portal.cenia.cz · web viewoznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 sb., o posuzování vlivů na...

OZNÁMENÍve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně

některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, zpracované dle přílohy č. 3 uvedeného zákona

pro záměr

FARMA LENEŠICE-

MODERNIZACE A ROZŠÍŘENÍCHOVU KUŘIC

Vedoucí zpracovatelského týmu: Ing. Radek PÍŠA

Držitel osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/1992 Sb.č.j. 7270/856/OPVŽP/97 ze dne 24. 09. 1997 ve znění rozhodnutí o prodloužení platnosti odborné způsobilosti dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších změn,č.j. 47192/ENV/06 ze dne 26. 07. 2006 a č.j. 113632/ENV/10 ze dne 28. 01. 2011.

Konečná 2770, 530 02 Pardubicetel.: 466 536 [email protected], www.radekpisa.cz

Zpracoval: Ing. Radek PÍŠA

Spolupracoval: Ing. Jan GYÖRGYIng. Petr BADŽGOŇIng. Josef VRAŇAN

Dne: 4. 9. 2012

Arch. č.: EIA_VejceCZ_Lenešice_12349_06_076Vr

PODPISOVÝ LISTZákladní identifikační údaje společnosti a osob, které se podílely na zpracování oznámení:

Datum zpracování oznámení: 9/2012

Firma: Ing. Radek Píša

Konzultační, projektová a inženýrská činnost v oblasti

ochrany životního prostředí

Konečná 2770, 530 02 Pardubice

tel.: 466 536 610, e-mail: [email protected],

www.radekpisa.cz

IČ: 601 37 983

Vedoucí zpracovatelského týmu: Ing. Radek PÍŠA

Konečná 2770, 530 02 Pardubice, tel.: 466 536 610

Zpracoval : Ing. Radek PÍŠA, tel.: 731 518 606

Spolupracoval: Ing. Josef VRAŇAN, tel.: 739 227 848

Akustická studie, hodnocení hlukové zátěže

Ing. Jan GYÖRGY, tel.: 739 061 710

Stanovení pásma hygienické ochrany

Ing. Petr BADŽGOŇ, tel.: 466 536 610

Rozptylová studie

Odsouhlasil: ……………………………………………….

Ing. Radek Píša

OBSAH

ČÁST A....................................................................................................................... 9ÚDAJE O OZNAMOVATELI.......................................................................................91. Obchodní firma.....................................................................................................................................92. IČ..........................................................................................................................................................93. Sídlo......................................................................................................................................................94. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele...........................................9ČÁST B..................................................................................................................... 11ÚDAJE O ZÁMĚRU...................................................................................................11I. Základní údaje...................................................................................................................................111. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb...................112. Kapacita (rozsah) záměru..................................................................................................................123. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)................................................................................134. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...................................................................135. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí.........................................136. Popis technického a technologického řešení záměru.........................................................................147. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení.................................................198. Výčet dotčených územně samosprávných celků..................................................................................199. Výčet navazujících rozhodnutí............................................................................................................19II. Údaje o vstupech..............................................................................................................................201. Půda....................................................................................................................................................202. Voda....................................................................................................................................................203. Ostatní surovinové a energetické zdroje............................................................................................204. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb).......................20III. Údaje o výstupech..........................................................................................................................21III.1 Fáze výstavby..................................................................................................................................211. Ovzduší...............................................................................................................................................212. Odpadní vody......................................................................................................................................223. Odpady................................................................................................................................................224. Ostatní................................................................................................................................................255. Doplňující údaje.................................................................................................................................26III.2 Fáze provozu...................................................................................................................................261. Ovzduší...............................................................................................................................................262. Odpadní vody......................................................................................................................................333. Odpady................................................................................................................................................334. Ostatní................................................................................................................................................355. Doplňující údaje.................................................................................................................................35ČÁST C..................................................................................................................... 36ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ......................36I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území...............................361. Chráněná území..................................................................................................................................36

2. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz.............................................................................40II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území................................431. Vody....................................................................................................................................................432. Půdy a horniny....................................................................................................................................443. Ovzduší...............................................................................................................................................454. Klimatické podmínky..........................................................................................................................455. Fauna a flóra......................................................................................................................................466. Krajina, způsob jejího využívání........................................................................................................477. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství...............................................................498. Architektonické a jiné historické památky..........................................................................................499. Obyvatelstvo.......................................................................................................................................5010. Hmotný majetek................................................................................................................................50III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení...................................................................................................................................................51ČÁST D..................................................................................................................... 53KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.............................................................................53I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti...........................................................................................53I.1 Fáze výstavby....................................................................................................................................531. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...............................................................532. Vlivy na ovzduší a klima.....................................................................................................................543. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky..........................544. Vlivy na povrchové a podzemní vody..................................................................................................545. Vlivy na půdu......................................................................................................................................556. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje..................................................................................557. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy.....................................................................................................558. Vlivy na krajinu..................................................................................................................................559. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky......................................................................................55I.2 Fáze provozu.....................................................................................................................................551. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...............................................................552. Vlivy na ovzduší a klima.....................................................................................................................633. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky..........................634. Vlivy na povrchové a podzemní vody..................................................................................................635. Vlivy na půdu......................................................................................................................................646. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje..................................................................................647. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy.....................................................................................................648. Vlivy na krajinu..................................................................................................................................649. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky......................................................................................64II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů...................................................................................64

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 64IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.....................................................................................................................65V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů................................................................................................................................................................65VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování oznámení................................................................................................................................................65ČÁST E......................................................................................................................67POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU..............................................................67ČÁST F......................................................................................................................69ZÁVĚR.......................................................................................................................69ČÁST G.....................................................................................................................71VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU....71ČÁST H..................................................................................................................... 73PŘÍLOHY...................................................................................................................73

Oznámení dle zákona č. 100/01 Sb. Modernizace a rozšíření chovu kuřic Lenešice

ČÁST A

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma VEJCE CZ s.r.o.

2. IČ27428559

3. Sídlo Nedokončená 9, 190 00 Praha 9 - Kyje

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Ing. Radek PíšaKonzultační, projektová a inženýrská činnost v oblasti ochrany životního prostředíKonečná 2770, 530 02 PardubiceIČ: 601 37 983tel.: 466 536 610e-mail: [email protected]

Strana 9 (celkem 73 bez příloh)


ČÁST B

ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje

Navrhovaný objekt se nachází ve stávajícím areálu Farmy pro chov kuřic v obci Lenešice, v okresu Louny. Celý areál je využíván k chovu kuřic. Pro farmu je vydáno integrované povolení k provozu – chov kuřic.

Obrázek č. 1 Mapa s umístěním záměru

V areálu se nachází celkem 3 haly pro chov kuřic. Záměrem investora je postupná modernizace celého areálu. V rámci této modernizace je záměrem investora realizovat rekonstrukci stavby dvou z celkového počtu tří hal pro chov kuřic a obnovu technologie u všech tří hal.

Všechny budovy budou využívány ke stejným účelům jak doposud.

Objekty pro chov kuřic jsou typizované jednopodlažní nepodsklepené se sedlovou střechou.

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.Název záměru: Farma Lenešice - Modernizace a rozšíření chovu kuřic



Obrázek č. 2 Situace areálu

Zařazení záměru podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v aktuálním zněníZáměr je zařazen k bodu 1.5, kategorie II dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších změn.

Bod 1. 5: Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).

2. Kapacita (rozsah) záměru

Předmětem záměru je modernizace chovu kuřic ve stávajícím areálu. Modernizace chovu kuřic spočívá v osazení nové technologie s klecovou technologií a s tím souvisejícími stavebními úpravami a opravami.

Záměrem tak dojde k navýšení projektované kapacity provozovny ze současných 99 000 ks kuřicna 212 200 ks kuřic. Jedná se tedy o navýšení projektované kapacity o 113 200 ks kuřic, což při použití přepočtového koeficientu na DJ - 0,0014 (dle výkladu MŽP č.j.: 2453/OPVŽP/02, ze dne16. 05. 2002) odpovídá navýšení o 159 DJ.



Tabulka č. 1 Navýšení počtu kuřic v jednotlivých halách

Počet kuřicStávající stav

[ ks ]

Stav po realizaci záměru

[ ks ]

Hala č. 1 33 000 77 000Hala č. 2 33 000 62 000Hala č. 3 33 000 73 200

CELKEM 99 000 212 200

Předpokládané počty pracovníkůNa farmě bude zaměstnáno cca 8 pracovníků ve dvou směnách.

Věcné a časové vazby stavby na okolní výstavbu a souvisící investiceZáměr nemá přímé vazby na okolní výstavbu.

Přehled uživatelů a provozovatelů1Uživatelem a provozovatelem záměru po jeho uvedení do provozu bude společnost VEJCE CZ, s.r.o.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)Katastrální území: Lenešice (679925)Obec: LenešiceKraj: ÚsteckýMísto záměru: areál Farmy pro chov kuřic - Lenešice Charakter stavby: rekonstrukcePozemky: 3915/17, st. 560, st. 561 a st. 562

Přístup na pozemky a k objektuPříjezd k areálu je stávajícím sjezdem z komunikace č. 25014. Vnitřní komunikace mezi halami zůstává původní. Areál je napojen na veškeré inženýrské sítě.

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměryV tomto případě se nejedná o kumulaci s jinými záměry. V době zpracování dokumentace nejsouv rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí projednávány v dané lokalitě žádné další záměry s možným kumulativním vlivem. Oznamovateli dále není známo, že by v dotčeném území byly v současné době projednávány jiné záměry s významným vlivem na životní prostředí, kteréby měly být součástí tohoto posuzování.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutíRealizace stavby je vyvolána záměrem investora rozšířit výrobní činnosti a postupné modernizaci areálu.



Společnost VEJCE CZ s.r.o. se ve středisku Lenešice zabývá chovem kuřic. V areálu střediskase nachází 3 haly. U všech bude provedena změna technologie a u haly č. 1 a 3 i rekonstrukce opláštění hal. Současná kapacita je 99 000 kuřic. Ve všech halách je instalovaná klecová technologie, jejíž parametry nevyhovují současným požadavkům. Předmětem projektu je modernizace stávající nevyhovující klecové technologie tak, aby odpovídala současným požadavkům pro chov kuřic. Zároveň budou provedeny stavební úpravy spočívající v obnově a zateplení dotčených hal. Výsledkem projektu bude modernizace stávajících klecových systémů, které zajistí dobré životní podmínky. Dojde k zásadnímu zlepšení welfare chovaných zvířat a k zajištění hygienických požadavků pro chov. Stavebními úpravami se rovněž zhodnotí budovy pro chov. Investice do modernizace ustájení kuřica do obnovy stávajících budov zajistí zvýšení konkurenceschopnosti společnosti VEJCE CZ s.r.o.na relevantních trzích. Dalším neopomenutelným přínosem bude udržení zaměstnanosti v regionu.Po realizaci projektu bude stávající areál využíván ke stejnému účelu jako doposud.

Projekt je zpracován v jedné předkládané variantě.

6. Popis technického a technologického řešení záměru

6.1 Stavební část1

Středisko Lenešice se specializuje na chov kuřic ve stáří 1 den až max. 18. týden. V areálu střediska byly vždy 3 chovné haly určené pro tento chov. Provedením se jedná se o jednopodlažní, bezokenní budovy č. 1, 2 a 3 ve kterých jsou v klecových systémech chovány kuřice za účelem jejich odchovu do stáří nosnic. Tento stav se záměrem nemění.

Předmětem projektu je modernizace stávající nevyhovující klecové technologie ve všech halách, aby odpovídala současným standardům pro chov kuřic a potřebám provozovatele. Zároveň budou provedeny stavební úpravy spočívající v obnově a zateplení hal č. 1 a 3.

Cílem projektu je:1. modernizace technologie klecového chovu2. navýšení kapacity chovaných kuřic,3. obnova a zateplení chovných hal 1 a 3, které zajistí jejich zhodnocení.

Splněním výše uvedených cílů se dosáhne zlepšení konkurenceschopnosti podniku VEJCE CZ s.r.o. na relevantních trzích.

Rozpis činností pro halu č. 1 a 3: modernizace klecové technologie pro chov nosnic na obohacené klecové systémy, stavební obnova, odstranění stávající izolace stěn/stropu/střechy, nové vyzdění/izolování stěn, rekonstrukce betonové podlahy, položení nové izolace stropů, stavební úprava stávajících vazníků, zhotovení nových vrat, oddělení technologické části stavební příčkou od zádveří.



Rozpis činností pro halu č. 2: modernizace klecové technologie pro chov nosnic na obohacené klecové systémy,

6.2 Technologická část

Klecová technologie bude typu 4 K 06 R 1900, jehož výrobcem je Vibox a.s.. Technologie je určena pro odchov kuřat od 1 dne do 16 – 18 týdne. U tohoto typu technologie jsou upravena patra pro naskladňování jednodenního chovného materiálu, kde je provedeno zvýšené osazení kapátkových napáječek. Nad předními díly jsou osazeny spirálové dopravníky krmiva, které ze zásobníku krmiva mimo halu dopravují krmivo do násypek na jednotlivých bateriích, z těchto je pak krmivo dopravováno do jednotlivých oddělení krmným řetězem. Zadní díly baterií jsou osazeny na konzolách ukotvených do stěny trusného kanálu, pod kterými je uložen příčný pásový dopravník trusu, který dopravuje trus přes šikmou větev do kontejneru. Obsluha klecové technologie není náročná – všechny potřebné funkce jsou plně mechanizovány a automatizovány, čímž vyhovují požadavkům progresivní drůbežářské technologie.

Modulová částNosná konstrukce klecové technologie se skládá z modulu o délce 2400 mm, stavitelnost je po 1 200 m. Základním prvkem je samonosný rám, ve stojinách jsou zavěšeny příčné stěny a v každé etáži jeprovedeno propojení bočními vodiči. Strop horní etáže tvoří pletivo, pod drátěnými podlahami je v trusném prostoru uložen trusný pás. Krmení i napájení je řešeno uvnitř chovného prostoru, každým oddělením prochází dvě větve. Výšková stavitelnost napájecího systému je řešena ve všech patrech a u všech baterií. Velikost jednoho oddělení je 1 900 x 1 200 x 420 mm a je max. pro 76 ks zvířat.

Přední díl je řešen jako pokračování klece, jsou v něm umístěny napínací válce trusného systému s mezipásmovým čištěním, pohony krmení, násypky, rohové kladky a regulátory napájecího systému.Součástí předního dílu je mechanismus centrálního zvedání napájení.Délka předního dílu - 2 355 mm.

Zadní dílNavazuje na modulovou část klecové technologie a je to hlavní montážní celek. Jsou v něm osazenypohony, hnací a přítlačné válce systému odklizu trusu se stěrkami, rohové kladky systému krmení aukončení napájecího systému. Délka zadního dílu - 930 mm.

Systém krmeníZ násypek osazených v předním dílu je krmivo do jednotlivých oddělení dopravováno krmným řetězem, který je uložen v plechovém krmném žlabu. V naskladňovacích odděleních je žlab opatřen plastovými zábranami, aby nedocházelo k technologickému úhynu – v ostatních odděleních je nad krmným žlabem protažen drát. Systém samostatných násypek a pohonu umožňuje krmení v prvních dnech pouze v naskladněných odděleních – po rozeskladnění drůbeže je pak spuštěn celý systém. Krmné žlaby jsou umístněny uvnitř klece z důvodu dodržení krmné hrany.



Systém napájeníNapájení drůbeže je řešeno kapátkovými napáječkami. U tohoto typu technologie jsou patra dle výběru investora a uživatele provedena pro naskladnění od 1 dne stáří a těmito odděleními probíhají tři větve napájecího systému s možností výškové stavitelnosti a zvýšeným počtem kapátkových napáječek – 8 ks na jedno oddělení o rozměru 1900 x 1200 mm, ve zbývajících odděleních je 6 ks napáječek s možností výškové stavitelnosti. V předním dílu jsou napájecí trubky napojeny PVC hadicí na tlakové regulátory, v zadním dílu je provedeno odvzdušnění systému napájení přes stavoznak. Součástí systému je centrální panel s vodoměrem a dávkovačem léčiv. Dále může být hlídána voda v napájecím systému.

Zařízení pro odkliz trusuV trusném prostoru každé etáže je osazen nekonečný dopravní trusný pás. Trus propadající přes podlahu klece na pás je dopravován k zadnímu dílu baterie, kde padá na příčný pásový dopravník trusu společný pro všechny baterie. Odkliz trusu je prováděn podle množství v intervalu cca 2 – 3 dní.

Technické parametry zařízenípohon krmného řetězu 0,75 kW v = 6,2 m/minpohon pásu trusu 1,1 kW v = 5,1 m/minmax. šířka přes modul 1 900 mmstavitelnost délky 1 200 mmdélka modulu 2 400 mmvýška klece přes stojiny 2 430 mm - 4Kvýška klece přes násypky 2 535 mm - 4Kuličky středové mezi bateriemi 900 mm

Obrázek č. 3 Pásový dopravník odklizu trusu (obdobné provedení)

Skladování drůbežího trusuDrůbeží trus je pomocí hnojného pásu dopravován přímo do kontejnerů umístěných na dopravním prostředku a neprodleně je odvážen k využití nebo skladování jako statkové hnojivo dle zvláštních právních předpisů. Trus bude dodáván smluvnímu odběrateli.



Technologie vzduchotechnikyVentilace bude řešena jako podtlaková, řízená pomocí počítače. Přívod vzduchu do objektu bude řešen pomocí nasávacích otvorů v bočních stěnách hal. Odvod vzduchu bude pomocí ventilátorů umístěných v jižním štítu haly směrem do polí. Počet ventilátorů je navržen dle požadavků na výměnu vzduchu v objektu. Minimální nutná výměna vzduchu je dosažena regulací ventilátorů nezávisle na venkovní teplotě. Aby byl zabezpečen dostatečný přísun kyslíku i v zimním období, musí být naprogramovány parametry minimální ventilace pomocí časového spínače. Potřebný efekt je pak dosahován plynulým zapojováním jednotlivých ventilátorů a regulací jejich parametrů. Výpočet vzduchotechniky je navrhován podle CSN 730543 - 2 Vnitrní prostředí stájových objektu.

Hala 2Ventilace beze změny – zůstává stávající

- 10 ventilátorů střešních FE080 18 200 m3/h/ventilátor- 4 ventilátory štítové EOF50 44500 m3/h/ventilátor

Hala 1 a 32x ventilátor FC0716x ventilátor FS1206x ventilátor ES140

Váha kuřice 2 týdny stáří 0,1 kg/ksVětrací výkon na 1 ks při 0°C venku a 30°C v hale 0,102 m3 / hodVětrací výkon na 1 ks při 28°C venku a 30°C v hale 0,6 m3 / hodCelkové požadovaný větrací výkon min 7 069 m3 / hodCelkové požadovaný větrací výkon max. 41 587 m3 / hodVáha kuřice 15 -18 týdny stáří 1,2 kg/ksVětrací výkon na 1 ks při 0°C venku a 21°C v hale 0,49 m3 / hodVětrací výkon na 1 ks při 28°C venku 6,0 m3 / hodCelkové požadovaný větrací výkon min 33 962 m3 / hodCelkové požadovaný větrací výkon max. 415 872 m3 / hodPožadovaná přísavná plocha 35,9 m2

Systém větrání se jeví jako nerovnaný a proto je třeba halu pro kuřice vytápět. Dle výše uvedených výpočtu vyplývá, že na začátku naskladnění v hale bude díky malé hmotnosti kuřic nedostatek tepla a proto se musí vytápět chovný prostor topným agregátem. Technologický popis stanový pro první dny stáří teplotu v rozmezí 30 –32 stupňů. Vytápění. Dodavatel dle zadání provede tunelovou ventilaci. Odvod vzduchu bude řešen osazením ventilátoru FC 071/230 V, ES 140/400V a ES 120/400 V v zadní stěně se skupinovým skokovým připínáním a klapek na podélných obvodových stěnách užitkového prostoru.

12x velkokapacitní ventilátor s frekvenčním měničem otáček, 2x doplňkový přivětrávací ventilátor, přisávací klapky po obou stranách haly se servo uzávěry, technologický rozvaděč s možností napojení na vzdálený PC.



Desinfekce

Po vyskladnění kuřic budou výrobní haly desinfikovány a deratizovány stejně jako doposud externí smluvní společností dle plánu. Služba bude prováděna pracovníky externí společnosti.

Osvětlení svítidla v prostoru chovu - úsporné regulovatelné LED žárovky kotvené na nosných lanech

zavěšené ve dvou úrovních,

Zásobník krmiva (2 ks/hala) objem sila 15 t, materiál z ušlechtilé oceli a laminátu, souprava tenzometrů pro každé silo s vyvedením na PC, dopravní cesta krmiva do stávající haly.

Vodní hospodářství

Pitná a napájecí vodaPro provoz je potřebná voda napájecí pro kuřice (drůbež) a pro zaměstnance. Na 100 ks drůbeže je uvažováno množství 1 m3 vody za rok dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění – tedy 2122 m3/rok. Pro potřeby 8mi zaměstnanců je uvažována podle výše uvedené vyhlášky spotřeba vody 26 m3/rok/zaměstnance – tedy pro všechny zaměstnance 208 m3/rok. V areálu je tedy předpokládaná spotřeba vody 2330 m3/rok.

Technologická vodaPři provozu jednotlivých hal budou vznikat technologické vody z oplachu po vyskladnění, čištění bude prováděno jako suché (vysavačem) a následně mokré tlakovou vodou. Tato voda je svedena do záchytné jímky pod dopravníkem trusu.

Odpadní voda sociální (splaškové odpadní vody)Zaměstnanci budou využívat stávající sociální zázemí. Odpadní vody jsou vyváženy na ČOV.

Dešťová vodaDešťové vody ze střech hal budou vsakovány na pozemku investora. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou odváděny stávající dešťovou kanalizací.

Elektrická energieRozvody elektrické energie budou napojeny na stávající rozvody uvnitř areálu, ze stávající trafostanice.

VytápěníHalu č. 2 budou vytápět dva stávající teplovzdušné agregáty typu G70, výrobce spol. ERMAF BV, každý o tepelném výkonu 70 kW. Hala č. 1 a 3 bude vytápěna pomocí nových teplovzdušných



agregátů přibližně stejného výkonu/příkonu. Palivem bude zemní plyn. Tedy se bude ve všech případech jednat o nevyjmenované zdroje znečištění ovzduší.

Hlučnost zařízení

Zdroje hlukuV rámci provozu hal jsou identifikovány následující zdroje hluku: ventilátory vzduchotechniky haly, chov hospodářských zvířat, doprava.

Podrobnější vypořádání hlukové zátěže a popis jednotlivých zdrojů je proveden v samostatné hlukové studii (viz příloha), kde je rozpracováno hlukové zatížení před realizací výstavby i po výstavbě.

Bezpečnost práceObsluha při práci používá předepsané ochranné pracovní pomůcky a dodržuje zásady osobní hygieny.

Dopravní řešení a napojeníRealizací záměru nedojde ke změně stávajícího způsobu dopravního řešení areálu. Příjezd do areáluje přes stávající sjezd z komunikace č. 25014. Vlivem záměru (navýšení kapacity chovu) dojde k minimálnímu nárůstu dopravy, který prakticky nebude sledovatelný.

Předpokládá se následující celková dopravní zátěž: navážení kuřic – 2x až 3x / rok, vyskladnění 2x – 3x / rok, doprava krmných směsí - 3120 t po 26 t návěs = 120 x / rok, odvoz trusu - návěs traktorový po 9 t - odvoz Po, St, Pá - 3 x / den, odvoz odpadů - 24 x / rok / den, pojezdy vysokozdvižného vozíku nákladních vozidel po areálu = 2 pojezdů NV / den, příjezdy osobních vozidel - 10 / den (cca 20 pojezdů).

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončeníPředpokládaný termín zahájení stavby 2012Předpokládaný termín dokončení stavby 2013

8. Výčet dotčených územně samosprávných celkůStavbou a provozem záměru bude dotčena obec Lenešice, Ústecký kraj.

9. Výčet navazujících rozhodnutí1. Integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění.



II. Údaje o vstupech

1. PůdaPři realizaci záměru nedojde k záboru půdy v zemědělském půdním fondu ani lesním půdním fondu. Záměr je situován do stávajícího zemědělského areálu bez změny jeho dispozičního provedení.

2. VodaPředpokládá se spotřeba vody dle následující tabulky.

Tabulka č. 2 Bilance spotřeby vod

VodaRoční spotřeba

[ m3 ]

Napájecí + pitná 2330Technologická (příležitostně) 100

Celkem 3430

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Materiálové vstupyPřehled základních vstupních materiálů po realizaci záměru je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 3 Materiálová bilance

NázevPředpokládaná spotřeba

[ t/rok ]Poznámka

Krmná směs 3120

Zdroj: sdělení investora

Elektrická energieSpotřeba elektrické energie realizací záměru nebude výrazným způsobem navýšena. Potřebné inženýrské sítě jsou již součástí stávajícího areálu a realizace záměru nevyvolá nutnost jejich změny.

TeploHaly budou v zimních měsících vytápěny teplovzdušnými agregáty na zemní plyn do 100 kW výkonu. Odvod spalin bude společný s odvodem vzduchu z haly (nevyjmenované zdroje znečištění ovzduší).

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb)Záměr nevyvolá potřebu změny stávající dopravní nebo jiné infrastruktury.



III. Údaje o výstupech

III.1 Fáze výstavby

1. Ovzduší Ovzduší ve fázi výstavby bude ovlivněno determinujícím způsobem následujícími procesy - dopravou materiálů, odpadů a osob na stavbě (liniový zdroj) a samotnou stavbou (plošný zdroj). Pro tuto stavbu nebyla zpracovávána rozptylová studie vzhledem k relativní nevýznamnosti zdrojů znečištění ovzduší ve fázi výstavby. Frekvence dopravní zátěže je slabá a aplikace barev jako zdroje emisí těkavých organických látek je prováděna v dostatečném rozmezí tak, aby okolí nebylo negativně ovlivněno emisemi.

Liniové zdrojeDoprava ve fázi výstavby bude zajišťována přibližně 4 průjezdy nákladních automobilů během12 hodinové směny. Příspěvky k imisní zátěži relevantními škodlivinami v ovzduší (TZL, NOX) jsou v tomto případě na základě zkušeností zpracovatele dokumentace zanedbatelné.

Plošné zdrojePlošným zdrojem znečištění ovzduší je areál (objekt) stavby. S ohledem na prováděné činnostije záměr ve fázi výstavby zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) a těkavých organických látek (TOL).

Emise tuhých znečišťujících látek nelze s dostatečnou vypovídací schopností stanovit. Podmínkou zůstává maximální eliminace emisí tuhých znečišťujících látek do okolí dodržováním technologických postupů ve fázi zvýšených emisí TZL (bourací práce atd.).

Emise těkavých organických látek lze stanovit na základě bilance těkavých organických látek obsažených v nátěrových hmotách jako jediném zdroji TOL. Materiálová bilance bude provedena v další fázi projektové dokumentace. Lze očekávat maximální spotřebu do 250 kg nátěrových hmot s průměrným obsahem těkavých organických rozpouštědel do 50 %. Celková emise těkavých organických rozpouštědel by potom byla do 125 kg. Podle zkušeností zpracovatele dokumentacea velikosti stavby lze předpokládat maximální spotřebu nátěrových hmot 50 kg za den.Za předpokladu průměrného obsahu TOL v nátěrových hmotách do 50 % je celková denní emiseTOL 25 kg, což odpovídá při 8 hodinové směně hmotnostnímu toku 3,125 kg za hodinu,0,9 g za sekundu. S ohledem na tyto hmotnostní toky emisí těkavých organických láteklze předpokládat, že kvalita ovzduší nebude jejich emisemi v průběhu výstavby negativně ovlivněna.

Návrh zařazení zdrojů emisíVeškeré emise TOL emitovaných plošným zdrojem jsou fugitivní.

Porovnání s emisními limityPro uvedené stacionární zdroje nejsou stanoveny specifické emisní limity právním předpisem. Emisní limit např. formou limitní spotřeby nátěrů ve stanoveném časovém období stanoví příslušný orgán obce.



2. Odpadní vody Odpadní vody ve fázi výstavby nelze jednoznačně specifikovat. Počty pracovníků na stavbě budou záviset na dodavatelské firmě, která bude vybrána ve výběrovém řízení v další fázi realizace stavby.

Ochrana vodZhotovitel zajistí ochranu životního prostředí. Na stavbě nebude skladováno větší množství nátěrových hmot než 20,0 kg. Skladovány budou v ocelové vaně o objemu minimálně 40 l. Pohonné hmoty budou tankovány u čerpacích stanic pohonných hmot. Pod stroji obsahujícími látky závadné vodám (ropné látky apod.) budou umístěny ocelové vany s objemem o 50 % vyšším než jsou předmětné náplně stroje. Všechny použité obaly, použité pomůcky, zbylý materiál apod. budou odváženy k využití nebo odstranění v souladu s příslušnými právními předpisy.

3. Odpady Při stavbě objektu budou vznikat následující odpady v předpokládaném množství.

Tabulka č. 4 Přehled odpadů vznikajících při realizaci záměru

Kód druhu

odpaduNázev Kategorie Množství

[t]Pozn.

08 01 11Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N 0,01

08 01 17Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N 0,02

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 0,10

15 01 01Papírové a lepenkové obaly znečištěné

škodlivinamiO/N 0,01

15 01 02 Plastové obaly O 0,10

15 01 02 Plastové obaly znečištěné škodlivinami O/N 0,01

15 01 04 Kovové obaly O 0,01

15 01 04 Kovové obaly znečištěné škodlivinami O/N 0,10

15 01 10Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N 0,10

15 02 02Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy NL

N 0,20

17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek

O 100



a keramických výrobků neuvedených pod číslem17 01 06

17 02 01 Dřevo O 5

17 02 02 Sklo O 1

17 04 05 Železo a/nebo ocel O 10

17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 0,8

17 06 04Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01a 17 06 03

O 100

17 09 04Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 036

O 5

20 03 01 Směsný komunální odpad O 0,30

S odpady bude nakládáno podle jejich skutečných vlastností, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.a jeho prováděcími předpisy v aktuálním znění. Odpady budou tříděny podle druhů a skutečných vlastností. Přednostně budou využitelné odpady předány k recyklaci a následnému využití.

Nebezpečné odpady budou umístěny v zabezpečených nádobách nebo obalech tak, aby škodliviny obsažené v odpadech nemohly unikat do okolního prostředí. V případě jejich náhodného výskytu budou tyto odpady shromážděny v zabezpečeném zakrytém kontejneru s nepropustným dnema stěnami, který zabezpečí odpady před jejich nežádoucím únikem do okolního prostředí nebo vniknutí dešťových vod do odpadu. Odpady budou následně předány oprávněné osobě k zákonnému využití nebo odstranění podle skutečných vlastností odpadu.

Vznikající neznečištěné odpady budou před odvezením na místo jejich dalšího využití nebo odstranění (podle skutečné kvality) shromažďovány v zabezpečeném kontejneru na volném prostranstvíu rekonstruovaného objektu. Směsný komunální odpad bude shromažďován v zakryté nádobě tak, aby nemohlo dojít k vniknutí dešťových vod do nádoby. Všechny odpady budou shromažďovány vytříděné podle druhů.

Navržené shromažďování odpadů je odpovídající a zabezpečující dostatečnou ochranu životního prostředí.

Odpady budou předány pouze oprávněným osobám a doklady o oprávněnosti těchto osob budou archivovány po dobu danou zvláštními právními předpisy. Předání bude zaznamenáno v průběžné evidenci a v případě nebezpečných odpadů doloženo Evidenčním listem pro přepravu nebezpečných odpadů.

Odpady je možné z hlediska jejich potenciálního vlivu rozdělit na odpady:



Tabulka č. 5 Pevné odpady s nebezpečnými vlastnostmi

Kód druhu


[t]Pozn.

08 01 17Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N 0,02

15 01 01Papírové a lepenkové obaly znečištěné

škodlivinamiO/N 0,01

15 01 02 Plastové obaly znečištěné škodlivinami O/N 0,01

15 01 04 Kovové obaly znečištěné škodlivinami O/N 0,10

15 01 10Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N 0,10

15 02 02Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy NL

N 0,20

Tabulka č. 6 Pevné odpady bez nebezpečných vlastností

Kód druhu


[t]Pozn.



15 01 04 Kovové obaly O 0,01

17 01 07

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašeka keramických výrobků neuvedených pod číslem17 01 06

O 100

17 02 01 Dřevo O 5

17 02 02 Sklo O 1

17 04 05 Železo a/nebo ocel O 10

17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 0,8



17 06 04Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01a 17 06 03

O 100

17 09 04Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 036

O 5

20 03 01 Směsný komunální odpad O 0,30

Tabulka č. 7 Kapalné odpady s nebezpečnými vlastnostmi

Kód druhu


[t]Pozn.

08 01 11Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N 0,01

Toto rozdělení odpadů podle jejich fyzikálně chemických vlastností je provedeno s ohledemna stávající předpokládané činnosti v rámci záměru. Odpady mohou mít jako determinující nebezpečné vlastnosti - H5 škodlivost zdraví, H15 schopnost uvolňovat nebezpečné látkydo životního prostředí při nebo po jejich odstranění (kromě jiných - tyto nebezpečné vlastnosti však budou tzv. převažujícím nebezpečím). S ohledem na tyto dominantní nebezpečné vlastnosti budou umístěny jednotlivé typy odpadů v prostorách určených pro soustřeďování těchto odpadů,a to v oddělených vyhrazených a zvlášť označených částech těchto prostor.

Provoz bude ošetřen souhlasem oprávněných orgánů vyžadovaných zvláštními právními předpisy (souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady).

4. Ostatní

Ochrana před únikem závadných látekZhotovitel zajistí ochranu životního prostředí. Na stavbě nebude skladováno větší množství nátěrových hmot než 20,0 kg. Skladovány budou v ocelové vaně o objemu minimálně 40 l. Pohonné hmoty budou tankovány u čerpacích stanic pohonných hmot. Pod stroji obsahujícími látky závadné vodám (ropné látky apod.) budou umístěny ocelové vany s objemem o 50 % vyšším, než jsou předmětné náplně stroje. Všechny použité obaly, použité pomůcky, zbylý materiál apod. budou odváženy k využití nebo odstranění v souladu s příslušnými právními předpisy.

HlukPo dobu výstavby dojde k zhoršení hlukové situace v posuzované lokalitě. Zdroji hluku budou stavební práce a dále zvýšená dopravní zátěž lokality. S ohledem na relativně krátkou dobu výstavby lze však považovat zvýšení hlukové zátěže za akceptovatelné.

Nejhlučnější část výstavby bude spočívat při provádění bouracích prací. Provoz jednotlivých zdrojů hluku bude přerušovaný a výhradně v době 7 - 21 hod.



DalšíZáměr nebude zdrojem záření ani jiných významných emisí.

5. Doplňující údaje Navrhovaný objekt se nachází ve stávajícím areálu farmy. Celý areál je využíván k chovu nosnic.

Realizací záměru (rekonstrukcí hal) nedojde k zásahu do krajiny nebo jejímu negativnímu ovlivnění. Nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Při samotné výstavbě nedojde k terénním úpravám.

III.2 Fáze provozu

1. Ovzduší Provoz navrhovaného záměru se projeví na kvalitě ovzduší oproti stávajícímu stavu následujícími vlivy: navýšení projektované kapacity ustájených kuřic → navýšení emisí amoniaku (NH3), navýšení související dopravy → navýšení emisí výfukových plynů z dopravy.

Pro hodnocení emisí byla zpracována Rozptylová studie. Výpočet byl upraven dle změněného počtu chovaných zvířat a změněného počtu průjezdů vozidel. Výpočet byl proveden pomocí programu SYMOS´97. Výpočet je samostatnou přílohou oznámení - viz příloha.

Pro dostatečné hodnocení (posouzení) vlivu záměru na kvalitu ovzduší v předmětné lokalitě jsou uvažovány následující stěžejní body znečišťování ovzduší: odvod vzduchu z hal pomocí ventilátorů v jejich jižních stěnách (haly uvažovány jako plošný

zdroj) a provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích (liniový zdroj).

Chov kuřic v jednotlivých halách je nejvýznamnějším zdrojem emisí v rámci posuzovaného záměru. Ustájení kuřic a shromažďování trusu jsou hlavními systémy znečišťování ovzduší. Za zástupnou znečišťující látku i pachovou látku z chovu hospodářských zvířat je považován amoniak (NH3), neboli čpavek.

Provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích produkuje škodliviny převážně z výfukových plynů. Charakteristickými znečišťujícími látkami z automobilového provozu jsou oxidy dusíku (NOX), oxid uhelnatý (CO), prachové částice frakce PM10 a benzen.

Pro kvantitativní stanovení emisí znečišťujících látek byly použity následující podklady: emisní faktory dle nařízení vlády č. 615/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přestože toto

nařízení bylo zrušeno novým zákonem o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Důvodem je, že ještě nevyšel předpis, který by nahrazoval NV č. 615/2006 Sb.

emisní faktory vozidel dle výpočtového programu MEFA 06.

Jako nejvýznamnější zdroj znečištění ze živočišné výroby lze považovat amoniak. Při dodržování zásad a zvolených technologií, lze předpokládat velice nízké úrovně koncentrace. Z hlediska odbourávaní v přírodě se amoniak snadno a rychle slučuje s kysele reagujícími složkami zvláště



ve znečištěném vzduchu. Doba setrvání amoniaku v suché atmosféře je velmi krátká (cca 7 dnů).Za těchto předpokladů mohou tyto emise amoniaku v zásadě ovlivňovat pouze ovzdušív objektech stájí, imise v nejbližším okolí stájových objektů jsou minimální a obtížně měřitelné.Při dostatečném naředění v prostoru stájí tyto koncentrace neovlivní negativně zdravotní stav zvířat ani obsluhy. V okolním prostředí se díky dostatečnému ředění větracím vzduchem negativním způsobem neprojeví.

Emisní faktory amoniaku v kg NH3/ks/rok jsou stanoveny nařízením vlády č. 615/2006 Sb.,o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších změn, příloha č. 2 a to pro posuzovaný druh - „kuřicea nosnice“, a to přestože toto nařízení bylo zrušeno novým zákonem o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Důvodem je, že ještě nevyšel předpis, který by nahrazoval NV č. 615/2006 Sb.

Tabulka č. 8 Emisní faktory pro nosnice - bez aplikace snižujících technologií

KATEGORIE

ZVÍŘAT

Emisní faktory

[kg NH3·zvíře-1·rok-1]

StájHnůj,

podestýlkaKejda, trus

Zapravení

do půdyPastva Celkem

Drůbež

kuřice a nosnice 0,12 0 0,02 0,13 0 0,27

Tabulka č. 9 Referenční a ověřené snižující technologie emisí amoniaku

Drůbež

Referenční technologie

stručný popis

Ověřená snižující technologie

stručný popis

Procento snížení

emisí amoniaku

Technologie používané ve stájovém prostředí

technologie krmení a napájení bez

biotechnologických přípravků

technologie krmení a napájení

s biotechnologickými přípravky40 %

Tabulka č. 10 Korigované emisní faktory pro nosnice

KATEGORIE

ZVÍŘAT

Emisní faktory

[kg NH3·zvíře-1·rok-1]

StájHnůj,


Zapravení

do půdyPastva Celkem

Drůbež

kuřice a nosnice 0,072 0 0,02 0,13 0 0,222



Návrh zařazení stacionárních zdrojů emisíZemědělské zdroje se zařazují do příslušné kategorie na základě celkové roční emise amoniakuza celou provozovnu (středisko).

Tabulka č. 11 Celková roční emise amoniaku

Kategorie zvířatKapacita

počet kusů

Celkový EF

[ kg NH3·zvíře-1·rok-1 ]

Celková roční emise amoniaku

[ t/rok ]

Středisko ŽV Lenešice (chov kuřic)

kuřice 212 200 0,222 47,11

Středisko ŽV Lenešice (chov kuřic)

Chov kuřic (soubor bodových zdrojů) je dle kódu 8. přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně - zařazendo kategorie

vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší.

Součástí záměru nejsou jiné stacionární zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu přílohy č. 2 zákonač. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.



PRODUKCE AMONIAKU

Stav střediska před realizací záměru

Tabulka č. 12 Výpočet projektované celkové roční emise amoniaku pro chov (bez uplatnění snižujících technologií)

KATEGORIE

ZVÍŘAT

KapacitaEmisní faktory

[kg NH3·zvíře-1·rok-1]Celková roční emise

amoniaku

[ t/rok ]počet kusů StájHnůj,


Zapravení do

půdyPastva Celkem

Drůbež

kuřice a nosnice 99 000 0,12 0 0,02 0,13 0 0,27 26,73

Tabulka č. 13 Výpočet projektované celkové roční emise amoniaku pro chov (po uplatnění snižujících technologií)

KATEGORIE

ZVÍŘAT



amoniaku



Zapravení do

půdyPastva Celkem

Drůbež

kuřice a nosnice 99 000 0,072 0 0,02 0,13 0 0,222 21,978



Stav střediska po realizaci záměru

Tabulka č. 14 Výpočet projektované celkové roční emise amoniaku pro chov (bez uplatnění snižujících technologií)

KATEGORIE

ZVÍŘAT



amoniaku



Zapravení do

půdyPastva Celkem

Drůbež

kuřice a nosnice 212 200 0,12 0 0,02 0,13 0 0,27 57,294

Tabulka č. 15 Výpočet projektované celkové roční emise amoniaku pro chov (po uplatnění snižujících technologií)

KATEGORIE

ZVÍŘAT



amoniaku



Zapravení do

půdyPastva Celkem

Drůbež

kuřice a nosnice 212 200 0,072 0 0,02 0,13 0 0,222 47,108



Tabulka č. 16 Emise amoniaku před a po realizaci záměru

Celková roční emise amoniaku

[ t/rok ]

před realizací po realizaci navýšení

21,978 47,11 + 25,132

Těchto hodnot lze dosáhnou pouze při uplatňování uvedených snižujících opatření, které budou součástí provozního řádu a budou dodržovány v celém rozsahu. Technologická kázeň je tedy základním požadavkem na bezproblémový provoz střediska živočišné výroby.

ZápachZápach má místní význam a je to problém, který je svázán s provozováním chovu hospodářských zvířat a s rozvojem venkovských obytných sídel, která se rozšířila do tradičních zemědělských oblastí. Zápach může být emitován stacionárními zdroji, jako jsou stáje, ale může být také důležitou emisí během rozmetání hnoje na půdu v závislosti na použitém postupu rozmetání. Dopad zápachuse zvětšuje s velikostí produkční jednotky. Prach emitovaný z jednotek přispívá k přenosu zápachu.

V zájmové lokalitě nejsou evidovány stížnosti na zápach z předmětného provozu.

Součástí dokumentace je také studie „Stanovení pásma hygienické ochrany chovu hospodářských zvířat“ - viz příloha.

TrusV tabulce níže je uvedena projektovaná kapacita trusu farmy po realizaci záměru. Produkovaný trus bude přímo z pásových dopravníků ukládán na přistavený kontejner/valník smluvního partnera, který jej neprodleně odváží k vlastnímu využití. Tedy dostatečnou kapacitu kontejnerů/valníků s požadovaným počtem odvozů zajistí odběratel. Následné nakládání s trusem je v režii smluvního partnera.

Pravidelné vyskladnění trusu s dopravníkových pásů je vždy pondělí, středa, pátek s okamžitým odvozem trusu k odběrateli.

Tabulka č. 17 Výpočet projektované celkové roční produkce trusu

StájKategorie zvířat

Projekt. kapacita (ks)

Přepočtový

koeficient na DJ )1

DJProdukce trusu na 1

DJ (t/rok) )2

Produkce trusu (t/rok)

Produkce trusu

(m3/rok)

Produkce trusu

(m3/den)

Produkce dusíku (N)

(kg/t)

Produkce dusíku (N)

(t/rok)

Hala č. 1,2,3 kuřice 212200 0,0014 297,08 16,80 4990,94 5140,67 14,08 18,00 89,84

Měrná hmotnost trusu 1,03 t/m3

Četnost odvozu trusu 3x týden

Skladovací zásoby pro trus na farmě ne

zdroj:

)1 Výklad MŽP č.j.: 2453/OPVŽP/02, ze dne 16.5.2002



)2 vyhláška č. 274/1998 Sb., v aktuálním znění

Teoretický variantní výpočet kapacity prostor pro uložení produkovaného trusu v době zákazu hnojení z projektované kapacity celého areálu s ohledem na pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu plodiny uvádí následující tabulka. Dovolujeme si poznamenat, že prakticky dochází k produkci cca 50% projektované kapacity trusu. Dále poznamenáváme, že v případě předání drůbežího trusu na bioplynovou stanici je výpočet skladové kapacity po dobu zákazu hnojení irelevantní.

Tabulka č. 178 Výpočet potřebné kapacity pro uložení trusu v době zákazu hnojení

Plodina nebo kultura Klimatický region

Období zákazu hnojení

drůbežího trusu

Počet dní zákazu hnojení

Potřebná kapacita prostor pro uložení trusu v době zákazu

hnojení hala č. 1,2,3 [m3]

Plodiny na orné půdě (mino travních a

jetelových porostů), trvalé kultury

0-5 15.11. - 31.1. 78 1099

6-9 5.11. 28.2. 116 1634

Travní (jetelovinotravní) prostory na orné

půdě, trvalé travní porosty

0-5 15.11. - 31.1. 78 1099

6-9 5.11. 28.2. 116 1634

zdroj:

)1 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., v aktuálním znění

V následující tabulce je stanovena výměra pozemků pro hnojení vyprodukovaným drůbežím trusem dle projektované kapacity. Výpočet je vztažen na pozemky převažující na území ČR s ohledem na NV č. 103/2003 Sb., se středním množstvím srážek, středními až lehčími půdami, charakterizovanými periodicky promyvným vodním režimem.

Tabulka č. 189 Výpočet min. výměry zemědělské půdy

Podmínka hnojeníII. aplikační

pásmo[kg N/ha] )1

Celková max. projektovaná produkce dusíku N

[kg]

Minimální výměra zem. orné půdy pro aplikaci vyprodukovaného dusíku

[ha]

K ozimé plodině následující po obilnině 100 89837 898

K meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře

rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin a olejnin

100 89837 898

Pro následné jarní plodiny 100 89837 898

zdroj:

)1 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., v aktuálním znění



2. Odpadní vody

Technologická vodaPři provozu hal může vznikat oplachová voda při mimořádném čištění hal vodou (jinak suché čištění vysavačem). Tato voda bude svedena do stávajících sběrných jímek. Sběrné jímky jsou vodotěsné, bezodtoké a mají vystaveny protokoly o těsnosti dle platných právních předpisů. Odpadní vody budou odváženy na smluvní čistírnu odpadních vod nebo použity jako statkové hnojivo v souladu se zvláštními právními předpisy.

Odpadní voda sociální (splašková odpadní voda)Odpadní vody sociální nebudou vznikat, neboť zaměstnanci budou využívat stávající sociální zázemí. Počet zaměstnanců zůstane nezměněn. Nedojde tedy ke zvýšení produkce tohoto druhu odpadních vod. Jímky jsou vodotěsné a mají vystaveny protokoly o těsnosti dle platných právních předpisů.

Ochrana vodStavební provedení (záchytné vany, nepropustné jímky, izolační nátěry,…) zajišťuje dostatečnou ochranu vod před znečištěním.

3. Odpady Při provozu záměru mohou vznikat následující odpady.

Tabulka č. 20 Přehled odpadů vznikajících při provozu záměru

Kód druhu


[t]Pozn.



15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N 0,02

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N 0,05

18 02 02 Odpady, na jejichž sběr a ustraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce N 0,5

18 02 03Odpady, na jejichž sběr a ustraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce

O 0,5

18 02 05 Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující N 0,05

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 0,01

20 03 01 Směsný komunální odpad O 12

Pozn.: Množství odpadů je odhadnuto na předpokládanou skutečnost



S odpady bude nakládáno podle jejich skutečných vlastností, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.a jeho prováděcími předpisy v aktuálním znění. Odpady budou tříděny podle druhů a skutečných vlastností. Přednostně budou využitelné odpady předány k recyklaci a následnému využití.

Nebezpečné odpady budou umístěny v zabezpečených nádobách nebo obalech tak, aby škodliviny obsažené v odpadech nemohly unikat do okolního prostředí. V případě jejich náhodného výskytu budou tyto odpady shromážděny v zabezpečeném zakrytém kontejneru s nepropustným dnema stěnami, který zabezpečí odpady před jejich nežádoucím únikem do okolního prostředí nebo vniknutí dešťových vod do odpadu. Odpady budou následně předány oprávněné osobě k zákonnému využití nebo odstranění podle skutečných vlastností odpadu.

Vznikající neznečištěné odpady budou před odvezením na místo jejich dalšího využití nebo odstranění (podle skutečné kvality) shromažďovány v zabezpečeném kontejneru na volném prostranstvíu rekonstruovaného objektu. Směsný komunální odpad bude shromažďován v zakryté nádobě tak, aby nemohlo dojít k vniknutí dešťových vod do nádoby. Všechny odpady budou shromažďovány vytříděné podle druhů.

Navržené shromažďování odpadů je odpovídající a zabezpečující dostatečnou ochranu životního prostředí.

Odpady budou předány pouze oprávněným osobám a doklady o oprávněnosti těchto osob budou archivovány po dobu danou zvláštními právními předpisy. Předání bude zaznamenáno v průběžné evidenci a v případě nebezpečných odpadů doloženo Evidenčním listem pro přepravu nebezpečných odpadů.

Odpady je možné z hlediska jejich potenciálního vlivu rozdělit na odpady:

Tabulka č. 21 Pevné odpady s nebezpečnými vlastnostmi

Kód druhu


[t]Pozn.

15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N 0,02

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N 0,05

18 02 02 Odpady, na jejichž sběr a ustraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce N 0,5

18 02 05 Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující N 0,05

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 0,01

Tabulka č. 22 Pevné odpady bez nebezpečných vlastností

Kód druhu


[t]Pozn.





18 02 03Odpady, na jejichž sběr a ustraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce

O 0,5

20 03 01 Směsný komunální odpad O 12

Tabulka č. 23 Kapalné odpady s nebezpečnými vlastnostmi

Kód druhu


[t]Pozn.

- - - -

Toto rozdělení odpadů podle jejich fyzikálně chemických vlastností je provedeno s ohledemna stávající předpokládané činnosti v rámci záměru. Odpady mohou mít jako determinující nebezpečné vlastnosti - H5 škodlivost zdraví, H15 schopnost uvolňovat nebezpečné látkydo životního prostředí při nebo po jejich odstranění (kromě jiných - tyto nebezpečné vlastnosti však budou tzv. převažujícím nebezpečím). S ohledem na tyto dominantní nebezpečné vlastnosti budou umístěny jednotlivé typy odpadů v prostorách určených pro soustřeďování těchto odpadů,a to v oddělených vyhrazených a zvlášť označených částech těchto prostor.

Provoz bude ošetřen souhlasem oprávněných orgánů vyžadovaných zvláštními právními předpisy (souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady).

Vznikající statková hnojiva (drůbeží trus, oplachové vody s obsahem trusu) budou dále poskytována smluvním odběratelům k přímé aplikaci na zemědělskou půdu jako hnojivé látky (nebo skladovánípro potřeby následné aplikace) v souladu se zvláštními předpisy. Nebude s nimi nakládáno v režimu odpadového hospodářství. Provozovatel nebude aplikovat statková hnojiva na vlastní pozemky.

4. Ostatní

HlukEmise hluku ve fázi provozu jsou řešeny samostatnou akustickou studií s ohledem na předpokládaný vliv na stávající hlukovou situaci v lokalitě - viz příloha.

DalšíZáměr nebude ve fázi provozu zdrojem záření ani jiných významných emisí.

5. Doplňující údaje Provoz nezasáhne krajinu, nedotkne se významným způsobem faktoru pohody. V lokalitě nejsou zasaženy vzrostlé dřeviny. Areál je v současné době již dostatečně ozeleněn vegetací stromovéhoa keřového patra.


ČÁST C

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

Zájmová plocha se nachází v areálu investora na pozemcích p.č. 3915/17, st. 560, st. 561 a st. 562, které jsou v současné době evidovány jako zastavěné plochy a nádvoří nebo ostatní plochy. Realizace záměru je zde tedy možná, protože zájmová plocha svým určením odpovídá zamýšlenému využití. Realizací záměru nedojde ke změně vegetačního prostředí.

Obrázek č. 4 Grafické zobrazení zájmové plochy z katastru nemovitostí (červeně ohraničena parcela č. 3915/17, ostatní parcely st. 560, st. 561 a st. 562 jsou jednotlivé objekty nacházející se uvnitř takto zobrazené oblasti)

1. Chráněná území Záměr se nenachází v žádné CHOPAV ani v ochranném pásmu vodního zdroje, v ochranném pásmu kulturní památky, památkové rezervaci, památkové zóně.

Velkoplošná zvláště chráněná územíZájmové území je situováno na jihozápadní okraj chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří.

CHKO České středohoří patří z hlediska výskytu rozmanitých rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev k nejbohatším v Čechách. Četné historické památky svědčí o tom, že kapitoly dějin českého státu se tu začaly psát velmi brzy. CHKO byla vyhlášena v roce 1976. Svou rozlohou


1 063 km2 zaujímá převážnou část stejnojmenného geomorfologického celku (1 265 km2). Je druhou největší chráněnou krajinou oblastí v České republice. Jejím posláním je uchovat jedinečné přírodní hodnoty a krajinný ráz tohoto rozsáhlého území na severu Čech.

Reliéf Českého středohoří je výslednicí třetihorní vulkanické činnosti a souběžných i následných zvětrávacích a erozních procesů. Kuželovité a kupovité tvary kopců, krátké hřbety, mnohdyse suťovými poli na úbočích, jsou soustředěny zvláště v jihozápadní části území v Milešovském středohoří. Směrem k severovýchodu, ve Verneřickém středohoří, se stává základním prvkem reliéfu výše položená zvlněná plošina na destruovaných lávových příkrovech. Zajímavý je výskyt pseudokrasových jevů (největší jeskyně v neovulkanitech ČR - Loupežnická jeskyně u Velkého Března s celkovou délkou kolem 130 m a několik dalších puklinových jeskyní; ventaroly - výrony teplého vzduchu z puklinových systémů kopců, prvně popsané z Borečského vrchu; ledové jámy, známé z Plešivce či z Kamenné hůry). Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Milešovky (837 m), nejnižším hladina Labe v Děčíně (122 m), což představuje výškový rozdíl 715 m. Vulkanický masiv Středohoří je budován převážně horninami čedičovými (téměř ze tří čtvrtin), dále trachytickýmia andezitickými. Z mineralogického hlediska je oblast světově proslulá výskytem českého granátu na Třebenicku a Třebívlicku.

Maloplošná chráněná územíZájmové území se však nenachází uvnitř žádného maloplošného chráněného území. V širším okolíse nacházejí tato maloplošná chráněná území: NPR Raná - ve vzdálenosti cca 2,1 km S směrem od záměru, PP Březno u Postoloprt - ve vzdálenosti cca 3,5 km JZ směrem od záměru, NPR Oblík - ve vzdálenosti cca 3,8 km SV směrem od záměru, NPP Velký vrch - ve vzdálenosti cca 4,8 km V až JV směrem od záměru, PR Písečný vrch - ve vzdálenosti cca 5 km SZ směrem od záměru, PR Milá - ve vzdálenosti cca 5 km S směrem od záměru.

NPR Raná je bezlesá JZ část trojvrcholového masivu (457 m) nad stejnojmennou obcí ve výšce307 - 406 m n.m. NPR byla zřízena v roce 1951 na výměře 9,3 ha. Raná je mezinárodně významnou ukázkou dochovaných zbytků xerotermních travinných společenstev s kavyly a s výskytem kriticky ohroženého ovsíře stepního. NPR Raná se nachází na území CHKO České středohoří.

PP Březno u Postoloprt je unikátní vrstevní sled slínovce svrchní křídy s bohatou fosilní faunou.PP byla zřízena roku 1998 s rozlohou 1,76 ha.

NPR Oblík byla zřízena na ploše 20,5 ha v roce 1967. Jedná se o dominantní vrch (509 m) okrsku Chožovské středohoří. Oblík je výrazný suk ve tvaru komolého kužele, elipsovitě protaženéhove směru JZ-SV, budovaný nefelitickým bazanitem. Oblík je modelovým územím pro studium skalní a stepní vegetace. Existují zde určité vegetační jednotky, lišící se od sebe např. průměrnou druhovou pestrostí. NPR Oblík se nachází na území CHKO České středohoří.

NPP Velký vrch je nízký zalesněný kuželovitý vrch se stepními partiemi. Jedná se o jedinou lokalitu v SZ Čechách, vyhlášenou za účelem ochrany stanovišť teplomilných hub mediteránního typu, zvláště hřibů a muchomůrek. Celkem je zde udáváno na 166 druhů makromycet. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1989 na výměře 24,99 ha.



PR Písečný vrch byla vyhlášena v roce 1996 na ploše 39,16 ha z důvodu ochrany teplomilných rostlin i živočichů a k zachování významné geologické lokality. Z chráněných rostlin zde rostou kavylya kozince. Je zde rovněž kolonie sysla obecného a též se zde vyskytuje kalous pustovka.

PR Milá se rozkládá na ploše 19,56 ha na stejnojmenném vrchu. PR byla vyhlášena v roce 1958. Důvodem ochrany je výskyt teplomilných rostlinných společenstev, která porůstají zejména jihozápadně exponované svahy kopce a vyznačují se řadou chráněných druhů rostlin. Mezi významné a zvláště chráněné druhy rostlin patří hlaváček jarní, divizna brunátná, bělozářka liliovitá, koniklec luční český, kavyl Ivanův. Druhy jako violka obojetná a česnek tuhý zde mají nejzápadnější stanoviště v Evropě.

Natura 2000Zájmové území se nenachází uvnitř žádného území soustavy Natura 2000. V širším okolí se nacházejí tato území, jež jsou do soustavy Natura 2000 zahrnuta: EVL Ohře - ve vzdálenosti cca 1 km J směrem od záměru, EVL Raná - Hrádek - ve vzdálenosti cca 1,9 km S směrem od záměru, EVL Oblík - Srdov - Brník - ve vzdálenosti cca 3,2 km SV směrem od záměru, EVL Velký vrch - Černodoly - ve vzdálenosti cca 3,5 km V směrem od záměru.

Tabulka č. 24 Evropsky významná lokalita Ohře

Kód lokality: CZ0423510

Biogeografická oblast: kontinentální

Rozloha lokality: 506,9111 ha

Navrhovaná kategorie

zvláště chráněného území:PR/PP

Druhy:

bolen dravý (Aspius aspius)

losos atlantský (Salmo salar)

velevrub tupý (Unio crassus)

Kraj: Ústecký

Katastrální území:

Bezděkov u Žatce, Bohušovice nad Ohří, Březno u Loun, Břežany nad

Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Budyně nad Ohří, Černčice u Loun,

České Kopisty, Doksany, Dolánky nad Ohří, Dubany, Hostěnice u Brozan,

Hradiště nad Ohří, Hrdly, Kostelec nad Ohří, Koštice, Křesín, Kystra,

Lenešice, Levonice, Levousy, Libochovice, Libočany, Lišany u Žatce,

Litoměřice, Louny, Mradice, Nové Dvory u Doksan, Obora u Loun,

Orasice, Pátek u Loun, Písty, Počedělice, Poplze, Postoloprty, Radonice

nad Ohří, Radovesice u Libochovic, Rybňany, Skupice u Postoloprt,

Stekník, Strkovice, Terezín, Trnovany u Žatce, Tvršice, Volenice u

Počedělic, Vršovice u Loun, Zálužice nad Ohří, Žabovřesky nad Ohří,

Žatec, Želevice



Tabulka č. 25 Evropsky významná lokalita Raná - Hrádek

Kód lokality CZ0424033

Biogeografická oblast kontinentální



zvláště chráněného území:CHKO

Typy přírodních stanovišť:

40A0* - Kontinentální opadavé křoviny

6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích

(Festuco-Brometalia)

8150 - Středoevropské silikátové sutě

Druhy:saranče (Stenobothrus eurasius)

sysel obecný (Spermophilus citellus)

Kraj: Ústecký

Katastrální území: Hrádek u Loun, Lenešice, Raná u Loun

(symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)

Tabulka č. 26 Evropsky významná lokalita Oblík - Srdov - Brník





zvláště chráněného území:CHKO


6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)



6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion,

Brachypodio-Centaureion nemoralis)

8160* - Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně

Druhy:

kavyl olysalý (Stipa zalesskii *)

přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *)

saranče (Stenobothrus eurasius)

Kraj: Ústecký

Katastrální území:Charvatce u Loun, Chraberce, Mnichov u Loun, Mnichovský Týnec, Raná

u Loun

(symbol * označuje prioritní druhy a typy přírodních stanovišť)



Tabulka č. 27 Evropsky významná lokalita Velký vrch - Černodoly





zvláště chráněného území:NPP


40A0* - Kontinentální opadavé křoviny



91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy

Kraj: Ústecký

Katastrální území: Louny, Nečichy, Vršovice u Loun

(symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)

Ptačí oblasti se nenacházejí v těsném ani širším okolí zájmové lokality.

Obrázek č. 5 Umístění zájmového území vůči chráněným územím

2. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz

Pojmy:Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií - tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeba nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorůa minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákonač. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability



krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů.

Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry.

Interakční prvky jsou základní stavební částí ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňující funkce ekosystémů krajiny.

Významnými krajinnými prvky (dále jen VKP) vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle ustanovení § 3b jsou lesy, rašelinitě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

Registrované významné krajinné prvky, tj. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability.

Uzemní systém ekologické stability - vztaženo k záměruSamotný předmět zájmu se nachází v bioregionu 1.1 - Mostecký. Plošiny na spraších v suché oblasti2. v.s. (dle mapového serveru Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - http://mapy.nature.cz), biochora typ -2RE, Hercynská podprovincie.

Mostecký bioregion je výrazná sníženina pánevního charakteru se převážně shodujes geomorfologickým celkem Mostecká pánev. Jeho území náleží k nejteplejším a nejsušším oblastem ČR. Typickou část bioregionu tvoří plošiny na neogenních sedimentech, rozčleněné mělkými údolími. Netypickými částmi jsou náplavové kužely na úpatí Krušných hor a pahorkatina na permu u Kryr.V minulosti dominovaly rozsáhlé sníženiny s mokřady a jezery, dnes je charakteristická gigantická antropogenní přestavba reliéfu vlivem povrchové těžby uhlí a velkoplošná devastace bioty.Její současný stav charakterizují velkoplošné antropocenózy s expanzivními ruderálními druhy. Osídlení je velmi starého data, prehistorické, s dlouhodobým vlivem biotu. Lesy v současnosti téměř chybějí, existující stromová zeleň je složena ze stanoviště nepůvodních dřevin. Pro značné antropické ovlivnění zde byla vyhlášena chráněná území pouze výjimečně.

Díky členitému terénu krajiny CHKO České středohoří a její zachovalosti, mohlo být při tvorbě ÚSES v naprosté většině využito krajinných prvků v jejich stávající přírodní podobě. Nové prvky ÚSES jsou navrženy jen sporadicky a to většinou ve IV. zóně odstupňované ochrany. Jde především o oblast



lounského okresu a jižního okraje CHKO v okrese Litoměřice. Zde představuje ÚSES výchozí základnu pro rekonstrukci zemědělskou velkovýrobou vážně narušeného přírodního prostředí.V současnosti jsou nejčastějšími hrozbami funkčnosti ÚSES požadavky na další liniové stavby (komunikace, energovody), oplocování pozemků, expanze výstavby obytných budov do volné krajiny, případně neuvážené zalesňování neobdělávaných ploch. Generel ÚSES na území CHKO České středohoří je postupně zpracováván do plánů v rámci tvorby nových územních plánů obcí.

Správní obvod ORP Louny je pokryt sítí územního systému ekologické stability - nadregionálních,regionálních a z části lokálních biocenter a biokoridorů. V některých případech dochází ke střetům dopravy a stávajícího osídlení s biokoridory a biocentry.

Záměr se nachází na území prvků systémů ekologické stability (nadregionální biokoridor), avšak vzhledem k charakteru záměru lze předpokládat, že realizací záměru nebudou tyto prvky dotčeny, ovlivněny ani žádným způsobem narušeny.

Obrázek č. 6 ÚSES zájmové oblasti


II. Charakteristika současného stavu životního prostředív dotčeném území

1. VodyV blízkosti záměru se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje.

Povrchové vody České středohoří patří z hlediska hustoty vodních toků k typu krajiny s podprůměrně vyvinutou sítí vodotečí. Jejich hustota se pohybuje převážně v hranicích 0,2 - 0,6 km·km -2, přičemž průměr ČRje 0,8 km·km-2.

Zájmová oblast se svou polohou nenachází v žádné Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Pro danou oblast je hlavním vodním tokem Dobroměřický potok, jež protéká východním směrem od záměru ve vzdálenosti cca 900 m ve směru od severu na jih.

Tabulka č. 28 Charakteristika lokality - vody povrchové

ID hydrologického povodí: 113040060Číslo hydrologického pořadí: 1-13-04-006/0ID toku: 143570000100Název toku: Dobroměřický potokID hrubého úseku toku: 1435700Horní styčník - řkm: 7Dolní styčník - řkm: 0ID pramenného úseku: 143570000100Délka údolnice: 6,99 kmPovodí 3.řádu: Ohře od Chomutovky po ÚstíOblast povodí: Oblast povodí Ohře a Dolního LabeID koordinační oblasti: 5300Název koordinační oblast: Ohře a dolní LabeID oblasti SUBUNIT: 5300ID metadat: VUV_DBVTOK_20060406

Celé území je odvodněno řekou Ohře, která protéká od západu k východu, přibližně 1 km J směremod záměru. Řeka pramení v Bavorsku, v přírodní rezervaci Smrčina, v nadmořské výšce 752 m a vlévá se do Labe u Litoměřic v nadmořské výšce 140 m. Celková délka Ohře na území ČR činí 256 kms plochou povodí 5 614 km2. Jedná se o vodohospodářsky významný tok s vodou mimopstruhovou. Řeka se vyznačuje velkou rozkolísaností průtoků a jejich rychlými změnami. Průměrný průtok u ústí činí 38 m2.s-1. Koryto řeky je v okolí tvořeno četnými meandry.

Poblíž zájmového území se vyskytují také vody stojaté, z nichž nejvýznamnější jsou Lenešický rybník ve vzdálenosti cca 800 m Z směrem od záměru a Dobroměřický rybník ve vzdálenosti cca 1,7 kmV až SV směrem od záměru.


Obrázek č. 7 Povrchové vody v okolí zájmového území

Podzemní vodyPodle členění území ČR spadá zájmová oblast do hydrogeologického rajónu 4540 - Ohárecká křída.

Komplikovanost zvodnění podzemních horizontů v Českém středohoří je dána rozmanitými geologickými poměry. Vyskytují se tu jak kompaktní vyvřeliny s malou propustností a malým zvodněním, tak i křídový horizont s vazbou značného množství podzemních vod. Zvodnění svahových sutí je dotováno srážkami a drobnými puklinovými vývěry. Suťové prameny slouží k lokálnímu zásobování obcí a osad pitnou vodou, avšak velmi nevýhodná je jejich vysoká závislostna atmosférických srážkách. Podél toku Labe jsou vyvinuty kvartérní štěrkopískové terasy, jejichž zvodnění bývá významné a často využívané.

České středohoří je území s výrazně pasivní vodohospodářskou bilancí, neboť křídový horizontje většinou malé mocnosti či nesouvislý, voda bývá někdy silně mineralizovaná nebo obsahuje dusíkaté látky ve vyšším množství, než připouští vodárenské využití.

Jímání minerálních vod na území CHKO České středohoří se provádí pouze v Břvanech v údolí Hrádeckého potoka (stolní voda Praga). Těsně vně hranice CHKO jsou zdroje Zaječické hořké vody, užívané k léčení trávicích obtíží.

Zdroje podzemních termálních pramenů jsou využívány na území města Ústí nad Labem v Brné,a to k rekreačním účelům. Prameny jsou podchyceny v hloubkách 300 - 400 m a mají artézký charakter. Dále jsou k topnému účelu využívány geotermální prameny v Benešově nad Ploučnicía v Děčíně.

2. Půdy a horninyTerén záměru je rovinatý, jeho širší okolí je mírně vlnité, geologické poměry lounského okresu jsou však velmi pestré. Setkáváme se zde s horninami téměř všech geologických útvarů od nejstarších hlubinných vyvřelin až po nejmladší holocenní náplavy. Substrát tvoří druhohorní vápnité jíly, slínya slínovce. Půdy jsou karbonátové pelické černozemě, které na slabším sprašovém pokryvu přecházejí



v karbonátové černozemě. Na rovinách a dnech plochých sníženin se objevují černicové černozeměaž pelické černice, v nivách se vyvinuly vápnité černice. Půdy jsou tedy extrémně těžké, jílovitéa vápnité.

3. OvzdušíDotčená lokalita byla na základě dat za rok 2010 Ministerstvem životního prostředí vyhlášena oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 58,1 % území spadajícího pod stavební úřad města Louny byl překročen roční imisní limit pro PM10, především z důvodu imisní zátěže z přilehlého území mostecké pánve. Situace se zlepšila především po realizaci odsíření bloků elektrárny Počerady.Ve většině obcí dochází ke znečišťování ovzduší exhalacemi z průjezdné dopravy po silnicích II. třídy, které jsou doprovázeny zvýšenou prašností.

Přehled údajů o emisích "Bilance emisí znečišťujících látek v roce 2010" udává tabulka č. 25.

Tabulka č. 2919 Emise hlavních znečišťujících látek v okrese Louny

Okres Louny

2010

TZL

[t/rok]

SO2

[t/rok]

NOX

[t/rok]

CO

[t/rok]

VOC

[t/rok]

NH3

[t/rok]

REZZO 1 448,7 7 528,0 13 821,7 1 884,1 1 139,3 3,6

REZZO 2 19,3 39,5 38,9 19,4 21,5 0,1

REZZO 3 186,7 369,4 71,2 1 091,7 219,4 -

REZZO 1 - 3 654,7 7 936,9 13 931,8 2 995,2 1 380,2 3,7

4. Klimatické podmínkyPodle rozdělení E. Quitta z roku 1971, zájmová lokalita spadá do teplé oblastí třídy T2 (viz následující obrázek č. 12), pro niž je charakteristické klima relativně teplé a srážkově podprůměrné. Na plošinách jsou podmínky pro rozvoj větrné eroze, ale teplotní přízemní inverze jsou pouze středně silné, významné jsou však regionální inverze v nížinách.

Obrázek č. 8 Zařazení posuzované klimatické oblasti dle E. Quitta



Tabulka č. 30 Klimatické ukazatele zájmové lokality

Klimatické ukazatele oblasti T2 Průměrné hodnoty za rok

Počet letních dnů 50 - 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170

Počet mrazových dnů 100 - 110

Počet ledových dnů 30 - 40

Průměrná teplota v lednu -2 °C až -3 °C

Průměrná teplota v červenci 18 °C až 19 °C

Průměrná teplota v dubnu 8 °C až 9 °C

Průměrná teplota v říjnu 7 °C až 9 °C

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100 [mm]

Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 400 [mm]

Srážkový úhrn v zimním období 200 - 300 [mm]

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50

Počet jasných dnů v roce 120 - 140

Počet zamračených dnů v roce 40 - 50

5. Fauna a flóraZájmová plocha je v současnosti zemědělským podnikem umístěným cca 440 m S směremod obytné zástavby obce Lenešice, tedy v oblasti již ovlivněné lidskou činností. České středohoří patří k nejméně zalesněným chráněným krajinným oblastem v České republice. Velké lesní komplexyzde úplně chybí, častěji jsou zastoupeny suché a slunné stráně mající charakter stepí a lesostepí. Některé sopečné kopce porůstají zachovalé šípákové doubravy a bučiny.

Flóra Českého středohoří je výrazně ovlivněna poměrně teplým klimatem oblasti a pestrým složením hornin. Jedná se o jednu z botanicky nejbohatších oblastí v ČR, v níž se vyskytuje mnoho samostatných a odlišných rostlinných společenstev. Na zdánlivě holých sutích a kamenných mořích rostou různé lišejníky a mechy, rozchodníky, česnek horský a lomikámen trsnatý. Skály a skalní terasy oživují trsy tařice skalní, fialového kosatce bezlistého, lociky vytrvalé, několika druhů rozchodníkuv ústecké části středohoří rostou většinou přirozené, i když ne původní listnaté lesy - hlavně doubravy většinou s bohatým keřovým i bylinným podrostem; na chladnějších svazích jsou i bučiny. Na mnoha místech jsou lesní porosty na místech dřívějších rozsáhlých sadů a vinic, které se zde nacházelyv 18. a začátkem 19. století. Velmi zajímavé jsou zde i skalní lesostepi s význačnou teplomilnou květenou, např. bělozářka liliová, kavyl zpéřený, třemdava bílá apod.

Fauna se od jiných českých oblastí významným způsobem neliší. Absence hlubokých lesů způsobila nižší výskyt jelení zvěře, ve zdejších převážně listnatých lesních porostech žije běžně zvěř srnčí, mufloni, prase divoké, v menším množství zajíc, jezevec, kuna skalní, plch lískový a plch obecný, mlok obecný. Z ptáků jsou lesy domovem datla černého, strakapouda velkého, vzácně holuba hřivnáče, káněte lesního a rousného, poštolky, krutihlava obecného, bělořita šedého i některých druhů sov. Na polích se můžeme setkat s ježky, rejskem obecným a vzácně i malým, syslem a hrabošem,z ptáků tu žijí koroptve, bažanti, skřivani, chřástalové aj. Výslunné stráně jsou domácím prostředím pro zmiji obecnou užovku hladkou, slepýše křehkého, ještěrku obecnou a místy i ještěrku zelenou.



U potoků a řek najdeme různé druhy kachen, potápky, lysky, rákosníčka, kopřivku, vzácně i ledňáčka, z hlodavců ondatru a vzácně bobra, z hmyzožravců rejska vodního, ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách čolka obecného a velkého, skokana hnědého i zeleného. Z hmyzu žijí v Českém středohoří kobylky, sarančata, cvrčci, různé druhy motýlů a brouků.

FaunaNejzajímavější druhy živočichů najdeme především mezi třídou hmyzu. Na stepních lokalitách a v dubových lesích žije např. největší evropský brouk roháč obecný (Lucanus cervus), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa) či nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis). Pozornost zasluhují i někteří obratlovci, např. tažní ptáci jeřáb popelavý (Grus grus) či slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Do Českého středohoří ojediněle z Polska migruje i los evropský (Alces alces), který odtud dále míří na Šumavu.

Účel provozu areálu, v němž je záměr zamýšlen, nebude jeho realizací změněn. Oproti stávajícímu provozu dojde k mírnému zvýšení dopravní intenzity, související se zvýšenou obsluhou vlivem vyšší kapacity jednotlivých hal. Z toho důvodu není předpoklad zvýšeného rizika ohrožení živočichů,jež se v současnosti mohou v dané lokalitě vyskytovat.

Z vybraných druhů živočichů lze jmenovat např.:Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - jsou předpokládány pouze přelety. Zájmové území postrádá prostory vchodné k reprodukci druhu, realizací záměru nedochází k rušení žádného objektu,jež by mohl být uvažován jako vhodný pro hnízdění.

FlóraČeské středohoří patří k nejatraktivnějším a nejbohatším botanickým územím v České republice. Pestrost rostlin je dána vysokou rozmanitostí hornin v podloží a charakterem zdejší krajiny. V území převládají především teplomilné druhy rostlin rostoucí na odlesněných a prosluněných stráních, jako jsou např. koniklec otevřený (Pulsatilla patens), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kavyl (Stipa sp.) a mnohé další. Významným druhem Českého středohoříje i tis červený (Taxus baccata), rostoucí na prudkých stráních v severní polovině území. Na kyselých podkladech se předpokládá přítomnost acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercion),na mělkých a písčitých půdách s výskytem reliktní borovice. Podél Ohře a v dolních úsecích jejích přítoků jsou rekonstruovány dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Podél toků jdou zastoupeny luhy asociace Pruno-Fraxinetum, vzácněji sem z dolního Poohří přesahuje asociace Ficario-Ulmetum campestris. Vlhké sníženiny v pánevní oblasti měly v minulosti rozsáhlé bažinné olšiny (Alnion glutinosae) a rákosové porosty včetně halofytních enkláv a vodní vegetace.

Samotná lokalita záměru (areál investora) je v současné době již využívána jako farma pro chov kuřic, proto realizací záměru nedojde ke změně vegetačního prostředí.

6. Krajina, způsob jejího využívání Z hlediska geomorfologického členění ČR se zájmové území nachází v subprovincii Česká tabule,a to v oblasti Středočeská tabule. Česká tabule je geomorfologická soustava rozkládající se převážnou většinou v severní polovině Čech. Na severu a na východě je ohraničena Krkonošsko-jesenickou soustavou, na jihu je omezena Českomoravskou soustavou a Poberounskou soustavou, na západě Krušnohorskou soustavou.



Geologická stavba zájmové oblastiZájmová oblast je z převážné většiny tvořena horninami křídového útvaru. Vhloubený reliéfna horninách české křídové pánve, subhorizontálně uložených a na okrajích neotektonicky porušených. Neogenní a kvartérní sedimentární strukturní stupňovina až kerný reliéf plošinného, kotlinného a pahorkatinného rázu, místy s neovulkanickými suky, tvary na kvádrových pískovcícha s akumulačními řekami a eolickými formami (říční terasy, sprašové pokryvy a závěje, přesypy vátých písků). Hydrografickou osou je tok Labe. Místy se objevují jednotlivé pozůstatky vulkanické činnosti a skalní města. Nejvyšším bodem je Ralsko se 696 m n.m.

Řešené území náleží do níže uvedeného geomorfologického členění, z něhož nejužším označenímje Lenešický úval. Okrsek Lenešický úval leží ve střední části Hazmburské tabule.

Dle geomorfologických celků vyšších jednotek se posuzovaná oblast dělí na:Provincie Česká vysočinaSoustava (subprovincie) Česká tabulePodsoustava (oblast) Středočeská tabuleCelek Dolnooharská tabule

Dle geomorfologických celků nižších jednotek se posuzovaná oblast dělí na:Celek Dolnooharská tabulePodcelek Hazmburská tabuleOkrsek Lenešický úval

Dolnooharská tabule je geomorfologický celek v severozápadních Čechách, který je součástí Středočeské tabule. Zaujímá jižní polovinu okresu Litoměřice, východ okresu Louny, severní třetinu okresu Kladno a západní pomezí okresu Mělník. Rozloha celku činí 1 139 km2, střední výška 229,2 m a jeho nejvyšším bodem je hora Říp (460,7 m n.m.), která se nachází v Krabčické plošině. Dolnooharská tabule má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50 - 150 m tvořená svrchno křídovými slínovci a písčitými slínovci, méně permskými sedimentárními horninami a třetihorními vulkanity. Vyznačuje se převážně destrukčním reliéfem, postiženým různě intenzivními neotektonickými pohyby ker, s rozsáhlými strukturně dedundačními plošinami, svahy při zlomových liniích a vzácnými neovulkanickými suky. Ve východních a severovýchodních částech se uplatňuje akumulační reliéf pleistocenních říčních teras.

Hazmburská tabule představuje tektonicky pokleslou kru pooharského zlomového pásma, pro nějž jsou typické strukturně denudační plošiny a hřbety. Osu tvoří řeka Ohře (široké úvalovité údolí). Nejvyšší vrcholem je neovulkanický kužel Hazmburk (418 m n.m.).

Lenešický úval leží ve střední části Hazmburské tabule. Je to protáhlá erozní sníženina v tektonicky pokleslém zlomovém pásmu na turonských až koniackých slínovcích a vápnitých jílovcích. Charakteristická je mělkými a rozevřenými údolími Ohře a přítoků s výraznými nivamia středopleistocenními terasami. Úval je nepatrně až málo zalesněn.



7. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatstvíUvažovaná lokalita se nenachází poblíž dobývacího prostoru nebo chráněného ložiskového území. Nejbližšími chráněnými ložiskovými územími jsou Vrbka u Postoloprt (ve vzdálenosti cca 3,6 km Z směrem od záměru, surovina hnědé uhlí), Zeměchy (ve vzdálenosti cca 4,1 km J směremod záměru, surovina cementářské korekční sialitické suroviny) a Rvenice (ve vzdálenosti cca 5 km Z směrem od záměru, surovina štěrkopísky). Nejblíže z dobývacích prostor se k záměru nachází Břvany (ve vzdálenosti cca 4,1 km Z až SZ směrem) a Chraberce (ve vzdálenosti cca 5,9 km SV směrem), v nichž je těžen jako nerost čedič. Záměrem nebudou tato území jakkoli dotčena.

Mechanické narušení horninového prostředíMechanické narušení horninového prostředí ve sledované oblasti dosahuje III. stupně, což znamená, že se zde vyskytují oblasti s aktivními svážnými terény menších rozměrů. Mohou do nich zasáhnout krasové a pseudokrasové terény s rizikem propadnutí povrchu. Zrychlená eroze na svazích, občasná rychlejší sedimentace ve vodních nádržích. Mohou být přítomny důlní práce menšího rozsahu.

Chemické narušení horninového prostředíChemické narušení horninového prostředí v širší oblasti dosahuje V. stupně, což značí katastrofické znečištění podzemních a povrchových vod rizikovými prvky a výskyt nadlimitních koncentrací.Pro tento stupeň narušení je typické postižení půd atmosférickou depozicí a dosažení značného stupně radonového rizika.

8. Architektonické a jiné historické památkyV blízkosti záměru se nenachází architektonické ani jiné historické památky, které by mohlybýt záměrem ovlivněny. Záměr se nenachází v žádném ochranném pásmu kulturní památky, památkové rezervaci ani památkové zóně.

První zmínky o Lenešicích jsou za krále Přemysla Otakara asi kolem roku 1226, kdy jsou uváděny jako majetek kláštera v Doksanech. Název jména obce je dle některých historiků odvozován od jména Leník. V letech 1324 jsou již Lenešice uváděny jako majetek Postoloprtského kláštera. Lenešicev minulé historii mnohokrát změnily majitele. Mezi nejvýznamnější patří Jan Klary Aldringen (obnova zámku 1698, dělba panských pozemků, 1767 opětná přestavba zámku), JakubWimmer - 1788 (zvelebení zemědělství - ovocnářství, jeteloviny, přestavba jižní části náměstí).Od roku 1802 vlastnil Lenešice rod Schwarzenbergů (až do roku 1925).

Dle historických záznamů centrum obce tvořila vřetenovitá nebo elipsovitá náves s orientacísevero-západ - jiho-východ. V západní části návsi stál a stojí kostel sv. Šimova a Judy. Kolem kostela byl hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1797. Původní tvar návsi byl několikrát měněn.Dle záznamů bývaly na návsi dva rybníky, větší v místech dnešního parku, který byl zavezen po roce 1893 pro výstavbu školy a menší západně od kostela, který byl zavezen po roce 1904. Další změny centrálního prostoru byly provedeny při úpravě zámeckého parku za barona Wimmera koncem18. století. Založení zámku je datováno roku 1668. Poslední změny zaznamenalo náměstí výstavbou školních budov (1893 a 1962) a výstavbou obecního úřadu 1941.



Součástí Lenešic byly i rybníky založené cca v 15. století. O výnosnosti rybníků je zmínka v závěti Jana Černína z Chudenic datovaná 1592. V roce 1788 dal většinu rybníků baron Wimmer vysušita proměnit v pole. Obnova rybníků je novějšího data (v šedesátých letech tohoto století).

Z nejvýznamnějších památek v okolí lze jmenovat:

Kostel sv. Šimona a Judy v LenešicíchZhruba uprostřed návsi v Lenešicích je postaven původně románský kostel Sv.Šimona a Judy. Pochází ze třináctého století. Kostel je jednolodní s jednou věží. Západní průčelí kostela ja ukončeno hranolovou masivní věží se dvěma řadami románských okének. Věž kostela je původní, románská,a dle latinského nápisu na západním průčelí věže pochází rovněž ze třináctého století (nápis uvádí rok 1262). Kostel je sice původně románský, avšak později byl barokně přestavený - jeho nynější podoba je z let 1800 - 1802. Kolem kostela býval hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1797, nyní je v jeho místech parčík. Kostel Sv. Šimona a Judy v Lenešicích patří mezi nejstarší památky tohoto druhuu nás. Kostel je od záměru vzdálen cca 740 metrů JZ směrem.

Kostel sv. Matouše v DobroměřicíchKostel pochází z druhé poloviny 13. století, s přestavbami ve 14., 15. a 16. století, restaurován roku 1907 - goticko-renesanční úprava, jednolodní, s užším pravoúhlým presbytářem s hranolovitou věžípo severní straně a s předsíní po jižní straně lodi. Nad východním průčelím presbytáře renesančně obloučkový štít ze 16. století. Hranolovitá věž z druhé poloviny 13. století s dvěma úzkými hrotitými okénky s kružbou a většími polokruhovitě zakončenými okny v posledním patře je kryta osmibokou cibulovitou bání. Předsíň po jižní straně obdélná, s pozdně gotickým hrotitým portálem a renesančně obloučkovým štítem, sklenutá hladkou klenbou, do lodi hrotitý portál. Kostel je od záměru vzdálen cca 2,3 km JV směrem.

9. ObyvatelstvoPosuzovaný záměr se nachází severním směrem od obce Lenešice, bližší údaje viz následující tabulkač. 28.

Tabulka č. 3120 Obyvatelstvo

Název: LenešiceZUJ: 566322ID obce: 7992Statut: ObecPočet částí: 1Katastrální výměra: 1 393 haPočet obyvatel: 1 276Z toho v produkt. věku: 749Průměrný věk: 39,2

10. Hmotný majetekV okolí realizovaného záměru se nevyskytuje hmotný majetek vyžadující zvláštní ohledy.



III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

Záměr je situován do území, které dle územního plánu odpovídá posuzované aktivitě. Kvalita životního prostředí na lokální úrovni odpovídá funkčnímu využití území. Činnost v tomto území odpovídá jeho charakteru. Areál se nachází v lokalitě CHKO České středohoří, jedná se tedy o území přírodovědně cenné, respektive krajinářsky zajímavé, avšak historicky byl areál investora vždy využíván k obdobné zemědělské činnosti, která nenarušovala charakter lokality, tedy lze předpokládat, že ani provedená rekonstrukce včetně navýšení kapacit nebude mít negativní dopad na lokalitu.

Předložený záměr by svými dopady do jednotlivých složek životního prostředí neměl výrazněji ovlivnit stávající parametry životního prostředí.

Životní prostředí a jeho jednotlivé složky v dotčeném území jsou schopné bez významného omezení akceptovat realizaci záměru v navrženém rozsahu. Stávající kvalita oblasti plně odpovídá realizaci záměru. Zpracovateli dokumentace nejsou známy na základě dostupných informací žádné skutečnosti, které by omezovaly realizaci záměru z hlediska potřeb zvýšené ochrany životního prostředí.

Travní společenstva a rostlinné prvky působí v krajině jako stabilizační prvek (funkce protierozní, hydrologická, stabilizační, estetická). Proto je nutné brát na porosty zřetel a zachovat je nebo obnovovat - zvláště pak i po provedení záměru.


ČÁST D

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

I.1 Fáze výstavby

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivůZa relevantní negativní vlivy na obyvatelstvo v období realizace lze považovat znečištění ovzduší, hluk a vibrace, znečištění povrchových a podzemních vod, znečištění půdy a havarijní stavy (únik závadných látek).

Vliv emisíNepředpokládá se významné zhoršení imisní situace v zájmovém území vzhledem k relativně nízkým hodnotám celkových emisí škodlivin, popřípadě jejich hmotnostních toků. Záměr se neprojeví sledovatelným zvýšením zdravotních rizik. Fáze skutečné realizace je relativně krátká.

Vliv hlukuPři výstavbě dojde po dobu výstavby k zhoršení hlukové situace v posuzované lokalitě. Zdroji hluku budou stavební práce a dále zvýšená dopravní zátěž lokality. S ohledem na relativně krátkou dobu výstavby lze však považovat zvýšení hlukové zátěže za akceptovatelné.

Narušení bezpečnosti silničního provozuStavbou nedojde k narušení bezpečnosti silničního provozu.

Vliv vibracíStavba nebude významným zdrojem vibrací. Vibrace způsobené např. bouracími pracemi nepřesáhnou akceptovatelnou míru. Pro stavební práce budou použity standardní stavební mechanismy. Záměrse neprojeví sledovatelným zvýšením zdravotních rizik.

Pracovní prostředíPracovní prostředí ve fázi výstavby bude charakterem stavby ovlivněno. Zátěž pracovního prostředí musí dodržet limitní hodnoty dané zvláštními právními předpisy. Současně musí proběhnout kategorizace prací s následnými ochrannými opatřeními.

Péče o bezpečnost práceVšechny stavební a pomocné práce musí být prováděny v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb. - zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nařízením vlády č. 591/2006 Sb. - o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při pracích na staveništícha dále dle zákona č. 258/2000 Sb. - zákon o ochraně veřejného zdraví. Dále budou dodrženy všechny technologické postupy provádění dle doporučení dodavatelů jednotlivých materiálů a stavebních prvků.

Sociálně ekonomické vlivyPočet obyvatel ovlivněných účinky stavby není možné kvantifikovat.

Při respektování zadaných technických parametrů stavby, jež byly předloženy zpracovateli Dokumentace, lze stavbu hodnoceného záměru považovat za akceptovatelnou a lze prohlásit,že nedojde k obecnému narušení faktorů pohody a nedojde k zvýšení zdravotních rizik ve fázi výstavby.

Faktor pohody by neměl být narušen.

2. Vlivy na ovzduší a klimaNepředpokládá se významný vliv na klima. Ovzduší nebude významně ovlivněno emisemi škodlivin.

Hodnocení zdravotních rizikZe získaných údajů je zřejmé, že při stavební činnosti bude nakládáno s látkami, které nejsou rizikové pro zdraví i životní prostředí. Jejich únik do pracovního prostředí nebo životního prostředí je současně nepravděpodobný s ohledem na realizovaná preventivní opatření. Z těchto důvodů je potenciální rizikovost eliminována. Důležité však bude podrobné rozpracování havarijních plánů pro případ úniku látek do pracovního nebo životního prostředí včetně komunikačních cest.

3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristikyStavba neovlivní s ohledem na předpokládané emise hluku stávající imisní zátěž hlukem tak, aby byly překračovány limitní hodnoty imisní zátěže hlukem.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vodyVýstavbou stavby nebudou zasaženy negativně povrchové ani podzemní vody.

Havarijní stavy jsou potenciálně nejrizikovější skutečností s ohledem na používané materiály,a to i ve fázi výstavby.

Vzhledem k charakteru záměru jsou možné následující havarijní stavy: Požár. Únik závadných látek.Omezení vzniku havárie a havarijních stavů bude eliminováno realizovanými preventivními opatřeními (umístění závadných látek, maximální skladované množství apod.).

Ochrana před únikem závadných látekZávadné látky obsažené ve strojích budou proti havarijnímu úniku chráněny záchytnými nádobamia závadné látky v obalech budou umístěny v záchytných vanách.


5. Vlivy na půduStavbou nedojde k negativnímu ovlivnění půd. Stavbou nedojde k záboru půdy v ZPF.

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdrojeStavbou nedojde k negativnímu ovlivnění horninového prostředí ani přírodních zdrojů.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémyStavbou nedojde k negativnímu ovlivnění flory, fauny ani ekosystémů.

8. Vlivy na krajinuStavbou nedojde k negativnímu ovlivnění krajiny.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památkyStavbou nedojde k negativnímu ovlivnění hmotného majetku nebo kulturních památek.

I.2 Fáze provozu

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Vliv emisí

Zhodnocení příspěvků k imisní koncentraci amoniaku - NH3

Dle úřadu pro hodnocení zdravotních rizik z prostředí (OEHHA - Office of Environmental Health Hazard Assessment) Kalifornské EPA (California Environmental Protection Agency) je pro amoniak stanovena akutní (krátkodobá) toxická REL (reference exposure level) pro maximální hodinovou expozici 3 200 μg/m3. Pro chronickou (dlouhodobou) toxickou expozici je stanovena REL v hodnotě 200 μg/m3.

Tabulka č. 32 Hodnocení příspěvků k imisní koncentraci amoniaku

Doba koncentrací Maximální hodinová

Maximální denní

Průměrná roční

Imisní limit IL [μg/m3] 3200 - 200

Povolený počet překročení TE [počet překročení IL] - - -

Imisní zátěž IZ [μg/m3] 63,4 10,9 2,1

VoL [počet překročení IL] - - -

Imisní rezerva IR [μg/m3] 3136,6 - 197,9

RoL [počet překročení IL] - - -



SÍŤ REFERENČNÍCH BODŮ - SOUČASNÝ STAV

Nejvyšší příspěvek max c [μg/m3] 88,6807 76,8862 5,47183

Podíl imisního limitu PIL [%] 2,771 - 2,736

Doba překročení IL TR [hod/rok] 0 - -

SÍŤ REFERENČNÍCH BODŮ - STAV PO REALIZACI ZÁMĚRU

Nejvyšší příspěvek max c [μg/m3] 1 628,4681 319,9948 74,00194



REFERENČNÍ BODY REPREZENTUJÍCÍ OBYTNÉ ZÁSTAVBY A VÝZNAMNÁ MÍSTA

- SOUČASNÝ STAV


Číslo referenčního bodu - - 1001 1001 1001




- STAV PO REALIZACI ZÁMĚRU





Výsledné příspěvky amoniaku se projeví na stávajícím imisním pozadí, avšak lze předpokládat,že doporučené limitní hodnoty pro maximální hodinovou a průměrnou roční koncentraci budou s rezervou plněny. Provozem záměru tedy nebude negativně ovlivňováno zdraví lidí v předmětné lokalitě.

Zhodnocení příspěvků k imisní koncentraci prachových částic frakce PM10Pro prachové částice frakce PM10 je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. imisní limit vyhlášenýpro ochranu zdraví lidí jako aritmetický průměr v hodnotě 50 μg/m3 pro 24 hodinovou koncentraci s přípustnou četností překročení 35x za kalendářní rok a 40 μg/m3 pro průměrnou roční koncentraci.



Tabulka č. 33 Hodnocení příspěvků k imisní koncentraci PM10


Maximální denní

Průměrná roční

Imisní limit IL [μg/m3] - 50 40

Povolený počet překročení TE [počet překročení IL] - 35 -

Imisní zátěž IZ [μg/m3] - 51 21,4

VoM [počet překročení IL] - 37 -

Imisní rezerva IR [μg/m3] - - 18,6


PRAVIDELNÁ SÍŤ REFERENČNÍCH BODŮ - SOUČASNÝ STAV


Podíl imisního limitu PIL [%] - 0,003 0,0004

Doba překročení IL TR [hod/rok] - - -

PRAVIDELNÁ SÍŤ REFERENČNÍCH BODŮ - STAV PO REALIZACI ZÁMĚRU





- SOUČASNÝ STAV











Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti, v nichž je dlouhodobě překračován imisní limit polétavého prachu. Na základě výpočtů příspěvků k imisní koncentraci prachových částic frakce PM10 však



lze vyvodit závěr, že realizací záměru nedojde k významnému zvýšení imisní koncentrace PM 10. Provozem záměru nebude negativně ovlivňováno zdraví lidí v předmětné lokalitě.

Zhodnocení příspěvků k imisní koncentraci oxidu dusičitého - NO2Pro oxid dusičitý je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. imisní limit vyhlášený pro ochranu zdraví lidí jako aritmetický průměr v hodnotě 200 μg∙m-3 pro hodinovou koncentraci s přípustnou četností překročení 18x za kalendářní rok a 40 μg∙m-3 pro průměrnou roční koncentraci.

Tabulka č. 34 Hodnocení příspěvků k imisní koncentraci NO2


Maximální denní

Průměrná roční

Imisní limit IL [μg/m3] 200 - 40

Povolený počet překročení TE [počet překročení IL] 18 - -

Imisní zátěž IZ [μg/m3] - - 14,9

VoM [počet překročení IL] - - -

Imisní rezerva IR [μg/m3] - - 25,1











- SOUČASNÝ STAV













Na základě výpočtů příspěvků k imisní koncentraci oxidu dusičitého lze vyvodit závěr, že realizací záměru nedojde k překračování imisních limitů včetně přípustných četností jejích překročení stanovených pro NO2 ani k významnému zvýšení imisní koncentrace NO2. Provozem záměru nebude negativně ovlivňováno zdraví lidí v předmětné lokalitě.

Zhodnocení příspěvků k imisní koncentraci oxidu uhelnatého - COPro oxid uhelnatý je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. imisní limit vyhlášený pro ochranu zdraví lidí jako aritmetický průměr v hodnotě 10 mg∙m-3 (10 000 μg∙m-3) pro maximální denní osmihodinový průměr.

Údaje o znečištění ovzduší oxidem uhelnatým v předmětné lokalitě nejsou k dispozici.

Tabulka č. 3521 Hodnocení příspěvků k imisní koncentraci CO

Doba koncentrací

Maximální 8mi hodinová

Maximální denní Průměrná roční

Imisní limit IL [μg/m3] 10000 - -

Povolený počet překročení TE [počet

překročení IL] - - -



Podíl imisního limitu PIL [%] 0,0003 - -









- SOUČASNÝ STAV


Číslo referenčního bodu

- - 1003 1003 1003






Číslo referenčního bodu

- - 1003 1003 1003



Na základě výpočtů příspěvků k imisní koncentraci oxidu uhelnatého lze vyvodit závěr, že realizací záměru nedojde k významnému zvýšení imisní koncentrace CO. Provozem záměru nebude negativně ovlivňováno zdraví lidí v předmětné lokalitě.

Zhodnocení příspěvků k imisní koncentraci benzenu - C6H6

Pro benzen je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. imisní limit vyhlášený pro ochranu zdraví lidíjako aritmetický průměr v hodnotě 5 μg∙m-3 pro průměrnou roční koncentraci.

Tabulka č. 3622 Hodnocení příspěvků k imisní koncentraci benzenu


Maximální denní

Průměrná roční

Imisní limit IL [μg/m3] - - 5

Povolený počet překročení TE [počet překročení IL] - - -

Imisní zátěž IZ [μg/m3] - - ≤ 2

VoM [počet překročení IL] - - -



Imisní rezerva IR [μg/m3] - - 3




Podíl imisního limitu PIL [%] - - 0,0002







- SOUČASNÝ STAV











Na základě výpočtů příspěvků k imisní koncentraci benzenu lze vyvodit závěr, že realizací záměru nedojde k překračování imisního limitu pro C6H6 ani k významnému zvýšení imisní koncentrace C6H6. Provozem záměru nebude negativně ovlivňováno zdraví lidí v předmětné lokalitě.

Pro hodnocení emisí byla zpracována Rozptylová studie. Výpočet byl upraven dle změněného počtu chovaných zvířat a změněného počtu průjezdů vozidel. Výpočet byl proveden pomocí programu SYMOS´97. Výpočet je samostatnou přílohou oznámení - viz příloha.

Vliv hlukuVliv hluku je řešen samostatnou hlukovou studií (viz příloha).



Tabulka č. 37 Výsledky výpočtu hlukové zátěže - den

výp. bod výška bez záměru se záměrem hygienický

limit posouzení/nárůst vyhodnocení

- -LAeq (dB)

denLAeq (dB)

denLAeq (dB)

denLAeq (dB)

den-

V1 3m 31,0* 34,8 50 +3,8 vyhovuje

V2 6m 31,2* 34,8 50 +3,8 vyhovuje

V3 3m 33,9* 34,9 50 +1,0 vyhovuje

Tabulka č. 38 Výsledky výpočtu hlukové zátěže - noc

výp. bod výška bez záměru se záměrem hygienický

limit posouzení/nárůst vyhodnocení

- -LAeq (dB)

nocLAeq (dB)

nocLAeq (dB)

nocLAeq (dB)

noc-

V1 3m 31,0* 34,8 40 +3,8 vyhovuje

V2 6m 31,2* 34,8 40 +3,8 vyhovuje

V3 3m 33,9* 34,9 40 +1,0 vyhovuje

Realizací záměru nedojde ani v případě nejnepříznivějšího stavu (chodu všech větráků bez jakéhokoli odhlučnění) k překročení limitní hodnoty dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdravípřed nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Výpočet hlukové zátěže okolí záměru byl proveden pomocí programem HLUK+.

Narušení bezpečnosti silničního provozuStavbou nedojde k narušení bezpečnosti silničního provozu.

Vliv vibracíPři samotném provozu se nepředpokládá vznik vibrací, které by mohly nějakým způsobem ovlivňovat okolí zájmové lokality. Působení vibrací vyvolané obslužnou dopravou předmětného záměru v okolí příjezdových tras není pravděpodobné. Záměr se neprojeví sledovatelným zvýšením zdravotních rizik.

Pracovní prostředíPracovní prostředí bude realizací záměru ovlivněno. Zátěž pracovního prostředí musí dodržet limitní hodnoty dané zvláštními právními předpisy. Současně musí proběhnout kategorizace prací s následnými ochrannými opatřeními.

Rizikové faktory dle NV č. 361/2007 Sb.Rizikové faktory musí být zhodnoceny před uvedením záměru do trvalého provozu v rámci kategorizace rizikových prací.



Sociálně ekonomické vlivyRealizací záměru nedojde k ovlivnění zaměstnanosti, nepředpokládá se snižování počtu stávajících zaměstnanců ani přijetí nových pracovníků.

Havarijní stavyHavarijní stavy nejsou významnou rizikovou skutečností s ohledem na používané surovinya vznikající produkty (viz část Materiály a suroviny).

Vzhledem k charakteru výroby jsou možné následující havarijní stavy: požár, únik závadných látek.

Omezení vzniku havárie a havarijních stavů bude eliminováno realizovanými stavebními opatřeními (izolace, záchytné jímky apod. - viz předchozí text) a dále schválením havarijního plánu, provozního řádu a požárního řádu.

Ochrana před únikem závadných látekAplikována budou opatření předepsaná zákonem o vodách, zejména § 39 a dalšími a vyhláškouč. 450/2005 Sb. zvláště s ohledem na povinnost zpracování havarijního plánu a provozování kontrolního systému. Zpracovaný havarijní plán bude předložen vodohospodářskému orgánuke schválení. Všechny podlahy, kontaminované manipulační plochy, jímky a všechny prvky stájové kanalizace budou prověřeny zkouškami vodotěsnosti dle příslušných norem.

Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby není možné jednoznačně kvantifikovat. Lze předpokládat, že provozem záměru nedojde k ovlivnění obyvatel blízkých obytných zástaveb. S ohledem na výše uvedené parametry záměru, lze očekávat, že obyvatelstvo nebude vlivy stavby zasaženo. Při respektování zadaných technických parametrů stavby, jež byly předloženy zpracovateli, lze provoz hodnoceného záměru považovat za akceptovatelný a lze prohlásit, že nedojde k narušení faktorů pohody a nedojde k zvýšení zdravotních rizik ve fázi provozu.

Faktor pohody by neměl být narušen.

2. Vlivy na ovzduší a klimaNepředpokládá se významný vliv na klima. Ovzduší nebude významně ovlivněno emisemi škodlivin.

3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristikyStavbou nedojde k dosažení limitních hodnot imisní zátěže hlukem v posuzované lokalitě - viz hluková studie.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vodyProvozem stavby nebudou zasaženy negativně povrchové ani podzemní vody. Budou aplikovány podmínky provedení kontrolního systému v souladu s § 39 zákona č. 254/2001 Sb. a vyhláškyč. 450/2005 Sb.



5. Vlivy na půduProvozem nedojde k negativnímu ovlivnění půd.

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdrojeProvozem nedojde k negativnímu ovlivnění horninového prostředí ani přírodních zdrojů.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémyProvozem nedojde k negativnímu ovlivnění flory, fauny ani ekosystémů.

8. Vlivy na krajinuProvozem nedojde k negativnímu ovlivnění krajiny.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památkyProvozem nedojde k negativnímu ovlivnění hmotného majetku nebo kulturních památek.

II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

Záměr nebude mít na základě kritického zhodnocení dostupných informací významný negativní vliv na životní prostředí a jeho jednotlivé složky ve fázi výstavby ani ve fázi provozu. Vliv znečišťujících látek vznikajících při stavebních úpravách jednotlivých hal a jejich následném provozu nebude mít s ohledem na hodnoty emisí škodlivin sledovatelný negativní vliv na kvalitu ovzduší.

Závěrem lze hodnotit vliv emisí na imisní zátěž zájmového území jako únosnou bez významného vlivu na obyvatelstvo a životní prostředí. Realizací záměru nedojde k významnému zhoršení imisní zátěže hlukem. V jiných oblastech nedojde ke zhoršení hodného zřetele.

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriícha nestandardních stavech

POPIS RIZIK BEZPEČNOSTI PROVOZU

Tato rizika obecně představují: havarijní únik nebezpečných látek ve fázi výstavby i provozu, požár, exploze, možnost vzniku havárií vozidel ve fázi výstavby i provozu, dopravní nehody, pracovní úrazy, kriminální činnost, teroristický útok.



DOPADY NA OKOLÍV rámci hodnoceného záměru jsou navržena konkrétní stavební opatření, která toto riziko eliminují. Umístění zařízení s obsahem látek závadných vodám a obalů s látkami závadnými vodámnad záchytnými jímkami zabezpečují záchyt škodlivin v případě jejich nekontrolovaného úniku.

Dopravní nehodyEliminace tohoto rizika bude provedena školením řidičů, udržování vozidel a pracovních strojů v bezvadném technickém stavu. Náhodně bude zajištěna dechová zkouška pracovníků, včetně řidičů. Taktéž bude stanovena vhodná trasa dopravy materiálů.

Pracovní úrazy Eliminaci je nutné provést udržováním bezvadného stavu technických prostředků, veškerá vedenía rozvody budou provedeny odbornou firmou, pracovníci budou vybaveni ochrannými pracovními prostředky.

Kriminální činnostObjekt bude střežen.

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Stavba je projektována s ohledem na požární rizika vyplývající z charakteru stavby a rizika náhodného úniku látek závadných vodám. Nutnou podmínkou bezpečnosti provozu je dodržování:provozních řádů, požárních řádů, havarijních plánů, seznamování pracovníků s těmito předpisy, pravidelné revize, kontroly a údržba zařízení.

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

Ve fázi provozu se nepředpokládá monitoring vlivu na životní prostředí u zemědělského zdroje. Měření účinnosti spalování a obsahu škodlivin v odpadních plynech malých spalovacích zdrojů bude probíhat podle platných právních předpisů.

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, kterése vyskytly při zpracování oznámení

Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku jsou postaveny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, nýbrž jen shrnutím předpokladů a úsudků. Z tohoto důvodu je proto nutné je i posuzovat.



Pro hodnocení emisí škodlivin do ovzduší nebyla prováděna zvláštní měření.

Nedostatky ve znalostech však jsou takového charakteru, že nemají významný vliv na vypovídací schopnost závěrů posuzování vlivů na životní prostředí a hodnocení zdravotních rizik.


ČÁST E

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Nebyly předloženy varianty záměru. Jedná se jedno-variantní řešení.

Řešení bylo navrženo s přihlédnutím ke stávajícím aktivitám investora na tomto místě dle zásado využití nejlepších dostupných technologií s maximálním důrazem na minimalizaci dopadů na životní prostředí.

ČÁST F

ZÁVĚR

Oznámení záměru „Farma Lenešice - modernizace a rozšíření chovu kuřic“ je zpracována dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Svým charakterem naplňuje přílohu č. 1 v kategorii II, bod 1.5 zákona. Z důvodu podrobnějšího zpracování dokumentu je tento oznámení nad rámec zákonné povinnosti zpracováno v rozsahu dokumentace dle přílohy č. 4 tohoto zákona.

Cílem je zhodnotit a posoudit možné pozitivní i negativní vlivy tohoto záměruna jednotlivé složky životního prostředí.

Na základě kritického zhodnocení dostupných informací lze konstatovat, že realizace záměruje možná v zamýšlené lokalitě. Její realizací nedojde k významnému nebo nadlimitnímu zhoršení kvality jednotlivých složek životního prostředí ve fázi výstavby ani ve fázi provozu. Emise škodlivin do ovzduší jsou minimální a neovlivní sledovatelným způsobem kvalitu ovzduší v zájmové oblasti (viz rozptylová studie). Současně nedojde k negativnímu ovlivnění hlukové zátěže venkovního prostředí v dotčené lokalitě (viz hluková studie). Součástí dokumentace je také studie „Stanovení pásma hygienické ochrany chovu hospodářských zvířat“ - viz příloha.

Omezení vzniku havárie a havarijních stavů bude eliminováno zejména: realizovanými stavebními opatřeními (izolace, dispoziční uspořádání hygienických smyček,

záchytné vany), technickými opatřeními (zabezpečení obalů na materiály a odpady, práce s velmi malými objemy

rizikových látek, apod.), organizačními opatřeními (odborná způsobilost pracovníků, atd.).

Ve fázi výstavby by měla být realizována opatření minimalizující vliv emisí a hluku na okolní prostředí. Doporučuje se aplikovat: opatření na snížení prašnosti při výstavbě (skrápění, stavební zástěny,...), používat zdroje hluku pouze v době od 7 do 21 hod. v pracovní dny, opatření na snížení rizika havárií - záchytné vany pod nádobami s látkami závadnými vodám, minimalizovat celkové aktuální množství látek závadných vodám v lokalitě - správná a důsledná

logistika, použití strojů a dopravních jednotek v bezvadném technickém stavu.

Ve fázi provozu by měla být realizována technická a technologická opatření. V jednotlivých složkách se doporučuje aplikovat:

Odpady s odpady bude nakládáno podle jejich skutečných vlastností v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.

v platném znění a jeho prováděcími předpisy. Odpady budou tříděny podle druhů a skutečných vlastností. Přednostně budou využitelné odpady předány k recyklaci a následnému využití,

odpady budou umístěny v zabezpečených nádobách nebo obalech tak, aby škodliviny obsažené v odpadech nemohly unikat do okolního prostředí,

vznikající neznečištěné odpady budou před odvezením na místo jejich dalšího využití nebo odstranění shromažďovány v centrálním shromažďovacím místě. Všechny odpady budou shromažďovány vytříděné podle druhů,

navržené shromažďování odpadů bude odpovídající a zabezpečující dostatečnou ochranu životního prostředí,

odpady budou umístěny v uzavíratelných obalech nebo kontejnerech nepropustných pro škodliviny obsažené v odpadu a s dostatečnou rezistencí vůči materiálu odpadu. Konkrétní materiál obalu musí být volen s ohledem na skutečné vlastnosti odpadu z hlediska chemického, fyzikálního (skupenství) a požárního,

veškeré odpady budou předávány pouze oprávněným osobám a doklady o oprávněnosti těchto osob budou archivovány po dobu danou zvláštními právními předpisy. Předání bude zaznamenáno v průběžné evidenci a v případě nebezpečných odpadů doloženo Evidenčním listem pro přepravu nebezpečných odpadů,

provoz bude ošetřen souhlasem oprávněných orgánů vyžadovaných zvláštními právními předpisy (souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady).

Ochrana vod veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné

látky, udržovat v takovém technickém stavu a provozovat tak, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod, povrchových vod nebo nežádoucímu smísení s odpadníminebo srážkovými vodami,

provádět 1 x za 5 let zkoušky vodotěsnosti jímky na odpadní technologické vody podle zákonač. 254/2001 Sb., v platném znění, podle ČSN 75 0905, ČSN 65 02 01 a ČSN 75 3415,

vést evidenci vizuálních kontrol jímek prováděných nejméně 1 x za 6 měsíců v souladu s § 39 odst. 4 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění,

v případě havárie bude postupováno dle schválených havarijních plánů, pravidelně aktualizovat schválený havarijní plán.

Ochrana ovzduší vést provozní evidenci středního zdroje znečišťování ovzduší, a to včetně dokladů umožňujících

prokázat správnost těchto údajů. Zpracovat souhrnnou provozní evidenci za uplynulý kalendářní rok a předávat ji v termínu stanoveném platnou právní úpravou příslušným orgánům ochrany ovzduší prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (kromě zemědělských zdrojů živočišné výroby),

dodržovat provozní řád.

Záměr nebude mít významný vliv na životní prostředí ani zdraví obyvatel v období realizaceani provozu.

Záměr lze v předmětné lokalitě doporučit.

ČÁST G

VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Název záměruFarma Lenešice - modernizace a rozšíření chovu kuřic

Zařazení podle přílohy č. 1Záměr je zařazen k bodu 1.5, kategorie II dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších změn.

Charakter záměruRekonstrukce areálu farmy pro chov kuřic.

Popis záměruZáměrem investora je postupná rekonstrukce haly č. 1, 2 a 3 hal pro chov kuřic ve stávajícím areálu zemědělské farmy v Lenešicích. Celková kapacita chovu bude po realizaci záměru 212 200 ks kuřic oproti původním 99 000 ks kuřic. Jedná se tedy o navýšení projektované kapacity o 113 200 ks kuřic, což při použití přepočtového koeficientu na DJ - 0,0014 (dle výkladu MŽP č.j.: 2453/OPVŽP/02, ze dne16. 05. 2002) odpovídá navýšení o 159 DJ.

Tabulka č. 39 Navýšení počtu nosnic v jednotlivých halách

Počet nosnicStávající stav

[ ks ]

Stav po realizaci záměru

[ ks ]

Hala č. 1 33 000 77 000Hala č. 2 33 000 62 000Hala č. 3 33 000 73 200

CELKEM 99 000 212 200

Předmětem projektu je modernizace stávající nevyhovující klecové technologie ve všech třech halách tak a stavební úpravy opláštění haly č. 1 a 3. Zároveň budou provedeny stavební úpravy spočívající v obnově a zateplení dotčených hal 1 a 3. Výsledkem projektu bude modernizace stávajících klecových systémů.

Jedná se o jednopodlažní nepodsklepené budovy bezokenní konstrukce typ BIOS, které jsou oplechované. V halách 1 a 3 bude odstraněna stávající izolace stěn a bude provedeno jejich nové vyzdění. Vyspraví se betonové podlahy. Stávající vazníky budou vyměněny. Nově bude položena izolace stropů a položí se nová krytina. Dojde k oddělení technologické části stavební příčkou od zádveří a zhotoví se nová vrata.

Na základě kritického zhodnocení dostupných informací lze konstatovat, že realizace záměruje možná v zamýšlené lokalitě. Její realizací nedojde k významnému nebo nadlimitnímu zhoršení kvality jednotlivých složek životního prostředí ve fázi realizace ani ve fázi provozu. Nejvíce

ovlivněnou složkou životního prostředí provozem záměru bude ovzduší. Vliv emisí na imisní zátěž území lze však považovat za nevýznamný.

V případě předmětného záměru se nejedná o kumulaci s jinými záměry.

Záměr nebude mít ve fázi realizace i provozu významný vliv na jednotlivé složky životního prostředí ani na zdraví obyvatel.


ČÁST H

PŘÍLOHY

P_01 Kopie osvědčení zpracovatele Dokumentace dle zákona č. 244/92 Sb. P_02 Zmocnění k zastupování P_03 Vyjádření CHKO České středohoří dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny P_04 Vyjádření Mú Louny k územně-plánovací dokumentaci P_05 Akustická (hluková) studie P_06 Rozptylová studie P_07 Stanovení pásma hygienické ochrany chovu hospodářských zvířat


portal.cenia.cz · web viewoznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 sb., o posuzování vlivů na...

Documents