Varava - 1 697 596 obyvatelLod - 767 628 obyvatelKrakov - 757 144 obyvatelVratislav - 635 932 obyvatelPozna - 567 882 obyvatelGdask - 458 053 obyvatelttn - 411 119 obyvatelBydho - 366 074 obyvatelLublin - 354 967 obyvatelKatovice - 317 220 obyvatelCelkem : 38 513 696 obyvatel

Zde vidte polskho p rezidenta kter se jmenuje: Lech Kaczyski

Zde jde vidt mapa Polska a takt s km Polsko soused Napklad: Nmecko esk Republika Slovensko Ukrajina Blorusko Litva a na konec Rusko

Hlavn msto Polska je WarsawaM celkem 1 697 596 obyvatelVarava se stala kapitlem nov nezvislho Polska znovu v 1918.Znak:

Sprvn lenn: 16 vojvodstvDatum vzniku: 1918Forma vldy: parlamentn prezidentsk Sttn zzen: republikaHlava sttu (2006): Lech KACZYNSKIPedseda vldy (2006): Jaroslaw KACZYNSKIlenstv: EU, NATO, OSN, CEFTA, CE, OBSE, OECD

Druh svtov vlka zaala, kdy Nmecko napadlo zpadn Polsko na 1 z 1939. Na 17 z vchodn Polsko bylo napadeno SSSR. Polsko kapitulovalo po 6 tdnech bojovn. Zpadn Polsko bylo vlenno do nminy Reich, vchodn Polsko do SSSR, zatmco centrln Polsko, vetn Varavy, dostal se pod pravidlo vldy generla, nacistick koloniln administrace. V bhu kampan z, Varava byla hrozn bombardovna, a v bhu obleen Varavy piblin 10 k 15% jeho staveb byl znien.

Varava se stala obsazenm mstem pod kontrolou nad nacistou SS. Vechny instituce vyho vzdln byly okamit zaveny a Varava je cel idovsk populace nkolik sto tisc, asi 30 % msta hnan do varavskho ghetta. Kdy objednvka pila likvidovat Ghetto jak dl Hitler je konen een, idovt bojovnci vypustili Varava Ghetto vzpouru. Pesto, e je tko peden a outnumbered, ghetto trvalo na tm msc. Kdy bojovn skonilo, survivors byl masakrovn.

Curtis P-40 WarhawkJe to letadlo pouvan v Anglii a Americe.Vyrstl v USA .Byly z nho 3 typy zvan Hawk,Warhwk a Kyttyhawk.

Supermarine Spitfire HF Mk IXEBritsk sthac letoun Supermarine Spitfire H.F.Mk.IXE. Rok vzniku: 1942, Poet nosnch ploch: 1, Poet len posdky: 1, Vrobce a typ motoru: Rolls-Royce "Merlin" 70, Poet motor: 1, Nejvy rychlost: 664 km/h, Steln zbran: 2 pevn kanny re 20 mm a vce, 2 pevn velkorn kulomety.

Krlovsk zmek (polsky Zamek Krlewski) ve Varav je krlovsk palc a oficiln sdlo polskch panovnk. Osobn komnaty, stejn jako sprvn kancele krlovskho dvora tu sdlily a do dlen Polska na konci 18. stolet. Mezi lety 1926 a 1939 byl zmek sdlem polskho prezidenta. Nachz se na Zmeckm nmst (polsky: Plac Zamkowy) pi vstupu do Starho msta.

Hrad Swiny je pomrn zachovalou zceninou, kter le nedaleko Bolkowa na jednom z nvr Kaczawskho poho. Nstin historieHrad ve winch byl jednou z prvnch zdnch tvrz a patil znmmu a majetnmu rodu wink. V 18. stol. ztratil svj vznam a byl oputn; por, kter propukl v roce 1876, ho zmnil ve zceninu. Rostouc zkze zabrnily teprve konservan prce, kter byly provedeny ve tictch letech 20. stol. V souasnosti je zcenina v soukromm vlastnictv a je zpstupnna nvtvnkm. Do dnen doby se zachovaly gotick zdi obytn ve a dvou v cylindrickch, kter byly postaveny v 16.-17. stol. a rovn tak obvodn zdi.

Zmek le v samm centru msta. Cel je obklopen ndhernm parkem. Hust zalesnn nvr a vysok skly ho pirozenm zpsobem oddluj od mstskho prosted. Nstin historieZmek byl postaven v roce 1872. Po ukonen druh svtov vlky se stal nejvtm skladem umleckch dl, kter byla v Dolnm Slezsku nalezena. V roce 1952 pevzala objekt armda. Z blzkch kasren a parku vznikl jeden armdn komplex a zmek byl zmnn na armdn kasino. V polovin edestch let propukl v sdle por, kter zpsobil velk kody. V roce 2002 koupila cel komplex zmku a pilehlho parku spolenost Paulinum.

PaciorkiPaciorki [pajorki] neboli esky Korlky pat k nejlenitjm ulovm skalm (torm) na severnm polskm svahu Krkono.Nalzaj se nad vesnikou Jagniatkw v nadmosk vce 980 1080 m, odkud kolem skal prochz mode znaen turistick trasa zvan Koralowa cieka [jeka] (Korlov stezka).

Pstup pro esk turisty je mon dvma zpsoby: bu neoficiln pejt hranici u Muskch kamen a jt asi dva kilometry po modr polsk turistick znace, anebo pout oficiln hranin pechod u pindlerovy boudy a jt k nim po polsk zelen turistick znace koprujc Sciezku nad Reglami pes Hutniczy Grzbiet a Czarni Kociol Jagniatowski asi 8 km.

Zvtrvac procesy modelovaly Paciorki do podoby mnoha bizarnch tvar, z nich nkter pipomnaj pohdkov hrady. Na vrcholcch mnohch skal zaujmou skaln viklany a vodou vyplnn prohlubn skaln msy.

Nstin historieZmek postavil piblin roku 1290 kne Bolko I. Psn (Surowy). V roce 1391 se jeho majitelem stala rodina Rechenberg, kter pvodn gotick zmek zrestaurovala v renesannm stylu. K velk rekonstrukci, kter pln zmnila vzhled sdla, dolo v letech 1881-83. Po druh svtov vlce stdal zmek majitele. Por, kter propukl v roce 1948, pln zniil vchodn a severovchodn kdla zmku, kter byla dostavna teprve po roce 2001.

Kubica odstartoval svou profesionln kariru v roce 2000 jako testovac jezdec ve voze ze srie Formule Renault. V nsledujcm roce ale u naplno zvodil a ve sv prvn sezn ve Formuli Renault si vyjel pole position a tak se stal lenem RDD. V roce 2002 u vyhrl tyi zvody a skonil v srii Formule Renault 2000 celkov na druhm mst. Tak byl sedm ve Formuli Renault Eurocup. Na konci roku si jet zajel zvod Brazilsk Formule Renault 2000 na okruhu Interlagos. Tento zvod pro nj znamenal jednoznan vtzstv.Po psoben v srich Formule Renault se Robert pesunul do Evropsk srie Formule 3. Tento krok dl byl ale naruen dopravn nehodou, pi kter si Kubica zlomil ruku. Ale Robert se jen tak nevzdal a nastoupil do zvodu i s 18 titanovmi rouby a zvod na Norisringu vyhrl. Celkov ale skonil na 12. mst. Na konci roku jet Kubica vyhrl poulin zvod na Sardinii a skonil pt v zvodech v Koreji a na Macau. Ve sv druh sezn v Evropsk srii Formule 3 skonil Robert s tovrnm tmem Mercedes na sedmm mst. V listopadu 2004 zaznamenal Robert pole position v Grand Prix Macau F3, kde zajel rekord okruhu, pesto to stailo jen na 2. msto. V roce 2005 vyhrl Kubica Svtovou srii Renault s tmem Epsilon Euskadi, co mu zajistilo testovn ve Formuli 1 za tm Renault.

Na Mistrovstv svta v atletice 2007 skonil na ptm mst vkonem 20,87 metru.Valencie 2008Na Halovm mistrovstv svta v atletice 2008 ve vrhu koul skonil vkonem 20,93 metru na tetm mst.Peking 2008Na Letnch olympijskch hrch v Pekingu 2008 zskal zlatou medaili vkonm 21,51 metru. Vyhrl s nskokem 42 centimetr ped druhm Christianom Cantwellem