vymezenÍ ŘeŠenÉho ÚzemÍ podle katastrÁlnÍho ÚzemÍ · web viewkorektury: ing. viktor...

Návrh zadáníúzemního plánu

kraje

Zpracoval:

Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského krajeOdbor územního plánování, stavebního řádu a investicU Zimního stadionu 1952/2370 76 České BudějoviceIng. arch. Radek BočekKorektury: Ing. Viktor Tomšík, Dr. Bc. Ludvík Zíma, PhDr. Jiří Vlach Ing. Libuše Pfauserová, Jiří Košan, Ing. Miroslav Sládek, Ing. Luboš Lacinaa další

Technická pomoc Ing. František Kačírek, KA – KA projektový ateliér Tuřices přípravou zadání: Rašínovo nábřeží 24, 128 00 Praha 2

Podklady pro zadání: A+U DESIGN spol. s r.o., Fráni Šrámka 24, České Budějovicejako hlavní projektant ÚPVÚC Jihočeského krajeIng. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar PolcarováIng. arch. Vladimír Fučík, Romana VačkářováZdena Iličová, Růžena Tajrychová

Odborná spolupráce Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovicena podkladech: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice

Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České BudějoviceIng. Miloslav Král - TERMYON České BudějoviceIng. Jiří Wimmer - WV Projection České BudějoviceIng. Pavel Popela - Sadovnictví a krajinářství České Budějovice

ÚVODV souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, vyhláškou č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění, a její přílohou č. 1, připravil pořizovatel Zadání pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (dále jen ÚPVÚC) takto:

Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07 Strana 1 (celkem 40)

a. Důvody pro pořízení územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje a stanovení hlavních cílů rozvoje území.1. Ústavním zákonem České republiky bylo ustanoveno nové administrativní uspořádání České republiky – od 1.1.2000, vzniklo třináct krajů a hlavní město Praha. Podle zákona č.129/2000 Sb. o krajích, je jedním z hlavních úkolů kraje péče o komplexní územní rozvoj spravovaného území. Jedním z nejdůležitějších nástrojů pro uskutečňování tohoto rozvoje a jeho koordinaci je územní plánování. Dílčí novelou stavebního zákona, zákonem č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, byla kraji dána kompetence pořizovat a schvalovat územní plány velkých územních celků pro svá území.

2. Krajský úřad Jihočeského kraje schválil dokument Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, jehož součástí je i Akční plán obnovy a rozvoje Jihočeského kraje na rok 2003. V tomto dokumentu je v rámci strategických cílů a rozvojových aktivit stanoveno i pořízení a vypracování územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje.

3. Celé řešené území kraje je pokryto schválenými nebo rozpracovanými územními plány velkých územních celků. Jednotlivé územní plány byly pořizovány a zpracovány v různých časových obdobích a tudíž i v různých podmínkách poplatných době jejich pořízení. Řešení jednotlivých územních plánů je vzhledem ke specifickým vlastnostem řešených území velmi odlišné a navzájem nevyvážené. Důvodem pro pořízení ÚPVÚC Jihočeského kraje je obsahové, časové a legislativní sjednocení schválených a rozpracovaných ÚPVÚC, do jedné přehledné územně plánovací dokumentace, která postihne i nové územně technické vazby v řešeném území. Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje po svém schválení nahradí stávající ÚPVÚC.

4. V souladu se směrnicí Evropská perspektiva územního rozvoje a Programem rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je základním cílem územního plánu velkého územního celku udržitelný rozvoj společnosti, tj. takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů, dále pak posilování hospodářské a společenské soudržnosti kraje a zachování přírodních hodnot a kulturního dědictví.

5. Hlavní cíle rozvoje území:5.1. Vypracování návrhu pro územní rozvoj všech funkčních složek v řešeném území z hlediska nadmístního významu, ale při

zachování maximální možné volnosti místnímu rozvoji, který je řešen územními plány obcí a vypracování regulativů pro využívání území.

5.2. Koordinace návrhu s územně technickými podmínkami nezbytnými pro vyvážený a trvale udržitelný rozvoj území s cílem zachování přírodních hodnot a kulturního dědictví.

5.3. Navržení koridorů nadmístního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury pro zajištění dobré obslužnosti území a využití území.

5.4. Koordinace celkové koncepce rozvoje Jihočeského kraje ve vztahu k vnitřní regionální diferenciaci rozvoje, navržení rozvojových ploch nadmístního významu ve vazbě na rozvoj sídelní struktury a technické infrastruktury.

5.5. Promítnutí územních aspektů strategických cílů, zejména Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a dalších rozvojových dokumentů.

5.6. Stanovit uspořádání a limity řešeného území, vymezit významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů.

b. Vymezení řešeného území podle katastrálních území6. Řešené území ÚPVÚC Jihočeského kraje zahrnuje celé území kraje, tj. okresy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Celková plošná výměra řešeného území je 10 055,6 km2. Řešené území je dále členěno na 623 obcí a 1939 částí obcí. Podle nového administrativně správního členění ČR platného od 1. ledna 2003 bylo ustanoveno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Řešené území Jihočeského kraje se skládá z 1615 katastrálních území.

7. Seznam obcí a jejich katastrálních území v řešeném území. Pozn.: v textu je tučně vyznačen vždy název obce, v závorce jsou vytištěna tence příslušná katastrální území.

Okres České Budějovice: České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 4, České Budějovice 5, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory, Kaliště u Českých Budějovic, Třebotovice), Adamov (Adamov u Českých Budějovic), Bečice (Bečice), Borek (Borek u Českých Budějovic), Borovany (Borovany, Dvorec u Třebče, Hluboká u Borovan, Radostice u Trocnova, Trocnov, Třebeč, Vrcov), Borovnice (Borovnice u Českých Budějovic), Boršov nad Vltavou (Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče), Bošilec (Bošilec), Branišov (Branišov u Dubného), Břehov (Břehov), Čakov (Čakov u Českých Budějovic, Čakovec), Čejkovice (Čejkovice u Hluboké nad Vltavou), Čížkrajice (Čížkrajice, Mezilesí u Trhových Svinů), Dasný (Dasný), Dívčice (Dívčice), Dobrá u Českých Budějovic (Dobrá Voda u Českých Budějovic), Dobšice (Dobšice u Týna nad Vltavou), Dolní Bukovsko (Bzí u Dolního Bukovska, Dolní Bukovsko, Horní Bukovsko, Pelejovice, Popovice u Dolního Bukovska, Radonice u Drahotěšic, Sedlíkovice u Dolního Bukovska), Doubravice (Doubravice u Nedabyle), Doudleby (Doudleby), Drahotěšice (Drahotěšice), Dříteň (Dříteň, Chvalešovice, Záblatí), Dubičné (Dubičné), Dubné (Dubné, Jaronice, Křenovice u Dubného, Třebín), Dynín (Dynín, Lhota u Dynína) Habří (Habří u Lipí), Hartmanice (Hartmanice u Žimutic), Heřmaň (Heřmaň u Českých Budějovic), Hlavatce (Hlavatce u Českých Budějovic), Hlincová Hora (Hlincová Hora), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce, Jeznice, Kostelec, Lísnice u Kostelce, Munice, Poněšice, Purkarec), Homole (Homole), Horní Kněžeklady (Štipoklasy), Horní Stropnice (Bedřichov u Horní Stropnice, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Hojná voda, Horní Stropnice, Konratice, Meziluží, Paseky u Horní Stropnice, Rychnov u Nových Hradů, Staré Hutě u Horní Stropnice, Svébohy, Šejby), Hosín (Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hosty (Hosty), Hradce (Hradce u Homol), Hranice (Hranice u Nových Hradů), Hrdějovice (Hrdějovice), Hůry (Hůry), Hvozdec (Hvozdec u Lišova), Chotýčany (Chotýčany), Chrášťany (Doubrava nad Vltavou, Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany


u Týna nad Vltavou, Koloměřice, Pašovice), Jankov (Holašovice, Jankov u Českých Budějovic), Jílovice (Jílovice u Trhových Svinů, Kojákovice, Kramolín u Kojákovic, Lipnice u Kojákovic, Šalmanovice, Vlachnovice), Jivno (Jivno), Kamenná (Kamenná u Trhových Svinů, Kondrač), Kamenný Újezd (Kamenný Újezd, Kosov u Opalic, Krasejovka, Opalice, Otmanka), Komařice (Komařice, Pašinovice, Sedlo u Komařic), Kvítkovice (Kvítkovice u Lipí), Ledenice (Ledenice, Ohrazení, Zaliny, Zborov), Libín (Libín, Slavošovice u Lišova, Spolí u Ledenic), Libníč (Jelmo, Libníč), Lipí (Kaliště u Lipí, Lipí), Lišov (Červený Újezdec, Dolní Miletín, Dolní Slověnice, Horní Miletín, Horní Slověnice, Hůrky u Ličova, Kolný, Levín u Lišova, Lhotice u Českých Budějovic, Lišov, Velechvín, Vlkovice), Litvínovice (Litvínovice), Ločenice (Ločenice, Nesměň u Ločenic), Mazelov (Mazelov), Mladošovice (Lhota u Vlachnovic, Mladošovice, Petrovice u Borovan), Modrá Hůrka (Modrá Hůrka), Mokrý Lom (Mokrý Lom), Mydlovary (Mydlovary u Dívčic), Nákří (Nákří), Nedabyle (Nedabyle), Neplachov (Neplachov), Nová Ves (Nová Ves u Českých Budějovic), Nové Hrady (Byňov, Mýtiny, Nakolice, Nové Hrady, Obora u Vyšného) Štiptoň, Údolí u Nových Hradů, Veveří u Nových Hradů, Vyšné), Olešnice (Buková u Nových Hradů, Lhotka u Třebče, Olešnice u Trnových Svinů), Olešník (Olešník), Ostrolovský Újezd (Ostrolovský Újezd), Petříkov (Petříkov, Těšínov), Pištín (Češnovice, Pašice, Pištín), Planá (Planá u Českých Budějovic), Plav (Plav), Radošovice (Radošovice u Českých Budějovic, Tupesy), Roudné (Roudné), Rudolfov (Hlinsko u Vráta, Rudolfov u Českých Budějovic), Římov (Branišovice u Římova, Dolní Stropnice, Římov), Sedlec (Lékařova Lhota, Malé Chrášťany, Plástovice, Sedlec u Českých Budějovic, Vlhavy), Slavče (Dobrkovská Lhota, Keblany, Mohuřice, Slavče u Trhových Svinů), Srubec (Srubec), Staré Hodějovice (Staré Hodějovice), Strážkovice (Lomec, Strážkovice), Strýčice (Strýčice), Střížov (Střížov nad Malší), Svatý Jan nad Malší (Chlum nad Malší, Sedlce, Svatý Jan nad Malší), Ševětín (Ševětín), Štěpánovice (Štěpánovice u Českých Budějovic), Temelín (Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Sedlec u Temelína, Temelín, Temelinec, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou), Trhové Sviny (Březí u Trhových Svinů, Bukvice u Trnových Svinů, Jedovary, Něchov, Otěvěk, Pěčín u Trhových Svinů, Rankov u Trhových Svinů, Todně, Trhové Sviny), Týn nad Vltavou (Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Týn nad Vltavou), Úsilné (Úsilné), Včelná (Včelná), Vidov (Vidov), Vitín (Vitín), Vlkov (Vlkov u Drahotěšic), Vrábče (Slavče, Vrábče), Vráto (Vráto), Všemyslice (Bohunice nad Vltavou, Slavětice u Všemyslic, Všemyslice, Všeteč), Záboří (Lipanovice, Záboří u Českých Budějovic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Závraty (Závraty), Zliv (Zliv u Českých Budějovic), Zvíkov (Zvíkov u Lišova), Žabovřesky (Dehtáře u Českých Budějovic, Žabovřesky u Českých Budějovic), Žár (Božejov u Nových Hradů, Žár u Nových Hradů, Žumberk u Nových Hradů), Žimutice (Krakovčice, Pořežany, Smilovice u Týna nad Vltavou, Sobětice u Žimutic, Třitim, Tuchonice, Žimutice).

Okres Český Krumlov: Český Krumlov (Český Krumlov, Kladné - Dobrkovice, Přísečná - Domoradice, Slupenec, Spolí-Nové Spolí, Vyšný), Benešov nad Černou (Benešov nad Černou, Děkanské Skaliny, Dluhoště, Hartunkov, Klení, Kuří, Ličov, Valtéřov, Velký Jindřichov), Besednice (Besednice, Malče), Bohdalovice (Bohdalovice u Větřní, Skubice, Slavkov u Českého Krumlova, Svéraz, Svéraz u Větřní, Větřní-Kaliště), Brloh (Brloh pod Kletí, Jánské Údolí, Jánské Údolí-Kovářov), Jaronín, Jaronín-Kuklov, Rojšín), Bujanov (Suchdol u Bujanova, Zdíky), Černá v Pošumaví (Černá v Pošumaví, Kyselov), Dolní Dvořiště (Cetviny, Dolní Dvořiště, Horní Kaliště, Jenín, Mikulov, Mladoňov, Rybník u Dolního Dvořiště, Rychnov nad Malší, Štědrkov, Tichá, Trojany u Dolního Dvořiště, Všeměřice), Dolní Třebonín (Dolní Svince, Dolní Třebonín, Prostřední Svince, Štěkře, Záluží nad Vltavou), Frymburk (Frymburk), Holubov (Holubov, Třísov), Horní Dvořiště (Český Heršlák, Horní Dvořiště), Horní Planá (Horní Planá, Pernek, Pestřice, Zvonková), Hořice na Šumavě (Cipín, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Skláře na Šumavě, Svíba, Šebanov, Žestov), Chlumec (Chlumec), Chvalšiny (Borová u Chvalšin, Chvalšiny, Střemily), Kájov (Kladenské Rovné, Kladné, Křenov u Kájova, Novosedly u Kájova), Kaplice (Blansko u Kaplice, Hradiště u Kaplice, Kaplice, Mostky, Pořešín, Žďár u Kaplice), Křemže (Chlum u Křemže, Křemže), Lipno nad Vltavou (Lipno nad Vltavou), Loučovice (Dvorečná, Kapličky, Loučovice, Mnichovice u Loučovic), Malonty (Bělá u Malont, Bukovsko, Hodonice u Malont, Jaroměř u Malont, Ličov-Desky, Malonty, Meziříčí u Malont, Radčice u Malont, Rapotice u Malont), Malšín (Běleň, Boršov u Loučovic, Horní Dlouhá, Horní Okolí, Ostrov na Šumavě, Šafléřov), Mirkovice (Chabičovice, Malčice, Mirkovice, Zahrádka u Mirkovic, Žalčice), Mojné (Mojné, Rájov-Černice, Záhorkovice), Netřebice (Dlouhá, Netřebice), Nová Ves (Nová Ves u Brloha), Omlenice (Omlenice, Stradov u Kaplice, Zahrádka u Omlenic), Pohorská Ves (Dolní Příbraní, Lužnice u Pohorské Vsi, Pivonice u Pohorské Vsi, Pohoří na Šumavě), Přední Výtoň (Frydava, Jasánky, Pasečná, Přední Výtoň, Zadní Výtoň), Přídolí (Lověšice, Malčice - Osek, Přídolí, Spolí, Všeměry, Zátes), Přísečná (Přísečná), Rožmberk nad Vltavou (Horní Jílovice, Rožmberk nad Vltavou), Rožmitál na Šumavě (Čeřín, Hněvanov, Koryta u Hněvanova, Rožmitál na Šumavě, Zahrádka), Soběnov (Soběnov), Srnín (Srnín), Střítež (Střítež u Kaplice), Světlík (Dvořetín, Pasovary, Světlík, Velké Strážné), Velešín (Chodeč, Mojné-Skřidla, Prostřední Svince-Holkov, Velešín), Větřní (Hašlovice, Větřní, Všeměry-Zátoň, Záhoří u Větřní, Zátoňské Dvory), Věžovatá Pláně (Věžovatá Pláně), Vyšší Brod (Bolechy, Dolní Drkolná, Herbertov, Hrudkov, Studánky u Vyššího Brodu, Svatomírov, Vyšší Brod), Zlatá Koruna (Plešovice, Rájov, Zlatá Koruna), Zubčice (Zubčice), Zvíkov (Chodeč-Zvíkov).

Okres Jindřichův Hradec: Jindřichův Hradec (Buk u Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár u Jindřichova Hradce, Jindřichův Hradec, Matná, Otín u Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka), Báňovice (Báňovice), Bednárec (Bednárec), Bednáreček (Bednáreček), Blažejov (Blažejov, Dvoreček, Malý Ratmírov, Mutyněves, Oldřiš u Blažejova), Bořetín (Bořetín u Strmilova), Březina (Březina u Deštné), Budeč (Budeč), Budíškovice (Budíškovice, Manešovice, Ostojkovice, Vesce u Dačic), Cep (Cep), Cizkrajov (Cizkrajov, Dolní Bolíkov, Holešice u Cizkrajova, Mutná), Červený Hrádek (Červený Hrádek u Dačic), České Velenice (České Velenice), Český Rudolec (Český Rudolec, Dolní Bolíkov-Nová Ves, Dolní Radíkov, Horní Radíkov, Lipnice u Markvarce, Markvarec, Matějověc, Stoječín), Číměř (Bílá u Sedla, Číměř, Dobrá Voda u Číměře, Lhota u Sedla, Nová Ves u Sedla, Potočná u Číměře, Sedlo u Číměře), Člunek (Člunek, Kunějov, Lomy u Kunžaku), Dačice (Bílkov, Borek u Dačic, Dačice, Dolní Němčice, Hostkovice u Dolních Němčic, Hradišťko u Dačic, Chumec u Dačic, Lipolec, Malý Pěčín, Prostřední Vydří, Velký Pěčín), Dešná (Bělčovice, Dančovice, Dešná u Dačic, Hluboká u Dačic, Chvalkovice u Dešné, Plačovice, Rancířov), Deštná (Deštná u Jindřichova Hradce, Lipovka), Dívčí Kopy (Dívčí Kopy), Dobrohošť (Dobrohošť), Dolní Pěna (Dolní Pěna), Dolní Žďár (Dolní Žďár u Lásenice, Horní Lhota u Lásenice), Domanín (Domanín u Třeboně), Doňov (Doňov), Drunče (Drunče), Dunajovice (Dunajovice), Dvory nad Lužnicí (Dvory nad Lužnicí), Frahelž (Frahelž), Hadravova Rosička (Hadravova Rosička), Halámky (Halámky), Hamr (Hamr), Hatín (Hatín, Stajka), Heřmaneč (Heřmaneč), Horní Meziříčko (Horní Meziříčko), Horní Němčice (Horní Němčice), Horní Pěna (Horní Pěna, Malíkov nad Nežárkou), Horní Radouň (Horní Radouň, Starý Bozděchov), Horní Skrýchov (Horní Skrýchov), Horní Slatina (Horní Slatina), Hospříz (Hospříz, Hrutkov), Hrachoviště (Hrachoviště u Třeboně), Hříšice (Hříšice, Jersice), Chlum u Třeboně (Chlum u Třeboně, Lutová, Mirochov, Žíteč), Jarošov nad Nežárkou (Hostějeves, Jarošov nad Nežárkou, Lovětín, Matějovec nad Nežárkou, Nekrasín, Rosička, Zdešov), Jilem (Jilem), Kačlehy (Kačlehy), Kamenný Malíkov (Kamenný Malíkov), Kardašova Řečice (Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Nítovice), Klec (Klec), Kostelní Radouň (Kostelní Radouň), Kostelní Vydří (Kostelní Vydří), Kunžak (Kaproun, Kunžak, Mosty, Suchdol u Kunžaku, Valtínov), Lásenice (Lásenice), Lodhéřov (Lodhéřov, Najdek u Lodhéřova, Studnice u Lodhéřova), Lomnice


nad Lužnicí (Lomnice nad Lužnicí), Lužnice (Lužnice), Majdalena (Majdalena), Nová Bystřice (Albeř, Artolec, Blato u Hůrek, Hradiště u Nové Bystřice, Hůrky, Klášter, Klenová u Hůrek, Konrač, Mnich u Nové Bystřice, Nová Bystřice, Nový Vojířov, Senotín, Skalka u Nové Bystřice), Nová Olešná (Nová Olešná), Nová Včelnice (Nová Včelnice), Nová Ves nad Lužnicí (Krabonoš, Nová Ves nad Lužnicí), Novosedly nad Nežárkou (Kolence, Mláka, Novosedly nad Nežárkou), Okrouhlá Radouň (Okrouhlá Radouň), Peč (Lidéřovice, Peč, Urbaneč), Písečné (Chvaletín, Markéta, Modletice, Nové Sady u Písečného, Písečné u Slavonic, Slavětín u Slavonic, Václavov u Chvaletína), Pístina (Pístina), Plavsko (Plavsko), Pleše (Pleše), Pluhův Žďár (Jižná, Klenov, Mostečný, Plasná, Pluhův Žďár, Pohoří u Kardašovy Řečice, Samosoly), Polště (Polště), Ponědraž (Ponědraž), Ponědrážka (Ponědrážka), Popelín (Horní Olešná, Popelín), Příbraz (Příbraz), Rapšach (Nová Ves u Klikova, Rapšach), Ratiboř (Ratiboř u Jindřichova Hradce), Rodvínov (Jindřiš, Rodvínov), Roseč (Roseč), Rosička (Rosička u Deštné), Slavonice (Dolní Bolíkov - Rubašov, Kadolec u Slavonic, Leštnice, Maříž, Mutišov, Slavonice, Stálkov, Vlastkovec), Smržov (Smržov u Lomnice nad Lužnicí), Staňkov (Staňkov), Staré Hobzí (Nové Dvory, Nové Hobzí, Staré Hobzí, Vnorovice), Staré Město pod Landštejnem (Dětřiš, Dobrotín, Košlák, Košťálkov, Kuní pod Landštejnem, Návary, Pernárec, Podlesí pod Landštejnem, Pomezí pod Landštejnem, Rajchéřov, Romava, Staré Hutě u Veclova, Staré Město pod Landštejnem, Veclov, Vitíněves), Stráž nad Nežárkou (Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Dvorce u Stráže nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou), Strmilov (Česká Olešná, Leština u Strmilova, Malý Jeníkov, Palupín, Strmilov), Stříbřec (Libořezy, Mníšek, Stříbřec), Střížovice (Budkov u Střížovic, Střížovice u Kunžaku, Vlčice u Střížovic), Studená (Domašín u Studené, Horní Bolíkov, Horní Pole, Maršov u Heřmanče, Olšany u Dačic, Skrýchov, Studená, Sumrakov, Světlá pod Javořicí, Velký Jeníkov), Suchdol nad Lužnicí (Bor, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Klikov, Suchdol nad Lužnicí, Tušť), Světce (Světce), Třebětice (Třebětice u Dačic), Třeboň (Branná, Břilice, Holičky u Staré Hlíny, Přeseka, Stará Hlína, Třeboň), Újezdec (Újezdec u Kardašovy Řečice), Velký Ratmírov (Velký Ratmírov), Vícemil (Vícemil), Višňová (Višňová u Kardašovy Řečice), Vlčetínec (Vlčetínec), Volfířov (Brandlín, Radlice u Volfířova, Řečice, Šach, Velká Lhota u Dačic, Volfířov), Vydří (Vydří), Záblatí (Záblatí u Ponědraže), Záhoří (Záhoří), Zahrádky (Horní Dvorce, Zahrádky), Žďár (Malá Rosička, Žďár u Nové Včelnice), Županovice (Županovice u Dešné).

Okres Písek: Písek (Hradiště u Písku, Nový Dvůr u Písku, Písek, Semice u Písku, Smrkovice), Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad Vltavou, Chřešťovice, Jehnědno, Údraž), Bernartice (Bernartice u Milevska, Bilinka, Bojenice, Jestřebice, Kolišov, Rakov u Svatkovic, Srlín, Svatkovice, Zběšice), Borovany (Borovany u Milevska), Boudy (Boudy), Božetice (Božetice, Radihošť), Branice (Branice), Cerhonice (Cerhonice), Čimelice (Čimelice, Krsice), Čížová (Borečnice, Bošovice u Čížové, Krašovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Dobev (Nepodřice, Oldřichov u Písku, Stará Dobev), Dolní Novosedly (Dolní Novosedly, Chrastiny), Dražíč (Dražíč), Drhovle (Brloh u Drhovle, Drhovle, Mladotice u Drhovle, Pamětice u Drhovle), Heřmaň (Heřmaň), Horosedly (Horosedly), Hrazany (Dobrošov u Hrazan, Hrazánky, Hrazany, Klisinec), Hrejkovice (Hrejkovice, Níkovice, Pechova Lhota), Chyšky (Branišovice u Ratiboře, Chyšky, Květuš, Mezný, Nosetín, Podchýšská Lhota, Ratiboř, Rohozov), Jetětice (Jetětice), Kestřany (Lhota u Kestřan, Staré Kestřany, Zátaví), Kluky (Dobešice, Kluky u Písku), Kostelec nad Vltavou (Kostelec nad Vltavou, Přílepov, Sobědraž, Zahrádka u Kovářova), Kovářov (Březí u Kovářova, Dobrá Voda u Kovářova, Chrást u Zahořan, Kovářov, Předbořice u Zahořan, Radvánov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Žebrákov u Zahořan), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Králova Lhota (Králova Lhota, Laziště), Křenovice (Křenovice), Křižanov (Křižanov u Branic), Kučeř (Kučeř), Květov (Květov, Vůsí), Lety (Lety, Šerkov), Milevsko (Dmýštice, Klisín, Milevsko, Něžovice, Rukáveč, Velká u Milevska), Minice (Minice u Mišovic), Mirotice (Bořice u Mirotic, Jarotice, Lučkovice, Mirotice, Radobytce, Stráž u Mirotic, Strážovice u Mirotic), Mirovice (Boješice, Kakovice, Mirovice, Ohař, Plíškovice, Ráztely, Touškov), Mišovice (Mišovice, Pohoří u Mirovic, Svučice), Myslín (Myslín), Nerestce (Dolní Nerestce, Horní Nerestce), Nevězice (Nevězice), Okrouhlá (Okrouhlá u Branic), Olešná (Olešná nad Vltavou), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Osek (Osek u Milevska), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova), Ostrovec (Dědovice, Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec), Paseky (Paseky u Tálína), Podolí I (Podolí I), Probulov (Probulov), Protivín (Chvaletice u Protivína, Krč u Protivína, Maletice, Milenovice, Myšenec, Protivín, Selibov, Těšínov u Protivína, Záboří u Protivína), Přeborov (Přeborov), Předotice (Kožlí u Čížové, Křešice u Čížové, Malčice u Mirotic, Podolí II, Soběšice u Předotic, Šamonice, Třebkov), Přeštěnice (Držkrajov, Přeštěnice, Týnice), Putim (Putim), Rakovice (Rakovice), Ražice (Ražice, Štětice), Sepekov (Líšnice u Sepekova, Sepekov, Zálší u Sepekova), Skály (Skály u Protivína), Slabčice (Nemějice, Písecká Smoleč, Slabčice), Smetanova Lhota (Smetanova Lhota), Stehlovice (Stehlovice), Tálín (Tálín), Temešvár (Temešvár), Varvažov (Varvažov, Zbonín), Veselíčko (Bilina, Veselíčko u Milevska), Vlastec (Vlastec), Vlksice (Střítež u Milevska, Vlksice), Vojníkov (Držov, Louka nad Otavou, Vojníkov), Vráž (Vráž u Písku), Vrcovice (Vrcovice), Záhoří (Horní Záhoří u Písku, Jamný, Kašina Hora, Svatonice), Zbelítov (Zbelítov), Zběšičky (Hanov, Popovec u Zběšiček, Zběšičky), Zhoř (Blehov, Březí u Milevska, Osletín, Zhoř u Milevska), Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské Podhradí), Žďár (Nová ves u Protivína, Žďár u Protivína).

Okres Prachatice: Prachatice (Kahov, Libínské Sedlo, Oseky, Perlovice, Prachatice, Stádla, Staré Prachatice, Volovice), Babice (Babice u Netolic, Zvěřetice), Bohumilice (Bohumilice v Čechách), Bohunice (Bohunice u Tvrzic), Borová Lada (Borová Lada, Černá Lada, Knížecí Pláně, Nový Svět u Borových Lad, Paseka u Borových Lad, Svinná Lada, Šindlov, Zahrádky u Borových Lad), Bošice (Bošice, Budilov, Hradčany u Čkyně), Budkov (Budkov u Husince), Buk (Buk pod Boubínem, Včelná pod Boubínem, Vyšovatka), Bušanovice (Bušanovice, Dolní Nakvasovice, Horní Nakvasovice), Čkyně (Čkyně, Dolany u Čkyně, Horosedly u Čkyně, Onšovice u Čkyně, Předenice u Čkyně, Spůle u Čkyně), Drslavice (Švihov u Lažišť), Dub (Borčice, Dub u Prachatic, Dubská Lhota, Dvorec u Dubu, Javornice u Dubu), Dvory (Dvory u Lažišť), Horní Vltavice (Březová Lada, Horní Vltavice, Polka, Račí, Slatina u Horní Vltavice, Žlíbky), Hracholusky (Hracholusky u Prachatic, Obora u Hracholusek, Vrbice u Žitné, Žitná u Netolic), Husinec (Horouty, Husinec, Výrov u Husince), Chlumany (Chlumany), Chroboly (Chroboly, Lažíšťko, Leptač, Ovesné, Rohanov u Prachatic, Záhoří u Chrobol), Chvalovice (Chvalovice u Netolic), Kratušín (Chlístov u Lažišť, Kratušín), Křišťanov (Křišťanov), Ktiš (Dobročkov, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Smědeč), Kubova Huť (Kubova Huť), Kvilda (Bučina u Kvildy, Kvilda), Lažiště (Lažiště), Lčovice (Lčovice), Lenora (Houžná, Lenora, Vlčí Jámy), Lhenice (Dolní Chrášťany, Horní Chrášťany, Hoříkovice, Hrbov u Lhenic, Lhenice, Třebanice, Třešňový Újezdec, Vadkov, Vodice u Lhenic), Lipovice (Lipovice), Lužice (Lužice u Netolic), Mahouš (Mahouš), Malovice (Krtely, Malovice u Netolic, Malovičky, Podeřiště), Mičovice (Frantoly, Jáma, Klenovice u Mičovic, Mičovice, Ratiborova Lhota), Nebahovy (Jelemek, Kralovice, Lažíšťka, Nebahovy, Zdenice), Němčice (Němčice u Netolic, Sedlovice), Netolice (Netolice), Nicov (Milov, Nicov, Řetenice u Stach, Studenec u Stach), Nová Pec (Nová Pec, Pěkná), Nové Hutě (Nové Hutě), Olšovice (Olšovice), Pěčnov (Pěčnov), Radhostice (Libotyně, Lštění u Radhostic, Radhostice), Stachy (Jaroškov, Stachy, Úbislav), Stožec (České Žleby, Horní Cazov, Radvanovice, Stožec), Strážný (Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Hliniště, Horní Světlé Hory, Řasnice, Silnice, Stodůlky u Strážného, Strážný), Strunkovice nad Blanicí (Protivec, Strunkovice nad Blanicí, Svojnice, Šipoun, Velký Bor u Strunkovic, Žíchovec), Svatá Maří (Smrčná u Čkyně, Svatá Maří, Štítkov, Trhonín), Šumavské Hoštice (Kosmo, Šumavské Hoštice, Vojslavice u Žárovné), Těšovice (Běleč u Těšovic, Těšovice u Prachatic), Tvrzice (Tvrzice), Újezdec (Újezdec u Tvrzic), Vacov (Benešova Hora, Čábuze, Javorník u Stach, Lhota nad Rohanovem, Miřetice


u Vacova, Mladíkov, Nespice, Přečín, Rohanov, Vacov, Vlkonice u Vacova, Žár u Čkyně), Vimperk (Arnoštka, Bořanovice u Vimperka, Boubská, Hrabice, Huťský Dvůr, Klášterec u Vimperka, Korkusova Huť, Křesanov, Lipka u Vimperka, Michlova Huť, Pravětín, Skláře u Vimperka, Solná Lhota, Veselka u Vimperka, Vimperk, Výškovice u Vimperka), Vítějovice (Vítějovice), Vlachovo Březí (Dachov, Dolní Kožlí, Horní Kožlí, Chocholatá Lhota, Mojkov, Uhřice u Vlachova Březí, Vlachovo Březí), Volary (Cudrovice, Horní Sněžná, Chlum u Volar, Krejšovice, Milešice, Mlynářovice u Volar, Volary), Vrbice (Vrbice u Vacova), Záblatí (Albrechtovice, Hlásná Lhota, Horní Záblatí, Křišťanovice u Záblatí, Petrovice u Záblatí, Řepešín, Saladín, Záblatí u Prachatic, Zvěřenice), Zábrdí (Zábrdí u Lažišť), Zálezly (Setěchovice, Zálezly u Čkyně), Zbytiny (Koryto, Skříněřov, Splálenec, Sviňovice, Zbytiny), Zdíkov (Branišov u Zdíkovce, Hodonín u Zdíkovce, Masákova Lhota, Putkov, Račov, Zdíkov, Zdíkovec Žírec), Žárovná (Žárovná), Želnava (Želnava), Žernovice (Žernovice).

Okres Strakonice: Strakonice (Dražejov u Strakonic, Hajská, Modlešovice, Nové Strakonice, Přední Ptákovice, Strakonice, Střela), Bavorov (Bavorov, Blanice, Čichtice, Svinětice, Tourov, Útěšov), Bělčice (Bělčice, Hostišovice, Podruhlí, Tisov, Újezdec u Bělčic, Záhrobí, Závišín u Bělčic), Bezdědovice (Bezdědovice), Bílsko (Bílsko u Vodňan, Netonice, Záluží u Vodňan), Blatná (Blatenka, Blatná, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky, Milčice u Čekanic, Skaličany), Bratronice (Bratronice), Březí (Březí u Blatné), Budyně (Budyně), Buzice (Buzice), Cehnice (Cehnice, Dunovice), Čečelovice (Čečelovice), Čejetice (Čejetice, Mladějovice, Sedlíkovice, Sedliště u Mladějovic, Sudoměř u Čejetic), Čepřovice (Čepřovice, Jiřetice u Čepřovic, Koječín u Čepřovic), Čestice (Čestice, Doubravice u Volyně, Krušlov, Nahořany u Čkyně, Nuzín, Počátky u Volyně, Radešov u Čestic, Střídka), Číčenice (Číčenice), Doubravice (Doubravice u Strakonic, Nahošín), Drahonice (Albrechtice, Drahonice), Drachkov (Drachkov u Strakonic), Drážov (Dobrš, Drážov, Kváskovice u Drážova, Zálesí u Drážova), Droužetice (Černíkov u Strakonic, Droužetice), Dřešín (Dřešín, Dřešínek, Chvalšovice), Hajany (Hajany u Blatné), Hájek (Hájek u Bavorova), Hlupín (Hlupín), Horní Poříčí (Dolní Poříčí, Horní Poříčí), Hornosín (Hornosín), Hoslovice (Hodějov, Hoslovice, Škrobočov), Hoštice (Hoštice u Volyně), Chelčice (Chelčice), Chlum (Chlum u Blatné), Chobot (Chobot), Chrášťovice (Chrášťovice, Klínovice), Jinín (Jinín, Zorkovice), Kadov (Kadov u Blatné, Lnářský Málkov, Mračov, Pole, Vrbno), Kalenice (Kalenice), Katovice (Katovice), Kladruby (Kladruby u Strakonic), Kocelovice (Kocelovice), Krajníčko (Krajníčko), Kraselov (Kraselov, Mladotice u Kraselova), Krašlovice (Krašlovice, Vitice u Vodňan), Krejnice (Krejnice), Krty-Hradec (Krty u Strakonic), Kuřimany (Kuřimany), Kváskovice (Kváskovice), Lažánky (Lažánky), Lažany (Lažany u Doubravice), Libějovice (Černěves u Libějovic, Libějovice, Nestánice), Libětice (Libětice), Litochovice (Litochovice u Volyně, Neuslužice, Střítež u Volyně), Lnáře (Lnáře, Zahorčice u Lnář), Lom (Lom u Blatné, Míreč), Mačkov (Mačkov), Malenice (Malenice), Mečichov (Mečichov), Měkynec (Měkynec), Milejovice (Milejovice), Miloňovice (Miloňovice, Sudkovice), Mnichov (Mnichov), Mutěnice (Mutěnice u Strakonic), Myštice (Kožlí u Myštic, Myštice, Vahlovice, Výšice), Nebřehovice (Nebřehovice, Zadní Ptákovice), Němčice (Němčice u Volyně), Němětice (Němětice), Nihošovice (Jetišov, Nihošovice), Nišovice (Nišovice), Nová Ves (Lhota pod Kůstrým, Nová Ves u Strakonic, Víska u Strakonic), Novosedly (Koclov, Novosedly u Strakonic, Sloučín), Osek (Jemnice u Oseka, Malá Turná, Osek u Radomyšle, Petrovice u Oseka, Rohozná u Rovné), Paračov (Paračov), Pivkovice (Pivkovice), Pohorovice (Kloub, Pohorovice), Pracejovice (Makarov, Pracejovice), Předmíř (Metly, Předmíř, Řiště, Zámlyní), Přední Zborovice (Přední Zborovice), Předslavice (Kakovice u Volyně, Marčovice, Předslavice, Úlehle u Předslavic, Všechlapy u Volyně), Přechovice (Přechovice), Přešťovice (Brusy, Kbelnice, Přešťovice), Radějovice (Radějovice u Netonic), Radomyšl (Domanice, Láz u Radomyšle, Leskovice u Radomyšle, Podolí u Strakonic, Radomyšl, Rojice), Radošovice (Kapsova Lhota, Milíkovice, Radošovice u Strakonic, Svaryšov), Rovná (Rovná u Strakonic), Řepice (Řepice), Sedlice (Holušice u Mužetic, Mužetice, Němčice u Sedlice, Sedlice u Blatné), Skály (Skály u Kváskovic), Skočice (Lidmovice, Skočice), Slaník (Slaník), Sousedovice (Smiradice, Sousedovice), Stožice (Křepice u Vodňan, Stožice), Strašice (Strašice v Pošumaví, Škůdra), Strunkovice nad Volyňkou (Strunkovice nad Volyňkou), Střelské Hoštice (Kozlov nad Otavou, Sedlo u Horažďovic, Střelské Hoštice, Střelskohoštická Lhota), Škvořetice (Pacelice, Škvořetice), Štěchovice (Štěchovice), Štěkeň (Štěkeň, Vítkov u Štěkeně), Tchořovice (Tchořovice), Truskovice (Truskovice), Třebohostice (Třebohostice, Zadní Zborovice), Třešovice (Třešovice), Úlehle (Radkovice, Švejcarova Lhota, Úlehle), Únice (Hubenov u Třebohostic, Únice), Uzenice (Uzenice), Uzeničky (Uzeničky), Vacovice (Vacovice), Velká Turná (Velká Turná), Vodňany (Čavyně, Hvožďany u Vodňan, Křtětice, Radčice u Vodňan, Újezd u Vodňan, Vodňany), Volenice (Ohrazenice u Tažovic, Tažovice, Vojnice, Volenice), Volyně (Černětice, Račí u Nišovic, Starov, Volyně, Zechovice), Záboří (Záboří u Blatné), Zahorčice (Zahorčice u Volyně), Zvotoky (Zvotoky).

Okres Tábor: Tábor (Čekanice u Tábora, Čelkovice, Hlinice, Horky u Tábora, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora, Stoklasná Lhota, Tábor, Zárybničná Lhota), Balkova Lhota (Balkova Lhota), Bečice (Bečice nad Lužnicí), Bechyně (Bechyně, Hvožďany u Bechyně, Senožaty u Bechyně), Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Borkovice (Borkovice), Borotín (Borotín u Tábora, Kamenná Lhota u Borotína, Libenice u Tábora, Pikov), Bradáčov (Bradáčov, Horní Světlá u Bradáčova), Březnice (Březnice u Bechyně), Budislav (Budislav, Hlavňov u Budislavi, Záluží u Budislavi), Čenkov u Bechyně (Čenkov u Bechyně), Černýšovice (Černýšovice), Dírná (Dírná, Lžín, Nová Ves u Dírné, Zářičí u Dírné, Závsí), Dlouhá Lhota (Dlouhá Lhota u Bechyně), Dobronice u Bechyně (Dobronice u Bechyně), Dolní Hořice (Dolní Hořice, Hartvíkov, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Nové Dvory u Pořína, Oblajovice, Pořín, Prasetín), Dolní Hrachovice (Horní Hrachovice, Mostek u Ratibořských Hor), Drahov (Drahov), Dráchov (Dráchov), Dražice (Dražice u Tábora), Dražičky (Dražičky), Drhovice (Drhovice), Haškovcova Lhota (Haškovcova Lhota), Hlasivo (Hlasivo, Rašovice u Hlasiva), Hlavatce (Debrník, Hlavatce, Vyhnanice), Hodětín (Blatec u Hodětína, Hodětín), Hodonice (Hodonice u Bechyně), Chotěmice (Chotěmice), Chotoviny (Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Chotoviny, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Řevnov, Sedlečko u Chotovin, Vrážná), Choustník (Choustník, Kajetín, Předboř u Choustníku), Chrbonín (Chrbonín), Chýnov (Dobronice u Chýnova, Chýnov u Tábora, Kloužovice, Velmovice, Záhostice), Jedlany (Jedlany), Jistebnice (Božejovice, Cunkov, Drahnětice, Chlum u Jistebnice, Jistebnice, Makov u Jistebnice, Orlov u Jistebnice, Padařov, Plechov, Pohoří u Jistebnice, Svoříž, Vlásenice u Makova, Zvěstonín), Katov (Katov u Budislavi), Klenovice (Klenovice u Soběslavi), Komárov (Komárov u Soběslavi), Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Soběslavi), Košín (Košín), Krátošice (Krátošice), Krtov (Krtov), Libějice (Libějice), Lom (Lom), Malšice (Čenkov u Malšic, Dobřejice, Malšice, Maršov u Tábora, Obora u Maršova, Třebelice, Všechlapy u Malšic), Mažice (Mažice), Meziříčí (Meziříčí), Mezná (Mezná u Soběslavi), Mladá Vožice (Bendovo Záhoří, Blanice u Mladé Vožice, Janov u Mladé Vožice, Krchova Lomná, Mladá Vožice, Noskov, Radvanov u Mladé Vožice, Stará Vožice), Mlýny (Mlýny u Choustníku), Myslkovice (Myslkovice), Nadějkov (Brtec, Chlístov u Nadějkova, Modlíkov, Mozolov, Nadějkov, Petříkovice, Starcova Lhota, Vratišov), Nasavrky (Nasavrky u Tábora), Nemyšl (Dědice u Nemyšle, Hoštice u Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova), Nová Ves u Mladé Vožice (Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice, Nová Ves u Mladé Vožice), Oldřichov (Oldřichov u Mladé Vožice), Opařany (Nové Dvory u Opařan, Olší u Opařan, Oltyně, Opařany, Podboří, Skrýchov u Opařan), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Pohánec (Pohánec), Pohnání (Pohnání), Pojbuky (Pojbuky, zadní Lomná), Přehořov (Hrušova Lhota, Kvasejovice u Soběslavi,


Přehořov u Soběslavi), Psárov (Psárov, Tříklasovice), Radenín (Bítov u Radenína, Hroby, Kozmice u Chýnova, Lažany u Chýnova, Radenín), Radětice (Radětice u Bechyně), Radimovice u Tábora (Radimovice u Tábora), Radimovice u Želče (Radimovice u Želče), Radkov (Radkov u Tábora), Rataje (Rataje u Bechyně), Ratibořské Hory (Dub u Ratibořských Hor, Podolí u Ratibořských Hor, Ratibořice u Tábora, Ratibořské Hory, Vřesce), Rodná (Blanička, Nahořany u Mladé Vožice, Rodná), Roudná (Roudná nad Lužnicí), Řemíčov (Řemíčov), Řepeč (Řepeč), Řípec (Řípec), Sedlečko u Soběslavě (Sedlečko u Soběslavě), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Skalice (Rybova Lhota, Skalice nad Lužnicí, Třebiště), Skopytce (Chabrovice, Skopytce), Skrýchov u Malšic (Dudov, Skrýchov u Malšic), Slapsko (Moraveč u Mladé Vožice, Slapsko), Slapy (Hojná Lhotka, Slapy u Tábora), Smilovy Hory (Malý Ježov, Radostovice u Smilových Hor, Smilovy Hory, Stojslavice, Těchobuz II, Velký Ježov), Soběslav (Chlebov, Nedvědice u Soběslavi, Soběslav), Stádlec (Křída u Stádlce, Slavňovice, Stádlec, Staré Sedlo u Stádlce), Sudoměřice u Bechyně (Bechyňská Smoleč, Bežerovice, Sudoměřice u Bechyně), Sudoměřice u Tábora (Sudoměřice u Tábora), Sviny (Kundratice u Svinů, Sviny), Svrabov (Svrabov), Šebířov (Křekovice u Vyšetic, Šebířov, Vyšetice, Záříčí u Mladé Vožice), Třebějice (Třebějice), Tučapy (Brandlín u Tučap, Dvorce u Tučap, Tučapy u Soběslavi), Turovec (Turovec), Ústrašice (Ústrašice), Val (Hamr nad Nežárkou, Val u Veselí nad Lužnicí), Vesce (Čeraz, Mokrá u Soběslavi, Vesce u Soběslavi), Veselí nad Lužnicí (Horusice, Veselí nad Lužnicí), Vilice (Vilice), Vlastiboř (Svinky, Vlastiboř u Soběslavi, Záluží u Vlastiboře), Vlčeves (Vlčeves), Vlkov (Vlkov nad Lužnicí), Vodice (Babčice, Domamyšl, Malešín u Vodice, Vodice u Tábora), Zadní Střítež (Zadní Střítež), Záhoří (Záhoří u Bechyně), Zálší (Klečaty, Zálší), Zhoř u Mladé Vožice (Zhoř u Mladé Vožice), Zhoř u Tábora (Zhoř u Tábora), Zlukov (Zlukov), Zvěrotice (Zvěrotice), Želeč (Bezděčín, Želeč u Tábora), Žíšov (Žíšov u Veselí nad Lužnicí).

8. Vojenský újezd Boletice není zahrnut do řešeného území ÚPVÚC. Zhotovitel bude ale i nadále ve svých analýzách a řešeních zvažovat i území vojenského újezdu a bude koordinovat svá řešení s územně plánovací dokumentací či jinými projekty a studiemi řešící vojenský újezd Boletice. V případě zrušení vojenského újezdu bude jeho území zahrnuto do řešeného území a zapracováno do konceptu ÚPVÚC.

c. Požadavky vyplývající z širších vztahů v území9. Jihočeský kraj vytváří společně s Plzeňským krajem region soudržnosti NUTS II jihozápad. Jeho poloha při hranici s Rakouskem a Německem dává předpoklady k přeshraniční spolupráci obcí a měst podél stávající státní hranice v rámci Euroregionu Šumava - Böhmerwald - Bayrischer Wald. Rovněž vzniká nový euroregion Silva Nortica, jehož součástí je část území Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Dolního Rakouska.

10. Strategická poloha Jihočeského kraje na severojižní evropské dopravní ose předurčuje jeho významné postavení v tranzitní mezinárodní dopravě a určuje i hlavní kompoziční urbanistickou osu kraje. Ta je tvořena především mezinárodními silnicemi E 55 (Dánsko – Německo – Česko – Rakousko – Itálie) a E 49 (Německo – Česko – Rakousko), které se protínají v Českých Budějovicích. Územím kraje procházejí navrhované trasy dálnice D3, IV. tranzitního železničního koridoru, dálková evropská cyklistická trasa EuroVelo 7 a centrem kraje prochází i připravovaná vodní cesta, která se stane součástí mezinárodní vodní cesty E20–06. V oblasti letecké dopravy je uvažováno s komerčním využitím vojenských letišť, které leží na hlavních urbanistických osách. Územní plán musí zahrnout plochy pro připravované investice, které přispějí ke zlepšení dopravní obslužnosti a přístupnosti kraje a budou mít přímý vliv na rozvoj podnikání a cestovního ruchu. Navrhované zahuštění hraničních přechodů pro pěší a cyklisty, které je podrobněji řešeno v rámci vyhodnocení problémů, bude mít velký význam pro rozvoj příhraničního turistického ruchu. Hlavní prvky celkové koncepce rozvoje, zejména v příhraniční oblasti, budou koordinovány s dokumenty příhraničních oblastí Rakouska a Německa.

11. Z hlediska územních vazeb na sousední kraje má Jihočeský kraj na západě společnou hranici s Plzeňským krajem a se sousedními správními obvody obcí s rozšířenou působností Sušice, Horažďovice, Nepomuk. Na severu je to Středočeský kraj a obce III. typu Příbram, Sedlčany, Votice a Vlašim. Na východě je to pak kraj Vysočina a obce III. typu Pacov, Pelhřimov, Telč, Moravské Budějovice a Jihomoravský kraj, konkrétně správní obvod obce s rozšířenou působností Znojmo. Na jihu má Jihočeský kraj společnou hranici s Rakouskem a jeho spolkovými zeměmi Horní Rakousko a Dolní Rakousko a na jihozápadě s Německem a jeho spolkovou zemí Bavorsko.

12. Územní rozvoj v rámci řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje je nutno koordinovat se záměry sousedních krajů prostřednictvím schválených a rozpracovaných územních plánů velkých územních celků, navazujících na řešené území Jihočeského kraje: ÚP Šumava (schválený V/1992), ÚPVÚC Plzeňská aglomerace (návrh řešení II/2004), ÚPVÚC okresu Klatovy (koncept řešení XI/2000), ÚPVÚC okresu Benešov (koncept řešení VI /2002), ÚPVÚC Javořická vrchovina (projednaný návrh 2003), ÚPVÚC okresu Znojmo (schválený VI/1989), ÚPVÚC okresu Znojmo (koncept řešení XI/2000), ÚPVÚC okresu Příbram (schválený návrh VI/2002), ÚPVÚC kraje Vysočina (zadání III/2003).

13. Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje respektovat a sledovat regionální a nadregionální vazby dopravní sítě, technické infrastruktury, cestovního a turistického ruchu a ochrany přírody, a to jak na sousední státy, tak na sousední kraje. Při řešení je zejména nutné respektovat a koordinovat:

vazby týkající se dálnice D3, rychlostních silnic, silnic I. třídy a významných silnic II. třídy, vazby týkající se železničních tratí, včetně IV. železničního koridoru, vazby týkající se sítí technické infrastruktury nadregionálního, regionálního a nadmístního významu, vazby na biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, vazby na chráněná území přírody a přírodní parky, vazby Evropskou ekologickou síť ECONET se zónami zvýšené péče o krajinu, vazby na všechna památkově chráněná území a kulturní památky, vazby na městské památkové rezervace, městské

památkové zóny, vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny a jejich ochranná pásma,

vazby na stanovená záplavová území a navržená protipovodňová opatření, vazby na dálkové turistické, cykloturistické a lyžařské trasy v sousedních turistických regionech.


d. Zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení14. Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje je potřeba mít na zřeteli základní motto: Vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj kraje při zachování a kultivování jedinečného přírodního a kulturního dědictví.

15. Při zásadách uspořádání kraje je potřeba vycházet z analýzy silných a slabých stránek (analýza SWOT) kraje a rozvoj jednotlivých složek navrhnout dle zásad koncepce udržitelného rozvoje.

16. Horizont návrhového období, k němuž budou směřovány odhady, návrhy, tendence a výhledy, se stanovuje k roku 2020. Tato lhůta nenahrazuje povinnost trvalého sledování aktuálnosti ÚPVÚC a stanovení lhůt aktualizace. Ta je předpokládána jednou za 4 roky, tedy jednou za volební období krajského zastupitelstva. Její konečné stanovení bude ponecháno na další etapy tvorby ÚPVÚC Jihočeského kraje.

17. Požadujeme definovat základní zásady celkové koncepce územního rozvoje Jihočeského kraje na těchto základech:17.1. Budoucí územní rozvoj kraje založit na základech vnitřní diferenciace jednotlivých částí kraje s využitím koncepcí

uplatněných a projednaných v jednotlivých rozpracovaných a schválených ÚPVÚC dílčích částí kraje, doplněných o nové záměry a nové oborové koncepce rozvoje.

17.2. Uspořádání území kraje musí respektovat zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. 17.3. Největší urbanistický rozvoj a rozvojové plochy nadmístního významu pro podnikání a komerční využití budou situovány

okolo hlavních urbanistických kompozičních os, mimo chráněná území přírody, památkově chráněná území včetně území navržených k památkové ochraně a s respektováním památkových dominant na území kraje. V konceptu požadujeme zhodnotit rozvojový potenciál hlavních urbanizačních os a hlavní limity pro jeho uplatnění.

17.4. Požadujeme specifikovat venkovský prostor, definovat jeho charakteristiky, hodnoty a naznačit jeho funkce a další možné tendence jeho vývoje v budoucím rozvoji kraje. Navrhnout možné regulativy a pokyny pro navazující ÚPD, které by zajistily zachování definovaných hodnot venkovského prostoru.

18. Atraktivita přírodního prostředí a kulturního dědictví je hlavním magnetem pro rozvoj turistického a cestovního ruchu. Cestovní ruch se stává novým podnikatelským odvětvím s největším nárůstem podílu na podnikatelských aktivitách v kraji. Infrastrukturu pro cestovní a turistický ruch je potřeba rozvíjet v přípustné míře i v rámci vhodných ploch v chráněných krajinných oblastech a NP Šumava, tak aby bylo dosaženo optimální a vyvážené návštěvnosti na tomto území. Na území Národního parku Šumava mají prioritu funkce ekologické ochrany přírody a krajiny a vodohospodářské, ostatní funkce mohou být rozvíjeny v tomto území v míře nenarušující hlavní funkce. Kvantifikovat možnost rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím vymezení oblastí cestovního ruchu, případně rekreačních krajinných celků, a navržením vhodným regulativů a limitů rozvoje cestovního ruchu. Při návrzích využít schválené plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky jako závazné podklady pro jiné plánovací dokumenty a schválené plány péče o chráněné krajinné oblasti jako výchozí podklady, převzít jejich závěry které svým obsahem, měřítkem a významem odpovídají celokrajskému územně plánovacímu dokumentu.

19. Na základě územně technických a socioekonomických podmínek navrhnout hospodářské oblasti s možností rozvoje strategických průmyslových a komerčně hospodářských zón, které umožní vyváženější konkurenceschopnost kraje s ostatními regiony České republiky a umožní případný vstup prestižních nadnárodních společností.

20. V oblastech s ekologickým omezením hospodaření na zemědělském půdním fondu (zejména okres Český Krumlov, Prachatice, Jindřichův Hradec) je cílem zajistit základní údržbu krajiny a rozvíjet trvale udržitelné způsoby hospodaření na půdě.

21. Rozvoj urbanistické struktury podpořit vybudováním klíčových mezinárodních a nadregionálních dopravních propojení, včetně využití potenciálu vojenských letišť. Rekonstrukcí dopravních sítí uvnitř kraje, obnovou a rozvojem přeshraničních spojení a cest zajistit zlepšení dopravní obslužnosti kraje, mobilitu pracovních sil a rozvoj cestovního a turistického ruchu.

22. V konceptu ÚPVÚC preferovat alternativní či variantní řešení v komplikovaných místech územních střetů.

23. Při návrzích pro řešení zahrnovaných do konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje vycházet i z usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje a RK, které se svými závěry promítají do textové či grafické části územně plánovací dokumentace (např. usnesení o výstavbě komunikace D3/R3, o IV. železničním koridoru, o propojení měst České Budějovice a Sant Pölten, o vybudování hraničních přechodů, apod.).

e. Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů a výhledůe.1. Demografické a sociální podmínky24. Počet obyvatel kraje, 624 889 obyvatel, podle předběžných výsledků sčítání obyvatel stav k 31. březnu 2003, lze považovat za stabilizovaný. Dle demografických prognóz se předpokládá, že počet obyvatel kraje se bude dlouhodobě mírně snižovat. Cílem ÚPVÚC Jihočeského kraje je vytvářet podmínky a předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel či dokonce pro jeho mírný růst.

25. Při řešení územního plánu zohlednit rozmístění největších sídel, obyvatel, pracovních sil, dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na demografické prognózy a výhledy, přizpůsobit řešení územního plánu stupni urbanizace v jednotlivých částech.

26. Do návrhu závazné části zakotvit, mezi zásady uspořádání území, pokyn pro navazující ÚPD, aby v návrzích funkčního využití území byly vytvořeny podmínky pro stabilizaci obyvatelstva a zajištění základních funkcí i v malých obcích.


e.2. Ekonomické podmínky27. Navrhované rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu koncentrovat do větších sídel a urbanizačních os, s ohledem na dobrou dopravní dostupnost. Pro ekonomicky slabší regiony vytvořit územní podmínky pro možnost nabídky ploch pro podnikání.

28. Vytvořit podmínky pro rozvoj turistiky, cestovního ruchu a rekreace, jako jednoho z nejvýznamnějších ekonomických zdrojů prosperity kraje.

29. Zabývat se možnostmi pro udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které kromě hlavních urbanizačních prostorů určují charakter převážné části území kraje.

f. Požadavky na rozvoj řešeného území a jednotlivých obcí, s ohledem na vzájemné vztahy, funkce v osídlení a na hodnoty území nadmístního významu30. Řešením územního plánu umožnit podmínky pro rozvoj území ve všech jeho oblastech při respektování stabilizace obyvatel v malých obcích a případného nárůstu trvale bydlících obyvatel ve velkých obcích a městech.

31. Respektovat přírodní, kulturní a sociální hodnoty území nadmístního významu.

32. Požadujeme v konceptu formulovat funkce a navrhnout hierarchii sídel, případně skupin sídel. Navržená hierarchie sídel bude pouze analytickým nástrojem, nebude s ní spojená žádná striktní regulace či limity potenciálního rozvoje sídel, to je potřeba ponechat na územních plánech obcí, s tím, že navrhovaný rozvoj sídel musí respektovat stávající zvláště chráněná území a regule a limity rozvoje zde lokalizovaných sídel musí respektovat ochranu životního prostředí jako svoji hlavní prioritu. V rámci prací na konceptu požadujeme vyhodnotit možnosti, a potřebu, obnovení dříve zaniklých sídel, zejména v příhraničním území. Lokalizace středisek rozvoje nadmístního významu bude přednostně zaměřena na území s návazností na dnes urbanizované území před vznikem samostatných enkláv ve volné krajině a mimo území Národního parku Šumava a jednotlivých CHKO.

33. Při řešení územního plánu stanovit na základě vzájemných vztahů v území a funkcí osídlení hlavní urbanizační osy rozvoje území, hospodářsky slabé regiony a území ohrožené výraznými poklesy počtu obyvatel. Rozsah urbanizovaných zón považovat za stabilizovaný. Jejich řešení a rozšíření je v převážné míře předmětem řešení územních plánů obcí, pro území ohrožené výraznými poklesy počtu obyvatel formulovat nezbytná opatření pro udržení osídlení.

34. Velká města Jihočeského kraje považovat za hlavní body rozvoje a řešením územního plánu posílit jejich funkce a vzájemné vztahy a vazby ploch a koridorů nadmístního významu.

35. Zhodnotit přirozený proces tvorby mikroregionů v Jihočeském kraji, možné územní návrhy konfrontovat se záměry jejich rozvojových a strategických plánů, tj. zakreslit územní průměty závěrů strategických plánů jednotlivých mikroregionů nadmístního významu a koordinovat je s ostatními faktory v území.

36. Rámcově stanovit hierarchii oblastí cestovního ruchu a stanovit regulativy a charakter přípustného rozvoje rekreace, cestovního a turistického ruchu s ohledem na kvality a únosnost území. Popsat hierarchii rekreačních středisek z hlediska jejich vybavenosti (střediska nadregionálního významu, regionálního a nadmístního významu) a navrhnout jejich dovybavení.

37. Zkvalitnit propojení atraktivních oblastí cestovního ruchu liniemi turistických, cyklistických a lyžařských stezek regionálního a nadregionálního významu a vytvořit možnosti dalších hraničních přechodů pro pěší a cykloturisty.

38. V koncepci cestovního ruchu se zaměřit na prodloužení pobytové doby návštěvníků Jihočeského kraje zvýšením standardů služeb, ubytovacích zařízení a materiálně technického vybavení sportovních a rekreačních zařízení.

g. Požadavky vyplývající ze schválených územně plánovacích dokumentací, z PRK, okresů a obcí, strategií regionálního rozvoje ČR, celorepublikových ÚTP.g.1. Územně plánovací dokumentace39. Na území Jihočeského kraje je zpracováno, případně rozpracováno 13 územních plánů velkých územních celků, z nichž ÚP Pravého břehu Lipna je uváděn již pouze jako územně plánovací podklad (ÚPP). Jedná se o následující dokumentace:

Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (ÚPVÚC schválen vládou ČSR 10.6.1986), Českobudějovická sídelní regionální aglomerace – I. změna (schválena zastupitelstvem kraje 5.3.2002), Českobudějovická sídelní regionální aglomerace – II. změna (paralelně probíhají práce na zadání), Šumava – územní plán regionu (ÚP schválen vládou ČSR 13. května 1992), Táborsko (ÚPVÚC schválen zastupitelstvem kraje 20.2.2001), Orlická nádrž (ÚPVÚC schválen zastupitelstvem kraje 6.5. 2003), Blanský les (návrh ÚPVÚC), Novohradské hory (návrh ÚPVÚC), Javořická vrchovina (návrh ÚPVÚC), Písecko – Strakonicko (návrh ÚPVÚC), Jindřichohradecko (návrh ÚPVÚC), Českokrumlovsko I (návrh ÚPVÚC), Českokrumlovsko II (koncept ÚPVÚC),


Prachaticko (koncept ÚPVÚC), Pravý břeh Lipna (neschválený návrh, uváděn již pouze jako ÚPP),

40. Z usnesení vlády o schválení ÚPVÚC ČBSRA vyplynul pro kompetentní orgány úkoly zajistit, aby rybníky v aglomeraci plnily vedle vodohospodářské a rybochovné funkce též funkci rekreační, zajistit zřízení CHKO Blanský les a Novohradské hory a vyhlásit jako chráněné území nivu Lužnice v úseku od Staré řeky po státní hranici včetně říčky Dračice. Dále pak prohlásit sídla Holašovice, Plástovice, Malé Chrášťany a Mazelov za památkové rezervace lidové architektury. VPR Holašovice, Plástovice, Mazelov a Malé Chrášťany jsou již vyhlášeny Nařízením vlády ČR č. 127/1995 Sb., z 24. května 1995. CHKO Blanský les je zřízena od 1. ledna 1990, ke zřízení CHKO Novohradské hory zatím nedošlo (záměr vyhlásit CHKO Novohradské Hory byl oznámen 23. května 2003, zpracovává se dokument vyhodnocení finančních dopadů vyhlášení CHKO na region). V rámci prací na konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje budou požadavky obcí, závěry studie a prioritní požadavky ochrany přírody vyhodnoceny a zharmonizovány. Vzhledem k tomu, že návrhové období tohoto ÚPVÚC bylo do roku 2000, bude nutno ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace v rámci zpracování ÚPVÚC Jihočeského kraje kompletně aktualizovat. Po vyhodnocení a nezbytné aktualizaci budou závěry, které svým významem patří do celokrajského dokumentu a obsahem do územního plánu velkého územního celku, využity při tvorbě konceptu.

41. Z 1. změny ÚPVÚC ČBSRA, která byla v r. 2002 schválena, vyplývá zejména požadavek při využívání území chránit koridory a plochy pro dálnici D3 včetně severní a jižní tangenty a všechny související stavby a objekty včetně křižovatek s napojením na stávající silniční síť, jak je uvedeno v grafické části. Tento požadavek požadujeme respektovat a koordinovat práce na konceptu s pracemi na změně č. 2 ÚPVÚC ČBSRA (zpracovává firma ILF Consulting Engineers, spol. s r.o.).

42. Ze schváleného územního plánu Šumava vyplývají zejména požadavky z velmi konkrétní a obsáhlé závazné části. Ta požaduje v rámci urbanistické koncepce decentralizovaný rozvoj výstavby pro obyvatelstvo i pro rekreaci s respektováním cenného přírodního prostředí. Tento záměr byl ovlivněn jak bývalou nepropustností státní hranice, tak mimořádně kvalitním a cenným přírodním prostředím Šumavy. V současné době je závazná část překonána a chybí v ní některé prvky, které vyžaduje obsah ÚPVÚC v současnosti. Do ÚPVÚC Jihočeského kraje budou přebírány pouze ty závěry a regulativy, které svým obsahem patří do ÚPVÚC, a jsou aktuální i v dnešní době (např. již zmíněný požadavek na decentralizovaný rozvoj sídelní struktury). Území NP Šumava je i dnes jedinečné v národním i mezinárodním měřítku s mimořádně cenným a kvalitním přírodním prostředím a je nutno pro využití tohoto území stanovit limity a regulativy, které budou respektovat předmět a cíl ochrany národního parku. Při jejich navrhování bude vycházeno ze schváleného Plánu péče o NP Šumava, budou z něho aplikovány závěry, které svým obsahem, měřítkem a významem odpovídají celokrajskému územně plánovacímu dokumentu a to případně i do závazné části a následně i do obecně závazné vyhlášky kraje. Při výběru jednotlivých závěrů z ÚP Šumava a z Plánu péče o NP Šumava a při vlastní tvorbě konceptu řešení územního plánu bude úzce spolupracováno se správou NP a CHKO Šumava.

43. ÚPVÚC Táborsko byl projednán a schválen již Zastupitelstvem Jihočeského kraje a aktuální závěry z něho vyplývající, které svým obsahem odpovídají celokrajskému pojetí ÚPVÚC Jihočeského kraje, je možno převzít. Práce na konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje budou koordinovány s pracemi na rozpracované 1. změně ÚPVÚC Táborska.

44. Ze schváleného ÚPVÚC Orlické nádrže vyplývají požadavky týkající se zejména koncepčních zásad. Závazná část, její nově navržené velmi striktní a konkrétní limity využití území, obsahuje zonaci území a nastavuje pro jednotlivé zóny podrobná regulativa. Do ÚPVÚC Jihočeského kraje budou převzaty závěry ze závazné části v míře a podrobnosti adekvátní možnostem řešení v rámci celokrajského dokumentu.

45. Při přebírání výsledků zpracovaných a rozpracovaných ÚPVÚC se dále zaměřit na úkoly:45.1. Sjednotit pojetí různě zpracovaných návrhů rozvoje sídelní struktury, tam, kde tato kapitola samostatně zpracovaná není,

návrh rozvoje sídelní struktury doplnit. 45.2. Propojit a koordinovat návrhy uspořádání území, obsažené v jednotlivých ÚPVÚC tam, kde se vzájemně překrývají nebo

doplňují.45.3. Vybrat z jednotlivých ÚPVÚC vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu, převzít projednané a

schválené (pokud jsou skutečně celokrajského významu) a doplnit údaje tam, kde návrhy těchto ploch chybí. Zhodnotit jejich rozmístění a koordinaci z pohledu řešení celého území kraje, vše konfrontovat s Programem rozvoje kraje.

45.4. Sjednotit vymezení limitů nadmístního významu.45.5. Ověřit návaznost, případně ji zajistit, linií nadmístního významu, a to jak u dopravní a technické infrastruktury nadmístního

významu, tak u liniových prvků ÚSES.45.6. V rámci přejímání jednotlivých dokumentací sjednotit hodnocení a stanovení hierarchie středisek rekreace a cestovního

ruchu.

g.2. Program rozvoje kraje územního obvodu Jihočeského kraje46. Jako strategický dokument obsahuje zejména:

analýzu ekonomického a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry jeho rozvoje,

vymezení prioritních oblastí v rámci jednotlivých problémových okruhů, jež je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s návrhy opatření, jejichž prostřednictvím má být podpora prováděna,

úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky a zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství, lesnictví a rybářství, podpory podnikání a cestovního ruchu.

47. Program byl zpracován podle jednotlivých problémových okruhů: Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační, informační) Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy Podpora a rozvoj podnikání Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova Sociální oblast a zdravotnictví Životní prostředí


Vzdělávání, věda a sport

48. Součástí programu rozvoje kraje je Akční plán, který obsahuje analýzu současného stavu, strategické vize a strategické cíle. Pro realizaci těchto cílů je stanoven návrh opatření pro jednotlivé problémové okruhy. Při zpracování ÚPVÚC Jihočeského kraje je nutno vycházet z těchto návrhů opatření, zejména v těch oblastech, které mají bezprostřední vztah k obsahu řešení a náplni územního plánu. 48.1. Z již zpracovaných nebo podrobně rozpracovaných se jedná především o projekt Mezinárodního komunikačního koridoru

Sever – Jih, Koncepci optimalizace dopravní obslužnosti území Jihočeského kraje, Rozvoj vodohospodářské infrastruktury na území Jihočeského kraje, Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji, Projekt Komerčního využití letišť, projekt Protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje.

48.2. Dále pak je při návrhu řešení pro koncept ÚPVÚC koordinovat navrhovaná řešení i s připravovanými projekty na rok 2004 či s rozpracovanými projekty (Koncepce rozvojové cyklistické dopravy na území Jihočeského kraje, dokončení Vltavské vodní cesty, Podpora regionální inovační strategie, Analýza a optimalizace zemědělské výroby v Jihočeském kraji a Koncepce ochrany přírody a krajiny v Jihočeském kraji).

48.3. Konečně je potřeba brát při vlastních řešeních i v úvahu projekty zásadního významu, jako je mezinárodní léčebné a sportovní centrum Prachatice, lyžařský areál Chlum a technologický mikroregion Třeboňsko – Novohradsko (biotechnologický park Nové Hrady).

g.3. Další územně technické podklady, územně plánovací podklady49. Při řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje se bude vycházet z celorepublikového ÚTP Regionální a nadregionální území systémy ekologické stability, z územně plánovacího podkladu Inventarizace prvků ÚSES a ochrany přírody k 30.11.2000 a z plánů péče o zvláště chráněná území.

50. Dále se bude vycházet z jednotlivých koncepčních dokumentů jako je: Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, Surovinová politika, Plán odpadového hospodářství ČR, Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Státní politika životního prostředí, Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, Rozvoj optimalizace maloobchodních sítí na území Jihočeského kraje, zpracované dopravní generely a studie (např. Dopravní generel Šumava, studie vedení silničních tahů, apod.), oborové materiály (např. Nerostný surovinový potenciál CHKO Třeboňsko a limity jeho využití, Hodnocení nerostného surovinového potenciálu v CHKO Šumava, ekologické studie Vltavy, ekologické studie Otavy, ekologické studie Lužnice, ekologické studie Malše), zpracovávané plány oblastí povodí (Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Dyje), Plány pro zlepšování jakosti vod, ÚTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodních nádrží Lipno a Orlík,rozvojové studie (např. Jižní Čechy turistické: Lipensko – dovolená bez stresu) a další. Při návrhu řešení pro koncept je nutno také brát v potaz schválené a rozpracované komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), se kterými budou koordinovány záměry stanovené řešením územního plánu.

h. Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí, zdravých životních podmínek, na využitelnost přírodních zdrojů a ochranu krajiny (včetně ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa) a na územní systémy ekologické stability51. Při řešení vycházet ze Státního programu ochrany přírody a krajiny, který zahrnuje Evropskou ekologickou síť ECONET se zónami zvýšené péče o krajinu, průběžně využívat i pro tvorbu dalších etap ÚPK. Respektovat schválené zóny a plány péče o zvláště chráněná území, jejich hranice a ochranná pásma.

52. Pro ochranu ovzduší a životní prostředí obecně je třeba jasně deklarovat a to formou pokynů v závazné části pro navazující ÚPD podporu úspor energie a energetickou efektivitu, rozšíření plynofikace, budování skupinových VTL, případně i STL plynovodů pro více obcí a využití netradičních zdrojů energie (biomasa, sluneční a větrná energie, tepelná čerpadla apod., tím omezit emise, zejména z lokálních topenišť, a to především oblasti inverzních poloh). Z hlediska ochrany ovzduší na území kraje budou do ÚPVÚC zapracována příslušná opatření Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, která svým obsahem odpovídají konceptu ÚPK, v textové části bude deklarována podpora opatření k omezování emisí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší a požadováno, aby při výstavbě komunikací bylo respektováno plnění imisních limitů látek znečišťujících ovzduší i v jejich nejbližším okolí.

53. Pro ochranu vod je třeba:53.1. Navrhnout eliminace hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod včetně stanovení priorit dle Plánu rozvoje

vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Zvláštní pozornost věnovat ochraně vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

53.2. Do závazné části deklarovat nutnost omezovat negativní dopady hospodaření a dalších činností na zemědělských a lesních plochách s velkou propustností a ve vodohospodářsky chráněných územích (CHOPAV, ochranná pásma vodních zdrojů).

53.3. Základním vstupem pro koncept ÚPVÚC budou schválené aktualizované dokumenty Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z roku 1988. Všechny nádrže je nutno posuzovat s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a kulturního dědictví. V rámci prací na konceptu budou záměry SVP konfrontovány s paralelně zpracovávanými Plány oblastí povodí (Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Dyje) podle zákona 254/2001 Sb., vodní zákon. Jednotlivé záměry budou v konceptu ÚPK posouzeny v rámci procesu SEA podle §10a zákona 100/2001 Sb..

53.4. Vycházeje z odborných podkladů správců toků a ve spolupráci s nimi, posoudí ÚPVÚC v regionálním měřítku záměry na úpravu vodních toků s ohledem na zachování (obnovení) jejich krajinotvorných, zásobovacích i ekologických funkcí při zohlednění nutnosti chránit území před povodněmi.


53.5. Respektovat ochranu přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázní a lázeňských míst Vráž, Bechyně a Třeboň, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Bechyně a Třeboň, ochranná pásma minerálních vod zřídelní oblasti Byňov a ložisko peloidu "Jezero" v kat. území Dědovice.

53.6. V rámci řešení konceptu využívat plány pro zlepšování jakosti vod, konkrétně Plán pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou pro odběrný profil Otava – Písek na období 2004-2007.

54. Pro ochranu prostředí z hlediska hluku je potřeba se zaměřit na úpravy a homogenizaci komunikací a to včetně tras vedených mimo zastavěné území. U navrhovaných koridorů dopravní infrastruktury nadregionálního a regionálního významu je potřeba řešit ochranu urbanizovaných území před jejich negativními vlivy (zejména hluk). Deklarovat v textové části konceptu ÚPK podporu zachování stávající silniční zeleně a jejího dalšího vysazování coby kladného krajinného prvky s určitou protihlukovou funkcí.

55. Řešit problematiku nakládání s odpady ve smyslu platné legislativy včetně problematiky starých ekologických zátěží.55.1. Zapracovat do konceptu závěry Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Plánu odpadového hospodářství

(celorepublikového) a Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje, které se svým obsahem mohou promítnout do řešení konceptu ÚPK.

55.2. V řešení územního plánu zmínit potřebu důsledné likvidace tzv. divokých černých skládek. 55.3. Vypustit z konceptu již rekultivovanou skládku u obce Domanín na Třeboňsku. 55.4. Ve formě doporučení v textové části podporovat komplexy na třídění a zpracování odpadu.

56. V rámci konceptu vymezit regionální a nadregionální územní systém ekologické stability včetně návazností na okolní kraje. Řešení konceptu koordinovat s Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu připravovaným materiálem Generel nadregionálních a regionálních ÚSES v Jihočeském kraji. Generel bude vycházet z již vymezených prvků ÚSES. Identifikovat a navrhnout řešení územních konfliktů ÚSES s územními rozvojovými záměry. Nutná je rovněž koordinace s Plánem péče NP Šumava.

57. Součástí konceptu ÚPVÚC vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení (zejména ekonomických, sociálních a územně technických) a dále vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 57.1. Pro lokality závazně vymezené jako významné rozvojové plochy nadmístního významu podle Příl. 2 vyhlášky 135/2001 Sb.

s předpokládaným odnětím zemědělské půdy ze ZPF nad 10 ha bude provedeno vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL v rozsahu přílohy č. 3 Vyhl. č. 13/1994 Sb. (textová, tabulková a grafická část) v podrobnosti odpovídající ÚPVÚC. Pro návrh dopravní a technické infrastruktury, vzhledem k tomu, že pro ně tento typ ÚPD navrhuje pouze koridory, nikoliv plochy, bude provedeno pouze orientační vyhodnocení předpokládaných nároků těchto záměrů na ZPF a PUPFL.

57.2. Do závazné části doplnit pokyn pro navazující ÚPD: „Pro nezemědělské účely přednostně využívat nezemědělskou půdu a respektovat omezenou využitelnost ploch s nejkvalitnějšími půdami, dbát na to, aby rozvojové plochy byly přednostně navrhovány mimo pozemky zařazené do I a II. třídy ochrany zemědělské půdy.“

58. ÚPVÚC bude ve svých řešeních vycházet z Národního lesnického programu a ze zpracovaných oblastních plánů rozvoje lesů a z nich vycházejících Regionálních programů rozvoje lesního hospodářství.

59. Při zpracování koncepce územního plánu respektovat požadavky na ochranu lokalit (území a stanovišť) s výskytem všech zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů regionálního a nadregionálního významu. Pro zpracování konceptu budou použity podklady soustavy NATURA 2000. Tyto podklady budou průběžně konzultovány a aktualizovány se správami jednotlivých CHKO a s AOPK.

i. Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem60. Respektovat veškeré ochranné režimy z hlediska památkové péče (národní kulturní památky, městské a vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny) včetně ochranných pásem plošně památkově chráněných území a kulturních památek, vycházet z rozpracované Koncepce památkové péče Jihočeského kraje. Respektovat zapojení kraje do systému světového kulturně přírodního dědictví UNESCO, do seznamu památek UNESCO jsou zapsány lokality Český Krumlov a Holašovice, navržen na zápis je pak soubor stavebních objektů Slavonice a Rybniční soustava Třeboňsko.

61. Respektovat vymezené zóny archeologického zájmu.

62. V rámci řešení ÚPVÚC posoudit připravované návrhy vyhlášení dalších památkově chráněných území, hodnotných zón a areálů, případně uvést další území, která by měla být plošně památkově chráněna a označit památkově chráněná území či kulturní památky, kde by mělo být vymezeno ochranné pásmo. Při pracích na konceptu spolupracovat s odbornou organizací památkové péče (Národním památkovým ústavem, územním pracovištěm České Budějovice). V textové i v grafické části konceptu uvažovat již s prohlášenými MPZ Plešivec v Českém Krumlově, Bavorov, Husinec, Mirovice a Sedlice (prohlášeny vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 108/2003 Sb. s účinností od 1.9.2003) a rovněž s vesnickými památkovými zónami Debrník (okres Tábor, obec Hlavatce), Hrutkov (okres Jindřichův Hradec, obec Hospříz), Malíkov nad Nežárkou (okres Jindřichův Hradec, obec Horní Pěna), Rojšín (okres Český Krumlov, obec Brloh) a Zlatá Koruna (okres Český Krumlov, obce Zlatá Koruna), které mají být prohlášeny vyhláškou Ministerstva kultury s účinností od 1. ledna 2005.


j. Požadavky na vymezení významných rozvojových ploch, území speciálních zájmů a na občanské vybavení nadmístního významu63. Na základě přijatých zásad celkové koncepce rozvoje území Jihočeského kraje a diferenciace rozvoje dílčích území kraje navrhovat podnikatelské plochy regionální a nadregionální významu v hlavních urbanizačních zónách. Současně však formulovat do textové části konceptu pokyn pro tvorbu navazující územně plánovací dokumentace ve smyslu:63.1. Preference navrhování vhodných území (ploch) pro podnikání lokálního, případně nadmístního významu v ekonomicky

slabších regionech.63.2. V zónách venkovského osídlení rovněž umožňovat rozvoj podnikatelských aktivit, ale upřednostňovat a podporovat

přestavby a nové využití stávajících areálů (brownfields), zejména nevyužívaných zemědělských objektů, pro nové formy podnikání, před výstavbou na nově navržených lokalitách.

63.3. Při návrzích do konceptu ÚPVÚC vycházet z projektů a jejich podprojektů zpracovaných v oblasti Podpory a rozvoje podnikání v Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (projekt Podpora a malého a středního podnikání, zejména podprojekt Regionální rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí na území kraje a projekt Podpora přílivu investic na území Jihočeského kraje).

64. Navrhnout vhodné plochy pro soustředěnou rekreaci regionálního a nadregionálního významu při dodržení zásad trvale udržitelného rozvoje, preferovat návrhy nových lokalit v návaznosti na stávající urbanizované území.

65. V rámci revitalizace ploch starých ekologických zátěží navrhnout vhodné funkční (polyfunkční) využití těchto ploch regionálního a nadregionálního významu.

66. Navrhnout k revitalizaci opuštěné areály nadmístního významu, preferovat nové využití tzv. brownfields před navrhováním zcela nových lokalit (stavění na zelené louce).

67. ÚPVÚC vytipuje potenciálně vhodné plochy pro variantní lokalizaci občanské vybavenosti regionálního až nadregionálního významu charakteru naučných a zábavních parků, golfových hřišť a sportovně rekreačních ploch. V rámci konceptu ÚPK posoudit v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu v Jižních Čechách i v zimním období možnost realizace jednoho až tří regionálních lyžařských center Smrčina, Chlum, Kubova Huť - Boubín (celkový potenciál 65-70 km sjezdových tratí).

68. Území vojenského újezdu Boletice není zahrnuto do řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje. V rámci prací na konceptu i návrhu ÚPVÚC Jihočeského kraje budou koordinovány návrhy s územně plánovací dokumentací pro vojenský prostor, příp. s dalšími dokumentacemi pro území vojenského újezdu, s cílem dosáhnout vzájemného kompromisu všech složek využití území. Pokud bude vojenský újezd zrušen, jeho plochy požadujeme zahrnout do řešeného území. Rozvoje rekreace na území vojenského újezdu řešit v návaznosti na dopravní obsluhu a napojení na technickou infrastrukturu.

k. Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nadmístního významuk.1. Doprava69. Návrh ÚPVÚC se zaměří na optimalizaci funkce dopravní infrastruktury a její využití pro posílení ekonomického a sociálního rozvoje regionu. Cílem bude dosáhnout řešením zlepšení životního prostředí v sídlech zatížených tranzitní dopravou a zajištění odpovídajícího napojení mikroregionů a jejich center na vyšší nadřazenou dopravní síť. Při zpracování návrhu se bude vycházet z příslušných usnesení vlády ČR o návrhu na uspořádání a rozvoj silniční sítě, dálnic a rychlostních silnic. Při stanovení výhledových kategorií silnic I. a II. třídy, dálnic a rychlostních silnic se bude vycházet ze schválené Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v odůvodněných případech lze navrhnout přehodnocení kategorií silnic I. a II. třídy. Akceptovat závěry vyplývající z výše uvedených projektů zpracovaných v rámci Akčního plánu Programu rozvoje kraje které svým obsahem a významem odpovídají konceptu celokrajského ÚPVÚC. Při návrzích řešení pro koncept ÚPVÚC využívat zpracované dopravní generely a studie. Při volbě tras pozemních komunikací pamatovat na již vymezená (schválenými ÚPD obcí) současně zastavěná a zastavitelná území, tak, aby bylo možno dodržet příslušná nařízení vlády ohledně hladin hluku (nařízení vlády 88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb.).

70. Železniční doprava:70.1. Zapracovat do ÚPVÚC modernizaci železničních tratí sledovaných jako součást IV. mezinárodního tranzitního koridoru a

Eurokoridoru sever-jih. Zapracovat závěry vyhledávací studie trasy železniční tratě České Budějovice – státní hranice s Rakouskem – Linz (podprojekt A 1/12-3 Akčního plánu Programu rozvoje kraje).

70.2. Řešit zkvalitnění železničních spojení s ostatními regiony včetně variantního páteřního tangenciálního propojení pro osobní dopravu v ose Plzeň - České Budějovice – Brno - Olomouc (Ostrava) a napojení na páteřní mezinárodní síť TINA.

70.3. Do celostátních železničních drah jsou zařazeny tratě číslo 190, 199, 200, 201, 224, 225 a 226. U nich je možná modernizace a optimalizace (zdvoukolejnění, elektrifikace), která může mít územní dopady. Elektrifikace je připravována pro tratě České Budějovice - České Velenice a Veselí nad Lužnicí - České Velenice. Do kategorie regionálních drah jsou zařazeny tratě č. 191, 192, 193, 194, 195, 197, 198, 202, 203 a 227 a úzkokolejné tratě č. 228 a 229 - úpravy těchto tratí se předpokládají bez územních nároků. U ostatních tratí celokrajského významu zapracovat záměry rozvoje ČD, případně soukromých vlastníků železničních tratí, včetně přeložek dílčích úseků tratí související s odstraněním současných závadových míst omezujících požadované parametry a kvalitu obsluhy.

70.4. Posoudit územně technické možnosti vedení chybějícího železničního spojení v oblasti Lipenska a Šumavy (Černá v Pošumaví - Lipno nad Vltavou - Loučovice, Kvilda – Lenora, Nová Pec – Klápa, Nová Pec – Aigen, železniční propojení uvažovaného lyžařského areálu Chlum s Českými Budějovicemi, Prachatickem a Lipenskem), včetně obnovení mezinárodního železničního propojení (Slavonice - Fratres, Nové Údolí – Haidmühle). V konceptu posoudit v alternativách,


včetně nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí a přitom respektovat nadmístní zájmy ochrany přírody a krajiny.

70.5. Navrhnout možnosti napojení nově navrhovaných ploch pro podnikání nadmístního a regionálního významu na stávající železniční síť.

71. Silniční doprava:71.1. Do konceptu zapracovat koridor pro dálnici D3 v úseku hranice se Středočeským krajem - budoucí napojení dálničního

přivaděče na Český Krumlov ve správním území obce Horní Třebonín, navazující úsek od této křižovatky po hranici s Rakouskem pak zapracovat jako koridor pro rychlostní silnici R3. Do textové části popsat, že R3 bude budována jako dvouproudá, a teprve po nárůstu dopravní intenzity bude dobudována na čtyřpruh, s možnosti terénního odsazení později budovaného dvoupruhu od prvního tak, aby se minimalizovaly zásahy tělesa rychlostní komunikace do reliéfu krajiny.

71.2. V koordinaci s koncepcí rozvoje sítě dálnic a rychlostních silnic ČR a zpracovanou dokumentací zapracovat koridor rychlostní silnice R4 v úseku od severní hranice kraje po křižovatku se silnicí I/20 (Nová Hospoda), od této křižovatky po hranicí se Spolkovou republikou Německo (SRN) řešit přestavbu a zkapacitnění silnice I/4 včetně homogenizace jejích parametrů.

71.3. Navrhnout úpravy a homogenizaci dálkového tahu spojujícího západní Čechy (a jejich hraniční přechody) s Moravou, respektive východními Čechami (silnice I/19, I/22, I/29 a II/139).

71.4. Navrhnout přestavbu a homogenizaci trasy silnice I/20 České Budějovice – Plzeň a dále silnice I/34, jejíž přepravní význam výrazně stoupá v návaznosti na dálnici D1 v Humpolci, zvážit možnosti a varianty doplnění západního obchvatu města Jindřichův Hradec vzhledem k realizaci dálnice D3 západně od města.

71.5. Navrhnout úpravy ostatních silnic I. třídy a silnic II. celokrajskéko významu s výjimkou již hotových úseků a rozestavěných úseků, jejich homogenizaci v rámci sledované kategorizace a odstranění dopravních závad nepříznivě ovlivňujících rychlost, plynulost a bezpečnost provozu.

71.6. Navrhnout přeřazení silnice II/139 do sítě silnic I. třídy včetně jejího propojení se silnicí I/29 severním obchvatem města Písku, u ostatních silnic II. třídy (dle výsledků průzkumů a rozborů), prověřit a navrhnout potřebné úpravy. V těch lokalitách, kde je dotčen nadmístní zájem více obcí, prověřit potřebu úprav v síti silnic III. třídy, ve zcela výjimečných případech i u místních komunikací, tam, kde svým dopravním významem výrazně přesahují správní hranici obce. U silnic II. a III. bude přednostně dáván pokyn do textové části řešit konkrétní umístění přeložek a potřebných úprav v krajině v navazující ÚPD před vlastním řešením formou vymezení koridoru. Pouze tam, kde je řešení územně stabilizované, nebo je problém důležitý i z hlediska celokrajské koncepce dopravy, bude v konceptu navrženo i grafické řešení problému, případně i ve variantách, a to formou koridoru proměnné šíře vyznačeného ve výkresové části konceptu.

71.7. Prověřit návrhy obchvatů měst a vybraných sídel na silnicích I. a II. třídy, a to zejména s ohledem na zabezpečení ochrany městských center před nadměrným zatížením hlukem, prověřit také, zda neomezují jejich rozvoj, při posuzování jejich variant z hlediska vlivu na životní prostředí brát v úvahu také vliv na obyvatelstvo žijící nejen ve stávajících lokalitách, ale i v nově navrhovaných plochách. Návrhy obchvatů řešit s ohledem na změnu přepravních vztahů a objemů po realizaci sítě dálnic a rychlostních silnic. Vedení obchvatů u komunikací I. třídy řešit i ve výkresové části, u obchvatů na komunikacích nižších tříd pak primárně nechávat řešení na navazujících ÚPD, do textové části konceptu ÚPVÚC dát pouze závazný pokyn k řešení. Pouze tam, kde je lokalizace obchvatu na silnici II. a III. třídy důležitá i z celokrajského pohledu, navrhnout řešení, i variantně, do výkresové části konceptu, opět ve formě koridoru.

71.8. Navrhnout do konceptu ÚPVÚC koridor pro silniční spojení České Budějovice – St. Pölten. 71.9. V řešení konceptu ÚPK navrhnout ucelený systém pro nákladní silniční dopravu ve vazbě na další druhy dopravy, zejména

železniční a vodní (trasy, logistická centra, překladiště, odpočívky, apod.).

72. Letecká doprava:72.1. Z hlediska letecké dopravy respektovat letiště Hosín (České Budějovice), Jindřichův Hradec, Soběslav, Strakonice,

Strunkovice a Tábor, jejich území včetně ochranných pásem. Zhodnotit rozvojový potenciál všech v současnosti existujících letišť v řešeném území, navrhnout další možnosti využití (včetně komerčních) největšího letiště v kraji v Plané u Českých Budějovic, zejména s ohledem na strategii rozvoje vnitrostátní letecké přepravy v regionu, zpřístupnění výrazných rozvojových ekonomických aktivit a předpokládaný rozvoj sportovního a rekreačního létání. Zohlednit využitelnost pro systém záchranné letecké služby.

72.2. Prověřit předpoklady a využitelnost navrhovaného regionálního letiště u Českého Krumlova a dále v oblasti Lipenska u Světlíku jako veřejných mezinárodních letišť s využitím pro nepravidelnou leteckou dopravu a přitom respektovat dostatečné letové hladiny nad oblastmi s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů ptáků.

72.3. V návrhu funkčního využití území respektovat ochranná pásma všech letišť a heliportů.72.4. Komplexně prověřit vhodnost záměrů z různých hledisek (ochrana kulturních a přírodních hodnot, ochrana obyvatel před

hlukem, apod.).

73. Cyklistická doprava: V rámci rozvoje dopravy požadujeme povýšit rozvoj cyklodopravy v souladu se současnými trendy rozvoje na rovnocenný mód především osobní dopravy pro každodenní využívání občany. V souladu s připravovanou Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy v ČR se jedná o polyfunkční pozitivní působení cyklodopravy na občany, jejich zdraví, svobodu pohybu, bezemisní environmentálně šetrnou dopravu, úspory pro občany a otevírání nových podnikatelských možností. Zásadní pro rozvoj cyklodopravy je výstavba husté sítě oddělených bezpečných cyklostezek v obcích i spojujících obce pro každodenní dojíždění do zaměstnání a za volným časem v rámci celého kraje. Pro podporu rozvoje rekreace a v koordinaci s koncepcí rozvoje cyklistické dopravy v ČR požadujeme územně vymezit národní i mezinárodní cykloturistické trasy (zejména EUROVELO 7) včetně nových přeshraničních propojení. Trasu pro EUROVELO 7 analyzovat i s ohledem na možné vybudování cyklostezky. Případný návrh trasy této cyklostezky, vzhledem k důležitosti této evropské cyklotrasy, je možno řešit i ve výkresové části stanovením koridoru pro její umístění. Při jeho návrhu je potřeba vycházet z projektu Eurokoridoru Sever – Jih. Do textové části pak požadujeme deklarovat jasnou podporu rozvoje cykloturistiky na území kraje a do závazné části zahrnout pokyn, aby vlastní řešení cyklotras regionálního a lokálního významu byla hledána v navazujících ÚPD.

74. Lodní doprava: v koordinaci s koncepčními záměry rozvoje vodní dopravy v ČR sledovat splavnění středního toku Vltavy pro plavidla o nosnosti do 300 tun (úsek od Slap po České Budějovice) s napojením kraje na síť mezinárodních vodních cest a zapracovat územní důsledky do konceptu územního plánu. V textové části se zaměřit na komplexní zhodnocení tohoto problému i


s ohledem na jeho možné negativní důsledky na území (především ochrana životního prostředí), jeho ekonomickou náročnost a míru poptávky po tomto druhu dopravy. Musí být stanoven jasný a závazný regulativ a to i do závazné části ÚPK, že technické řešení dopravní cesty musí být voleno tak, aby došlo k minimalizaci možných negativních ekologických dopadů.

75. Pěší doprava a hraniční přechody: do textové části konceptu zahrnout kapitolu obsahující základní koncepci hlavních turistických tras na území kraje, s ohledem zajistit provázanost hlavních rekreačních center turistickými trasami jak mezi nimi tak i v rámci nich. V textové části konceptu zmínit návrh na realizaci turistických stezek v návaznosti na problémy vzniku nových česko-rakouských a česko-německých hraničních přechodů. Vycházet ze závazného stanoviska Jihočeského kraje k rozvoji hraničních přechodů na jeho území. Hraniční přechody a stezky zvažovat a navrhovat s možností využití pro hipoturistiku. Nové hraniční přechody a změny rozsahu provozu stávajících hraničních přechodů zvažovat a navrhovat při respektování dnešních limitů daných dnes platnou právní normou. Navrhovaná řešení, kategorizace a pořadí naléhavosti bude respektovat stanovisko RK k rozvoji hraničních přechodů na jeho území ale naproti tomu také změněný význam státních hranic po vstupu do EU v r. 2004 a ve zvláště chráněných lokalitách pak budou preferovány požadavky a zájmy ochrany přírody. V konceptu budou všechny návrhy posuzovány a zvažovány s ohledem na zájmy ochrany přírody při respektování zájmů orgánů ochrany přírody, a to i v rámci posouzení vlivu koncepce na životní prostředí. Případná realizaci je závislá též na příslušných mezistátních úmluvách a dohodách.

76. Prověřit podmínky a zapracovat zásady integrovaného dopravního systému v rámci kraje, zaměřit se na největší přestupní uzel v kraji – prostor před nádražím v Českých Budějovicích, který, byť bodový, má regionální význam. Vlastní průmět řešení do území ponechat na navazujících ÚPD, řešit jen do úrovně podrobnosti ÚPVÚC.

77. Statickou dopravu, zejména krátkodobé parkování, směrovat do nástupních míst nadmístního významu s využitím integrace dalších dopravních prostředků. Řešit pouze pokynem v textové části, vlastní lokalizaci parkingů ponechat na navazující ÚPD.

k.2. Požadavky na řešení nadřazených systémů vodního hospodářství78. V návrhu zásobování vodou preferovat doplnění nadřazených systémů zásobování vodou (vodovodů nadregionálního významu). Návrhy řešení musí být kompatibilní s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihočeský kraj. Ve vazbě na implementaci předpisů EU (například směrnice EU č. 75/440/EEC) v oblasti zásobování pitnou vodou bude nutno zabezpečit i další rozsáhlé investice na úpravě stávajících zdrojů povrchové i podzemní vody a jejich ochranu.

79. V návrhu se zabývat odkanalizováním a likvidací odpadních vod u skupin obcí a mikroregionů (v nadmístním významu), které lze spádově napojit na vyhovující stávající městské ČOV. Naformulovat pokyn vedoucí k omezení nerentability čištění odpadních vod budováním nových, malých, izolovaných, nekoncepčně provázaných ČOV. Preferovat koncepční systémy společných kanalizačních sítí i pro více obcí a jejich částí s odvedením na společnou ČOV definovaných aglomerací v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Preferovat formou pokynu v řešení konceptu odvádění srážkových vody oddílnou kanalizací, doplnit pokyn pro navazující ÚPD, aby čistírny odpadních vod byly, pokud to lze, umisťovány mimo inundační území. Návrhy řešení musí být kompatibilní s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihočeský kraj.

80. Respektovat stanovená záplavová území, navrhnout další postup a zásady pro ochranu proti záplavám.

81. Pro celé území Jihočeského kraje doporučit vhodná krajinná revitalizační opatření, směřující ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Do textové části zahrnout závazné pokyny pro navazující ÚPD vedoucí k zajištění ochrany přirozených toků s břehovými porosty, ke zvětšení vodních ploch v krajině včetně umožnění vzniku nových rybníků, nádrží a poldrů, preferovat plochy s trvale travním porostem a plochy nově zalesněné.

82. Specifikovat funkce významných vodních toků a uvést rámcové regulativy.

83. Všechny nádrže, zahrnuté v publikaci Směrný vodohospodářský plán č. 34 Vodní nádrže (1988) jako uvažované nebo územně hájené, budou do konceptu promítnuty jako území speciálních zájmů - územní rezervy. Dále bod 53.3 obecné části a vyhodnocení problémů.

84. Vyhodnotit možnosti vodních toků a vodních ploch (nádrží a rybníků) z hlediska rozvoje rekreace, sportu a cestovního ruchu a navrhnout případně i změnu jejich stávajícího (převážně monofunkčního) využití. Při vyhodnocení respektovat §6 zákona 254/2001 Sb. (vodní zákon) a jejich ekologické funkce.

85. V rámci prací na konceptu je nezbytná neustálá koordinace jednotlivých řešení se záměry správců významných toků.

k.3. Požadavky na řešení nadřazených systémů energetiky86. Energetické sítě jsou na území Jihočeského kraje převážně v dobrém technickém stavu. Specifikem kraje je přítomnost Jaderné elektrárny Temelín, jejíž strategický význam daleko přesahuje hranice kraje. Kromě toho je i významným zdrojem zbytkového tepla, které však v současné době není adekvátním způsobem využíváno. Navrhnout a do konceptu zahrnout alternativy využití zbytkového tepla, navrhnout koridor pro trasu dálkového horkovodu JETE - České Budějovice.

87. V návrhu zásobování elektrickou energií se zaměřit na místa s nedostatečnou výkonovou kapacitou. Navrhnout nové rozvodny a nová vedení VVN a VN pro zlepšení výkonového deficitu, prověřit potřebu nových tras propojovacích vedení VVN ve vazbě na sousední kraje. Návrh nových tras nadzemního vedení pro posílení přenosové kapacity a pro posílení území s nedostatečným výkonem musí být v souladu s hodnotami krajiny. Vedení nových tras VVN i VN bude řešeno koridory, přednostně v alternativách či variantách. Zahrnout mezi pokyny pro navazující ÚPD, aby pro vedení nových linek VVN bylo, pokud to lze, voleno vertikální zdvojení ve stávajících trasách, tj. bez nároku na další zábory ploch. V případě vedení nových linek mimo stávající trasy by pak měly být navrhovány mimo zvláště chráněná území všech kategorií. Při zvažování variant a alternativ jejich umístění je nutno respektovat i ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.


88. Navrhnout variantní trasu pro propojení tranzitních plynovodů v Jižních Čechách a v Rakousku. Navrhnout propojení VTL plynovodů mezi Jihočeským krajem, Rakouskem a Německem.

89. Navrhnout trasy VTL, popř. STL plynovodů, pro zásobování obcí s přihlédnutím k ekonomickým hlediskům.

90. Preferovat změny topných médií z hlediska zlepšování kvality ovzduší a to především u obcí v inverzních oblastech a v oblastech NP Šumava a CHKO.

91. Navrhnout podmínky pro zavádění a využití obnovitelných místních energetických zdrojů a podporovat vytěsňování ekologicky nevhodných paliv. Jasně deklarovat, a to i formou regulativů v závazné části, podporu využívání netradičných a ekologicky šetrných druhů energií. Do textové části zahrnout požadavek minimalizovat odpojování lokalit od systémů centrálního zásobování teplem.

92. Deklarovat podporu využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie, navrhnout nejvýznamnější lokality a formulovat podmínky pro jejich umisťování s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. Navrhnout stanovení speciálně chráněných lokalit (např. plocha národního parku, CHKO, krajinných památkových zón, mimořádně cenných lokalit z hlediska krajinného rázu, plochy soustavy Natura 2000, apod.), kde bude výstavba stožárů větrných elektráren restriktivně zapovězena.

93. Z hlediska problematiky hospodaření s energií na území kraje zapracovat do ÚPVÚC Jihočeského kraje příslušné výstupy a opatření Územní energetické koncepce Jihočeského kraje.

k.4. Požadavky na řešení radiokomunikací a telekomunikací94. Respektovat kruhová ochranná pásma radiokomunikačních objektů, respektovat průběhy radioreléových tras včetně ochranných pásem, respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně ochranných pásem.

95. Komplexně řešit problematiku telekomunikací, uvést požadavky na digitalizaci a kabelizaci telefonní sítě.

96. Při výběru nových lokalit pro umístění převaděčů mobilních operátorů nutno brát ohled na krajinný ráz. Preferovat, a to opět i stanovením závazných pokynů, využití stávajících stožárů pro tzv. sdílení různými operátory. U stožárů s vhodnou konstrukcí uvažovat s alternativním využitím jako rozhleden. Také zde, obdobně jako u stožárů větrných elektráren, navrhnout stanovení speciálně chráněných lokalit, kde bude výstavba nových stožárů restriktivně zapovězena regulativem v závazné části ÚPVÚC.

l. Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a jejich těžbu97. Z hlediska hospodárného nakládání s nerosty a surovinami zapracovat do ÚPVÚC příslušné výstupy a opatření z Regionální surovinové politiky Jihočeského kraje a z dalších odpovídajících podkladů uvedených v kapitole g. tohoto zadání.

98. Respektovat ochranu ložisek nerostných surovin (chráněná ložisková území, dobývací prostory těžené i netěžené). Současně se zabývat prognózními zdroji surovin a výhradními ložisky a respektovat je.

99. Vyhodnotit omezující důsledky vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů, stanovených chráněných ložiskových území starých důlních děl a poddolovaných území pro rozvoj ostatních funkcí v území. Vyhodnotit výhledové využití surovinové základny i s ohledem na principy trvale udržitelného rozvoje.

100.Vyhodnotit možnosti využití vytěžených ložisek po následné rekultivaci.

101.Vytipovat lokality pro otevření netěžených respektive rezervních ložisek, případně výhradních, nevýhradních a prognózních ložisek, pro nejžádanější surovinu – stavební kámen a štěrkopísky. Navrhnout regulativ, který nedoporučí otevírání nové těžby v chráněných územích z hlediska ochrany kulturních a přírodních hodnot (NP, CHKO, KPZ).

m. Požadavky vyplývající z dalších právních předpisů (zájmy obrany státu, civilní obrany, ochrany před povodněmi)102.Respektovat požadavky vyplývající z §19 vyhlášky Ministerstva vnitra 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, pro územní plán velkého územního celku. Respektovat vojenské objekty a zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem, které se nachází v řešeném území a vojenský újezd Boletice, včetně ochranného pásma.

103.Zohlednit potenciální nebezpečí vyplývající z provozu JE Temelín, vojenských zařízení, případně dalších specifických provozů. Respektovat stávající objekty a zařízení vojenské správy a policie, reagovat na požadavky silových resortů uplatňované v průběhu zpracování konceptu, respektovat území speciálních zájmů pro požadavky evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, nouzového zásobování vodou, ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území a ochrany před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost.

104.Formulovat hlavní zásady a potřeby z hlediska ochrany území před povodněmi, tyto zásady formulovat do podoby pokynů pro navazující ÚPD. Koncept ÚPK stanoví a navrhne koncepci ochrany před povodněmi, vlastní řešení a průměty těchto řešení do území budou primárně ponechána na navazujících územních plánech obcí. Pouze v případě protipovodňových opatření velkého územního rozsahu nebo regionálního významu (např. kanál v Českém Krumlově, protipovodňová opatření ve Starém Městě pod Landštejnem ve vazbě na Rakousko, apod.) bude koncept řešit tyto problémy konkrétně a to i s promítnutím do grafické části.


ÚPVÚC bude respektovat všechna stanovená záplavová území vodních toků v řešeném území. Při návrhu koncepce požadujeme vzít v úvahu i území ohrožená zvláštními povodněmi. Podpořit, formou pokynu pro navazující ÚPD, revitalizace vodní sítě. Do grafické části konceptu ÚPK zakreslit stanovená záplavové území, jako jeden z limitů. Hranice nejvyšší zaznamenané povodně bude zahrnuta do datových vrstev ÚPK a bude s ní uvažováno při návrzích řešení. Zakreslit, dle možnosti měřítka grafiky, do konceptu ÚPK, rozsah území určených k rozlivům povodní, pokud byla stanovena, velkoplošné protipovodňové úpravy nadmístního významu (velké retenční nádrže, soustavy poldrů, apod.). Do závazné části bude zahrnut pokyn pro navazující ÚPD zachovat průchodnost záplavového území.

105.Prověřit u příslušných správců vodních toků zda existující zařízení na ochranu území před záplavami jsou pokládána za dostatečná, popřípadě zda se předpokládají nové úpravy, které by byly spojeny s územními důsledky v regionálním měřítku. Tyto případné nové úpravy případně zapracovat do konceptu. Do návrhu vymezení závazné části zakomponovat pokyn, aby hranice nejvyšší zaznamenané povodně byla brána jako jeden z faktorů při návrzích rozvojových ploch v navazujících ÚPD.

106.V souladu s vládním dokumentem Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky a na základě nových poznatků z ničivých povodní v srpnu r. 2002 navrhnout ve formě pokynů pro navazující ÚPD vhodný způsob využívání ploch v záplavových územích a řešit konflikty s ostatními požadavky na využití území.

n. Okruhy problémů vyplývající z průzkumů a rozborů107.Hlavním cílem prací na průzkumech a rozborech bylo shromáždění dostupných informací o problémech a střetech zájmů v řešeném území. Tyto informace byly utříděny z hledisek oborových a významových a vyznačeny v problémovém výkresu. Z hlediska jejich váhy byly rozděleny na skupiny nadregionálního významu (A), regionálního významu (B) a nadmístního významu (C). Z hlediska odborného pak na problémové okruhy: urbanistické řešení (u), ochrana přírody a krajiny (p), vodohospodářské řešení (v), energetika (e) a dopravní infrastruktura (d).

108.Okruhy problémů a požadavky pořizovatele na způsob jejich řešení v konceptu ÚPVÚC jsou zahrnuty v příloze č. 1 tohoto zadání, která je jeho nedílnou součástí.

o. Výkres limitů využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí, včetně stanovených záplavových území109.Součástí výkresové části je výkres limitů využití území v měřítku 1 : 100 000. Ve výkrese jsou obsaženy všechny graficky vyjádřené limity využití území, včetně stanovených záplavových území. Pro potřeby zadání je zpracován tzv. transformovaný výkres limitů využití území v měřítku 1 : 200 000, který tvoří přílohu č. 2 zadání. Rovněž ta je nedílnou součástí zadání.

110.Za limity využití území nadmístního významu je pro ÚPVÚC Jihočeského kraje potřeba považovat: vyhlášené krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové rezervace, prohlášené nemovité kulturní památky,

městské a vesnické památkové zóny archeologické památkové rezervace a zóny, vojenský výcvikový prostor, území zvláštních zájmů a jejich ochranná pásma, ochranné pásmo odkaliště uranové rudy MAPE Mydlovary, ochranná pásma kalojemů Olešník a Hodějovice, národní park Šumava, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky, soustava ptačích oblastí Natura 2000, vyhlášené přírodní parky, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, významné vodní toky s odběrem povrchové vody a jejich povodí, stanovená záplavová území, stanovená ochranná pásma podzemních zdrojů pitné vody, stanovená ochranná pásma povrchových vod pitné vody, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa I. a II. stupně, vnitřní lázeňské území, stanovené dobývací prostory, chráněná ložisková území, plochy prognózních zdrojů vyhrazených nerostů, poddolovaná

území, plochy aktivních a potenciálních svahových deformací, ochranné pásmo lesa o šířce 50 m, ochranná pásma pozemních komunikací, ochranná pásma dráhy, ochranná pásma letiště a vzletové a přistávací dráhy, bezpečnostní zónu JE Temelín, vnitřní zónu havarijního plánování JE Temelín, zónu havarijního plánování JE Temelín, ochranné pásmo vedení elektrické energie 400kV, 220kV, 110kV a rozvoden ochranné a bezpečnostní pásmo tranzitního plynovodu, ochranná pásma VTL a VVTL plynovodů, ochranná pásma produktovodů, bezpečnostní pásma plynárenských zařízení, ochranné pásmo dálkového horkovodu, ochranné pásmo dálkových optických kabelů, radioreléové trasy,


vyhlášené stavební uzávěry, za určitý limitující faktor lze brát i ochranu ZPF v jeho dvou nejvyšších bonitách, lokality s výskytem všech zvláště chráněných

druhů rostlin a živočichů, imisní limity látek znečišťujících ovzduší, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblasti se zhoršenými rozptylovými podmínkami (bez vyznačení do grafické části – výkresu limitů).

p. Požadavky na rozsah a způsob zpracování konceptu řešení a návrhu, včetně požadavků na regulaci využití a uspořádání území111.Koncept územního plánu velkého územního celku bude zpracován v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a v souladu s jeho prováděcí vyhláškou č. 135/2001 Sb., respektive v souladu s aktuálními právními předpisy platnými v době jeho odevzdání.

112.Koncept ÚPVÚC Jihočeského kraje bude obsahovat textovou část a to v tomto rozsahu:I. Textová částA. Základní údajea) hlavní cíle řešeníb) zhodnocení vztahů dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení územního plánu velkého územního celkuc) vyhodnocení, jak bylo splněno zadáníd) vyhodnocení souladu s cíli územního plánování (§ 1 odst. 2 zákona)B. Řešení územního plánua) vymezení řešeného území podle katastrálních územíb) základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnotc) návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých obcíd) návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu a případně území speciálních zájmůe) limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových územíf) návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významug) vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištěníh) návrh regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stabilityi) vymezení koridorů veřejně prospěšných stavebj) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení (zejména ekonomických, sociálních a územně technických) na životní prostředí k) návrh řešení požadavků civilní obranyl) návrh lhůt aktualizace

C. Číselné údaje doplňující a charakterizující navržené řešení, pokud nebudou zařazeny přímo do textuD. Závazná část ve formě regulativů

113.Koncept ÚPVÚC Jihočeského kraje bude obsahovat grafickou část a to v tomto rozsahu:Název výkresu MěřítkoHlavní výkres 1 : 50 000Hlavní výkres - transformovaný 1 : 100 000Výkres koncepce dopravy a technické infrastruktury nadmístního významu 1 : 50 000Výkres koncepce dopravy a technické infrastruktury nadmístního významu – transformovaný 1 : 100 000Výkres návrhu nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability a ochrany přírody 1 : 50 000Výkres návrhu nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability a ochrany přírody – transformovaný

1 : 100 000

Výkres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa

1 : 50 000

Výkres plocha koridorů pro veřejně prospěšné stavby 1 : 50 000Výkres plocha koridorů pro veřejně prospěšné stavby – transformovaný 1 : 100 000Výkres širších vztahů 1 : 200 000

114.V rámci diferencované péče o území stanovit minimální regulativy a zdůraznit nabídkovou funkci území. Limity pro využití území rozlišit na: limity pro využití a uspořádání území vyplývající z řešení ÚPVÚC, limity pro využití území, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí.

115.Koncept ÚPVÚC Jihočeského kraje bude posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Do posouzení budou zahrnuty problematické koncepční záměry (důraz na zvýšení standardu rekreace a prodloužení doby pobytu a z toho vyplývající záměry lokalizace jednoho nebo více regionálních středisek zimních sportů, rozvoj golfových hřišť, stanovení podmínek a limitů rozvoje velkých středisek rekreace, koncepce rozvoje hraničních přechodů, rozvoj vodní dopravy, rozvoj železniční a silniční dopravy, plochy pro výhledové vodní nádrže, apod.).

116.Pro grafickou část zpracování předmětu plnění bude použit software ArcView firmy ESRI ve verzi 8.3 nebo novější. Zhotovitel se zavazuje, že výstupní digitální soubory ve formátu SHAPEFILE budou svoji strukturou respektovat vstupní podkladní soubory téhož formátu, a to včetně struktury databází. Grafická část ÚPVÚC bude zpracována v digitální formě a bude odevzdána na CD nosičích a v tiskové podobě.


117.Pro textovou část zpracování předmětu plnění budou použity programy softwarového balíku Microsoft Office ve verzi 2000 a vyšší (zejména MS Word, MS Excel, MS Access). Textová část bude odevzdána jako jeden soubor ve formátu .doc Microsoft Word. Styly nadpisů a textu budou odpovídat požadavkům pořizovatele, budou shodné se styly použitými v tomto Zadání.

118.V případě změn (status, právní ochrana, vymezení hranic, apod.) do řešení ÚPVÚC Jihočeského kraje zakreslovaných jevů a prvků mezi převzetím Průzkumů a rozborů a vyhotovením konceptu řešení budou tyto jevy a prvky průběžně aktualizovány. Stejně tak pro řešení konceptu i návrhu budou využity nejaktuálnější dostupné statistické a jiné číselné údaje.

119.Z veřejného projednání zadání vzešly tyto další konkrétní připomínky:119.1. Není označena Schwarzenberská hrobka (Národní kulturní památka) a kostel sv. Jiljí. V konceptu vyznačit. 119.2. V grafické části rozlišit ostatní plochy ve volné krajině (např. dobývací prostory) od urbanizovaných území v sídlech. Jde o

šedou podkladní vrstvu z Účelového digitálního mapového podkladu. 119.3. Rezervace na Lužnici v Nové Vsi nad Lužnicí je zakreslena průběžně. Ve skutečnosti jedna končí u mostu přes Lužnici a

další začíná u jezu naproti závodu Skloform. V konceptu opravit. 119.4. Třešně na Písecku není samostatné katastrální území, vlastní sídlo spadá do katastrálního území Chrastiny (obec Dolní

Novosedly). Opravit v mapovém podkladu. 119.5. Změnit trasu osy nadregionálního biokoridoru v lokalitě Sv. Václava podle čistopisu ÚPVÚC Písecko - Strakonicko. 119.6. Pro přehlednost je potřeba v konceptu graficky odlišit názvy okresních měst, obcí III. typu, měst, obcí, sídel a pomístní

názvy. 119.7. V konceptu budou zakreslovány pouze hlavní vysílače mobilních operátorů (tzv. kvočny). Při jejich zakreslování bude

spolupracováno se stavebními úřady a s orgány územního plánování na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. 119.8. Veškeré pojmy obsažené v závazné a směrné části konceptu ÚPK musí být jednoznačně vyloženy. Prioritně využívat

termíny definované jako pojmy územního plánování ve Slovníku územního plánování (k dispozici na internetových stránkách www.uur.cz), pojmy definované ve stavebním zákoně, ve vyhlášce o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve vyhlášce o obecně technických požadavcích na výstavbu a v dalších zákonných a podzákonných předpisech.

119.9. Aktualizovat hranici lokality MAPE v konceptu. 119.10. Mezi podklady zařadit nově registrovaný významný krajinný prvek "Dlouhý vrch" v katastrálním území Dusičné. (133.1)119.11. Opravit nepřesné údaje v textu Průzkumů a rozborů ÚPVÚC na stranách 145 a 146 dle údajů z podnětu Sdružení měst a

obcí Bukovská Voda - Dolní Bukovsko. 119.12. Z účelovém digitálním mapovém podkladu a v konceptu dále neuvažovat s chráněným ložiskovým územím cihlářské

suroviny č. 3147600 v Písku.

120.Úpravy Průzkumů a rozborů budou provedeny pořizovatelem do jejich elektronické podoby vystavené na webu Krajského úřadu Jihočeského kraje. Po provedení úprav bude vytištěná upravená verze předána projektantovi a uložena k archivaci v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou.

Seznam použitých zkratek

CZT Centralizované zásobování teplemČEZ Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s.ČNB Česká národní bankaČOV Čistírna odpadních vodČSÚ Český statistický úřadEO Ekvivalentní obyvatelEU Evropská unieGSM Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard HDP Hrubý domácí produktCHKO Chráněná krajinná oblastCHLÚ Chráněná ložisková územíCHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vodISPA Nástroj pro strukturální politiky v předvstupním období 2000 – 2006JČE Jihočeská energetika a.s.JČP Jihočeská plynárenská a.s.JČU Jihočeská univerzitaJETE Jaderná elektrárna TemelínJVS Jihočeský vodárenský svazKČT Klub českých turistůKHS Krajská hygienická staniceKPÚ Komplexní pozemkové úpravyKPZ Krajinná památková zónaLFA Znevýhodněné oblasti vytipované pro program SAPARD (Less Favoured Areas)MHD Městská hromadná dopravaMMR Ministerstvo pro místní rozvojMPR Městská památková rezervace MPZ Městská památková zóna NATURA 2000 Program ochrany přírody v evropském kontextuNKP Národní kulturní památka NP Národní parkNPP Národní přírodní památkaNPR Národní přírodní rezervace


NTL Vedení nízkotlakého plynovoduNUTS územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OP Ochranné pásmo PFČR Pozemkový fond ČRPHARE Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky POÚ Pověřený obecní úřadPP Přírodní památkaPR Přírodní rezervacePRK Program rozvoje územního obvodu krajePRVKUC Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celkuRK Rada krajeRO-LA Přeprava kamionů po železnici - systém doprovázené kombinované dopravyRRA, RERA Regionální rozvojová agenturaRRR Referát regionálního rozvojeRZP Rychlá zdravotnická pomocŘSD Ředitelství silnic a dálnicSAPARD Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemíchSCHKO Správa chráněných krajinných oblastíSTL Vedení středotlakého plynovoduSWOT Analýza silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby TV Televize, televizníÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů UNESCO Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturuÚPD Územně plánovací dokumentaceÚPN Územní plánÚSES Územní systém ekologické stabilityVaK Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s.VN Vedení vysokého napětíVPR Vesnická památková rezervace VPZ Vesnická památková zóna VŠE Vysoká škola ekonomickáVTL Vedení vysokotlakého plynovoduVÚC Velký územní celek dle stavebního zákonaVÚSC Vyšší územně správní celekVVN Vedení velmi vysokého napětíŽP Životní prostředí

Příloha č. 1 - okruhy problémů Urbanistické řešení (U)Problémy nadregionálního významu (A)

Kód Popis problému Způsob řešeníAu1 Lokalita pro úložiště radioaktivního odpadu Vlksice – Božejovice.

Jedna z vyhodnocených lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Lokalita je situována na severovýchodním okraji Jihočeského kraje na rozhraní Píseckého a Táborského okresu. Velká část lokality leží na území přírodního parku Jistebnická vrchovina a další část v Píseckém okrese leží na území, které je navrhováno jako rozšíření přírodního parku Jistebnická vrchovina. Hlavním problémem této lokality je její umístění ve vztahu k ochraně přírody a ve vztahu k rekreačnímu potenciálu této lokality. Další problém je ve vztahu k osídlení v této oblasti, kdy obyvatelé dotčených obcí zásadně nesouhlasí s uvažovaným zařízení.

Vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo kraje svým usnesením č. 15/2004/ZK jasně deklarovalo svůj nesouhlas s umístěním úložiště a vzhledem k jednomyslnému usnesení Rady Správy úložišť radioaktivních odpadů, které 11.12.2003 na svém 37. zasedání doporučilo odložit další vyhledávání, a konečně vzhledem k časovému horizontu zvažované realizace úložišť po roce 2050, nebudou obě lokality v konceptu ÚPK dále uvažovány

Au2 Lokalita pro úložiště radioaktivního odpadu Lodhéřov. Jedna z vyhodnocených lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu se nachází na severovýchodním okraji Jihočeského kraje, 6 km severně od Jindřichova Hradce. Hlavním problémem této lokality je nesouhlas obyvatel dotčených obcí s tímto zařízením. V této oblasti se v nedávné minulosti těžila uranová ruda, což mělo negativní dopad na podvědomí obyvatelstva, ale i konkrétní zdravotní potíže a zvýšenou úmrtnost lidí zaměstnaných v uranových dolech. Dalším problémem je velice kvalitní přírodní prostředí a krajinný ráz této lokality, pro které je přitažlivá pro turistický ruch. Obavy obce, že realizací úložiště radioaktivního úložiště poklesne zájem turistů o tuto lokalitu, jsou zřejmě oprávněné.

Dtto Au1.

Problémy regionálního významu (B)Kód Popis problému Způsob řešení


Bu1 Využití vojenského letiště Tábor. Problém využití potenciálu bývalého záložního vojenského letiště (dosud ve správě armády) ke komerčním účelům, ve vztahu k městu Tábor a okolním obcím. Problém rušení vojenských posádek v souvislosti s následnou nezaměstnaností a využitím opuštěných objektů.

Lokalitu vyhodnotit z hlediska územně technického vybavení a vhodnosti jejího využití pro jiné účely. V konceptu územního plánu budou obsaženy alternativy jejich využití.

Bu2 Využití vojenského letiště Bechyně. Problém využití potenciálu bývalého vojenského letiště Bechyně ke komerčním účelům ve vztahu k lázním Bechyně, okolním obcím a zájmům vojska.

Dtto Bu1.

Bu3 Využití vojenského letiště České Budějovice. Problém využití potenciálu záložního vojenského letiště České Budějovice ke komerčním účelům ve vztahu k městu České Budějovice, okolním obcím a zájmům vojska.

Dtto Bu1, navrhnout další možnosti využití (včetně komerčních) největšího letiště v kraji.

Bu4 Využití vojenského letiště Tchořovice. Problém využití potenciálu záložního vojenského letiště Tchořovice ke komerčním účelům ve vztahu k zájmům vojska a okolním obcím.

Obec požádala MO o převod do svého majetku, předpokládané využití nákladní a osobní letecká doprava (překladiště materiálu, aerotaxi). Řešit v konceptu v koordinaci s navazující ÚPD.

Bu5 Rekultivace odkališť MAPE Mydlovary. Problém postupné rekultivace odkališť, ve kterých je uložena vyloužená uranová ruda a zvodnělé odpady po chemické úpravě uranové rudy. Začlenění rekultivovaných odkališť do krajiny je plánováno do roku 2040, přičemž bude nezbytné nadále rekultivovaná odkaliště monitorovat. Zároveň v souvislosti s probíhající rekultivací odkališť jsou okolní obce, zejména Zahájí, Mydlovary a Munice, zatěžovány nadměrnou přepravou rekultivačních materiálů (200 000 t/rok), není řešena problematika dopravní situace (obchvaty obcí, rekonstrukce komunikací), uvažuje se o době trvání rekultivací 35-40 let. Hlavními problémy dopravy jsou hluk, prašnost, ničení obecního majetku (vodovody, kanalizace, obecní komunikace).

V rámci řešení konceptu bude provedeno vyhodnocení současného stavu a způsobu využití krajiny v okolí odkaliště. Bude dohodnut cílový stav a způsob rekultivace odkaliště. V konceptu ÚPK bude dohodnuto řešení, které bude zahrnuto do textové části návrhu ÚPK formou regulativů a pokynů pro navazující ÚPD, do grafické části budou zahrnuty územní průměty dohodnutých řešení. Řešit i možné úpravy silnic (obchvaty obcí, rekonstrukce komunikací) za účelem zvýšení jejich únosnosti a odstranění problémů v přilehlých obcích.

Bu6 Rekreační využití vodní nádrže Hněvkovice. Nádrže Hněvkovice leží na hlavní vodní cestě a v těžišti Jihočeského kraje. Poloha mezi vodními nádržemi Lipno a Orlík a v blízkosti měst Hluboká nad Vltavou, Týn nad Vltavou a České Budějovice. V pěkném přírodním prostředí předurčuje její atraktivitu pro cestovní a turistický ruch a rekreační využití. Problematická je špatná dopravní přístupnost břehových partií a nedostatečná technická infrastruktura a kolísání hladiny vlivem odběru vody pro JETE. Rekreační využití nádrže by vhodně doplnilo potřebu rozvoje vodní rekreace v řešeném území.

V územním plánu VÚC bude tento záměr zahrnut a vyhodnocen z hlediska náročnosti realizace dopravní a technické vybavenosti i způsobu i možností realizace zejména ve vztahu na manipulační řád. Při návrhu možného rekreačního využití je nutno respektovat zákon o vnitrozemské plavbě, podmínky vyhlášené stavební uzávěrou a sledovat zprovoznění nádrže na maximální hladinu na kótě 371,600 m n.m.

Bu7 Lyžařský areál Chlum, Velký Plešný. Problém navrhovaného lyžařského areálu je v tom, že se nachází na území vojenského výcvikového prostoru (ÚPP a ÚPD zde pořizuje Ministerstvo obrany), je zde nevyhovující dopravní dostupnost (potřeba řešit) a střety s ochranou přírody (systém Natura 2000). Vhodné alternativy využití je možné uvažovat až po vyřešení situace s Ministerstvem obrany a po provedeném posouzení navrhovaných záměrů dle §45h a §45i zákona o ochraně přírody a krajiny (posouzení, zda záměr může mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný vliv na území evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast).

Vojenský prostor Boletice je mimo řešené území, nemůže být v konceptu závazně řešen. V rámci širších vztahů a možných dopadů jeho potencionálního využití do řešeného území ÚPVÚC jej bude nutno i nadále sledovat a analyzovat. Do konceptu je potřeba alternativně zvažovat dopady všech možných řešení využití vojenského prostoru Chlum a to včetně posouzení jejich možného vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast a koordinovat řešení v konceptu ÚPK s ÚPD, ÚPP, projekty a studiemi zpracovávanými pro vojenský prostor.

Bu8 Prodloužení doby turistické sezóny, zkvalitnění nabídky rekreačního vyžití, zvýšení počtu návštěvníků přijíždějících za rekreací do Jihočeského kraje a prodloužení délky jejich pobytu. Tento požadavek vyplývá ze schváleného Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, kde větší množství turistů a prodloužení doby jejich setrvání v regionu je prvním cílem v rámci opatření III.2.2.3 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v rámci 2. problémového okruhu. V etapě průzkumů a rozborů bylo jako nejvhodnější řešení problému prodloužení turistické sezóny a zvýšení počtu návštěvníků vyhodnoceno zvětšení nabídky v oblasti Lipenska (oblast s dostatečným potencionálem pro letní turistiku a již vybudovanou velkou ubytovací kapacitou) o lyžařský areál regionálního významu v dojezdové vzdálenosti max. 50km. Tím by došlo k zatraktivnění celé oblasti s dnes klesajícím trendem počtu pasantních návštěvníků a prodloužení sezóny o další min. 3 zimní měsíce, což umožní zachování a případný rozvoj ubytovacích kapacit vyššího a středního standartu. Tento druh zařízení je výhodnější z hlediska výše utracených prostředků v regionu (bohatší klientela) a srovnatelný z hlediska negativních zátěží na region a jeho životní prostředí.

V konceptu bude analyzováno několik variant možné lokalizace lyžařského areálu na území Jihočeského kraje (tři možná regionální lyžařská centra Smrčina, Chlum, Kubova Huť s velkým potenciálem běžeckých tratí či s celkovým potenciálem 65-70 km sjezdových tratí). Požadavek na návrh minimálně jednoho až maximálně tří středisek zimních sportů regionálního rozsahu a variant na jejich umístění bude posouzen v konceptu i z hlediska posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle §10a zákona č. 100/2001 Sb. Stejně tak bude paralelně prověřen strategický záměr prodloužení rekreační sezóny v Jižních Čechách, který vychází z PRK a je impulsem pro hledání lokality pro umístění regionálního lyžařského střediska.

Bu9 Nadměrné rekreační zatížení oblasti Kvilda, Zadov, Nové Hutě – zimní rekreace. Hlavním problémem je nadměrné rekreační zatížení této oblasti, zejména v zimním období, protože se jedná o jediný lyžařský areál s vyšším standardem v CHKO a NP Šumava na území Jihočeského kraje.

V konceptu navrhnout nástroje pro zachování symbiosy rekreačního využití potenciálu Šumavy a ochrany přírodních hodnot, bez toho, aby došlo k útlumu turistického ruchu v v regionu. V rámci kraje vytipovat další lokality pro rozložení zátěže vyplývající ze zimní


rekreaci do více míst. Hledat možné synergické efekty mezi cennou přírodou, její ochranou a rekreačním využitím, definovat vhodné pokyny pro takovéto využití (např. podpora měkké, vědecké či kongresové turistiky).

Bu10 Jako rekreační oblast celokrajského významu se specifickým režimem vymezit oblast Třeboňska (včetně CHKO). Zvážit možné problémy vyplývající z ochranného režimu CHKO a naopak velkého rekreačního potenciálu území.

Navrhnou vhodné pokyny a regulativy zajišťující udržitelný rozvoj území při zajištění ochrany životního prostředí. Opět hledat možné synergické efekty mezi cennou přírodou, její ochranou a rekreačním využitím a definovat vhodné pokyny pro takovéto využití (např. podpora měkké, vědecké či kongresové turistiky).

Problémy nadmístního významu (C)Kód Popis problému Způsob řešeníCu1 Krajinná památková zóna (dále KPZ) Chotovinsko v okrese Tábor.

Možné konflikty mezi prioritním zájmem na ochraně kulturní dědictví a rozvojovými ambicemi jednotlivých obcí.

Do doby jejich vyhlášení se převezmou tyto návrhy do konceptu s tím, že budou vyjmenovány v textové části a bude dán pokyn, aby v navazující ÚPD byla tato území považována za kulturně a historicky hodnotná území s potřebou zvýšené ochrany před negativními zásahy.

Cu2 Krajinná památková zóna Štěkeňsko v okrese Strakonice. Dtto Cu1. Dtto Cu1.Cu3 Krajinná památková zóna Podhůří Blanského lesa a návrh krajinné

památkové zóny Chvalšinsko v okresech České Budějovice a Český Krumlov. Nesouhlas dotčených obcí s jejím návrhem.

Dtto Cu1

Cu4 Krajinná památková zóna Hlubocko v okrese České Budějovice. Dtto Cu1.

Dtto Cu1

Cu5 Krajinná památková zóna Jemčinsko v okrese Jindřichův Hradec. Dtto Cu1.

Dtto Cu1

Cu6 Krajinná památková zóna Opalicko v okrese Český Krumlov. Dtto Cu1. Dtto Cu1Cu7 Krajinná památková zóna Vitorazsko v okresech České Budějovice a

Jindřichův Hradec. Dtto Cu1.Dtto Cu1

Cu8 Sportovně rekreační plocha golfového hřiště v Českém Krumlově - návrh golfového hřiště.

Návrhy ploch budou zahrnuty do konceptu a vyhodnoceny z hlediska návaznosti na celkovou koncepci rozvoje rekreace a realizovatelnosti ve vztahu k jejich zapojení do přírodního prostředí. Všechny návrhy sportovně - rekreačních ploch budou zvažovány s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany kulturního dědictví, v tomto smyslu bude dát pokyn do závazné části pro řešení v navazujících ÚPD. Bude vycházeno ze schválených ÚPVÚC, případně z navazujících ÚPD. Rozsah ploch bude navržen jako limitní s tím, že přesná lokalizace hranice ploch bude ponechána na navazujících ÚPD. Požadavky na jednotlivá golfová hřiště budou posouzeny v konceptu i z celokrajského pohledu. Koncept ÚPK by měl nastínit určitou koncepci lokalizace těchto ploch v rámci území Jihočeského kraje. Pozitivem by byla výstavba na rekultivovaných plochách a územích s chudou diverzitou.

Cu9 Komerční a průmyslová plocha v Jindřichově Hradci. Návrh plochy na místě areálu vojenských zájmů.

Návrhy ploch pro komerční a průmyslové zóny budou zahrnuty do řešení ÚPK. Jejich význam bude posouzen v rámci celkového koncepčního návrhu ploch pro toto funkční využití na území kraje i v jednotlivých dílčích oblastech. Prověřit v konceptu. Všechny návrhy komerčních a průmyslových ploch a zón nadmístního významu budou zvažovány s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany kulturního dědictví, v tomto smyslu bude dát pokyn do závazné části pro řešení místních komerčně průmyslových zón a ploch v navazujících ÚPD. Také zde by měl koncept ÚPK nastínit určitou koncepci při lokalizaci těchto ploch v rámci území Jihočeského kraje.

Cu10 Sportovně rekreační plocha Bělčice - návrh golfového hřiště. Dtto Cu8Cu11 Sportovně rekreační plocha golf Kadov, část obce Lnářský Málkov -

návrh golfového hřiště.Dtto Cu8

Cu12 Sportovně rekreační plocha pro návrh sjezdového areál Libín. Dtto Cu8Cu13 Sportovně rekreační plocha Kestřany, dostavba golfového hřiště. Dtto Cu8Cu14 Komerční a průmyslová plocha v Drhovli a Předoticích, okres Písek.

Návrh komerční a průmyslové plochy. Dtto Cu9

Cu15 Komerční a průmyslová plocha v Boršově nad Vltavou, okres České Budějovice. Návrh komerční a průmyslové plochy.

Dtto Cu9

Cu16 Sportovně rekreační plocha Týn nad Vltavou - návrh golfového hřiště. Dtto Cu8Cu17 Sportovně rekreační plocha Nové Hrady - návrh golfového hřiště. Dtto Cu8


Cu18 Sportovně rekreační plocha Frymburk - návrh golfového hřiště. Dtto Cu8Cu19 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Hluboká u Dačic -

Schaditz, chybějící propojení. Alternativně zvažovat zřízení hraničního přechodu i pro automobilovou dopravu pro zlepšení dopravního spojení západní části kraje Vysočina a Rakouska (viz také problém Bd62).

Návrhy hraničních přechodů budou prověřeny v konceptu ÚPK v textové i grafické části. Změny v režimu hraničních přechodů bez dopadů do území budou zmíněny pouze v textové části. Navrhovaná řešení, kategorizace a pořadí naléhavosti bude respektovat stanovisko Rady kraje k rozvoji hraničních přechodů na jeho území ale naproti tomu také změněný význam státních hranic po vstupu do EU v r. 2004. Ve zvláště chráněných lokalitách pak budou preferovány požadavky a zájmy ochrany přírody. V konceptu budou všechny návrhy posuzovány a zvažovány s ohledem na zájmy ochrany přírody při respektování zájmů orgánů ochrany přírody a to v i rámci posouzení vlivu koncepcí na životní prostředí podle §10a zákona 100/2001 Sb. Případná realizaci je závislá též na příslušných mezistátních úmluvách a dohodách. Preferovat využití stávajících cest a komunikací před návrhem nových.

Cu20 Navržený hraniční přechod pro pěší Maříž, nově identifikovaný problém.

Dtto Cu19.

Cu21 Navržený hran. přechod pro pěší a cyklisty Staré město pod Landštejnem – Košťálkov – Klein Taxes, požadavek RK.

Dtto Cu19.

Cu22 Navržený hraniční přechod pro pěší Romava. Nově identifikovaný problém.

Dtto Cu19. Opravit v konceptu zakreslení hraniční přechodu.

Cu23 Navržený hraniční přechod pro pěší, případně pro cyklisty, Artoleč - Hirschenschlag. Nově identifikovaný problém.

Dtto Cu19.

Cu24 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Smrčná – Haugschlag. Společný požadavek rakouské strany i RK.

Dtto Cu19.

Cu25 Navržený hraniční přechod pro pěší Peršlák. Nově identifikovaný problém.

Dtto Cu19.

Cu26 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Spáleniště – Brand, zájem rakouské strany.

Dtto Cu19.

Cu27 Navržený železniční hraniční přechod Slavonice – Fratres, požadavek RK, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Javořická vrchovina.

Dtto Cu19.

Cu28 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Šejby – Harbach, požadavek RK, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.

Dtto Cu19.

Cu29 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Zlatá Ktiš – Schwauzau, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.

Dtto Cu19.

Cu30 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Stříbrné Hutě – Joachimsthal, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.

Dtto Cu19.

Cu31 Navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Pohoří na Šumavě – Eichelberg, zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.

Dtto Cu19.

Cu32 Navržený silniční hraniční přechod na silnice III/39 Cetviny – Hammern (Lexmühle) pro pěší, cyklisty, lyžaře, návrh ÚPVÚC Novohradské hory předpokládá využití i pro osobní automobily.

Dtto Cu19.

Cu33 Navržený hraniční přechod pro pěší, cyklisty, osobní automobily a nákladní automobily (do 3.5 tuny) Kyselov – Diendorf. Společný požadavek RK a rakouské strany, v konceptu ÚPVÚC Českokrumlovsko zvažováno jako návrh hraničního přechodu jen pro pěší a cyklisty.

Dtto Cu19.

Cu34 Navržení nového železničního hraničního přechodu Nové údolí - Haidmühle západně od stávajícího hraničního přechodu Stožec – Haidmühle. Požadavek vyplývající z Dopravního generelu Šumavy a z projednaného konceptu ÚPVÚC Prachaticko.

Dtto Cu19.

Cu35 Navržený hraniční přechod pro pěší, cyklisty a lyžaře Žďárek (Dolní Světlé Hory) – Hinterfirmiansreaut. Požadavek RK, rovněž zahrnuto v projednaném konceptu ÚPVÚC Prachaticko.

Dtto Cu19.

Cu36 Rozšířit stávající hraniční přechod pro pěší Nová Pec u Plešného jezera rozšířit i pro cyklisty a lyžaře, společný požadavek rakouské strany a RK.

Zmínit pouze v textu, svým obsahem nepatří do ÚPVÚC.

Cu37 Prověřit možné umístění a varianty pro nově navržený hraniční přechod pro pěší a cyklisty Český Heršlák u Horního Dvořiště – Deutsch Hörschlag, Eisenhut na rakouské straně. Jde o nově identifikovaný problém.

Dtto Cu19.

Cu38 Navržený hraniční přechod pro pěší Rakouská louka – Stifterdenkmal. Společný požadavek RK a rakouské strany.

Dtto Cu19.

Cu39 Navržený hraniční přechod pro pěší, cyklisty a lyžaře Mnichovice – Dürnau, společný požadavek RK a rakouské strany.

Dtto Cu19.

Cu40 Navržený hraniční přechod pro pěší, lyžaře a cyklisty Cetviny – Mairspindt, společný požadavek RK a rakouské strany, dále zahrnuto v návrhu ÚPVÚC Novohradské hory.

Dtto Cu19.


Cu41 Sportovně rekreační plocha Hluboká nad Vltavou – návrh golfového hřiště.

Dtto Cu8

Cu42 Sportovně rekreační plocha Purkarec – návrh golfového hřiště. Dtto Cu8Cu43 Sportovně rekreační plocha Nová Bystřice - rozšíření stávajícího

golfového hřiště.Dtto Cu8

Cu44 Návrh golfového hřiště Mojné – Černice. Vyhází ze schváleného ÚPO Mojné.

Zvážit regionální význam problému, zahrnout do textové části konceptu, případně i do grafické části.

Cu45 Navržený nový samostatný hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty Dolní Dvořiště – Stiegersdorf. Společný požadavek RK a rakouské strany.

Dtto Cu19.

Cu46 Navržený hraniční přechod pro pěší, lyžaře a cyklisty Pestřice – Sonnenwald. Společný požadavek RK a rakouské strany.

Dtto Cu19.

Cu47 Rozšířit provoz na hraničním přechodu Zadní Zvonková – Schöneben provozní dobu na celoroční a okruh osob podle druhy dopravy o osobní motocykly, automobily, autobusy a nákladní automobily do 3.5 tuny. Společný zájem RK a rakouské strany.

Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, MŽP podmínečně souhlasí s otevřením hraničního přechodu pro osobní automobily a linkové autobusy, avšak až v závislosti na výsledcích důkladného posouzení dopadu záměru na dochovaný stav přírody, krajinný ráz a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Spojitě posuzovat se záměrem na výstavbu mostu před Lipno u Horní Plané (problém Bd60). Navrhnout takové regulativy pro toto území (Pravý břeh Lipna), které zajistí zachování stávajícího stavu bez extenzivního rozvoje turistického průmyslu. Koordinovat řešení přístupové komunikace s konceptem ÚPVÚC Českokrumlovsko. Dále Cu19.

Cu48 Rozšíření provozu na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck o autobusy.

Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, u rozšíření provozu dtto Cu19.

Cu49 Rozšíření provozu na hraničním přechodu Ježová – Iglbach na celoroční provoz, v zimní sezóně o lyžaře, případně s možností hipoturistiky.

Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, u rozšíření provozu dále dtto Cu19.

Cu50 Rozšíření provozu na hraničním přechodu Koranda – St. Oswald na celoroční provoz, v zimní sezóně o lyžaře, případně s možností hipoturistiky.

Provozní dobu neřešit, nepatří do ÚPD, u rozšíření provozu dtto Cu19.

Cu51 Zřízení nového hraničního přechodu pro pěší, cyklisty a lyžaře Radvanov – Rading u Vyššího Brodu. Společný zájem RK a Rakouska.

Dtto Cu19.

Cu52 Zřízení nového hraničního přechodu pro pěší, cyklisty a lyžaře Rožnov – Hörleinsödt u Přední Výtoně. Společný zájem RK a rakouské strany.

Dtto Cu19.

Cu53 Léčebné centrum lázně Sv. Markéty u Prachatic. Řešit v konceptu ÚPK jako rozvojovou plochu nadmístního významu, koordinovat řešení s ÚPD města Prachatice.

Cu54 Navrhnout hraniční přechody pro navrhovaný obchvat města České Velenice na obchvat Gmündu směr Schrems - Weitra, dále v ulici Vitorazská - Wielands a v areálu hospodářského parku.

Dtto Cu19, řešit v konceptu s přihlédnutím k mezistátním dohodám, vycházet z ÚPO České Velenice.

Cu55 Návrh závodiště pro jezdecký sport v severovýchodní části obce Dešná v prostorech pozemků p.č. 146/1, 260/1 a 260/2.

Řešit v konceptu ÚPK jako plochu sport a rekreaci nadmístního rozsahu, pokud svým rozsahem a významem tuto definici bude naplňovat.

Cu56 Rozšíření lyžařského areálu Kramolín, možnost využití jižního svahu pod lanovou dráhou a využití sousedních vrcholů Alpská vyhlídka a Kaliště. S tím souvisí i nutná změna části lokálního biokoridoru č.3 v KÚ Lipno nad Vltavou v místě jeho doteku s vrcholem Kramolína.

Požadavek na rozšíření tohoto střediska zimních sportů menšího rozsahu včetně jeho variant bude posouzen v konceptu i z hlediska posouzení SEA a to včetně nulové varianty.

Cu57 Projekt Národního vodáckého stadionu pod VD Lipno I. Zahrnout a prověřit v konceptu. Cu58 Propojení obcí Lipno – Frymburk pobřežní promenádou. Zahrnout do koncepce, popsat v textové části,

naznačit v grafické části.Cu59 Komerční a průmyslové plochy v Mirovicích. Primárně řešit v rámci ÚPO, zmínit v textové části

konceptu ÚPK ve vazbě na křižovatku R4 a I/19, případně zahrnout i do grafiky jako rozvojovou plochu pro podnikání nadmístního významu.

Cu60 Možnost zřízení hraničního přechodu pro pěší a cykloturisty v okolí Františkova (hustá síť již vybudovaných cyklotras) u Suchdola nad Lužnicí.

Dtto Cu19.

Cu61 Návrh na umístění civilního letiště s vnitrostátním provozem v oblasti Dvorců u Třeboně.

Lokalitu vyhodnotit z hlediska územně technického vybavení a vhodnosti jejího využití pro tento účel. Do konceptu ÚPK po vyhodnocení případně zahrnout do textu i do grafické části.

Cu62 V souladu s platnou verzí územního plánu Třeboně požadavek na sportovně rekreační plochu nadmístního významu - golfové hřiště.

Vyznačit do konceptu ÚPK v souladu s navazující ÚPD, nevyhodnocovat.

Cu63 Sportovně rekreační plochu - golfové hřiště na Třeboňsku, v lokalitě Obora.

Dtto Cu8.

Cu64 Zřízení nadregionální průmyslové zóny v prostoru u Veselí nad Lužnicí vlevo od dálnice D3 ve směru na Prahu, a to od silnice III/14717 Horusice - Sviny až po MUK Veselí nad Lužnicí jih o ploše cca 50 ha. V

Řešit v konceptu ÚPK jako rozvojovou plochu nadmístního významu, koordinovat řešení s navazující ÚPD města Veselí nad Lužnicí. Dále


rámci IV. železničního koridoru navrhuje ponechat v železniční stanici Horusice jednu kolej pro nakládku zboží.

řešení problému Cu9.

Cu65 Sportovně rekreační areál Vidov jako plochu příměstské rekreace nadmístního významu.

Dtto Cu8.

Cu66 Zařadit pozemky v katastrálním území Suchdol u Bujanova do ÚPK za účelem vybudování logistického a výrobního centra (rozsah cca 18ha).

Dtto Cu9.

Cu67 Lokalita západně od Čimelického zámku pro plánované golfové hřiště. Dtto Cu8.

Ochrana přírody (P)Problémy nadregionálního významu (A)

Kód Popis problému Způsob řešeníAp1 Národní park Šumava se rozkládá v nejvyšších partiích Šumavy a

jedná se z hlediska přírodovědeckého o nejcennější její část. To je dáno rozsáhlou sítí přirozených biotopů, které jsou obsazeny původními rostlinnými a živočišnými společenstvy. V této oblasti je ovšem i řada obcí, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným požadavkům turistů a rekreantů během celého roku. Zde pak vzniká rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a hospodářským rozvojem obce.

V územním plánu VÚC Jihočeského kraje bude provedeno vyhodnocení závazné části (zejména koncepčních aspektů) ÚP Šumava. Koncept navrhne územně technické řešení, pokyny a regulativy pro tento prostor, kterým může ÚPVÚC přispět k řešení problému, bude obsahovat nové nároky na rozvojové plochy s cílem dosáhnout přijatelného kompromisu s prioritními zájmy ochrany přírody a krajiny.

Ap2 Nadregionální a regionální prvky ÚSES v okresech Tábor, Jindřichův Hradec, Prachatice a Písek byly zpracovány pro jednotlivá katastrální území. Tyto práce respektují a přebírají skladebné prvky z ÚTP NR–R ÚSES ČR. Kromě území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko není ale zpracováno dílo, které by všechny tyto práce sjednotilo do přehledné podoby pro celou plochu okresu a v rámci kterého by došlo k přesnému územnímu vymezení nadregionálních biokoridorů. Toto dílo musí mít též digitální podobu kvůli snadnější a rychlejší práci na tomu určených úřadech.

Projektant vymezí NR a R prvky ÚSES v souladu s Metodikou zapracovávání ÚSES do územních plánů obcí v přiměřené podrobnosti a v souladu s Návodem na užívání ÚTP R-NR ÚSES ČR (vydalo MMR a ÚÚR, 1998). V průběhu roku 2004 bude dále KÚ zpracován sjednocující generel ÚSES regionální a nadregionální úrovně pro celé území Jihočeského kraje. Generel bude vycházet z již vymezených prvků ÚSES. Tyto materiály spolu s vlastním ÚTP NR-R ÚSES ČR a s ve ÚPVÚC vymezenými prvky ÚSES budou využity v konceptu.

Problémy regionálního významu (B) Kód Popis problému Způsob řešeníBp1 Přírodní park Pálenec, v konceptu dále nutno počítat i s

návrhem Přírodního parku Kapinos. Do vyhlášení orgánem ochrany přírody bude v konceptu počítáno s těmito územími jako přírodně velmi cennými, budou vyznačeny v grafické části a popsány v textové části včetně návrhu regulativů pro ně. Pokud bude přírodní park vyhlášen, bude jeho vymezení převzato do ÚPK.

Bp2 Přírodní park Kaňon Lužnice Dtto Bp1Bp3 Přírodní park Javořická vrchovina Dtto Bp1Bp4 Přírodní park Chyšecko (Jistebnická vrchovina) Dtto Bp1Bp5 Hranice CHKO Šumava. V územním plánu Šumava z roku 1992

byla vymezena hranice CHKO jinak, než ji vymezila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Je nutné rovněž uvážit v oblasti Lipenské nádrže přesunutí hranice CHKO z levého břehu na pravý břeh. Levý břeh a jeho okolí je totiž již dnes intenzivně rekreačně využíván a jeho potenciál není ještě zdaleka naplněn. Existuje zde tedy rozpor mezi zájmy ochrany přírody a zájmy rozvoje oblasti.

Územní plán kraje bude v konceptu respektovat schválenou hranici CHKO. Případné návrhy na její změnu budou v něm komplexně zdůvodněny a při jejich formulaci se přihlédne k výsledkům projednávání ÚPVÚC Českokrumlovsko a Prachaticko.

Bp6 Záměr na vyhlášení CHKO Novohradské hory. Přírodní park Novohradské hory jsou oblast, která je v poslední době turisticky a rekreačně objevována. Jedná se ale i o velmi cennou oblast z hlediska ochrany přírody a krajiny. Proto je nutné dospět k řešení, které by umožňovalo aktivní ochranu přírody a krajiny a současně umožňovalo obcím jejich rozvoj, založený především na zkvalitňování služeb pro turistiku a rekreaci.

V návrhu závazné části ÚPVÚC Novohradské Hory jsou formulovány zásady, které, pokud svým obsahem patří do ÚPVÚC jako hmotně právního předpisu, budou uplatněny i v rámci konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje. Obdobně jako v prostoru NP Šumava navrhne koncept taková územně technické řešení, pokyny a regulativy pro tento prostor, kterým může ÚPVÚC přispět k dosažení kompromisu rozvoje území s prioritními zájmy ochrany přírody a krajiny.


Bp7 Natura 2000. V rámci podrobného mapování byly nalezeny z hlediska ochrany přírody cenné plochy, které mohou být zařazeny do kategorie zvláště chráněných území. Problémem je konfrontace rozvojových záměrů vyplývajících z akčního plánu Programu rozvoje kraje se záměry ochrany přírody v soustavě chráněných území přírody evropského významu Natura2000. V rámci řešeného území jsou navrženy tyto lokality: Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy, Řežabinec, Hlubocké obory, Českobudějovické rybníky, Dehtář, Novohradské hory, Boletice, Šumava.

Do konceptu bude zahrnut návrh ptačích lokalit, hranice budou konfrontovány s poklady AOPK a vyznačeny do výkresové části, výčet lokalit bude uveden v textové části, včetně zahrnutí mezi limity využití území. Návrh evropsky významných lokalit bude zakreslen do výkresové a lokality popsány v textové části. Projektant se zaměří na identifikaci potencionálních střetů v území, na formulaci důsledků jednotlivých připravovaných opatření v oblasti ochrany přírody na rozvoj kraje, a především na nalezení kompromisu mezi rozvojovými záměry a ochranou přírody. Je nutné aktualizovat zakreslení evropsky významných lokalit v konceptu ÚPK.

Bp8 Prostor CHKO Blanský les. Stanovení pokynů a regulativů pro navazující ÚPD pro tento specifický prostor.

Při návrhu regulativů a pokynů pro navazující ÚPD je potřeba vycházet na území CHKO Blanský les z plánu péče o CHKO Blanský les. Výběr a uspořádání rozvojových ploch by se nemělo dít plošně jako neohraničená záplava, ale mělo by respektovat morfologii terénu a vytvářet uzavřené celky s vnitřní strukturou. Urbanistické rozvojové osy by zde neměly vytvářet souvislá pásová zastavění. Zastavitelným územím musí s ohledem na modelaci terénu a na urbanistické útvary (zóny, osady, obce) prolínat volná krajina s vegetací v dostatečně široké cézuře.

Bp9 Prostor CHKO Třeboňsko. Na CHKO a biosférickou rezervaci Třeboňsko je nutno pohlížet jako na specifické území s prioritou ochrany přírody a krajiny. Stanovení pokynů a regulativů pro navazující ÚPD pro tento specifický prostor.

Při návrhu regulativů a pokynů pro tento prostor pro navazující ÚPD je potřeba pohlížet na něj jako na specifické území s prioritou ochrany přírody a krajiny a ochrany kulturního dědictví a veškeré rozvojové návrhy je třeba posuzovat v kontextu základních i bližších ochranných podmínek CHKO a s přihlédnutím k platnému plánu péče a zonaci CHKO.

Bp10 Prostor navržené CHKO Novohradské hory. Konflikt mezi požadavkem na prioritní ochranu ŽP a potencionálním rozvojem jednotlivých sídel uvnitř tohoto mikroregionu.

Navrhnout pro tento specifický prostor takové regulativy pro navazující ÚPD (zejména pro potenciální rozvoj sídel), které budou respektovat existující zvláště chráněná území. Tyto limity a regulativy musí být stanoveny tak, aby respektovaly předmět a cíl ochrany daného území a vycházely ze schválených plánů péče o tato území.

Technická infrastruktura – vodní hospodářství (V)Problémy nadregionálního významu (A)

Kód

Popis problému Způsob řešení

Av1 Rekreační využití vodní plochy Lipno, zapracování ÚTP Povodí Vltavy. V rámci rozvíjení rekreačních aktivit je nutné zajistit jakost vody ve vodní nádrži, zejména zneškodněním odpadních vod od všech producentů nacházejících se na břehu nádrže (budování ČOV a zlepšení účinnosti stávajících ČOV), dále je nutné vyřešit znečištění vod splachy ze zemědělských pozemků především formou zatravnění a řadou protierozních opatření. V rámci plavby po nádrži je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech.

Územně technické podklady správce toku budou pečlivě vyhodnoceny a analyzovány. Budou využity ty závěry, které svojí povahou odpovídají obsahu a charakteru ÚPVÚC, coby hmotně právního předpisu, procesně správní pokyny nezahrnovat. Do grafické části bude vymezena hranice tohoto rekreačního prostoru, v textové části pak pro něj budou navrženy regulativy a pokyny pro navazující ÚPD. Při návrhu regulativů budou využity koncepční a strategické materiály zpracované pro danou oblast, zde např. studie Lipensko – dovolená bez stresu. Naprosto nutná je úzká koordinace s ÚPD, ÚPP a dalšími rozvojovými materiály dotčených obcí.

Av2 Rekreační využití vodní plochy Orlík, zapracování UTP využití vodní plochy Orlické nádrže, obdobné problémy jako u vodní plochy Lipenské nádrže, koordinovat s ÚPD dotčených obcí.

Vzhledem k tomu, že se jedná o mnohem aktuálnější poklad, nebude vyžadovat takovou míru aktualizace jako ÚTP využití vodní plochy Lipna. Dále Dtto Av1.

Regionální problémy (B)Kód Popis problému Způsob řešeníBv1 Územně hájená nádrž Mladá Vožice na Blanici na

Táborsku, výhledové využití pro vodárenské účely.

Základním vstupem pro koncept ÚPVÚC budou schválené aktualizované dokumenty Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z roku 1988. Všechny nádrže je nutno posuzovat s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany kulturního dědictví. V rámci prací na konceptu budou záměry SVP konfrontovány s paralelně zpracovávanými Plány oblastí povodí (Plán oblasti povodí Horní Vltavy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Dyje). Jednotlivé záměry budou v konceptu ÚPK posouzeny v rámci procesu SEA podle §10a zákona 100/2001 Sb..

Bv2 Územně hájená nádrž Budislav (Předboř) na Černovickém potoce na Táborsku, výhledové využití pro vodárenské účely.

Dtto Bv1.

Bv3 Územně hájená nádrž Modletice na Moravské Dyji na Jindřichohradecku, výhledové využití pro průmyslové a závlahové účely.

Dtto Bv1.

Bv4 Územně hájená nádrž Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce na Jindřichohradecku, výhledové Dtto Bv1.


využití pro průmyslové a závlahové účely.Bv5 Uvažovaná nádrž Jindřiš na Hamerském potoce na Jindřichohradecku, výhledové využití pro

vodárenské účely. Původně uvažované zahájení po r. 2000.Dtto Bv1.

Bv6 Uvažovaná nádrž Chotěbudice na Jindřichohradecku (zasahuje zátopa z Jihomoravského kraje), výhledové využití jako závlahová nádrž. Původně uvažované zahájení po r. 2000.

Dtto Bv1.

Bv7 Územně hájená nádrž Březí na Vltavě na Českobudějovicku, výhledové využití pro energetické účely.

Dtto Bv1.

Bv8 Uvažovaná nádrž Hradiště na potoku Černá na Českokrumlovsku, výhledové využití pro vodárenské účely. Původně uvažované zahájení po r. 2000.

Dtto Bv1.

Bv9 Územně hájená nádrž Dívčí Kámen na Vltavě na Českokrumlovsku, výhledové využití pro energetické účely.

Dtto Bv1.

Bv10 Územně hájená nádrž Rájov na Vltavě na Českokrumlovsku, výhledové využití pro energetické účely.

Dtto Bv1.

Bv11 Územně hájená nádrž Drahoslavice na Drahoslavickém potoce na Českokrumlovsku, výhledové využití pro energetické účely.

Dtto Bv1.

Bv12 Územně hájená nádrž Český Krumlov na Vltavě, výhledové využití pro energetické účely. Dtto Bv1.Bv13 Územně hájená nádrž Brloh na Křemežském potoce na Českokrumlovsku, výhledové využití pro

energetické účely.Dtto Bv1.

Bv14 Uvažovaná nádrž Krejčovice na Blanici na Prachaticku, výhledové využití pro vodárenské účely. Původně uvažované zahájení po r. 2000.

Dtto Bv1.

Bv15 Územně hájená nádrž Spůle na Spůlce na Prachaticku, výhledové využití. Dtto Bv1.

Bv16 Záměr na vybudování vodní nádrže Lipno III pro přečerpávací elektrárnu (zařazeno též jako problém Be9 v energetice).

Záměr bude sledován z pozice dlouhodobého výhledu a nebude zařazen do návrhového období v konceptu ÚPVÚC. Dále Dtto Be9.

Bv17 Evidovaná, územně nehájená nádrž Krkavec na Nežárce u Veselí nad Lužnicí.

Vypustit, v konceptu zvážit možnost využití daného území jako suchého poldru.

Bv18 Zvýšení hladiny Hněvkovické přehrady o 1.5m pro potřeby JETE. Zvážit ve všech aspektech, posoudit, případně zahrnout do textové části konceptu.

Bv19 Záměr na vybudování vodní nádrže Kratušín (zařazeno též jako problém Be10 v energetice).

Podle současné bilance elektrizační soustavy ČR a ekonomického vývoje se v nejbližší době nepředpokládá výstavba přečerpávací elektrárny v těchto lokalitách. Záměr nebude řešen v konceptu.

Nadmístní problémy (C)Kód Popis problému Způsob řešeníCv1 Babice, výstavba vodovodu, vybudování dálkového vodovodního řadu a

napojení na Vodárenskou soustavu Jižní ČechyPrověřit v konceptu, v grafické části jen pokud jsou zobrazitelné, popsat v textové části. Trasy konfrontovat s navrhovaným řešeními v rozpracovaných a schválených ÚPVÚC a ÚPO.

Cv2 Rozšíření úpravny vody a podzemních zdrojů v Lenoře. Dále nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, možno zmínit pouze v textu jako pokyn pro řešení v navazující ÚPD (ÚPO nebo RP).

Cv3 Prachatice – posílení podzemních zdrojů, přerozdělení tlakových pásem, stavební úpravy úpravny vody, stavební úpravy vodovodní sítě.

Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.

Cv4 Vimperk – modernizace úpravny vody, zřízení vodárenského dispečinku, stavební úpravy vodovodní sítě a obnova vodního zdroje Hojdle včetně přívodního řadu.


Cv5 Boubská – výtlak z Vimperka do Boubské, zřízení nové čerpací stanice. Dtto Cv1.Cv6 Napojení Vlachova Březí na vodárenskou soustavu Jižní Čechy,

vybudování dálkového vodovodního řadu.Dtto Cv1.

Cv7 Posílení vodovodu ve Volarech - vybudování nových zdrojů. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv8 Prachatice – výměna kanalizace ve vnitřní části města, napojení starých

Prachatic na ČOV, vybudování kanalizačních sběračů C a D.Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.

Cv9 Vimperk – technologické vystrojení druhé linky na ČOV, stavební úpravy staré stokové sítě.


Cv10 Řasnice – rozšíření nevyhovující ČOV. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv11 Lhenice – úprava ČOV pouze pro obec Lhenice. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv12 Modernizace a doplnění technologie na úpravně vody Písek. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv13 Rozšíření vodovodní sítě Písek – Jih, Semice – Flekačky, Písek – Čížová. Dtto Cv1.Cv14 Stávající vodovod Milevsko – Zbelítov, možné napojení dalších obcí Velká,

Osek na Milevsko prostřednictvím vybudování skupinového vodovodu pomocí dálkových vodovodních řadů.

Dtto Cv1.

Cv15 Bernartice – napojení obcí Borovany a Slabčice na oblast Bernarticka, vybudování dálkových řadů z obce Bernartice do Borovan a Slabčic.

Dtto Cv1.

Cv16 Chyšky – prodloužení stávajícího vodovodního řadu Sepekov – Přeštěnice až do obce Chyšky, včetně napojení sídla Blehov.

Dtto Cv1.

Cv17 Vybudování skupinového vodovodu Drhovle - Pamětice - Předotice - Malčice - Cerhonice - Mirotice - Čimelice – Nerestce - Králova Lhota - Orlík

Dtto Cv1.


nad Vltavou .Cv18 Vybudování skupinového vodovodu Chrášťany – Dražíč. Dtto Cv1.Cv19 Písek – doplnění technologie ČOV Písek, rekonstrukce čerpací stanice

odpadních vod Písek, rekonstrukce nevyhovujících řadů, odkanalizování nově navržené výstavby a spolu s tím řešit odkanalizování obcí Ražice, Putim, Čížová a Dobev možných napojením na kanalizační systém města Písku.

Prověřit v konceptu, zahrnout do grafické části, popsat v textové části. Trasy konfrontovat s navrhovaným řešením v navazujících ÚPD.

Cv20 Protivín – doplnění kanalizace (zaústění volných vyústí) na ČOV, doplnění technologie na ČOV.


Cv21 Úpravna vody Hajská – modernizace úpravny. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv22 Úpravna vody Pracejovice – modernizace úpravny, odstavení jímání

surové vody infiltrací z řeky Otavy.Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.

Cv23 Bavorov – vodovodní řady nové i rekonstrukce, posílení vrtů a doplnění technologie v úpravně vody.


Cv24 Blatná – napojení na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy vybudováním dálkového vodovodního řadu.

Stavba je již v realizaci, zahrnout do konceptu.

Cv25 Vybudování skupinového vodovodu Drhovle, Dobev, Sedlice – napojením na dálkový řad JVS do Blatné.

Dtto Cv1.

Cv26 Březí – modernizace úpravny vody. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv27 Sedlice – posílení vodních zdrojů , případně napojení na Vodárenskou

soustavu vybudováním dálkového vodovodního řadu.Dtto Cv1.

Cv28 Střelské Hoštice – modernizace úpravny vody a zřízení II. tlakového pásma.


Cv29 Volyně – rekonstrukce jímání, modernizace úpravny vody. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv30 Vodňany – zřízení místních zdrojů podzemních vod. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv31 Bělčice – doplnění technologie ČOV. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv32 Blatná – doplnění technologie ČOV, doplnění kanalizační sítě, napojení

sídla Bezdědovice.Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.

Cv33 Katovice – rekonstrukce ČOV. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv34 Sedlice – rozšíření ČOV a doplnění kanalizační sítě (ve výstavbě). Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv35 Vodňany – Pražák rozšíření kanalizace + modernizace ČOV. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv36 Pracejovice – intenzifikace ČOV a rekonstrukce kanalizačních sběračů. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv37 Vybudování skupinového vodovodu Velký Ratmírov – Studnice - Lodhéřov

– Nejdek.Dtto Cv1.

Cv38 Vybudování skupinového vodovodu Ratiboř- Roseč - Stajka – Hatín. Skupinový vodovod je hotov v úseku Děbolín, Matná, Ratiboř, Roseč. Zbývá dokončit část Roseč – Stajka. Tím se napojí i vesnice Stajka, Hatín a Polště.

Dtto Cv1.

Cv39 Vybudování skupinového vodovodu Polště – Políkno. Obec Hatín navrhuje, aby tato část skupinového vodovodu byla vedena z vodojemu nad vesnicí Polště. Trasa by vedla severně od rybníka Polom do vesnice Políkno. Tím by došlo ke spojení hlavních přiváděcích vodovodních řadů do Jindřichova Hradce, tj. Dolní Bukovsko - Jindřichův Hradec a Hamr - Jindřichův Hradec.

Dtto Cv1, preferovat požadavek obce Hatín.

Cv40 Polipenský vodovod - náhradní zásobování obcí na březích Lipenského jezera a jeho prodloužení do Loučovic a Vyššího Brodu pomocí skupinového vodovodu, jehož zdrojem je zdroj Bližná a štola Josef.

Dtto Cv1.

Cv41 Rekonstrukce ČOV Kaplice. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv42 Rekonstrukce ČOV Velešín. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv43 Rekonstrukce ČOV Český Krumlov. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv44 Propojení vodojemů v Táboře pomocí nových vodovodních řadů. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv45 Přeložka hlavního přivaděče DN 800 pro táborskou aglomeraci (střet

s trasou D3).Dtto Cv1.

Cv46 Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny. Dtto Cv1.Cv47 Rekonstrukce ČOV Bechyně. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv48 Výstavba nové ČOV Chotoviny. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv49 Rekonstrukce vodovodních řadů v Trhových Svinech. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv50 Vybudování nového přívodního vodovodního řadu z Jankova do Holašovic. Dtto Cv1.Cv51 Rekonstrukce úpravny vody Borovany. Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.Cv52 Rekonstrukce vodovodních řadů v Českých Budějovicích a

protipovodňová opatření v celém městě.Nezahrnovat do řešení ÚPVÚC, dtto Cv2.

Cv53 Úpravna vody Hrdějovice - doplňkový (náhradní) zdroj pro České Budějovice.

Dtto Cv1.

Cv54 Povodňová oprava ČOV České Budějovice poškozené během katastrofální povodně v srpnu 2002.



Cv55 Protipovodňová opatření na Vltavě, Vyšší Brod - oprava poškozených vodohospodářských zařízení a vypracování a realizace funkčních protipovodňových opatření

Nezahrnovat do grafické části řešení ÚPK. Evidovat a zahrnout jako celek do textové části při hodnocení celkové koncepce protipovodňové ochrany území Jihočeského kraje. Využít jednotlivé plány protipovodňových opatření.

Cv56 Protipovodňová opatření na Vltavě, Rožmberk – dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv57 Protipovodňová opatření na Vltavě, Větřní - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv58 Protipovodňová opatření na Vltavě, Český Krumlov - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv59 Protipovodňová opatření na Vltavě, Zlatá Koruna - dtto Cv55. Dtto Cv55. Cv60 Protipovodňová opatření na Vltavě, Boršov - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv61 Protipovodňová opatření na Vltavě, České Budějovice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv62 Protipovodňová opatření na Vltavě, Hluboká - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv63 Protipovodňová opatření na Lomnici, Blatná - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv64 Protipovodňová opatření na Lomnici, Mirotice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv65 Protipovodňová opatření na Malši, Římov - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv66 Protipovodňová opatření na Malši, Plav - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv67 Protipovodňová opatření na Malši, Roudné - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv68 Protipovodňová opatření na Malši, České Budějovice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv69 Protipovodňová opatření na Otavě, Katovice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv70 Protipovodňová opatření na Otavě, Strakonice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv71 Protipovodňová opatření na Otavě, Písek - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv72 Protipovodňová opatření na Blanici, Husinec, Těšovice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv73 Protipovodňová opatření na Blanici, Prachatice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv74 Protipovodňová opatření na Blanici, Strunkovice nad Blanicí - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv75 Protipovodňová opatření na Blanici, Bavorov - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv76 Protipovodňová opatření na Blanici, Vodňany - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv77 Protipovodňová opatření na Blanici, Protivín - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv78 Protipovodňová opatření na Stropnici, Horní Stropnice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv79 Protipovodňová opatření na Stropnici, Komařice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv80 Protipovodňová opatření na Lužnici, Suchdol nad Lužnicí - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv81 Protipovodňová opatření na Lužnici, Majdalena - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv82 Protipovodňová opatření na Lužnici, Třeboň - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv83 Protipovodňová opatření na Lužnici, Lužnice - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv84 Protipovodňová opatření na Lužnici, Veselí nad Lužnicí - dtto Cv55. Vzhledem k závažnosti problému řešit v konceptu,

koordinovat řešení s navazující ÚPD. Dále vyhodnocení problému Cv55.

Cv85 Protipovodňová opatření na Lužnici, Soběslav - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv86 Protipovodňová opatření na Lužnici, Roudná - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv87 Protipovodňová opatření na Lužnici, Planá nad Lužnicí - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv88 Protipovodňová opatření na Lužnici, Tábor - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv89 Protipovodňová opatření na Lužnici, Bechyně - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv90 Protipovodňová opatření na Lužnici, Koloděje nad Lužnicí - dtto Cv55. Dtto Cv55.Cv91 Napojení obcí Třeboňska (Lomnice nad Lužnicí, Dunajovice, Třeboň,

Záblatí, Ponědraž, Ponědrážka, Frahelž, Klec, Kolence, Novosedly nad Nežárkou, Mláka, Stará Hlína, Nová Hlína, Břilice a Lužnice) na Jihočeskou vodárenskou soustavu

Řešit v konceptu, v textové i grafické části.

Cv92 Náhradní prameniště pro úpravnu vody Dolní Bukovsko. Dtto Cv1.Cv93 Ve spolupráci s rakouskou stranou navrhnout ochranu významného

vodního toku Pstruhovec pod vodní nádrží Landštejn. Tok tvoří v délce cca 1 km hranici mezi ČR a Rakouskem a dále teče do Rakouska. Voda zde při vyšších stavech Q100 a výše vybřežuje a zatápí pozemky.

Řešit v konceptu, navrhnout možná řešení, vyhodnotit je, konkrétní průmět řešení do území ponechat na navazující ÚPD.

Cv94 Město Český Krumlov připravuje záměr významného protipovodňového opatření - obchvatný kanál v Českém Krumlově.

Zahrnout do konceptu, případně i do grafické části, vycházet z ÚPO Český Krumlov.

Cv95 Napojení obce Lnáře na vodárenskou soustavu vybudováním dálkového vodovodního řadu. Území, na němž se nacházejí dva vrty, které měly sloužit jako posílení vodních zdrojů pro obec, se nachází v záplavovém území a bylo zasaženo přívalovou vlnou z Metelského rybníka a Smoliveckého potoka a kvalita vody v těchto zdrojích neodpovídá vodě pitné.

Řešit v konceptu, navrhnout možná řešení, zhodnotit, konkrétní průmět řešení do území ponechat na navazující ÚPD.

Technická infrastruktura – energetika (e)Problémy nadregionálního významu (A)

Kód

Popis problému Způsob řešení


Ae1 Propojení tranzitních plynovodů ČR a Rakouska. V současné době je zpracovávána studie trasy VTL plynovodu, který by sloužil jako funkční propojení tranzitního systému TRANSGAS v České republice s tranzitním vedením WAG na území Rakouska. V daném stadiu je trasa navržena tak, že obchází vyznačený Boletický prostor. Jižní část vedení bude přecházet přes nádrž Lipno – a je zatím vyznačena ve dvou variantách. Jedná se o nadřazený systém plynovodů a napojování odběrů plynu z této trasy není uvažováno.

Zahrnout do konceptu, vyhodnotit obě varianty, jejich důsledky na přírodní a životní prostředí, navrhnout koridory včetně jejich šířek. Preferovat východní variantu. Změnit předpokládané vedení trasy budoucího propojovacího plynovodu DN 800 v úvodní části trasy mezi 0. a 7. km dle podkladů firmy Transgas.

Ae2 VTL plynovod Horní Dvořiště - Český Heršlák. Zde by byla vybudována vysokotlaká měřící, přidávací a regulační stanice s propojením do obdobného distribučního systému na rakouské straně. Zmíněný relativně krátký úsek plynovodu bez dalších odboček představuje dlouhodobý záměr propojení dvou nezávislých plynovodních sítí s možností „výpomocných“ dodávek zemního plynu – a to v obou směrech. Definitivní rozhodnutí o výstavbě tohoto plynovodu zatím neexistuje.

Zahrnout do konceptu, vyhodnotit, zvážit variantní návrhy, vyhodnotit důsledky vedení tras na přírodní a životní prostředí a navrhnout koridor pro vhodnou trasu VTL plynovodu.

Ae3 VTL plynovod Lenora - Strážný převážně souběhu s komunikací bude z prostoru odbočení pro sídlo Strážný pokračovat ke státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Před hranicí bude možno napojit přes příslušné regulátory stávající budovy v celním prostoru. Hlavní funkcí úseku od strážného k hranici bude funkční propojení jihočeského VTL systému s distribučním systémem na území Německa. Je počítáno s možností obousměrných dodávek plynu podle aktuálních potřeb.

Zahrnout do konceptu, vyhodnotit, zvážit variantní návrhy, vyhodnotit důsledky vedení tras na přírodní a životní prostředí a navrhnout koridor pro vhodnou trasu VTL plynovodu.

Ae4 Výstavba dalších dvou bloků JETE včetně vyvedení výkonu do přenosové soustavy. Území elektrárny je připraveno k výstavbě dalších dvou bloků.

Zastupitelstvo kraje svým usnesením č. 15/2004/ZK jasně deklarovalo svůj nesouhlas s dostavbou jaderné elektrárny Temelín na původně plánovaný výkon 4 x 1000MW. V konceptu ÚPK dále neuvažovat.

Problémy regionálního významu (B)Kód Popis problému Způsob řešeníBe1 VTL plynovod – Kaplice - Dolní Dvořiště - Horní Dvořiště.

Vysokotlaký plynovod je v 1. úseku Kaplice - Dolní Dvořiště již ve stadiu dokončování stavby. V současné době jsou vydána územní rozhodnutí a stavební povolení na plynovod Horní Dvořiště - Vyšší Brod - Loučovice, připravuje se prodloužení Loučovice - Lipno nad Vltavou. V další fázi bude nutné dořešit křížení zmíněného 1. úseku s navrhovanou komunikací. Poslední návrh její trasy není shodný s návrhem, ze kterého vycházel návrh plynovodu.

Problematika řešení prodloužení VTL plynovodu do Vyššího Brodu, Loučovic a Lipna nad Vltavou bude zahrnuta do řešení ÚPVÚC a bude posuzována v návaznosti na výsledky projednávání ÚPVÚC Českokrumlovsko a po vyhodnocení bude navržen územní koridor pro jeho trasu.

Be2 VTL plynovod – Čkyně – Vimperk. VTL propojení dvou stávajících koncových větví bude sloužit jako funkční prvek zokruhování sítě.

Propojovací trasu VTL plynovodu zahrnout do řešení konceptu ÚPVÚC. Dle naléhavosti řešit ve variantách a pro výsledné varianty tras stanovit územní koridory. Zahrnout mezi VPS.

Be3 VTL plynovod – Malé Nepodřice – Strakonice. VTL propojení dvou průběžných větví s funkcí dalšího posílení oblasti u Strakonic. V současné době se realizace tohoto úseku jeví jako nejistá.

Dtto Be2, koordinovat trasu s ÚPO dotčených obcí.

Be4 VTL plynovod – Zvěrkovice - Týn nad Vltavou. Jedná se o připravovaný propojovací úsek VTL plynovodu v bezprostřední blízkosti Týna nad Vltavou. Prakticky tak vznikne nový vstup plynu z tranzitní soustavy přes předávací stanici Zvěrkovice do soustavy distribuční.

Dtto Be2.

Be5 VTL plynovod – Zvěrkovice – Zliv. Úsek bude dalším posílením distribuční soustavy z tranzitní soustavy přes stávající předávací stanici Zvěrkovice.

Úsek VTL plynovodu zahrnout do řešení ÚPVÚC. Dle naléhavosti řešit ve variantách a pro výsledné varianty tras stanovit územní koridory. Zahrnout mezi VPS.

Be6 Dálkový horkovod JETE – České Budějovice, technicky reálný, avšak nejistý návrh na využití alespoň části tepla vznikajícího při provozu JETE. Jednalo by se o vedení horkovodu od areálu elektrárny do předávací stanice na SZ okraji Českých Budějovic.

Záměr zahrnout do konceptu ÚPK a do posouzení SEA, včetně nulové varianty, posoudit reálnost a potřebnost záměru, nejvhodnější trasu a vymezit koridor pro výslednou trasu. Koridor případně zahrnout mezi plochy veřejně prospěšných staveb.

Be7 Návrh VTL plynovod – Stachy – Kašperské Hory. Otevřená možnost propojení VTL plynovodů od obce Stachy do Kašperských Hor v Západočeském kraji.

Záměr bude posouzen v konceptu ÚPVÚC a na základě výsledku bude řešení zahrnuto do návrhu.

Be8 Návrh spalovny TKO Mydlovary. Výstavba spalovny TKO v oblasti stávající elektrárny u Mydlovar.

Vyhodnotit v konceptu ve vztahu ke Krajské koncepci odpadového hospodářství JČK, k Plánu odpadového hospodářství ČR, k Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje, navíc záměr v rámci konceptu ÚPK zahrnout i do posouzení SEA. V případě kladného výsledku zahrnout do textové části, značkou do výkresové části.


Be9 Přečerpávací vodní elektrárna Lipno 3 Využití vhodného spádu terénu k výstavbě vodního díla s přečerpávací elektrárnou. Řeší problém vykrývání špičkového zatížení v rozvodné soustavě VVN.

Podle současné bilance elektrizační soustavy ČR a ekonomického vývoje se v nejbližší době nepředpokládá výstavba přečerpávací elektrárny v lokalitě Kapličky. Záměr bude sledován z pozice dlouhodobého výhledu a nebude zařazen do návrhového období v konceptu ÚPVÚC.

Be10 Přečerpávací elektrárna Kratušín Využití vhodného spádu terénu k výstavbě vodního díla s přečerpávací elektrárnou. Řeší problém vykrývání špičkového zatížení v rozvodné soustavě VVN.

Podle současné bilance elektrizační soustavy ČR a ekonomického vývoje se v nejbližší době nepředpokládá výstavba přečerpávací elektrárny v těchto lokalitách. Záměr nebude řešen v konceptu.

Be11 Kaskáda malých vodních elektráren na Vltavě v úseku od Vyššího Brodu po České Budějovice. V dlouhodobém horizontu ekonomicky výhodná výstavba kaskády MVE, ať už u stávajících nebo nově zřizovaných vodních děl, se stupni o výšce do 5 metrů.

Záměr posoudit v konceptu z hlediska zájmu ochrany přírody, při respektování ochranných podmínek zvláště chráněných území a zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, z hlediska ochrany krajiny a protipovodňové prevence a z hlediska míry územně technických důsledků. Výsledky hodnocení budou uvedeny v textové zprávě.

Be12 Variantní návrh propojovacího vedení VVN Strakonice – Horažďovice 110 kV pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování elektrickou energií na Strakonicku a v Západočeském kraji.

Navrhovanou trasu, tzv. jižní propoj, zahrnout do konceptu ÚPVÚC. Na záměr byla zpracována objektová EIA, která doporučuje jižní propojení.

Be13 Návrh vedení VVN 110 kV Vimperk - Sušice pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování elektrickou energií na Strakonicku a v Západočeském kraji.

Návrh vedení řešit v konceptu ve formě koridorů, v případě naléhavosti variantně. Plochu koridoru možno zahrnout mezi plochy pro VPS. Při návrhu trasy preferovat řešení mimo zvláště chráněná území přírody a krajiny.

Be14 Návrh vedení VVN 110 kV Blatná - Nepomuk pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování elektrickou energií na Blatensku v Západočeském kraji.

Návrh vedení řešit v konceptu ve formě koridorů, v případě naléhavosti variantně. Plochu koridoru možno zahrnout mezi plochy pro VPS.

Be15 Návrh vedení VVN Blatná – Horažďovice, propojovacího vedení 110 kV pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování elektrickou energií na Blatensku a v Západočeském kraji.


Be16 Návrh vedení VVN 110 kV Pacov – Chotoviny, propojovacího vedení 110 kV pro zvýšení spolehlivosti a zabezpečenosti zásobování elektrickou energií na Táborsku a Pelhřimovsku.


Problémy nadmístního významu (C)Kód Popis problému Způsob řešeníCe1 VTL plynovod do Zbelítova jako základní varianta rozšíření

plynovodů s navázáním na koncovou větev u Milevska.Zahrnout do konceptu ÚPVÚC, stanovit koridor, jeho šířku, navrhnout zařazení do VPS, zahrnout do grafické a krátce i do textové části, v komplikovaných případech řešit variantně, koordinovat trasy vedení s ÚPO dotčených obcí.

Ce2 Předběžně projednaný návrh VTL plynovodu Bernartice – Bojenice - Svatkovice se záměrem plynofikace nejbližšího okolí.

Dtto Ce1.

Ce3 Návrh VTL přípojky ukončené u Štěkně. Dtto Ce1.Ce4 Krátká VTL přípojka do Zátaví - návrh. Dtto Ce1.Ce5 Rozšíření VTL sítě v úseku Čestice - Vacov. Dtto Ce1.Ce6 Další etapa rozšíření VTL sítě Vacov – Zdíkovec – Stachy. Dtto Ce1.Ce7 VTL přípojka z prostoru Vlčí Jámy do Horní Vltavice s následnou plynofikací včetně Kubovy Huti. Dtto Ce1.Ce8 Připravovaná rozšíření VTL sítě v úseku Vyšší brod – Loučovice s dosud nejistým záměrem prodloužení k obci

Lipno.Dtto Ce1.

Ce9 Předpokládaná varianta VTL přípojky Vodňany – Újezd. Dtto Ce1.Ce10 Návrh VTL přípojka Hvožďany – Chrášťany s předpokladem využití i pro Dražíč. Dtto Ce1.Ce11 Návrh VTL plynovod Chvalšiny - Horní Planá. Dtto Ce1.Ce12 Návrh VTL přípojka Polná - Hořice na Šumavě . Dtto Ce1.Ce13 Návrh VTL přípojka Hodňov - Černá v Pošumaví. Dtto Ce1.Ce14 Připravovaný VTL plynovod Horní Dvořiště – Studánky - Vyšší Brod s předpokládanou krátkou přípojkou pro

Studánky.Dtto Ce1.

Ce15 Návrh VTL přípojka Cizkrajov - Holešice. Dtto Ce1.Ce16 VTL přípojka Dolní Bolíkov – Český Rudolec, stavba je již zahájena. Dtto Ce1.Ce17 Návrh VTL přípojka Kunžak – Lomy. Dtto Ce1.Ce18 Návrh VTL přípojka pro Hospříz od stávající trasy u Otína. Dtto Ce1.Ce19 Návrh VTL přípojka Příbraz – Lásenice. Dtto Ce1.Ce20 Návrh VTL přípojka Dačice - Dolní Němčice. Dtto Ce1.Ce21 Rozšíření VTL sítě v úseku Slavonice - Chvaletín – Slavětín -Písečná s předpokladem napojení uvedených

sídel.Dtto Ce1.

Ce22 Návrh přívodní vedení VVN 110kV Přídolí – Kaplice pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Kaplice. Dtto Ce1.Ce23 Návrh přívodní vedení VVN 110kV Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí pro transformovnu s rozvodnou

110/22kV Nová Ves nad Lužnicí.Dtto Ce1.

Ce24 Návrh přívodní vedení VVN 110kV Nová Ves nad Lužnicí – České Velenice (pro ČD) pro trakční transformovnu Dtto Ce1.


s rozvodnou 110/27 kV České Velenice. Trasa vedení byla řešena při projednávání EIA "Elektrifikace železniční trati", ale konečná varianta nebyla stanovena. Podél železniční trati chybí dostatečný prostor, zde je veden vodovod do Českých Velenic a stávající vzdušné elektrické vedení. V Nové Vsi nad Lužnicí je navržena transformovna s rozvodnami 110/22 kV v území, které je územním plánem určeno pro zástavbu rodinnými domy a obec zde již připravuje inženýrské sítě.

Ce25 Návrh přívodní vedení VVN 110kV Mladošovice – Trhové Sviny kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Trhové Sviny.

Dtto Ce1.

Ce26 Návrh přívodní vedení VVN 110kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Strakonice – sever. Dtto Ce1.Ce27 Návrh přívodní vedení VVN 110kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Písek - sever. Dtto Ce1.Ce28 Stávající přívodní vedení VVN 110kV využité jen jako VN 22kV, potřebná výstavba rozvodny Milevsko. Dtto Ce1.Ce29 Návrh přívodní vedení VVN 110kV Těšovice – Volary pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Volary. Dtto Ce1.Ce30 Návrh přívodní vedení VVN 110kV Mirotice – Blatná pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Blatná. Dtto Ce1.Ce31 Návrh přívodní vedení VVN 110 Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV

Náchod.Dtto Ce1.

Ce32 Návrh přívodní vedení VVN 110kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22kV Vodňany. Dtto Ce1.Ce33 Návrh přívodní vedení VVN 110kV Lipno nad Vltavou – Rybník (pro ČD) pro trakční transformovnu s rozvodnou

110/27 kV Rybník.Dtto Ce1.

Ce34 Návrh VTL přípojky Kunžak – Dačice. Dtto Ce1

Dopravní infrastruktura (d)Problémy nadregionálního významu (A)

Kód Popis problému Způsob řešeníAd1 Dálnice D3 hranice kraje se Středočeským krajem po křižovatku

s navrženým dálničním přivaděčem do Českého Krumlova, dále pak na hraniční přechod s Rakouskem rychlostní komunikace R3. Silnice I/3 vykazuje velké množství dopravních závad liniového i bodového charakteru, na řadě úseků je již dnes překročena její kapacita. Jediným možným řešením je zásadní úprava do podoby dálnice, resp. rychlostní silnice jižně Českých Budějovic.

Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, neřešit variantně. Řešit včetně koridorů severní a jižní tangenty (nepočítá se s tím, že severní a jižní tangenta bude součástí výstavby D3) obchvatu Českých Budějovic, tato řešení koordinovat s územním plánem města.

Ad2 IV. transitní železniční koridor tvořený železniční tratí 220 Praha – Tábor - České Budějovice a 196 České Budějovice - Horní Dvořiště jako severojižní diametr. Tratě jsou zařazeny do evropských sítí dle mezinárodních dohod AGC, AGTC a TER.

Zahrnout do konceptu úpravu tratí na rychlost 160 km/hod. s cílem homogenizace, zvýšení kapacity a dosažení vyšší kvality přepravní služby (a to především celého mezinárodního tahu E-55, jehož je součástí). Vycházet z návrhu změny č. 1 ÚPVÚC Táborsko. Zvážit možnost zachování původní železniční trati v úseku Hluboká nad Vltavou – Chotýčany. Do konceptu ÚPK zahrnout požadavek, aby nedocházelo k rušení přejezdů ale jejich nahrazení mimoúrovňovými podjezdy, tak, aby se koridor IV. TŽK nestal bariérou v území. V rámci konceptu vyhodnotit variantní řešení předložené firmou Manson v okolí Veselí nad Lužnicí.

Ad3 Vodní cesta Vltava, úsek od Slap po České Budějovice je ze zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě dopravně významnou vnitrozemskou vodní cestou třídy I pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Předmětem splavnění je v řešeném území úsek Kořensko – České Budějovice. Záměr vyžaduje zprovoznění úpravy mostu v Týně nad Vltavou, přepojení vedení tranzitního plynovodu v Hněvkovicích, vybudovat plavební komory na jezech v obci Hněvkovice, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné, zprovoznění a dovybavení plavební komory na vodním díle Hněvkovice, provedení nutných prohrábek koryta a zřízení nákladního přístavu v Hrdějovicích a osobního přístavu v Českých Budějovicích.

Zahrnout do konceptu, využít Generel vodních cest v úseku Kořensko - České Budějovice, zevrubně posoudit ve všech ohledech, zhodnotit reálnost projektu, nutno posoudit zejména s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny včetně posouzení SEA. V případě kladného výsledku promítnout do textové i grafické části konceptu. Při návrzích pro koncept řešení koordinovat se závěry studie Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice a s výstupy projektu A1/17 v roce 2004. Musí být stanoven jasný a závazný regulativ a to i do závazné části ÚPK, že technické řešení dopravní cesty musí být voleno tak, aby došlo k minimalizaci možných negativních ekologických dopadů. Do grafické části konceptu vyznačit navržené přístavy.

Ad4 Cyklotrasa Eurovelo 7 je součástí projektu Evropské cyklistické federace Eurovelo jako trasa č. 7. Důvodem jejího zařazení do nadregionálních dopravních problémů v ÚPnVÚC je požadavek na územní plány nižších stupňů postupně zkvalitňovat podmínky pro její vedení (zejména na průtazích městy), zvážení vybudování cyklostezky a případně hledání vhodnějšího přechodového bodu do Rakouska (oproti současnému silničnímu přechodu v Dolním Dvořišti). Město Nová Bystřice navrhuje, vzhledem k přírodní jedinečnosti, zahrnout část cyklotrasy Greenways na Novobystřicku do trasy Eurovelo 7.

Zahrnout do konceptu, do textové i výkresové části, zvážit zahrnutí vybraných nově navržených úseků cyklostezek mezi ploch VPS. V konceptu využít závěry projektu Eurokoridoru sever – jih. Vzhledem k mimořádnému významu této cyklotrasy je možno lokalizovat, její nové úseky, i formou koridoru v grafické části. Nová řešení cyklostezek je možno zahrnout i do návrhu ploch pro VPS. V konceptu zvážit možnost zahrnutí části cyklotrasy Greenways na Novobystřicku.

Ad5 Rychlostní komunikace R4 v úseku hranice kraje se Středočeským krajem – Nová Hospoda bude vedle dálnice D3 představovat druhou nejvýznamnější silniční komunikaci na

Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, neřešit variantně.


území jihočeského kraje. Její dopravní význam bude spočívat především v kvalitním silničním spojení pro radiální vztahy směrované do Písecko – strakonické aglomerace (a částečně i Prachaticko). Nezanedbatelným zůstane i její mezinárodní dopravní význam.

Ad6 Silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – hranice s Německem navazuje na rychlostní silnici R4. Důvodem pro její zařazení do výčtu nadregionálních dopravních problémů je především snaha o ucelené vnímaní tohoto problémů po celé délce silničního tahu na území Jihočeského kraje. Dominantními problémy jsou na úseku jižně Strakonic a poté vlastní průjezd, případně obchvat Strakonic.

Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové části, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, v okrese Prachatice možno řešit i ve variantách, stejně tak obchvat města Strakonice, na území okresů Písek a Strakonice (mimo obchvatu Strakonic) vycházet z návrhu ÚPVÚC Písecko – Strakonicko. Obchvat Volyně řešit invariantně v souladu s návrhem ÚPVÚC Písecko – Strakonicko. Koordinovat řešení s navazujícími ÚPD. Využít studie zpracované pro vedení silnice I/4 v úseku Vimperk - Strážný a Strakonice –

Vimperk a stanoviska k dokumentaci EIA na tyto studie. Ad7 Silnice I/20 v úseku od hranice Plzeňského kraje po České

Budějovice na území Jihočeského kraje představuje spojnici dvou sousedních krajských měst – Českých Budějovic a Plzně, zároveň však významnou silniční komunikaci spojující oba sousední regiony. Po této silnici je veden mezinárodní tah E 49. V úseku mezi křižovatkou se silnicí I/4 (Nová Hospoda u Písku) a Českými Budějovicemi je její dopravní význam v současné době silně přiživován dopravními vztahy mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Její parametry západně uvedené křižovatky Nová Hospoda jsou vesměs špatné.

Zahrnout do konceptu v souladu s připravovanou změnou č. 2 ÚPVÚC ČBSRA, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, možno řešit v konceptu i ve variantách, zvážit, ve vzdálenějším časovém horizontu, možnost vedení čtyřproudé komunikace až do Písku a tím zajištění návaznosti na budovaný rychlostní čtyřpruh Písek – Nová Hospoda (R4) – Praha (dnešní zatížení neopravňuje k navržení 4-pruhové komunikace v úseku mezi Češňovicemi a Pískem a je v rozporu s kategorizací silniční sítě), neopomenout provázání na dopravní skelet města České Budějovice, napojení koordinovat i s ÚPO České Budějovice. Koordinovat s řešením v navazujícím ÚPD dotčených obcí.

Ad8 Železniční trať ČD 190 Plzeň – České Budějovice je zařazena do evropské doplňkové sítě TINA. Vykazuje (na naše poměry) poměrně slušný standard rychlosti (traťová rychlost 100 km/hod dodržena na více než 90 % délky), problémem je ovšem její nedostatečná kapacita pro plnění předpokládaných dopravních výkonů. Potřeba zdvoukolejnění je podmínkou i vyššího standardu obsluhy v taktovém jízdním řádu.

Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení.

Ad9 Silnice I/34 a její dopravní význam vnímán především jako dálniční přivaděč z Českých Budějovic na D1 v Humpolci (na této funkci se projeví vliv stavby D3 minimálně). Přestože její modernizace byla zahájena již více než před 60 roky, do homogenních parametrů ještě zbývá upravit mnoho úseků, bohužel nejkritičtější úseky leží již mimo současné území jihočeského kraje. V řešeném území závadné zejména průtahy sídly, především Lišov, Štěpánovice, Stráž nad Nežárkou, Lásenice.

Zahrnout do konceptu, do textové části i, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení, v případě schválení závazných částí návrhů ÚPVÚC Jindřichohradecko a Javořická vrchovina respektovat řešení v nich, koordinovat návrhy na řešení s paralelně zpracovávanou změnou č. 2 ÚPVÚC ČBSRA a zpracovanou studií Pragoprojektem České Budějovice v X/2001. V rámci hledání řešení v konceptu znovu zvážit i variantu západního obchvatu města Jindřichův Hradec s ohledem na zvýšený dopravní význam silnice I/34 po dobudování komunikace D3/R3 a její napojení na rakouské silnice. Řešit napojení silnice II/154 a II/155 v okolí Třeboně.

Ad10 Železniční trať ČD 225 v úseku Veselí nad Lužnicí – hranice kraje. Modernizace tratě prováděná v sedmdesátých letech (jako součást tzv. jižního tahu) byla predikována především potřebou nákladní dopravy. V současné době vnímána jako součást páteřního tangenciálního vnitrorepublikového tahu Plzeň – České Budějovice – Brno – Olomouc či Ostrava s předpokladem vyšší kvality vlaků osobní přepravy v taktovém režimu vlaky typu IR. Nedostatečná kapacita, ale především nízká cestovní rychlost necelých 55 km/hod, tomuto předpokladu naprosto nevyhoví.

Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, varianta navrženého železničního propojení České Budějovice - Třeboň - Jindřichův Hradec nebude dále v konceptu zvažována.

Ad11 Tah západní Čechy – Morava v okresech Strakonice a Písek. Na území jižních Čech je tento dopravní tah realizován po silnicích první třídy I/22, I/4, I/29, I/19 a z části po silnici II/139. Jednotlivé silnice (a jejich úseky) tohoto tahu mají rozdílné parametry a jsou poznamenány řadou dopravních závad a to jak na průtazích sídly (zejména Střelské Hoštice, Katovice, Strakonice, Dobev, Písek, Záhoří, Podolí I, Křenovice, Bernartice, Opařany, Dražice), tak mimo jejich zastavěná území a jsou dále označeny jako regionální dopravní problémy k řešení.

Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení. V závazné části respektovat návrh na zařazení silnici II/139 v úseku Písek - Kbelnice do sítě silnic I. třídy vyplývající z ÚPVÚC Písecko - Strakonicko a zpracovat v konceptu veškeré potřebné úpravy (severní obchvat obce Dobev, severní obchvat města Písek včetně křížení s komunikací I/20 a napojení na silnici I/29, obchvaty obcí). Při návrhu řešení pro koncept vycházet ze Studií tahu v trase dnešních silnic II/139 Kbelnice - severní obchvat Písek - I/29 od


Pragoprojektu České Budějovice a SUDOP Praha. Preferovat protnutí os komunikací I/20 a I/29 v jednom místě (Studie křižovatky I/20 a I/29 v Písku na severozápadním okraji Písku, lokalita U Robinsona), vycházet z navazujících ÚPD.

Ad12 Tah západní Čechy – Morava v okrese Tábor. Obdobně jako v předchozím problému Ad11 součást dálkového tahu spojujícího západní Čechy (a jejich hraniční přechody) s Moravou, případně východními Čechy a to i v tranzitních dopravních vztazích. Pod tímto označením problému se týká se zejména sídel na Táborsku, jako je Zárybničná Lhota, Chýnov, Lejčkov a další.

Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení. Využít studií tahu I/29 a I/19, kterou zpracoval Pragoprojekt České Budějovice, v roce 2004.

Ad13 Napojení dopravní skeletu města České Budějovice na krajskou silniční síť, vyřešení průchodů tangent vedoucí od plánované dálnice D3 městem, zapojení silnice I/20 do dopravního systému města, dokončení městského komunikačního okruhu. (54.7)

Zahrnout do konceptu, čtyřpruhové silnice, dálniční přivaděče a silnice I. třídy možno řešit graficky, pro další řešení dát závazný pokyn do textové části k řešení v ÚPO České Budějovice. Koordinovat se schváleným ÚPO města České Budějovice, s ÚPD sousedních obcí a dalšími zpracovanými dopravními projekty, generely a studiemi.

Problémy regionálního významu (B)Kód Popis problému Způsob řešeníBd1 Silnice I/3 Chotoviny, dvojice stykových křižovatek, nevhodné i pro

II/603.Bude řešeno v rámci problému Ad1, identifikovat problém, navrhnout jeho možná řešení, případně stanovit koridory, do textové části zahrnout pokyn požadující konkrétní řešení v navazující ÚPD.

Bd2 Silnice I/3 v úseku Košín – Čekanice, dlouhodobý náhradní odklon. Dtto Bd1.Bd3 Silnice I/3 v úseku Sezimovo Ústí – Roudná, průtah Plané nad Lužnicí

(hluk, nehody, kapacita), nutnost D3.Dtto Bd1.

Bd4 Silnice I/3 Soběslav, původní přeložka pohlcena městem, pro II/603 vyhoví.

Dtto Bd1.

Bd5 Silnice I/3 Veselí nad Lužnicí, křižovatka s II/147 (při stavbě D3 bude odstraněna).

Dtto Bd1.

Bd6 Silnice I/3 v úseku Borek – Nemanice, chybí chodník + stezka pro cyklisty (nehody).

Dtto Bd1.

Bd7 Silnice I/3 v úseku České Budějovice – Planá nad Lužnicí, kapacita + tvary křižovatek (nevyhoví ani pro II/603).

Dtto Bd1.

Bd8 Silnice I/3 v úseku Holkov – Velešín, křižovatka s II/155 (nehody, pruhy + rozhled), řešení lokální.

Dtto Bd1.

Bd9 Silnice I/3 v úseku Chodeč - Kaplice nádraží, závady trasy + průtah Netřebice (nehody), nutnost D3.

Dtto Bd1.

Bd10 Silnice I/3 v úseku Kaplice nádraží – Kaplice, závadné křižovatky (nevhodné i pro II/603).

Dtto Bd1.

Bd11 Závadný výškový průtah trasy silnice I. třídy I/3 v Suchdolu (vyřeší R3).

Dtto Bd1.

Bd12 Silnice I/4 v úseku hranice kraje po křižovatku se silnicí I/20 na Nové Hospodě. Závadná trasa.

Vyřeší R4, bude řešeno v rámci problému Ad5.

Bd13 Silnice I/4 v úseku Horní Nerestce – Čimelice, dopravně závadný průtah Krsice (hluk).

Nutná realizace R4, bude řešeno v rámci problému Ad5.

Bd14 Silnice I/4 v úseku Čimelice - Rakovické Chalupy, závadná trasa. Nutná realizace R4, bude řešeno v rámci problému Ad5.

Bd15 Silnice I/4 v úseku Předotice – Třebkov, průtah Předotice, Třebkov + trasa v přilehlých úsecích.

Nutná realizace R4, bude řešeno v rámci problému Ad5.

Bd16 Obchvat města Strakonice, řešení vedení silnice I/4 ve Strakonicích a těsném okolí, vyřešení vlastního průtahu Strakonicemi (křižovatky, hluk), lokální opatření, návaznost na problém Ad6.

Řešit v konceptu ÚPK v textu i v grafice, koordinovat řešení s novým ÚPO Strakonice, vycházet z návrhu ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, navrhnout variantní řešení formou koridorů, plochy koridorů případně zahrnout i do ploch pro VPS.

Bd17 Silnice I/4 Strunkovice nad Volyňkou, průtah obcí + železniční přejezd, přeložka.

Bude řešeno v rámci problému Ad6, konkrétní řešení bude ponecháno na navazující ÚPD.

Bd18 Silnice I/4 v okolí Volyně, průtah centrem města (hluk), přeložka. Vzhledem k závažnosti v konceptu ÚPK v textu i grafice řešeno invariantně v souladu s ÚPVÚC Písecko - Strakonicko. Při řešení je nutno úzce spolupracovat s MěÚ ve Volyni a řešení koordinovat s navazující ÚPD.

Bd19 Silnice I/4 v okolí Čkyně, závadný průběh trasy a šířka, přeložka. Bude řešeno v rámci problému Ad6.Bd20 Silnice v úseku Vimperk – Hliniště, závadný průběh trasy, obtížná

sjízdnost v zimě, možné řešení přeložka s tunelem.Bude řešeno v rámci problému Ad6, vzhledem k významu tunelu bude v textové části zvážen tento aspekt variantně a doporučeno jednoznačné řešení pro zahrnutí do navazující ÚPD.

Bd21 Silnice I19 + I/29 křižovatka u Oltyně, potřebná rekonstrukce na malou okružní, výhledově přeložka.

Řešit v rámci Ad12, tvar křižovatky pouze doporučit v textu, rovněž přeložku, řešení a umístění ponechat na navazující ÚPD.


Bd22 Silnice I/19 Dražice, průtah obcí (hluk), nutná přeložka. Řešit v rámci Ad12 pouze v textu.Bd23 Silnice I/19 v úseku Chýnov – Lejčkov, průtahy sídly (zejména

Chýnov, hluk), přeložka.Řešit i v grafice, v případě potřeby i variantně. V konceptu ÚPK využít podklady a zvážit podnět Občanského sdružení Naše vesnička Lejčkov.

Bd24 Silnice I/20 v úseku hranice Plzeňského kraje – Tchořovice, průtah Lnáře, Tchořovice + mezilehlá trasa, přeložka.

Bude řešeno v rámci problému Ad7, přeložka bude řešena i graficky, preferovat řešení dle doporučení stanoviska k EIA.

Bd25 Silnice I/20 v úseku Hněvkov – Sedlice, průtah Hněvkov + přilehlé úseky trasy, přeložka.

Dtto, zahrnout do konceptu i v grafice vedení trasy dle doporučení stanoviska k EIA.

Bd26 Silnice I/20 v úseku Chlaponice – Písek, přeložka ve již ve stavbě, původní komunikace nevyhovovala - závadná trasa, problematický železniční přejezd, napojení Severní průmyslové zóny.

Zahrnout do podkladu jako stav, označit mapovou značkou komunikaci ve výstavbě.

Bd27 Silnice I/20 v úseku Újezd – křižovatka se silnicí II/105 u Bavorovic, bodové dopravní závady, šířka křižovatky (nehody), přeložka.

Dtto, zahrnout do konceptu i v grafice vedení trasy dle doporučení stanoviska k EIA, řešení koordinovat se změnou č.2 ÚPVÚC ČBSRA.

Bd28 Silnice I/22 v úseku od hranice kraje-Horní Poříčí, průběh trasy, průtah Střelské Hoštice, přeložka.

Bude řešeno v rámci problému Ad11, řešení popsat v textové části, lokalizaci přeložek ponechat na navazující ÚPD.

Bd29 Silnice I/22 v úseku Dolní Poříčí – Katovice, železniční přejezd, průtah Katovice + úsek trasy před, přeložka.

Dtto Bd28.

Bd30 Silnice I/22 ve Strakonicích, závadný průtah městem v úseku most přes Otavu - křižovatka s ulicí Volyňská, obchvat, úprava křižovatky.

Součást problému Bd16 a Ad6. Do textu dát závazný pokyn řešit tento lokální problém v novém ÚPO Strakonice. Problém bude řešen a odstraněn vybudováním obchvatu, dále Bd16.

Bd31 Silnice I/22 v úseku Jinín – Drahonice, průtah obcí Cehnice (bodové dopravní závady), přeložky.

Dtto Bd28, využít závěry studie GRENOP.

Bd32 Silnice I/22 v úseku Drahonice – Lidmovice, průtah obcí Skočice, přeložka.

Dtto Bd28, využít závěry studie GRENOP.

Bd33 Silnice I/23 v úseku Kardašova Řečice, průtah centrem Kardašovy Řečice, přeložka.

Navrhnout řešení, v textové části dát pokyn řešit a lokalizovat v navazující ÚPD. K dispozici diplomová práce, která může být využita při tvorbě konceptu.

Bd34 Silnice I/29 v úseku Písek - Dolní Novosedly - Záhoří, závadný směrový i výškový průběh trasy, serpentiny, přeložka – jižní obchvat Záhoří.

Řešit jako součást problému Ad11, převzít navržené řešení z ÚPnSÚ Písek a ÚPO Záhoří a Dolní Novosedly včetně napojení na severní obchvat města Písku, zapracovat dle studie „I/19 a I/29 Tábor - Písek“, zpracoval Pragoprojekt, zatím bez hodnocení EIA, zahrnout do posouzení vlivu koncepce na ŽP podle §10a zákona 100/2001 Sb.

Bd35 Silnice I/29 v úseku Podolí I. - Křenovice – Bernartice, průtah obcí Bernartice (hluk), přeložka.

Řešit jako součást problému Ad11, převzít řešení z ÚPO Podolí I., Křenovice, Bernartice.Dále viz předchozí bod.

Bd36 Silnice I/29 v úseku Opařany – Oltyně, průtah Opařany a Oltyně, přeložka.

Řešit jako součást problému Ad12, dát pokyn pro konkrétní řešení v navazujících ÚPD. Dále viz předchozí bod.

Bd37 Silnice I/34 v úseku Líšov - Třeboň, průtahy městem Lišov, obcí Štěpánovice (hluk).

Nutná nová trasa, řešit koordinovaně se změnou č. 2 ÚPVÚC ČBSRA, možno zahrnout výsledné společné řešení i do grafické části konceptu.

Bd38 Silnice I/34 v úseku Mláka - Stráž nad Nežárkou, průtahy městem Stráž nad Nežárkou a obcí Dolní Lhota (hluk), přeložka.

Řešit v konceptu, vycházet z ÚPO a ÚPnSÚ, navrhnout řešení, konkrétní umístění přeložek ponechávat na navazující ÚPD.

Bd39 Silnice I/34 v úseku Lásenice - Jindřichův Hradec, závadný směrový průběh trasy, průtahy, přeložka.

Dtto Bd38. Zapracovat dle studie I/34 „Stráž nad Nežárkou - Jindřichův Hradec“.

Bd40 Silnice I/34 ve městě Jindřichův Hradec, most přes Hamerský potok + stezku pro cyklisty.

Ponechat na ÚPO Jindřichův Hradec, pouze dát pokyn v textové části konceptu k řešení tohoto problému.

Bd41 Silnice II/137 v Táboře, lokalita Černé mosty, úprava v rámci IV. železničního koridoru, výhledově přeložka dle ÚP města.

Upozornit na problém v textové části konceptu, konkrétní řešení ponechat na navazující ÚPD.

Bd42 Silnice II/145 v úseku Vitějovice - Husinec, závadný směrový i výškový průběh trasy, přeložka.

Dtto Bd41.

Bd43 Silnice II/151 v Dačicích, závadný průtah městem v celé délce, přeložka.

Navrhnout koridor v konceptu ÚPO, umístění v koridoru bude předmětem navazující ÚPD, preferovat severněji vedený obchvat mimo zastavěnou část města.

Bd44 Silnice II/155 Strážkovice, závadný peážní úsek II/156, přeložka II/156.

Popsat problém v textové části, dát pokyn k řešení v navazující ÚPD.

Bd45 Silnice II/156 Hůrka, závadný celý úsek, zejména na průtahu Nedabyle, přeložky.

Dtto Bd44.

Bd46 Silnice II/156 v obci Strážkovice, závadný průtah Strážkovice, přeložka.

Navrhnout koridor v konceptu ÚPO, umístění v koridoru bude předmětem navazující ÚPD.

Bd47 Silnice II/156 v úseku Rankov - Trhové Sviny, závadný úsek včetně průtahů, rektifikace + přeložka (Trhové Sviny).

Navrhnout koridor v konceptu ÚPO, umístění v koridoru bude předmětem navazující ÚPD.


Bd48 Silnice II/157 v obci Borovany, nádražní ulice (dlažba – hluk), rekonstrukce vozovky, výhledová přeložka.

Neřešit, pouze v textu upozornit, dát pokyn k řešení v navazující ÚPD.

Bd49 Silnice II/157 v úseku Srubec - České Budějovice. Jedná se o velmi závadnou trasu na průtazích zastavěným územím (hluk) i mimo něj, potřebné přeložky.

Bude řešeno v rámci problému Ad1 a Ad13.

Bd50 Silnice II/163 v úseku křižovatka Jenín - Rybník, podjezdná výška, dočasně lokální řešení, výhledově přeložka.

Pouze popsat možné řešení v textu, konkrétní řešení ponechat na navazující ÚPD.

Bd51 Silnice II/173 v Blatné, závadný průtah městem, centrální úsek, přeložka.

Upozornit na problém, řešení přeložky převzít z ÚPVÚC Písecko-Strakonicko a zahrnout do textové i grafické části formou koridoru, u ostatních problémů dát pokyn k řešení v navazující ÚPD.

Bd52 Silnice II/173 v Blatné, průtah městem – tvary křižovatek, železniční přejezd, přeložka.

Trasu přeložku převzít z ÚPVÚC Písecko - Strakonicko a zahrnout do textové i grafické části formou koridoru, u ostatních problémů dát pokyn k řešení v navazující ÚPD.

Bd53 Silnice II/406 v Dačicích, průtah městem, zejména centrální úsek, přeložka.

Koordinovat s navazující ÚPD, řešit v konceptu, trasu přeložky zahrnout i do grafické části formou koridoru proměnné šíře, umístění v rámci koridoru bude předmětem navazující ÚPD. Preferovat severněji vedený obchvat mimo zastavěnou část města.

Bd54 Silnice II/408 v Dačicích, průtah městem, zejména křižovatka II/151, přeložka.

Dtto Bd53.

Bd55 Silnice II/603 v Táboře v úseku Černé mosty – hřbitov, zaústit do místní obslužné komunikace Zavadilská.

Navrhnout v textové části možná řešení, konkrétní řešení ponechat na navazující ÚPD.

Bd56 Silnice II. třídy II/603 ve Veselí nad Lužnicí, mosty přes řeku Nežárku a Lužnici.

Opět jen upozornit na problém v textové části, navrhnout možná řešení, dát pokyn k závaznému řešení v navazující ÚPD.

Bd57 Silnice I/24 v úseku Třeboň – Majdalena, bodové dopravní závady, rektifikace oblouků (část ve stavbě).

Rozestavěné úseky zahrnout jako stav, použít mapovou značku pro silnici ve výstavbě, možná řešení je možno zahrnout i do grafické části.

Bd58 Silnice I/39 v úseku Kamenný Újezd – Rájov, dopravní závady převážně bodové (nehody), přesměrování na D3.

Řešit v konceptu v návaznosti na Ad1. Využít závěry a koordinovat návrh v konceptu ÚPK s v letošním roce ŘSD zadávanou technickou studii v úseku „Třebonín – Český Krumlov“.

Bd59 Silnice I/39 v úseku Horní Planá – Želnava. Jde o velmi závadný úsek, průtah trasy + šířka (nehody).

Řešit v konceptu, možná řešení ve formě koridorů zakreslit i do grafické části konceptu ÚPK.

Bd60 Chybějící spojení na silnici III/1634 Horní Planá - pravý břeh Lipna, přemostění Lipna, nezbytné pro zpřístupnění pravého břehu.

V rámci konceptu vyhodnotit ve všech rovinách, na základě vyhodnocení zahrnout, i ve variantách, do konceptu ÚPVÚC, do textu i do grafiky. Přemostění Lipna vyhodnocovat jak z hlediska vztahu s požadavkem otevření hraničního přechodu, tak z hlediska nadmístních zájmů ochrany přírody (nepřijatelný vznik nového tranzitního dopravního koridoru). Přitom vycházet z posouzení na přírodní složku a biologických hodnocení.

Bd61 Chybějící silniční spojení na komunikaci II/156 Nové Hrady – St. Pölten, návrh nová silnice jako součást společného záměru s Dolním Rakouskem.

Řešit v konceptu ÚPK v textové i grafické části, variantně. Respektovat usnesení RK ze dne 3.6.2003, preferovat jako prioritní variantu přechodu státní hranice využití stávající hraničního přechodu v Nových Hradech.

Bd62 Zkvalitnění silniční spojení po komunikaci II/410 v celém úseku připadající na Jihočeský kraj, tzn. od hranic s krajem Vysočina po státní hranici s Rakouskem (cca 8 km) na nově plánovaný hraniční přechod s Rakouskem Hluboká - Schaditz, s tím, že hraniční přechod bude určen i pro automobilovou dopravu. Zlepšení dopravního propojení Rakouska a jihozápadní části kraje Vysočina.

Řešit v konceptu v návaznosti s obnovou hraničního přechodu Hluboká (viz problém Cu19), zvážit alternativy využití přechodu, příp. obchvat obce Hluboká, dát pokyn pro řešení v navazující ÚPD.

Bd63 Chybějící silniční spojení na komunikaci II/121 Buzice – Mirotice. Dlouhodobě nerealizovaný záměr.

Řešit v konceptu, zahrnout do textové části, navrhnout možné koridory, zakreslit i do grafické části konceptu, dát pokyn v textové části ÚPVÚC ke konkrétnímu řešení v navazujících ÚPD.

Bd64 Most Hladná, chybějící silniční spojení na silnici II/135, dlouhodobý záměr, velká vzdálenost mezi mosty v Týně nad Vltavou a na Podolsku, řešit k kontextu komunikačních vazeb silnic II/159, II/138 a budoucí II/135 v prostoru obce Albrechtice nad Vltavou.

Vzhledem k navázání problému na další celokrajsky důležité problémy řešit mostní propojení v konceptu, v textové i grafické části, včetně navazujících komunikací.

Bd65 Chybějící silniční spojení na komunikaci II/159 Komárov – Dráchov, dlouhodobě nerealizovaný záměr.

Zahrnout do textové části konceptu, dát pokyn řešení v navazující ÚPD.

Bd66 Chybějící silniční spojení Český Krumlov – Kájov – Větřní, odlehčení komunikačního skeletu Českého Krumlova (náhrada místní komunikace).

Dtto Bd65, navrhnout rámcová řešení, preferovat možné řešení v rámci ÚPO Český Krumlov a dalších navazujících ÚPD.

Bd67 Chybějící silniční spojení na II/143 České Budějovice – lyžařský areál Chlum, dopravní zpřístupnění lyžařského areálu Chlum.

Navrhnout ve variantách včetně vymezení v grafické části, analyzovat v konceptu. V rámci konceptu posoudit v alternativách, preferovat variantu


převzatou z ÚPO Křemže, posoudit včetně nulové varianty v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí.

Bd68 Chybějící železniční spojení Slavonice – Rakousko, obnova původní železniční trati, spojeno s obnovou hraničního přechodu Slavonice – Fraters.

Řešit v konceptu v souladu s řešením problému Cu27, preferovat využití původní tratě, vycházet z návrhu ÚPVÚC Javořická vrchovina.

Bd69 Chybějící železniční spojení Nové Údolí – Německo, obnova hraničního přechodu Nové údolí - Haidmühle.

Řešit v konceptu v souladu s řešením problému Cu34, navrhnout trasu ve formě koridoru v úseku od Nového údolí po hraniční přechod, využít ÚPVÚC Prachaticko.

Bd70 Chybějící železniční spojení, normální rozchod, v úseku Horní Planá – Aigen v Rakousku jako reminiscence na nerealizovaný záměr před rokem 1918.

Velmi vzdálený výhled, dnes již nepříliš reálný. V rámci konceptu posoudit v alternativách, včetně nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí.

Bd71 Chybějící železniční spojení, úzkorozchodná trať, v úseku Nová Bystřice – Litschau jako reminiscence na nerealizovaný záměr před rokem 1918, s převážně turistickým využitím.

Atraktivní, ale nepříliš reálný návrh, zvážit, případně zahrnout do konceptu do textové části. Možno navrhnout i koridory pro pokračování úzkokolejky na našem území do grafické části.

Bd72 Chybějící železniční spojení pro dopravní zpřístupnění lyžařského areálu Chlum.

Navrhnou železniční spojení, koordinovat řešení s projektem lyžařského areálu Chlum ateliéru 8000, posoudit v konceptu. V rámci konceptu posoudit v alternativách, včetně nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí.

Bd73 Chybějící železniční spojení v úseku Kvilda – Lenora, nový záměr. Řešit v konceptu, navrhnout koridory, analyzovat střety s ochranou životního prostředí. V rámci konceptu posoudit v alternativách, včetně nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí.

Bd74 Chybějící železniční spojení úseku Černá v Pošumaví - Lipno nad Vltavou.

Zahrnout do konceptu záměr Dopravního generelu Šumava a ÚPVÚC Českého Krumlova.

Bd75 Chybějící železniční spojení v úseku Nová Pec – Klápa pro dopravní zpřístupnění případného lyžařského vleku Smrčina.

Řešit v závislosti na řešení problému Bu8 (lyžařský areál Smrčina), v případě upuštění od záměru lyžařského upustit i od řešení tohoto problému. V rámci konceptu posoudit v alternativách, včetně nulové varianty, v rámci posouzení vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí.

Bd76 Chybějící cyklistické spojení v úseku Žďárek (Dolní Světlé Hory) – Hinterfirmiansreaut (Německo), vazba na návrh hraničního přechodu pro cyklisty (problém Cu35).

Trasu pro cyklisty neřešit, návrh zřízení hraničního přechodu dtto Cu35, posoudit v konceptu v textové části.

Bd77 Chybějící cyklistické spojení v úseku Kyselov – Diendorf (Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty (viz Cu33).


Bd78 Chybějící cyklistické spojení v úseku Mnichovice – Dürnau (Rakousko), návrh hraničního přechodu pro cyklisty,


Bd79 Chybějící cyklistické spojení v úseku Český Heršlák – Deutsch Hörschlag (Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty, vazba na zřízení nového hraničního přechodu (viz Cu37).


Bd80 Chybějící cyklistické spojení v úseku Cetviny – Mairspindt (Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty (viz Cu40).


Bd81 Chybějící cyklistické spojení v úseku Pohoří na Šumavě –Eichelberg (Rakousko), obnova hraničního přechodu pro cyklisty, dnes přechod příležitostně otevřen pro pěší (viz Cu31).


Bd82 Chybějící cyklistické spojení v úseku Šejby – Harbach, obnova hraničního přechodu pro cyklisty (viz Cu28).


Bd83 Chybějící cyklistické spojení v úseku Smrčná – Haugschlag (Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty (viz Cu24).


Bd84 Chybějící cyklistické spojení v úseku Artoleč – Hirschenschlag (Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty (viz Cu23), nově identifikovaný problém.


Bd85 Chybějící cyklistické spojení v úseku Staré Město pod Landštejnem – Košťálkov - Klein Taxes (Rakousko), požadavek na obnovu hraničního přechodu pro cyklisty.


Bd86 Chybějící cyklistické spojení v úseku České Budějovice –Prachatice, chybí cyklotrasa vyšší kategorie (regionální).

Řešit v konceptu v textové části, vedení cyklotrasy ponechat na navazující ÚPD.

Bd87 Silnice I/3 v úseku hranice Středočeského kraje – Rzavá - Sudoměřice - Moraveč, nevyhoví ani pro II/603.

Bude řešeno v konceptu v textové části s odkazem na následnou ÚPD.


Bd88 Silnice I/3 v úseku Tábor - Sezimovo Ústí. V Táboře především úsek od hřbitova po sídliště Nad Lužnicí, úprava na čtyřpruh (nutné i pro II/603).

Zahrnou do konceptu dle ÚPnSÚ aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí, dořešit v souvislostech s návrhem D3 a řešením problému Ad1. Zahrnout do textové i výkresové části.

Bd89 Silnice I/3 v obci Borek, průtah obcí (hluk, nehody). Nutnost D3, bude řešeno rámci problému Ad1, koordinovat s ÚPO České Budějovice.

Bd90 Silnice I/3 v úseku České Budějovice - Nemanice, průtah místní částí (hluk).

Řešit jako součást problému Ad1, koordinovat s územním plánem města České Budějovice.

Bd91 Silnice I/3 v úseku České Budějovice - Dlouhá louka, velmi vysoká intenzita dopravy.

Řešit jako součást problému Ad1, řešení koordinovat s územním plánem města České Budějovice.

Bd92 Silnice I/3 v úseku Bukovec – Holkov, směrový i výškový průtah trasy, nehody, nevyhoví ani pro II/603.

Bude řešeno v konceptu v textové části s odkazem na následnou ÚPD.

Bd93 Silnice I/4 v obci Čimelice, průtah obcí. Do konceptu zahrnout řešení dle schválené ÚPVÚC Orlická nádrž do textové i grafické části, obchvat západně od Čimelic, řešit v rámci problému Ad5.

Bd94 Silnice I/4 Volyně - hranice okresu, průběh trasy (směrový i výškový) a šířka, přeložka.

Bude řešeno rámci problému Ad6, vycházet z návrhu ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, řešit v textové i grafické části konceptu.

Bd95 Silnice I/20 ve městě Blatná, průběh trasy (Dřevokov - lihovar), přeložka.

Bude řešeno v rámci problému Ad7, vycházet z návrhu ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, řešit v textové i grafické části konceptu, koordinovat s řešením v navazující ÚPD.

Bd96 Silnice v obci I/20, průtah obcí Sedlice, přeložka. Koordinovat řešení s navazující ÚPD a s návrhem ÚPVÚC Písecko – Strakonicko, opět řešit v textové i grafické části konceptu.

Bd97 Křižovatka Nová Hospoda silnic I/20 a I/4, úprava na místní účelové komunikaci.

Do konceptu bude převzato řešení z podkladů Ředitelství silnic a dálnic a z ÚPVÚC Písecko – Strakonicko a Orlická nádrž. Je potřeba zajistit dostatečnou územní rezervu s možností vyvlastnění pro tuto rozlehlou křižovatku.

Bd98 Silnice I/22 v obci Drahonice, průtah obcí, přeložka. Přeložku řešit v konceptu navržením koridoru, koordinovat z ÚPO Drahonice.

Bd99 Silnice I/22 v úseku Lidmovice – Knětice, průtah sídlem Lidmovice, přeložka.

Dtto Bd98.

Bd100 Silnice I/24 v Suchdole nad Lužnicí, úsek průtahu zastávka ČD - Tušť, dílčí přeložka.

Řešit v konceptu variantně (první varianta dle problémového výkresu, druhá varianta obchvat obce), výsledkem bude navržení koridoru pro přeložku, v textové části upozornit na nutnost konkrétního řešení v navazující ÚPD

Bd101 Silnice I/34 v Třeboni, přestavba neúplná křižovatka s I/24 (Jiráskova ulice).

Upozornit na problém, jeho řešení nastínit a ponechat na ÚPO Třeboň, dát pokyn k řešení do textové části.

Bd102 Silnice I/3 Kaplice u nádraží, průtah obcí Střítež, nevyhoví ani pro II/603.

Bude řešeno v rámci problému Ad1, upozornit na problém, jeho řešení nastínit a dát závazný pokyn do textu k řešení problému v navazujících ÚPD.

Bd103 Silnice II/160 v úseku Český Krumlov - Rožmberk mimo údolní nivu řeky Vltavy.

Navrhnout koridory. Výběr varianty a vedení koridoru bude součástí SEA v rámci projednání konceptu. Trasa bude zahrnuta do návrhu a přesně lokalizována v navazující ÚPD. Využít existující studii firmy ZESA z května roku 2002.

Bd104 Severní obchvat města Český Krumlov. Řešit v konceptu vč. variant, koordinovat možná řešení s navazující ÚPD.

Bd105 Řešit přeložku silnice II/146 v Hluboké nad Vltavou a nové přemostění Vltavy, řešit silnici II/105 v úseku procházejícím Hlubokou nad Vltavou, silnice III/10575 (Hluboká - Hrdějovice) a II/146 (Hluboká - silnice I/3) z hlediska nevyhovujících technických parametrů.

Řešit v konceptu v návaznosti na řešení dálnice D3, silnice I/20 a severní tangenty. Zahrnout do textové části, navrhnout možná řešení ve formě koridoru i v části grafické.

Bd106 Řešit zlepšení parametrů silnice II/151 v úseku Strmilov – Kunžak – Nová Bystřice – hraniční přechod do Rakouska včetně obchvatu obce Kunžak. Význam této dopravní cesty bude pravděpodobně vzrůstat a může sloužit i jako spojnice Vysočiny a Rakouska.

Řešit v konceptu v návaznosti na územní plány dotčených obcí, zahrnout do textové části, navrhnout možná řešení ve formě koridoru případně i v části grafické.

Bd107 Vedení silnice II/141 v úseku Vodňany – Bavorov – Prachatice – Volary. Velmi závadný úsek most Blanice - Svinětice (včetně), závadný průtah Bavorova, závadný průběh v úseku Těšovice –Prachatice.

Řešit v konceptu v návaznosti na územní plány dotčených obcí, zahrnout do textové části, navrhnout možná řešení ve formě koridoru případně i v části grafické, navrhnout možné přeložky. Konkrétní řešení bude ponecháno na navazujících UPD dotčených obcí.

Bd108 Vedení komunikace II/406 v úseku hraniční přechod s Rakouskem u Slavonic, Slavonice, Dačice, hranice s krajem Vysočina.

Řešit v konceptu v návaznosti na územní plány dotčených obcí, zahrnout do textové části, navrhnout možná řešení ve formě koridoru případně i v části grafické, navrhnout možné přeložky. Konkrétní řešení bude ponecháno na navazujících UPD dotčených obcí.

Problémy nadmístního významu


Kód Popis problému Způsob řešeníCd1 Silnice I. třídy I/19 Mirovice, průtah Mirovice, nádraží +

železniční přejezd, přeložka.Neřešit v konceptu ÚPK, odstranění bodových závad, případné průtahy obcemi a městy bude předmětem řešení příslušných územních plánů obcí. V textové části ÚPVÚC Jihočeského kraje budou tyto problémy evidovány a u významnějších z nich dán pokyn k jejich řešení v navazující ÚPD. Pouze ve výjimečně důležitých případech navrhnout i řešení do výkresové části.

Cd2 Silnice I. třídy I/19, průtah obcí Lety, přeložka. Dtto Cd1.Cd3 Silnice I. třídy I/19, křižovatka na Sepekov, Sepekov u nádraží, průtah, dílčí přeložka. Dtto Cd1.Cd4 Silnice I. třídy I/23, křižovatka Dráchov - hranice okresu, železniční přejezd + nehody. Dtto Cd1.Cd5 Silnice I. třídy I/23, Kardašova Řečice, východní úsek průtahu (šířka uliční čáry), přeložka. Dtto Cd1.Cd6 Silnice I. třídy I/23, Nová Olešná, závadný průtah obcí, přeložka. Dtto Cd1.Cd7 Silnice I. třídy I/23 Jilem – Studená, závadný průtah

Studená, přeložka.Prověřit v konceptu možnost jiného řešení přeložky I/23 v okolí Studené, koordinovat s navazující ÚPD. Dále Cd1.

Cd8 Silnice I. třídy I/24 Lomnice nad Lužnicí, centrální úsek průtahu městem, výhled, přeložka.

Řešit v konceptu i v grafické části, využít studie a podklady ŘSD a poskytnuté pořizovatelem, zvažovat v kontextu celého úseku Halámky – Suchdol nad Lužnicí – Třeboň – Lomnice nad Lužnicí – Veselí nad Lužnicí coby budoucího možného přivaděče tranzitní dopravy ze středního Rakouska na dálnici D3.

Cd9 Silnice I. třídy I/39 Mokrá - Horní Planá, úsek Mokrá - Černá + průtahy Černá, Hůrka, Horní Planá, přeložky.

Dtto Cd1.

Cd10 Přeložka Silnice I. třídy I/39 Volary - křižovatka na Č. Žleby, průtah Volary + křižovatka II/141, (v etapě úprava na místní obslužnou komunikaci).

Dtto Cd1.

Cd11 Silnice II. třídy II/103 Halámky, mosty vodoteče, řešení lokální. Dtto Cd1.Cd12 Silnice II. třídy II/103 České Velenice - hraniční přechod, průtah v úseku centrum - hraniční přechod,

řešení lokální.Dtto Cd1.

Cd13 Silnice II. třídy II/105 Milevsko - křižovatka na Líšnice, závadný průtah městem Milevsko, přeložka. Dtto Cd1.Cd14 Silnice II. třídy II/105 Veselíčko, průtah obcí Veselíčko, přeložka. Dtto Cd1.Cd15 Silnice II. třídy II/105 Bernartice, průtah v jižní části obce, rektifikace oblouků. Dtto Cd1.Cd16 Silnice II. třídy II/105 Nemějice – Dražíč, průtah sídlem Nemějice, přeložka. Dtto Cd1.Cd17 Silnice II. třídy II/105 Zvěrkovice - Březí u Týna nad Vltavou, křižovatka s II/141 (rozhled), řešení lokální. Dtto Cd1.Cd18 Silnice II. třídy II/120 Sudoměřice u Tábora - Nemyšl, průtah Sudoměřice, přeložka v rámci D3. Dtto Cd1.Cd19 Silnice II. třídy II/121 Chyšky, průtah obcí, přeložka. Dtto Cd1.Cd20 Silnice II. třídy II/122 Nuzice - Týn nad Vltavou, bodově dopravní závady, průtahy obcí Nuzice,

Nutěchovice, potřebná přeložka a rektifikace oblouků.Dtto Cd1.

Cd21 Silnice II. třídy II/128 Čiměř, průběh trasy (směrové i výškové), závadný návrh. Dtto Cd1.Cd22 Silnice II. třídy II/135 Soběslav - Zvěrotice, závadný průtah Soběslav,d přeložka + úprava v rámci D3. Dtto Cd1.Cd23 Silnice II. třídy II/137 Vilice - Mladá Vožice, průběh trasy (šířka, nehody) a průtah Mladou Vožicí, přeložky

+ rektifikace.Dtto Cd1.

Cd24 Silnice II. třídy II/139 Písek - Kbelnice, parametry trasy versus dopravní význam, přeložky + rektifikace. Řešit v rámci problému Ad11.

Cd25 Most na silnici II. třídy II/141 Vodňany - Pražák, velmi závadný úsek most Blanice - Svinětice. Viz Bd107.Cd26 Silnice II. třídy II/141 Bavorov, závadný průtah Bavorov, přeložka. Viz Bd107.Cd27 Silnice II. třídy II/141 Těšovice - Prachatice, závadný průběh trasy v celé délce, přeložka. Viz Bd107.Cd28 Silnice II. třídy II/141 Prachatice – Volary, závadný úsek ve většině délky, přeložky + rektifikace. Viz Bd107.Cd29 Silnice II. třídy II/142 Bavorov, velmi závadný průtah Bavorov, přeložka. Dtto Cd1.Cd30 Silnice II. třídy II/143 Lhotka - Křemže, úsek Chlum - Křemže (Parkány), výhled, přeložka. Dtto Cd1.Cd31 Silnice II. třídy II/144 Volyně - Nišovice, závadný průtah Volyně (zejména centrální úsek), přeložka I/4. Dtto Cd1.Cd32 Silnice II. třídy II/145 Vimperk, podjezd pod tratí ČD, úprava + rektifikace. Dtto Cd1.Cd33 Silnice II. třídy II/145 Vícemily, časté námrazy, bez návrhu. Dtto Cd1.Cd34 Silnice II. třídy II/145 Husinec, průtah Husinec + navazující úsek, nutná přeložka. Dtto Cd1.Cd35 Silnice II. třídy II/145 Němřice, průtah Němčice, nutná přeložka. Dtto Cd1.Cd36 Silnice II. třídy II/145 Němřice - hranice okresu, křižovatky silnic III. třídy, ad přeložka Němčice. Dtto Cd1.Cd37 Silnice II. třídy II/147 Sviny - Veselí nad Lužnicí, parametry trasy (šířka) + křižovatka I/3, přesměrování

do III/14713.Dtto Cd1.

Cd38 Silnice II. třídy II/151 Dačice, průtah městem, západní část přeložka. Dtto Cd1.Cd39 Silnice II. třídy II/151 Dačice, průtah městem východní část (včetně železničního přejezdu), přeložka. Dtto Cd1.Cd40 Silnice II. třídy II/151 Budíškovice, průtah obcí, rektifikace + homogenizace. Dtto Cd1.Cd41 Silnice II. třídy II/152 v úseku Klášter II - Slavonice, šířka vozovky + bodové dopravní závady, rektifikace,

homogenizace.Dtto Cd1.

Cd42 Silnice II. třídy II/153 Chlum u Třeboně-Lutová, průtah Hamr, Chlum, přeložka + rektifikace. Dtto Cd1.Cd43 Silnice II. třídy II/154 Kaplice, průtah centrem Kaplice + přeložka. Dtto Cd1.Cd44 Silnice II. třídy II/154 Benešov nad Černou, průtah centrem Benešov nad Černou, přeložka. Dtto Cd1.Cd45 Silnice II. třídy II/154 Horní Stropnice - Nové Hrady, bodové dopravní závady, rektifikace oblouků. Dtto Cd1.Cd46 Silnice II. třídy II/155 Borovany, Borovany, Třeboňská ul., výhledově přeložka. Dtto Cd1.


Cd47 Silnice II. třídy II/155 Trocnov - Strážkovice, nadjezd nad ČD Trocnov, nový nadjezd (ČD). Dtto Cd1.Cd48 Silnice II. třídy II/155 Komařice, průtah obcí (kolem zámku), přeložka. Dtto Cd1.Cd49 Silnice II. třídy II/155 Římov - Třebonín, průtahy sídly + křižovatka I/3, přeložka v rámci D3 + rektifikace,


Cd50 Silnice II. třídy II/156 České Budějovice, Č. Budějovice, Mánesova ul. (kapacita), řešení v rámci ÚP města České Budějovice.

Dtto Cd1.

Cd51 Silnice II. třídy II/156 Doubravice, směrové vedení trasy, rektifikace + přeložka Nedabyle. Dtto Cd1.Cd52 Silnice II. třídy II/156 Nová Ves, průtah + železniční přejezd, výhledově přeložka. Dtto Cd1.Cd53 Silnice II. třídy II/156 Žár, závadný průtah, přeložka. Dtto Cd1.Cd54 Silnice II. třídy II/156 Žár - Nové Hrady, závadné úseky lokalita Hlínov, Údolí, rektifikace oblouků. Dtto Cd1.Cd55 Silnice II. třídy II/157 Český Krumlov - Chabičovice, průtah městem, přeložka (tunel) + rektifikace

(Kaplická a Jezvinec).Dtto Cd1.

Cd56 Silnice II. třídy II/157 Kaplice nádraží, průtah Střítež (peáž s I/3), přeložka. Dtto Cd1.Cd57 Silnice II. třídy II/157 Pořešín - Malče, závadný úsek na přechodu údolí Malše, bez návrhu. Dtto Cd1.Cd58 Silnice II. třídy II/157 Besednice, průtah Besednice, přeložka (výhled). Dtto Cd1.Cd59 Silnice II. třídy II/157 hranice okresu - Keblany, směrové + výškové vedení trasy, bez návrhu. Dtto Cd1.Cd60 Silnice II. třídy II/157 Trhové Sviny - Borovany, závadné průtahy, Trhové Sviny a Borovany přeložka,

Dvorec nutno návrh.Dtto Cd1.

Cd61 Silnice II. třídy II/157 Borovany, průtah centrum (těžká doprava), přeložka. Dtto Cd1.Cd62 Silnice II. třídy II/157 Zborov, závadný průběh trasy (námrazy), rektifikace. Dtto Cd1.Cd63 Silnice II. třídy II/158 Kaplice, Kaplice, Pohorská ul., rektifikace + lokální úpravy. Dtto Cd1.Cd64 Silnice II. třídy II/159 Nový Dvůr - Albrechtice nad Vltavou, závadný v celé délce, zejména průtahy,

přeložka Tálín, Paseky + rektifikace, řešit k kontextu komunikačních vazeb silnic II/159, II/138 a budoucí II/135 v prostoru obce Albrechtice nad Vltavou.

Dtto Cd1.

Cd65 Silnice II. třídy II/159 hranice okresu – Neznašov, serpentiny před Neznašovem, dílčí přeložka. Dtto Cd1.Cd66 Silnice II. třídy II/159 Týn nad Vltavou, Žižkova ul., přesměrována do Budějovické + rektifikace a

křižovatky.Dtto Cd1.

Cd67 Silnice II. třídy II/159 Dráchov, průtah Dráchovem + most přes Lužnici, přeložka. Dtto Cd1.Cd68 Silnice II. třídy II/160 Český Krumlov - Zátoň, bodové dopravní závady, rektifikace (dílčí přeložky),


Cd69 Silnice II. třídy II/160 Nahořany - Rožmberk nad Vltavou, závady v celé délce, rektifikace + homogenizace (výhledová přeložka).

Dtto Cd1.

Cd70 Silnice II. třídy II/161 Vyšší Brod - Studánky a Vyšší Brod – Loučovice, průtah Vyšší Brod, bodové dopravní závady, přeložka.

Řešit v návaznosti na problém Cu68 v kontextu řešení celého rekreačního prostoru Lipenska, využít strategické a koncepční materiály zpracované pro tento prostor, zahrnout do textové, případně i do grafické části konceptu ÚPK. Dále Cd1.

Cd71 Silnice II. třídy II/162 Větřní, velmi závadný průtah obcí (podélný sklon), přeložka.

Dtto Cd1.

Cd72 Silnice II. třídy II/163 Černá v Pošumaví – Slupečná. Nevyhovující průběh trasy, potřebné přeložky a rektifikace, v úseku Frymburk – Lipno nad Vltavou vhodný chodník nebo pobřežní kolonáda. Dopravní závady v celé délce úseku Lipno nad Vltavou - Vyšší Brod.

Řešit v návaznosti na problém Cu68 v kontextu řešení celého rekreačního prostoru Lipenska, využít strategické a koncepční materiály zpracované pro tento prostor, zahrnout do textové, případně i do grafické části konceptu ÚPK.

Cd73 Silnice II. třídy II/164 Člunek - Kunžak, trasa + podjezd HMD (nehody), žádný návrh.

Řešit komplexně v návaznosti na řešení problému Bd106.

Cd74 Silnice II. třídy II/166 Chvalšiny, centrální úsek průtahu Chvalšiny, lokální řešení. Dtto Cd1.Cd75 Silnice II. třídy II/167 Horní Vltavice - Kvilda, závadná trasa v celé délce + šířka,

bez návrhu (ŠUNAP).Dtto Cd1.

Cd76 Silnice II. třídy II/170 Čestice, závadný průtah Čestice, výhledově přeložka. Dtto Cd1.Cd77 Silnice II. třídy II/170 Chvalšovice - Vacov, směrově i výškově závadná trasa, není

znám záměr.Dtto Cd1.

Cd78 Silnice II. třídy II/172 Katovice - Novosedly, podjezdová výška pod mostem ČD, lokální řešení.

Dtto Cd1.

Cd79 Silnice II. třídy II/173 Strakonice, průtah městem Strakonice, přeložka I/22. Průtah městem byl přeřazen mezi komunikace I. třídy, uvést do souladu, řešit v rámci problému Bd16, konkrétní řešení ponechat na novém ÚPO Strakonice.

Cd80 Silnice II. třídy II/173 Domanice - Radomyšl, veskrze závadný průběh trasy, rektifikace + homogenizace.

Dtto Cd1.

Cd81 Silnice II. třídy II/173 Rojice, závadný průběh trasy, šířka, rektifikace + homogenizace.

Dtto Cd1.

Cd82 Silnice II. třídy II/173 Blatná, křižovatka I/20 + Pivovarská ul., úprava na místní obslužnou komunikaci + přeložka.

Dtto Cd1.

Cd83 Silnice II. třídy II/173 Blatná, Blatná průtah (náměstí - nádraží), přeložka. Dtto Cd1.Cd84 Silnice II. třídy II/174 Lnáře, průtah Lnáře, kompromisní úprava ve stávající trase. Dtto Cd1.Cd85 Silnice II. třídy II/175 Kakovice – Mirovice, průtah Mirovice, nádraží, dílčí přeložka. Dtto Cd1.


Cd86 Silnice II. třídy II/406 Velký Pečín – Dačice, velmi závadný úsek, bez návrhu. Řešit v rámci problému Bd108.Cd87 Silnice II. třídy II/406 Dačice – Peč, závadný úsek (zejména výškový průběh), dílčí

přeložka.Dtto Cd1.

Cd88 Silnice II. třídy II/406 Peč – Slavonice, závadný úsek (trasa, šířka, nehody), přeložky.

Řešit v rámci problému Bd108.

Cd89 Silnice II. třídy II/408 Řečice – Dačice, šířka, bodové dopravní závady, rektifikace + homogenizace.

Dtto Cd1.

Cd90 Silnice II. třídy II/408 Dačice, závadný úsek (včetně průtahu), přeložka Dačice, jinak bez návrhu.

Dtto Cd1.

Cd91 Silnice II. třídy II/408 hranice okresu, závadný celý úsek, bez návrhu. Dtto Cd1.Cd92 Silnice II. třídy II/409 Planá nad Lužnicí, průtah Planou nad Lužnicí + křižovatka I/3,

odlehčení D3 + lokální úpravy (SSZ).Dtto Cd1.

Cd93 Silnice II. třídy II/409 Studená-Jilem, závadný průtah Studená, přeložka. Dtto Cd1.Cd94 Silnice II. třídy II/409 Heřmaneč – Markvarec, Lipnice - Markvarec závadná trasa,

rektifikace + homogenizace.Dtto Cd1.

Cd95 Silnice II. třídy II/410 Budeč - hranice okresu, závadný průběh trasy, rektifikace + homogenizace.

Dtto Cd1.

Cd96 Silnice II. třídy II/603 Tábor, průtah centrem (Jordánská hráz), odlehčení D3 + napojení I/19.

Dtto Cd1.

Cd97 Silnice II. třídy II/603 Veselí nad Lužnicí, tvar mimoúrovňové křižovatky s I/3 a I/24, dílčí úprava v rámci výstavby II/603.

Dtto Cd1.

Cd98 Silnice II. třídy II/154 Byňov - Třeboň, parametry trasy versus dopravní význam, rektifikace, napojení na I/34, obchvat Třeboně.

V grafice řešit způsob napojení na silnici I/34, obchvat Třeboně, dále Dtto Cd1.

Cd99 Propojení obcí Vidov - Plav silnicí III. třídy místo současné místní komunikace. Posoudit v konceptu, dát pokyn k řešení v navazujících ÚPD, případně nedoporučit.

Poznámky:


vymezenÍ ŘeŠenÉho ÚzemÍ podle katastrÁlnÍho ÚzemÍ · web viewkorektury: ing. viktor...

Documents