Kůň a člověk Motto: Všichni vědí, že nejdůležitější části rytíře je kůň!

Jean Giraudoux

Vypracovala: Petra Loukotová

Konzultant : PhDr. Věra Střítecká

Školní rok: 2012/2013

Obsah

Úvod......................................................................................................................................................3

Václav Chaloupka...............................................................................................................................4

Trenérské úspěchy Václava Chaloupky.......................................................................................6

Korok.....................................................................................................................................................7

„Domov, sladký domov.“...............................................................................................................10

Jedlá matrace, to je skvělý nápad!..............................................................................................11

Klisna a hříbě „Musíte mne hýčkat, abych měla krásné hříbátko!“........................................12

Vliv stravy na psychiku koně. „ A co máme k obědu?“..........................................................15

Závěr.....................................................................................................................................................16

Resume...............................................................................................................................................17

Zdroje a použitá literatura................................................................................................................17

2

Úvod Koně se mi vždy líbily, vybrala jsem si je i jako ročníkovou práci. Poté, co jsem se začala o ně ještě více zajímat, jsem zjistila, že toto téma je velmi rozsáhlé a nemohu je celé obsáhnout jednou ročníkovou prací.

Proto jsem se snažila práci zúžit na to, jaký vztah má kůň a člověk, jak se

dorozumívají, jak vedle sebe a spolu žijí.

Koně jsou již po dlouhá staletí neodmyslitelně spjati s námi lidmi. Rozhodla jsem se

ve své ročníkové práci zjistit zajímavosti o koních i o jejich soužití s lidmi. Kůň byl pro

člověka vždy velmi důležitý. V pravěku mu sloužil jako potrava. Později člověk koně

domestikoval a začal ho využívat k tahu a jízdě na něm. Koně sloužili v dopravě,

zemědělství, nezbytní byli i ve vojenství, ale poskytovali lidem i zábavu při lovech a

dostizích. V současnosti se kůň využívá převážně pro zábavu a méně než tomu

bývalo v minulosti i pro práci. V některých zemích je kůň na venkově stále běžným

tažným zvířetem.

Jak jsem už napsala, práce se rozrostla do té míry, že jsem byla nucena vybrat

pouze jen některé zajímavosti ke zvolenému tématu.

Za velmi neobyčejný a zároveň dojemný považuji vztah handicapovaného koně

Koroka – dnes už legendárního a mladého žokeje Václava Chaloupky. Jejich pevné

citové pouto, vzájemný respekt, nesmírná pracovitost, vzácné přátelství pomohlo

oběma k  největší odměně – k překvapivému vítězství v tom nejsledovanějším a

nejpopulárnějším dostihu - ve Velké pardubické steeplechace.

Své téma doplňuji zajímavostmi z knihy, která se věnuje jazyku a dorozumívání se s

koňmi. Mezi jezdcem a koněm se dokonce jedná o dialog, kdy kůň rozluští jezdcovy

pobídky a jezdec taktéž rozumí koňským odpovědím. To ostatně platí i pro vozataje

koňského spřežení, žokeje i kováře. Stejně tak si koně povídají mezi sebou.

Émilie Gillet, jezdkyně a odborná žurnalistka, spolu s Christophem Bessem,

kreslířem vytvořili dílo, které je jasným klíčem, jak porozumět koním a jak je

vychovávat.

3

Václav Chaloupka ( * 6.červen 1948 )

Václav Chaloupka je český dostihový jezdec, trenér, chovatel, majitel koní ,

pořadatel dostihů a hlavně čtyřnásobný vítěz Velké pardubické steeplechase. V

překážkových dostizích mu náleží titul žokej, v rovinových jezdec. Ke koním se

dostal už v dětství. Nejdříve začal jezdit parkury a začínal jezdit nejdříve na

hříbatech. První dostih vyhrál ve dvanácti letech ve Slavkově na kobylce Jehle a o

rok později steeplechase v Židlochovicích . Jeho všestrannost dobře vykresluje fakt,

že s Jehlou vyhrál rovinový dostih Ve svých šestnácti letech získal v

Židlochovicích na starost nový nákup – koně Koroka, který byl prodán jako

přívažek s vytočenou pravou přední nohu v karpu a zesláblý po kataru. Právě s

Korokem získal ve svých 21 letech v roce 1968 první vítězství ve Velké

pardubické steeplechase. S Korokem zvítězil ve Velké pardubické ještě dvakrát v

letech 1971 a 1972. V roce 1977 se Václavu Chaloupkovi podařilo ve Velké

pardubické zvítězit počtvrté, tentokrát s Václavem, což se žádnému jezdci před ním

nepodařilo. Jeho rekord vyrovnal v roce 1991 žokej Josef Váňa a v roce 2004

německý žokej Peter Gehm. Ve Velké pardubické startoval celkem osmnáctkrát a

kromě čtyř vítězství byl také třikrát druhý – v letech 1988 a 1990 s Frází, v roce 1991

s Korokovým synem Drakem. S Korokem žil od hřebcových necelých dvou let až

do jeho úmrtí v 21 letech jeho života. Jako náš jediný jezdec se dvakrát účastnil

Velké národní v Liverpoolu. Poprvé v roce 1986 s Essexem, ovšem dvojice dostih

nedokončila, protože mu praskla přezka u třmenu. V roce 1991 s benešovskou

klisnou Frází dostih opět nedokončil, neboť klisna si při poslední rychlé tréninkové

práci před dostihem přivodila zdravotní komplikace, které se v dostihu projevily.

4

Velkou pardubickou steeplechase jel naposledy v roce 1991. S Korokovým

potomkem Drakem se umístil na druhém místě za Železníkem s Josefem Váňou.

Poté následovala sedmiletá jezdecká přestávka. Do sedla se vrátil v roce 1998, kdy

jezdil například Baddellia, Mir Sadu nebo Naguibu. Právě v roce 1998 mu trenér

Laskov nabídl do 108. Velké pardubické ruského Grega. Pro něj to měla být

devatenáctá Velká pardubická. Divákům navíc slibovala jeho souboj s Gregem proti

Josefu Váňovi s Vronským. S Gregem jezdil deset dnů v práci, ale kvůli podlomu jej

veterinární komise vyřadila z dostihu. Vzhledem k tomu, že nešlo o defekt, který by

ohrožovalo výkon nebo dokonce zdraví koně v dostihu, vnímal to jako

nespravedlnost. S duelu tak sešlo a on opět ukončil kariéru dostihového jezdce. Jako

jezdec získal 89 vítězství v překážkových dostizích.

5

Trenérské úspěchy Václava Chaloupky

Snažil se dovážet nadějné plnokrevníky pro dostihy a ke zkvalitnění našeho chovu

zvlášť z Francie nejen s ohledem na vysokou úroveň tamního chovu, ale i na lepší

adaptabilitu importovaných koní na naše klimatické podmínky. K francouzským

importům z 90. let 20. století patřili Palomia, Librilla, Laurena či Mir Sada. Stal se

specialistou na dvouletky a nejvíce ho baví práce s mladými koňmi. K jeho zájmům

patří také klusácké dostihy, ve kterých také sám jezdí. Věnovat se jim začal

počátkem 90. let a úspěšný byl například s Bobem, Schvatkou a s klisnou Night

Shot, se kterou získal třináct vítězství a titul Klusák roku. I přes tyto úspěchy si v roce

1994 jezdeckou a trenérskou licenci neobnovil a dál se věnoval pouze cvalovým

dostihům.

V roce 1990 stál u zrodu Fondu, který mimo jiných aktivit organizoval také dražby

odpojištěných koní a koním, kteří ukončili z nejrůznějších důvodů závodní kariéru,

tak dával prodejem k novým majitelům, šanci na další plnohodnotný život. Nejednou

se stalo, že když nemělo družstvo na výplaty svým zaměstnancům, poslalo několik

koní na jatka. Za takovou nucenou smrt totiž pojišťovny vyplácely potřebné peníze.

Tolik tedy pro představu, proč také Fond vznikl.

Krátce po sametové revoluci bilo karlovarské závodiště na poplach. Areálu hrozilo

rychlejší stárnutí než jeho opravy a údržba a vzduchem se vznášela reálná hrozba

zániku nedoceněného architektonického skvostu lázeňského města. Problémem se

začal zaobírat právě Václav Chaloupka s několika dalšími společníky. Ve výběrovém

řízení vyhrála právě jejich firma Systém 93 a získala dostihový areál, který se tou

dobou topil ve velkých nesnázích, do dlouhodobého pronájmu. Po nejnutnějších

investicích do rekonstrukce se následující sezónu dostihové akce rozběhly naplno.

Do Varů přijížděli fanoušci na hodnotné dostihy a výpadek centrálního chuchelského

závodiště pomohl k tomu, že se zde poprvé a také naposledy konalo České derby. V

živé paměti je určitě výkon Reguluse, který na podmáčené hluboké půdě pod

Liborem Šindarem soupeře deklasoval propastnými 15 délkami náskoku.

Doby, kdy se brány druhého nejstaršího závodiště v Čechách, pyšnícího se

unikátními secesními tribunami, veřejnosti otevřely více než desetkrát za sezónu,

6

jsou nenávratně pryč a ani v budoucnu se nedá předpokládat, že by se karlovarští

patrioti dočkali podobného vzkříšení někdejší městské chlouby podobně jako před

čtrnácti lety. Člověka, který měl zájem, možnost a dost sil smělé plány realizovat, si

radní nechali více méně záměrně utéct.

Korok

Čas od času se narodí kůň, který je o třídu lepší, než ti ostatní.

Korokův životní příběh je nerozlučně spjatý se jménem Václava Chaloupky. Je to

dojemný, smutný, veselý i neuvěřitelný příběh o slavném koni, který se svými výkony

vymykal dobrému průměru a doháněl k slzám radosti i šílenství majitele, jezdce,

trenéry, konkurenty i fanoušky.

Korok byl bojovník s obrovským srdcem, který miloval lidi a jásající publikum.

Chytrák, jenž se nejen v tréninku, ale také v dostihu uměl pošetřit tak, aby si nemusel

sáhnout na dno sil. Životní cesty Koroka a žokeje Chaloupky se zkřížily v době, kdy

bylo Václavovi 16 let. Do Židlochovic mladého hřebečka přivezli s dalšími koňmi jako

7

přívažek. Drobný koník ani v nejodvážnějších představách nepřipomínal budoucího

šampióna. Měl vytočenou pravou přední nohu v karpu, navíc byl přikleklý a zesláblý

po kataru. Předem odepisovaného outsidera si vzal do péče Václav a oba dva se

vzájemně učili. Usmyslel si, že z Koroka udělá koně, kterých je málo. Václav

Chaloupka řekl o svém posledním setkání s Korokem: „Bylo to dojemné a nebojím se

říci snad osudové loučení. Ze Slušovic jsem měl namířeno do rakouského

Freudenau, kde mě čekal start v překážkovém dostihu a cestou jsem míjel odbočku k

místu, kde tou dobou Korok působil jako plemeník. I když jsem měl naspěch, šlápl

jsem na brzdu a šel se za Korokem podívat. S jeho hlavou v mém klíně jsem si na

pár desítek minut zavzpomínal na všechno krásné, co jsme spolu zažili, až jsem měl

slzy v očích. Dvě hodiny poté, co jsem odjel za svými povinnostmi, si Korok při

pouštění do výběhu zlomil nohu. Aniž bych to tušil, ten den jsem se rozloučil s mým

nejmilejším kamarádem“.

8

Přirozený vztah člověka a koně

9

Pokud se snažíte o dosažení přirozeného vztahu ke koni, musíte si v první řadě

uvědomit, že kůň není pouze koněm. Je osobnost na čtyřech nohách, která myslí

zcela jinak než vy nebo já. Zatímco lidská inteligence je založena na pádnosti

logických argumentů, koně založili svůj způsob myšlení na touze po pohodlí. Koně se

chtějí cítit bezpečně a pohodlně a všechno, co tomuto jejich přání neodpovídá, u nich

vyvolává strach a pocit úzkosti.

„Domov, sladký domov.“

Kůň všechny složitější situace řeší různým stupněm bezhlavé zbrklosti. Někteří koně

jsou sice citlivější a jiní méně, někteří jsou zbabělejší než jiní. Totéž platí o jejich

klaustrofobii, i když také pobyt v uzavřeném prostoru snášejí koně velmi individuálně.

Box musí mít minimální rozměry 3m x 3m, s výškou stropu alespoň 2,80 m. Je

vybaven dveřmi s dvěma křídly, spodní díl má alespoň 1,30m na výšku a pevná

západka nesmí být v dosahu koňské tlamy (v zásadě doporučujeme opatřit dveře

10

dvěma západkami) a měla by být posílená ještě závorou, která by vydržela nápor

koňských kopyt. Vrchní díl dveří se obvykle zavírá jen na noc nebo v zimě kvůli

chladu. Přesto by měla dovolovat alespoň jemné proudění vzduchu a to dokonce i

v zimě. Box je vybaven žlabem, kroužkem pro zavěšení krmné sítě se senem nebo

pro koňskou ohlávku a čistým napajedlem.

Jedlá matrace, to je skvělý nápad!

Domestikovaný kůň se cítí být v boxu doma, je to jeho ložnice, obývací pokoj i jídelna.

11

Klisna a hříbě

„Musíte mne hýčkat, abych měla krásné hříbátko!“

12

U klisny březost trvá jedenáct měsíců. V zásadě se koně páří na samém počátku

jara, což dovoluje hříběti narodit se před létem příštího roku, kdy je všude velká

hojnost potravy. Klisna může mít jedno hříbě do roka, je však lepší, má-li hříbě

jednou za dva roky, aby měla dostatek času na jeho výchovu a kojení.

V přírodě klisna žije se stádem až do slehnutí. Ale domestikované klisně se obvykle

v období březosti snižuje její pracovní aktivita a nechává se v úplném klidu od

šestého měsíce březosti. Ale to rozhodně neznamená, že zůstává celé dny zavřená

ve svém boxu! Je také potřeba myslet na přiměřené zvýšení dávek píce pro budoucí

maminku, ale nic se nesmí přehánět. Je-li klisna po porodu v žalostném stavu,

zvažte podávání doplňků stravy se stopovými prvky a s vitaminy.

Výživa podmiňuje také hříběte před porodem i po něm. Psychický stav klisny je velmi

důležitý, je nutné dbát na to, aby klisna prožila březost v dobrých psychických

i fyzických podmínkách.

Klisna nechá jen svoje hříbě, aby sálo její mléko. Jakmile se mládě přiblíží k vemeni

klisny, matka musí očicháním okolí jeho ocasu ověřit, že je skutečně její. Při

přesouvání stáda na pastvě neustále udržuje hlasový kontakt se svým hříbětem,

každou chvíli na něj volá.

13

.Nemusíme na sebe křičet, abychom se domluvili.

Řeč těla je universální jazyk. Existují určité způsoby, pomocí kterých nám kůň umí

dát najevo, co si myslí. Například když sklopí uši, znamená to, že se zlobí - mějte se

na pozoru! Když mrká, znamená to, že přemýšlí. Pokud si olizuje pysky,

pravděpodobně si třídí nějakou myšlenku - chápe danou situaci a smiřuje se s ní.

Pokud má pokrčenou zadní nohu, odpočívá, ale pokud má přitom sklopené uši a

nohu zvedá, je připravený kopnout. Existuje množství takových projevů, které nám

umožňují pochopit stav koňské mysli.

S prostředky pro dorozumívání s koněm, zahrnujícími ruce, paže, nohy, holeně, sed,

hlas a dokonce i výraz tváře, jsme se narodili. Osmdesát procent naší komunikace,

ať už se jedná o dorozumívání mezi lidmi a koňmi nebo mezi lidmi navzájem, je

neverbálního charakteru. Je velmi snadné vyvolat u kořisti konfliktní vjem.

14

Vliv stravy na psychiku koně. „ A co máme k obědu?“

Téměř všechno nežádoucí chování u koně pramení ze skutečnosti, že většina koní je

překrmena a nedostatečně cvičena. Krmení představuje příjem proteinů a živin a

cvičení představuje psychický, emocionální, a také fyzický výdej energie. Kůň ve

volnosti se většinou prohání ve stádu v otevřené krajině, kde má k dispozici velký

prostor. Koně ve stádu si tak zajistí všechno psychické, emocionální i fyzické cvičení,

které potřebují. Denně urazí více než třicet mil, hrají si hry o získání dominantního

postavení, jako například "kdo se první napije z prohlubně s vodou?", a vyhlížejí

případné predátory. Během dne u nich tak dochází k rovnováze mezi nezbytnými

nutričními vstupy a spotřebou energie na mentální, emocionální a tělesný výkon.

Kůň má velmi citlivý zažívací trakt a to se týká zejména změn. Koliky mohou být

způsobeny nedostatkem vody, zvláště při změně stravovacích návyků, nebo

15

nedostatkem píce v krmení, nebo také zvýšeným množstvím střevních parazitů.

Nejjasnějšími příznaky koňské koliky je zvíře, které se svíjí, zůstává ležet ve svém

boxu a nechce vstávat. Nezvyklý trus může být také důležitým symptomem koliky,

stejně jako kůň, který neustále a naléhavě pozoruje své boky. V každém případě

okamžitě volejte veterináře. Než k vám přijede, snažte se přimět koně k chůzi,

zabraňte mu ve žrádle i pokusech si lehat, podle potřeby můžete koni podávat léky

proti křečím, aby se mu ulevilo. Kolika často vyžaduje chirurgický zásah.

Závěr

„Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu!“

Kůň byl a je nezbytným společníkem člověka po tisíciletí. Co by byly velké

mongolské říše, napoleonské války a dobývání divokého Západu bez koně? Jestliže

kůň postupně ztrácel postavení užitkového zvířete, aby se stal společníkem, zbývá

jen to nejpodstatnější: porozumět mu. A pro dokončení tohoto postupu je nutné

zvládnout jemné rozdíly koňského jazyka. Porozumět a dorozumět se se svým

zvířetem, to jsou dva velké úkoly, které stojí přede všemi milovníky koní, kteří se

octnou v jejich přítomnosti.

16

Resume

In my finalwork I concentrated on relations of horses and people. How they

communicate between each other, how they live together. I wrote a legendare story

about a horse Koroka and its jockey Václav Chaloupka and their victory in the races

in Velké Pardubice.

6. Zdroje a použitá literatura

Gillet, Émilie, Besse, Christophe. Kapesní slovník česko-koňský, koňsko-český.

Albatros, Brno 2013

http://porad-vsechnoparty.cz/dily/10-06-15/

http://www.google.cz/imgres?imgur

http://isport.blesk.cz/clanek/ostatni/82002/legendarni-kun-korok-misto-jatek-

slava.html

http://kralovstvizakone.wz.cz/korok.

http://pnh.wz.cz/parelli_prehled_1.html

17

18