Pražský vrch Petřín se nachází nad Vltavou

mezi Malou Stranou a

Strahovem. Nejvyšší nadmořská výška

dosahuje 320 m. První písemná zpráva

pochází z r. 1108, kdy byli na zdejším popravišti

stínáni poslední Vršovci. Tehdy zde byl hluboký les,

táhnoucí se až k Bílé Hoře.

Název Petřín byl patrně užíván až od 17. století

Ve středověku začal les ustupovat vinicím a hospodářsky obdělávaným plochám. Ve 14. století zde Karel IV. nechal postavit Hladovou zeď.

Její délka je 1178 m, výška 7,5 - 8 m, průměrná šíře 170 cm. Podle jednoho vysvětlení chtěl panovník dát hladovějícím občanům v

době neúrody práci, patrně však šlo o to, aby Malá Strana dostala nové opevnění.

Kopcovitá poloha Prahy přímo lákala k výstavbě lanovek. První projekty - někdy ovšem spíše fantastické - se zrodily už v 70. letech 19. století. Žádný však nebyl realizován.

31. května 1891 se po letenském svahu poprvé rozjely lanové vozy,

aby po 1 minutě a 45 sekundách překonaly na trati

109 metrů dlouhé výškový rozdíl 34,5 metru

Zlom nastal až začátkem 90. let 19. století, kdy byly

vybudovány koleje lanové dráhy spojující nábřeží

v místech dnešního Švermova mostu s Letnou.

O 6 let později byla lanovka zrušena

Myšlenka vybudovat lanovou dráhu na Petřín vznikla v r. 1890 současně

s projektem petřínské rozhledny.

Pozemní lanová

dráha na Petřín

zahájila provoz 25. 7. 1891

Lanovka byla obnovena až v roce 1932

V souvislosti s I. svět. válkou

skončil provoz lanovky

v roce 1916

V petřínských svazích odedávna vyvěralo množství pramenů, a tak zde byl kdysi vybudován vodovod. Šlo o soustavu štol, které sváděly vodu ke

Strahovskému klášteru, na Pohořelec a na Malou Stranu.

V roce 1965 voda, která neustále

podemílala Petřín, zavinila sesuv kolejí lanovky a další škody.

Lanová dráha na Petřín přestala prakticky existovat.

V té chvíli se zdálo, že definitivně.

V roce 1889 vypravil nově vzniklý Klub českých turistů do

Paříže zvláštní "rychlovlak". Pro Petřín se tato cesta ukázala jako

osudová. Po návratu zbylo členům v kase 1031 zlatých a 86 krejcarů, jež se staly základem pro stavbu pražské "Eiffelovky". Typická

dominanta Prahy vznikla podle návrhu předsedy KČT Vratislava

Pasovského za pět měsíců.

V březnu 1891 byla podepsána stavební

smlouva a 20. srpna 1891 už bylo

otevřeno !

V září 1891 požádal spisovatel

Zikmund Winter - jako předseda výboru pro

národopisnou výstavu českoslovanskou v

Praze "o zachování některých budov letošní zemské jubilejní výstavy pro

budoucí národopisce „

Po skončení se pavilon z Výstaviště

v Královské oboře odstěhoval na Petřín.

foto z r. 1891Pavilon českých turistů

V květnu 1893 bylo otevřeno zrcadlové bludiště, v roce 1911 přibyla místnost s křivými zrcadly, inspirovaná vídeňským

Prátrem.

Pavilon Klubu českých turistů postavil Matěj Bílek, inspirován

napodobeninou Bastilly na světové výstavě v Paříži.

Budova připomíná vyšehradskou bránu Špička z doby Karla IV.

Jeden z největších hitů československé výstavy na holešovickém Výstavišti měl obrovský úspěch, zejména

dioramatický obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648,

namalovaný na ploše 85 m2 Adolfem a Karlem Liebscherovými.

Lehce tajemnou atmosféru Petřína utvrzuje roubený kostelík svatého Michala.

Pochází z Medvědovců, kam se dostal v roce 1783

z Velikých Luček. Na Petříně stojí o samotě teprve od roku 1929, kdy byl slavnostně otevřen u příležitosti desátého výročí podpisu saintgermainské

smlouvy, kterou nám tehdejší Podkarpatská Rus připadla. V

devadesátých letech 20. stol. byl rekonstruován, k plánovanému zpřístupnění

však už nedošlo. Kostel měl být podle návrhu Karla Skaláka součástí národopisného skanzenu, ale

tolik peněz se přece jen nenašlo. Jen za letohrádkem, kde je

národopisná expozice Národního muzea,

se nachází ještě dřevěná zvonička ze slováckých Dolních

Bojanovic.

http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-michala-v-kinskeho-zahrade.html

Původně románská, později goticky přestavěná kaple sv. Vavřince sloužila dlouho jako

poutní místo. V baroku zde byl vystavěn podle plánu Ignáce Palliardiho kostel sv.Vavřince

(dnes starokatolický). Aktivní kněz P. Norbert Saatzer, který měl

kostel na starosti, se rozhodl, že na Petříně zavede pobožnost Kalvárie, kterou Praha dosud

neměla. Jeho přičiněním vznikla roku 1737 kaple Božího hrobu, kaple Kalvárie a 14 zastavení

Křížové cesty, směřující ze Strahova až k Božímu hrobu. Při opravách v letech 1994–1996

restaurátoři kaple Božího hrobu odkryli okno, orientované tak, aby

jím ve tři hodiny odpoledne o Velikonocích dopadal sluneční paprsek přímo na oltářní kámen.

V blízkosti Hladové zdi naleznete hvězdárnu přestavěnou z vojenského objektu.

V 70. letech byla provedena rozsáhlá přestavba a hvězdárna byla vybavena moderními přístroji.

V současnosti je Štefánikova hvězdárna kulturním a odborným zařízením

zaměřeným především na popularizaci astronomie

a příbuzných přírodních věd.

Vysoká bronzová socha Milana Rastislava Štefánika vítá

návštěvníky hvězdárny, která jeho jméno nesla už za první

republiky. Původní socha Bohumila Kafky stávala u

Bratislavy a byla zničena za druhé světové války. Starý model se podařilo objevit

v depozitáři Národní galerie na hradě Pecka a odlít kopii.

Slavnostní odhalení se konalo v srpnu 1994.

Zahrada Nebozízek se nachází mezi Újezdem, Hladovou zdí a lanovou

dráhou. Táhne se od úpatí kopce až na vrchol

k horní stanici lanovky. Název pochází od názvu vinice zvané už

od 15. století Nebozez. Pozdější ovocný sad částečně upravila

Pražská obec a v roce 1842 ho zpřístupnila veřejnosti. Rozsáhlá

přeměna na městský park proběhla podle plánu zahradního architekta

Františka Thomayera u příležitosti pořádání Jubilejní výstavy

a výstavby lanovky v roce 1891. Víme, že název vznikl podle tvaru cesty

vedoucí původně mezi vinicemi. Já jsem slyšela pověst, že Karel IV si vyšel se svým synem Václavem do těchto míst

na výlet a ptal se ho, co si dá k jídlu. Dáš si placku nebo řízek ?

Malý Václav, který tehdy ještě neuměl pořádně mluvit, odpověděl nebozízek. Pravdivá bude zřejmě první varianta,

i když kdo ví ?

Petřín není jen rozhledna, lanovka či bludiště. Musíme připomenout další monumenty – např. kostel sv. Vavřince a mnoho soch.

Jaroslava Vrchlickéhonajdeme od roku 1960 v horní části

Lobkovické zahrady

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v

levé ruce drží kytici šeříku. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.Sochaři Josefu Václavu Myslbekovi kritici vyčítají, že socha je monumentální a nevyjadřuje

básníkovu osobnost. I tak se záhy po odhalení v roce 1912 stala - zejména na 1. máje - cílem milenců.

Jan Neruda (1834 – 1891) se narodil v

kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha

znázorňuje stojící postavu s rukama za

zády, v nichž drží klobouk. Autorem

bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil

v roce 1970.

Socha je zhotovena z bronzu a je umístěna na kruhovém

zdobeném podstavci. Fontánu najdeme v jihovýchodní části Petřínských sadů

nazývána U žabiček, ukazující dvojici chlapců,

hrajících si se žábami a s rybou u

fontány. Modely pro sošky byli vnuci

T. G. Masaryka Leonard a Herbert

Revilliodovi, kteří později zahynuli v zahraničním

odboji.

Technické údajehloubka základů: 11 mšířka základů: 300 m² výška: 60 mpočet schodů: 299váha konstrukce: 175 tun

Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah;

okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu

nahoru, druhé pro cestu dolů. Rozhledna má dvě vyhlídkové

plošiny, horní je ve výšce 55 metrů.

V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny

vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. Roku 1979

byla rozhledna pro špatný technický stav konstrukce uzavřena pro veřejnost.

Otevřena byla až v květnu 1991 .

Petřín z ptačí perspektivy

Hudba: 1. Ant. Dvořák – Romantický kus č. 1 a č. 3 2. Máj - Support Lessbiens