným nebezpečím. Vzhle-dem ke skutečnosti, že mladý člověk je velmi ovlivnitelný a mnoh-dy podlehne různým směrům, subkulturám, názorům apod., jezásadním problémem neinformovanost. Poté dochází k od-klonu od pouhého protestu proti rodičům, pedagogům, společ-nosti, k promyšlenému prosazení cílů pocházejících od vůdčíchosobností extremistických hnutí a stran.





Lze také konstatovat, že i nepochopení jedinci hledají smyslživota v různých extremistických uskupeních, partách či skupi-nách. Člověk, který má pocit, že nikam nepatří, se ve skupiněcítí silný a je dostatečně prokázáno, že v mnoha případech jejeho jednání nebezpečnější. Mladí extremisté jsou často agre-sivnější, aktivnější a se sklony k militarismu apod. Chtějí sepředvést před svými staršími kolegy a bojí se, aby opět nevypadlize skupiny (party), a nikam tak nepatřili. I těmto problémům semusí společnost v budoucnosti věnovat.

Nejsem naivní a je mi jasné, že každý člověk má určité období„vzdoru a protestu“. Je však důležité, aby toto období bylov mnoha případech pro společnost co nejméně nebezpečné.K tomu jsou nutné určité mechanismy, ke kterým patří i v přípa-dě extremismu zejména primární, ale bohužel i sekundárníprevence.

TIP Řešení a doporučení

I. Lektorská činnost – Úvod do problematiky extremis-mu, subkulturní hnutí, menšiny

� proškolení pracovníků MŠMT

� proškolení pedagogů a zaměstnanců škol

� proškolení metodiků prevence kriminality na školách(výchovní pracovníci)

� proškolení koordinátorů prevence kriminality na úřa-dech (zřizovatelé škol)

� proškolení žáků a studentů (nemotivovat!)

� vyškolení lektorů

II. Doplnění výuky na školách – Problematika rizikovýchskupin (extremismus)

� Nebát se hovořit o problému extremismu a při-znat si problém na školách!

� Rekonstruovat vzdělávací soustavu (v dějepise v 8. tříděna ZŠ musí být II. sv. válka).





� Upozornit ve výuce dějepisu, občanské výchovy a dal-ších předmětů na současnost vycházející z minulos-ti. Více upozorňovat na skutečnost, že minulost se opa-kuje. V souvislosti s projevy extremismu poukazovat naudálosti v dějinách, které jsou v současné době propago-vány (nacismus, neonacismus, holocaust, případ ve Vít-kově).

� Více využívat vzdělávací zájezdy i za pomoci nevlád-ních organizací, za přispění finančních prostředkůMŠMT v rámci grantových výběrových řízení (zájezdy doOsvětimi, Terezína a pracovních táborů používaných ko-munisty zejména v 50. letech minulého století).

� Více diskutovat o svobodných volbách a demo-kracii, ale také o totalitě, minulém režimu, vzděláníapod. (Co vlastně chtějí neonacisté, komunisté a další?O co mladý člověk může přijít v případě, že se dostanouk moci?).

III. V souvislosti s problematikou extremismu více spo-lupracovat s rodiči

� Rodiče nevědí o činnosti svých dětí.

� Rodiče nechtějí vědět o činnosti svých dětí.

� Rodiče podporují činnost svých dětí!

� Rodiče problematiku zjednodušují.

2. Jak lze zneužít mladéhočlověka v souvislostis extremismem?

V souvislosti s výše uvedenou myšlenkou mi dovolte citovat Win-stona Churchilla: „Mladý člověk, který není přívržencem socialis-





chisté a nespolupracují se státním zřízením. Oni však potře-bují popularitu, zájem médií a tebe!“ A tak různí aktivisté všeraději nahlásí a poté, co dojde k protiprávnímu jednání neboke střetům s policií, tvrdí, že to byla provokace ze strany poli-cistů nebo akce jednotlivců, kteří nemají s uvedenou akcí nicspolečného!

� Je třeba vést s mladým člověkem dialog, ale určitě nez pozice pedagoga, spíše se co nejvíce přiblížit myšlení tzv.období vzdoru. Domnívám se, že všichni jsme si pravděpo-dobně tímto obdobím, i když v jiné době, prošli a máme bo-haté zkušenosti.

V souvislosti se zneužitím nebo využitím mladého člověka v tzv.období vzdoru nemusíme hovořit jen o levicově orientovanémextremismu. Je dostatečně odůvodněn závěr, že mladého člově-ka lze ovlivňovat i v ostatních extremistických činnostech ne-hledě na ideologii, směr či zaměření. Důkazem nám může býtvýsledek zkušebních voleb na školách před volbami doParlamentu ČR v souvislosti s bývalou Dělnickou stranou. Opětbych mohl uvést příklad z praxe.

PŘÍKLADPřednášel jsem na jedné nejmenované ZŠ v Praze. Jednalose o přednášku s názvem „Úvod do problematiky extremis-mu“. Cílovou skupinou byly dívky osmého ročníku. Již odpočátku mi byl divný nebývalý zájem ze strany těchto žákyňo tuto problematiku. Zvláště u dívek v tomto věku jsem tonečekal. Během seznámení s problematikou pravicově ori-entovaného extremismu mě negativně překvapily názorydívek na již zmíněnou Dělnickou stranu (dnes Dělnickoustranu sociální spravedlnosti). Většina z nich za touto stra-nou stála, a kdyby měla možnost, určitě by ji volila. Na otázku„proč“ odpověděla jedna z dívek, že se jedná konečně o stra-nu, která by ten „nepořádek“ v republice dala do pořádku.

Bylo na ní vidět, že informace má určitě zprostředkovaněz médií a pravděpodobně slyšela i některé názory u rodičů,zejména v souvislosti s událostmi v Janově v severních Če-chách při tzv. řešení problémů s Romy. Vůbec ji nenapadlo,





� marxismus, stalinismus, leninismus, 5. internacionála, mao-ismus, trockismus, SOP (Socialistická organizace pracují-cích), REVO (Revoluční mládež), Rudá šance

� nacismus-neonacismus, fašismus-neofašismus, klerofašis-mus, Rahowa, Turnerovy zápisky, nacionalismus, kališnic-tví, black metal, pagane metal, vlastenectví, národní socialis-mus, RAC (Rock proti komunismu), číslice 18, 88, 14,GNLS (Good Night Left Side), ANTI-ANTIFA, Národní od-por, keltský kříž, White Power, Combat 18, Nazi skinheads,Thor Steiner, Dělnická strana/Dělnická strana sociální spra-vedlnosti, Autonomní nacionalisté

� hooligans, rowdies, ultras, chuligáni, A. C. A. B. (všichni po-licajti jsou bastardi), UMBRO

� ekoterorismus, ALF (Fronta za osvobození zvířat)

� sekty, scientologická církev, auditing, satanismus, číslice 666

TIPŘešení a doporučení

� kniha Jana Charváta s názvem Současný politický extremis-mus a radikalismus

� internetové stránky www.imperativ.cz

� internetové stránky www.csaf.cz (Encyklopedie anarchismu)

� encyklopedický slovník a další odkazy na stránkách anarchis-tů, neonacistů a pravicových populistů

4. Základní dělení extremismu

� Krajní pravice

� Krajní levice

� Divácké násilí

� Náboženský extremismus





4.1 Krajní pravice

(rozdělení vhodné pro pedagogy v souvislosti s extrémní scénou)

� Pravicoví populisté (Dělnická strana/Dělnická strana so-ciální spravedlnosti s možným napojením na neonacisty)

� Nacionalisté (Vlastenecká fronta, České hnutí za národníjednotu/Národní strana)

� Neonacisté (Národní odpor)

� Neofašisté (Národní obec fašistická, 90. léta)

� Pravicově orientovaní příznivci hnutí Skinheads (80.léta v Evropě, 90. léta v ČR)

� Autonomní nacionalisté (21. století)

� další možné směry a ideologie (klerofašisté)

Do povědomí široké veřejnosti se pojem krajní pravice dostá-vá na začátku 90. let minulého století. Do této doby existovalspolečný nepřítel obou extremistických proudů – komunistickýrežim. Velkou roli hrálo i subkulturní hnutí Skinheads. Jižv 80. letech minulého století se díky zpěvákovi hudebního usku-pení Skrewdriver Ianu D. Stuartovi dostává do tohoto hnutí ideo-logie třetí říše. Celé hnutí se rozděluje a dochází k prvním stře-tům mezi několika názorovými proudy. Do hnutí Skinheads sedostává politika a obě křídla se postupně oddalují subkultuře.Jako protiváha Nazi skinheads vznikají tzv. SHARP, což jsouSkinheads proti všem rasovým předsudkům. Později ještě vzni-kají RASH Skins a také například RED Skins. Do současnédoby však stále existují nepolitičtí příznivci tohoto hnutí a může-me je označit jako subkulturní hnutí. O deset let později, na po-čátku 90. let, se do tohoto hnutí dostává i v ČR ideologie třetíříše.

Také u nás dochází k prvním střetům. Mezi nejznámější střetymezi anarchisty a tzv. Nazi skinheads došlo v roce 1992 předpražským Výstavištěm v Praze 7. Dále na Letné a poté v pravi-delných intervalech vždy při příležitosti nějakého historického





vybrané formy rizikového chování

Documents