Studie je spolufinancována z Fondu pro podporu výzkumu, který je blokovým grantem pomoci poskytované Finančními mechanismy EHP a Norska.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MODŘICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA)

Dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Únor 2010

SEA ÚP Modřice 1

Předkladatel:Město Modřice

Oprávněný zástupce předkladatele: Ing. Josef Šiška, starosta města ModřiceMěstský úřad ModřiceNáměstí Svobody 93664 42 Modřicewww.mesto-modrice.cz

Projektant územního plánu města ModřiceIng. arch. Alena KošťálováZavřená 32625 00 Brno

Zpracovatel SEACentrum dopravního výzkumu, v.v.i.Líšeňská 33a636 00 BrnoTel. +420 549 429 111www.cdv.cz

Integra Consulting Services, s.r.o.Pobřežní 18/16, 186 00 Praha 8Tel.: +420 234 134 236integra.cr@integranet.czwww.integranet.cz

Zdravotní ústav se sídlem v BrněGorkého 6636 00 BrnoTel.:+420 541 421 211www.zubrno.cz

2

Řešitelský kolektiv:Mgr. Martin Smutný, Integra Consulting Services s.r.o. autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

o metodika, konzultace

Ing. Jana Kortanová, Integra Consulting Services s.r.o.o metodika, koordinace, voda

Ing. Jiří Jedlička, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.o koordinace, podklady

Mgr. Ivo Dostál, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.o doprava

Ing. Vladimír Adamec CSc., Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.o půda

Mgr. Roman Ličbinský, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.o geologie a hydrogeologie

RNDr. Ivan Koláčný, Zdravotní ústav se sídlem v Brněo ovzduší, hluk, kulturní památky

MUDr. Marek Horák, Zdravotní ústav se sídlem v Brněo veřejné zdraví

Bc. Martina Tesaříková, Zdravotní ústav se sídlem v Brněo ovzduší, hluk, kulturní památky

RNDr. Milan Macháčeko příroda a krajina

Schválil: Mgr. Martin SmutnýDatum: 18. prosinec 2009

SEA ÚP Modřice 3

OBSAH

ÚVOD 6

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA Č. 183/2006 SB. 8

A.1 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 8

A.2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA MODŘICE 15

A.3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 29

A.4 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BYMOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 48

A.5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE 50

A.6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ 104

A.7 POPIS JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 118

4

A.8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE 127

A.9 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 139

A.10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ 143

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE NAEVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI 146

SEA ÚP Modřice 5

Seznam tabulekTabulka 1: Zábor ZPF v letech 2004 - III. Q/2009 18Tabulka 2: Jakostní ukazatele v profilu Rajhrad řeky Svratky v období 2007 - 2008 24Tabulka 3: Výsledky Sčítání dopravy v letech 1995 – 2005 [voz / 24h]. 26Tabulka 4: Relativní nárůst dopravy na vybraných sčítacích úsecích a srovnání s celkovým trendem růstu dopravy v ČR 27Tabulka 5: Vazby konceptu ÚP Modřice k cílům ochrany životního prostředí 127Tabulka 6: Návrh indikátorů životního prostředí 139

Seznam obrázkůObrázek 1 a Obrázek 2: Využití zemědělské půdy v severozápadní části katastrálního území Modřic 18Obrázek 3 a Obrázek 4: Sady v západní části katastrálního území Modřic 19Obrázek 5 a Obrázek 6: Rybník Primál 19Obrázek 7: Vinice; Obrázek 8: Malý hliník v blízkosti cihelny 20Obrázek 9: Regulovaný tok Bobravy; Obrázek 10: Regulovaná Svratka 24Obrázek 11: Poloha sčítacích úseků v okolí Modřic a výsledky Sčítání dopravy 2005 26Obrázek 12: Plochy bydlení u Modřického ramene, sousedící s navrhovanou plochou BI b1 80Obrázek 13 a Obrázek 14: Lokalita Zahrádky, kde jsou navrhovány plochy BI b4, BI b5 a BI b6 80Obrázek 15 a Obrázek 16: Stávající rekreační areál Pod Kaštany 80Obrázek 17 a Obrázek 18: Navrhovaná rekreační plocha RH r2 – rozšíření areálu Pod Kaštany 81Obrázek 19 a Obrázek 20: Navrhovaná rekreační plocha RH r4 u CTP 81Obrázek 21: Navrhovaná plocha výroby VP v2 81Obrázek 22 a Obrázek 23: Plocha navrhovaného polderu W w1 82Obrázek 24 a Obrázek 25: Pohledy na vedení Jihozápadní tangenty východně od stávající I/52 směrem k řece Svratce 82Obrázek 26 a Obrázek 27: Vedení koridoru R 52 v Želešické variantě (vlevo údolí Bobravy, vpravo komunikace v trase bývalé Hitlerovy dálnice 82Obrázek 28, Obrázek 29 a Obrázek 30: Pohled na oblasti vedení koridoru R 52 v Modřické variantě 83

6

Úvod

Územní plán města Modřice

Dne 12.3.2007 schválilo zastupitelstvo města na veřejném zasedání pořízení nového územního plánu. Územní plán města Modřice byl zpracován na základě objednávky města Modřice. Projektantem návrhu zadání ÚP je Ing.arch. Alena Košťálová,Zavřená 32, 625 00 Brno.Koncept ÚP Modřice je navrhován ve 3 variantách – Želešické, Modřické a nulové. Variantní řešení vychází ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které jsou v době přípravy konceptu ÚP Modřice a jeho posouzení SEA dokončovány a projednávány. Jednotlivé varianty se liší především vedením koridoru silnice R 52 a tzv. Jihozápadní tangenty. V závislosti na vedení koridoru jsou v jednotlivých variantách navrhovány plochy a koridory dopravní infrastruktury tak, aby tvořily funkční celek a co nejméně zatěžovaly životní prostředí a zdraví obyvatel města Modřice.Územní plán dále navrhuje plochy bydlení individuálního i hromadného. Vícepodlažní městská zástavba – plochy bydlení hromadného (BH) jsou navrženy na místě přestavby, doplňují a rozšiřují stávající sídlištní zástavbu.Soustředěná nová výstavba bydlení individuálního (BI) naváže na rozestavěnou lokalitu v ulici Masarykova. Nově je navržena plocha v lokalitěZahrádky. Pouze jednotlivými objekty jsou v návaznosti na obdobné stavby dotvořeny lokality Bobrava, U hřiště a v ulici Prusinovského. Smíšené obytné plochy tvoří centrální část Modřic. Nově jsou v návaznosti na smíšené území v ulici Tyršově a doplňují proluku v ulici Brněnské.Plochy pro veřejnou občanskou vybavenost (OV) a komerční zařízení (OK) respektují stávající zařízení a plochy navržené ÚPNSÚ a jeho změnách. Koncepce rozvoje je založena na snaze o dokomponování výrazného prostředí u křižovatky dálnice a dořešení přestavbového území v areálu Cihelny. Navržena je plocha pro možné rozšíření mateřské školy a pro dům sociálního penzionu. V okrajových částech řešeného území budepodporováno soukromé podnikání ve sféře občanské vybavenosti. Rozšířeny jsou plochy pro sport (OS) návrhem víceúčelové sportovní haly s krytým bazénem, a doplněním menších hřišť. Navržené plochy průmyslové výroby (VP) jsou na severním okraji katastru a na jižním okrajikatastru v návaznosti na historické průmyslové zóny. Dále budoumaximálně využívány stávající významné areály.Plochy drobné výroby (VD) doplňují území u bývalého zemědělského areálu v ulici Havlíčkova a v západní části Modřic v návaznosti na stávající plochy výroby v ulici Tyršově.Plochy smíšené výrobní (SP) jsou navrhovány v ulici Tyršově v návaznosti na smíšené obytné území. V těchto plochách nebude provozována činnost, která může jakkoliv negativně ovlivnit okolí.

SEA ÚP Modřice 7

Přestavbové plochy průmyslových lokalit mezi obytnou zástavbou budou využity pro bydlení v bytových domech, smíšenou obytnou plochu a pro hromadné parkování – patrové garáže.Zvláštní pozornost je třeba věnovat úpravám historické zástavby (SO1) v okolí náměstí Svobody.Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) jsou navrženy v návaznosti na areál Pod Kaštany, u řeky Bobravy a u soutoku Moravanského potoka a Modřického ramene ramene.Velké plochy pro hromadnou rekreaci jsou navrženy na severovýchodním okraji katastrálního území, kde by měly navázat na uvažovaný přírodní rekreační areál „Holasecká jezera“.Systém krajinné zeleně (NS) je v prvé řadě kolem výrobních areálů a dále na špatně zemědělsky obhospodařovatelných plochách, vzniklých při alternativním řešení komunikací.

Proces SEA

Posouzení vlivů konceptu územního plánu města Modřice (dále také „ÚP Modřice“) bylo zpracováno k verzi konceptu zpracovaného Ing. arch. Alenou Košťálovou ze září 2009. SEA posouzení bylo zahájeno v době, kdy probíhala finalizace konceptu, tj. jednalo se o posouzení ex-post. Koncept ÚP Modřice byl zpracován na základě schváleného Zadání územního plánu Modřice z června 2009, na základě Průzkumů a rozborů zpracovaných pod vedení Ing. arch. Aleny Košťálové v prosinci 2007.Na základě zadání uplatnil Krajský úřad Jihomoravského kraje požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP Modřice na životní prostředí, vzhledem k tomu, že návrh zadání stanovuje rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále jako orgán ochrany přírody významný vliv na evropsky významnou lokalitu – Modřické rameno (kód CZ0620010), vymezenou nařízením vlády č. 301/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Avšak následně byl požadavek na vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu doplňujícím vyjádřením Krajského úřadu Jihomoravského kraje zrušen.Na základě SEA posouzení je doporučena jedna varianta řešení se stanovením úprav, podmínek a doporučení k jednotlivým plochám tak, aby byly minimalizovány vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel.

8

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA Č. 183/2006 SB.

Posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů realizované i nerealizované koncepce (územního plánu), a to pro celé období jeho platnosti. Hodnoceny jsou návrhy jednotlivých ploch a koridorů konceptu ÚP z hlediska zda mohou přispět ke zlepšení/zhoršení stavu životního prostředí a zdraví obyvatel, identifikovaných trendů a problémů a zda jsou v souladu s cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví schválenými na vnitrostátní úrovni (město Modřice, kraj Jihomoravský, národní dokumenty). Při hodnocení navrhovaného funkčního využití jednotlivých ploch byly brány v úvahu i dopady na širší území, tj. za hranice katastru Modřice.

V průběhu posuzování územního plánu města Modřice (dále jen „ÚP Modřice“) se hodnotí vlivy na životní prostředí i na veřejné zdraví. Cílem je identifikovat variantu konceptu ÚP Modřice s nejmenšími dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel řešeného území a jeho okolí a navrhnout úpravy dané varianty konceptu územního plánu či podmínky a doporučení ke snížení negativních a zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

A.1 Zhodnocení vztahu územního plánu města Modřice k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

Při vyhodnocení vztahu ÚP Modřice k cílům ochrany životního prostředí by měla nejprve být provedena identifikace vazeb cílů navrhovaných v konceptu ÚP Modřice k cílům ochrany životního prostředí stanoveným koncepcemi na místní, krajské i národní úrovni. V konceptu ÚP Modřice však nejsou priority ani cíle územního plánování, resp. udržitelného rozvoje navrženy, nelze tudíž provést vyhodnocení souladu s cíli ochrany životního prostředí stanovenými strategickými dokumenty na lokální, krajské a národní úrovni. Na základě výše uvedeného byly hodnoceny konkrétní návrhy ploch využití území, resp. návrhy změn nového funkčního využití jednotlivých ploch vzhledem ke strategickým cílům ochrany životního prostředí na lokální, krajské a národní úrovni.

Pro návrhy ploch využití území, u kterých byla identifikována vazba s cíli ochrany životního prostředí na lokální, krajské a národní úrovni, byly

SEA ÚP Modřice 9

vybrány níže uvedené koncepce včetně identifikace relevantních cílů pro zhodnocení vazby.

Lokální úroveň

Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025 (2008)

Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025 spolu s územním plánem a rozpočtem města jsou tři nejvýznamnější rozvojové dokumenty pro řízení budoucího rozvoje města a jeho regionu. Strategický plán představuje programový dokument definující klíčové priority dalšího rozvoje města prostřednictvím konkrétních kroků v dlouhodobém horizontu. Obsahem dokumentu je soubor cílených opatření a intervencí pro systematickou stimulaci obnovy a rozvoje města. Strategický plán obsahuje následující cíle s vazbou na ÚP Modřice:

o Cíleně snižovat negativní vlivy silniční dopravy

o Omezení silniční dopravy ve městě:

- Odvedení dopravy z centra města,- řešení organizace dopravy uvnitř města,- podpora bezbariérovosti.

o Podpora hromadné dopravy:

- zkvalitnění veřejné dopravy.

o Kvalita místních komunikací:

- zatraktivnění bezmotorové dopravy.

o Ochrana ZPF, zachování půdní úrodnosti.

o Doplnit protipovodňová opatření.

o Zvýšení podílu souvislých ploch veřejné zeleně.

o Snižování zatížení životního prostředí.

Krajská úroveň

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2007)

o Snižování hladiny hluku.

o Snižování průmyslového znečištění.

o Revitalizace vodních ekosystémů a polyfunkční využívání vodních toků.

o Omezení aktivit v záplavovém území a citlivá opatření proti povodním.

o Rozvoj územních systémů ekologické stability.

o Řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí.

10

o Rozvoj územní ochrany biodiverzity přírodních systémů a krajinných hodnot.

o Dobudování a zkvalitnění silniční sítě:

- dobudování sítě rychlostních silnic,- respektovat nutnost vybudování kvalitního silničního

spojení mezi Brnem a Vídní, vyvinout úsilí o rychlé dokončení kvalitního silničního spojení z Pohořelic na státní hranici s Rakouskem (R52), respektovat přitom existující úmluvy s Rakouskem a environmentální argumenty.

o Opravy havarijního technického stavu silnic II. a III. tř. a jejich objektů, modernizace sítě krajských silnic:

- zajištění dostatečných finančních prostředků na potřebnou plynulou údržbu silnic II. a III. třídy,

- v případě překročení limitních hodnot připravovat odvedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území formou silničních obchvatů,

- modernizovat síť krajských silnic, respektovat přitom Generel dopravy JMK.

o Modernizace železniční infrastruktury:

- zajištění územní ochrany pro vysokorychlostní tratě.

o Rozvoj veřejné osobní dopravy:

- zavedení integrovaného dopravního systému na celém území kraje, budování a modernizace přestupních uzlů

- na základě dosavadních zkušeností se zaváděním IDS v MK pokračovat v jeho dalším rozšiřování při preferování kolejové dopravy,

- budování a modernizace přestupních uzlů IDS JMK, modernizace technologií řízení a koordinace provozu IDS, včetně preference a budování technologií informování cestujících.

o Rozvoj cyklistické dopravy:

- větší segregace cyklistické a automobilové dopravy,- zajišťování segregace cyklistické a automobilové dopravy,

zvyšování bezpečnosti při styku těchto doprav.

o Péče o kulturní dědictví kraje - Podpora obnovy a regenerace památek UNESCO, kulturních památek, městských památkových rezervací a zón, památek venkovské architektury. Podpora péče o památky, s důrazem i na památky lokálního významu v menších obcích. Záchrana ohrožených památek.

SEA ÚP Modřice 11

o Obnova veřejných budov, veřejných prostranství, památek a místníchpozoruhodností s cílem zachování specifického rázu sídel a venkovské krajiny

o Racionální prostorové uspořádávání venkovské krajiny podle potřebefektivního a environmentálně zodpovědného hospodaření na zemědělské a lesní půdě.

Program rozvoje Jihomoravského kraje (2006)

o Posilování ekologické stability území a ochrana přírody.

o Respektovat v rozvoji dopravních sítí ekologickou stabilitu krajiny.

o Chránit, udržovat a rozvíjet významné přírodní lokality.

o Ochrana krajinného rázu a přírodních hodnot, a to nejen u velmi významných segmentů krajiny, ale u jakékoliv části přírody a harmonické kulturní krajiny.

o Regulace rozvoje sídel v územních plánech s ohledem na ekologické limity okolního území, podpora ekologizace měst (trvalá zeleň, zelená regenerační centra, parky, zahrady…).

o Zmírňování dopadů lidské činnosti na životní prostředí.

o Zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch.

o Podpora budování protipovodňových opatření (pouze tam, kde je to účelné, chránit především sídla, zatímco ve volné venkovské krajině mimo sídla ponechat říční nivy přirozenému vývoji), podpora vytváření a zabezpečení území pro rozlivy – např. suché poldry.

o Podpora činností vedoucích ke zlepšení kvality podzemních vod, vodních toků a ploch.

Nadregionální úroveň

Plán oblasti povodí Dyje

o Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí – povrchové vodyzamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod; snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupnéodstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek.

o Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí – podzemní vodyzamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod.

12

Národní úroveň

Politika územního rozvoje (2008)

o Zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.

o V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

o Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace.

o Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

o Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostřednímokolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

SEA ÚP Modřice 13

o Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (Viz také čl. 25 PÚR ČR 2006). Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.

o Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu).

Státní politika životního prostředí (2004)

o Zajistit opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních cestách živočichů, snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity, chránit kvalitní segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích.

o Prosadit důsledné respektování ochrany zdrojů podzemních vod při územně plánovací činnosti v územním rozhodování.

o Prosazovat respektování ochrany přírodních nerostných zdrojů při územním plánování.

o Chránit půdu před kontaminováním nebezpečnými látkami.

o Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území.

Strategie udržitelného rozvoje České republiky (2004)

o Snížení exploatace a záborů půdního prostředí.

Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998)

o Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi.

Plán hlavních povodí ČR 2007 – 2013 (2007)

o Zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod.

14

o Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod.

o Zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny.

Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století. (2002)

o Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel.

o Kontrolovat dodržování přípustné hladiny hluku.

o Podporovat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, včetně produkce skleníkových plynů.

o Soustředit pozornost na snižování emisí z malých zdrojů.

o Vytvořit ucelený systém primárních zdravotních služeb, které zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami.

Návrhy funkčního využití jednotlivých ploch byly mj. hodnoceny i z hlediska toho, zda směřují k výše uvedeným cílům, nebo zda naopak zda jsou v rozporu s těmito cíli. Vyhodnocení souladu konceptu ÚP Modřice s výše uvedenými cíli ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni jsou vyhodnoceny v kapitole č. 8 této SEA dokumentace.

SEA ÚP Modřice 15

A.2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn územní plán města Modřice

Ovzduší a klima

Kvalita ovzduší je na území města Modřice dlouhodobě nepříznivá. Celá brněnská aglomerace včetně Modřic je zasažena zvýšenou koncentrací troposférického ozónu a v důsledku vysokých intenzit silniční dopravy i koncentracemi NO2, benzo(a) pyrenu a benzenu. Pro posouzení kvality ovzduší na území města Modřice byla využita rozptylová studie Jihomoravského kraje z roku 2005 a vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) publikované ve věstníku Ministerstva životního prostředí. Zde je hlavní pozornost věnována polétavému prachu obou uvedených frakcí s tím, že údaje z let 2001 – 2007 postrádají systematičnost v popisu území. 1 Z rozptylové studie Jihomoravského kraje z roku 2008 vyplývá, že největší část obytné zóny města je zatížena dlouhodobými koncentracemi PM10 v rozsahu od 36 do 40 µg.m-3, což je prakticky na hranici únosnosti. Pouze jižní část katastru je zatížena koncentracemi 31 – 35 µg.m-3, okrajové části 26 – 30 µg.m-3, což jsou hodnoty akceptovatelné.Z rozptylové studie Jihomoravského kraje dále vyplývá, že bezprostřední okolí R52 je zatíženo dlouhodobými koncentracemi NO2 35 – 36 µg.m-3, což se blíží k hranici akceptovatelnosti. S rostoucí vzdáleností od silnice R52 klesá koncentrace NO2 až k hodnotám 31 µg.m-3. Největší část obytné zóny města je zatížena dlouhodobými koncentracemi NO2 v rozsahu 29 – 30 µg.m-3.

Část území oboustranně podél silnice R52 je zatížena roční koncentrací 3,1 –4 µg.m-3, největší obydlená část katastru je potom zatížena koncentrací benzenu v rozmezí 2,1 – 3 µg.m-3, pouze jižní část území a východní a západní okraje katastru jsou zatíženy hodnotami od 1,1 do 2 µg.m-3.

1 Údaje z roku 2001 popisují stav zatíženého ovzduší (100 % katastru) v sousední obci Moravany a dále Troubsko a Ostopovice (spadající pod nynější ORP Šlapanice). Informace z roku 2002 hodnotí koncentraci PM10 přímo pro Modřice jako nevyhovující (zasaženo 100 % katastru města), informace z roku 2004 popisuje zatížení katastru ORP Šlapanice nadměrnou prašností ze 24,8 %, o rok později (2005) totéž území zasažené ze 100 %. Informace z roku 2007 hodnotí podíl území ORP Šlapanice hodnotou 15 % bez přesnějšího geografického vymezení zasažené části. Plocha ORP Šlapanice zařazená do registru OZKO v uplynulých letech kolísala mezi 15 a 100% území.

16

Prakticky celý katastr města je zatížen dlouhodobými imisními koncentracemi BaP v rozsahu 1,1 – 1,5 ng.m-3.V katastru města Modřic a jeho nejbližším okolí (ORP Šlapanice) působí významné zdroje znečištění ovzduší spadající do kategorie REZZO 1 a 2 (zvláště velké zdroje a velké zdroje). Jako zvláště velké zdroje znečištění je z emisního hlediska hodnocen podnik PANBEX Modřice, situovaný v těsné blízkosti dálnice D2 a silnice 152. Tento zdroj se nachází ve vzdálenosti 1000 – 1200 m východně od nejbližší obydlené zóny. V současné době probíhá řízení na rozšíření výroby suchých cementových směsí kapacitně na dvojnásobek, realizace tohoto rozšíření by měla za následek zhoršení kvality ovzduší epizodickým zvýšením polétavého prachu PM10, PM2,5 (až o 7 %).Na katastru města Modřice leží dalších 7 velkých zdrojů (REZZO 2): PROMT a.s. ve východní části území při silnici 152, Autocentrum, KAMOKO s.r.o., KOVOLIT, ANDREW, BACHL s.r.o. a IFE-CR a.s. po obou stranách silnice R52. Všechny uvedené podniky se nacházejí v blízkosti obytné zóny starší zástavby města přiléhající k uvedené silnici. V případě firmy ANDREW s.r.o. je možno uvažovat o krátkodobém zvýšení prašnosti PM10.Z pohledu dopadu na zdraví obyvatel hrají nejdůležitější roli ze standardních polutantů polétavý prach (PM10 a PM2,5), oxidy dusíku, benzen a benzo(a)pyren. Většina těchto polutantů je produkována vedle zmíněných zdrojů zejména silniční dopravou (3 vysoce frekventované pozemní komunikace: dálnice D1, dálnice D2 a silnice E461). Důležitou složkou znečištění ovzduší jsou pachové látky emitované podniky zpracovávajícími drůbež a drůbeží maso (Ukamo s.r.o. a Promt Modřice) a centrální čistírna odpadních vod pro Brno a okolí. Všechny jmenované podniky jsou soustředěny ve východní části katastru Modřic.

Klimatická charakteristika

Vzhledem ke své geografické poloze přibližně uprostřed Jihomoravského kraje při jižním okraji města Brna, je místní klima výrazem celkové klimatické situace kraje s výrazným vlivem severně se rozkládající brněnské aglomerace. Klimatické podmínky jsou mírné, příznivé, v posledním delším období nebyly zaznamenány žádné výrazné klimatické kalamity.Průměrné roční teploty vzduchu dosahují hodnot od 8,7 do 10,8 oC, nejchladnějším měsícem je dlouhodobě leden s průměrnými teplotami mezi -2 až -3 oC, nejteplejším je v posledních letech srpen s průměrnými teplotami od 18 do 21 oC. Srážkově je tato část území dlouhodobě sušší, srážkové úhrny jsou zde poměrně velmi nízké, pouze v posledních letech je zaznamenána ve srovnání s teplotami zvýšená variabilita srážek. To se projevuje zejména v teplých měsících, kdy úhrny srážek dosahují násobků nebo naopak jen zlomků obvyklých průměrů. Průměrné roční množství srážek činí 500 – 510 mm, průměrný počet dnů se srážkami za rok je 150.

SEA ÚP Modřice 17

Roční sluneční svit se pohybuje od cca 1700 do 2000 hodin, průměrný počet hodin za rok činí 1771, osvitové minimum s počtem hodin do 50 je v měsíci prosinci, slunečním svitem nejbohatší jsou květen, červen a srpen s počtem hodin 250 – 350. Průměrná relativní vlhkost ovzduší se dlouhodobě pohybuje okolo 75-78 %, nejvlhčími jsou měsíce listopad, prosinec a leden, nejsušší pak duben –červen. Převládající směr větrů je severozápadní.

Hluk

Hluk je dominantním fyzikálním faktorem životního prostředí, který nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví. Je definován jako každý zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý pocit a může být škodlivý pro zdraví nebo může být jinak nebezpečný.

Dominantním zdrojem hluku v Modřicích je silniční doprava, díky sevření katastrálního území Modřic mezi tři vysoce frekventované silnice (D1, D2, R52). Vzhledem k neexistenci řady hlukových map z posledních let lze vývoj hlukové zátěže odvodit z narůstající frekvenci silniční dopravy.

Podle dostupných informací nebylo na území města prováděno systematické měření hlukové zátěže v nejexponovanějších místech. Úroveň hlukové zátěže byla většinou odhadována jednak podle současné frekvence dopravy na zmíněných komunikacích, jednak kvalifikovanou prognózou hlukové mapy s výhledem až do roku 2030.Předpokládaným rozvojem silniční dopravy dojde ve výhledu roku 2030 k významnému posunu izofony 60 dB pro denní dobu tak, že nepochybně bude výrazněji zasažen chráněný prostor obytných staveb v části přivrácené vozovkám. K posunu až o 52m dojde na silnici I/52 v úseku H. Heršpice –Modřice, dále u silnice D2 v úseku D1 – Chrlice – Blučina (o 40m) a na silnici II/152 v úseku R52 – Želešice, kde zasáhne izofona 60dB území širší o 35 m od osy silnice.Za nejexponovanější části obce lze považovat bytovou zástavbu podél hlavních komunikací (D1, D2, E 461 (R52)). Je značně pravděpodobné, že v částech katastru přiléhajících k páteřním komunikacím se hluková situace spíše mírně zhoršuje.

Půda

Modřice, rozložené v úrodném Dyjskosvrateckém úvalu v nivě řeky Svratky, mají pro zemědělské aktivity vynikající předpoklady. Jde o území s velmi teplým až suchým klimatem, kde převažují nejproduktivnější půdy (bonitně nejcennější), rovinatý terén a vysoký stupeň zornění. Půdní pokryv je tvořen fluvizemí typickou (nivní půda) na nivních bezkarbonátových sedimentech, střednětěžkého až lehčího zrnitostního složení. Dále se zde vyskytují černozemě typické a černozemě hnědozemní (černozem degradovaná) na

18

spraši. Agronomická kvalita půd v katastrálním území Modřice je vysoce nadprůměrná. Převážnou část území pokrývají půdy v daném klimatickém regionu hodnocené jako bonitně nejcennější, pouze výjimečně odnímatelné ze zemědělského půdního fondu, zařazené do I. a II třídy ochrany. Jen ve velmi malé míře se v severozápadní části katastru Modřic vyskytují půdy průměrné až podprůměrné kvality s III. až V. třídou ochrany (méně kvalitní erodované černozemě, příp. hnědozemě, okrajově pararendziny).

Obrázek 1 a Obrázek 2: Využití zemědělské půdy v severozápadní části katastrálního území Modřic

Podíl zemědělské půdy dosahuje 65% z celkové výměry pozemků, z toho připadá největší díl na ornou půdu (73%), na ovocné sady (17%), zahrady (8%). Zastavěné plochy zaujímají 8% z celkové výměry pozemků. Lesní půda a vinice mají stejnou rozlohu a to 1% z celkové plochy. V této oblasti jsou ideální podmínky pro pěstování kukuřice na zrno, cukrovky, velmi kvalitních pekařských pšenic, sladovnických ječmenů a většiny teplomilných plodin. Významněji je zastoupeno také ovocnářství a zelinářství.

Tabulka 1: Zábor ZPF v letech 2004 - III. Q/2009

Rok Zábor (ha)2004 9,20312005 6,55522006 8,33542007 11,22432008 2,2757

do 09/2009 0,4580Celkem 38,0517

Ve svažitějších polohách mohou být půdy ohroženy především vodní erozí (severozápadní část katastru), větší plochy vystavené proudění větru (bez nebo jen s omezeným vegetačním kytem) pak mohou být vystaveny účinkům větrné eroze.

SEA ÚP Modřice 19

Příroda

Zájmové území je součástí panonské biogeografické provincie a nachází se při sjejí neostré severozápadní hranici s biogeografickou oblastí kontinentální, provincie Hercynnské. A to při severním okraji bioregionu č. 4.1 Lechovického, podél Svratky proniká od jihu bioregion 4.5 Dyjsko-Moravský. Severozáapdní část přechází do bioregionu 1.254 Brněnského, který již náleží do podprovincie Hercynské.

V krajinných segmentech s rozdílnou svahovou expozicí se dochovaly enklávy xerofytní vegetace, lokálně i se staršími sady, doplněné vinicemi a nově založenými intenzivnějšími sady. Tyto prostory orientované zejména na návrší nad levým břehem Bobravy západně od Modřic představují stanovištně i biologicky hodnotné lokality s výskytem řady teplomilných druhů živočichů a rostlin, včetně zvláště chráněných případně regionálně významných taxonů. Nezastupitelná je rovněž dendrologická charakteristika těchto prvků.

Obrázek 3 a Obrázek 4: Sady v západní části katastrálního území Modřic

Druhými hodnotnějšími typy stanovišť jsou fragmenty lužních a mokřadních ekosystémů, vázaných na zbytky porostů podél Svratky a Bobravy, izolované ale z hlediska biologické rozmanitosti nezastupitelné je území s rybníkem Primál. Uvedené lokality představují poslední refugia některých druhů obojživelníků, vodních a mokřadních druhů bezobratlých, případně rostlin.

Obrázek 5 a Obrázek 6: Rybník Primál

20

Krajina

Město Modřice leží na rozhraní rovinaté, málo členité krajiny v upravené nivě Svratky (levobřežní část) a členitějšího území západně od sídla (Kozí hora, Na Kopci) s vinicemi, zahradami, terasami, lesíky. Jihozápadně probíhá zahloubené údolí Bobravy (součást přírodního parku Bobrava). Negativním jevem v údolí Bobravy je existence dvou významných kamenolomů, které se nacházejí již mimo katastr Modřic. Krajina se tak vyznačuje rozdílnými parametry západně od sídla a ve vlastním zastavěném území případně jižně a východně od něho. V západní části katastru krajinný reliéf je obohacen celou řadou drobnějších přírodních prvků, zejména na svazích. Pouze území mezi sídlem Moravany a vlastním sídlem Modřice je i v členitějším terénu poznamenáno výraznou intenzifikací zemědělské výroby, která mimo jiné zapříčiňuje snížení retenčního potenciálu západně od Modřic. V synergii s bývalou cihelnou dochází k výraznější antropogenní přeměně krajinných struktur. Kromě svahů nad levým břehem Bobravy je tak jedním z posledních fragmentů přírodě bližších segmentů bezprostřední okolí malé cihelny v lokalitě Pod Kaštany.

Obrázek 7: Vinice; Obrázek 8: Malý hliník v blízkosti cihelny

Vlastní sídlo Modřice je výrazně poznamenáno určujícími dopravními segmenty, tj. stávající silnice I/52 v souběhu s koridorem vícekolejné železniční trati Brno – Břeclav a rozlehlými průmyslovými zónami na jihozápadě a jihu řešeného území. Území jižně od stávajícího sídla Modřice je výrazně dotčeno koridorem vedení VN a VVN. Tyto aspekty se podílejí na výrazném snížení hodnoty krajinného rázu, zejména v konfrontaci s historickou dominantou věže kostela.

Jižně a východě navazují rozsáhlé celky orné půdy v širší nivě Svratky nad soutokem s Bobravou, kde se strukturní prvky v krajině dochovaly jen sporadicky a představují tak nezastupitelný základ pro tvorbu systému ekologické stability. Stěžejní je okolí rybníka Primál se zbytky lesních porostů západě a jižně (bez přímé funkční vazby na toky Svratky a Bobravy), dále zbytky doprovodných porostů Bobravy a Svratky. Řeka Bobrava vykazuje v kontaktu s průmyslovou zónou CTP, křížením se silnicí I/52 a železnicí výrazně upravené parametry, snižující ekologicko-

SEA ÚP Modřice 21

stabilizační funkci toku a nivy jako VKP, případně skladebného prvku ÚSES, fragmentace Bobravy je umocněna výrazným stupněm východně od železničního mostu.

Svratka se nad soutokem s Bobravou i přes upravenost profilu přibližuje fenoménu lužní řeky, významné jsou porosty a prostory kolem soutoku s Bobravou. Významným krajinným fenoménem je staré rameno Svratky (tzv. Modřické rameno), které je napájeno z nadjezí Svratky nad soutokem se Svitavou. S ohledem na výškový rozdíl nadjezí a úrovně Svratky v prostoru ČOV Brno vykazuje Staré rameno charakter proudného vodního profilu, s poměrně hodnotnými vícepruhovými břehovými porosty, takže logicky tento prvek představuje určující segment přírodní charakteristiky krajinného rázu sídla Modřice a z tohoto důvodu vyžaduje ochranu.

Retenční schopnost krajiny

Rovinatá konfigurace terénu na západě přecházející ve svažitý reliéf vyžaduje na celém katastru města Modřice věnovat značnou pozornost problematice dešťových vod.Negativním jevem je snížení retenční schopnosti krajiny, zejména západních svahů nad R 52, způsobené urychlených odtokem vody, který vznikl již v dávné době velkoplošných odlesněním krajiny, dále rozoráním mezí a zasypání vsakovacích strží a rigolů za posledních 50 let. V zastavěné části území tak vznikla nejnižší místa v silničním podjezdu pod R 52 a při křížení tramvaje s touto komunikací, kde dochází k nahromadění vody. S ohledem na skutečnost, že tato místa nelze gravitačně odvodnit, byla vybudována čerpací stanice, která odvádí vody z obou podjezdů do silniční kanalizace.Dalším negativním rysem je množství neustále přibývajících zpevněných ploch. Vliv na situaci má i regulace vodních toků a tím i narušení jejich samočisticích schopností.

Geologická a hydrogeologická struktura

Katastrální území města Modřice se nachází na styku Českého masívu (Brněnského masívu) a Karpatské neogenní předhlubně (Dyjsko-Svratecký úval). Brněnský masív vystupuje na povrchu tohoto katastrálního území na severozápadní straně konkrétně část dioritové zóny. Je reprezentován jednak mafickými a ultramafickými metamorfovanými horninami proterozického stáří (serpentinity, amfibolity) a hlubinnými magmatity rovněž proterozického stáří (biotitit-amfibolický diorit, křemenný diorit). Další horniny tvořící Brněnský masív jsou gabrodiority, křemenné diority, biotitické granodiority a leukokratní granity prostoupené žilami spilitů (dioritových, granitových a diabasových), pegmatitů, dioritových porfyritů a křemenných keratofyrů. Na katastrálním území Modřic však již nevystupují

22

na povrch a jsou překryty mladšími sedimenty. Komplex neogenních sedimentů je reprezentovaných převážně písčitými štěrky a štěrky neogenního (miocénního) stáří a vápnitými mořskými jíly (tégly) až slíny badenského stáří. Neogenní sedimenty jsou překryty kvartérními sedimenty (akumulace štěrků a štěrkopísků) tvořící fluviální terasy. Ty jsou vyvinuty v několika úrovních, přičemž na sledovaném území jsou nejvíce zachovány střední a spodní skupina teras, která je na řece Svratce reprezentována tzv. Modřickou terasou s charakterem převážně fluviálních štěrkopísků s převládajícími valouny křemene, horniny brňenského masívu a krystalinika z Českomoravské vrchoviny (ruly, granodiority, aplity) a pískovce a droby z permu. Terasy jsou překryty sprašovými komplexy ze svrchního pleistocénu s četnými půdními horizonty, z nichž některé dosáhly světové proslulosti. Spraše eoloického původu společně se sprašovými hlínami a hlinitými písky byly těženy a intenzivně využívány jako cihlářská surovina. V této souvislosti se na severozápadní straně popisovaného katastrálního území nachází chráněné ložiskové území č. 713650000 „Modřice“ pro cihlářské suroviny o ploše 59,7 ha, v kterém je již těžba zastavena, ale stále je vedené jako výhradní ložisko a prognózní zdroj nerostných surovin.

Z hlediska hydrogeologického náleží katastrální území Modřic k hydrogeologickému rajónu terciérních a křídových sedimentů pánví č. 2241 Dyjsko-svrateckého úvalu a malou částí na západním okraji také k hydrogeologickému rajónu v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika č.6570 Krystalinikum brněnské jednotky. Podzemní voda je v katastrálním území Modřice vázána převážně na prostředí fluviálních terasových štěrkopísků a na holocenní fluviální sedimenty. Neogenní sedimenty jsou charakteristické častými litofaciálními změnami ve směru horizontálním i vertikálním. Mocnost komplexu nepravidelně se střídajících jílových izolátorů a průlinových vrstvových kolektorů (písky, štěrky) značně kolísá v závislosti na morfologii předneogenního reliéfu podloží. Kvartérní sedimenty vytvářejí nejsvrchnější hydrogeologický subsystém a pokrývají většinu povrchu. Většinou se jedná o pleistocenní a holocenní fluviální sedimenty. Z hlediska využitelnosti podzemních vod plní důležitou úlohu. V údolí toku řeky Svratky je vyvinut systém průlinových kolektorů se vzájemnou komunikací. Tento systém je tvořen fluviálními sedimenty údolních niv a terasových stupňů různých výškových úrovní. Část těchto terasových stupňů je překryta sprašemi a sprašovými hlínami s maximální mocností přes 10 m. Spraše a sprašové hlíny bývají suché, při bázi ojediněle zvodnělé, s hydraulickými vlastnostmi na rozhraní průlinového kolektoru a regionálního izolátoru. Jestli jsou terasy zvodněné, určuje především jejich výšková poloha vůči místní erozní bázi. Vyšší terasové stupně jsou hydrogeologicky bezvýznamné, protože jsou po většinu roku suché. Střední a nejnižší terasové stupně vytvářejí se sedimenty údolních niv společný hydrogeologický subsystém a z praktického hlediska mají největší význam. Podzemní voda v kolektorech údolních niv má přímou hydraulickou

SEA ÚP Modřice 23

spojitost s povrchovými toky, a proto dochází ke značnému kolísání hladiny podzemní vody v závislosti na velikosti průtoku. Souvrství povodňových hlín je velmi slabě až nepatrně propustné, tvoří stropní izolátor podložního kolektoru spodního souvrství údolní nivy. V pozici počevního izolátoru leží nepropustné vápnité jíly spodního badenu.

Hodnota podzemního odtoku v oblasti neogenních a kvartérních sedimentů je vyčíslena na 0,5 až 1 l . s−1 . km2. Dlouhodobý koeficient odtoku podzemní vody (podíl odtoku podzemní vody a srážek v procentech) osciluje kolem 5%. Tyto nízké hodnoty podzemního odtoku a louhodobého koeficientu podzemní vody lze přisuzovat podprůměrnému srážkovému úhrnu a relativně vysokým průměrným ročním teplotám vzduchu, které zvyšují výpar.

Vody vyskytující se v mělce uložených kolektorech spadají do III. kategorie z hlediska úpravárenství (§ 22 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.). Jde o vody úpravárensky málo vhodné až nevhodné. Nepříznivé jsou také vysoké obsahy Ca a Mg, které zvyšují tvrdost vody a zvýšená je často i alkalita.

Hladina podzemní vody zjištěná dříve provedenými průzkumnými pracemi se nachází v úrovni přibližně 195 m n.m., tzn. v hloubce cca 14,0 až 15,0 m pod terénem, přičemž směrem k východu se tato hloubka snižuje v důsledku přibližování se k erozní bázi, kterou je v tomto případě řeka Svratka.

Voda

Z hlediska vodohospodářského členění spadá katastrální území Modřic do povodí Svratky.Síť vodních toků na území Modřic je poměrně řídká, nacházejí se zde toky Svratka, Bobrava, Moravanský potok. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Svratka, protékající východně od města. Významný přítokem Svratky je Bobrava, protékající v jižní části katastrálního území Modřic. V severní části se nachází regulovaný Moravanský potok. V prostoru kolem zastavěného území protéká Mlýnský náhon. V severovýchodní části k.ú. je závlahový kanál.Toky jsou převážně regulované. Vodní tok Svratky je výrazně upraven bez břehových porostů, Bobrava má koryto rovněž upravené, místy se nachází břehový porost. Původní rameno Svratky (dále také „Stará řeka“, „náhon“ či „Modřické rameno“) je jen mírně upravené. Svratka tvoří osu regionálního biokoridoru.

24

Obrázek 9: Regulovaný tok Bobravy; Obrázek 10: Regulovaná Svratka

Modřice jsou zařazeny mezi tzv. zranitelné oblasti z hlediska ochrany vod, což je zde způsobeno intenzivními zemědělskými aktivitami a jejich negativním vlivem na povrchové vody.Kvalita povrchových vod v řešeném území není dobrá. Nejvíce znečistěným tokem v území Svratka, která v profilu Rajhrad (pod Brnem) v období 2007 –2008 vykazovala níže uvedené hodnoty jakostních ukazatelů viz tab.2., které se pohybují v jakostní třídě II. a III. V posledních letech se kvalita vody ve Svratce zlepšuje.

Tabulka 2: Jakostní ukazatele v profilu Rajhrad řeky Svratky v období 2007 - 2008

Ukazatel JednotkaMinimum

Maximum

PrůměrMedi-an

C90 C95 LimityJakost-ní třída

Teplota vody °C 1.3 22.7 11.6 10.2 20.2 21.1 25

pH 7.2 8.3 7.9 7.9 8.1 8.1 6 - 8

Elektrolytická vodivost mS/m 37.5 80.4 52.9 53.0 62.5 63.3 II.

Biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

mg/l 1.0 7.6 2.7 2.5 4.0 4.6 6 III.

Chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l 12.0 29.0 18.1 17.3 23.6 27.3 35 II.

Amoniak mg/l 0.12 1.78 0.39 0.27 0.58 0.86 0.5 II.

NOx mg/l 1.77 7.57 4.47992 4.0305 6.755 6.8825 7 III.

Fosfor celkový mg/l 0.09 0.43 0.16 0.15 0.20 0.26 0.2 III.

Zdroj: ČHMÚ

Necitlivé úpravy koryt se projevují ve snížení samočistících schopností toků. Kvalita povrchových i podzemních vod je snižována zejména vlivem smyvu půdních částic a průsakem nežádoucích chemických látek z pozemků orné půdy. Na kvalitu Svratky (zejména živin v ní) má vliv VN Vír a Brno a ČOV Modřice.Vodní toky se vyznačují nevyrovnaným vodním režimem. U průtoků ve Svratce hraje důležitou roli vyrovnávací vliv Brněnské přehrady. Obecně se maximální průtoky se objevují v jarních měsících (březen - duben),

SEA ÚP Modřice 25

minimální na podzim (září - říjen). Průměrný roční průtok ve Svratce v Židlochovicích činí 15,3 m3/s. Průměrný roční průtok v Bobravě při ústí do Svratky činí 0,43 m3/s.Vodní systém ve městě je dále tvořen jedním rybníkem. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod se na katastrálním území Modřic nenacházejí.Zastavěné území v okolí náhonu a řeky Svratky se nachází v záplavovém území.V historii města jsou zmiňovány časté povodně. Větší část města nemohou ohrozit, protože je situováno ve vyvýšené poloze, na tzv. modřické terase, jejíž povrch leží asi 20 m nad řekou Svratkou. Ohroženy jsou jen ty objekty, které jsou situovány v nivě, a to včetně obchodního a zábavního centraOlympia.Dnešní koryto Svratky pod soutokem se Svitavou je opatřené protipovodňovými hrázemi. Hráze jsou schopny zadržet vodu při zvýšení hladiny o 2-3 m. K povodni v posledních letech nedošlo, ani v červenci 1997. O jiných přírodních rizicích nejsou historické záznamy.Čáry rozlivu velkých vod dle nového vyhodnocení zahrnují v podstatě celou východní část katastru, přestože průtok Svratkou je poměrně dobře regulován pomocí vodních děl na jejím toku (Vírská a Kníničská přehrada), řeka Bobrava je na svém dolním toku ohrazována.

Doprava

Mezi témata životního prostředí bylo zařazeno i téma doprava s ohledem na skutečnost, že je klíčovým tématem ÚP Modřice a bezprostředně souvisí s vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví.

Poloha města v těsném zázemí města Brna znamená výraznou zátěž tranzitní dopravou po komunikacích vyššího řádu s vysokou intenzitou dopravy. To s sebou nese velký podíl liniových prvků v krajině, které ji fragmentují a také velký tlak na další urbanizaci území, zejména komerčními a průmyslovými aktivitami. Na druhou stranu znamená poloha města výbornou dostupnost obce jak v rámci regionu, tak i celé ČR.

Silniční dopravaKostru silniční sítě tvoří komunikace národního a krajského významu –zejména dálnice D2, silnice I. třídy I/52 s návaznou rychlostní silnicí R52 a jižní obchvat města v podobě silnice II/152. Zejména druhé dvě komunikace procházející přímo rezidenční částí obce negativně ovlivňují podmínky pro život v obci.Z hlediska dopravy je problematickým faktorem umístění některých průmyslových aktivit v blízkosti centra obce, bez návaznosti na vhodné komunikace nadřazené sítě. Proto pro obsluhu těchto oblastí využívají kamiony místní silnice v obytné zástavbě, které nejsou pro tento účel dimenzovány. Další objem těžké nákladní dopravy pak přinášejí dopravci, kteří sjíždějí na místní komunikace z hlavních tras s cílem vyhnout se placení mýtného.

26

Ze sčítání dopravy, které je prováděno v pětiletých cyklech vyplývá, že intenzita dopravy na území Modřic rostla v posledních 10 letech na všechvýznamných komunikacích. Nárůst intenzit však není rovnoměrný a reaguje na změny ve využívání území.

Zdroj: ŘSDObrázek 11: Poloha sčítacích úseků v okolí Modřic a výsledky Sčítání dopravy 2005

Z výsledků sčítání dopravy v letech 1995 – 2005 viz tabulky níže vyplývá, že na všech úsecích byl ve sledovaném období zaznamenán nadprůměrný nárůst dopravy ve srovnání s celkovým růstem dopravy a to i více než čtyřnásobný. Srovnání jednotlivých pětiletých intervalů však ukazuje, že nárůsty dopravy probíhaly skokově a lze se proto domnívat, že byly způsobeny zejména stavbou obřích nákupních center a průmyslových areálů (Olympia, CTP Park), kdy prudký nárůst intenzit (např. úsek dálnice D2 mezi Brnem a Olympií v letech 1995 – 2000 skokově o 137 %) na přilehlých úsecích dobře koresponduje s uvedením těchto areálů do provozu. Růst intenzit je dán zejména funkční strukturou území, kdy se v něm razantně zvýšil podíl zdrojových/cílových lokalit kromě výše uvedených také vznik nového obytného „satelitu“ v blízkosti MUK Bobrava.

Tabulka 3: Výsledky Sčítání dopravy v letech 1995 – 2005 [voz / 24h].

Sčítací úsek Silnice 1995 Podíl T 2000 Podíl T 2005 Podíl T

6-8702 D2 13200 28,3% 31248 24,0% 37600 32,4%6-0216 I/52 20799 27,3% 31762 18,7% 32250 25,6%6-0210 R52 20143 22,7% 23795 28,1% 42429 24,8%6-4220 II/152 7913 33,5% 12303 24,8% 16851 33,2%6-4230 II/152 2612 26,8% 3958 29,8% 4097 33,6%

T – těžká vozidla Zdroj: Sčítání dopravy

SEA ÚP Modřice 27

Tabulka 4: Relativní nárůst dopravy na vybraných sčítacích úsecích a srovnání s celkovým trendem růstu dopravy v ČR

Sčítací úsek Index 2000/1995 Index 2005/2000 Index 2005/1995

6-8702 2,367273 1,203277 2,848485

6-0216 1,527093 1,015364 1,550555

6-0210 1,181304 1,783106 2,106389

6-4220 1,554783 1,369666 2,129534

6-4230 1,515314 1,035119 1,56853

CZ celkem 1,196503 1,244984 1,489627

ŽelezniceObec leží na trati Břeclav – Brno, označené v KJŘ číslem 250, která je součástí I. tranzitního železničního koridoru a také sítě evropských „Panevropských koridorů“. Nachází se na ní železniční stanice zmodernizovaná v rámci stavebních koridorových prací. Stanice je počátkem druhého nejdelšího souvislého úseku v Česku, na kterém je povolena traťová rychlost 160 km/h – Modřice (včetně) – Břeclav (mimo) v celkové délce 51 km. Traťový úsek Brno-Horní Heršpice – Modřice prochází v současnosti modernizací společně výstavbou nového seřaďovacího nádraží v Horních Heršpicích.Do železniční stanice je napojeno hned několik vleček, avšak mnohdy již vůbec nebo jen příležitostně využívaných. V aktivním provozu zůstávají vlečky Opravny trolejového vedení (OTV) a také Ferony, která také obsluhuje areál Remet, kde dochází k nakládce železného šrotu, a několik dalších přilehlých firem. Vlečka Ferony je z hlediska obratu vozů nejvyužívanější vlečkou v celém brněnském uzlu.

Systém veřejné dopravyCelé území města je začleněno do IDS JmK v rámci zóny 510. S Brnem je město spojeno hned třemi druhy dopravy: příměstskou vlakovou linkou S3 (Břeclav – Brno), tramvajovou linkou č. 2 (Modřice – Stará osada) a autobusovou linkou 49 (Olympia – Úzká). Nevýhodou je však vzájemná neprovázanost jednotlivých linek. Modřice dále fungují jako terminál příměstských autobusových linek pro oblast jižně od Brna (linkový svazek 51x), zajišťujících obsluhu území v zázemí Brna ohraničeného obcemi Silůvky, Dolní Kounice, Židlochovice a Blučina. Dále je přes město trasována autobusová linka 73 Modřice – Sokolnice, jejíž jízdní řád však tvoří pouze trojice párů účelových dělnických spojů.

28

Z geografického hlediska je obsluha území zastávkami veřejné dopravy dostatečná, s výjimkou oblasti logistického parku CTP a satelitního sídliště Bobrava. Nejlépe obsloužená je oblast centra města a okolí silnice R52.Pro město Modřice významný problém představuje fakt, že město je směrem do Brna obsluhováno třemi různými druhy dopravy, ale tyto nejsou navzájem vůbec provázané, integrovaný terminál je pouze mezi příměstskými linkami a vlakem a částečně též mezi tramvají.Pro vyšší využívání vlaku chybí ve vazbě zejména na vlak terminál kombinovaného parkovacího objektu v režimu P+R a B+R. U významných zastávek veřejné dopravy (vlaková stanice, konečná tramvaje i zastávka městského autobusu „Modřice, náměstí“) chybí 1-2 krátkodobá parkovací místa v režimu K+R (povolená max. doba stání 5 minut – pro naložení/vyložení spolupasažérů).

Cyklistická a pěší dopravaMěstem prochází několik cyklotras, z nichž dvě jsou mezinárodního významu (Jantarová stezka a Vinařská stezka). Ty procházejí na východním a západním okraji katastrálního území. Jantarová stezka vedoucí kolem navštěvovaného obchodního centra Olympia se stáčí za městem na levý břeh Svratky a pokračuje jižním směrem na Rajhradice a Blučinu. Napojení na tuto trasu z centra města není prostřednictvím přímé trasy zajištěno a celkově chybí propojení západní a východní strany města po bezpečné stezce. Podíl využívání cyklistické a pěší dopravy mezi obyvateli je na oblast Brna poměrně vysoký (cca 18 %), k čemuž přispívají vhodné orografické podmínky. Cyklostezky jsou vybudovány převážně ve východní části města, jsou však rekreačního charakteru a nemají tak zásadní význam pro každodenní dojížďku do zaměstnání/školy. Ze statistického šetření, které bylo ve městě Modřice provedeno, vyplývá zájem o cyklistickou dopravu.

Doprava v kliduVe vlastním městě je k dispozici na veřejných prostranstvích celkem 367 parkovacích míst, z nichž nejvíce se nachází v ulicích Poděbradova a Pilcova (dohromady 100 míst), ulici Prusinovského a v lokalitě u vlakového nádraží (po 50 místech). Velký počet obyvatel má k dispozici místo k odstavení vozidla na svém vlastním pozemku. Velkokapacitní parkoviště je vybudováno u obchodního centra Olympia, pro obsluhu vlastní obce však nemá vzhledem k poloze žádný význam. Chybí možnost odstavit vozidlo na záchytném parkovišti ve vazbě na veřejnou dopravu (parkoviště typu Park and Ride).

SEA ÚP Modřice 29

A.3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územního plánu města Modřice významně ovlivněny

V této kapitole jsou popsány jednotlivé plochy, které jsou z hlediska životního prostřední významné (pozitivně nebo negativně), resp. návrh jejich funkčního využití má vazbu k životnímu prostředí a významně jej při realizaci navrhovaného funkčního využití ovlivní nebo se jedná o plochy, které vykazují významné charakteristiky z hlediska životního prostředí. Tyto plochy, z hlediska vlivů nebo současného stavu významné, byly dále hodnoceny v procesu SEA. Ostatní plochy, které jsou z hlediska potenciálních vlivů na vybraná témata životního prostředí a udržitelného rozvoje nevýznamné nejsou v této ani v následujících kapitolách dále zmiňovány. Hodnocení jednotlivých ploch vychází z popisů v této kapitole uvedených.

PLOCHY BYDLENÍPlochy bydlení – bydlení hromadné – BH h1Plocha se nachází na ulici Komenského v oblasti individuální a hromadné bytové zástavby. V současné době se na předmětné ploše nachází areál charakteru drobné výroby, velkoprodeje a skladů s budovami a zpevněným dvorem. V areálu se nachází, zejména v jeho východní části, vzrostlá zeleň.

Plochy bydlení – bydlení individuální – BI b1Plocha se nachází mezi ulicí Masarykovou a Modřickým ramenem a navazuje na plochy individuální obytné zástavby. V současné době se na lokalitě nacházejí zahrádky s oplocením až k samotnému břehu Modřického ramene, čímž dochází k zásahu do břehů toku. V sousedství stávajících domků jižně je lokalizována odlehčovací větev dešťové kanalizace s vyústěním do průtočného profilu. Pravý břeh je lemován vzrostlými stromy. Lokalita je v přímém kontaktu s EVL Modřické rameno. V současně platném územním plánu včetně změn je plocha vymezena jako bydlení příměstské vyjma plochy navazující na Modřické rameno, která je vymezena jako zeleň.

Plochy bydlení – bydlení individuální – BI b2Plocha se nachází v oblasti individuálního bydlení v jižní části katastrálního území města Modřice na Bobravě. Západně navazuje na bydlení v rodinných domech, východně je odhraničena komunikací. V současné době je plocha porostlá ruderální zelení. Plochou prochází navrhovaný koridor VRT.

30

Plochy bydlení – bydlení individuální – BI b3Plocha se nachází v oblasti individuálního bydlení v jižní části katastrálního území města Modřice na Bobravě. Z jižní a východní strany navazuje na bydlení v rodinných domech, západně na les katastru Želešice, severně na plochu nezastavěnou plochu veřejného prostranství. Plocha je částečně porostlá ruderální zelení a částečně stromy.

Plochy bydlení – bydlení individuální – BI b4Plocha se nachází v lokalitě současných zahrádek vedoucích souběžně s ulicí Brněnskou a na jihu ohraničenou silnicí II/152.V současné době se nachází v lokalitě několik staveb domů, které zde byly nelegálně vybudovány, přestože v současném územním plánu je plocha vedena jako plochy rekreace – zahrádky. Část parcel je využívána pro účely zahrádkářství. Na řadě zahrad jsou zachovány i staré ovocné stromy (včetně původnějších odrůd, plochy zahrad jsou i významným hnízdištěm řady druhů pěvců a refugiem dalších druhů živočichů).

Plochy bydlení – bydlení individuální – BI b5 – varianta ModřickáPlocha se nachází v lokalitě současných zahrádek vedoucích souběžně s ulicí Brněnskou s ohledem na koridor silnice R 52 je plocha oproti variantě Želešické a nulové redukována a je v západní části ohraničena cestou.V současné době se nachází v lokalitě několik staveb domů, které zde byly nelegálně vybudovány, přestože v současném územním plánu je plocha vedena jako plochy rekreace – zahrádky. Část parcel je využívána pro účely zahrádkářství. Na řadě zahrad jsou zachovány i staré ovocné stromy (včetně původnějších odrůd, plochy zahrad jsou i významným hnízdištěm řady druhů pěvců a refugiem dalších druhů živočichů).

Plochy bydlení – bydlení individuální – BI b6 – varianta Želešická a nulováPlocha se nachází v lokalitě současných zahrádek vedoucích souběžně s ulicí Brněnskou s ohledem na koridor silnice R 52 je plocha oproti variantě Modřické v západní části navržena ve větším rozsahu dále na západ.V současné době se nachází v lokalitě několik staveb domů, které zde byly nelegálně vybudovány, přestože v současném územním plánu je plocha vedena jako plochy rekreace – zahrádky. Část parcel je využívána pro účely zahrádkářství. Na řadě zahrad jsou zachovány i staré ovocné stromy (včetně původnějších odrůd, plochy zahrad jsou i významným hnízdištěm řady druhů pěvců a refugiem dalších druhů živočichů).

Plochy bydlení – bydlení individuální – BI b7Plocha se nachází v jižní části katastru Modřic. Severně navazuje na plochu se zástavbou individuálního bydlení, jižně na plochu obytnou smíšenou. Na předmětné lokalitě se nachází obytná stavba a zahrada na části se vzrostlou zelení. Plocha se nachází v blízkosti navrhovaného koridoru VRT

SEA ÚP Modřice 31

Plochy smíšené obytné – polyfunkční s bydlením – SO s1Plocha se nachází mezi dopravně velmi zatíženou ulicí Vídeňskou a Tyršovou v oblasti výrobní (Nad bednárnou). Plocha severně navazuje na návrh ploch smíšených a výrobních, jižně na navrhovanou plochu SO s2, východně na plochu komerce (psí salón). V současné době se na ploše nacházejí zahrádky se vzrostlými stromy, některé opuštěné. V současně platném územním plánu včetně změn je plocha vymezena jako zemědělská půda a západní část jako plochy průmyslové výroby a skladů.

Plochy smíšené obytné – polyfunkční s bydlením – SO s2Plocha se nachází mezi dopravně velmi zatíženou ulicí Vídeňskou a Tyršovou v oblasti výrobní (Nad bednárnou). Severně plocha navazuje na návrh plochy určené pro parkování, východně na čerpací stanici a blok rodinných domků. Plocha je v současné době porostlá ruderální zelení. Naproti přes silnici ulice Tyršova se nacházejí areály drobné výroby a služeb (např. topenářská firma Ptáček a další).

Plochy smíšené obytné – polyfunkční s bydlením – SO s3Plocha se nachází v blízkosti dopravně velmi zatížené ulice Vídeňské (silnice I/52) mezi ulicí Brněnskou a železniční tratí v severojižním pásu ploch bydlení v rodinných domech, u tramvajové smyčky. V současně platném územním plánu je plocha vedena jako zeleň. V současné době se v lokalitě nacházejí zahrádky se vzrostlými stromy.

Plochy smíšené obytné – polyfunkční s bydlením – SO s4Plocha se nachází mezi ulicemi Benešovou, Hybešovou a Příční. Plocha navazuje na plochy obytné a smíšené obytné. V platném územním plánu je plocha vedena jako plocha drobné výroby, služeb a komerce.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r1Plocha se nachází v lokalitě přírodního a rekreačního charakteru Pod Kaštany. Navrhovaná plocha je tvořena dnem bývalého Malého Hliníku obklopeno xerofytními svahy na bývalých stěnách, výskyt břehulí a teplomilného hmyzu. Vlastní báze bývalé těžebny je silně ruderalizovaná a živelně využívaná pro místní rekreační aktivity (jízda na terénních kolech apod.). Pomístně nálety dřevin, severně hodnotnější plochy s jírovci u stávajícího pobytového prostoru. Navrženo je rozšíření současné plochy pro oddychové a společenské aktivity směrem jihovýchodním.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r2 – varianty Modřická a nulováPlocha východní hranicí navazuje na existující rekreační lokalitu Pod Kaštany a západně je ohraničena navrhovanou silnicí 3. třídy. V platném územním plánu je plocha vedena jako sady a zahrady, část ploch je zarostlá ruderální zelení.

32

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r3Plocha se nachází u Modřického ramene v severovýchodní části katastru města. V současné době je na této ploše zemědělsky obdělávaná půda.Hranice přiléhající k řece je tvořena břehovými porosty. Navržená plocha by měla sloužit pro realizaci rybníčků, které by měly mít mj. koupací funkci. V současně platném územním plánu je plocha vymezena jako zemědělská půda se dvěmi rybníčky.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r4Plocha se nachází mezi řekou Bobravou a průmyslovou zónou, která byla vybudována v bezprostřední blízkosti tohoto toku. Plocha je v současně zarostlá ruderální zelení místy se vzrostlými stromy, břehové porosty se na této ploše nevyskytují.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r5Lokalita se nachází v jižní části katastrálního území Modřic na Bobravě. Jižně navazuje na areál motorestu Bobrava, západně na bydlení v rodinných domech. Na východě je plocha ohraničena komunikací. V současné době je plocha porostlá ruderální zelení s pásy vzrostlých stromů a je zde uvažováno o vybudování autokempu v návaznosti na motorest Bobrava. V platném územním plánu je plocha vedena jako plocha občanské vybavenosti.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r6Lokalita se nachází v severovýchodní části katastrálního území Modřic v blízkosti Holáseckých jezer. V současné době se jedná o obhospodařovanou zemědělskou půdu. V platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plochy občanské vybavenosti.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r7Lokalita se nachází v severovýchodní části katastrálního území Modřic v blízkosti Holáseckých jezer. V současné době se jedná o obhospodařovanou zemědělskou půdu. V platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plochy občanské vybavenosti.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r8 – varianta nulováPlocha navazuje na rekreační oblast Pod Kaštany a rozšiřuje ji severozápadním směrem až po hranici navrhovaného poldru. V současné době se jedná o lokalitu zahrad, které jsou vymezeny i v platném územním plánu.

SEA ÚP Modřice 33

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura – OV o1Jedná se o plochu v obytné zástavbě navazující na areál mateřské školy, kde je plánováno její rozšíření. V současné době se v této lokalitě nacházejí zahrádky. V platném územním plánu je plocha vedena jako bydlení předměstského typu.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura – OV o2Plocha se nachází v obytné zástavbě při ulici Nádražní, v původním územním plánu vymezená jako plocha bydlení s podnikatelskými aktivitami je navržena na plochu veřejné vybavenosti.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o3Plocha se nachází mezi silnicí I/52 a železniční tratí. V platném územním plánu je plocha vymezena jako plochy průmyslové výroby. Jedná se pouze o úpravu označení funkčního využití plochy.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o4Plocha se nachází u křižovatky dálnice D2 a silnice II/152 a navazuje na areál obchodních služeb. V současné době se jedná o zemědělskou půdu i dle platného územního plánu. Plocha se nachází v záplavovém pásmu.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o5Jedná se o plochu při dálnici D2 naproti Olympii u křižovatky se silnicí II/152, která je v současné době obdělávanou zemědělskou půdou. Tato plocha je v platném územním plánu, resp. jeho změnách, vymezena jako plocha občanské vybavenosti, komerce. Plocha se nachází v záplavovém pásmu.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o6Jedná se o plochu při dálnici D2 naproti Olympii u křižovatky se silnicí II/152, která je v současné době obdělávanou zemědělskou půdou. Tato plocha je v platném územním plánu, resp. jeho změnách, vymezena jako plocha občanské vybavenosti, komerce. Plocha se nachází v záplavovém pásmu.

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – OS o7Plochy navazují na současné fotbalové hřiště směrem východním k železniční trati i jižně. V současné době se v lokalitě nacházejí rekreační chaty, zahrádky, jak je vymezeno v současně platném územním plánu.Navrženo je umístění víceučelové sportovní haly, případně i krytého bazénu.

34

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – OS o8Plochy navazují na současné fotbalové hřiště směrem severním. V současné době se v lokalitě nacházejí rekreační chaty, zahrádky, jak je vymezeno v současně platném územním plánu. Navrženo je doplnění ploch pro „malé“sporty v návaznosti na stávající sportovní areál.

Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – VP v1Plocha se nachází při severní hranici katastrálního území Modřic. Plocha navazuje na již existující výrobní zónu sever. V současně platném územním plánu včetně změn je plocha vymezena jako plocha podnikatelských aktivit, v současné době je v lokalitě obdělávaná zemědělská půda. Přes plochu je navrženo vedení přeložky tramvajové trati, severní obchvat ve všech třech variantách, avšak v nulové variantě navrhovaný koridor zaujímá větší část plochy způsobenou jižnějším vedením koridorů.

Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – VP v2Lokalita se nachází v jižní části katastrálního území Modřic, jižně od rybníku Primál. Severně navazuje na současnou průmyslovou zónu, východně na železniční trať. Nedaleko od jižní hranice této plochy se nachází biocentrum na řece Bobravě. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha průmyslové výroby a skladů.

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v3Plocha se nachází v severní části katastrálního území Modřic v ulici Tyršova v oblasti Nad bednárnou. V současně platném územním plánu včetně změnje tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. Pozemek je zarostlý ruderální zelení.

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v4Plocha se nachází v severní části katastrálního území Modřic v ulici Tyršova v oblasti Nad bednárnou. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. Pozemek je zarostlý ruderální zelení.

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v5Plocha se nachází v severní části katastrálního území Modřic v ulici Tyršova v oblasti Nad bednárnou. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plochy průmyslové výroby a skladů. Pozemek je zarostlý ruderální zelení.

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v6Plocha se nachází východně od křížení silnice II/152 se železnicí. Jedná se o doplnění proluk ploch ve vazbě na plochy pro výrobu a sklady, v současné době obdělávaná zemědělská půda. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce.

SEA ÚP Modřice 35

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v7Plocha se nachází východně od křížení silnice II/152 se železnicí. Jedná se o doplnění proluky plochy ve vazbě na plochy pro výrobu a sklady a komunikaci, v současné době je na lokalitě obdělávaná zemědělská půda. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plochaprůmyslové výroby a skladů.

Plochy smíšené výrobní – SP p1Plocha se nachází v severní části katastrálního území mezi ulicí Vídeňská a Tyršova v oblasti Nad bednárnou. Severně a západně navazuje na plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby a plochy pro průmyslovou výrobu a sklady. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce.V současné době je plocha zarostlá ruderální zelení.

Plochy smíšené výrobní – SP p2Plocha se nachází v severní části katastrálního území poblíž ulice Tyršova v oblasti Nad bednárnou. Severně a jižně navazuje na plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce, jedná se pouze o mírnou úpravu vymezení funkčního využití této plochy. V současné době je na ploše obdělávaná zemědělská půda. Navrhovaná plocha navazuje ve variantě želešické západně na hráz poldru, ve variantě modřické a nulové na les.

Plochy smíšené výrobní – SP p3Plocha se nachází severně od tramvajové smyčky mezi ulicí Vídeňskou a Brněnskou a doplňuje severojižně táhnoucí se oblast ploch smíšených výrobních. V současném územním plánu vymezená jako plocha pro dopravu, kapacitní parkoviště. V předmětné lokalitě se v současné době nachází stavba se zahradou.

Plochy smíšené výrobní – SP p4Jedná se o plochu v průmyslové zóně sever v ulici Tyršova v oblasti Nad bednárnou. Lokalita je v současně platném územním plánu včetně změn vymezena jako plocha zahrádek.

Plochy smíšené výrobní – SP p6Tato plocha je navržena v blízkosti křižovatky D2 a silnice II/152 jižně od stávajících areálů výroby. Jedná se o doplnění proluky mezi stávajícím areálem a navrhovanou komunikací DS d46. V současné době se jedná o zemědělskou půdu.

36

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – D d50Plocha se nachází v severní části katastrálního území Modřice v blízkosti areálu u Fruty, na kterou navazuje severně. Jižně, západně i východně se nachází obytná zóna. V současné době je na lokalitě částečně zpevněná plocha, částečně zatravněná se vzrostlými stromy. V současně platném územním plánu včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. Zde je uvažováno se zřízením halových garáží s cca 200 místy.

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – D d51Plocha se nachází v ulici Nádražní u přestupního terminálu veřejné hromadné dopravy u nádraží v obytné části Modřic, plánovány jsou zde patrové halové garáže, které by sloužily nejen pro funkci PaR, ale i proresidenty – obyvatele stávajících bytových domů. V současné době se jedná o plochu průmyslové výroby a skladů, se dvěma halami v současné době využívanými jako sklady.

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – D d52 varianta ŽelešickáPlocha se nachází u silnice II/152 východně od křížení železniční trati. V současně platném územním plánu je plocha vymezena jako drobná výroba, výrobní služby, komerce. Nově navrhované funkční využití území by mělo sloužit jako rezerva pro realizaci dopravního řešení křižovatky silnic II/152 a silnice 3. třídy vedoucí východně od železniční trati směrem od Bobravy pro obsluhu průmyslové zóny v jihovýchodní části katastru Modřic.

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – Dd53Plocha se nachází u silnice II/152. V současně platném územním plánu je plocha vymezena částečně jako plochy pro dopravu, kapacitní parkoviště a částečně jako bydlení předměstského typu.Plocha je v současné době porostlá zelení včetně vzrostlých stromů, navazuje na plochy smíšené obytné a západně na plochy zemědělské – sady a bude sloužit jako řadová garáž.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d1 –varianta ŽelešickáVýchodně od železniční trati prochází malou průmyslovou zónou (asanace stávajících objektů) a dále přes pole až k řece Svratce v souběhu s koridorem VN a VVN. Křižuje upravený tok Svratky s hrázemi a bermami jižně od vyústění ČOV, nespojité doprovodné porosty (olše, topol, vrby aj.), silně ruderalizované plochy hrází a bermy.

SEA ÚP Modřice 37

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d2 –varianta ŽelešickáZápadně od železniční trati a silnice I/52 přechází pásy zahrad a záhumenků do prostoru orné půdy západně od stávající průmyslové zóny CTP.Pokračuje blíže severního okraje zóny CTP na celky orné půdy jihovýchodně od Želešic směrem k lesnímu porostu na návrší Hvozdek a stáčí se do prostoru bývalé německé dálnice. Trasa dále využívá jedné z variant alternativního vedení nové silnice R 52, kterou sleduje k prostoru želešických lomů a s využitím zářezu nad levým břehem Bobravy přes lesní porosty s převahou dubu a částečně akátiny stoupá do prostoru hranice katastru Nebovidy a Moravany východně od chatavé osady Nebovidy. Koridorem mezi Ostopovicemi a Moravany se napojuje v prostoru Starého Lískovce.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d3 –varianta ModřickáSeverovýchodně v těsné blízkosti vrchu Vajgl (lokality Na Kopci) prochází koridor navrhované trasy R 52, který dále jižně pokračuje přes vinice a zemědělskou půdu směrem k zahrádkám v západní části katastru Modřic, kde se stáčí rovnoběžně se stávající I/52. Východně od průmyslového areálu CTP přechází v křižovatku spojující R 52 s D2 tzv. jihozápadní tangentou,vedenou jižně od zastavěného území Modřic a zasahující do severní části logistického a průmyslového areálu Modřice jihozápad (areál CTP). Tangenta mimoúrovňově (podjezdem) kříží silnici I/52 i železniční trať.Přímé napojení na silnice I/52 ani na silnici II/152 vůbec není. Ty jsou dosažitelné zprostředkovaně přes dálnici D2 nebo z R52 (z MUK Moravany a MUK Bobrava prostřednictvím sítě silnic III. třídy, vedoucími přes zastavěné území Modřic).Východně od železniční trati prochází malou průmyslovou zónou (asanace stávajících objektů) a dále přes pole až k řece Svratce v souběhu s koridorem VN a VVN. Křižuje upravený tok Svratky s hrázemi a bermami jižně od vyústění ČOV, nespojité doprovodné porosty (olše, topol, vrby aj.), silně ruderalizované plochy hrází a bermy. Západně od železniční trati a silnice I/52 přechází pásy zahrad a záhumenků do prostoru orné půdy západně od stávající průmyslové zóny CTP. Pokračuje severozápadním směrem přes celky orné půdy do prostoru západního okraje stávající velké zahrádkářské osady (Zahrádky) při jihozápadním okraji sídelního útvaru Modřice a přetíná plochy intenzivních sadů s enklávami xerofytních lad v lokalitě Na Kopci. Přechází zorněnou údolnici severovýchodně od návrší a pokračuje zářezem přes celky k Moravanům. Uvedená trasa představuje oddělení přirozeného rekreačního zázemí sídla Modřice a přechod tohoto sídla do krajiny.

38

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d4 –varianta nulováTento úsek silnice II/152 přichází jihozápadně z katastrálního území Želešic a navazuje na přeložku této silnice v podobě navrhovaného jižního obchvatu Želešic. V katastrálním území Modřic přetíná biokoridor v místě křížení se současnou trasou II/152 a vstupuje do oblasti Zahrádek, kterou prochází v jejím jihozápadním cípu.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d5 –varianta nulováJedná se o úsek silnice II/152 východně od křižovatky na silnici 3. třídy (vedoucí jižně souběžně se železniční tratí podél průmyslové zóny, která se nachází východně od železniční trati). Silnice II/152 je překládána jižně od stávající trasy. Východně od železniční trati prochází navrhovaný koridor podél malé průmyslové zóny (DS d6) a dále přes pole, poté se severovýchodně přes oblast zahrádek napojuje na stávající trasu II/152.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d6 –varianta nulováJedná se o úseky silnice II/152 od křižovatky „čtyřlístku“ východně po křižovatku u malé průmyslové zóny. V západní části tento úsek podchází silnici R 52, přechází železniční trať a souběžně vedoucí komunikaci. Východně od železniční trati prochází navrhovaný koridor podél malé průmyslové zóny po zemědělské půdě.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d7 –varianta nulováJedná se o navrhovanou jihozápadní část křižovatky „čtyřlístku“ při křížení silnice II/152 a navrhované R 52 (současné I/52). Úsek je navrhován na plochách zemědělské orné půdy.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d8 –varianta ŽelešickáJedná se o navrhovanou jihozápadní část křižovatky „čtyřlístku“ při křížení silnice II/152 a I/52. Úsek je navrhován na plochách zemědělské a plochách výrobního či podnikatelského charakateru.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d9 - varianta ŽelešickáJedná se o navrhovanou jihovýchodní část křižovatky „čtyřlístku“ při křížení silnice II/152 a I/52. Úsek je navrhován na plochách v současně platném územním plánu včetně změn vymezených jako plochy dopravy.

SEA ÚP Modřice 39

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d10 –varianta ŽelešickáNavrhovaný koridor komunikace II/152 v jihozápadní části katastru Modřic vedoucí po zemědělské půdě. Tento úsek silnice II/152 přichází jihozápadně z katastrálního území Želešic a navazuje na přeložku této silnice v podobě navrhovaného jižního obchvatu Želešic.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d11 –varianta ModřickáNavrhovaný koridor komunikace II/152 v jihozápadní části katastru Modřic před křížením s navrhovanou modřickou trasou R 52 prochází přes sady až po křížení s R 52. Tento úsek silnice II/152 přichází jihozápadně z katastrálního území Želešic a navazuje na přeložku této silnice v podobě navrhovaného jižního obchvatu Želešic.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d12varianta ModřickáJedná se o západní úsek navrhované přeložky silnice II/152 mezi navrhovaným vedením koridoru R 52 až po křižovatku s I/52. Navrhovaný koridor vede částečně po zemědělské půdě a prochází jihozápadní částí Zahrádek.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d 13varianta ModřickáJedná se o úsek silnice II/152 východně od křižovatky na silnici 3. třídy (vedoucí jižně souběžně se železniční tratí podél průmyslové zóny, která se nachází východně od železniční trati). Silnice II/152 je překládána jižně od stávající trasy.Východně od železniční trati prochází navrhovaný koridor podél hranice malé průmyslové zóny (DS d6) a dále přes pole, poté se severovýchodně přes oblast zahrádek napojuje na stávající trasu II/152.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d14(varianta Modřická, Želešická)Navrhovaná silnice III. třídy vedená v trase dnes již existující místní komunikace určené pro obsluhu průmyslového areálu na jihovýchodě. Navrženo je její prodloužení přes řeku Bobravu až k Popovicím (viz plocha D d4). Ke křížení Bobravy dochází v místě, kde je koryto řeky narušené křízením trati, silnice I/52, dále je zde plánováno křížení řeky navrhovanou VRT.

40

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d15(varianta Modřická, Želešická)Navrhovaná silnice III. třídy vedoucí od JZ tangenty přes areál CTP do obytného území na Bobravě, kde se dále napojuje na I/52. Křížení řeky Bobravy je navrženo v místě současné lávky.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d16(všechny tři varianty)Navrhovaná silnice III. třídy je součástí severovýchodního obchvatu Modřic. Cílem obchvatu je odvedení automobilů ze silnic III. třídy vedoucí centrem města a zajistit bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti průjezdu těžkých vozidel intravilánem města. Dále je cílem zajistit vhodný příjezd autobusů k terminálu veřejné dopravy. Obchvat prochází navrhovanou průmyslovou zónou na severu katastrálního území Modřic a dále pokračuje východně po hranici katastru.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d17Plocha je součástí severovýchodního obchvatu silnice č. III/15279. Cílem obchvatu je odvedení automobilů ze silnic III. třídy vedoucí centrem města a zajistit bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti průjezdu těžkých vozidel intravilánem města. Trasa vede podél toku řeky Svratky severně od silnice II/152 a po hraně navrhovaného biocentra NP n1. V současně platném územním plánu je plocha vymezena jako zeleň ochranná.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d18(varianta Želešická)Plocha je součástí silnice III/15284, sloužící pro obsluhu západní části území. Trasa vede ve stopě již existující komunikace a prochází průmyslovou a výrobní zónou v severozápadní části území města, jižně prochází navrhovanými lokalitami bydlení „Zahrádky“ a dále přes oblast zahrádek se napojuje na silnici II/152.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d19(varianta Želešická)Jedná se o krátký úsek silnice III/15284 mezi křižovatkou se silnicí II/152 a křižovatkou s jihozápadní tangentou, v současné době se v lokalitě této plochy nachází zemědělská půda.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d20(varianta Modřická)Jedná se o plochu dopravy v severovýchodním cípu katastrálního území Modřic u ploch pro komerci při dálnici D2, která bude sloužit pro obsluhu zde navrhovaných areálů. V současně platném ÚP včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha technické infrastruktury.

SEA ÚP Modřice 41

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d21 (viz popis silnice III/15284 - varianta Modřická)Trasa je navrhována západně od stávající průmyslové zóny v severní části katastrálního území Modřice. Od severu prochází přes celky orné půdy, dále přes vytěženou jámu cihelny kolem rekreačního areálu Pod Kaštany, přes sady a západní okraj zahrádkářské oblasti (Zahrádky) se napojuje na přeložku II/152.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d22(varianta Modřická)Plocha je navrhována od jihozápadního okraje oblasti zahrádek a dále pokračuje jižnězápadním okrajem průmyslové zóny jihozápad (CTP), k přemostění řeky Bobravy ke křižovatce se stávající I/52.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d23(varianta Modřická)Komunikace bude sloužit zejména pro místní dopravní obsluhu vč. nově navrhovaných ploch bydlení. Spojuje ulici Brněnskou s navrhovanou III/15284. Prochází v trase stávající komunikace vedoucí do sadů v západní části katastrálního území Modřice.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d24(varianta nulová)Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, tj. silnice III/15279. Je lokalizována do oblasti zahrádek na severním okraji katastrálního území Modřic.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d25(varianta nulová)Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, tj. silnice III/15279. Severně je vedena po zemědělské půdě, kříží Modřické rameno a stáčí se jihovýchodně po západní hraně navrhovaného biocentra NP n1. Obchvat ve svém východním segmentu je navržen jižněji oproti ostatním variantám a Modřické rameno překračuje jižněji a tím zhruba v polovině přetíná území mezi korytem Svratky a Starého ramene a zasahuje do přírodně nejcennější části EVL Modřické rameno.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d26(varianta nulová)Komunikace bude sloužit zejména pro místní dopravní obsluhu vč. nově navrhovaných ploch bydlení. Spojuje ulici Brněnskou s navrhovanou III/15284. Prochází v trase stávající komunikace vedoucí do sadů v západní části katastrálního území Modřice.

42

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d27(varianta nulová)Plocha je součástí komunikace III/15284 napojující Moravany na oblast Bobravy. Trasa je navrhována západně od stávající průmyslové zóny v severní části katastrálního území Modřice. Od severu prochází přes celky orné půdy, dále přes vytěženou jámu cihelny kolem rekreačního areálu Pod Kaštany, přes sady a západní okraj zahrádkářské oblasti (Zahrádky), kde se napojuje na přeložku II/152.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d28(varianta Nulová)Navrhovaná silnice III. třídy vedoucí od JZ tangenty přes areál CTP do obytného území na Bobravě, kde se dále napojuje na I/52. Křížení řeky Bobravy je navrženo v místě současné lávky.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy – DS d29(varianta Želešická)Jde o propojení silnice I/52 s III/15284 procházející přes obytnou zónu a zeleň.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy drážní dopravy DZ d31 (varianta Modřická a Želešická)Jedná se o přeložku v současnosti již existující vlečky směrem západním. V trase přeložené vlečky je v současné době zemědělská půda.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy drážní dopravy DZ d32 (varianta nulová)Tramvajová trať navazuje na trasu zanesenou v ÚP města Brna od Přízřenic a doplňuje systém veřejné dopravy v jižní části Brna. Prochází navrhovanou průmyslovou zónou v severní části katastrálního území Modřic.

Plochy veřejných prostranství – P*q1, P*q2, P*q3, P*q5, P*q7

Jedná se o plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch. Rozsáhlejší plochy P*q1 a P*q2 se nacházejí u navrhovaných ploch komerce a obchodu v severovýchodní části u dálnice D2, v současné době je v předmětné lokalitě zemědělská půda. Bude se jednat zejména o plochy pro parkování. Ostatní plochy P* jsou plochy malých výměr v intravilánu zatím s neujasným konkrétním využitím.

Plochy veřejných prostranství – zeleň sídelní – zeleň v nově navržených plochách bydleníPlochy sídelní zeleně jsou navrhovány pouze jako součást navrhovaných ploch bydlení.

SEA ÚP Modřice 43

Plochy lesní – L l1, L l2, Ll3Jedná se o plochy v severozápadní části katastrálního území u hráze navrhovaného poldru. V současné době je lokalita vedena jako zemědělská půda. Na lokalitě se nachází těžební jáma cihlářských surovin, která zároveň slouží jako místo pro deponii zemin a stavebního odpadu. Významné jsou svahy západního okraje bývalé cihelny s možným výskytem teplomilných stanovišť a některých zvláště chráněných druhů ptáků (břehule). Z tohoto důvodu rozsah zalesnění přizpůsobit výše uvedené okolnosti, jinak rekultivace těžbou a následnými deponiemi devastovaného území je žádoucí.

Plochy smíšené nezastavěného území – plocha mezi výrobou a VKP PrimálPlochy jsou navrženy východně od stávajících ploch výroby s cílem realizace izolační zeleně.

Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské a krajinářské využitíPlochy vodní a vodohospodářské – vodohospodářské opatření – poldrJde o zorněnou intenzivně využívanou údolnici po obou stranách zpevněné místní komunikace. Profil hráze koresponduje s návrhem místní komunikace. Návrh posunu hráze poldru i ve variantě Želešické východně až k hranici průmyslové zóny není žádoucí.

Plochy přírodní – doplnění biocenter – NP n1-9Regionální biocentrum NP n1 se nachází severně od stávajícího zahradnictví na orné půdě mezi řekou Svratkou a levým břehem starého ramene. Místně se nacházejí ruderalizované enklávy s vysokobylinnou vegetací, podél levého břehu ramene fragmenty doprovodného porostu měkkého luhu. Územím prochází frekventovaná cyklistická a bruslařská stezka. NP n2-4 jsou lokální biocentra na severozápadě předmětného území. NP n5-9 jsou lokální biocentra ve východní a jižní části řešeného území při řece Bobravě a Svratce, převážně na orné půdě.

44

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DOPRAVNÍ KORIDORY ÚP MODŘICE – POPIS STAVU Z HLEDISKA STAVU SLOŽEK ŽP

Varianta Želešická

o Koridor R 52, Jihozápadní tangenta – DS d1, DS d2Východně od železniční trati prochází malou průmyslovou zónou (asanace stávajících objektů) a dále přes pole až k řece Svratce v souběhu s koridorem VN a VVN. Křižuje upravený tok Svratky s hrázemi a bermami jižně od vyústění ČOV, nespojité doprovodné porosty (olše, topol, vrby aj.), silně ruderalizované plochy hrází a bermy. Západně od železniční trati a silnice I/52 přechází pásy zahrad a záhumenků do prostoru orné půdy západně od stávající průmyslové zóny CTP.Pokračuje blíže severního okraje zóny CTP na celky orné půdy jihovýchodně od Želešic směrem k lesnímu porostu na návrší Hvozdek a stáčí se do prostoru bývalé německé dálnice. Trasa dále využívá jedné z variant alternativního vedení nové silnice R 52, kterou sleduje k prostoru želešických lomů a s využitím zářezu nad levým břehem Bobravy přes lesní porosty s převahou dubu a částečně akátiny stoupá do prostoru hranice katastru Nebovidy a Moravany východně od chatové osady Nebovidy. Koridorem mezi Ostopovicemi a Moravany se napojuje v prostoru Starého Lískovce.

o III/15284 – DS d15, DS d18 a 19Nově je navrhována již v minulosti projekčně připravovaná silnice III/15284 napojující Moravany s MUK Bobrava na silnici I/52 (západní paralela silnice I/52); v úseku mezi severní hranicí katastru Modřic a napojením silnice III/15280 je proti konceptu ZÚR navržena v trase současné místní komunikace bez zásahu do krajinného prvku a existující areály výroby; v průchodu průmyslovou zónou Modřice – jihovýchod, vyžaduje především směrové, případně i šířkové korekce. Trasa prochází mezi stávajícími průmyslovými areály na ulici Tyršova v oblasti Nad bednárnou a dále pokračuje do lokality zahrádkářské osady (Zahrádky), kde je navrhována obytná zóna. Trasa tedy prochází obytnou zónou a zahrádkami a poté se napojuje na navrhovaný koridor R 52 a pokračuje jižně po západní hranici areálu CTP s průchodem v jižní části skrz tuto průmyslovou zónu a dále přes řeku Bobravu skrz obytnou a rekreační zónu se křižovatkou napojuje na současnou I/52.

SEA ÚP Modřice 45

o III/15279 – DS d16, DS d17Tato komunikace je navrhována jako severní obchvat Modřic, za vyřazenou III/15278. Obchvat ve svém východním segmentu na rozdíl od studií pro koncept ZÚR, je navržena v poloze východnější, která více zachovává celistvost údolní nivy mezi řekou Svratkou a Modřickým ramenem. Navrhovaná trasa prochází od silnice II/152 podél řeky Svratky souběžně s hranicí přes navrhované biocentrum a v severní části katastrálního území přechází Modřické rameno a směřuje západně po severní hranici katastrálního území Modřic přes celky zemědělské půdy do zastavěného území Přízřenic. Navrhovaná komunikace severovýchodního obchvatu křižuje při severní hranici katastru EVL Modřické rameno včetně doprovodných listnatých porostů, jinak je vedena převážně na orné půdě. Požadavek na kapacitní a vodohospodářsky zabezpečené křížení Starého ramene.

Varianta Modřická

o Koridor R 52 – DS d3Uvedená trasa představuje oddělení přirozeného rekreačního zázemí sídla Modřice a přechod tohoto sídla do krajiny. Severovýchodně v těsné blízkosti vrchu Vajgl (Na Kopci) prochází koridor navrhované trasy R 52, který dále jižně pokračuje přes vinice, intenzivní sady s enklávami xerofytních lad a celky orné půdy směrem stávající velké zahrádkářské osady (Zahrádky) v západní části katastru Modřic, kde se stáčí rovnoběžně se stávající I/52. Severovýchodně od vrchu Vajgl (Na Kopci) přechází zorněnou údolnici od návrší a pokračuje zářezem přes celky k Moravanům.Navrhovaný koridor odděluje stávající zastavěné území Modřic od zázemí přírodního charakteru na území města, které je tvořeno terénní vyvýšeninou s terasami, vzrostlými stromovými porosty, vinicemi a rozlehlými intenzivními sady. Toto území představuje jediný možný vstup do krajiny, která vykazuje alespoň dílčí prvky přírodního charakteru v celém okolí stávajícího zastavěného území města. Území města Modřice je silně poznamenáno fragmentací území dopravou. Z hlediska fragmentace krajiny je severozápadní část katastrálního území o jedinou souvislejší plochou na území Modřic, která není fragmentována dopravou, obdobná úroveň fragmentace je v jihovýchodní části území.

o Jihozápadní tangenta – DS d3Severozápadní úsek východně od průmyslového areálu CTP přechází v křižovatku spojující R 52 s D2 tzv. jihozápadní tangentou, vedenou jižně od zastavěného území Modřic a zasahující do severní části logistického a průmyslového areálu Modřice jihozápad (areál CTP). Tangenta mimoúrovňově (podjezdem) kříží silnici I/52 i železniční trať. Přímé napojenína silnice I/52 ani na silnici II/152 vůbec není plánováno. Ty jsou dosažitelné zprostředkovaně přes dálnici D2 nebo z R52 (z MUK Moravany a MUK

46

Bobrava prostřednictvím sítě silnic III. třídy, vedoucími přes zastavěné území Modřic).Východně od železniční trati prochází malou průmyslovou zónou (asanace stávajících objektů) a dále přes pole až k řece Svratce v souběhu s koridorem VN a VVN. Křižuje upravený tok Svratky s hrázemi a bermami jižně od vyústění ČOV, nespojité doprovodné porosty (olše, topol, vrby aj.), silně ruderalizované plochy hrází a bermy.Západně od železniční trati a silnice I/52 přechází pásy zahrad a záhumenků do prostoru orné půdy západně od stávající průmyslové zóny CTP.

o III/15284 – DS d21, DS d22, DS d15Nově je navrhována již v minulosti projekčně připravovaná silnice III/15284 napojující Moravany s MUK Bobrava na silnici I/52 (západní paralela silnice I/52); v úseku mezi severní hranicí katastru Modřic a napojením silnice III/15284 je proti konceptu ZÚR navržena v trase položené více západním směrem mimo chráněný krajinný prvek a existující areály výroby; v průchodu průmyslovou zónou Modřice – jihovýchod, vyžaduje především směrové, případně i šířkové korekce.Trasa je navrhována západně od stávající průmyslové zóny v severní části katastrálního území Modřice. Od severu prochází přes celky orné půdy, dále přes vytěženou jámu cihelny kolem rekreačního areálu Pod Kaštany, přes sady a západní okraj zahrádkářské oblasti (Zahrádky), západním okrajem průmyslové zóny jihozápad (CTP), k přemostění řeky Bobravy ke křižovatce se stávající I/52.

o III/15279 – DS d7, DS d16Tato komunikace je navrhována jako severní obchvat Modřic, za vyřazenou III/15278. Obchvat ve svém východním segmentu na rozdíl od studií pro koncept ZÚR, je navržena v poloze, která více zachovává celistvost údolní nivy mezi řekou Svratkou a Měřickým ramenem. Navrhovaná trasa prochází od silnice II/152 podél řeky Svratky po hranici navrhovaného biocentra a v severní části katastrálního území přechází Modřické rameno a směřuje západně po severní hranici katastrálního území Modřic přes celky zemědělské půdy do zastavěného území Přízřenic.Navrhovaná komunikace severovýchodního obchvatu křižuje při severní hranici katastru EVL Modřické rameno včetně doprovodných listnatých porostů, jinak je vedena převážně na orné půdě. Požadavek na kapacitní a vodohospodářsky zabezpečené křížení Starého ramene.

SEA ÚP Modřice 47

Varianta nulová

o II/152 – DS d5, DS d6bude suplovat tzv. jihozápadní tangentu a měla by byt přeřazena do silnic I. třídy. Silnice II/152 je v souladu s konceptem ZÚR překládána do polohy jižně od stávající trasy.Severozápadní úsek východně od průmyslového areálu CTP přechází v křižovatku spojující R 52 s D2 tzv. jihozápadní tangentou, vedenou jižně od zastavěného území Modřic. Tangenta mimoúrovňově (podjezdem) křížísilnici I/52 i železniční trať.Východně od železniční trati prochází malou průmyslovou zónou (asanace stávajících objektů) a dále přes pole až k řece Svratce v souběhu s koridorem VN a VVN. Křižuje upravený tok Svratky s hrázemi a bermami jižně od vyústění ČOV, nespojité doprovodné porosty (olše, topol, vrby aj.), silně ruderalizované plochy hrází a bermy. Západně od železniční trati a silnice I/52 přechází pásy zahrad a záhumenků, kříží biokoridor a pokračuje do prostoru orné půdy západně od stávající průmyslové zóny CTP.

o III/15284 – DS d27, DS d28Nově je navrhována již v minulosti projekčně připravovaná silnice III/15284 napojující Moravany s MUK Bobrava na silnici I/52 (západní paralela silnice I/52); v úseku mezi severní hranicí katastru Modřic a napojením silnice III/15284 je proti konceptu ZÚR navržena v trase položené více západním směrem mimo chráněný krajinný prvek a existující areály výroby; v průchodu průmyslovou zónou Modřice – jihovýchod, vyžaduje především směrové, případně i šířkové korekce.Trasa je navrhována západně od stávající průmyslové zóny v severní části katastrálního území Modřice. Od severu prochází přes celky orné půdy, dále přes vytěženou jámu cihelny kolem rekreačního areálu Pod Kaštany, přes sady a západní okraj zahrádkářské oblasti (Zahrádky), západním okrajem průmyslové zóny jihozápad (CTP), k přemostění řeky Bobravy ke křižovatce se stávající I/52.

o III/15279 – DSd24, DSd25, DSd16Tato komunikace je navrhována jako severní obchvat Modřic, za vyřazenou III/15278. Obchvat ve svém východním segmentu je navržen jižněji oproti ostatním variantám a Modřické rameno překračuje jižněji a tím zhruba v polovině přetíná území mezi korytem Svratky a Starého ramene a zasahuje do přírodně nejcennější části EVL Modřické rameno.Navrhovaná komunikace severovýchodního obchvatu křižuje při severní hranici katastru EVL Modřické rameno včetně doprovodných listnatých porostů, jinak je vedena převážně na orné půdě. Požadavek na kapacitní a vodohospodářsky zabezpečené křížení Starého ramene.

48

A.4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územního plánu města Modřice významně ovlivněny

Na území města Modřice byly zjištěny následující problémy a jevy životního prostředí, veřejného zdraví či problémy a jevy s nimi bezprostředně související:

o velký počet komunikací vyšších řádů s velkým podílem tranzitní dopravy;

o významný nárůst intenzit silniční dopravy související zejména se změnami funkční struktury území, resp. významného zvýšení podílu zdrojových/cílových lokalit (zjm. obchodní areál Olympia, logisticko-skladovací komplex CTP a vznik nového obytného „satelitu“ na Bobravě);

o neustálý prudký růst zastavěného území v zázemí města Brna;

o město je směrem do Brna obsluhováno řemi různými druhy dopravy, které nejsou navzájem vůbec provázané, integrovaný terminál je pouze mezi příměstskými linkami a vlakem a částečně též mezi tramvají;

o pro vyšší využívání vlaku chybí vybudování terminálu kombinovaného parkovacího objektu v režimu P+R a B+R - uvýznamných zastávek veřejné dopravy (vlaková stanice, konečná tramvaje i zastávka městského autobusu „Modřice, náměstí“)chybí 1-2 krátkodobá parkovací místa v režimu K+R (povolená max. doba stání 5 minut – pro naložení/vyložení spolupasažérů);

o nedostatečná síť cyklostezek a jejich propojení do souvislé sítě;

o nedostatek možností bezpečně uložit jízdní kolo;

o chybějící chodníky a jejich nedostatečná kvalita;

o nedostatečné propojení západní a východní části intravilánu města přes silnici R52;

o nedostatečný počet průchodů přes železnici vedoucí prakticky centrem města;

o živelná výstavba mimo intravilán obce (Olympia, CTP, satelitní sídliště na Bobravě);

o tlak na výstavbu Jihozápadní a Jižní tangenty v poloze v těsné blízkosti města;

o požadavky investorů na další výstavbu skladovacích a logistických areálů formou „na zelené louce (greenfields)“;

SEA ÚP Modřice 49

o regulace toků (napřímení, zahloubení koryt) v souvislosti se zemědělskou činností;

o velmi nízká retenční schopnost krajiny v některých částech území Modřic (zjm. severozápadní část katastrálního území);

o rozšiřování vodovodní a kanalizační sítě vyžaduje náročnější technická řešení;

o rozsáhlé zábory kvalitních půd.

50

A.5 Zhodnocení stávajících předpokládaných vlivů navrhovaných variant územního plánu města Modřice

ÚvodKoncept územního plánu města Modřice je navržen ve 3 variantách: Želešické, Modřické a nulové. Jednotlivé varianty se od sebe liší zejména řešením dopravního systému a s tím souvisejících vazeb, přičemž varianty vycházejí z nadřazené územně plánovací dokumentace – ZÚR Jihomoravského kraje, která je v době přípravy konceptu ÚP Modřice a posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA) projednávána.Určujícím prvkem územního plánu Modřic je návrh vedení koridoru silnice R 52 a tzv. jihozápadní tangenty, ostatní navrhované plochy a koridory jsou v jednotlivých variantách tomuto klíčovému prvku územního plánu dle potřeby uzpůsobovány tak, aby tvořily funkční celek.

Postup a metody hodnoceníKoncept ÚP Modřice byl hodnocen ex post, tj. až po zpracování konceptu územního plánu, nicméně v průběhu zpracování SEA byly se zpracovatelem konzultovány návrhy jednotlivých ploch a koridorů.SEA posouzení bylo zpracováno v následujících krocích:Postupové kroky:

1. Výběr klíčových témat životního prostředí a udržitelného rozvoje.

2. Analýza dosavadního vývoje životního prostředí a udržitelného rozvoje v klíčových tématech.

3. Výběr relevantních cílů ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

4. Hodnocení vlivů konceptu ÚP vzhledem k významným problémům a hodnotám životního prostředí a udržitelného rozvoje a relevantním cílům ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

Hodnocení SEA bylo založeno na výběru tzv. klíčových témat životního prostředí a veřejného zdraví, jedná se o krok směřující k co nejpřesnějšímu vymezení hodnotícího rámce, tj. určení těch témat životního prostředí a veřejného zdraví, která jsou pro dané území a navrhovaný koncept významná a která zároveň mohou být realizací ÚP Modřice ovlivněna (pozitivně i negativně, přímo i nepřímo).

SEA ÚP Modřice 51

Seznam klíčových témat:• Zdraví,

• Doprava,

• Ovzduší,

• Půda,

• Voda,

• Příroda,

• Krajina,

• Geologie a hydrogeologie,

• Hmotný majetek a kulturní památky.

Stanovením klíčových témat byl vymezen základní rámec pro další postuphodnocení. Klíčová témata byla stanovena tak, aby pokryla požadavky zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. požadavky stavebního zákona na obsah SEA posouzení, tj. jednotlivé složky životního prostředí a dále aby obsáhla významné oblasti se širšími environmentálními souvislostmi ve vazbě na udržitelný rozvoj (např. doprava, veřejné zdraví). Návrh klíčových témat byl připraven zpracovatelem SEA po seznámení se s obsahem konceptu ÚP a analýzou místních podmínek a byl následně konzultován se zadavatelem. Pro jednotlivá klíčová témata životního prostředí a udržitelného rozvoje byly na základě dostupných dat a informací, analyzovány trendy dosavadního vývoje (např. emisí určitých látek, hlukové zátěže, dopravní zátěže, záborů půdy atd.) a popsán stávající stav včetně identifikace nejvýznamnějších problémů ve městě Modřicev oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Identifikace nejvýznamnějších problémů byla využita k posouzení toho, zda územní plán řeší či naopak zhoršuje identifikované problémy.V rámci posouzení konceptu ÚP Modřice byly hodnoceny jak vlivy strategické (tj. plnění cílů rozvoje města, kraje, ČR). Pro analýzu hlavních pozitivních a negativních vlivů realizace hodnocené územně-plánovací dokumentace byla využita výše zmíněná analýza vývoje a stavu životního prostředí a cíle ochrany životního prostředí stanovené na vnitrostátní úrovni.Hodnoceny byly pouze plochy, které jsou z hlediska životního prostředí města Modřice významné nebo jejichž navrhované funkční využití může mít významný vliv na životní prostředí. Ostatní plochy, z hlediska vlivů na životní prostředí nevýznamné, nebyly předmětem vyhodnocení.Navrhované plochy v konceptu územního plánu Modřic lze rozdělit do dvou základních skupin na: 1) plochy a koridory, které jsou shodné ve všech 3 variantách a 2) dále plochy, které se v jednotlivých variantách liší zejména v závislosti na navrhovaném dopravním systému.

52

Z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí je také významné rozlišení ploch na ty, které byly již současným platným územním plánem včetně změn vymezeny ve stejném či obdobném funkčním využití a plochy navrhované zcela nově: Posuzovány v procesu SEA byly plochy uvedené v textové části konceptu ÚP v kategorii „navrhované“. Plochy, které jsou vymezeny ve stejném nebo obdobném funkčním využití v současném územním plánu včetně změn a nebyla na nich dosud zahájena příprava realizace projektů, jsou hodnoceny jako na plochy nově navrhované.Hodnocení jednotlivých ploch a koridorů vychází z textové a grafických částí konceptu územního plánu města Modřice (Ing. arch. Košťálová, verze září 2009) a z odůvodnění (Ing. arch. Košťálová, verze září 2009) a informací o jednotlivých plochách poskytnutých zpracovatelem konceptu.Zpracované vyhodnocení jednotlivých navrhovaných ploch je uvedeno níže. Návrhy funkčního využití jednotlivých ploch byly hodnoceny z hlediska, zda a jakým způsobem přispívají k ovlivnění problémů, stavu a trendů vývoje klíčových témat životního prostředí a udržitelného rozvoje a zda jsou v souladu s cíli ochrany životního prostředí, schválených v koncepčních dokumentech vnitrostátní úrovně (viz kap. A.1).Hodnocení konceptu ÚP Modřice, resp. identifikace potenciálních vlivů konceptu ÚP Modřice na životní prostředí bylo provedeno pomocí maticeklíčových témat životního prostředí (vzhledem k významným problémům a relevantním cílům schválených strategických dokumentů) za použití následující stupnice:Vlivy:

o významný negativní vlivo negativní vlivo mírný negativní vlivo nemá žádný vliv, neexistuje vazbao mírný pozitivní vlivo pozitivní vlivo významný pozitivní vlivo ?....hodnocení nelze provést vzhledem k nejistotám či nedostatku

informací.

Každému hodnocenému funkčnímu využití plochy bylo přiřazeno slovní hodnocení dle výše uvedené stupnice. Jednotlivé části konceptu ÚP Modřice byly hodnoceny nezávislejednotlivými experty týmu SEA, kteří byli zodpovědní za hodnocení vlivů ÚP Modřice na jednotlivá klíčová témata. Hodnocení bylo provedeno slovně dle výše uvedené stupnice doplněné podrobnějším vysvětlujícím komentářem. Hodnocení jednotlivých členů týmu bylo diskutováno v rámci SEA týmu. Výstupy hodnocení byly konzultovány se zadavatelem.Výsledkem této fáze hodnocení byla identifikace potenciálních vlivů konceptu ÚP Modřice na jednotlivá klíčová témata a na základě těchto vlivů byla vybrána varianta konceptu s nejmenšími vlivy na životní prostředí

SEA ÚP Modřice 53

a zdraví obyvatel města Modřice. Na základě výsledků hodnocení byly dále navrženy úpravy konceptu ÚP či podmínky a doporučení pro realizacia předcházení, snížení nebo kompenzaci případných negativních vlivů na životní prostředí. Tyto podmínky směřují k implementaci jednotlivých návrhů funkčního využití území, prostřednictvím realizace konkrétních záměrů. U některých ploch byla SEA posuzovatelem navržena doporučení pro realizaci s cílem posílit pozitivní vlivy na životní prostředí či předejít negativním vlivům na životní prostředí.Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny důležité vlivy na základě provedené analýzy vývoje a stavu v rámci jednotlivých témat životního prostředí relevantních vzhledem k obsahu konceptu ÚP Modřice.

Vyhodnocení vlivů navrhovaných ploch v konceptu ÚP Modřice:

BH h1 - bydlení hromadnéNavrhovaná plocha je situovaná do zastavěné části obce, s dobrou dostupností terminálu veřejné dopravy a vlakové stanice. Dopravní zatížení způsobené realizací náplně plochy nebude významné. Realizace náplně plochy nebude vyžadovat zábory ZPF. Negativní vliv z hlediska dopravynastane pouze po dobu výstavby záměru, kdy lze předpokládat zvýšený provoz těžkých nákladních vozidel, tento vliv však bude krátkodobý a dočasný. Vzhledem k lokalizaci plochy lze předpokládat, že se zde mírně bude projevovat hluková zátěž ze železniční dopravy, případně silnice I/52 a to zejména při realizaci nulové varianty R 52, méně při realizaci Modřické varianty R 52.Naopak při realizaci varianty Želešické by byla hluková zátěž menší než v současné době. V blízkosti plochy je také navrženo vedení koridoru VRT.S ohledem na větší vzdálenost od plánované R52 v Želešické variantě bude oproti variantám Modřické a nulové vliv zhoršené kvality ovzduší na obyvatele menší, lze předpokládat přinejhorším zachování současného stavu, eventuelně i jeho mírné zlepšení. Vlivy na obyvatelstvo budou dlouhodobé mírně negativní.Závěr: Plocha je akceptovatelná ve všech variantách. Pro realizaci této plochy je z hlediska vlivů na zdraví nejvýhodnější realizace ve variantě Želešické, nejhorší ve variantě nulové.

BI b1 - bydlení individuálníPlocha nebude výrazně ovlivněna hlukem z dopravy pravděpodobně ani z jiných zdrojů. Nachází se v bezprostřední blízkosti EVL Modřické rameno, tudíž může dojít k negativním vlivům na toto území z pohledu ovlivněníkvality vody a ovlivněním ekologicko-stabilizační funkce toku (fáze výstavby, terénní úpravy až k břehové hraně apod.). Potenciálním rizikem je

54

nevhodný návrh náplně plochy v tom smyslu, že budou části při břehu řeky nevhodně upraveny či intenzivně využívány, případně bude nevhodně řešeno vyústění dešťových kanalizací. Proto je nutné respektovat nejenmanipulační pásmo toku (šíře 6 m – maximální přiblížení oplocení zahrad k toku), ale podél toku řešit i nezastavitelné území v minimální šířce 20 m (zastavitelné části parcel umístit do západní části vymezených ploch).Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí ze ZPF, jedná se o nejvyšší - I. třídu ochrany (plocha v zastavěném území obce / zahrada, 1,25 ha, I. TO, 2.56.00), což bude znamenat trvalý negativní vliv na půdu, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná v podstatě o doplnění proluk, jednu z mála možností na realizaci obytné plochy a že plocha je z velké části navržena pro bydlení i v současně platném územním plánu včetně změn, lze tento zábor považovat za akceptovatelný.Závěr: Plocha je akceptovatelná ve všech variantách pokud bude podél toku Modřického ramene (EVL) vymezeno nezastavitelné území v minimální šířce 20 m a zastavitelné části parcel budou umístěny do západní části vymezených ploch.

BI b2 - bydlení individuálníNavrhovaná plocha doplňuje již existující zástavbu. Vzhledem k rozloze bude vliv na dopravní zátěž nízký. V oblasti nejsou dostupné žádné služby občanské vybavenosti, za kterými je nutné dojíždět automobilem. Plocha leží přímo v navrhovaném koridoru VRT, vedení trati je předpokládáno v této oblasti formou tunelu.Plocha může být zasažena hlukovou zátěží ze silnice R52 v Modřické a nulové (zde současná I/52) variantě a také, byť významně méně, ze silniceI/52 ve variantě Želešické. Vlivy na obyvatelstvo budou díky hlukové zátěži negativní dlouhodobé.Realizace náplně této plochy nevyžaduje zábor ZPF.Závěr: Plocha je akceptovatelná. Nachází se v navrhovaném koridoru VRT, dle informací z Ministerstva dopravy má být trať v této oblasti vedena tunelem. Plocha bude ovlivněna vedením navrhované silnice R 52, nejvíce ve variantě nulové. Pro realizaci této plochy je z hlediska vlivů na zdraví nejvýhodnější realizace ve variantě Želešické, nejhorší ve variantě nulové.

BI b3 - bydlení individuálníNavrhovaná plocha doplňuje již existující zástavbu. Je však nutné zachovat prostupnost krajiny zajištěním přístupnosti lesa na pravém břehu řeky Bobravy (k.ú. Želešice). Vzhledem k rozloze bude vliv na dopravní zátěž nízký. V oblasti však nejsou dostupné žádné služby občanské vybavenosti, za kterými je nutné dojíždět automobilem. V blízkosti plochy vedeplánovaný koridor pro VRT.

SEA ÚP Modřice 55

Při realizaci R 52 ve variantě Modřické by došlo ke zhoršení hlukové zátěže v důsledku vedení R52 blízkosti rozvojové plochy. Vlivy na obyvatelstvo budou dlouhodobé negativní.Závěr: Plocha se nachází v blízkosti navrhovaného koridoru VRT, čímž může být v budoucnosti silně zatížena ve všech variantách. Plocha je akceptovatelná, nicméně vlivy na obyvatele budou negativní a to zejména při realizaci Modřické varianty R 52. Je nutné zachovat prostupnost krajiny zajištěním přístupnosti lesa na pravém břehu řeky Bobravy (k.ú. Želešice).

BI b4 - bydlení individuálníOblast bude zdrojem dopravy, avšak půjde pouze o osobní vozidla s intenzitou do 200 vozidel / den. Zátěž těžkými vozidly lze očekávat pouze v období výstavby, vyjma Želešické varianty. Dostupnost MHD (z. Tyršova) je přijatelná (cca 0,5 km), přístupnost lokality pro pěší a cyklisty je výborná.Lokalita bude zasažena hlukovou zátěží a emisemi z dopravy zejménav důsledku vedení R52 v blízkosti této plochy, zejména při realizaci nulové varianty a také Modřické varianty. U Želešické varianty bude hluková zátěž z I/52 nižší, avšak relativně významná ze silnice III/15284. Vlivy na obyvatele této lokality budou ze silnice R 52 ve variantě nulové a Modřické a silnice III/15284 ve variantě Želešické negativní dlouhodobé.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor ZPF I., II. a IV. třídy ochrany(Dostavba RD, plocha v zastavěném území /OP, zahrada, sad, I. TO, (2.02.00), II. TO (2.02.10), 3,09 ha, IV. (2.08.50), 0,23 ha, v zastavěném území, celkem 3,32 ha), z hlediska půdy jde o vliv negativní, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, nicméně s ohledem, že se jedná o plochy individuálního bydlení a omezené možnosti rozvoje těchto ploch v Modřicích, lze zábor ZPF považovat za akceptovatelný za předpokladu, že dojde k vynětí pouze ploch přímo určených k zastavění RD.Z hlediska přírody a krajiny nelze v těchto lokalitách souhlasit s výstavbou bytových domů, je nutno uvažovat pouze s nízkopodlažním (max. dvoupodlažní s podkrovím) komfortním bydlením v zeleni za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb. Území je nutno pokládat za krajinářsky cenné, proto zpracovatelé SEA hodnocení pokládají za potřebné, aby zástavba obou ploch v lokalitě Zahrádky byla řešena soubornou územní případně i architektonickou studií pro důsledné zajištění navrhovaných regulativů. Za těchto předpokladů lze i negativní vlivy na dřevinné porosty a stanoviště zahrad pokládat za akceptovatelné.Závěr: Plocha bude zatížena hlukem z dopravy, je však akceptovatelnáve všech variantách za podmínky, že zde budou realizovány pouze nízkopodlažní stavby (max. dvoupodlažní s podkrovím) a za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb na základě územní či architektonické studie. Vlivy na půdu jsou negativní, avšak

56

akceptovatelné, zábor ZPF lze akceptovat za předpokladu, že dojde k vynětí pouze ploch přímo určených k zastavění RD.

BI b5 - bydlení individuální (varianty Modřická, nulová)Oblast bude zdrojem dopravy, avšak půjde pouze o osobní vozidla s intenzitou do 200 vozidel / den. Zátěž těžkými vozidly lze očekávat pouze v období výstavby, vyjma Modřické varianty. Dostupnost MHD (z. Tyršova) je přijatelná (cca 0,5 km), přístupnost lokality pro pěší a cyklisty je výborná.Lokalita bude zasažena hlukovou zátěží a emisemi z dopravy zejména v důsledku vedení R52 v blízkosti této plochy, zejména při realizaci Modřickévarianty. V této variantě je plocha výrazně negativně ovlivněna blízko vedenou trasou rychlostní silnice R52 a souběžné komunikace III. třídy z hlediska hluku a znečištění ovzduší z dopravy. Vlivy na obyvatele této lokality budou ze silnice R 52 ve variantě nulové negativní dlouhodobé a ze silnice R52 a silnice III/15284 ve variantě Modřické významné negativní dlouhodobé.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor ZPF II. a IV. třídy ochrany(OP, zahrada, sad, N, 2.02.10, celkem 1,73 ha: II. TO, 0,32 ha, 2.08.50, IV. TO, 1,41 ha). Z hlediska půdy jde o vliv trvalý negativní, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě. Nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o plochy individuálního bydlení, lze rozhodnout o akceptaci záboru ZPF, za podmínky, že budou vyjmuty pouze plochy určené k zastavění.Z hlediska přírody a krajiny nelze v těchto lokalitách souhlasit s výstavbou bytových domů, je nutno uvažovat pouze s nízkopodlažním (max. dvoupodlažní s podkrovím) komfortním bydlením v zeleni za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb. Území je nutno pokládat za krajinářsky cenné, proto zpracovatelé SEA hodnocení pokládají za potřebné, aby zástavba obou ploch v lokalitě Zahrádky byla řešena soubornou územní případně i architektonickou studií pro důsledné zajištění navrhovaných regulativů. Za těchto předpokladů lze i negativní vlivy na dřevinné porosty a stanoviště zahrad pokládat za akceptovatelné.Závěr: Plocha bude zatížena hlukem z dopravy, zejména ve variantě Modřické lze doporučit vyjmutí této plochy z důvodu významného zatížení plochy dopravou. Ve variantě nulové je plocha akceptovatelnáza podmínky, že zde budou realizovány pouze nízkopodlažní stavby (max. dvoupodlažní s podkrovím) a za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb na základě územní či architektonické studie. Vlivy na půdu jsou negativní, avšak akceptovatelné, zábor ZPF lze akceptovat za předpokladu, že dojde k vynětí pouze ploch přímo určených k zastavění RD.

SEA ÚP Modřice 57

Bydlení individuální – BI b6 (Varianta Želešická)Oblast bude zdrojem dopravy, avšak půjde pouze o osobní vozidla s intenzitou do 200 vozidel / den, zátěž těžkými vozidly lze očekávat pouze v období výstavby. V této variantě bude hluková zátěž z dopravy relativně významná ze silnice III/15284. Náplň plochy lze realizovat pouze v případě ochranných opatření pro snížení vlivu dopravy na navrhované silniciIII/15284 na obytnou zónu. V lokalitě je vhodné zajistit zklidňující dopravní omezení na obslužné komunikaci (ZONA 30). Na jižní straně obslužné silnice v lokalitě Zahrádky lze doporučit zajištění průjezdnosti pro pěší a cyklisty směrem k průmyslovým zónám na jihu. Vlivy z dopravy budou mírně negativní dlouhodobé.Dostupnost MHD (z. Tyršova) je přijatelná (cca 0,5 km), přístupnost lokality pro pěší a cyklisty je výborná.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor ZPF, II. a IV. třídy ochrany(OP, zahrada, sad, N, 2.02.10, II. TO, 0,73 ha, 2.08.50, IV. TO, 3,45 ha).Z hlediska půdy jde o vliv negativní trvalý, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě. Nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o plochy individuálního bydlení, lze rozhodnout o akceptaci záboru ZPF, za podmínky, že budou vyjmuty pouze plochy určené k zastavění.Z hlediska přírody a krajiny nelze v těchto lokalitách souhlasit s výstavbou bytových domů, je nutno uvažovat pouze s nízkopodlažním (max. dvoupodlažní s podkrovím) komfortním bydlením v zeleni za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb. Území je nutno pokládat za krajinářsky cenné, proto zpracovatelé SEA hodnocení pokládají za potřebné, aby zástavba obou ploch v lokalitě Zahrádky byla řešena soubornou územní případně i architektonickou studií pro důsledné zajištění navrhovaných regulativů. Za těchto předpokladů lze i negativní vlivy na dřevinné porosty a stanoviště zahrad pokládat za akceptovatelné.Závěr: Plocha bude zatížena hlukem ze silnice III/15284, proto je vhodné realizovat zklidňující opatření (ZÓNA 30). Plocha je akceptovatelná za podmínky, že zde budou realizovány pouze nízkopodlažní stavby (max. dvoupodlažní s podkrovím) a za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb na základě územní či architektonické studie. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, avšak akceptovatelné, zábor ZPF lze akceptovat za předpokladu, že dojde k vynětí pouze ploch přímo určených k zastavění RD.

BI b7 - bydlení individuálníNavrhovaná plocha doplňuje již existující zástavbu. V oblasti nejsou dostupné žádné služby občanské vybavenosti, za kterými je nutné dojíždět automobilem. Plocha leží přímo v navrhovaném koridoru VRT a v oblasti zvýšené hlukové zátěže generované silnicí I/52 a navrhovanou III/15284 v těsné blízkosti rozvojové plochy. Vzhledem ke značnému zatížení plochy

58

vlivy z dopravy budou vlivy na obyvatele této plochy významné negativnídlouhodobé.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (Dostavba RD, plocha v zastavěném území - v proluce /OP, zahrada, 2.01.00, I. TO, 0,42 ha). Vzhledem k tomu, že se jedná o plochy bydlení a vzhledem k omezeným možnostem rozvoje bydlení v Modřicích lze zábor půdy považovat za akceptovatelný. Vliv na půdu bude trvalý negativní, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území a nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, byť nedojde k jejímu trvalému znehodnocení.Závěr: Plocha se nachází v navrhovaném koridoru VRT, čímž může být v budoucnosti z hlediska funkce bydlení negativně ovlivněna, vedení VRT se dle informací Ministerstva dopravy předpokládá v této oblasti v tunelu. Dále bude plocha znehodnocena vedením navrhované silnice R 52, zejména ve variantě nulové. Pro realizaci této plochy je z hlediska vlivů na zdraví nejvýhodnější realizace ve variantě Želešické, nejhorší ve variantě nulové, kde je doporučeno zvážení jiného funkčního využití. Plocha může být negativně ovlivněna realizací VRT.

Plochy smíšené obytné – polyfunkční s bydlením – SO s1, SO s2Lokality jsou dobře přístupné po ulici Tyršova v oblasti Nad bednárnou, leží však v hlukovém pásmu budoucí rychlostní silnice R52 ve variantě nulové a v hlukovém pásmu silnice I/52 ve variantách Modřické a Želešické a budou též zatíženy emisemi z dopravy na této komunikaci. Další zatížení představuje dopravně vytížená ulice Tyršova. Vlivy z dopravy na obyvatele těchto ploch budou dlouhodobé negativní.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor ZPF, I. a II. třídy ochrany(Zastavěné území /OP, zahrada, I. TO, (2.01.00), II. (2.02.10) , celkem 0,83 ha – var. Modřická a Želešická a 0,64 ha – var. nulová), z hlediska půdy jde o vliv trvalý negativní, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území anutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, byť nedojde k jejímu trvalému znehodnocení. Nicméně s ohledem na fakt, že se jedná o plochy bydlení, lze zábor ZPF považovat zaakceptovatelný.Dostupnost MHD je dobrá.Závěr: Plochy jsou akceptovatelné. Nejhorší ovlivnění hlukovou a emisní zátěží by znamenala realizace nulové varianty, přestože je plocha SO s1 oproti ostatním redukována směrem od silnice I/52.

Plochy smíšené obytné – polyfunkční s bydlením – SO s3Jedná se o proluku v pásu obytné zástavby v současném územním plánu vymezená jako zeleň. Ve variantě nulové je využití pro bydlení je problematické, neboť se lokalita nachází v hlukovém pásmu silnice R52 na které stoupne provoz až skoro na 70 tis. vozidel za den, značné bude

SEA ÚP Modřice 59

i zatížení emisemi z dopravy a dostupnost MHD se zhorší po zrušení stávající smyčky tramvají.Ve variantě Želešické a Modřické leží plocha v hlukovém pásmu silnice I/52. Dostupnost MHD (z. Modřice, smyčka) je dobrá, zatížení emisemi z dopravy bude taktéž, nicméně ne tak výrazné jako u nulové varianty. Vlivy na obyvatele budou dlouhodobé negativní (var. Želešická, Modřická) a významné negativní (var. Nulová).Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor ZPF, I. třídy ochrany(Zastavěné území /zahrada, I. TO (2.01.00, 2.02.00), celkem 0,25 ha), jedná se o nejcennější půdy, nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o plochy bydlení, lze zábor ZPF považovat za akceptovatelný. Z hlediska půdy jde o vliv negativní.Závěr: Nejhorší ovlivnění hlukovou a emisní zátěží by znamenala realizace nulové varianty, v nulové variantě doporučujeme plochu vyjmout, resp. změnit funkční využití na jiné, které bude slučitelnější s výše uvedenou zátěží z dopravy. Problematické je vyjmutí pozemků ze ZPF, protože se jedná o půdu nejvyšší kvality, nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o plochy bydlení, jejichž umístění na území Modřic velmi omezené, lze zábor ZPF považovat za akceptovatelný.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r1Plocha rozšiřuje možnosti sportu, rekreace a volnočasových aktivit, navazuje na stávající rekreační areál Pod Kaštany. Ve variantě modřické bude plocha mírně ovlivňována hlukem z R52 a III/15284.Realizace náplně plochy může představovat mírně negativní vlivy z hlediska bioty (předpokládané skrývky v ploše lokality, eventuelně kácení dřevin). Podmínkou realizace náplně lokality je nezasahování do svahů a stěn bývalého hliníku a ponechání xerofytní enklávy při severozápadní hranici lokality. K záboru ZPF nedochází.Závěr: Plocha je akceptovatelná ve všech třech variantách za výše uvedené podmínky.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r2 (varianta Modřická a nulová)Plocha rozšiřuje možnosti sportu, rekreace a volnočasových aktivit, není známý plánovaný záměr na této ploše, textová část tuto plochu blíže necharakterizuje. V současně platném územním plánu včetně změn je plocha vedena jako sady, zahrady. Realizace náplně plochy bude vyžadovatzábor II. třídy ochrany ZPF (Nezastavěné území /OP, zahrada, II. (2.02.10, 2.08.10), celkem 0,54 ha). Jedná se o velmi cenné půdy, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o doplnění proluky mezi již existujícími plochami rekreace a navrhovanou komunikaci, lze zábory považovat za akceptovatelné. Vlivy na půdu budou vzhledem k záboru kvalitních půdnegativní trvalé, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území a nutnosti

60

vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, byť nedojde k jejímu trvalému znehodnocení.Plocha bude ve variantě Modřické ovlivňována hlukem a emisemi z R52 a III/15284. Po realizaci této varianty bude území pro rekreaci prakticky znehodnoceno.Lokalita je dobře dostupná MHD (0,5 km), pěšky i na kole. Vzhledem k nárazovému pořádání hromadných akcí (koncerty, zábavy, apod.) lze očekávat jen příležitostný vliv na intenzitu dopravy na okolních komunikacích.Závěr: Plocha je z hlediska dopravy, zdraví, přírody a krajinyakceptovatelná ve variantě nulové. S ohledem na skutečnost, že se jedná o doplnění proluky mezi již existujícími plochami rekreace a navrhovanou komunikací, lze zábory považovat za akceptovatelné. Ve variantě Modřické doporučujeme s ohledem na vlivy R 52 zvážit vyjmutí této plochy jako rekreační.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r3Změna rozšiřuje možnosti rekreace, sportovního vyžití a volnočasových aktivit. Lokalita je určená pro biocentrum s možností přírodního koupání.Z hlediska veřejného zdraví je návrh využití plochy pozitivní. Je doporučeno realizovat rybníky o hloubce vyšší než 1,5 m z důvodu prevence zdroje sezónního výskytu komárů. Zlepší se tak možnosti trávení volného času environmentálně i zdravotně příznivým způsobem. Aby zůstal zachován zamýšlený charakter lokality je žádoucí napojení plochy pouze formou pěší a cyklistické dopravy. Lokalitu oddělí od města severovýchodní obchvat, který sice chráněné Modřické rameno překročí po viaduktu, ale stále zůstane opticky oddělena.Realizací náplně této plochy přibude v území vodní plocha (pozitivní stanovištní efekt oproti současnému využití - orná půda) a dojde ke změně vodního režimu v této lokalitě. Rybníky budou s nějvětší pravděpodobností dotovány vodou z Moravanského potoka, čímž nesmí dojít k ovlivnění tohoto toku. Výstavba rybníků by neměla negativně ovlivnit EVL i tím, že by příprava území pro zátopu rybníků zasáhla do pravobřežního doprovodného porostu toku. Uvedené rybníky mohou být akceptovatelné pouze za podmínky, že mezi břehovou hranou toku a novou břehovou hranou rybníka bude ponechán dostatečný koridor v podobě současného stavu přírodního prostředí a budou vyloučeny jakékoli doprovodné stavby rekreačního charakteru (stavby nezbytné pro provoz rybníků mohou být umístěny pouze poblíž pravobřežního – severního zavázání hráze). Další podmínkou je, že realizace nátokového objektu nebude znamenat fragmentaci toku Modřického ramene (řešit jen boční přesně dimenzovaný nátokový objekt) a realizace výpustního objektu nebude znamenat patrný zásah do břehového porostu. Z hlediska ekologické stability krajiny bude realizace rybníků za výše uvedených podmínek pozitivní.

SEA ÚP Modřice 61

Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (Nezastavěné území /OP, I. TO, (2.56.00), celkem 1,41 ha). Vlivy na půdu budou významné negativní, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území a nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, byť nedojde k jejímu trvalému znehodnocení.Závěr: Z hlediska zdraví obyvatel bude vliv pozitivní za podmínky, že hloubka rybníků bude vyšší než 1,5 m z důvodu prevence zdroje sezónního výskytu komárů. Z hlediska ekologické stability krajiny bude realizace rybníků za výše uvedených podmínek pozitivní. Realizací náplně plochy dojde k záboru nejkvalitnější půdy.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r4Vzhledem k širokému spektru možností využití, které lokalita umožňuje nelze přímo negativní vlivy odhadnout. Bude-li lokalita sloužit zejména pro sportovní aktivity dětí a mládeže (hřiště, lanové centrum, apod.) je žádoucí (i s ohledem na plánovanou cyklotrasu) zajistit bezpečný přístup pro pěší a cyklisty, vč. vhodného zázemí (odpočívka, stojany na kola, apod.). Lokalita je zasažena hlukovou zátěží z dopravy ze silnice I/52, navrhované III/15284 a u Modřické varianty ještě koridoru R 52. Případné rekreační využití této lokality je nutné přizpůsobit výše popsaným podmínkám.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (Zastavěné území /OP, TTP, I. TO, (2.56.00), celkem 0,82 ha). Jedná se o půdu nejvyšší kvality. Plocha představuje proluku mezi průmyslovou zónou a řekou Bobravou, pozemek není vhodný k využívání pro účely zemědělství, proto lze tento zábor považovat za akceptovatelný.Vlivy na půdu budo negativní trvalé, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území a nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, byť nedojde k jejímu trvalému znehodnocení.Závěr: Plocha je akceptovatelná, nicméně bude ovlivňována hlukovou zátěží z dopravy. Největší znehodnocení rekreačního potenciálu venkovního charakteru je u varianty Modřické a také u varianty nulové.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r5Jedná se o zařízení typu „sezónní autokempink“. Poloha lokality vůči nadřazené silniční síti je však dobrá a tak nelze očekávat významný nárůst negativních vlivů.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor půdy II. třídy ochrany(zastavěné území /OP, TTP, I. TO (2.01.00), II. TO (2.08.10), celkem 0,94 ha). Plochy lze vyjmout v intencích Metodického pokynu, vzhledem k tomu, že převážná část pozemku zařazena ve II. TO. V současně platném územním plánu je plocha vymezena jako plocha občanské vybavenosti.Vlivy na půdu budou mírně negativní dočasné.Vzhledem k blízkosti silnice I/52 (R 52) a plánované silnice 15284 bude plocha zatížena hlukem. Vlivy na zdraví jsou díky zatížení hlukem z dopravy mírně negativní.

62

Z hlediska vlivů na vodu je důležité pouze důsledné řešení nakládání s odpadními vodami, nejlépe připojením na veřejnou kanalizaci.Závěr: Plocha je akceptovatelná ve všech třech variantách v případě, že bude důsledně ošetřeno nakládání s odpadními vodami nejlépe napojením na veřejnou kanalizaci.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r6Plocha rozšiřuje možnosti sportu, rekreace a volnočasových aktivit, není známý plánovaný záměr na této ploše, textová část tuto plochu blíže necharakterizuje. Plochy by měly být rekreačního charakteru a měly by navazovat na oblast Holáseckých jezer. Západní část plochy je silně pod vlivem hluku z D2, čemuž je nutno přizpůsobit náplň plochy. Vznik rekreační plochy bude rozšiřovat nabídku možností trávení volného času, které město potřebuje, vliv na zdraví obyvatel bude pozitivní dlouhodobý.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí půdy I. třídy ochrany ze ZPF (Nezastavěné území /OP, I. TO (2.56.00), celkem 2,74 ha). Jedná se o půdu nejvyšší kvality, vlivy na půdu budou tedy negativní, jako důsledek výskytu kvalitních půd v území a nutnosti vyjímat ze ZPF pro veškeré navrhované plochy na zemědělské půdě, byť nedojde k jejímu trvalému znehodnocení.V současně platném územním plánu je plocha vymezena jako plocha občanské vybavenosti.Závěr: Z hlediska zdraví obyvatel bude rozšíření možností trávení volného času sportem či rekreačními aktivitami, pozitivní. Realizace plochy bude vyžadovat zábory půdy nejvyšší kvality. Podmínkou realizace plochy je, že nedojde k narušení toku Ivanovického potoka a negativnímu zásahu do samotných Holáseckých jezer. Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor půdy nejvyšší kvality.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r7Západní část plochy je silně pod vlivem hluku z D2, čemuž musí být přizpůsobena realizace náplně plochy. Vznik rekreační plochy bude rozšiřovat nabídku možností trávení volného času, které město potřebuje,vliv na zdraví obyvatel bude pozitivní dlouhodobý.Realizace plochy bude vyžadovat vyjmutí půdy I. třídy ochrany ze ZPF(Nezastavěné území /OP, I. TO (2.56.00), celkem 9,07 ha). Jedná se o půdy nejvyšší kvality. Vliv na půdu bude vzhledem ke kvalitě půdy a rozsahu záborů významný negativní. V současně platném územním plánu je plocha vymezena jako plocha občanské vybavenosti. Vynětí pozemků ze ZPF není v souladu s příslušnou legislativou a metodickým pokynem MŽP, o záboru kvalitní půdy je nutno rozhodnout na základě jiných pozitivních přínosů realizace náplně plochy.

SEA ÚP Modřice 63

Závěr: Rozšíření nabídky rekreačních a volnočasových aktivit bude mít pozitivní vlivy na zdraví obyvatel Realizace plochy bude vyžadovatzábory půdy nejvyšší kvality. Podmínkou realizace plochy je, že nedojde k narušení toku Ivanovického potoka a negativnímu zásahu do samotných Holáseckých jezer.

Plochy rekreace – rekreace hromadná a rodinná – RH r8 – varianta ŽelešickáJedná se o doplnění rekreační plochy Pod Kaštany severozápadním směrem k hranici navrhovaného poldru. Plocha tvoří přechod mezi zónou drobné výroby do přírodního zázemí v západní části katastru města. Realizací této plochy dojde k rozšíření ploch pro volnočasové aktivity a rekreační a sportovní aktivity, z hlediska zdraví obyatel bude vliv této plochy pozitivní dlouhodobý. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vynětí pozemků ze ZPF II. třídy ochrany (sad, 2.08.10, 0,36 ha), vlivy na půdu budou mírně negativní dlouhodobé, vzhledem k výměře a navrhovanému využití, kdy nedojde k trvalému znehodnocení půdy. Z hlediska lokalizace plochy v návaznosti na prvky sloužící zlepšení retenční kapacity území je vhodné minimalizovat zastavění pozemků.Závěr: Realizace náplně plochy přinese rozšíření nabídky volnočasových a rekreačních aktivit pro obyvatele, vlivy na zdraví budou pozitivní. Pro realizaci náplně plochy bude nutné vyjmout pozemky ze ZPF, nicméně vzhledem k navrhovanému funkčnímu využití nedojde k trvalému znehodnocení půdy na předmětném pozemku. Pro zlepšení retenční kapacity území je vhodné minimalizovat zastavění pozemků.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura – OV o1Jedná se o rozšíření areálu mateřské školy. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí ze ZPF I. třídy ochrany (Zastavěné území /zahrada, I. TO (2.01.00), celkem 0,18 ha), nicméně vzhledem k drobnému rozšíření občanské vybavenosti v podobě areálu mateřské školy v obytné zástavbě lze zábory považovat za akceptovatelné, vliv mírný negativní. V současně platném územním plánu včetně změn je plocha vedena jako plochy bydlenípředměstského typu.Závěr: Realizace plochy představuje zábory půdy nejvyšší kvality, nicméně vzhledem k drobnému rozšíření občanské vybavenosti v podobě areálu mateřské školy v obytné zástavbě lze zábory považovat za akceptovatelné.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o3Realizací náplně plochy vznikne nový zdroj cílů cest a dojde tedy ke zvýšení intenzit dopravy, nicméně vzhledem k návrhu regulativů by se nemělo jednat o významné zvýšení dopravy po příjezdových komunikacích k této lokalitě. Míra negativních vlivů dopravy bude silně záviset na konkrétní náplni navrhované plochy a detailním projektu, nicméně podle regulativů

64

navržených pro tuto plochu lze předpokládat, že se nebude jednat o záměr, který by byl významným zdrojem dopravy. Objekt nemá navrženo přímé napojení na vyšší komunikační systém (je připojen pouze na ulici Brněnskou, čímž by v případě značného navýšení provozu byly výrazněnegativně ovlivněny již tak velmi exponované objekty bydlení podél ulice Brněnské). Pozitivem je návrh pěšího průchodu od nádraží ČD. Vyvolaná doprava bude negativně ovlivňovat obytnou zónu zejména na ulici Brněnské, zejména hlukem a emisemi, nicméně vzhledem k očekávanému charakteru záměru budou tyto vlivy nevýznamné. Z hlediska dopravy a zdraví obyvatel bude docházet k lokálnímu zvýšení dopravy, nicméně lze předpokládat, že nárůst nebude významný, vlivy na obyvatelstvo v okolí plochy budou nevýznamné, nanejvýše mírné negativnídlouhodobé.Dle charakteru záměru by bylo vhodné doporučit změnu polohy zastávek tramvaje v ose silnice I/52 tak, aby byla pěší trasa z nádraží ČD k tramvaji co nejkratší. Realizace náplně plochy nebude vyžadovat zábory ZPF.Závěr: Plocha je akceptovatelná vzhledem k tomu, že realizace záměru nebude generovat výrazné dopravní zatížení.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o4Realizací náplně plochy vznikne další nový výrazný zdroj cílů cest a tedy i zvýšení intenzit dopravy, byť převážná část dopravy nebude mít negativní efekt na urbánní zónu města. Zvýšení intenzit dopravy se však negativně projeví zejména na přilehlých úsecích dálnice D2 a silnici II/152. Vysoká zátěž bude také přivedena na již v současnosti silně přetíženou křižovatku silnice II/152 s odbočkami do rozsáhlých obchodních komplexů, navíc zde ve směru od Brna s dopravně nevýhodným levým odbočením. Realizaci této plochy pro záměr obchodně komerčního charakteru je nutné podmínit realizací takového dopravního řešení, které zajistí dostatečně kapacitní dopravní řešení úseku D2, zejména křižovatky s II/152 pro dopravní zátěž vyvolanou obchodními komplexy v této oblasti. Doprovodným vlivem dopravy bude zvýšení hlukové zátěže a zhoršení kvality ovzduší, zejména v okolí silnice II/152. Vzhledem ke kapacitním problémům stávající dopravní infrastruktury, která ponese dopravní zátěž vyvolanou realizací záměru, je nezbytné realizaci náplně této plochy řešit až po dokončení komplexních úprav dopravní infrastruktury (D2 včetně křižovatky s II/152) s cílem zkapacitnění příjezdových cest do obchodních zón. Realizace náplně plochy bude mít po vyřešení zkapacitnění D2 mírné negativní dlouhodobé vlivy z hlediska dopravy, navýšení intenzit dopravy na silnici II/152 bude pravděpodobně mírné a tudíž vlivy na zdraví obyvatel vyvolanou dopravou kolem obytné zóny budou jen mírně negativní.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory rozlehlých ucelených pozemků půdy I. třídy ochrany (Nezastavěné území /OP, I. TO (2.56.00), celkem 4,78 ha; var. nulová celkem 4,22 ha). Z hlediska půdy bude vliv

SEA ÚP Modřice 65

významný negativní trvalý vzhledem k rozsáhlým záborům půdy nejvyšší třídy ochrany.Závěr: Vzhledem ke kapacitním problémům stávající dopravní infrastruktury, která ponese dopravní zátěž vyvolanou budoucím záměrem, je nezbytné realizaci náplně této plochy řešit až po dokončení úprav dopravní infrastruktury (D2 včetně křižovatky s II/152) s cílem zkapacitnění příjezdových cest do obchodních zón. Realizace náplně plochy bude mít poté mírně negativní vlivy z hlediska dopravy a zdraví obyvatel. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF nejvyšší třídy ochrany.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o5Plocha je další nový výrazný zdroj cílů cest a tedy i zvýšení intenzit dopravy, byť převážná část dopravy nebude mít negativní efekt na urbánní zónu města. Zvýšení intenzit dopravy se však negativně projeví zejména na přilehlých úsecích dálnice D2 a silnici II/152, čímž dojde ke zvýšení hlukové zátěže v okolní obytné zástavbě. Další zátěž zhorší situaci na již tak dopravně velmi zatížené křižovatce silnic D2 a II/152. Realizace dalšího obchodního centra v lokalitě se neobejde bez zkapacitnění napojení na dálnici D2. Vzhledem ke kapacitním problémům stávající dopravní infrastruktury, která ponese dopravní zátěž vyvolanou budoucím záměrem, je nezbytné realizaci náplně této plochy řešit až po dokončení úprav dopravní infrastruktury (D2 včetně křižovatky s II/152) s cílem zkapacitnění příjezdových cest do obchodních zón. Realizace náplně plochy bude mít po vyřešení zkapacitnění D2 mírné negativní dlouhodobé vlivy z hlediska dopravy mírným nárůstem dopravy na II/152 a tudíž vlivy na zdraví obyvatel vyvolanou dopravou kolem obytné zóny budou jen mírně negativní.Plocha se nachází v záplavovém pásmu Q 100, povolení realizace záměru v záplavovém pásmu včetně technických řešení proti zaplavování objektu je nutné řešit ve spolupráci s příslušným vodoprávním úřadem. Realizace náplně plochy bude znamenat realizaci rozsáhlých zpevněných ploch, čímž dojde k významné změně vodního režimu v lokalitě a jejím okolí. Problematika řešení nakládání s dešťovými vodami je řešena dle konceptu ÚP již v dokumentaci pro územní rozhodnutí.Realizace náplně plochy bude znamenat vynětí rozsáhlé plochy (OP, 2.56.00, 6,07 ha) I. třídy ochrany ze ZPF. Jedná se o rozlehlé ucelené pozemky půdy nejvyšší kvality. Vlivy na půdu jsou významné negativnítrvalé vzhledem k rozsáhlým záborům nejkvalitnějších půd.Závěr: Vzhledem ke kapacitním problémům stávající dopravní infrastruktury, která ponese dopravní zátěž vyvolanou budoucím záměrem, je nezbytné realizaci náplně této plochy řešit až po dokončení úprav dopravní infrastruktury (D2 včetně křižovatky s II/152) s cílem zkapacitnění příjezdových cest do obchodních zón. Na realizaci záměru na této ploše již bylo vydáno územní rozhodnutí v roce 2003.

66

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení – OK o6Plocha je další nový výrazný zdroj cílů cest a tedy i zvýšení intenzit dopravy, byť převážná část dopravy nebude mít negativní efekt na urbánní zónu města. Zvýšení intenzit dopravy se však negativně projeví zejména na přilehlých úsecích dálnice D2 a silnici II/152, čímž dojde ke zvýšení hlukové zátěže v okolní obytné zástavbě. Další zátěž zhorší situaci na již tak dopravně velmi zatížené křižovatce silnic D2 a II/152. Realizace dalšího obchodního centra v lokalitě se neobejde bez zkapacitnění napojení na dálnici D2. Vzhledem ke kapacitním problémům stávající dopravní infrastruktury, která ponese dopravní zátěž vyvolanou budoucím záměrem, je nezbytné realizaci náplně této plochy řešit až po dokončení úprav dopravní infrastruktury (D2 včetně křižovatky s II/152) s cílem zkapacitnění příjezdových cest do obchodních zón. Realizace náplně plochy bude mít po vyřešení zkapacitnění D2 mírné negativní dlouhodobé vlivy z hlediska dopravy mírným nárůstem dopravy na II/152 a tudíž vlivy na zdraví obyvatel vyvolanou dopravou kolem obytné zóny budou taktéž mírně negativní.Plocha se nachází v záplavovém pásmu Q 100, povolení realizace záměru v záplavovém pásmu včetně technických řešení proti zaplavování objektu je nutné řešit ve spolupráci s příslušným vodoprávním úřadem. Realizace náplně plochy bude znamenat realizaci rozsáhlých zpevněných ploch, čímž dojde k významné změně vodního režimu v lokalitě a jejím okolí. Problematika řešení nakládání s dešťovými vodami je nutno řešitv dokumentaci pro územní rozhodnutí. Vlivy z hlediska vody jsou negativní dlouhodobé.Realizace náplně plochy bude znamenat vynětí rozsáhlé plochy ucelených pozemků (OP, 4,34 ha) I. třídy ochrany ze ZPF. Jedná se o půdy nejvyšší kvality. Vlivy na půdu jsou významné negativní trvalé.Závěr: Vzhledem ke kapacitním problémům stávající dopravní infrastruktury, která ponese dopravní zátěž vyvolanou budoucím záměrem, je nezbytné realizaci náplně této plochy řešit až po dokončení úprav dopravní infrastruktury (D2 včetně křižovatky s II/152) s cílem zkapacitnění příjezdových cest do obchodních zón. Dále je nutné důkladně vyřešit opatření pro riziko povodní a nakládání s dešťovými vodami s cílem zasakování maximálního objemu dešťových vod na předmětných pozemcích. Realizace náplně plochy bude mít po vyřešení zkapacitnění D2 mírné negativní dlouhodobé vlivy z hlediska dopravy. Mírným nárůstem dopravy na II/152 budou vlivy na zdraví obyvatel vyvolanou dopravou kolem obytné zóny budou jen mírně negativní. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPFnejvyšší třídy ochrany.

SEA ÚP Modřice 67

Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – VP v1V současně platném územním plánu včetně změn je plocha vymezena jako plocha podnikatelských aktivit. V současné době je na ploše obdělávaná zemědělská půda, ze severu i z jihu navazuje na oblast průmyslu a skladování. Přes plochu je navrženo vedení přeložky tramvajové trati, severní obchvat ve všech třech variantách, avšak v nulové variantě navrhovaný koridor zaujímá větší část plochy způsobenou jižnějším vedením koridorů.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí ze ZPF I. a II. třídy ochrany(OP, TTP, I. (2.01.00), II. (2.01.10) = 4,93 ha (4,69 ha – var.nulová), v nezastavěném území). Vlivy na půdu budou negativní trvalé vzhledem k záboru kvalitních půd.Realizace dalšího průmyslového areálu v severní části města by významně zvýšila dopravní zátěž, zejména těžkými vozidly i přesto, že je možná obsluha i po železnici. Z toho důvodu je vhodné na této ploše vyloučit realizaci logistických a skladovacích areálů a upřednostnit záměry, které nebudou představovat pro město vysokou dopravní zátěž těžkými nákladními automobily. Vlivy z hlediska dopravy budou negativnídlouhodobé, za splnění výše uvedené podmínky, tj. při vyloučení realizace logistických a skladovacích areálů jen mírné negativní.Generováním vyšší frekvence dopravy v oblasti může dojít ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže v lokalitě a okolí. Vlivy na ovzduší budou záviset na konkrétní náplni plochy, přesto lze očekávat, že vlivy budou mírné negativní až negativní dlouhodobé, stejně jako dopady na zdraví obyvatel. Oproti současnému stavu, kdy je na předmětné lokalitě obdělávaná zemědělská půda dojde realizací náplně plochy k trvalému snížení retenční schopnosti území, proto je při realizaci náplně plochy je nutné důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami, stejně jako s odpadními vodami.Závěr: Plocha ze severu i z jihu navazuje na oblast průmyslu a skladování. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků I. a II. třídy ochrany ze ZPF, vlivy na půdu budou negativní trvalé. Pro minimalizaci vlivů z hlediska dopravy a dopadů na zdraví obyvatel je nutno vyloučit realizaci logistických a skladovacích areálů a upřednostnit záměry, které nebudou představovat pro město vysokou dopravní zátěž těžkými nákladními automobily. Při realizaci náplně plochy je nutné důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami, stejně jako s odpadními vodami.

Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – VP v2Lokalita se nachází v jižní části katastrálního území Modřic, jižně od rybníku Primál. Severně navazuje na současnou průmyslovou zónu, východně na železniční trať. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha průmyslové výroby a skladů.

68

Realizace dalšího průmyslového areálu by významně zvýšila dopravní zátěž, zejména těžkými vozidly. Z toho důvodu je vhodné na této ploše vyloučit realizaci logistických a skladovacích areálů a upřednostnit záměry, které nebudou představovat pro město vysokou dopravní zátěž těžkými nákladními automobily. V nulové variantě je dopravní obsluha řešena poměrně dobrým způsobem - po nové silnici od kruhového objezdu na přeložce II/152. Vlivy z hlediska dopravy budou negativní, za splnění výše uvedené podmínky jen mírné negativní dlouhodobé.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. a II. třídy ochrany (7,3 – 7,7 ha). Půdy zařazené do II. TO (podmíněně zastavitelné) tvoří cca 50 % z celkové výměry. V případě schválení podmíněného vynětí (II. TO) je vhodné směřovat zábor na tyto plochy. Vlivy z hlediska půdy budou negativní trvalé.Generováním větší frekvence dopravy může dojít ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže, především v okolí silnice II/152. Vlivy na ovzduší budou také záviset na konkrétní náplni plochy, nicméně lze předpokládat vlivy z hlediska zdraví obyvatel mírné negativní.Oproti současnému stavu, kdy je na předmětné lokalitě obdělávaná zemědělská půda dojde realizací náplně plochy k trvalému snížení retenční schopnosti území, proto je při realizaci náplně plochy je nutné důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními), stejně jako s odpadními vodami.Z hlediska přírody a krajiny jde zejména o výrazné posílení urbanizace území formou posílení hmotové dominance stávajících průmyslových areálů na jihu řešeného území. V daném kontextu je nutno územní plán doplnit o plochu východního ozelenění navrhovaného areálu, mimo jiné i v souvislosti s potřebou propojení lokálního biocentra u rybníka Primál s biokoridorem podél řeky Bobravy. Je vhodné doporučit zvýšení koeficientu zeleně na 0,2.Závěr: Vzhledem k navrženým regulativům a vymezení plochy v současném územním plánu je plocha akceptovatelná za výše uvedených podmínek ozelenění a řešení nakládání s dešťovými a odpadními vodami ve všech variantách. V nulové variantě je dopravní obsluha řešena poměrně dobrým způsobem - po nové silnici od kruhového objezdu na přeložce II/152. Realizace náplně plochy bude vyvolávat mírné negativní vlivy z hlediska dopravy, půdy, hluku a ovzduší. Návrh plochy znamená zábor půdy vysoké kvality. Půdy zařazené do II. TO (podmíněně zastavitelné) tvoří cca 50 % z celkové výměry, v případě schválení podmíněného vynětí (II. TO) je vhodné směřovat zábor na tyto plochy.

Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – VD v3V současně platném územním plánu včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce.

SEA ÚP Modřice 69

Jde o dostavbu (rozšíření) již existujícího areálu. Úroveň negativních vlivů bude záviset na konkrétním funkčním využití plochy, dané hodnocení odpovídá využití jako skladovací areál (nejpravděpodobnější).Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podmíněně zastavitelné – OP 2.01.00 a 2.02.01, 1,1 ha). Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o pozemek mezi silnicí a plochou průmyslu a skladů, obtížně obhospodařovatelný, je možno jej doporučit k vyjmutí ze ZPF. Vlivy na půdu budou vzhledem k záboru kvalitních půdnegativní trvalé.Oproti současnému stavu, kdy je plocha je zarostlá ruderální zelení, však dojde realizací náplně plochy k trvalému snížení retenční schopnosti území, proto je při realizaci náplně plochy je nutné důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními), stejně jako s odpadními vodami.Generováním větší frekvence dopravy v oblasti může dojít ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže v lokalitě a okolí. Vlivy na ovzduší i hluk budou záviset na konkrétní náplni plochy, přesto lze očekávat spíše vlivynegativní dlouhodobé.Závěr: Realizace náplně plochy bude vyvolávat negativní vlivy z hlediska dopravy, půdy, hluku a ovzduší. V současně platném územním plánu včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. Realizace plochy bude vyžadovat zábory půdy vysoké kvality. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o pozemek mezi silnicí a plochou průmyslu a skladů, obtížně obhospodařovatelný, je možno jej doporučit k vyjmutí ze ZPF. V případě realizace náplně plochy je nezbytné klást důraz na řešení nakládání s dešťovými (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními) a odpadními vodami.

Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – VD v4V současně platném územním plánu včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. Úroveň negativních vlivů bude záviset na konkrétním funkčním využití plochy, lze předpokládat využití plochy jako skladovací areál, přesto lze očekávat negativní vlivy z hlediska dopravy vyvolanou zátěží. Realizace náplně plochy nebude vyžadovat zábory ZPF.Oproti současnému stavu, kdy je plocha je zarostlá ruderální zelení, však dojde realizací náplně plochy k trvalému snížení retenční schopnosti území, proto je při realizaci náplně plochy je nutné důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními), stejně jako s odpadními vodami. Je vhodné doporučit zvýšení koeficientu zeleně na 0,2.Generováním větší frekvence dopravy v oblasti může dojít ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže v lokalitě a okolí. Vlivy na ovzduší i hluk budou

70

záviset na konkrétní náplni plochy, přesto lze očekávat, že vlivy budou negativní dlouhodobé a vzhledem k relativní blízkosti ploch bydlení i významné.Závěr: Plocha je akceptovatelná. Realizace náplně plochy bude vyvolávat negativní vlivy z hlediska dopravy, hluku a ovzduší. V současně platném územním plánu včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. Je nezbytné klást důraz na řešení nakládání s dešťovými a odpadními vodami.

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v5V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plochy průmyslové výroby a skladů, tudíž se jedná pouze o drobnou úpravu funkčního využití území, která může mít ve výsledku mírnější vlivy na životní prostředí.Plocha je vázaná na ulici Tyršova, která bude muset projít stavebními úpravami, zejména z pohledu šířkového uspořádání. Úroveň negativních vlivů návrhové plochy bude záviset na konkrétním funkčním využití plochy, dané hodnocení odpovídá využití jako skladovací areál.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků I. a II. třídy ochrany ze ZPF (OP, zahrada, I. (2.01.00), II. (2.02.10) = 1,4 – 1,59 ha, v nezastavěném území). Jedná se o půdy nejvyšší kvality. Vlivy na půdu budou významné negativní, avšak lze je považovat za akceptovatelné vzhledem k tomu, že současný pokryv plochy tvoří převážně ruderální společenstva, navazuje na plochy výroby a skladů a navrhované plochy smíšené výrobní.Oproti současnému stavu, kdy je plocha je zarostlá ruderální zelení, však dojde realizací náplně plochy k trvalému snížení retenční schopnosti území, proto je při realizaci náplně plochy je nutné důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami. Je vhodné doporučit zvýšení koeficientu zeleně na 0,2.Generováním větší frekvence dopravy v oblasti může dojít ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže v lokalitě a okolí. Vlivy na ovzduší i hluk budou záviset na konkrétní náplni plochy, přesto lze očekávat, že vlivy budou negativní dlouhodobý.Závěr: V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plochy průmyslové výroby a skladů, tudíž se jedná pouze o drobnou úpravu funkčního využití území, která může mít ve výsledku mírnější vlivy na životní prostředí. Realizace náplně plochy bude vyvolávat negativní vlivy z hlediska dopravy, hluku a ovzduší, vyžaduje zábory půdy nejvyšší kvality, vlivy na půdu jsou významné negativní, avšak akceptovatelné vzhledem k tomu, že současný pokryv plochy tvoří převážně ruderální společenstva, navazuje na plochy výroby a skladů a navrhované plochy smíšené výrobní. V případě realizace plochy je nutné důkladné řešení nakládání s dešťovými (zajistit transformaci

SEA ÚP Modřice 71

zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními) a odpadními vodami.

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v6Jedná se o doplnění proluk ploch ve vazbě na plochy pro výrobu a sklady, v současné době obdělávaná zemědělská půda. V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby,výrobních služeb a komerce. Plocha se nachází v blízkosti obytné zóny. Z toho důvodu je vhodné na této ploše vyloučit realizaci logistických a skladovacích areálů a upřednostnit záměry, které nebudou představovat pro město vysokou dopravní zátěž těžkými nákladními automobily.Realizace této plochy bude zdrojem dopravy vedoucí po silnici II/152, vedoucí ve variantě Želešické obytnou zástavbou. Dopravní obsluha v této variantě je řešena ne zcela ideálně přes silnici II/152 ve stávající poloze přes křižovatku II/152 - ul .Havlíčkova, u které se dotýká obytné části města a pak dále po nově navržené komunikaci III. třídy. Vlivy z hlediska dopravy budu negativní při vyloučení náplně plochy náročné na dopravu těžkými nákladními vozidly jako skladovací a logistický areál, budou vlivy z hlediska dopravy jen mírně negativní dlouhodobé.Generováním větší frekvence dopravy v oblasti může dojít ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže v lokalitě a okolí. Vlivy na ovzduší i hluk budou záviset na konkrétní náplni plochy, lze očekávat, že vlivy budou mírně negativní až negativní dlouhodobé.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků I. třídy ochrany ze ZPF (OP, I. (2.01.00) = 1,74 ha, z toho v nezastavěném území 1,72 ha).Jedná se o půdy nejvyšší kvality. Vlivy na půdu budou významné negativnítrvalé vzhledem k záborům půdy nejvyšší kvality.Závěr: Jedná se o doplnění proluk v existující průmyslové zóně. Pokud nebude realizovaný záměr na ploše zaměřen na logistickou a skladovací činnost, realizace náplně plochy bude vyvolávat pouze mírně negativní vlivy z hlediska dopravy, hluku a ovzduší. Realizace náplně plochy bude vyýžadovat vyjmutí pozemků s nejvyšší kvalitou půdy ze ZPF. Vlivy na půdu budou významné negativní trvalé.Při realizaci náplně plochy je nutné důsledně řešit nakládání s dešťovými a odpadními vodami.

Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby – VD v7Rozsahem malá plocha, která bude sloužit pro rozšíření průmyslového areálu kompenzací za část asanovanou stavbou rychlostní silnice v návrhové ploše d3.Jedná se o doplnění proluky plochy ve vazbě na plochy pro výrobu a sklady a komunikaci, v současné době je na lokalitě obdělávaná zemědělská půda. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF II. třídy ochrany (OP, 0,34 ha (var. nulová 0,26 ha)). Vzhledem k tomu, že se jedná

72

o kompenzaci za zábor průmyslové plochy navrhovaným koridorem jihozápadní tangenty, je lze plochu považovat za akceptovatelnou.Závěr: Plocha je akceptovatelná. Realizace plochy bude znamenat vyjmutí velmi kvalitních půd ze ZPF, vzhledem k tomu, že se jedná o kompenzaci za zábor průmyslové plochy navrhovaným koridorem jihozápadní tangenty, je plocha akceptovatelná.

Plochy smíšené výrobní – SP p1V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce, jedná se pouze o mírnou úpravu vymezení funkčního využití této plochy. Plocha je v současné dobězarostlá ruderální zelení. Na realizaci náplně této plochy je již vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení na provoz obchodního a skladovacího areálu, tudíž vzhledem k tomu, že o náplni této plochy je již rozhodnuto, nebyla dále podrobněji hodnocena, níže jsou uvedeny pouze pro informaci nejvýznamnější vlivy na životní prostředí.Realizace náplně plochy si vyžádala vyjmutí pozemků I. třídy ochrany ze ZPF (OP, zahrada, sad, I. (2.01.00) = 0,55 ha, v zastavěném území).Realizací náplně plochy bude vyvolávat dopravu vedoucí obytnou zónou a navrhovanými plochami smíšenými obytnými. Intenzita vyvolané dopravy bude záviset na konkrétní náplni plochy, která není ani v dokumentaci pro stavební povolení podrobně specifikována. V případě převažující skladovací funkce může dojít ke značnému zvýšení frekvence dopravy v oblasti a tím ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže v lokalitě a okolí, což představuje zátěž zejména pro oblast současného i navrhovaného bydlení. Lokalita se nachází v hlukovém pásmu silnice I/52. Vlivy na ovzduší i hluk budou záviset na konkrétní náplni plochy, přesto lze očekávat, že vlivy budou negativní dlouhodobé. Pro snížení těchto očekávaných vlivů je nutné maximálně omezit skladovací a logistickou funkci areálu.Závěr: Na realizaci záměru na této ploše je již vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení na provoz obchodního a skladovacího areálu. Vlivy této plochy budou záviset na konkrétní náplni, o které zatím není definitivně rozhodnuto, s ohledem na potenciální zvýšení dopravní zátěže v okolí, lze předpokládat, že generováním dopravy může mít negativní vliv na okolní obytné plochy, proto by bylo vhodné minimalizovat skladovací a logistické funkce areálu ve prospěch obchodních a kancelářských. Vzhledem k navrhované sousední ploše jako smíšené obytné je nutné tyto vlivy maximálně omezit a oddělit od obytné plochy pásem zeleně.

SEA ÚP Modřice 73

Plochy smíšené výrobní – SP p2V současně platném územním plánu je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. V současné době je plocha zarostlá ruderální zelení. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vynětí pozemků II. třídy ochrany ze ZPF (OP, II. (2.01.10) = 0,65 ha (var. Želešická 0,58 ha), v nezastavěném území). Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, vzhledem k tomu, že se jedná o proluku, lze je však považovatakceptovatelné.Realizací náplně plochy bude vyvolávat dopravu vedoucí obytnou zónou a navrhovanými plochami smíšenými obytnými. Intenzita vyvolané dopravy bude záviset na konkrétní náplni plochy. Generováním vyšší frekvence dopravy v oblasti může dojít ke zhoršení ovzduší a hlukové zátěže v lokalitě a okolí. Lokalita se nachází v hlukovém pásmu silnice I/52. Vlivy na ovzduší i hluk budou záviset na konkrétní náplni plochy, přesto lze očekávat, že vlivy budou negativní.Závěr: Vlivy této plochy budou záviset na konkrétní náplni. Lze předpokládat, že generováním dopravy může mít negativní vliv na okolní obytné plochy. Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy nejvyšší kvality, vzhledem k tomu, že se jedná o proluku, lze je považovat za akceptovatelné. V současné době je v platném územním plánu plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce.

Plochy smíšené výrobní – SP p3V současném územním plánu vymezená jako plocha pro dopravu, kapacitní parkoviště. Konkrétní vlivy budou odvislé od konkrétní formy využití plochy. Lokalita leží v hlukovém pásmu silnice I/52 a je umístěna přímo v rezidenční zástavbě, lze ji tedy bez negativních vlivů využít pouze pro drobné služby obyvatelstvu nebo řemeslnou výrobu. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, zahrada, I. (2.02.00) = 0,11 ha, v zastavěném území). Vlivy na půdu budou negativní trvalé. Vzhledem k poloze a malé výměře je možné pozemek doporučit k vyjmutí ze ZPF.Závěr: V případě využití plochy pro drobné služby obyvatelstvu nebo řemeslnou výrobu nebude mít negativní vlivy na obyvatelstvo.Vzhledem k záborům nejkvalitnějších půd budou vlivy na půdu negativní, ale akceptovatelné, s ohledem na polohu a malou výměru je možné pozemek vyjmout ze ZPF.

Plochy smíšené výrobní – SP p4Navržená plocha se nachází v oblasti průmyslové zóny sever. Lokalita je v současně platném územním plánu včetně změn vymezena jako plocha zahrádek. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků II. třídy ochrany ze ZPF (zahrada, 0,67 ha, (var. Modřická 0,76 ha)). Vlivy na půdu budou negativní, avšak akceptovatelné vzhledem k tomu, že

74

lokalita navazuje na navrhované plochy výroby. Plocha leží v hlukovém pásmu silnice I/52.Realizace náplně plochy bude zdrojem dopravy, vliv negativní dlouhodobýa bude tak zvyšovat hlukovou zátěž a přispívat ke znečištění ovzduší v trase příjezdu a odjezdu dopravy.Závěr: Jedná se o významnou změnu funkčního využití ze zahrádek na smíšené výrobní. Vliv na půdu je negativní, jelikož realizace náplně plochy by vyžadovala zábory půdy II. třídy ochrany, avšak akceptovatelné vzhledem k tomu, že navazuje na navrhované plochy výroby. V případě realizace plochy je nutné důkladné řešení nakládání s dešťovými a odpadními vodami.

Plochy smíšené výrobní – SP p6Plocha se nachází v blízkosti fragmentované křižovatky (D2xII/152) a navrhované křižovatky. Jedná se o doplnění proluky mezi průmyslovou zónou a výše zmíněnými křižovatkami. Jedná se o půdu II. třídy ochrany, část pozemku I. třídy ochrany (OP, 2.56.00 a 2.57.00;0,67 ha). Vliv na půdu bude negativní trvalý, avšak vzhledem k lokalizaci, akceptovatelný.Z hlediska dopravy bude vliv negativní, vzhledem k tomu, že plocha bude generovat dopravu na přilehlých komunikacích a křižovatkách.Závěr: Plocha je akceptovatelná vzhledem k tomu, že jedná se o doplnění proluky mezi průmyslovou zónou a výše zmíněnými křižovatkami. Zábor půdy lze považovat taktéž za akceptovatelný.

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – D d50V současně platném územním plánu včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha drobné výroby, výrobních služeb a komerce. Zde je uvažováno se zřízením halových garáží s cca 200 místy. Garáže jsou lokalizovanépoměrně blízko obytné zástavby, kde mohou pomoci vyřešit problémy s parkováním, avšak zároveň v lokalitě, kde již příliš nenaruší klid. V rámci úprav souvisejících komunikací (III/152x1 a navazující místní) však bude nezbytné zajistit bezpečnou přístupnost objektu pro pěší (přechod pro chodce, chodníky podél komunikací). Primárně lze uvažovat příjezd do objektu ze severu od nově navrženého severovýchodního obchvatu, aby se co nejvíce omezila doprava v obytné zóně. Z hlediska dopravy jsou vlivy pozitivní dlouhodobé.Vyvolanou dopravou v této lokalitě dojde k mírnému zvýšení hlukové zátěže a emisí z dopravy – vlivy na ovzduší a hluk jsou mírné negativní.Realizace náplně plochy nevyžaduje zábory ZPF.Závěr: Plocha je akceptovatelná ve všech variantách.

SEA ÚP Modřice 75

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – D d51Plocha se nachází v ulici Nádražní u přestupního terminálu veřejné hromadné dopravy u nádraží v obytné části Modřic, plánovány jsou zde patrové halové garáže, které by sloužily nejen pro funkci PaR, ale i proresidenty – obyvatele stávajících bytových domů. V současné době se jedná o plochu průmyslové výroby a skladů, se dvěma halami v současné době využívanými jako sklady.Garáže v blízkosti terminálu veřejné dopravy umožní cestování formou Park and Ride. Jedinou nevýhodou pro cestující (z pozice ÚP Modřice však neovlivnitelná) je neexistence zvýhodněného cestovného v rámci IDS JmK pro řidiče, kteří tento systém využijí. Z hlediska dopravní zátěže v obci má vybraná lokalita výhodnou polohu pro příjezd do Modřic z východu (od dálnice D2) díky nově navrženému severovýchodnímu obchvatu obce, avšak příjezd od jihu bude probíhat po silnici III/15280 přes obytnou zónu.Vyvolanou dopravou v této lokalitě dojde ke zvýšení hlukové zátěže a emisí z dopravy, vzhledem k současnému využití plochy jako sklady však vlivy pravděpodobně nebudou významně horší. Vlivy na hluk a ovzduší budou nulové. Z hlediska dopravy je vliv pozitivní dlouhodobý.Realizace náplně plochy nevyžaduje zábory ZPF.Závěr: Plocha je akceptovatelná ve všech variantách.

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – D 52Plocha se nachází u silnice II/152 v oblasti smíšené obytné zástavby. Jde o plochu určenou pro řešení dopravního napojení silnice II/152 a navržené silnice III. třídy od Popovic, případně jako plocha pro vybudování garáží či parkoviště, čímž by se mohly řešit problémy s parkováním v přilehlých obytných zónách. Bylo by však nutné vybudovat bezpečný a komfortní přístup pro pěší přes stávající silnici II/152.Z hlediska dopravy bude vliv navrhovaného funkčního využití pozitivní. Lokálně může dojít k mírnému nárůstu projíždějících automobilů, avšak vzhledem ke kapacitě garáží bude tento vliv nevýznamný.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. a II. třídy ochrany (OP, 2.01.00 a 2.01.10; 0,31 ha), vzhledem k lokalizaci lze zábor považovat za akceptovatelný. Vliv na půdu bude negativní trvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území.Vlivy na hluk a ovzduší budou nulové. Z hlediska dopravy je vliv pozitivní.Závěr: Plocha je akceptovatelná.

Plochy dopravní infrastruktury – dopravní vybavenost – D d53 – varianta ŽelešickáPlocha se nachází u silnice II/152 v oblasti smíšené obytné zástavby. Plocha je navržena pro řadové garáže s kapacitou cca 50 míst sloužící zejména pro rezidenty. Z hlediska dopravy bude vliv navrhovaného funkčního využití pozitivní, dojde k doplnění potřebných ploch pro dopravu v klidu. Lokálně

76

může dojít k mírnému nárůstu projíždějících automobilů, avšak vzhledem ke kapacitě garáží bude tento vliv nevýznamný.Vlivy na hluk a ovzduší budou nulové. Z hlediska dopravy je vliv pozitivní.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, 2.01.00; 0,33 ha), vzhledem k lokalizaci lze zábor považovat za akceptovatelný. Vliv na půdu bude negativní trvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území.Závěr: Plocha je akceptovatelná.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy drážní dopravy DZ d31 (varianta Modřická a Želešická)Jedná se o přeložku v současnosti již existující vlečky u průmyslové zóny jihovýchod směrem západním, čímž dojde ke zkrácení podjezdu přes současné trasy liniových prvků I/52 a železniční trati. Přeložka vlečky je významná.V trase přeložené vlečky je v současné době zemědělská půda, realizace náplně této plochy bude vyžadovat zábor půdy II. třídy ochrany (OP, 2.02.00, 0,29 ha). Vliv na půdu je mírný negativní trvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území.Závěr: Plocha je akceptovatelná v obou navrhovaných variantách, přestože dochází k záborům kvalitních půd.

Plochy dopravní infrastruktury – plochy drážní dopravy DZ d32 (varianta nulová)Tramvajová trať navazuje na trasu zanesenou v ÚP města Brna od Přízřenic a doplňuje systém veřejné dopravy v jižní části Brna. Lze očekávat tedy jednoznačně pozitivní vliv z hlediska dopravy. Negativem z hlediska provozního je, že se nepovedlo propojit (alespoň provozní spojkou) obě souběžně vedoucí trati (tu od Přízřenic a tu ve středu silnice I/52), kdy by tak obě trati byly méně zranitelné v případě mimořádných událostí.Realizace plochy si vyžádá zábor půdy I. a II. třídy ochrany (TTP, OP, 2.01.00a 2.01.10; 0,1 ha), doporučuje se vyjmout ze ZPF vzhledem k malé výměře a účelnosti návrhu (přípojka tramvaje). Vliv na půdu je mírný negativnítrvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Plocha je akceptovatelná. Lze doporučit propojení (alespoň provozní spojkou) obou souběžně vedoucích tratí (od Přízřenic a ve středu silnice I/52), kdy by tak obě trati byly méně zranitelné v případě mimořádných událostí.

SEA ÚP Modřice 77

Plochy dopravní infrastruktury – plochy drážní dopravy DZ d33Prodloužení tramvajové trati umožní lepší dopravní řešení v oblasti uzlu veřejné dopravy u vlakového nádraží, neboť konečná trati je situována až dále do jižní části Modřic. To také umožní lepší obsluhu dalších lokalit bydlení veřejnou dopravou. Vliv z hlediska dopravy je významný pozitivní.Realizace plochy si vyžádá zábor půdy I. třídy ochrany (sad, OP, 2.01.00;0,22 ha), doporučuje se vyjmout ze ZPF vzhledem k malé výměře a účelnosti návrhu. Vliv na půdu je mírný negativní trvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Plocha je akceptovatelná.

Plochy lesní – L l1 (var. Modřická), L l2 (var. Želešická), Ll3 (var. Nulová) – rekultivace v areálu cihelnyNa lokalitě největší navrhované lesní plochy se nachází těžební jáma cihlářských surovin, která zároveň slouží jako místo pro deponii zemin a stavebního odpadu. Významné jsou svahy západního okraje bývalé cihelny s možným výskytem teplomilných stanovišť a některých zvláště chráněných druhů ptáků (břehule). Z tohoto důvodu rozsah zalesnění je vhodné přizpůsobit výše uvedené okolnosti, jinak rekultivace těžbou a následnými deponiemi devastovaného území je žádoucí. Návrh této plochy v kombinaci s poldrem je vhodným opařením proti nízké retenční kapacitě území severozápadní části katastru Modřic. Z hlediska vod bude vliv významný pozitivní dlouhodobý. Ve variantě Modřické je plocharozšířena dále na jih.Z hlediska přírody a krajiny je tato plocha pozitivním přínosem ÚP Modřice ve všech variantách, rozdíly v podobě zalesnění není nutno pokládat za zásadní. Přínosem je především rekultivace živelných skládek v bývalé těžební jámě cihlářských surovin, v každém případě však je nutno respektovat západní stěny bývalé těžebny, které představují stanovištně cenný segment v krajině. Na přírodu a krajinu je vliv pozitivnídlouhodobý.Závěr: Plochy jsou vzhledem k pozitivním přínosům akceptovatelné nicméně návrh plochy se jeví jako nejvhodnější ve variantě Modřické.

78

Plochy vodní a vodohospodářské – vodohospodářské opatření – poldr –Ww1Ve variantách Modřické a nulové profil hráze koresponduje s návrhem komunikace III/15284. Návrh posunu hráze poldru ve variantě Želešické východně až k hranici průmyslové zóny není žádoucí. Z hlediska přírody a krajiny je realizace poldru pozitivním vlivem, poněvadž bude přispívat ke zvýšení stanovištní rozmanitosti v příměstské zemědělské krajině.Nezasahuje žádný hodnotný segment přírody.Závěr: Plochy jsou akceptovatelné. Návrh posunu hráze poldru ve variantě Želešické východně až k hranici průmyslové zóny není žádoucí.

Plochy přírodní – doplnění biocenterBiocentrum v severovýchodní části území představuje pozitivní změnu oproti dočasnému intenzivnímu zemědělskému využití krajiny, je však nezbytné minimalizovat vliv dopravní DS d 7.Druhová skladba dřevin by měla odpovídat nivnímu stanovišti a lze doporučit v rámci biocentra realizaci i drobných vodních ploch, mokřadů a nezalesněných enkláv. Analogie platí pro zakládání všech ostatních navrhovaných biocenter. Zakládání biocenter bude mít z hlediska přírody a krajiny pozitivní vliv dlouhodobý.Realizací biocentra dojde také ke zlepšení retenční schopnosti předmětné lokality a ke snížení rizika větrného odnosu půdních částic do vodních toků, z hlediska vody je vliv mírný pozitivní dlouhodobý.Na základě požadavků na zajištění funkčnosti biokoridorů zpracovatelé SEA upozorňují, že funkčnost biokoridoru podél Bobravy je silně narušena stávajícím jezem, takže doplňování biocenter je vhodné posílit revitalizací toku včetně řešení výše popsané bariéry.Z hlediska půdy bude realizace biocenter vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF nejvyšší kvality, nicméně vzhledem k navrhovanému funkčnímu využití nedojde k poškození půdy, pouze ke změně jejího využití. Vlivy na půdu jsou negativní vzhledem k nutnostni vyjmutí ze ZPF, avšak nevýznamné.Závěr: Realizací biocenter vzniknou nové plochy přírodního charakteru v zemědělské krajině, což je z hlediska přírody a krajiny velmi přínosné. Bylo by vhodné doplnit návrh biokoridoru podél Modřického ramene.

SEA ÚP Modřice 79

Plochy veřejných prostranství – P*q1, P*q2, P*q3, P*q5, P*q6, P*q7

Plochy jsou navrženy pro obsluhu některých navrhovaných či stávajících ploch. Jako nejrozsáhlejší jsou navrženy plochy P*q1, P*q2 pro obsluhu areálů OK o5 a o6, které budou zřejmě sloužit jako venkovní parkoviště.Ostatní plochy jsou vzhledem k velikosti a umístění z hlediska vlivů na životní prostředí nevýznamné. Realizace náplně těchto ploch budou vyžadovat zábory půdy I. – IV. třídy ochrany, 1,04 ha). Vlivy na půdu budou negativní. Vhodné by bylo řešit plochy pro parkování realizací podzemní garáží nebo stání na objektu.Realizace plochy bude znamenat vznik relativně rozsáhlých zpevněných ploch, je nutné důsledně řešit nakládání s dešťovými vodami v lokalitě. Vlivy z hlediska ovzduší a hluku jsou popsány u hodnocených ploch OKo5 a OK o6.Závěr: Plochy jsou realizovatelná pouze s plochami Ok o5 a OK o6.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF. Vhodné by bylo řešit plochy P*q1, P*q2 pro parkování realizací podzemní garáží nebo stání na objektu.

80

Fotodokumentace

Obrázek 12: Plochy bydlení u Modřického ramene, sousedící s navrhovanou plochou BI b1

Obrázek 13 a Obrázek 14: Lokalita Zahrádky, kde jsou navrhovány plochy BI b4, BI b5 a BI b6

Obrázek 15 a Obrázek 16: Stávající rekreační areál Pod Kaštany

SEA ÚP Modřice 81

Obrázek 17 a Obrázek 18: Navrhovaná rekreační plocha RH r2 – rozšíření areálu Pod Kaštany

Obrázek 19 a Obrázek 20: Navrhovaná rekreační plocha RH r4 u CTP

Obrázek 21: Navrhovaná plocha výroby VP v2

82

Obrázek 22 a Obrázek 23: Plocha navrhovaného polderu W w1

Obrázek 24 a Obrázek 25: Pohledy na vedení Jihozápadní tangenty východně od stávající I/52 směrem k řece Svratce

Obrázek 26 a Obrázek 27: Vedení koridoru R 52 v Želešické variantě (vlevo údolí Bobravy, vpravo komunikace v trase bývalé Hitlerovy dálnice

SEA ÚP Modřice 83

Obrázek 28, Obrázek 29 a Obrázek 30: Pohled na oblasti vedení koridoru R 52 v Modřické variantě

84

PLOCHY A KORIDORY ODLIŠNÉ V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH:

Varianta Želešická

Jihozápadní tangenta - plochy silniční dopravy – DS d1, DS d2Jedná se o komunikaci nadřazeného systému navrženou vyšší dokumentací – Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále také ZÚR Jmk), která zajistí dobrou dopravní dostupnost Modřic z nadřazené silniční sítě.Navržený koridor v této variantě odděluje sice jižní prostor města novým významným liniovým prvkem, avšak nedochází k prostorovému oddělení obytných částí města od volné krajiny s přírodními prvky v západní části katastrálního území města Modřice. Návrh koridoru jihozápadní tangenty v této variantě umožňuje vhodné dopravní napojení logistického areálu CTPv jihozápadní části předmětného území i dopravní obsluhu vlastního města Modřice, což je z hlediska dopravního systému města Modřice klíčové.Navržený koridor umožňuje částečné napojení JZT přímo na silnici I/52 ve směru Brno-Pohořelice.Vliv této nadřazené komunikace na dopravní systém Modřic je negativní.Vzhledem k vedení koridoru v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby nedojde ke zhoršení hlukové zátěže a zátěže emisí z dopravy v obytné zóně Modřic. Vlivy na zdraví budou nulové nebo mírně pozitivní.Pro realizaci tohoto dopravního koridoru bude třeba vyjmout pozemky ze ZPF I. a II. třídy ochrany (OP, 2.01.00; 0,87 ha) a (OP, sad, I. (2.01.00, 2.02.00, 2.56.00), II. (2.01.10, 2.02.10, 2.10.10, 2.57.00) = 8,72 ha, v zastavěném území 0,72 ha, v nezastavěném území 8,00 ha, celkem 8,72 ha). Metodický pokyn uvádí pro I. a II. třídu ochrany výjimku, výstavbou liniové stavby. Vyjmutím předmětných pozemků ze ZPF dojde k fragmentaci zemědělské půdy v jižní části území. Vlivy na půdu budou významné negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Při realizaci této varianty nedojde k zásahu do komplexu sadů a xerofytních enkláv v SZ části území Modřic v lokalitě Na Kopci. Nedochází ke křížení zahrádkářské osady v lokalitě Zahrádky. Dotčení lokality Zahrádky bude pouze plánovaným napojením III/15284 na II/152. Koridor prakticky pouze zasahuje do biokoridoru podél řeky Svratky. Západně od stávající I/52 a železničního koridoru generuje pouze málo významné změny krajiny (významné změny v krajině s dopadem i do významných krajinných prvků jsou generovány výrazně mimo řešené území ÚP Modřice).Křížení koridoru s tokem řeky Svratky představuje vznik potenciální bariéry na biokoridoru, z tohoto důvodu je nezbytné při realizaci náplně plochy neumisťovat pilíře do průtočného profilu a ponechat bermu v podmostí. Vlivy z hlediska přírody a krajiny budou mírně negativní.

SEA ÚP Modřice 85

Umístěním liniové stavby dojde ke zhoršení retenčních podmínek území, které lze řešit řadou doprovodných opatření (zalesnění či zatravnění okolních pozemků). Vlivy na vodu jsou mírně negativní.Závěr: Z hlediska dopravní účinnosti, zátěže životního prostředídopravou a fragmentace krajiny dopravními stavbami je tato varianta pro město Modřice vhodným kompromisem mezi požadavky nadřazené dokumentace a přínosem pro město. Nadřazená síť je připojena s využitím MUK v blízkosti logistického areálu CTP, který tak bude moci být obsluhován přímo bez zbytečných závleků přes území města. Jedinou oblastí s existující či navrženou průmyslovou činností je severozápad katastru, přes který vede silnice III/15284 která zároveň prochází navrhovanými plochami pro bydlení BI h4 a h5. Realizace JZTG a R52 však umožní zmírnit intenzity na I/52 a tak mohou být tyto areály obsluhovány přímo z této komunikace. Vhodným způsobem ze všech tří variant je řešena východní část severního obchvatu (silnice III/15279)podél řeky Svratky – toto řešení by bylo vhodné převzít i do ostatních variant. Vzhledem k výstavbě JZTG se jako naprosto zbytečná stavba jeví návrhová plocha DS d10, jejíž dopravní účinnost je sporná vzhledem k tomu, že zdvojuje úsek mezi křižovatkami JZTG x III/15284 a JZTG x R52. Šetrnější vůči krajině by bylo tento liniový prvek úplně vypustit a silnici II/152 na území obce Želešice zaústit přímo do křižovatky JZTG x R52.Z hlediska přírody a krajiny představuje Želešická varianta pro území Modřic velmi přijatelný kompromis, poněvadž (ve shodě s Modřickou) prakticky pouze zasahuje do biokoridoru podél řeky Svratky. Západně od stávající I/52 a železničního koridoru generuje pouze málo významné změny krajiny (významné změny v krajině s dopadem i do významných krajinných prvků jsou generovány výrazně mimo řešené území ÚP Modřice). Z tří možných dopravních řešení nadřazené sítě je tato pro Modřice nejméně zatěžující.

Plochy silniční dopravy – DS d10 – nový obchvat ŽelešicNový obchvat Želešic vedoucí paralelně s navrhovanou tangenciální spojkou R52 (JZTG) – D2. Vytváří k ní druhou paralelně vedoucí liniovou bariéru. Při realizaci této varianty SEA posuzovatelé doporučují úplně vypustit jižní obchvat Želešic a zachovat pouze jihozápadní tangentu mezi silnicemi R52 a D2. Silnici II/152 zaústit před Želešicemi ve směru od Hajan přímo do křižovatky jihozápadní tangenty x R52. Na stávající silnici Modřice – Želešice by bylo vhodné provést zklidňující úpravy tak, aby nebyla atraktivní pro dopravu, která neslouží k dopravní obsluze Želešic. Z hlediska dopravy a fragmentace krajiny by byla realizace této přeložky významná negativní.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábor ZPF II. třídy ochrany (OP, 0,28 ha). Vliv na půdu bude negativní, vzhledem k výskytu kvalitních půd

86

v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Při realizaci této varianty SEA posuzovatelé doporučují úplně vypustit jižní obchvat Želešic.

Plochy silniční dopravy – DS d14Navrhovaná silnice III. třídy vedená v trase dnes již existující místní komunikace určené pro obsluhu průmyslového areálu na jihovýchodě. Z hlediska dopravy je vliv negativní dlouhodobý, přivádí těžkou dopravu do blízkosti obytné zástavby. Obsluha je vedena z přeložky II/152 severně k dnešní trase, která má být zklidněná na místní komunikaci a okolo obytné zóny přes kruhový objezd ji teprve odvádí na přeložku II/152.Navrženo je prodloužení již existující místní komunikace přes řeku Bobravu až k Popovicím, což by mohlo negativně ovlivnit biokoridor. Vlivy na biokoridor jsou mírně negativní. V místě přechodu přes biokoridor řeky je nutné zajistit takové křížení, jež nebude mít za následek jeho přerušení. Je nezbytné při realizaci náplně plochy neumisťovat pilíře do průtočného profilu a ponechat bermu v podmostí.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I a II. třídy ochrany (OP, I. (2.01.00, 2.,01.10,2.56.00, 2.02.00, 2.61.00) 1,33 ha). Vliv na půdu vzhledem k záborům bude negativní trvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Za výše uvedených podmínek je plocha realizovatelná.

Plochy silniční dopravy – DS d15Navržená obslužná komunikace v satelitním sídlišti Bobrava. Zajistí příjezd těžkých vozidel do areálu CTP od jihu ze silnice R52. Vliv z hlediska dopravy je pozitivní.Přechází tok Bobravy, což je nutné vyřešit tak, aby nebyl přerušen její biokoridor. Oproti stávající lávce přemostění silnicí může znamenat vznik potenciálně významnější bariéry, tuto okolnost lze řešit dostatečně kapacitním přemostěním (opět zachování průtočného profilu s bermami v podmostí). Vlivy na biokoridor jsou mírně negativní. V jižní části silnice hraničí s obytnou zónou a navrhovanou plochou rekreace (autokemp), čímž budou tyto lokality negativně ovlivňovány dopravou a jejímy dopady, zejména hlukem a emisemi z dopravy.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I. třídy ochrany (OP, I. (2.01.00, 2.56.00) 0,45 ha, v zastavěném území 0,38 ha, v nezastavěném území 0,07 ha). Vlivy na půdu jsou negativní, avšak přijatelné.Závěr: Plocha má dopravní význam, vlivy na půdu jsou negativní, avšak akceptovatelné. Míně negativní vlivy na biokoridor jsou akceptovatelné za výše uvedené podmínky.

SEA ÚP Modřice 87

Plochy silniční dopravy – DS d16Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, který má za úkol odvést automobily ze silnic III. třídy vedoucí centrem města. Zajistí bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti, aby těžká vozidla zhoršovala dopravní situaci v intravilánu města. Plocha zajistí také vhodný příjezd autobusů k terminálu veřejné dopravy. Z hlediska dopravy je realizace tohoto koridoru významně pozitivní. Tato část obchvatu se napojuje na ulici Nádražní v intravilánu a prochází tedy obytnou zónou při trati železnice. Po zprovoznění obchvatu bude nutné zajistit taková dopravně-technická opatření, která zamezí možnosti vjezdu těžké dopravy do intravilánu města. Vlivy na obytnou zónu kolem ulice Nádražní budou negativní z hlediska hluku, ovzduší a dopravy, obecně se mimo těchto lokálních vlivů předpokládá snížení intenzit dopravy v intravilánu města.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, TTP, I. (2.01.00), II. (2.01.10) = 0,11 ha), v nezastavěném území 0,11 ha) – varianta Želešická. Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně, přičemž tento koridor nespadá do definovaných výjimek, tudíž o vynětí ze ZPF je nutno rozhodnout na základě zvážení dalších pozitivních přínosů severovýchodního obchvatu pro město Modřice. Vlivy na půdu jsou negativní, ale vzhledem k významu komunikace pro město, akceptovatelné.Závěr: Vlivy na dopravu, hluk a ovzduší jsou pozitivní. Za výše uvedených podmínek je plocha realizovatelná. Vlivy na půdu jsou negativní, ale dopravní přínos pro město je významný, tudíž zábor lze považovat za akceptovatelný.

Plochy silniční dopravy – DS d17 – silnice III/15279Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, který má za úkol odvést automobily ze silnic III. třídy vedoucí centrem města. Zajistí bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti, aby těžká vozidla zhoršovala dopravní situaci v intravilánu města. Plocha zajistí také vhodný příjezd autobusů k terminálu veřejné dopravy. Vlivy na dopravu jsou významné pozitivní dlouhodobé.Z hlediska křížení EVL Modřické rameno a zajištění funkcí navrhovaného biocentra v severovýchodní části území u Svratky představuje relativně nejlepší řešení vedení trasy silnice III/15279. Severovýchodní obchvat v této variantě představuje nejlepší řešení ze všech tří variant. Bylo by vhodné toto provedení převzít i do variant Nulové a Modřické.Realizace této dopravní trasy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třída ochrany (OP, zahrada, I. (2.56.00) = 0,51 ha, v nezastavěném území).Vliv na půdu bude v této části negativní, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních

88

půdách. Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně.Závěr: Z hlediska dopravního bude mít realizace navrhované silnice III/15279 významně pozitivní vliv na dopravu ve městě, zejména snížením intenzit dopravy v intravilánu. Z hlediska křížení EVL Modřické rameno a zajištění funkcí navrhovaného biocentra v severovýchodní části území u Svratky představuje relativně nejlepší řešení vedení trasy silnice III/15279. SEA posuzovatel doporučuje v případě schválení jiné varianty konceptu navrhnout toto řešení III/15279. Vlivy na půdu jsou negativní, ale dopravní přínos pro obec je významný, v případě realizace této silnice v podobě navržené v Želešické variantě je akceptovatelný.

Plochy silniční dopravy – DS d18Dnešní ulice „Tyršova“, která bude po šířkové a kvalitativní úpravě sloužit jako silnice III/15284. Bude sloužit zejména pro obsluhu průmyslových areálů, proto je předpoklad vysokého podílu těžké dopravy. Z hlediska dopravy je vliv negativní, jelikož silnice bude značně zatížena těžkou dopravou, byť její funkce je obslužná. Je nutné řešit dopravní napojení této silnice z I/52 tak, aby nepřijížděla těžká doprava přes navrhované plochy bydlení BH b4 a BH b5. Realizace zklidňujících opatření v jižní části komunikace pro zamezení zbytné dopravy přes návrhové rozvojové plochy bydlení BI b4 a b5. Dopravní obsluhu průmyslových areálů v severozápadní části území řešit směrem od ulice Moravanská a přes silnici I/52. Interakce v jihozápadní části lokality Zahrádky s prostorem zahrad je výhodnější, poněvadž mimo jiné křížení s přeložkou II/152 je navrhováno až na jižníhranici zahrad.Realizace této dopravní trasy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třída ochrany (OP, vinice, zahrada, sad, I. (2.01.00, 2.02.00), II. (2.02.10) = 0,75 ha, IV. (2.08.50) = 0,08 ha, v zastavěném území 0,66 ha, v nezastavěném území 0,17 ha, celkem 0,83 ha). Vliv na půdu bude negativní trvalý. Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně. Tento úsek komunikace je významný, bez něj nebude splněn požadavek zadání na funkční silnici III. třídy vedoucí západně od stávající I/52.Závěr: Plocha je dopravně významná, odvede dopravu z intravilánu města, ale vyžaduje zábory kvalitní půdy. Podmínkou realizace této plochy je řešení dopravního napojení této silnice z I/52 tak, aby nepřijížděla těžká doprava přes navrhované plochy bydlení BH b4 a BH b5.

Plochy silniční dopravy – DS d19Komunikace bude sloužit zejména pro místní dopravní obsluhu vč. nově navrhovaných ploch bydlení. Není žádoucí, aby sloužila vozidlům přes území Modřic tranzitujících. Z hlediska dopravního bude mít tato plochavliv negativní. Nutná je realizace zklidňujících opatření v jižní části

SEA ÚP Modřice 89

komunikace pro zamezení zbytné dopravy přes návrhové rozvojové plochy bydlení BI b4 a b5. Dopravní obsluhu průmyslových areálů v severozápadní části území řešit směrem od ulice Moravanská a přes silnici I/52.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF II. třídy ochrany (OP, II. (2.02.10) = 0,13 ha, v nezastavěném území). Vlivy na půdu budou negativní trvalý.Závěr: Plocha je dopravně významná, odvede dopravu z intravilánu města, ale vyžaduje zábory kvalitní půdy. Podmínkou realizace této plochy je řešení dopravního napojení této silnice z I/52 tak, aby nepřijížděla těžká doprava přes navrhované plochy bydlení BH b4 a BH b5.

Přípojky a křizovatkyPlochy silniční dopravy – DS d8, d9Nově realizovaný sjezd ze silnice I/52 na II/152. Dopravně je tento úsek významný. Realizace náplně plochy DS d8 bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, sad, I. (2.02.00) = 0,22 ha, v nezastavěném území). Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, avšak vzhledem k dopravnímu významu, akceptovatelné.Závěr: Plocha má značný dopravní význam, ale bude vyžadovat zábory nejkvalitnějších půd.

Plochy silniční dopravy – DS d29Spojka od silnice I/52 k ulici Tyršova, zjednoduší obsluhu této oblasti.Plocha je lokálně z hlediska dopravy významná, vliv na dopravu bude pozitivní.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory kvalitní půdy (OP, zahrada, sad, I. (2.01.00, 2.02.00, 2.56.00), II. (2.01.10, 2.02.10) = 0,73 ha, v zastavěném území 0,47 ha, v nezastavěném území 0,26 ha). Vliv na půdu bude významný negativní.Závěr: Plocha má značný dopravní význam, ale bude vyžadovat zábory nejkvalitnějších půd.

Varianta Modřická

R 52 a Jihozápadní tangenta - plochy silniční dopravy – DS d3V této variantě vychází návrh koridoru z nadřazeného systému daného vyšší územně plánovacíc dokumentací (ZÚR Jihomoravského kraje).Návrh koridoru R 52 v této variantě znamená zásadní oddělení města od volné krajiny ze západu i z jihu, tj. jediných dvou směrů, ze kterých dosud Modřice nejsou sevřeny liniovými stavbami. Přitom dopravní význam navržené R52 a JZTG je pro vlastní město tato varianta nemá, neboť nejsou realizovány sjezdy z rychlostní komunikace na komunikační systém města, který bude dostupný pouze po síti komunikací nižšího řádu závlekem přes D2 nebo silnici I/52. Z hlediska dopravního systému města Modřice bude

90

vliv této varianty významný negativní, nejhorší ze všech tří navrhovaných variant.Uvažované výhledové intenzity až 40 tis. vozidel v r. 2030 budou znamenat silnou zátěž pro životní prostředí a zdraví v západní části katastrálního území města. Realizace této varianty také výrazně zhorší kvalitu jediné rozsáhlejší návrhové plochy pro bydlení v lokalitě „Zahrádky“ a v jižní částiv obytném území na Bobravě. Významné je zasažení hlukem rekreačního zázemí města včetně využívané rekreační lokality Pod Kaštany. Z hlediska ovzduší a hluku, resp. zdraví obyvatel bude vliv této varianty významný negativní dlouhodobý.Realizace tohoto koridoru by znamenala zábor půdy I., II. IV. a V. třídy ochrany 23,82 ha. I když metodický pokyn uvádí pro I. a II. třídu ochranyvýjimku pro liniové stavby, došlo by k výraznému narušení celéhoekosystému v severozápadní a západní části katastrálního území, ale takéke zhoršení možnosti obhospodařování orné půdy v těchto částech k. ú. Modřice. Celkový zábor půdy na k. ú. Modřice je ze všech variant nejvyšší. Modřická varianta bude mít významný negativní trvalý vliv na půdu, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Z hlediska lokalizace liniové stavby se jedná o umístění do území s problematickou retencí vody. Umístěním liniové stavby dojde k dalšímu zhoršení retenčních podmínek území, které lze řešit řadou doprovodných opatření (zalesnění či zatravnění okolních pozemků). Vlivy na vodu jsou negativní, v případě realizace vhodných opatření pro zvýšení retenční schopnosti předmětného území budou vlivy nulové (bez vlivu).Z hlediska přírody a krajiny v severozápadní části řešeného území tato varianta představuje velmi významný zásah do parametrů přírodního prostředí. Především významně zasahuje a fragmentuje komplex sadů návrší Na Kopci a negativně tak ovlivňuje stanoviště řady zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin (uvedené sady se i v místech přechodu komunikace vyznačují hodnotnými xerofytními stanovišti). Doprovodným jevem v tomto prostoru je i výrazný zářez, který negativně ovlivní i hydrické poměry okolních stanovišť. Významným dopadem měnícím zcela charakter krajiny je oddělení návrší se zahradami a sady od ostatních částí příměstské krajiny. Vyvolaným negativním jevem je především krajinářsky velmi zásadní složitý propletenec mimoúrovňového křížení R 52 s jihozápadní tangentou. Z těchto důvodů je nutno modřickou variantu je nutno považovat za potenciálně významně negativní zásah do přírody a krajiny, přičemž tato varianta představuje nejhorší ze všech tří navrhovaných. Křížení koridoru s tokem řeky Svratky představuje vznik potenciální bariéry na biokoridoru, z tohoto důvodu je nezbytné při realizaci náplně plochy neumisťovat pilíře do průtočného profilu a ponechat bermu v podmostí.Závěr: Varianta Modřická neumožňuje v žádném případě zdravý a udržitelný rozvoj města Modřice. Navržený systém nadřazené silniční

SEA ÚP Modřice 91

sítě uzavírá město do pasti liniových bariér a znemožňuje jeho jakýkoliv další rozvoj. Navíc tím dojde k dalšímu zhoršení zátěže dopravou bez jakéhokoliv přímého pozitivního efektu pro dostupnost města. Sjezdy z rychlostní komunikace budou realizovány mimo a Modřice zůstanou dostupné pouze závlekem přes silnice I/52, II/152 nebo navrhovanou III/15284. Uspokojivě je řešena pouze situace v severním sektoru města díky uvažovanému severovýchodnímu obchvatu, vč. dostupnosti návrhových ploch pro výrobu. Navržený model dostupnosti ostatních rozvojových lokalit, i již těch existujících, přinese výrazné zhoršení životních podmínek obyvatel města – a jde tedy přímo proti zájmům jeho udržitelného rozvoje.Z hlediska nadřazeného systému má tato varianta sice o něco lepší dopravní účinnost na spojení D1 – D2 oproti Želešické, avšak v ostatních směrech ji lze považovat za rovnocennou, včetně zátěže na silnici I/52, která nejvíc nepříznivě ovlivňuje životní prostředí v Modřicích. Navíc nezlepší výrazně dopravní dostupnost oblasti Želešic, Hajan a Ořechova.Z hlediska přírody a krajiny v severozápadní části řešeného území tato varianta představuje velmi významný zásah do parametrů přírodního prostředí. Především významně zasahuje a fragmentuje komplex sadů návrší Na Kopci a negativně tak ovlivňuje stanoviště řady zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin (uvedené sady se i v místech přechodu komunikace vyznačují hodnotnými xerofytními stanovišti). Doprovodným jevem v tomto prostoru je i výrazný zářez, který negativně ovlivní i hydrické poměry okolních stanovišť. Významným dopadem měnícím zcela charakter krajiny je oddělení návrší se zahradami a sady od ostatních částí příměstské krajiny. Vyvolaným negativním jevem je především krajinářsky velmi zásadní složitý propletenec mimoúrovňového křížení R 52 s jihozápadní tangentou. Z těchto důvodů je nutno modřickou variantu je nutno považovat za potenciálně významně negativní zásah do přírody a krajiny, přičemž tato varianta představuje nejhorší ze všech tří navrhovaných.

Severovýchodní obchvat Modřic – silnice III/15279 Plochy silniční dopravy – DS d7Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, který má za úkol odvést automobily ze silnic III. třídy vedoucí centrem města. Zajistí bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti aby těžká vozidla zhoršovala dopravní situaci v intravilánu města. Tím by mělo dojít ke snížení vlivů hlukové zátěže a emisí z dopravy v obytných částech intravilánu města. Z hlediska hluku, ovzduší a dopravy bude mít realizace koridoru vliv významný pozitivní dlouhodobý na intravilán města.V navržené poloze však parceluje zahrádkářskou kolonii, tudíž z hlediska rekreace bude vliv v oblasti zahrádek negativní, jako lepší poloha se jeví ta, navržená ve variantě „Želešická“ (plocha DS d17).

92

Navržený koridor přechází Modřické rameno v severní části katastrálního území. Lze předpokládat mírně negativní vlivy na EVL ve smyslu možné kontaminace toku při výstavbě i provozu a zásah do břehových porostů. Z tohoto důvodu je nutno řešit přemostění tak, aby mezi pilíři mostu byl zachován celý průtočný profil včetně bermy v podmostí (vhodné estakádou).Z hlediska fragmentace navrhovaného biocentra představuje ze tří předložených variant střední míru rizika (nejlepší Želešická, nejhorší nulová).Realizace této dopravní trasy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třída ochrany (OP, zahrada, sad, I. (2.02.00, 2.56.00), 0,99 ha, v nezastavěném území). Vliv na půdu bude negativní, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách. Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně, přičemž tento koridor nespadá do definovaných výjimek, nicméně vzhledem k dopravnímu významu pro město lze pokládat zábor za akceptovatelný.Závěr: Z hlediska hluku, ovzduší a dopravy bude mít realizace koridoru vliv významný pozitivní na intravilán města. V navržené poloze však parceluje zahrádkářskou kolonii, tudíž z hlediska rekreace bude vliv v oblasti zahrádek negativní, jako lepší poloha se jeví ta, navržená ve variantě „Želešická“ (plocha DS d17). Je nutno řešit přemostění EVL Modřické rameno tak, aby mezi pilíři mostu byl zachován celý průtočný profil včetně bermy v podmostí (vhodné estakádou).

SEA ÚP Modřice 93

Plochy silniční dopravy – DS d11, d12Plochy jsou součástí přeložky silnice II/152, která navazuje na jižní obchvat obce Želešice. Původní trasa II/152 je na k.ú. Modřice navržena k revitalizaci. Z hlediska dopravního je tato trasa pozitivní ve variantě Modřické.Realizace vedení tohoto koridoru ve variantě Modřické by vyžadovalo vyjmutí pozemků I. třídy ochrany (sady) ze ZPF (DSd11 - Sad, II. (2.02.10, 2.10.10) 0.28 ha, v nezastavěném území, DSd12 - OP, zahrada, sad, I. (2.02.00), II. (2.02.10, 2.08.10) = 0,45 ha, v zastavěném území 0,33 ha, v nezastavěném území 0,12 ha). Vliv na půdu bude negativní trvalý. Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně, přičemž tento koridor nespadá do definovaných výjimek. Plochy jsou navrženy v blízkosti obytné zóny Zahrádky, jejíž jižní část by doprava vedoucí touto trasou mírně zatěžovala z hlediska hluku a zhoršené kvality ovzduší.Závěr: Ve variantě modřické má plocha dopravní význam, vliv na dopravu pozitivní. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé. SEA posuzovatel doporučuje realizovat za předpokladu zrušení stopy stávající komunikace II/152 a její navrácení zpět do ZPF (využití skrývkového materiálu ze stavby d11, d12).

Plochy silniční dopravy – DS d13Plocha je součástí přeložky silnice II/152,v úseku mezi silnicí I/52 a východním okrajem Modřic. Realizace záměru přinese zklidnění do jihovýchodní části Modřic, avšak vytvoří další liniovou bariéru v již tak dosti rozparcelované krajině. Odsunutí silnice II/152 je nezbytné, neboť v důsledku chybějícího propojení silnice II/152 s R52 a JZTG dojde k výraznému navýšení provozu. Z hlediska dopravy bude vliv pozitivnídlouhodobý.Navrhovaný koridor prochází podél hranice malé průmyslové zóny (DS d6) a dále přes pole, poté se severovýchodně přes oblast zahrádek napojuje na stávající trasu II/152. Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I. a II. třídy ochrany a zrušení části zahrádek (OP, zahrada, sad, I. (2.01.00, 2.02.00, 2.56.00 ), II. (2.01.10) = 1.57 ha, v zastavěném území 0,01 ha, v nezastavěném území 1,56 ha). Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně, přičemž tento koridor nespadá do definovaných výjimek. Vlivy na půdu budou významné negativní, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Realizace přeložky přispěje ke zlepšení dopravní zátěže a tedy i stavu ovzduší a hlukové zátěže v bezprostředním okolí obytné zóny. Z hlediska hluku, ovzduší a dopravy bude mít realizace koridoru vliv významný pozitivní na intravilán města.

94

Závěr: Plocha má značný dopravní význam, ale její realizace bude vyžadovat zábory nejkvalitnějších půd a způsobí fragmentaci zemědělských pozemků, zásah do lokality zahrádek by měl být minimalizován na nezbytný rozsah.

Plochy silniční dopravy – DS d42Navrhovaná silnice III. třídy vedená v trase dnes již existující místní komunikace určené pro obsluhu průmyslového areálu na jihovýchodě.Z hlediska dopravy je vliv negativní, přivádí těžkou dopravu do blízkosti obytné zástavby. V Modřické variantě připojuje průmyslové areály v JV části nevhodně. Obsluha je vedena z přeložky II/152 severně k dnešní trase, která má být zklidněná na místní komunikaci a okolo obytné zóny přes kruhový objezd ji teprve odvádí na přeložku II/152.Navrženo je prodloužení již existující místní komunikace přes řeku Bobravu až k Popovicím, což by mohlo negativně ovlivnit biokoridor. Vlivy na biokoridor jsou mírně negativní. V místě přechodu přes biokoridor řeky jenutné zajistit takové křížení, jež nebude mít za následek jeho přerušení. Je nezbytné při realizaci náplně plochy neumisťovat pilíře do průtočného profilu a ponechat bermu v podmostí.Realizace silnice bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. a II. třídy ochrany (OP; 0,1 ha). Vliv na půdu bude mírný negativní trvalý vzhledem k rozloze záboru a jeho lokalizaci, akceptovatelný.Závěr: Za výše uvedených podmínek je plocha realizovatelná, v Modřické variantě je silnice, resp. její napojení na přeložku II/152 nevhodně řešeno.

Plochy silniční dopravy – DS d15Navržená obslužná komunikace v satelitním sídlišti Bobrava. Zajistí příjezd těžkých vozidel do areálu CTP od jihu ze silnice R52. Vliv z hlediska dopravy je pozitivní.Přechází tok Bobravy, což je nutné vyřešit tak, aby nebyl přerušen její biokoridor. Oproti stávající lávce přemostění silnicí může znamenat vznik potenciálně významnější bariéry, tuto okolnost lze řešit dostatečně kapacitním přemostěním (opět zachování průtočného profilu s bermami v podmostí). Vlivy na biokoridor jsou mírně negativní.V jižní části silnice hraničí s obytnou zónou a navrhovanou plochou rekreace (autokemp), čímž budou tyto lokality negativně ovlivňovány dopravou a jejímy dopady, zejména hlukem a emisemi z dopravy.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I. třídy ochrany (OP, I. (2.01.00, 2.56.00) 0,42 ha, v zastavěném území 0,32 ha, v nezastavěném území 0,10 ha). Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, avšak přijatelné.Závěr: Plocha má dopravní význam, vlivy na půdu jsou negativní trvalý, avšak akceptovatelné. Míně negativní vlivy na biokoridor jsou akceptovatelné za výše uvedené podmínky.

SEA ÚP Modřice 95

Plochy silniční dopravy – DS d16Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, který má za úkol odvést automobily ze silnic III. třídy vedoucí centrem města. Zajistí bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti, aby těžká vozidla zhoršovala dopravní situaci v intravilánu města. Plocha zajistí také vhodný příjezd autobusů k terminálu veřejné dopravy. Z hlediska dopravy je realizace tohoto koridoru významně pozitivní. Tato část obchvatu se napojuje na ulici Nádražní v intravilánu a prochází tedy obytnou zónou při trati železnice. Po zprovoznění obchvatu bude nutné zajistit taková dopravně-technická opatření, která zamezí možnosti vjezdu těžké dopravy do intravilánu města. Vlivy na obytnou zónu kolem ulice Nádražní budou negativní dlouhodobé z hlediska hluku, ovzduší a dopravy, obecně se mimo těchto lokálních vlivů předpokládá snížení intenzit dopravy v intravilánu města.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, TTP, I. (2.01.00), II. (2.01.10) = 0,24 ha, v nezastavěném území 0,11 ha). Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně, přičemž tento koridor nespadá do definovaných výjimek, tudíž o vynětí ze ZPF je nutno rozhodnout na základě zvážení dalších pozitivních přínosůseverovýchodního obchvatu pro město Modřice. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Vlivy na dopravu, hluk a ovzduší jsou pozitivní. Za výše uvedených podmínek je plocha realizovatelná. Vlivy na půdu jsou negativní, ale dopravní přínos pro obec je významný, vynětí ze ZPF lze považovat za akceptovatelné.

Plochy silniční dopravy – DS d20Plocha je navržena pro obsluhu areálů OK o5 a o6, vč. toho, že bude zřejmě sloužit jako venkovní plošně rozsáhlé parkoviště. Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I. třídy ochrany OP, I. (2.56.00), 3,00 ha, v nezastavěném území 3,00 ha). Vlivy na půdu jsou významné negativnítrvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Vhodné by bylo řešit plochy pro parkování realizací podzemní garáží nebo stání na objektu.Realizace plochy bude znamenat vznik relativně rozsáhlých zpevněných ploch, je nutné důsledně řešit nakládání s dešťovými vodami v lokalitě.Vlivy z hlediska ovzduší a hluku jsou popsány u hodnocených ploch OKo5 a OK o6.Závěr: Plocha je realizovatelná pouze s plochami Ok o5 a OK o6.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků I. třídy ochrany ze ZPF. Vhodné by bylo řešit plochy pro parkování realizací podzemní garáží nebo stání na objektu.

96

Plochy silniční dopravy – DS d21 – silnice III/15284Navrhovaná komunikace bude zařazena do III. třídy, ale vzhledem k uspořádání nadřazené silniční sítě lze očekávat, že bude zajišťovat kompletní obsluhu logistického parku CTP a tedy sloužit pro provoz zejména těžkých vozidel. Přitom napojení na nadřazenou síť je možné pouze přes uvažovanou MUK Moravany na navržené trase R52 anebo od MUK Chrlice po silnici II/152 vedoucí v těsné blízkosti obytné části obce. Silnice dále výrazně přispěje ke zhoršení podmínek v navrhované ploše pro individuální bydlení (BI b4 a b5) a jako souběžná komunikace zvýší bariérový efekt navrhované trasy JZT. Na druhou stranu komunikace odvede dopravu ze stávající obytné zóny a z průjezdu navrhovanými lokalitami pro bydlení v lokalitě Zahrádky. Vliv této komunikace z hlediska dopravy je v této variantě z výše uvedených důvodů negativní.Navrhovaná silnice III/15284 bude znamenat negativní ovlivnění nezastavěného území a rekreačního území Pod Kaštany v západní části Modřic z hlediska ovzduší a hluku v synergii s navrhovaným koridorem R 52.Z hlediska přírody a krajiny je vliv pozitivní i negativní. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, vinice, zahrada, sad, II. (2.02.10, 2.08.10) = 0,98 ha, IV. (2.08.50) = 0,26 ha, v zastavěném území 0,34 ha, v nezastavěném území 0,90 ha.). Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně, přičemž tento koridor nespadá do definovaných výjimek. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Plocha odvede dopravu z intravilánu města, ale vyžaduje zábory kvalitní půdy, fragmentuje nezastavěné souvislé plochy ZPF západně a jižně od lokality Zahrádky. S ohledem na výše uvedené lze doporučit řešení této komunikace způsobem navrhovaným ve variantě Želešické za podmínky realizace zklidňujících opatření k zamezení vjezdu těžké dopravy do lokality Zahrádky. Její příjezd do průmyslových areálů na SZ území řešit přes území města Brna (ulice Moravanská).

Plochy silniční dopravy – DS d22Navrhovaná komunikace bude zařazena do III. třídy, ale vzhledem k uspořádání nadřazené silniční sítě lze očekávat, že bude zajišťovat kompletní obsluhu logistického parku CTP a tedy sloužit pro provoz zejména těžkých vozidel. Přitom napojení na nadřazenou síť je možné pouze přes uvažovanou MUK Moravany na navržené trase R52 anebo od MUK Chrlice po silnici II/152 vedoucí v těsné blízkosti obytné části obce. Silnice dále zvýší bariérový efekt navrhované trasy JZT. Z hlediska dopravy je vliv významný negativní dlouhodobý.Navrhovaný koridor silnice III/15284 prochází jihozápadní částí zahrad v lokalitě Zahrádky, kde však ve spojení s křížením navrhované přeložky

SEA ÚP Modřice 97

II/152 DS d11 a DS d12 významně fragmentuje toto území. Z hlediska krajiny je vliv negativní dlouhodobý.Realizace plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků II. třídy ochrany ze ZPF (OP, zahrada, sad, II. (2.02.10) = 0,20 ha, v zastavěném území 0,09 ha, v nezastavěném území 0,11 ha). Jedná se o jedny z nejkvalitnějších půd.Vliv na půdu je negativní trvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Plocha navazuje na DS d21. S ohledem na výše uvedené lze doporučit řešení této komunikace navrhované ve variantě Želešické za podmínky realizace zklidňujících opatření k zamezení vjezdu těžké dopravy do lokality Zahrádky. Její příjezd do průmyslových areálů na SZ území řešit přes území města Brna (ulice Moravanská).

Plochy silniční dopravy – DS d23Komunikace bude sloužit zejména pro místní dopravní obsluhu vč. nově navrhovaných ploch bydlení. Není žádoucí, aby sloužila vozidlům přes území Modřic tranzitujících, protože by docházelo k významným negativním vlivům na obytnou zástavbu v oblasti Zahrádek z hlediska hluku a emisí do ovzduší z dopravy. Dopravně-technické řešení komunikace je nutné tomuto faktu přizpůsobit.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, zahrada, sad, II. (2.02.10) = 0,03 ha, IV. (2.08.50) = 0,06, v zastavěném území 0,02 ha, v nezastavěném území 0,07 ha). Dle metodického pokynu MŽP pro odnímání pozemků ze ZPF je možné půdy vysoké kvality odnímat jen výjimečně, přičemž tento koridor nespadá do definovaných výjimek, tudíž o vynětí ze ZPF je nutno rozhodnout na základě zvážení dalších pozitivních přínosů pro město Modřice. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Vlivy této plochy z hlediska zdraví obyvatel i dopravy jsou významné negativní, na půdu negativní. V návaznosti na doporučení realizace silnice III/15284 nebude tato spojka realizována.

Přípojky a křizovatkyDoplnění křižovatky I/52 a II/152 - plochy silniční dopravy – DS d7 Plocha doplňuje křižovatku silnic I/52a II/152 na čtyřlístek. Přispěje k bezpečnějšímu a plynulejšímu křížení těchto dvou komunikací oproti současnému stavu. Úzce souvisí s plochou DS d8. Z hlediska dopravy bude mít realizace plochy vliv pozitivní dlouhodobý.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy nejvyšší kvality (OP, zahrada, sad, I. (2.02.00, 2.56.00), 0,99 ha, v nezastavěném území). Vlivy na půdu budou trvalé negativní.

98

Závěr: Plocha má značný dopravní význam, ale bude vyžadovat zábory nejkvalitnějších půd, které je v případě realizace této varianty akceptovatelné.

Nulová

R 52V této variantě by současná silnice I/52 vedoucí skrze město Modřice byla přebudována na R 52, čímž by došlo k výraznému nárůstu intenzit na této komunikaci. Lze také předpokládat, že dojde ke zvýšení intenzit dopravy na obslužných komunikacích v centrální části Modřic a ke zhoršení možnosti dopravní obsluhy přilehlého území v okolí R52 včetně průmyslových areálů.Přebudováním současné I/52 na R 52 dojde ke zrušení tramvajové trati uprostřed současné stopy I/52. Na druhou stranu vzniklým prodloužení m navrhované tramvajové trati od Přízřenic, od terminálu IDS dále jižním směrem by bylo obslouženo rozsáhlejšího území.Propojení D1 a D2 zůstane konzervováno ve stávající podobě (tj. přes dopravně přetížené MÚK v km 194 a km 196 D1 na území města Brna).Zvýšením intenzit dopravy dojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší i ke zvýšení hlukové zátěže v bezprostřední blízkosti R 52 a v centrální části Modřic, která představuje největší koncentraci obytných ploch ve městě.Nebude docházet k významné fragmentaci krajiny budováním nových liniových staveb v doposud nezastavěném území. Zvýšením dopravy v centrální části Modřic může dojít ke zvýšení otřesů a vibrací a tím k možnému narušení statiky objektů kulturních památek.Závěr: Z pohledu fragmentace krajiny je tato varianta ze všech tří výrazně nejpříznivější, avšak všechny ostatní dopady dopravy jsou zřetelně negativní, zejména s ohledem na značný nárůst intenzit v ose dnešní I/52, která bude přebudována na R52, což jednak sníží možnost dopravní obsluhy přilehlých areálů a jednak zhorší podmínky pro bydlení, zejména v oblasti ulic Brněnská a Tyršova. Výstavba R52 si vyžádá zrušení tramvaje ve středním dělícím pásu dnešní I/52. Z hlediska dopravní účinnosti je tato varianta jednoznačně nejhorší, neboť konzervuje stávající stav, kdy veškerá doprava ve směru D1 - D2 je vedena po stávajcí D1 až ke křižovatce v km196 a odtud přímo po D2. V úseku mezi R52 a D2 přebírá funkci jižní části tangenty přebudovaná silnice II/152, na které tak naroste intenzita až na 40 tisíc vozidel.Z hlediska přírody a krajiny je celkově tato varianta nejpříznivější z důvodu, že v zásadě negeneruje velké dopravní stavby do nezastavěné krajiny.

Plochy silniční dopravy – DS d4Plocha je součástí přeložky stávající komunikace II/152 směrem do Želešic, navazující na jižní obchvat této obce. Pozitivem je navržená cyklostezka.Křížení s III/15284 významně fragmentuje jižní okraj zahrádkářské osady

SEA ÚP Modřice 99

Zahrádky. V jižní části přetíná biokoridor. Vlivy na přírodu a krajinu budou negativní dlouhodobé. Interakce v jihozápadní části lokality Zahrádky s prostorem zahrad je výhodnější v Želešické variantě, poněvadž mimo jiné křížení s přeložkou II/152 je navrhováno až na jižní hranici zahrad. Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I. a II. třídy ochrany (OP, zahrada, sad; 1,44 ha). Vlivy na půdu budou významné negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Výhodnější je návrh tohoto koridoru v Želešické variantě.

Plochy silniční dopravy – DS d5Plocha navazuje bezprostředně na DSd 4. Střední část obchvatu Modřic. Pozitivem je oddělení tranzitní dopravy od těsné blízkosti obce, nevýhodou vznik dalšího liniového prvku. Neboť však původní trasa bude funkčně včleněna do vlastního města jako zklidněná komunikace, zůstane návrhová plocha vlastně jako jediná obtížně průchodná bariéra v tomto sektoru města. Přeložkou II/152 dojde ke zklidnění dopravy v J a JV stávajícího zastavěného území Modřic a tím ke snížení vlivů na obyvatelstvo (hluková zátěž a emise z dopravy). Přeložka II/152 zajistí zlepšení hlukové zátěže v jižní části obytného území Modřic. Z hlediska dopravy a zdraví obyvatel budou vlivy pozitivní dlouhodobé.Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I. a II. třídy ochrany(OP, zahrada, sad, I. (2.01.00, 2.56.00), II. (2.01.10) = 2,88 ha, v zastavěném území 0,06 ha, v nezastavěném území 2,82 ha). Dle metodického pokynu MŽP k vyjímání půdy ze ZPF se nedoporučuje vyjímat pozemky na takto kvalitních půdách, ale vzhledem k dopravnímu významu lze zábor považovat za akceptovatelný. Vlivy na půdu jsou negativní trvalý, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách, avšak akceptovatelný.V důsledku realizace přeložky II/152 v JV sektoru Modřic dojde ke zvýšení fragmentace krajiny. Vlivy na krajinu jsou negativní.Závěr: Plocha má značný dopravní význam, ale její realizace bude vyžadovat zábory nejkvalitnějších půd, vzhledem k významu pro město je zábor akceptovatelný. Zásah do lokality zahrádek by měl být minimalizován na nezbytný rozsah.

Plochy silniční dopravy – DS d16Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, který má za úkol odvést automobily ze silnic III. třídy vedoucí centrem města. Zajistí bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti, aby těžká vozidla zhoršovala dopravní situaci v intravilánu města. Plocha zajistí také vhodný příjezd autobusů k terminálu veřejné dopravy. Vlivy z hlediska dopravy jsou významné pozitivní dlouhodobé.Navrhovaná silnice III/15279 je v této variantě nevhodně směrově vedená z hlediska křížení EVL Modřické rameno (šikmější křížení, blízkost plochy s

100

mokřady vzhledem k navrhované poloze jižněji oproti variantám M a Ž).Vlivy na přírodu jsou významně negativní. Realizace náplně této plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF I. a II. třídy ochrany (OP, TTP, I. (2.01.00), II. (2.01.10) = 0,24 ha, v nezastavěném území 0,24 ha.). Dle metodického pokynu MŽP k vyjímání půdy ze ZPF se nedoporučuje vyjímat pozemky na takto kvalitních půdách, ale vzhledem k významu komunikace pro město lze zábor považovat za akceptovatelný. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách, avšak akceptovatelné.

Závěr: Vedení severovýchodního obchvatu v této variantě je nejnevýhodněji směrově vedená z hlediska křížení s EVL Modřické rameno. SEA posuzovatel doporučuje směrové vedení severovýchodního obchvatu navrženého ve variantě Želešické.

Plochy silniční dopravy – DS d20Plocha je navržena pro obsluhu areálů OK o5 a o6, vč. toho, že bude zřejmě sloužit jako venkovní plošně rozsáhlé parkoviště. Realizace náplně plochy bude vyžadovat zábory půdy I. třídy ochrany OP, I. (2.56.00), 3,00 ha, v nezastavěném území 3,00 ha. Vlivy na půdu jsou významné negativnítrvalé, vzhledem k rozsahu záboru kvalitních půd. Dle metodického pokynu MŽP k vyjímání půdy ze ZPF se nedoporučuje vyjímat pozemky na takto kvalitních půdách. Realizace plochy bude znamenat vznik relativně rozsáhlých zpevněných ploch, je nutné důsledně řešit nakládání s dešťovými vodami v lokalitě. Vlivy z hlediska ovzduší a hluku jsou popsány u hodnocených ploch OKo5 a OK o6. V současně platném ÚP včetně změn je tato plocha vymezena jako plocha technické infrastruktury.Závěr: Plocha je realizovatelná pouze s plochami Ok o5 a OK o6.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků I. třídy ochrany ze ZPF. Vhodné by bylo řešit plochy pro parkování realizací podzemní garáží nebo stání na objektu.

Plochy silniční dopravy – DS d24Navazuje na plochu DS d 16. Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, který má za úkol odvést automobily ze silnic III. třídy vedoucí centrem města. Zajistí bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti, aby těžká vozidla zhoršovala dopravní situaci v intravilánu města. Dojde tím ke snížení zátěže z dopravy v obytné zóně města, zejména snížení hlukové zátěže a mírnému zlepšení kvality ovzduší. Z hlediska dopravy a zdraví obyvatel je vliv pozitivní. Plocha zajistí také vhodný příjezd autobusů k terminálu veřejné dopravy.Realizace náplně plochy si vyžádá vyjmutí pozemků ze ZPF I. a II. třídy ochrany (OP, zahrada,TTP, I. (2.56.00) , II. (2.01.10) = 0,23 ha, v zastavěném území 0,07 ha, v nezastavěném území 0,16 ha). Dle metodického pokynu

SEA ÚP Modřice 101

MŽP k vyjímání půdy ze ZPF se nedoporučuje vyjímat pozemky na takto kvalitních půdách, vzhledem k významu komunikace pro město lze zábor považovat za akceptovatelný. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé.Navrhovaná silnice III/15279 je v této variantě nevhodně směrově vedená z hlediska křížení EVL Modřické rameno (šikmější křížení, blízkost plochy s mokřady vzhledem k navrhované poloze jižněji oproti variantám M a Ž). Vlivy na přírodu jsou významně negativní.Závěr: Vedení severovýchodního obchvatu v této variantě je nejnevýhodněji směrově vedená z hlediska křížení s EVL Modřické rameno. SEA posuzovatel doporučuje směrové vedení severovýchodního obchvatu navrženého ve variantě Želešické.

Plochy silniční dopravy – DS d25Navazuje na plochu DS d 24. Plocha je součástí severovýchodního obchvatu města, který má za úkol odvést automobily ze silnic III. třídy vedoucí centrem města. Zajistí bezkolizní obsluhu průmyslových areálů na severu města, bez nutnosti, aby těžká vozidla zhoršovala dopravní situaci v intravilánu města. Dojde tím ke snížení zátěže z dopravy v obytné zóně města, zejména snížení hlukové zátěže a mírnému zlepšení kvality ovzduší. Z hlediska dopravy a zdraví obyvatel je vliv pozitivní. Plocha zajistí také vhodný příjezd autobusů k terminálu veřejné dopravy. Realizace náplně plochy si vyžádá vyjmutí pozemků ze ZPF I. třídy ochrany (OP, zahrada, TTP, I. (2.56.00) = 0,82 ha, v nezastavěném území). Dle metodického pokynu MŽP k vyjímání půdy ze ZPF se nedoporučuje vyjímat pozemky na takto kvalitních půdách. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé. Vzhledem k významu komunikace pro město lze zábor považovat za akceptovatelný.Navrhovaná silnice III/15279 je v této variantě nevhodně směrově vedená z hlediska křížení EVL Modřické rameno (šikmější křížení, blízkost plochy s mokřady vzhledem k navrhované poloze jižněji oproti variantám M a Ž).Vlivy na přírodu jsou významně negativní.Závěr: Vlivy na půdu jsou negativní. Vzhledem k významu komunikace pro město lze zábor považovat za akceptovatelný. Oproti oběma aktivním variantám však méně výhodně zasahuje do prostoru EVL Modřické rameno (šikmé křížení, relativně vyšší podíl výhledově zasaženého doprovodného porostu) a vytváří menší prostor pro realizaci biocentra v severovýchodní části území.

Plochy silniční dopravy – DS d26Navrhovaná komunikace vede v současné stopě komunikace vedoucí k lokalitě Na Kopci, bude sloužit zejména pro napojení R 52 na III/15284 a tím místní dopravní obsluhu včetně nově navrhovaných ploch výroby. Není žádoucí, aby sloužila vozidlům přes území Modřic tranzitujících a umožnila vjezd těžkých vozidel do obytné části města. Odvede tak dopravu od navrhovaných ploch bydlení v lokalitě Zahrádky, což bude z hlediska hlukové zátěže a kvality ovzduší vliv pozitivní. Realizace

102

náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF II. třídy ochrany (OP, sad, II. (2.56.00) = 0,12 ha, v zastavěném území 0,01 ha, v nezastavěném území 0,11 ha). Dle metodického pokynu MŽP k vyjímání půdy ze ZPF se nedoporučuje vyjímat pozemky na takto kvalitních půdách, proto je nutné rozhodnout o vyjmutí těchto pozemků ze ZPF na základě převážení pozitivích efektů pro město Modřice. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: S ohledem na výše uvedené lze doporučit řešení této komunikace navrhované ve variantě Želešické za podmínky realizace zklidňujících opatření k zamezení vjezdu těžké dopravy do lokality Zahrádky. Její příjezd do průmyslových areálů na SZ území řešit přes území města Brna (ulice Moravanská).

Plochy silniční dopravy – DS d27 – silnice III/15284Navrhovaná komunikace bude zařazena do III. třídy, ale vzhledem k uspořádání nadřazené silniční sítě lze očekávat, že bude zajišťovat kompletní obsluhu logistického parku CTP a tedy sloužit pro provoz zejména těžkých vozidel. Vliv této komunikace z hlediska dopravy je v této variantě z výše uvedených důvodů negativní.Komunikace odvede dopravu od obytné zóny u R 52 Silnice III/15284 zajistí obsluhu průmyslových areálů na SZ Modřic bez průchodu navrhovanými plochami bydlení. Z hlediska zdraví obyvatel je vliv pozitivní.Silnice III/15284 představuje zásah do komplexu zahrad (lokalita Zahrádky) v západní části území Modřic, což znamená z hlediska přírody a krajiny vliv negativní.Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF II. třídy ochrany (OP, vinice, zahrada, sad, II. (2.02.10, 2.08.10) = 1,03 ha, IV. (2.08.50) = 0,22 ha, v zastavěném území 0,15 ha, v nezastavěném území 1,10 ha). Dle metodického pokynu MŽP k vyjímání půdy ze ZPF se nedoporučuje vyjímat pozemky na takto kvalitních půdách, proto je nutné rozhodnout o vyjmutí těchto pozemků ze ZPF na základě převážení pozitivích efektů pro město Modřice. Vlivy na půdu jsou významné negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: S ohledem na výše uvedené lze doporučit řešení této komunikace navrhované ve variantě Želešické za podmínky realizace zklidňujících opatření k zamezení vjezdu těžké dopravy do lokality Zahrádky. Její příjezd do průmyslových areálů na SZ území řešit přes území města Brna (ulice Moravanská).

Křižovatky, spojkyPlochy silniční dopravy – DS d6Plocha je součástí přeložky II/152, je dopravně významná. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF II. třídy ochrany (OP, TTP,

SEA ÚP Modřice 103

I. (2.01.00), II. (2.01.10) = 0,26 ha, v nezastavěném území 0,26 ha.). Jedná se o jedny z nejkvalitnějších půd. Vlivy na půdu jsou negativní trvalé, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.

Závěr: Plocha má značný dopravní význam, ale bude vyžadovat zábory nejkvalitnějších půd, které lze považovat vzhledem k rozsahu a dopravnímu významu, za akceptovatelné.

Plochy silniční dopravy – DS d7Plocha je součástí přeložky II/152. Realizace náplně plochy bude vyžadovat vyjmutí pozemků ze ZPF nejvyšší třídy ochrany (OP, sad, I. (2.02.00), 0,35 ha, v nezastavěném území). Vlivy na půdu jsou negativní, vzhledem k výskytu kvalitních půd v území a nutnosti realizace veškerých rozvojových aktivit na kvalitních půdách.Závěr: Plocha má značný dopravní význam, ale bude vyžadovat zábory nejkvalitnějších půd, které lze považovat vzhledem k rozsahu a dopravnímu významu, za akceptovatelné.

104

A.6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

V této kapitole jsou popsány vlivy jednotlivých variant konceptu ÚP Modřice na klíčová témata životního prostředí. Jedná se o souhrn vlivů jednotlivých navrhovaných ploch s tím, že cílem je kromě postihnutí kumulativních vlivů navrhovaných ploch na jednotlivé složky životního prostředí a další, tzv. klíčová témata vystihnout rozdíly mezi jednotlivými variantami. Z hlediska vlivů na životní prostředí je klíčový návrh ploch dopravní infrastruktury, zjm. vedení koridoru R52 a jihozápadní tangenty, a silnic III/15279 a III/15284. Vliv ostatních ploch je víceméně ve všech variantách obdobný.

Zdraví

Z hlediska zdraví obyvatel příznivé jsou zejména návrhy ploch pro rekreaci a tělovýchovu a sport, které rozšiřují spektrum možností provozování volnočasových aktivit, z hlediska zdraví podpůrných. Negativní vlivy na zdraví obyvatel bude představovat zejména doprava. Navrhované plochy průmyslu a výroby mohou též představovat zátěže, které se budou negativně projevovat na zdraví obyvatel, avšak takové využití s ohledem na navržené regulativy se nepředpokládá. Vlivy na zdraví obyvatel se budou lišit v jednotlivých variantách – viz dále.

Varianta Želešická

Realizace Želešické varianty bude pro území města Modřice znamenat snížení dopadů nebo zachování stejné úrovně zatížení dopravou a tím i jejích vlivů na obyvatelstvo. Oproti ostatním dvěma variantám nebude přivedena doprava do blízkosti obytného území a těžká nákladní doprava z areálu CTP nebude vedena přes město.Navíc bude zachován přístup obyvatel do volné krajiny s prvky přírodního charakteru a rekreačního zázemí v západní části Modřic.

Z hlediska vlivů na zdraví bude vedení silnice III/15284 skrze uvažované rozvojové plochy pro bydlení BI b4, b6 (v lokalitě Zahrádky) mírně problematické, protože bude vyvolávat zvýšení hlukové zátěže a zhoršeníkvality ovzduší na tyto lokality.Absencí přeložky II/152 nedojde k výraznému snížení vlivů z dopravy, zejména hlukové zátěže v oblasti obytné zóny v JV části území Modřic, přičemž částečné snížení lze předpokládat přesunem dopravy z II/152 na navrhovanou jihozápadní tangentu.

SEA ÚP Modřice 105

Varianta Modřická

Realizací Modřické varianty by došlo pouze k nepatrnému zlepšení vlivů na obyvatelstvo v důsledku mírného snížení intenzit dopravy, zejména v centrální a severní části intravilánu města Modřice. Vedením koridoru R 52 v západní části katastrálního území Modřic by došlo k významnémuzhoršení kvality ovzduší a zvýšení hlukové zátěže v rekreačním zázemí města, západně od současného zastavěného území Modřic a v obytné zóně na Bobravě.Významný negativní vliv by mělo vedení koridoru R52 na navrhované plochy bydlení BI b 4 a b5, čímž by došlo k jejich znehodnocení. Tyto plochy představují jedny z mála lokalit v Modřicích vhodných pro rozvoj bydlení.Navrhovaná silnice III/15284 bude znamenat negativní ovlivnění rekreačního území Pod Kaštany v synergii s R 52.

Varianta nulová

Realizace nulové varianty by znamenala zejména s ohledem na značný nárůst intenzit v ose dnešní I/52, která bude přebudována na R52, snížení možnosti dopravní obsluhy přilehlých areálů a zhoršení podmínek pro bydlení, zejména v oblasti ulic Brněnská a Tyršova. Dojde tak k výraznémuzvýšení hlukové zátěže a zhoršení kvality ovzduší v bezprostřední blízkosti R 52 a v centrální části Modřic, která představuje největší koncentraci obytných ploch ve městě.Pozitivním rysem této varianty je, že nedojde ke znehodnocení lokalit pro bydlení v oblasti Zahrádky a rekreačního zázemí města v západní části území. Přeložka II/152 navíc zajistí zlepšení hlukové a emisní zátěže z dopravy v jižní části obytného území Modřic.

Doprava

Doprava je klíčovým prvkem územního plánu Modřic, kromě navrhovaných ploch dopravní infrastruktury budou navrhované plochy, resp. jejich náplň v různé míře ovlivňovat přepravní proudy. Nejvýznamnější z tohoto hlediska budou plochy výroby a skladování a obchodní a komerční plochy.

Varianta Želešická

Z hlediska dopravní účinnosti a zátěže životního prostředí dopravou je tato varianta pro město Modřice vhodným kompromisem mezi požadavky nadřazené dokumentace a přínosem pro město. Nadřazená síť je připojena s využitím MUK v blízkosti logistického areálu CTP, který tak bude moci být obsluhován přímo bez zbytečných závleků přes území města. Jedinou oblastí s existující či navrženou průmyslovou činností je severozápad katastru, přes který vede silnice III/15284 a která zároveň prochází navrhovanými plochami pro bydlení BI h4 a h5. Realizace Jihozápadní tangenty (JZTG) a R52 však umožní zmírnit intenzity na I/52 a tak mohou

106

být tyto areály obsluhovány přímo z této komunikace. Vhodným způsobem ze všech tří variant je řešena východní část severního obchvatu podél řeky Svratky – toto řešení by bylo vhodné převzít i do ostatních variant. Vzhledem k výstavbě JZTG se jako naprosto zbytečná stavba jeví návrhová plocha DS d10, jejíž dopravní účinnost je sporná vzhledem k tomu, že dubluje úsek mezi křižovatkami JZTG x III/15284 a JZTG x R52. Šetrnější vůči krajině by bylo tento liniový prvek úplně vypustit a silnici II/152 na území obce Želešice zaústit přímo do křižovatky JZTG x R52.

Varianta Modřická

Varianta Modřická neumožňuje v žádném případě zdravý a udržitelný rozvoj města Modřice. Navržený systém nadřazené silniční sítě uzavírá město do pasti liniových bariér a znemožňuje jeho jakýkoliv další rozvoj. Navíc tím dojde k dalšímu zhoršení zátěže dopravou bez jakéhokoliv přímého pozitivního efektu pro dostupnost města. Sjezdy z rychlostní komunikace budou realizovány mimo území města a Modřice zůstanou dostupné pouze závlekem přes silnice I/52, II/152 nebo navrhovanou III/15284. Uspokojivě je řešena pouze situace v severním sektoru města díky uvažovanému severovýchodnímu obchvatu, včetně dostupnosti návrhových ploch pro výrobu. Navržený model dostupnosti ostatních rozvojových lokalit, i těch již existujících, přinese výrazné zhoršení životních podmínek pro obyvatele města. Z hlediska nadřazeného systému má tato varianta sice o něco lepší dopravní účinnost na spojení D1 – D2 oproti Želešické, avšak v ostatních směrech ji lze považovat za rovnocennou, včetně zátěže na silnici I/52, která nejvíce nepříznivě ovlivňuje životní prostředí v Modřicích. Realizace této varianty navíc nezlepší výrazně dopravní dostupnost oblasti Želešic, Hajan a Ořechova.

Varianta nulová

Zejména s ohledem na značný nárůst intenzit v ose dnešní I/52, která bude přebudována na R52, je tato varianta pro město Modřice velmi nevýhodná, což jednak sníží možnost dopravní obsluhy přilehlých areálů a jednak zhorší podmínky pro bydlení, zejména v oblasti ulic Brněnská a Tyršova. Výstavba R52 si vyžádá zrušení tramvaje ve středním dělícím pásu dnešní I/52. Nevhodnou trasou je veden severovýchodní obchvat, který je však možné doporučit k přeprojektování podle návrhu pro Želešickou variantu. Nevhodně řešené je také zakončení čtyřpruhové II/152 malou okružní křižovatkou. Z hlediska dopravní účinnosti je tato varianta jednoznačně nejhorší, neboť konzervuje stávající stav, kdy veškerá doprava ve směru D1 -D2 je vedena po stávajcí D1 až ke křižovatce v km 196 a odtud přímo po D2. V úseku mezi R52 a D2 přebírá funkci jižní části tangenty přebudovaná silnice II/152, na které tak naroste intenzita až na 40 tisíc vozidel.

SEA ÚP Modřice 107

Ovzduší

Z hlediska vlivů na kvalitu ovzduší je klíčové řešení dopravy. U ostatních ploch nelze předpokládat významné vlivy na ovzduší s výjimkou ploch pro výrobu. Vlivy na ovzduší z hlediska dopravy v jednotlivých variantách jsou popsány níže.

Varianta Želešická

Při realizaci této varianty se provoz na silnici I/52 pravděpodobně sníží, prašnost způsobená TZL a PM10 z dopravy pravděpodobně mírně poklesne, razantní zlepšení však nelze očekávat. Ve většině katastru obce se denní koncentrace bude i nadále pohybovat v rozmezí 35 – 38 μg/m3. Současně lze předpokládat i snížený počet dnů překračujících denní limit. Zlepšení lze očekávat v poklesu koncentrace NO2 v bezprostřední blízkosti všech frekventovaných vozovek. Oxid dusičitý – NO2 – je polutant vykazující poměrně značnou chemickou reaktivitu, což bude na rozdíl od prašnosti znamenat jeho rychleji klesající koncentrační gradient v závislosti na vzdálenosti od osy komunikací. Pro jeho koncentrace v ovzduší jsou stanoveny hygienické limity. Kvalifikovaným odhadem lze říci, že roční koncentrace v bezprostřední blízkosti komunikace I/52 a dálnice D2 se budou i nadále pohybovat v rozmezí 35 - 37 μg/m3. Větší část obytné zóny bude exponována koncentracemi do 30 μg/m3. Navýšení lze očekávat v okolí JZ tangenty, kde mohou hodnoty dosáhnout 35 – 37 μg/m3.Benzen, jehož zdravotní riziko z pohledu vzniku zhoubných novotvarů je značně vysoké, je produkován v prvé řadě spalovacími motory automobilů. Pro jeho koncentrace v ovzduší jsou stanoveny hygienické limity. S rychle rostoucím trendem vybavení vozidel katalyzátory výfukových plynů, je možné předpokládat, že i s narůstajícím počtem vozidel na páteřních komunikacích I/52, budoucí R 52 a D2 nebude růst koncentrace benzenu v ovzduší tak výrazný jako v případě polétavého prachu a oxidu dusičitého. Při realizaci Želešické varianty lze očekávat mírný pokles koncentrace benzenu řádově v desetinách μg/m3.Benzo(a)pyren je významný kancerogen, jeho zdrojem v ovzduší jsou podle současných poznatků převážně zvláště velké a velké zdroje emisí (REZZO 1 a 2), vliv dopravy je minoritní. Pro jeho koncentrace v ovzduší jsou stanoveny hygienické limity. Je vysoce pravděpodobné, že Želešická varianta řešení dopravy ovlivní koncentraci BaP v ovzduší pozitivně jen nepatrným snížením.

Varianta Modřická

Vzhledem ke skutečnosti, že toto řešení neuvažuje přímé napojení města na R 52 bude docházet ke zvýšení frekvence dopravy současných vozovek II. a III. třídy v intravilánu obce. Provoz na I/52 se nebude zvyšovat, pravděpodobně poklesne, ovšem za cenu silného zatížení západní části

108

města sloužící dnes k rekreaci. Zde naopak dojde k výraznému zvýšení NO2, PM10; koncentrace benzenu a benzo(a)pyrenu nebude pravděpodobně dotčena, s výjimkou okolí R52 se udrží koncentrace PM10 na současné úrovni.

Prašnost způsobená TZL a PM10 z dopravy pravděpodobně mírně vzroste, zejména v západní části katastru, a to na denní hodnoty 38 – 40 μg/m3. Ve většině katastru obce se denní koncentrace bude i nadále pohybovat v rozmezí 35 – 38 μg/m3. Současně lze předpokládat i zvýšení počtu dnů překračujících denní limit.Oxid dusičitý – NO2 – je polutant vykazující poměrně značnou chemickou reaktivitu, což bude na rozdíl od prašnosti znamenat jeho rychleji klesající koncentrační gradient v závislosti na vzdálenosti od osy komunikací. Pro jeho koncentrace v ovzduší jsou stanoveny hygienické limity. Kvalifikovaným odhadem lze říci, že roční koncentrace v bezprostřední blízkosti komunikace I/52 a dálnice D2 se budou i nadále pohybovat v rozmezí 35 - 37 μg/m3, zatímco v bezprostředním okolí trasy R52, kde koncentrace NO2 jsou dosud nízké, lze očekávat hodnoty odpovídající okolí dálnice. Větší část obytné zóny bude exponována koncentracemi do 30 μg/m3, změna dopravní situace zde nebude mít výrazný vliv. Navýšení lze očekávat v okolí JZ tangenty, kde mohou hodnoty dosáhnout 35 – 37 μg/m3.Benzen, jehož zdravotní riziko z pohledu vzniku zhoubných novotvarů je značně vysoké, je produkován v prvé řadě spalovacími motory automobilů. Pro jeho koncentrace v ovzduší jsou stanoveny hygienické limity. S rychle rostoucím trendem vybavení vozidel katalyzátory výfukových plynů, je možné předpokládat, že i s narůstajícím počtem vozidel na páteřních komunikacích I/52, budoucí R 52 a D2 nebude růst koncentrace benzenu v ovzduší tak výrazný jako v případě polétavého prachu a oxidu dusičitého. Při realizaci Modřické varianty lze očekávat mírné zvýšení koncentrace benzenu řádově nejvýše v desetinách μg/m3.

Varianta nulová

Realizace nulové varianty by znamenala zejména s ohledem na značný nárůst intenzit v ose dnešní I/52, která bude přebudována na R52, zhoršení ovzduší v obytné části města. Lze předpokládat, že stav ovzduší, hodnocený čtyřmi základními polutanty vázanými na silniční dopravu, se bude zhoršovat až na odhadnutelnou hranici k cca 50% nad současný stav ovzduší. Tato situace je již nepřijatelná, je v příkrém rozporu se směrnicemi EU i s domácími platnými limity imisí. Koncentraci jmenovaných polutantů lze jen krajně obtížně řešit technickými opatřeními rázu např. výsadby zelených pásů podél komunikací, případně jinými technickými prostředky.Můžeme tedy předpokládat, že situace v tzv. nulové variantě řešení dopravy dosáhne až následujícího stavu:

SEA ÚP Modřice 109

Roční koncentrace PM10 se může pohybovat od 50 do 60 μg/m3, počet dnů, kdy denní koncentrace PM10 přesáhne povolený limit nepochybně rovněž naroste. Přesný odhad nelze provést, nicméně zhoršení stavu ovzduší bude nesporné. Důvodně lze předpokládat, že i rozsah území zasaženého nadměrnou prašností bude větší než současný stav. Bude se tedy týkat celého intravilánu obce.

Oxid dusičitý – NO2 – je polutant vykazující poměrně značnou chemickou reaktivitu, což bude na rozdíl od prašnosti znamenat jeho rychleji klesající koncentrační gradient v závislosti na vzdálenosti od osy komunikací. Kvalifikovaným odhadem lze říci, že roční koncentrace v bezprostřední blízkosti komunikace I/52, budoucí R52 a dálnice D2 mohou dosáhnout hodnot do 50 μg/m3, nejbližší obytná zástavba bude rovněž zasažena zvýšenými koncentracemi NO2, část katastru vzdálenější od jmenovaných komunikací bude pravděpodobně zatížena minimálním navýšením koncentrace NO2. Maximální hodinové koncentrace NO2 v bezprostřední blízkosti exponovaných komunikací budou dosahovat výrazně vyšších hodnot než za současného stavu (viz model), z čehož mohou vyplývat výrazně zvýšená zdravotní rizika pro rezidenty v této části obce.Benzen, jehož zdravotní riziko z pohledu vzniku zhoubných novotvarů je značně vysoké, je produkován v prvé řadě spalovacími motory automobilů. S rychle rostoucím trendem vybavení vozidel katalyzátory výfukových plynů, je možné předpokládat, že i s narůstajícím počtem vozidel na páteřních komunikacích I/52, budoucí R 52 a D2 nebude růst koncentrace benzenu v ovzduší tak výrazný jako v případě polétavého prachu a oxidu dusičitého. Přesto je nutno počítat s tím, že za předpokladu realizace nulové varianty dopravy dojde k nárůstu koncentrace benzenu nad současný stav a na širším obytném území Modřic až nad hodnoty současného limitu 5 μg/m3.Koncentrace BaP při realizaci nulové varianty nepochybně naroste a vzdálí se možnosti dosáhnout cílového limitního stavu 1 μg/m3. Jakýkoliv nárůst koncentrací BaP v ovzduší bude zdrojem zvýšených zdravotních rizik pro exponovanou populaci, v případě Modřic to znamená téměř všech jejich obyvatel.

PůdaVlivy na půdu se projevují u většiny navrhovaných ploch. Na území Modřic se jedná o mimořádně kvalitní půdy, tudíž realizace prakticky jakékoli nové návrhové plochy v nezastavěném území je předmětem vyjmutí ze ZPF. Z hlediska obecné ochrany půdy jsou zábory takto kvalitních půd problematické, nicméně vzhledem k tomu, že v Modřicích kvalitní půdy převládají, je nutné k záborům přistupovat v tomto kontextu, kdy není možnost přednostně navrhovat plochy na půdách nižší kvality. Nejvyšší zábory půdy představují komerční a výrobní plochy, plochy pro rekreaci a navrhované biocentrum NP n1.

110

Jednotlivé varianty se z hlediska potenciálních vlivů na půdu liší návrhem koridorů silniční dopravy.

Varianta Želešická

Varianta Želešická z hlediska půdy vykazuje výrazně menší zábor půdy ze ZPF na území Modřic než varianta Modřická a jen o cca 3 % vyšší než varianta nulová. Převážně se jedná o půdy I. a II. třídy ochrany.Realizací této varianty R 52 dojde k fragmentaci zemědělských pozemků v západní i východní části jihozápadní tangenty.

Varianta Modřická

Tato varianta představuje největší zábor půdy ze ZPF, jedná se především o půdy I. a II. třídy ochrany. Realizace koridoru R 52 v této variantě by výrazně narušila celistvost zemědělských pozemků v severozápadní i východní části území. V západní části navíc koridor prochází lokalitami sadů a zahrad.Generovaná přeložka silnice č.II/152 navíc významně zvyšuje fragmentaci zemědělské půdy ve východní části území Modřic.

Varianta nulová

Tato varianta, vzhledem k využití stopy současné I/52 vyžaduje nejmenší zábory půdy. Realizací přeložky silnice č. II/152 dojde k fragmentaci zemědělských pozemků ve východní části území.

Voda

Vlivy posuzovaného konceptu na vodu a vodní ekosystémy jsou nevýznamné. Významné je posílení retenční schopnosti území v severozápadní části Modřic a vznik nových vodních ploch. Realizací dopravní infrastruktury dojde k realizaci nových přemostění řeky Svratky i Měřického ramene, které se liší v jednotlivých variantách.

Varianta Želešická

Vlivy na vodu u této varianty se budou projevovat zejména mimo katastrální území Modřic. Realizace jihozápadní tangenty bude vyžadovat realizaci přemostění Svratky.

Varianta Modřická

Realizace této varianty bude znamenat další zhoršení retenčních podmínek krajiny v severozápadní části katastru Modřic. Již v současné době tato oblast vykazuje velmi nízkou retenční kapacitu a způsobuje zaplavování snížených částí území pod silnicí I/52. Realizace rychlostní silnice (zářez, násep) bude znamenat změnu odtokových poměrů území zejména v souvislosti s příchodem přívalových srážek.

SEA ÚP Modřice 111

Varianta nulová

V této variantě nevzniká potřeba nového křížení hlavních vodních toků komunikacemi vyšších tříd. Silnice č.III/15279 kříží EVL Modřické rameno v nejméně vhodném místě ze všech tří variant.

Příroda

Potenciální vlivy na přírodu představují především návrhy prvků ÚSES a lesní plocha, negativní vlivy na přírodu budou zapříčiněny zejména budováním dopravní infrastruktury v jednotlivých variantách – viz níže.

Varianta Želešická

Realizací této varianty nedojde k zásahu do komplexu sadů a xerofytních enkláv v severozápadní části území Modřic v lokalitě Na Kopci vedením koridoru pro R 52, zároveň nedojde ke křížení zahrádkářské osady v lokalitě Zahrádky. Dotčení lokality Zahrádky bude pouze plánovaným napojenímIII/15284 na II/152.

Varianta Modřická

Vedení koridoru R 52 představuje významný zásah do komplexu sadů včetně xerofytních enkláv východního svahu návrší Na Kopci. Dále by realizací této varianty došlo k ovlivnění biotopu zvláště chráněných druhů živočichů, eventuelně rostlin. Modřická varianta znamená především výraznou fragmentaci stanovišť, sadů a xerofytních enkláv. Vedení koridoru R 52 představuje přímý kontakt s lesním porostem, který je součástí ÚSES při severozápadním okraji katastru Modřic. Silnice III/15284 představuje další zásah do komplexu zahrad (lokalita Zahrádky) v západní části území Modřic. Pokračování obchvatu II/152 zasahuje jižní okraj zahrad v lokalitě Zahrádky, křížení se stopou silnice III/15284 jižně od ploch BI b4 a b5, Z od stávající MÚK R52 a II/152.

Varianta nulová

Vedením silnice R52 v současné stopě I/52 budou zachovány všechny strukturní prvky v krajině v SZ části katastru Modřic. Pouze navrhovaná silnice č.III/15279 představuje významný zásah do doprovodných porostů Modřického ramene (EVL).

Krajina

Potenciální vlivy na krajinu bude znamenat především budování dopravní infrastruktury viz níže. Pozitivními prvky z hlediska krajiny jsou návrhy biocenter a lesní plochy.

112

Varianta Želešická

V této variantě oproti variantě Modřické nedochází k významné fragmentaci krajiny rozsáhlou MÚK severozápadně od CTP, ani k významné fragmentaci krajiny a tím vzniku další bariéry vstupu do volné krajiny a oddělení rekreačního zázemí Modřic v severozápadní části katastru Modřice.

Nedojde ke kompletnímu sevření současného zastavěného území Modřic mezi významné a dopravně velmi zatížené komunikace. Silnice č.III/15279 je trasována nejvýhodněji vzhledem k poloze EVL Modřické rameno, čímž dochází k nižší míře fragmentace navrhovaného LBC v severovýchodní částiúzemí.

Varianta Modřická

Vedení koridoru R 52 způsobí oddělení přírodního zázemí severozápadní části města Modřice při přechodu města do příměstské krajiny, s postupnou gradací významnějšího podílu strukturních prvků krajiny.Realizace R 52 by znamenala významné terénní úpravy v severozápadní části katastru Modřic.Vedením koridoru R 52 dojde ke fragmentaci rovinatého území v jihovýchodní části k.ú. Modřice, významná je z hlediska fragmentace krajiny synergie s přeložkou II/152 (další koridor);Výše uvedená analogie platí pro silnici III/15284 v západní části Modřic.Rozsáhlá mimoúrovňová křižovatka západně od průmyslové zóny CTP představuje významný zásah do krajiny (zábor a fragmentace). Přeložka III/15279 znamená výraznější fragmentaci navrhovaného zalesnění včetně navrhovaného biocentra v severovýchodní části území města oproti stopě v Želešické variantě.

Varianta nulová

Realizací této varianty nebude docházet k významné fragmentaci krajiny, bude minimalizován vznik nových liniových staveb v doposud nezastavěném území, s výjimkou nové stopy silnice č. II/152. V jihozápadním sektoru směrem k Želešicím je redukován počet dopravních koridorů v území.Navrhovaná silnice III/15279 je nevhodně směrově vedená z hlediska křížení EVL Modřické rameno (šikmější křížení, blízkost plochy s mokřady vzhledem k navrhované poloze jižněji oproti variantám M a Ž).

Geologie a hydrogeologie

Vlivy navrhovaného konceptu ÚP Modřice na geologické a hydrogeologické podmínky jsou minimální.

SEA ÚP Modřice 113

Varianta Želešická

K vlivů realizace této varianty na geologické a hydrogeologické poměry na území města Modřice nedochází.

Varianta Modřická

Realizací této varianty nedojde k ovlivnění geologické stavby na územíměsta Modřice. V případě významných terénních úprav v severozápadní části území může dojít k ovlivnění hydrogeologických poměrů území, zejména ovlivnění proudění podzemní vody.

Varianta nulová

Realizací této varianty nedojde k ovlivnění geologické stavby ani významnému ovlivnění hydrogeologických poměrů předmětného území Modřic.

Hmotný majetek a kulturní památky

Kulturní památky budou ovlivněny realizací konceptu ÚP Modřice pouze nepřímo a to zejména prostřednictvím dopravy a jejích vlivů na kulturní památky. Hmotný majetek bude ovlivněn nepřímo prostřednictvím dopravy i přímo (průchod koridorů silniční dopravy přes průmyslovou zónu).

Varianta Želešická

Při realizaci této varianty se nepředpokládá vliv na kulturní památky. Realizací jihozápadní tangenty dojde k dotčení průmyslové zóny východně od silnice I/52. Dopad na centrální část obce je nepravděpodobný.

Varianta Modřická

Ačkoliv vedení R52 mimo intravilán obce zdánlivě sníží dopravní zatížení středu Modřic, skutečnost, že přímé napojení obce na síť komunikací R a D nebude realizováno, nýbrž bude zvýšena frekvence dopravy na komunikacích II. a III. třídy v centru obce, nutí předpokládat větší ohrožení stavebních kulturních památek v této části obce. Památky budou ohroženy zvýšeným množstvím motorových exhalátů, vibrací a otřesů z místní dopravy.Realizací jihozápadní tangenty a vedením R52 bude dotčen zejména hmotný majetek průmyslové zóny v jižní části katastru, centrální část obce pravděpodobně nebude výrazně dotčena.

Varianta nulová

Zvýšením dopravy v centrální části Modřic může dojít ke zvýšení otřesů a vibrací a tím k možnému narušení statiky objektů kulturních památek.

114

Nulová varianta dopravního řešení za současného stavu silniční sítě s možností navýšení frekvence dopravy bude mít dopad zejména na hmotný majetek v centrální části obce a zvláště pak v bezprostředním okolí páteřních komunikací. Vliv dopravy v oblasti průmyslové zóny po obou stranách I/52 a v okolí D2 může znamenat zvýšené riziko ohrožení hmotného majtku.

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí z hlediska širších vztahů

Realizace některých navrhovaných ploch bude mít přesah za hranice území katastru města Modřice, a to zejména v podobě dopravy vedoucí přes katastrální území jiných obcí. Jedná se zejména o plochy průmyslu a výroby v severní části města, obchodní a komerční plochy na severovýchodě města a navrhované dopravní koridory.Plochy průmyslu a výroby na severu budou zdrojem dopravy na silnici III/15284. Plochy OK o4, OK o5 a OK o6 přinesou značnou dopravní zátěž, kterou nebude moci již dnes přetížená křižovatka MUK Chrlice pojmout bez zásadní změny dopravního řešení. Tím bude ovlivěni přilehlý úsek dálnice D2 mezi km0 a km3, který tak bude zatížen rozsáhlými kongescemi, které znemožní dálnici plnit její primární funkci – tedy rychlé a bezpečné propojení vzdálených cílů.Co se týče navrhovaných dopravních koridorů, vlivy na území sousedních obcí se budou lišit mezi jednotlivými variantami.Každá se tří variant navrženého dopravního řešení nadřazené silniční sítě bude mít zásadní dopady nejen na území Modřic, ale i mnoha dalších lokalitna území okolních obcí, neboť jde o variantní řešení nadregionálních koridorů.Stejně tak konečný výběr varianty mnoha jiných záměrů bude mít významný dopad na dopravní tepny navrhované v jednotlivých variantách ÚP Modřice, zejména s ohledem na výslednou intenzitu dopravy a následné vlivy na zdraví a životní prostředí. Mezi projekty které jsou v přímé vazbě se silnicí R52 a JZTG patří zejména rozšíření dálnice D1 na šestipruh, výsledná varianta rychlostní silnice R43 v prostoru Troubsko – Kuřim, realizace silnice R52 v jižní části Pohořelice – státní hranice a rychlostní silnice R55. Další vlivy regionálního charakteru (na katastrální území okolních obcí) přinesou jednotlivé silnice nižšího komunikačního systému, zejména II/152 a soubor silnic III. třídy.Ve všech variantách bude nutná také koordinace s ÚP Brno potřebná také v případě návrhu vedení severovýchodního obchvatu Modřic (plochy DS d16, d24, d25, d7, d17) a nově navržené tramvajové trati ve směru od Přízřenic (podle variant DZ d32 a DZd33).Ve variantě Modřické bude mít dopravní koridor R52 a JZTG nejvyšší dopravní účinnost pro převod dopravy ve směru D1 – D2, čímž napomůže snížení intenzit na kritickém úseku dálnice D1 mezi km 194 a km 196.Vedení koridoru R 52 pokračuje severovýchodně po průchodu katastrálnímúzemím Modřic přes plochy zemědělské půdy a lesa směrem k Nebovidům.

SEA ÚP Modřice 115

Jižně na území k.ú. Želešice zasahuje koridor do lesního komplexu Hvozdec a dále se přes celky zemědělské půdy napojuje na D2.Severovýchodní obchvat – silnice č. III/15279 zasahuje severně po přechodu Modřického ramene za hranici k.ú. Modřice a prochází přes celky zemědělské půdy po hranici katastru a před železniční tratí se stáčí jižně zpět na katastr Modřic.Varianta Želešická z dopravního hlediska bude mít pozitivní vliv na kritický úsek dálnice D1, ten však bude o něco menší než u Modřické varianty.Průchod navrhovaného koridoru R52 územím Želešic představuje na území obce Želešice zásah do lesního porostu Hvozdec, lesních porostů v údolí Bobravy u Želešických lomů a dobývacího prostoru v k.ú. Želešice.Vybudování R 52 v navrhovaném koridoru by vyžadovala výrazné terénní úpravy v prostoru údolí Bobravy. V případě želešické varianty R 52 by bylo vhodné nerealizovat obchvat Želešic, aby nedošlo k zavedení druhého dopravního koridoru do prostoru jižně od stávajícího zastavěného území obce. Severovýchodní obchvat – silnice č. III/15279 zasahuje, stejně jako ve variantě Modřické, severně po přechodu Modřického ramene za hranici k.ú. Modřice a prochází přes celky zemědělské půdy po hranici katastru a před železniční tratí se stáčí jižně zpět na katastr Modřic.

Varianta nulová není řešením pro nadřazený dopravní systém, neboť prakticky konzervuje stávající stav a zachovává dopravní zátěž v úzkém hrdle dálnice D1 mezi km194 a km196. Plánovaná intenzita 60 – 70 tis. vozidel bude vyžadovat výstavbu šestipruhového úseku R52 v úseku od křižovatky s dálnicí D1 a také likvidaci tramvajové trati od Ústředního hřbitova do Modřic. Vlivy na katastrální území sousedních obcí budováním nového dopravního koridoru nebudou vznikat. Severovýchodní obchvat –silnice č. III/15279 na území sousedních obcí zasahuje jen velmi nepatrně.

116

ZávěrNa základě vyhodnocení vlivů jednotlivých variant konceptu územního plánu Modřice na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel a další významná témata udržitelného rozvoje (doprava) je SEA posuzovatelem k dalšímu projedání doporučena varianta Želešická na základě nejpřijatelnějších vlivů zejména vedení koridoru rychlostní silnice R 52 a navazující dopravní sítě na životní prostředí města Modřice. Ostatní dvě varianty by znamenaly výrazné zhoršení životních podmínek ve městě, které už je v současné době významně poznamenáno vedením významných dopravních tahů.

Po vyhodnocení návrhu jednotlivých ploch Želešické varianty konceptu ÚP Modřice, SEA posuzovatelé doporučují následující:

VARIANTA ŽELEŠICKÁ

Plochy akceptovatelné:

DS d2, BH h1, SO s1, SO s2, SO s3, RH r2, RH r4, OV o1, VD v7, SP p2,SP p6, D d50, D d51, DZ d31, L l1, L l2, DS d1, DS d2, DS d 8, DS d 9, DS d 29, NP n1, P*q3, P*q5, P*q6, P*q7

Plochy akceptovatelné s podmínkami:

BI b1, BI b2, BI b3, BI b7, BI b4, BI b6, RH r1, RH r3, RH r5, RH r6, RH r7,OK o3, OK o4, OK o5, OK o6, VP v1, VP v2, VD v3, VD v4, VD v5, VD v6, SP p1, SP p4, DZ d32, W w1, doplnění biocenter, DS d10, DS d14, DS d 15, DS d 16, DS d 17, DS d 18, DS d 19, P*q1, P*q2

V případě, že by byla vybrána některá z ostatních variant konceptu ÚP Modřice, na základě posouzení vlivů jednotlivých ploch na životní prostředí, zdraví obyvatel a vlivů na dopravu, SEA posuzovatel doporučuje následující:

VARIANTA MODŘICKÁ

Plochy akceptovatelné:

BH h1, SO s1, SO s2, SO s3, RH r4, DS d3, OV o1, VD v7, SP p2, SP p6, D d50, D d51, DZ d31, L l1, L l2, poldr, DS d7, P*q3, P*q5, P*q6, P*q7

Plochy akceptovatelné s podmínkami:

BI b1, BI b2, BI b3, BI b4, BI b7, RH r1, RH r3, RH r5, RH r6, RH r7, OK o3,OK o4, OK o5, OK o6, DS d14, DS d 15, VP v1, VP v2, VD v3, VD v4, VD v5, VD v6, SP p1, SP p4, DZ d32, L l1, doplnění biocenter, DS d 11, DS d 12, DS d 13, DS d 15, DS d 16, DS d 20, P*q1, P*q2

Plochy akceptovatelné po úpravě:

DS d 7, DS d 14, DS d21, DS d22,

Plochy navržené k vyjmutí:

RH r2, BI b5, DS d23,

SEA ÚP Modřice 117

VARIANTA NULOVÁ

Plochy akceptovatelné:

BH h1, SO s1, SO s2, RH r2, RH r4, OV o1, VD v7, SP p2, SP p6, D d50,D d51, DZ d31, L l1, L l2, poldr, P*q3, P*q5, P*q6, P*q7

Plochy akceptovatelné s podmínkami:

BI b1, BI b2, BI b3, BI b4, BI b5, BI b7, RH r1, RH r3, RH r5, RH r6, RH r7,OK o3, OK o4, OK o5, OK o6, VP v1, VP v2, VD v3, VD v4, VD v5, VD v6, SP p1, SP p4, DZ d32, L l1, doplnění biocenter, DS d 5, DS d 20, P*q1, P*q2

Plochy akceptovatelné po úpravě:

DS d 4, DS d 16, DS d24, DS d25, DS d26,

Plochy navržené k vyjmutí:

SO s3

118

A.7 Popis jednotlivých opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

PODMÍNKY

Podmínky pro všechny tři varianty:

BI b1: Je nutné respektovat nejen manipulační pásmo toku (šíře 6 m –maximální přiblížení oplocení zahrad k toku), ale podél toku řešit i nezastavitelné území v minimální šířce 20 m (zastavitelné části parcel umístit do západní části vymezených ploch). Do EVL Modřické ramenonesmí být realizováno žádné další vyústění dešťové kanalizace.

BI b2: Plocha je realizovatelná pro funkci bydlení pouze dočasně do realizace VRT, pokud nebude doloženo vedení VRT v tunelu.

BI b3: Je nutné zachovat prostupnost krajiny zajištěním přístupnosti lesa na pravém břehu řeky Bobravy (k.ú. Želešice).

BI b4: Na ploše budou realizovány pouze nízkopodlažní stavby (max. dvoupodlažní s podkrovím) a za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb na základě územní či architektonické studie. O akceptaci záboru ZPF lze rozhodnout za podmínky, že budou vyjmuty pouze plochy určené k zastavění.

BI b7: Plocha je realizovatelná pro funkci bydlení pouze dočasně do výstavby VRT, neboť těsné blízskosti by měl být realizován vjezdový portál tunelu.

RH r1: Podmínkou realizace náplně lokality je nezasahování do svahů a stěn bývalého hliníku a ponechání xerofytní enklávy při severozápadní hranici lokality.

RH r3: Mezi břehovou hranou toku a novou břehovou hranou rybníka bude ponechán dostatečný koridor v podobě současného stavu přírodního prostředí a budou vyloučeny jakékoli doprovodné stavby rekreačního charakteru (stavby nezbytné pro provoz rybníků mohou být umístěny pouze poblíž pravobřežního – severního zavázání hráze). Další podmínkou je, že realizace nesmí fragmentovat tok Modřického ramene a případná realizace výpustního objektu nesmí znamenat patrný zásah do břehového porostu.

RH r4: Rekreační využití přizpůsobit hlukové zátěži z okolních silničích tahůa umístění v průmyslové zóně.

RH r5: Důsledné řešení nakládání s odpadními vodami, nejlépe připojením na veřejnou kanalizaci.

SEA ÚP Modřice 119

RH r6, r7: Plochy jsou realizovatelné z hlediska záborů ZPF pouze za podmínky realizace ploch OK o5, o6 a dále za předpokladu, že nedojde k narušení toku Ivanovického potoka a negativnímu zásahu do samotných Holáseckých jezer. Náplň plochy přizpůsobit silnému ovlivnění západní částiplochy hlukem z D2.

OK o5, o6: Realizace dalšího obchodního centra v lokalitě je možná po dokončení zkapacitnění napojení na dálnici D2.

VP v1: Důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními), stejně jako s odpadními vodami.

VP v2: Důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními), stejně jako s odpadními vodami. Nutno doplnit koncept ÚP o plochu východního ozelenění navrhovaného areálu, mimo jiné i v souvislosti s potřebou propojení lokálního biocentra u rybníka Primál s biokoridorem podél řeky Bobravy. Je vhodné doporučit zvýšení koeficientu zeleně na 0,2.

VD v3, v6: Důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními), stejně jako s odpadními vodami.

VD v4, v5: Důkladně řešit nakládání s dešťovými vodami (zajistit transformaci zvýšeného odtoku na současnou úroveň vhodnými technickými opatřeními), stejně jako s odpadními vodami. Je vhodné doporučit zvýšení koeficientu zeleně na 0,2.

SP p1: Sousední plochu navrhovanou jako smíšenou obytnou oddělit pásem izolační zeleně.

Plochy přírodní – doplnění biocenter: Bylo by vhodné doplnit návrh biokoridoru podél Modřického ramene.

DS d20: Realizovat pouze s plochami Ok o5 a OK o6. Vhodné by bylo řešit plochy pro parkování realizací podzemní garáží nebo stání na objektu.

P*q1, P*q2: Plochy jsou realizovatelná pouze s plochami Ok o5 a OK o6. Vhodné by bylo řešit plochy P*q1, P*q2 pro parkování realizací podzemní garáží nebo stání na objektu.

120

VARIANTA ŽELEŠICKÁ

BI b6: Bydlení BI b6 lze realizovat pouze v případě ochranných opatření pro zamezení vlivu dopravy na navrhované silnici III/15284. V lokalitě Zahrádky zajistit zklidňující dopravní omezení na obslužné komunikaci (ZONA 30). Na jižní straně obslužné silnice v lokalitě Zahrádky zajistit průjezdnost pro pěší a cyklisty směrem k průmyslovým zónám na jihu.

L1: Návrh plochy realizovat jako ve variantě Modřické.

Plochy vodní a vodohospodářské – vodohospodářské opatření – poldr: Plochu realizovat jako ve variantě nulové a Modřické.

DS d7: Je nutno řešit přemostění EVL Modřické rameno tak, aby mezi pilíři mostu byl zachován celý průtočný profil včetně bermy v podmostí (vhodné estakádou).

DS d10: Bylo by vhodné úplně vypustit jižní obchvat Želešic a zachovat pouze JZT mezi silnicemi R52 a D2. Silnici II/152 zaústit před Želešicemi ve směru od Hajan přímo do křižovatky JZT x R52. Na stávající silniciModřice – Želešice provést zklidňující úpravy tak, aby nebyla atraktivní pro dopravu, která neslouží k dopravní obsluze Želešic. Vyhradit na komunikaci pruhy pro cyklistickou dopravu v úseku mezi původní trasou silnice II/152 (navrhovaný kruhový objezd) a průmyslovým areálem.

DS d 14, d 15: V místě přechodu přes biokoridor řeky je nutné zajistit takové křížení, jež nebude mít za následek jeho přerušení. Je nezbytné při realizaci náplně plochy neumisťovat pilíře do průtočného profilu a ponechat bermu v podmostí.

DS d2: Mostní pilíře při křížení Svratky navrhnout mimo tok a ochranné pásmo biokoridoru.

DS d18, d19: Podmínkou realizace této plochy je řešení dopravního napojení této silnice z I/52 tak, aby nepřijížděla těžká doprava přes navrhované plochy bydlení BH b4 a BH b5. V lokalitě Zahrádky zajistit zklidnění průjezdní silnice III/15284 a zamezit průjezdu těžké nákladní dopravy pomocí technických opatření.

VARIANTA MODŘICKÁ

DS d7: V navržené poloze v této variantě parceluje zahrádkářskou kolonii,jako lepší poloha se jeví ta, navržená ve variantě „Želešická“ (plocha DS d17). Je nutno řešit přemostění EVL Modřické rameno tak, aby mezi pilíři mostu byl zachován celý průtočný profil včetně bermy v podmostí (vhodné estakádou).

DS d11, d12: Realizovat za předpokladu zrušení stopy stávající komunikace II/152 a její navrácení zpět do ZPF (využití skrývkového materiálu ze stavby d11, d12).

SEA ÚP Modřice 121

DS d 13: Zásah do lokality zahrádek minimalizovat na nezbytný rozsah.

DS d 14, d 15: V místě přechodu přes biokoridor řeky je nutné zajistit takové křížení, jež nebude mít za následek jeho přerušení. Je nezbytné při realizaci náplně plochy neumisťovat pilíře do průtočného profilu a ponechat bermu v podmostí.

VARIANTA NULOVÁ

BI b5: Na ploše budou realizovány pouze nízkopodlažní stavby (max. dvoupodlažní s podkrovím) a za předpokladu zvládnutí architektonického pojetí staveb na základě územní či architektonické studie. O akceptaci záboru ZPF lze rozhodnout za podmínky, že budou vyjmuty pouze plochy určené k zastavění.Na jižní straně obslužné silnice v lokalitě Zahrádky zajistit průjezdnost pro pěší a cyklisty směrem k průmyslovým zónám na jihu.

V lokalitě Zahrádky zajistit zklidňující dopravní omezení na obslužné komunikaci ( ZONA 30).

L1: Návrh plochy realizovat jako ve variantě Modřické.

DOPORUČENÍ

Doporučení pro všechny tři varianty:

BI b3: Zajištění stezky pro pěší.

BI b7: Nutná realizace protihlukových opatření na blízké silnici I/52.

SO s1, s2: V případě výstavby objektů určených pro bydlení bude nutné aplikovat protihluková opatření.

RH r1: Při pořádání hromadných akcí je nutné zajistit dostatečný prostor pro parkování vozidel návštěvníků.

RH r3: Zájem města je, aby lokalita sloužila především pro rekreaci jeho obyvatel – proto je nutné zajistit především vhodnou dostupnost směrem z jihozápadního směru. Zlepšení přístupnosti automobilovou dopravou by znamenalo výraznou zátěž lokality nadměrnými počty návštěvníků z Brna i vzdálenějších obcí.

RH r5: Situovat příjezd do areálu co nejblíže MÚK a z východní strany areálu, čímž se minimalizují vlivy na okolní plochy kategorie BI a OK.

OK o3: Změnit polohu zastávek tramvaje v ose silnice I/52 tak, aby byla pěší trasa z nádraží ČD k tramvaji co nejkratší.

OS o7: Při budování objektů je nutné vytvořit přiměřený počet parkovacích míst; v případě pořádání hromadných akcí (koncerty, sportovní klání) bude nutné přijmout zvláštní opatření na okolních komunikacích pro zajištění

122

dostatečných ploch pro parkování. Zajistit dostatečnou infrastrukturu pro cyklisty – vhodný příjezd a stojany na bezpečné odložení jízdního kola.

OS o8: Zajistit podmínky pro bezpečné uložení kol (lze realizovat společné s plochou OS o7).

VP v1: Realizaci areálu je nutné vázat na dokončení budování severovýchodního obchvatu města – silnice III/15279 a zklidňujících opatření na přilehlých místních komunikacích, které znemožní vjezd těžké silniční dopravě do obytných částí města.

VD v5: Pomocí technických úprav komunikace a dopravního značení omezit možnost příjezdu těžkých vozidel ze směru od ulice Tyršovy.

VD v3-v7: Důkladně řešit nakládání s dešťovými a odpadními vodami.

SPp1, p2: Důkladně řešit nakládání s dešťovými a odpadními vodami.

SP p3: Povolit realizaci pouze takových záměrů, které nevyžadují zvýšenou dopravní obsluhu, zejména těžkou automobilovou dopravou.

D d1: Důsledně řešit odstranění ropných látek z odtékajících vod. V rámci objektu garáží je vhodné také realizovat úschovnu bicyklů v režimu Bike and Ride.

D d2: Po výstavbě garáží lze na okolních komunikacích revitalizovat veřejná prostranství na úkor části parkovacích míst. Důsledně řešit odstranění ropných látek z odtékajících vod.

Doplnění biocenter: Biocentrum NP n1 v severovýchodní části území představuje pozitivní změnu oproti dočasnému intenzivnímu zemědělskému využití krajiny, je však nezbytné minimalizovat vliv dopravní DS d 7.

Druhová skladba dřevin by měla odpovídat nivnímu stanovišti a lze doporučit v rámci biocentra realizaci i drobných vodních ploch, mokřadů a nezalesněných enkláv. Analogie platí pro zakládání všech ostatních navrhovaných biocenter.

Z hlediska požadavků na zajištění funkčnosti biokoridorů zpracovatelé SEA upozorňují, že funkčnost biokoridoru podél Bobravy je silně narušena stávajícím jezem, takže doplňování biocenter je vhodné posílit revitalizací toku včetně řešení výše popsané bariéry.

ŽELEŠICKÁ

BI b4, b6: Zajistit zklidnění průjezdní silnice III/15284 a zamezit průjezdu těžké nákladní dopravy pomocí technických opatření.

RH r6: Při pořádání hromadných akcí je nutné zajistit dostatečný prostor pro parkování vozidel návštěvníků.

SEA ÚP Modřice 123

OV o2:Zprovoznění objektu podmínit realizací parkovacího domu (plocha DS d51).

VP v2: Bez změny dopravního napojení je možné v areálu realizovat takové činnosti, které nebudou klást vysoké nároky na dopravní obsluhu, zejména těžkými vozidly.

VD v3, v4: Pomocí technických úprav komunikace a dopravního značení omezit možnost příjezdu těžkých vozidel ze směru od ulice Tyršovy.

VD v6: Přednostně situovat do areálu činnosti, které nekladou vysoké nároky na dopravu zejména těžkými vozidly.

D d4: V žádném případě nenapojovat plochu přímo na síť místních komunikací, umožnit pouze průchod pro pěší a cyklisty. Důsledně řešit odstranění ropných látek z odtékajících vod.

DS d10: Bylo by vhodné úplně vypustit jižní obchvat Želešic a zachovat pouze JZTG mezi silnicemi R52 a D2. Silnici II/152 zaústit před Želešicemi ve směru od Hajan přímo do křižovatky JZTG x R52. Na stávající silnici Modřice – Želešice provést zklidňující úpravy tak, aby nebyla atraktivní pro dopravu, která neslouží k dopravní obsluze Želešic.

DS d14: Vyhradit na komunikaci pruhy pro cyklistickou dopravu v úseku mezi původní trasou silnice II/152 (navrhovaný kruhový objezd) a průmyslovým areálem.

DS d15: Vyhradit na komunikaci pruhy pro cyklistickou dopravu tak, aby byly areál CTP a sídliště Bobrava bezpečně přístupné na kole ve směru od křižovatky III/15284 a II/152.

DS d16: Po zprovoznění obchvatu zajistit taková dopravně-technická opatření, která zamezí možnosti vjezdu těžké dopravy do intravilánu města.

DS d17: Severovýchodní obchvat v této podobě je nejlepší řešení ze všech tří předložených variant. Bylo by vhodné toto provedení převzít i do variant Nulové a Modřické namísto tam prezentovaných.

DS d18: Řešit dopravní napojení této silnice z I/52 tak, aby nepřijížděla těžká doprava přes navrhované plochy bydlení BH b4 a BH b5.

DS d19: Realizace zklidňujících opatření v jižní části komunikace pro zamezení zbytné dopravy přes návrhové rozvojové plochy bydlení BI b4 a b5. Dopravní obsluhu průmyslových areálů v severozápadní části území řešit směrem od ulice Moravanská a přes silnici I/52.

L l1:Dopravní obsluhu během realizace záměru řešit ze severu ve směru od silnice III/15277 a nikoliv od jihu.

124

MODŘICKÁ

BI b4: Na jižní straně obslužné silnice zajistit průjezdnost pro pěší a cyklisty směrem k průmyslovým zónám na jihu. Zajistit zklidňující dopravní omezení na obslužné komunikaci ( ZONA 30).

RH r2: Při pořádání hromadných akcí je nutné zajistit dostatečný prostor pro parkování vozidel návštěvníků.

RZr7: Realizovat přímý sjezd z místní komunikace v původní trase II/152 do zahrádkářské kolonie. Souběžná polní cesta může být zrušena a zařazena zpět do ZPF.

VP v2: Bez změny dopravního napojení je možné v areálu realizovat takové činnosti, které nebudou klást vysoké nároky na dopravní obsluhu, zejména těžkými vozidly.

VD v3, v4: Pomocí technických úprav komunikace a dopravního značení omezit možnost příjezdu těžkých vozidel ze směru od ulice Tyršovy.

VD v6: Přednostně situovat do areálu činnosti, které nekladou vysoké nároky na dopravu zejména těžkými vozidly.

DS d11: Trasa Želešice – Modřice je poměrně vhodná pro každodenní cyklistickou dopravu. Bylo by z toho důvodu žádoucí vybudovat zároveň s komunikací souběžnou cyklostezku.

DS d12:Trasa Želešice – Modřice je vhodná pro každodenní cyklistickou dopravu. Bylo by z toho důvodu žádoucí vybudovat zároveň s komunikací souběžnou cyklostezku v úseku nadjezd R52 – napojení (pouze pro pěší a cyklisty) obslužné komunikace v lokalitě Zahrádky.

DS d13:Po realizaci záměru lze část původní trasy II/152 dopravně zklidnit a na části trasy vyhradit např. cyklistické pruhy.

DS d14:Vyhradit na komunikaci pruhy pro cyklistickou dopravu v úseku mezi původní trasou silnice II/152 (navrhovaný kruhový objezd) a průmyslovým areálem.

DS d15:Vyhradit na komunikaci pruhy pro cyklistickou dopravu tak, aby byly areál CTP a sídliště Bobrava bezpečně přístupné na kole ve směru od křižovatky III/15284 a II/152.

DS d16: Po zprovoznění obchvatu zajistit taková dopravně-technická opatření, která zamezí možnosti vjezdu těžké dopravy do intravilánu města.

DS d21, d22: Řešení této komunikace způsobem navrhovaným ve variantě Želešické a za podmínky realizace zklidňujících opatření k zamezení vjezdu těžké dopravy do lokality Zahrádky. V DS d22 řešit příjezd do průmyslových areálů na SZ území řešit přes území města Brna (ulice Moravanská).

SEA ÚP Modřice 125

DS d23:Pomocí dopravně-technických opatření zajistit zklidnění komunikace jako jsou zúžená místa přechodů pro chodce, zpomalovací prahy, snížená nejvyšší povolená rychlost (30 km/h), atd.

L1: Dopravní obsluhu během realizace záměru řešit ze severu ve směru od silnice III/15277 a nikoliv od jihu.

NULOVÁ

BI b4: Na jižní straně obslužné silnice zajistit průjezdnost pro pěší a cyklisty směrem k průmyslovým zónám na jihu. Zajistit zklidňující dopravní omezení na obslužné komunikaci ( ZONA 30).

BI b6: Realizace izolační zeleně mezi silnicí a návrhovou plochou.

SO s3: Zvážit s ohledem na vysokou zátěž z dopravy (R52) změnu funkčního využití.

RH r2: Při pořádání hromadných akcí je nutné zajistit dostatečný prostor pro parkování vozidel návštěvníků.

RZr7: Realizovat přímý sjezd z místní komunikace v původní trase II/152 do zahrádkářské kolonie. Souběžná polní cesta může být zrušena a zařazena zpět do ZPF.

OK o3: Změnit polohu zastávek tramvaje v ose silnice I/52 tak, aby byla pěší trasa z nádraží ČD k tramvaji co nejkratší.

OK o4: Realizace navržených objektů by znamenala nutnost změny dopravního řešení odbočení ze silnice II/152 – v dopravním výkresu je navržena malá okružní křižovatka, která by napomohla ve variantách „M“ a „Ž“, ale není vhodná pro zakončení čtyřpruhé silnice s výhledovou intenzitou až 40 000 vozidel.

VD v3, v4, v5: Pomocí technických úprav komunikace a dopravního značení omezit možnost příjezdu těžkých vozidel ze směru od ulice Tyršovy, ponechat příjezd po ulici Moravanská.

VD v6: Zajistit, aby obsluha areálu probíhala směrem z jihu od navržené silnice III. třídy mezi přeloženou II/152 a Popovicemi.

DZ d32: Lze doporučit propojení (alespoň provozní spojkou) obou souběžně vedoucích tratí (od Přízřenic a ve středu silnice I/52), kdy by tak obě trati byly méně zranitelné v případě mimořádných událostí.

DS d4: Silnice leží v extravilánu – jako lepší řešení je realizovat navrženou cyklostezku formou souběžné komunikace, s oddělením např. pomocí pásu zeleně

DS d7, d16, d24: Po zprovoznění obchvatu zajistit taková dopravně-technická opatření, která zamezí možnosti vjezdu těžké dopravy do intravilánu města.

126

DS d25: Řešit plochu obdobně jako ve variantách Modřické a Želešické, tedy trasou na severní hranici katastru a pak rovnoběžně s tokem řeky Svratky.

DS d26: Na jižním konci plochy realizovat zklidňující opatření.

DS d27: Je potřeba dostatečně oddělit komunikaci pomocí izolační zeleně a zahrádek od návrhových ploch bydlení BI b4 a b5

DS d28: Vyhradit na komunikaci pruhy pro cyklistickou dopravu tak, aby byly areál CTP a sídliště Bobrava bezpečně přístupné na kole ve směru od křižovatky III/15284 a II/152.

SEA ÚP Modřice 127

A.8 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územního plánu města Modřice

Územní plán města Modřice byl hodnocen z hlediska souladu s cíli ochrany životního prostředí schválených koncepčních dokumentů vnitrostátní úrovně, tj. úrovně lokální – město Modřice, krajská – Jihomoravský kraj, národní – ČR. Cíle ochrany životního prostředí (viz kap. A.1 této dokumentace), byly vybírány na základě vazby k jednotlivým navrhovaným plochám konceptu ÚP Modřice a na základě potenciálních vlivů realizace těchto ploch na životní prostředí.

Vybrané cíle byly využity při hodnocení jednotlivých navrhovaných ploch, resp. jejich funkčního využití. Vlivy byly identifikovány na základě toho, zda navrhované funkční využití dané plochy přispěje ke zhoršení/zlepšení stavu, trendu a problémů životního prostředí a zdraví obyvatel a zda je v souladu/nesouladu s cíli ochrany životního prostředí. Toto vyhodnocení je součástí kapitoly A.5

Shrnutí vazby a souladu konceptu ÚP Modřice s cíli ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 5: Vazby konceptu ÚP Modřice k cílům ochrany životního prostředí

Navrhované záměry Identifikovaná vazba ke koncepci

Charakter vazby, komentář

Plochy bydlení (BI, BH) o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

o Státní politika životního prostředí

o Strategie udržitelného rozvoje České republiky

o Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století.

Navrhované plochy bydlení mají vazbu zejména knásledujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:o Ochrana ZPF, zachování

půdní úrodnosti.

o Cíleně snižovat negativní vlivy silniční dopravy.

o Snižování hladiny hluku.

o Zajištění územní ochrany pro vysokorychlostní tratě.

Územní plán je v souladu s cíli na ochranu ZPF, plochy bydlení jsou navrhovány především v prolukách, jedinou výjimkou je lokalita

128

Zahrádky, avšak jedná se o přeměnu chatové oblasti na plochy bydlení.Některé plochy bydlení jsou navrhovány v blízkosti dopravě velmi zatížených komunikací, jedná se zejména o oblast Bobravy (plocha BI b7), čímž je hodnota této plochy pro funkci bydlení významně snížena. Navrhovaná silnice III/15284 bude při průchodu navrhovanými plochami pro bydlení tuto oblast zatěžovat, proto je vhodné respektovat závěry posouzení a podmínky navržené v kapitole A.7 pro snížení těchto vlivů. Koridor vysokorychlostní trati zasahuje do oblasti bydlení na Bobravě, kde jsou navrhovány nové plochy pro bydlení, koridor by zde měl být veden formou tunelu, územní ochrana je tedy respektována.

Plochy smíšené obytné (SO) o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století.

Navrhované plochy smíšené obytné mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:o Cíleně snižovat negativní

vlivy silniční dopravy.

o Snižování hladiny hluku.

Navrhované plochy smíšené obytné jsou lokalizovány především v prolukách obytných zón. Zatížená hlukem z dopravy bude zejména plocha SO s3, nejvíce v nulové variantě.

Plochy rekreace (RH, RZ) o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

Navrhované plochy rekreace mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:

SEA ÚP Modřice 129

o Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky o Rozvoj územní ochrany

biodiverzity přírodních systémů a krajinných hodnot.

o Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi.

o Zvýšení podílu souvislých ploch veřejné zeleně.

o Ochrana ZPF, zachování půdní úrodnosti

Navrhovaná plocha rekreace RH r3 představuje vznik prvků přírodního charakteru v zemědělské krajině, realizací záměru dojde ke zvýšení retence vody. Ostatní plochy jsouurčeny zejména pro venkovní volnočasové aktivity (areál Pod Kaštany) nebo k vybudování rekreační a sportovní infrastruktury (RH r6, r7, r4)Plochy rekreace jsou v souladu s těmito cílivyjma cílů v oblasti půdy pro zachování půdní úrodnosti.

Plochy občanského vybavení (OV, OK, OS)

o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

o Státní politika životního prostředí

o Strategie udržitelného rozvoje České republiky

o Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu

Navrhované plochy občanského vybavení mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:

o Ochrana ZPF, zachování půdní úrodnosti

o Cíleně snižovat negativní vlivy silniční dopravy.

o Snižování hladiny hluku.

o Omezení aktivit v

130

obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století.

záplavovém území a citlivá opatření proti povodním.

o V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Navrhované plochy OV nemají vazbu k cílům ochrany životního prostředí. Plochy OK budou zdrojem dopravy. Je nutné minimalizovat vedení vyvolané dopravy obytnou zónou (zejména OK o3). Plochy OK o4, OK o5, OK o6 vzhledem k vyvolané dopravě v dopravně zatíženém úseku D2 a příslušných křižovatek je nutné podmínit komplexním vyřešením dopravní obsluhy těchto lokalit. Tyto plochy se nacházejí v záplavovém pásmu řeky Svratky, v projektové dokumentaci je nutno ošetřit veškerá rizika související s povodňovou aktivitou a také vzhledem ke vzniku rozsáhlých zpevněných ploch vyřešit nakládání s dešťovými vodami tak, aby docházelo k vsakování na předmětných pozemcích. Realizace těchto ploch bude vyžadovat vynětí pozemků ze ZPF, tj. plochy nejsou v souladu s cíli na ochranu půdy.

SEA ÚP Modřice 131

Plochy výroby a skladování (VP, VD)

o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

o Státní politika životního prostředí

o Strategie udržitelného rozvoje České republiky

o Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století.

Navrhované plochy výroby a skladování mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:o Ochrana ZPF, zachování

půdní úrodnosti.

o Cíleně snižovat negativní vlivy silniční dopravy.

o Snižování hladiny hluku.

o V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Plochy výroby a skladování jsou navrhovány buď v prolukách, nebo v návaznosti na stávající plochy obdobného charakteru, nicméně realizace navrhovaného funkčního využití bude vyžadovat zábory ZPF. Vzhledem k navrhovanému funkčnímu využití lze předpokládat, že plochy budou generovat dopravní zátěže, které je nutné vést mimo obytné zóny (viz navrhované podmínky a doporučení v kap. A.7). Vzhledem ke vzniku zpevněných ploch je nutné vyřešit nakládání s dešťovými vodami tak, aby docházelo k vsakování na předmětných pozemcích.

Plochy smíšené výrobní (SP)

o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

Navrhované plochy výroby a skladování mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:o Ochrana ZPF, zachování

132

o Státní politika životního prostředí

o Strategie udržitelného rozvoje České republiky

o Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století.

půdní úrodnosti

o Cíleně snižovat negativní vlivy silniční dopravy.

o Snižování hladiny hluku.

o V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Plochy smíšené výrobní jsou navrhovány zejména v severozápadní části katastru Modřic buď v prolukách, nebo v návaznosti na stávající plochy obdobného charakteru, nicméně realizace navrhovaného funkčního využití bude vyžadovat zábory ZPF. Vzhledem k navrhovanému funkčnímu využití lze předpokládat, že plochy budou generovat dopravní zátěže, které je nutné vést mimo obytné zóny (viz navrhované podmínky a doporučení v kap. A.7). Vzhledem ke vzniku zpevněných ploch je nutné vyřešit nakládání s dešťovými vodami tak, aby docházelo k vsakování na předmětných pozemcích.

Plochy technické infrastruktury (TI)

Bez vazby Jedná se o plochy malých výměr sloužící k budování technických prvků infrastruktury města, navrhovaných v nekonfliktních lokalitách.Navrhované plochy technické infrastruktury nemají vazbu k cílům ochrany životního prostředí.

SEA ÚP Modřice 133

Plochy dopravní infrastruktury (D,DS, DZ)

o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

o Státní politika životního prostředí

o Strategie udržitelného rozvoje České republiky

o Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Zdraví pro všechny v 21. století.

Navrhované plochy dopravní infrastruktury mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:o Omezení silniční

dopravy ve městě

o Zkvalitnění veřejné dopravy

o Dobudování a zkvalitnění silniční sítě:

- dobudování sítě rychlostních silnic,

- respektovat nutnost vybudování kvalitního silničního spojení mezi Brnem a Vídní, vyvinout úsilí o rychlé dokončení kvalitního silničního spojení z Pohořelic na státní hranici s Rakouskem (R52), respektovat přitom existující úmluvy s Rakouskem a environmentální argumenty.

o Ochrana ZPF, zachování půdní úrodnosti

o Cíleně snižovat negativní vlivy silniční dopravy.

o Snižování hladiny hluku.

o Zajištění územní ochrany pro vysokorychlostní tratě.

o Větší segregace cyklistické a automobilové dopravy

o Ochrana krajinného rázu a přírodních hodnot, a to nejen u velmi významných segmentů krajiny, ale u jakékoliv části přírody a harmonické kulturní krajiny.

Vzhledem k počtu navrhovaných dopravních

134

ploch SEA posuzovatel odkazuje na vyhodnocení jednotlivých variant uvedených v kap. A.6, jehož součástí je i vyhodnocení souladu s cíli ochrany životního prostředí.Jednotlivé varianty dopravního řešení byly hodnoceny vzhledem k vybraným tématům životního prostředí (viz kap. A.6). Jednotlivá témata jsou představována výše uvedenými cíli ochrany životního prostředí. Na základě vyhodnocení souladu navrhovaných ploch s těmito cíli byla varianta Želešická vybrána jako nejméně konfliktní a pro snížení dopadů na jednotlivá témata životního prostředí, resp. nesoulady s výše uvedenými cíli byly navrženy podmínky realizace a doporučení viz kap. A.7Želešická varianta je v souladu s cíli na omezování silniční dopravy ve městě a snižování hladin hluku v obytných částech města i segregace cyklistické dopravy od silniční. Územní ochrana vysokorychlostní trati je zajištěna.

Plochy lesní (L) o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

o Politika územního rozvoje

o Plán hlavních povodí ČR 2007 – 2013

Navrhované plochy lesní mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:o Doplnit protipovodňová

opatření

o Zvýšení podílu souvislých ploch veřejné zeleně

o Posilování ekologické stability území a ochrana přírody.

SEA ÚP Modřice 135

o Zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní.

o Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod

o Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi.

Plochy lesní jsou navrhovány zejména v severozápadní části katastrálního území Modřic s cílem zlepšení retenční kapacity území svažujícího se od vrchu Na Kopci k zastavěnému území a rozšíření ploch veřejně přístupné zeleně. Dále jsou drobné lesní plochy navrhovány jako doplnění lokálního biokoridoru.

Plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Vzhledem k velmi širokému vymezení tohoto funkčního využití (zeleň až po liniové stavby technické a dopravní infrastruktury) je obtížné hodnotit vazbu k cílům ochrany životního prostředí.Jedná se především o plochy podél navrhovaných dopravních koridorů nebo mezi navrhovanými koridory.

136

Plochy přírodní (NP) o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

Navrhované plochy přírodní mají vazbu zejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:

o Posilování ekologické stability území a ochrana přírody.

o Rozvoj územních systémů ekologické stability

o Zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch.

Navrhované plochy přírodní jsou zejména plochy doplňující územní systém ekologické stability krajiny s cílem posílení ekologické stability krajiny a umožnění migrace živočichů.

Plochy vodní a vodohospodářské (W)

o Strategický plán rozvoje města Modřice 2008 – 2025

o Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

o Program rozvoje Jihomoravského kraje

Navrhované plochy vodohospodářské mají vazbuzejména k následujícím strategickým cílům ochrany životního prostředí:o Doplnit protipovodňová

opatření.

o Podpora budování protipovodňových opatření (pouze tam, kde je to účelné, chránit především sídla, zatímco ve volné venkovské krajině mimo sídla ponechat říční nivy přirozenému vývoji), podpora vytváření a zabezpečení území pro rozlivy – např. suché poldry.

SEA ÚP Modřice 137

V této kategorii funkčního využití území je navrhována jediná plocha – poldr v severozápadní části území pro zvýšení retenční schopnosti v této oblasti, kde je retence srážek nedostatečná a dochází k problémům odtoku vod zejména při přívalových deštích v níže položených částech území.

138

Závěry a výstupy

Na základě analýzy cílů ochrany životního prostředí formulovaných v koncepčních dokumentech České republiky, Jihomoravského kraje a města Modřice lze konstatovat, že existují vazby mezi navrhovanými plochami konceptu ÚP Modřice a cíli ochrany životního prostředí stanovenými na národní, krajské a lokální úrovni.Z vyhodnocení vazeb navrhovaných ploch ÚP Modřice vzhledem k cílům ochrany životního prostředí lze konstatovat, že navržené plochy jsou ve většině případů v souladu s cíli ochrany životního prostředí. Výjimkou jsou cíle na ochranu půdy, kdy většina navrhovaných ploch bude při realizaci konkrétních záměrů vyžadovat vyjmutí ze ZPF. Pokud byl identifikován potenciální nesoulad, pro zmírnění negativních vlivů na životní prostředí, resp. nesouladu s cíli ochrany životního prostředí byly navrženy podmínky a doporučení pro realizaci jednotlivých ploch (viz kap. A.7).

SEA ÚP Modřice 139

A.9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územního plánu města Modřice na životní prostředí

Vlivy na životní prostředí bude představovat konkrétní realizace náplnějednotlivých navrhovaných ploch. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy by měly být popsané vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí.Pro sledování, zda a jakým způsobem jsou jednotlivá navrhovaná funkční využití naplňována, je vhodné navrhnout systém monitoringu, pomocí kterého bude pravidelně vyhodnocována realizace územního plánu.V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu EIA (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění), bude navržen detailní monitoring jednotlivých projektů v rámci tohoto procesu.Vzhledem k absenci systému monitorování životního prostředí na území města a jeho místních částí, bude sledování dopadů ÚP Modřice prováděno pravděpodobně pouze v souvislosti s přípravou zprávy o uplatňování územního plánu, případně při přípravě územně analytických podkladů města.SEA zpracovatel doporučuje využití indikátorů v následujících oblastech pro zpracování informace o vlivu uplatňování územního plánu na životní prostředí.Tabulka 6: Návrh indikátorů životního prostředí

Téma Indikátor Jednotky Definice Zdroje dat

Indukovaná doprava

Počet vozidel osobních/náklad

ních

Počty projíždějících

vozidel na hlavních tazích na území města

Město Modřice, ŘSD

Doprava

Cyklodoprava km

Délka nově vybudovaných

cyklostezek/cyklotras

Město Modřice

140

KrajinaFragmentace

krajiny

polygony UAT (část krajiny ohraničená silnicemi s intenzitou

dopravy vyšší než 1000 vozidel/den

nebo vícekolejnýmiželezničními

tratěmi o velikosti větší

nebo rovné 100 km2.)

Změna výměry dosud

nefragmentovaných území dopravou.

Ministerstvo dopravy

KrajinaZastavěná

plocha%

Podíl zastavěné/nezas

tavěné plochyMěsto Modřice

Realizované prvky ÚSES

Počet prvků

Množství nově realizovaných biokoridorů a

biocenter

CENIA

Příroda a biodiverzi

ta, lesyNově

vysazená a obnovená

zeleň

m2

Plochy veřejné zeleně (parky,

zatravněné plochy, výsadba

stromů), bariérová zeleň

Město Modřice

Zábory půdy %/m2Podíl/rozsah

nových záborů půdy

Český úřad zeměměřický a

katastrálníPůda a horninové prostředí

Revitalizova-né plochy

brownfieldsm2

Rozloha revitalizovaných

ploch brownfields

CzechInvest, KÚ Jihomoravského

kraje

Retenční schopnost

krajinyPočet opatření

Počet opatření ke zvyšování

retenční schopnosti

krajiny

Město ModřiceVoda

Jakost povrchových

vodPočet projektů

Počet projektů, jejichž realizace

povede ke snížení

znečištění povrchových

vod

CENIA, Výzkumný ústav

vodohospodářský –

Hydroekologický informační

systém

SEA ÚP Modřice 141

Protipovodňová opatření

Počet projektů

Počet projektů zaměřených na protipovodňová

opatření

Město Modřice

Napojení na vodovod a kanalizaci

Počet obyvatel

Počet obyvatel napojených na

vodovod a kanalizaci

Český statistický úřad

Ovzduší a klima

Míra znečištění

ovzduší

tun/rok/km2

Měrné emise za všechny

kategorie zdrojůa) tuhé částice

b) SO2

c) NOxd) CO

e) VOC

ČHMÚ, Město Modřice

Hluková zátěž Počet projektů

Počet projektů zaměřených na

snižování hlukové zátěže

ve městě

Město Modřice

Veřejné zdraví

Počet opatření proti

prašnostiPočet projektů

Počet projektů zaměřených na

snižování prašnosti ve

městě

Město Modřice

Systém monitoringu by měl být navržen co možná nejjednodušeji, aby jej bylo možné v pravidelných intervalech vyhodnocovat a v případě potřeby jednotlivé indikátory reformulovat, popř. doplňovat. V rámci monitoringu je nutné určit zodpovědnosti za celkový monitoring územního plánu a dále za sledování jednotlivých indikátorů. Výsledky monitoringu by měly být pravidelně zpřístupňovány veřejnosti, veřejnost by měla být o výsledcích informována.

Pro sledování vlivů implementace vlivů územního plánu na životní prostředí by měl být vytvořen systém monitoringu, který by zahrnoval:

pravidelné vyhodnocování výsledků monitoringu vlivů realizace náplně ploch ÚP Modřice na životní prostředí,

pravidelné zveřejňování výsledků monitoringu.

Sledování indikátorů ve výše uvedených oblastech by mělo být provedeno v rámci realizace náplně ploch, kterou bude zadávat město. Vybrané ukazatele by měly být běžně zjistitelné z projektové dokumentace záměrů pro realizaci náplně lokalit. Na tyto indikátory lze navázat kritéria pro výběr projektů, pomocí kterých je možné stanovit kritéria z hlediska dopadů na

142

životní prostředí, která by měla být uplatněna při výběru investora porovnáním údajů z projektových dokumentací. Pomocí kritérií pro výběr projektů lze zohlednit ochranu životního prostředí v rámci výběru a realizace projektů ve městě a podpořit tak ty projekty, které budou mít příznivější dopady na životní prostředí. Základ kritérií pro výběr projektů tvoří vlastně uvedené hodnoty k jednotlivým vybraným indikátorům v rámci projektové žádosti. Kritéria lze naformulovat do jednoduchých otázek, na které lze odpovědět ANO/NE: Bude záměr generovat dopravu v okolí předmětné lokality? Vyšší než

ostatní předkládané záměry? Dojde realizací záměru ke zvýšení fragmentace krajiny? Vyšší než

ostatní předkládané záměry? Dojde realizací záměru k výsadbě či obnově zeleně? Vyšší než ostatní

předkládané záměry Dojde realizací záměru k záborům zemědělské půdy? Počítá projekt se

zastavěním menší plochy než ostatní? Dojde realizací projektu k revitalizaci brownfields? Vyšší než u ostatních

předkládaných záměrů? Dojde realizací záměru ke zvýšení retenční schopnosti území? Doje realizací záměru ke snížení znečištění povrchových vod? Vyšší než

u ostatních předkládaných záměrů? Dojde realizací záměru ke zvýšení počtu obyvatel připojených na

veřejný vodovod či kanalizaci? Dojde realizací záměru ke zlepšení kvality ovzduší? Vyšší než

u ostatních předkládaných záměrů? Dojde realizací záměru ke snížení hlukové zátěže? Vyšší než u ostatních

předkládaných záměrů?

Na základě porovnání výsledků tohoto hodnocení jednotlivých předložených projektů by měl být vybrán ten projekt, který bude mít nejmenší dopady na životní prostředí města či jeho místních částí při řešení realizace náplně konkrétních lokalit, vymezených pro jednotlivé typy funkčního využití území.

SEA ÚP Modřice 143

A.10 Netechnické shrnutí

Koncept územního plánu

Koncept ÚP Modřice je navrhován ve 3 variantách – Želešické, Modřické a nulové. Variantní řešení vychází ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které jsou v době přípravy konceptu ÚP Modřice a jeho posouzení SEA dokončovány a projednávány. Jednotlivé varianty se liší především vedením koridoru silnice R 52 a tzv. Jihozápadní tangenty. V závislosti na vedení koridoru jsou v jednotlivých variantách navrhovány plochy a koridory dopravní infrastruktury tak, aby tvořily funkční celek a co nejméně zatěžovaly životní prostředí a zdraví obyvatel města Modřicezejména z dopravy.Územní plán dále navrhuje plochy bydlení individuálního i hromadného. Vícepodlažní městská zástavba – plochy bydlení hromadného (BH) jsou navrženy na místě přestavby, doplňují a rozšiřují stávající sídlištní zástavbu.Soustředěná nová výstavba bydlení individuálního (BI) naváže na rozestavěnou lokalitu v ulici Masarykova. Nově je navržena plocha v lokalitě Zahrádky. Pouze jednotlivými objekty jsou v návaznosti na obdobné stavby dotvořeny lokality Bobrava, U hřiště a v ulici Prusinovského. Smíšené obytné plochy tvoří centrální část Modřic. Nově jsou v návaznosti na smíšené území v ulici Tyršově a doplňují proluku v ulici Brněnské.Plochy pro veřejnou občanskou vybavenost (OV) a komerční zařízení (OK) respektují stávající zařízení a plochy navržené ÚPNSÚ a jeho změnách. Koncepce rozvoje je založena na snaze o dokomponování výrazného prostředí u křižovatky dálnice a dořešení přestavbového území v areálu Cihelny. Navržena je plocha pro možné rozšíření mateřské školy a pro dům sociálního penzionu. V okrajových částech řešeného území budepodporováno soukromé podnikání ve sféře občanské vybavenosti. Rozšířeny jsou plochy pro sport (OS) návrhem víceúčelové sportovní haly s krytým bazénem, a doplněním menších hřišť. Navržené plochy průmyslové výroby (VP) jsou na severním okraji katastru a na jižním okrajikatastru v návaznosti na historické průmyslové zóny. Dále budou maximálně využívány stávající významné areály.Plochy drobné výroby (VD) doplňují území u bývalého zemědělského areálu v ulici Havlíčkova a v západní části Modřic v návaznosti na stávající plochy výroby v ulici Tyršově.Plochy smíšené výrobní (SP) jsou navrhovány v ulici Tyršově v návaznosti na smíšené obytné území. V těchto plochách nebude provozována činnost, která může jakkoliv negativně ovlivnit okolí.

144

Přestavbové plochy průmyslových lokalit mezi obytnou zástavbou budou využity pro bydlení v bytových domech, smíšenou obytnou plochu a pro hromadné parkování – patrové garáže.Zvláštní pozornost je třeba věnovat úpravám historické zástavby (SO1) v okolí náměstí Svobody.Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) jsou navrženy v návaznosti na areál Pod Kaštany, u řeky Bobravy a u soutoku Moravanského potoka a Modřického ramene.Velké plochy pro hromadnou rekreaci jsou navrženy na severovýchodním okraji katastrálního území, kde by měly navázat na uvažovaný přírodní rekreační areál „Holasecká jezera“.Systém krajinné zeleně (NS) je v prvé řadě kolem výrobních areálů a dále na špatně zemědělsky obhospodařovatelných plochách, vzniklých při alternativním řešení komunikací.

SEA

Procesem SEA (posouzením vlivů na životní prostředí) byly vyhodnoceny všechny plochy z hlediska toho, zda navrhované funkční využití může mít při realizaci náplně plochy nějaký vliv na životní prostředí. Plochy, u kterých byla identifikována vazba/potenciální vliv na životní prostředí, byly dále hodnoceny procesem SEA.

Výsledkem této fáze hodnocení byla identifikace potenciálních vlivů konceptu ÚP Modřice na jednotlivá klíčová témata a na základě těchto vlivů byla vybrána varianta konceptu s nejpříznivějšími vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel města Modřice. Na základě výsledků hodnocení byly dále navrženy úpravy jednotlivých variant konceptu ÚP či podmínky a doporučení pro realizaci a předcházení, snížení nebo kompenzaci případných negativních vlivů na životní prostředí. Tyto podmínky směřují k implementaci jednotlivých návrhů funkčního využití území, prostřednictvím realizace konkrétních záměrů. U některých ploch byla SEA posuzovatelem navržena doporučení pro realizaci s cílem předejít negativním vlivům na životní prostředí či posílit pozitivní vlivy na životní prostředí.

Na základě vyhodnocení vlivů jednotlivých variant konceptu územního plánu Modřice na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel a další významná témata udržitelného rozvoje (doprava) je SEA posuzovatelem k dalšímu projedání doporučena varianta Želešická na základě nejpřijatelnějších vlivů zejména vedení koridoru rychlostní silnice R 52 a navazující dopravní sítě na životní prostředí města Modřice. Ostatní dvě varianty by znamenaly výrazné zhoršení životních podmínek ve městě, které už je v současné době významně poznamenáno vedením významných dopravních tahů.

SEA ÚP Modřice 145

Po vyhodnocení návrhu jednotlivých ploch Želešické varianty konceptu ÚP Modřice, SEA posuzovatelé doporučují následující:

VARIANTA ŽELEŠICKÁ

Plochy akceptovatelné:

DS d2, BH h1, SO s1, SO s2, SO s3, RH r2, RH r4, OV o1, VD v7, SP p2, SP p6, D d50, D d51, DZ d31, L l1, L l2, DS d1, DS d2, DS d 8, DS d 9, DS d 29, NP n1.

Plochy akceptovatelné s podmínkami:

BI b1, BI b2, BI b3, BI b7, BI b4, BI b5, RH r1, RH r3, RH r5, RH r6, RH r7,OK o3, OK o4, OK o5, OK o6, VP v1, VP v2, VD v3, VD v4, VD v5, VD v6,SP p1, SP p4, DZ d32, poldr, doplnění biocenter, DS d10, DS d14, DS d 15, DS d 16, DS d 17, DS d 18, DS d 19.

146

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MODŘICE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI

Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu města Modřice na evropsky významné locality dle § 45 I zákona č. 114/1992 Sb. nebylo příslušným orgánem ochrany přírody požadováno – viz příloha 1, tudíž vlivy na EVL Modřické rameno jsou součástí posouzení vlivů na přírodu (viz kap. A.6).

SEA ÚP Modřice 147

PŘÍLOHA 1 – VYJÁDŘENÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE K ÚPRAVĚ POŽADAVKU NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚPMODŘICE NA EVL MODŘICKÉ RAMENO

148