xix. ročníku mezinárodní konference ochrana obyvatelstva

Vysoká škola báňská - Technická univerzita OstravaFakulta bezpečnostního inženýrství

aSdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s.

ve spolupráci sMinisterstvem vnitra-generálním ředitelstvím

Hasičského záchranného sboru ČRa

Fakultní nemocnicí Ostrava

SBORNÍK ABSTRAKTŮXIX. ročníku mezinárodní konference

OCHRANA OBYVATELSTVA - ZDRAVOTNÍ ZÁCHRANÁŘSTVÍ

2020

5. - 6. únor 2020Ostrava

Záštitu na konferencí převzali

rektor VŠB - TU Ostravaprof. RNDr. Václav Snášel, CSc.

hejtman Moravskoslezského krajeprof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.

generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČRgenpor. Ing. Drahoslav Ryba

Generální partneři konference

Partneři konference

Mediální partner konference

Vysoká škola báňská - Technická univerzita OstravaFakulta bezpečnostního inženýrství

aSdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s.

ve spolupráci sMinisterstvem vnitra-generálním ředitelstvím

Hasičského záchranného sboru ČRa

Fakultní nemocnicí Ostrava

SBORNÍK ABSTRAKTŮXIX. ročníku mezinárodní konference

OCHRANA OBYVATELSTVA - ZDRAVOTNÍ ZÁCHRANÁŘSTVÍ

2020

5. - 6. únor 2020Ostrava

OCHRANA OBYVATELSTVA - ZDRAVOTNÍ ZÁCHRANÁŘSTVÍ 2020Sborník abstraktů XIX. ročníku mezinárodní konference

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s. 17. listopadu 2172/15, 708 33 Ostrava - Poruba

Nebyla provedena jazyková korekturaZa věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autořiISBN 978-80-7385-227-6

Odborný garant konferenceScientific guarantor

doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konferenceScientific committee

prof. Ing. Karol Balog, PhD. - STU Bratislavaprof. Dr. Ing. Aleš Dudáček - VŠB - TU Ostrava

plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D., MPA - MV-GŘ HZS ČRdoc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA - VÚBP, v.v.i.

plk. Ing. Daniel Miklós, MPA - MV-GŘ HZS ČRprof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. - ČVUT v Praze

prof. Ing. Milan Oravec, PhD. - TU Košicedoc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. - Fakultní nemocnice Ostrava

doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA - VŠB - TU Ostravaplk. Mgr. Ing. Rostislav Richter - Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč

MUDr. Milan Šír, Ph.D. - Fakultní nemocnice Ostravaprof. nadzw. dr hab. Andrzej Urbanek - Akademia Pomorska w Słupsku

prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. - Univerzita T. Bati ve Zlíněbrig. gen. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D. - HZS Moravskoslezského kraje

Organizační výbor konferenceOrganizing committee

doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. - VŠB - TU OstravaIng. Petr Berglowiec - VŠB - TU Ostrava

Ing. Lenka Černá - SPBI, z.s. Ostravaplk. Ing. Daniel Dittrich - MV-GŘ HZS ČR

Ing. Ivan Koleňák - ČVUT v PrazeMgr. Pavla Segarová - Fakultní nemocnice Ostrava

Obsah

Zodpovědnost za vlastní zdraví a bezpečnost 1Bothová Michaela

Problémové aspekty provádění evakuace 2Brehovská Lenka, Kučera Miroslav

Megafires: Fire Ecology Knowledge to Better-informed Decision-making 4Calvo Leonor

Zapojení Asistenčního centra pomoci (ACP) při řešení mimořádných událostí 5Černý Jaroslav, Buček David

The role and competences of crisis staff members in case of crisis situation - case study 9Diemientiew Grzegorz, Rogowski Krzysztof

Krizová připravenost a kvalita ve zdravotnictví 10Fišer Václav

Novinky zaváděné v přednemocniční péči z pohledu Zdravotnické záchranné služby MSK 13Holeš David, Jaššo Petr

Analýza a zhodnotenie činnosti krízových štábov a Centra sústredeného sociálneho zabezpečenia v sociálnych krízových situáciách v SR 16Hudák Ján, Filip Stanislav, Vagaš Vladimír

Arftifical Intelligence for Emergency Management (AI4EM) 19Karsten Hermann Andreas

Kurzy pro odborníky ochrany obyvatelstva v Moravskoslezském kraji 20Krömer Antonín

Vztah mezi změnou klimatu a šířením infekčních onemocnění 22Kubátová Hana

Automatizovaná výměna dat mezi HZS ČR, ČEZ Distribuce a. s. a E.ON Distribuce a.s. 26Lukeš Miroslav, Štěříková Nela, Mazurkovič Miroslav

Problematika nouzového zásobování pitnou vodou v Jihomoravském kraji 29Marchlík Jan

Mezikrajská spolupráce biohazardtýmů 32Mezulianík René

Zlepšení ochrany před CBRN látkami v České a Slovenské republice 33Mika Jiří Otakar, Sabol Jozef, Polívka Luboš, Orinčák Michal, Coneva Iveta, Müllerová Jana

Jsou zdravotnická zařízení bezpečná? 37Navrátil Leoš, Janů Markéta

Evakuace obyvatelstva při havárii na jaderné elektrárně - proces plánování a zkušenosti ze cvičení 39Novotná Lenka, Kavan Štěpán

Digitalizácia, rozvoj poznania a možnosti identifikovania kauzalít v sektore energetika 41Oravec Milan, Adamec Vilém, Brumarová Lenka

Klimatická změna – jak vážně ji vnímat? 44Pretel Jan

Ochrana obyvatelstva před potenciálním nebezpečím radiologického útoku: Význam zabezpečení radioaktivních zdrojů 45Sabol Jozef

Role detekce a identifikace zachycených omamných a psychotropních látek v zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti obyvatelstva 46Sabol Jozef

Testování českých ochranných masek – vztah mezi průnikem a obsahem oxidu uhličitého 47Sýkora Vlastimil, Hylák Čestmír

Ústřední koordinace záchranných prací při řešení MU: výbuch muničních skladů ve Vrběticích 50Tilcer Martin

Nález nevybuchlé letecké pumy – Plzeň 2019 52Toman Martin

Návrh vzdelávania v oblasti ochrany obyvateľstva v meste Žilina 55Šullová Monika, Konárik Milan

Integrace operačních středisek složek IZS – strategický nástroj budoucnosti 57Volf Oldřich

Varovné a výstražné systémy v předpovědní službě ČHMÚ 60Volný Roman

1

OCHRANA OBYVATELSTVA - ZDRAVOTNÍ ZÁCHRANÁŘSTVÍ 2020

Ostrava, 5. - 6. únor 2020

Zodpovědnost za vlastní zdraví a bezpečnost

Mgr. Michaela BothováZdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.Kamenice 798/1d, 625 00 [email protected]

Klíčová slovaZdravotnická záchranná služba osvěta zodpovědnost zdraví bezpečnost první

pomoc děti senioři linka 155 sanitka informace veřejnost.Příspěvek pojednává o tom, v čem je přínosná práce tiskové mluvčí v rámci

zdravotnické záchranné služby. Hlavním cílem prezentace je zdůraznit, že nejde jen o poskytování informací novinářům, resp. veřejnosti, podle mého názoru by zásadním přesahem mělo být šíření osvěty. Poukázání na skutečnost, že lidé by měli přijmout zodpovědnost za svoje vlastní zdraví i za zdraví svých blízkých, např. dětí a seniorů. Řeč je konkrétně o tom, že mnoha zdravotním problémům či událostem se závažnými následky lze zabránit. A stejně tak důležité je učit lidi poskytovat první pomoc, informovat je o tom, kdy a jakým způsobem volat na linku 155, co udělat, než přijede sanitka. Zároveň je třeba poskytovat lidem informace o tom, jak vlastně funguje ZZS, jakým způsobem se její zdravotníci vzdělávají, aby se péče o pacienta neustále zlepšovala. To úzce souvisí se stále se vylepšujícími technologiemi, sanitními vozy či zdravotnickým vybavením. Hlavním vyzněním příspěvku má být to, že pro svoje zdraví a bezpečnost mohou lidé sami mnohé udělat. A pokud dojde ke zdravotnímu postižení, je třeba vědět, jak správně postupovat.

2



Problémové aspekty provádění evakuace

Ing. Lenka Brehovská, Ph.D.Mgr. Miroslav KučeraČVUT v Praze, Fakulta dopravníKonviktská 20, 110 00 Praha [email protected]

Klíčová slovaEvakuace, interkulturní komunikace.

ÚvodPlánování a zabezpečení evakuace je proces aplikovaný jako nezbytné opatření

při mimořádných a krizových situacích, kdy je jejím provedení potřeba ochránit osoby, zvířata a další dle Vyhlášky č. 380/2002 Sb [1]. Samotná evakuace musí být připravována do úrovně maximální prognózované velikosti vyhodnocených opatření [2]. V průběhu jejího plánování se objevuje řada problémových oblastí, se kterými se složky IZS a odpovědné orgány setkávají náhodně, pravidelně, nebo víme, že mohou v reálném čase nastat. S jedním z největších překážek, kterým mohou čelit a mohou zásadně ovlivnit průběh provádění evakuace jsou problémy spojené s interkulturní komunikací. Jedná se o problémy jazykové, sociální, etnické, kulturní a náboženské. Z těchto problémových oblastí vyplývají další sekundární aspekty, které znesnadňují komunikaci mezi orgány a evakuovaným obyvatelstvem. Uvažovat o tom můžeme, převážně v oblastech s velkým výskytem turistů, vyšším procentuálním zastoupení tzv. levných pracovních sil a dalších.

Elementární rizikové body, které vyžadují standardizovanou metodiku při plánování a realizaci evakuace

Jazyková barieraOrgány pro řízení evakuace musí být schopny bezodkladně zajistit překladatele

pro jednotlivce či skupiny s nimiž se není možno dorozumět v Českém jazyce. Bez elementárního dorozumění nelze přistoupit k provedení evakuace těchto osob či skupin [3].

Dílčí závěr: Je nezbytně nutné pro složky IZS zpřístupnit, či vytvořit jejich vlastní registr překladatelů.

Zajištění náhradního ubytování Bezpečnostním riziko plyne ze spolubydlení osob a skupin s různými

etnickými, kulturními, náboženskými a sociálními hodnotami. Zejména je nutno dbát zřetel na skupiny, jejichž společné ubytování znamená zvýšené riziko konfliktu mezi zástupci těchto skupin [4].

3



Dílčí závěr: Zahrnout tuto problematiku do plánování plošné evakuace jak v havarijních plánech tak krizových plánech.

Zajištění stravování Stravovací návyky a standardy vyplývající z etnických, kulturních,

náboženských a sociálních hodnot evakuovaných osob (například Halal strava) se může stát rizikovým faktorem při zajištění bezpečnosti a chodu evakuačního střediska.

Lékařské vyšetřeníLékařské vyšetření a případný odvoz nemocných do vyčleněných lékařských

zařízení který zajišťuje přijímací středisko či evakuační středisko může být opět předmětem konfliktu s evakuovanými osobami s různými etnickými, kulturními, náboženskými a sociálními hodnotami. Předmětem konfliktu může být například pohlaví lékařského personálu, odmítnutí transfuze atd. [3].

Dílčí závěr: Vyčleněná zdravotnická zařízení by měla problematiku začlenit do svých plánů krizové připravenosti.

Zajištění ustájení zvířat a uskladnění věcí V případě evakuace může docházet k převozu významných předmětů věcné

povahy (například náboženské artefakty a texty), popř. živočichů, se kterými musí orgány pro řízení evakuace nakládat s ohledem na etnické, kulturní, náboženské a sociálními rozdíly evakuovaných osob a skupin.

ZávěrTyto elementární aspekty je nutno zohlednit již při zpracování evakuačního

plánu a v jednotlivých bodech plánování evakuačních opatření a zabezpečení evakuace, jak jsou uvedeny v § 12 a 13 Vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Jednotlivé orgány pro řízení evakuace následně musí tyto aspekty automaticky zohlednit při své činnosti a bezodkladně je v průběhu evakuace provádět.

Použitá literatura[1] Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

In: Sbírka zákonů České republiky, částka 133, pp. 7730-7751.[2] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých. [3] ELBERTOVÁ, Z.: JAZYKOVÉ BARIÉRY V ČESKÉM ZDRAVOTNICTVÍ.

Alfa.cz [online]. 18.1.2010 [cit. 2020-01-05]. Dostupné z: http://www.alfacz-preklady.cz/novinky/jazykove-bariery-v-ceskem-zdravotnictvi/.

[4] BREHOVSKÁ, L., 2016.: Evakuace ze zón havarijního plánování v závislosti na diferenciaci populace. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny. ISBN 978-80-7422-466-9.

4



Megafires: Fire Ecology Knowledge to Better-informed Decision-making

Dr. Leonor CalvoUniversidad de León24071 León, Españ[email protected]

Forest fires are a major threat throughout Europe, producing significant impacts in our ecosystems. In the last decades, large scale and more intense wildfires area becoming an increasing concern. These extreme wildfire or megafires events are determined, among other factors, by unfavourable meteorological conditions, such as heatwaves, and the increase in fuel loads and continuity in our landscapes. So, we are faced by a new wildfire context characterised by megafires with a rapid fire spread, intense burning, and unpredictable shifts, which produce extraordinary socio-economic and ecological impacts. For this reason, land management strategies need to account for the drivers of the forest fire regimes, which help to define pre-fire effective activities, and at the same time, the ecosystems resilience to identify the most suitable post-fire management strategies in order to facilitate the recovery of the ecosystems services (regulation, cultural and provisioning) provide by these forestry landscapes. In this new scenario of megafires we must find effective and reliable multi-scale tools for (1) analising the fire regeme parametres; (2) evaluating the drives of the fire severity; (3) identifying suitable severity indicators across different ecosystem compartments (vegetation and soil) and different levels of organisation; (4) predicting the post-fire regeneration of forest ecosystems. This knowledge help us in the design of pre- and post-fire management strategies to promote the recovery of the public goods and services provided by these landscapes, which are essential to the socio-economic development of rural areas.

5



Zapojení Asistenčního centra pomoci (ACP) při řešení mimořádných událostí

Ing. Jaroslav ČernýIng. David BučekHasičský záchranný sbor Olomouckého krajeSchweitzerova 91, 779 00 [email protected], [email protected]

AbstraktPředmětem příspěvku je poskytnout informace o možnosti zřízení Asistenčního

centra pomoci při řešení mimořádných událostí s velkým počtem zasažených osob, o jeho úkolech a poskytovaných službách v souladu s připravovaným „Metodickým pokynem pro aktivaci, zřízení a provoz Asistenčního centra pomoci a Informačního centra“ („Metodický pokyn“). Součástí příspěvku je i představení úkolů jednotlivých zainteresovaných složek a výsledků z praktického zřízení ACP při taktickém cvičení složek IZS se zapojením orgánů krizového řízení na úrovni obce s rozšířenou působností Olomouc.

ÚvodMyšlenka zřízení ACP a zpracování metodického pokynu vychází z potřeby

zajistit při vzniku mimořádných událostí s velkým počtem zasažených osob pomoc rodinným příslušníkům při hledání svých příbuzných, kteří byli účastníky mimořádné události. Základním cílem pomoci ACP je zejména poskytování informací o mimořádné události s ohledem na hledané osoby a také poskytnutí nezbytného zázemí k zajištění základní péče příbuzným osobám.

Potřeba zřízení ACP vychází také ze zkušeností při řešení mimořádných události u nás i ve světě, mezi které patří například:• Srpen 2008 – Studénka - 8 mrtvých a 95 zraněných• Červenec 2015 – Studénka - 3 mrtví a 25 zraněných• Březen 2015 – Germanwings - letecká nehoda - 150 mrtvých• Listopad 2015 – Paříž - teroristické útoky - 130 mrtvých a 352 zraněných• Březen 2016 – Brusel - teroristické útoky - 35 mrtvých a 340 zraněných• Prosinec 2016 – Berlín - útok kamionem na vánočních trzích - 12 mrtvých

a 48 zraněných• Prosinec 2018 – Štrasburk - střelec na vánočních trzích - 3 mrtví a 11 zraněných

Při všech výše uvedených mimořádných událostech bylo potřeba komunikovat s velkým počtem osob, které byly těmito událostmi nějakým způsobem postiženy nebo dotčeny.

6



Metodický pokynNávrh metodického pokynu má stanovit postup aktivace, zřízení a provoz

Asistenčního centra pomoci a Informačního centra, který rozpracovává postupy stanovené v STČ 04/IZS a STČ 09/IZS a je primárně určen pro HZS kraje.

Hlavním úkolem ACP je poskytovat příbuzným a zasaženým informace, bezpečný prostor a reagovat na jejich potřeby vyplývající ze situace spojené s řešením mimořádné události nebo jejími následky. Za zřízení a samotnou činnost ACP je zodpovědný HZS kraje. Vedoucím ACP je zpravidla příslušník z úseku ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

ACP by mělo pro osoby dotčené mimořádnou událostí zejména:- získávat a poskytovat ověřené informace,- poskytovat bezpečný prostor a psychosociální pomoc,- zabezpečovat služby související s řešenou mimořádnou událostí.

ACP plní úkoly v nepřetržitém provozu nebo tento režim může být upraven podle charakteru řešené mimořádné události. Úkoly jsou realizovány prostřednictvím primárních, sekundárních a doplňkových služeb.

Za primární služby se považuje získávání relevantních informací od příbuzných a zasažených, poskytování relevantních informací příbuzným a zasaženým, poskytování informací veřejnosti a médiím, poskytování psychosociální pomoci dotčeným osobám, poskytování duchovní pomoci dotčeným osobám, zajištění maximálně možného soukromí pro dotčené osoby a ochranu před přihlížejícími a médii a organizování shledání zasažených s příbuznými.

Za sekundární služby se považuje organizace doprovodu a přepravy příbuzných a zasažených z/do místa mimořádné události, ACP nebo zdravotnického zařízení, zejména za účelem identifikace, navázání kontaktu nebo rozloučení se s obětí, podílet se na organizaci přijetí a ubytování dotčených osob, primárně pozůstalých z důvodu potřeb identifikace obětí, zabezpečení první pomoci pro náhlé zdravotní indispozice (např. z důvodu nervového vypětí, vyčerpání apod.), spolupráce s DVI (zajištění identifikace postižených) týmem při identifikaci obětí, např. při získávání ante mortem dat od pozůstalých a spolupráce s PČR při identifikaci, zajištění a navrácení osobních věsí zasažených.

Za doplňkové služby se považuje zabezpečení spolupráce s úřadem místní samosprávy, zprostředkování kontaktu nebo zajištění přítomnosti zástupců z oblasti pojišťovnictví, poštovních služeb, pohřebních služeb, právních služeb apod., zajištění tlumočnické a překladatelské služby, poskytování informací zahraničním zastupitelským úřadům o přítomnosti jejich občanů mezi zasaženými osobami a organizování další podpůrné činnosti pro dotčené osoby.

ACP se zpravidla zřizuje v blízkosti místa mimořádné události v předem vytipovaném objektu s dostatečným prostorem pro shromáždění dotčených osob.

7



Činnost ACP je personálně zabezpečena z řad HZS kraje, PČR, ZZS kraje, JSDH obcí, městské nebo obecní policie, městského úřadu, NNO a zástupců dalších organizací podle potřeby.

Navrhovaný metodický pokyn dále řeší konkrétní úkoly jednotlivých členů obsluhy, orgánů podílejících se na plnění úkolů ACP, materiální zabezpečení ACP, dokumentaci ACP, přípravu obsluhy ACP a také činnost a úkoly Informačního centra.

Cvičení složek IZS s aktivací ACP v Olomouci30. října 2019 se uskutečnilo taktické cvičení složek IZS se zapojením orgánů

krizového řízení na úrovni obce s rozšířenou působností Olomouc. Cílem cvičení bylo:1) Procvičit postupy v rámci HZS kraje, Statutárního města Olomouc a dalších

složek v případě zprovoznění a činnost asistenčního centra pomoci vůči rodinným příslušníkům zasažených osob.

2) Procvičit postupy a taktiku zásahu složek IZS při společném zásahu při oznámení mimořádné události, při níž došlo k násilnému útoku ozbrojenou osobou vůči jiným osobám ve školském zařízení. Zajištění přednemocniční neodkladné péče a následné péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.

Námětem cvičení byla železniční dopravní nehoda mezinárodního vlaku poblíž Olomouce, při které zemřelo 10 cestujících a dalších 100 osob bylo zraněno. Mezi postiženými bylo i mnoho cizích státních příslušníků. Na základě této mimořádné události bylo rozhodnuto o zřízení Asistenčního centra pomoci v budově magistrátu města Olomouce. Následně byla řešena situace vzniklá vniknutím neznámé osoby vyzbrojené střelnými zbraněmi do objektu Univerzity Palackého v Olomouci. Na místě došlo ke střelbě, při níž bylo usmrceno a zraněno několik studentů.

ACP bylo zřízeno v budově Magistrátu města Olomouce a vybaveno materiálem ze skladu HZS kraje. Obsluha ACP byla sestavena zejména z příslušníků HZS kraje a zaměstnanců magistrátu.

Schéma rozmístění místn ostí v ACP Evidence příbuzných

Schéma rozmístění místností v ACP Evidence příbuzných Pro účely cvičení byl připraven webový program na evidenci příbuzných a postižených. V první části cvičení (železniční dopravní nehoda) byly postižení účastníci imitováni kartičkami s popisem osoby včetně zdravotního stavu. Kartičky byly rozdány padesáti figurantům (příbuzným), kteří po zaevidování v ACP, byly postupně ztotožňování s postiženými osobami podle toho, jak přicházely informace o postižených osobách ze štábu HZS kraje (byl plněn seznam postižených osob ve webovém programu). Informaci o zdravotním stavu postižených, o umístění ve zdravotnickém zařízení nebo případném úmrtí předávali „příbuzným“ členové týmu psychosociální pomoci ve spolupráci s psychologem PČR. Zdravotnickou první pomoc v ACP zajišťovali členové z ČČK. Tato sekvence část cvičení trvala asi čtyři hodiny a to včetně aktivace a zřízení ACP. V další části cvičení byly figurantům (příbuzným) rozdány nové kartičky s popisem skutečných osob, které byly využity pro cvičení složek IZS „aktivní střelec“ v budově univerzity. Zde již přicházely přes štáb HZS kraje informace přímo ze zdravotnického zařízení, kam byli postižení převáženi k ošetření. Tato část cvičení byla složitější, protože informace od PČR z místa zásahu a z nemocnice byly někdy strohé, bez zjištění jména postiženého a třeba jen s popisem oblečení. Toto bylo pro obsluhu ACP velmi komplikované. Tato část cvičení trvala také asi čtyři hodiny. Vyhodnocení a závěry z cvičení

8



Pro účely cvičení byl připraven webový program na evidenci příbuzných a postižených.

V první části cvičení (železniční dopravní nehoda) byly postižení účastníci imitováni kartičkami s popisem osoby včetně zdravotního stavu. Kartičky byly rozdány padesáti figurantům (příbuzným), kteří po zaevidování v ACP, byly postupně ztotožňování s postiženými osobami podle toho, jak přicházely informace o postižených osobách ze štábu HZS kraje (byl plněn seznam postižených osob ve webovém programu). Informaci o zdravotním stavu postižených, o umístění ve zdravotnickém zařízení nebo případném úmrtí předávali „příbuzným“ členové týmu psychosociální pomoci ve spolupráci s psychologem PČR. Zdravotnickou první pomoc v ACP zajišťovali členové z ČČK. Tato sekvence část cvičení trvala asi čtyři hodiny a to včetně aktivace a zřízení ACP.

V další části cvičení byly figurantům (příbuzným) rozdány nové kartičky s popisem skutečných osob, které byly využity pro cvičení složek IZS „aktivní střelec“ v budově univerzity. Zde již přicházely přes štáb HZS kraje informace přímo ze zdravotnického zařízení, kam byli postižení převáženi k ošetření. Tato část cvičení byla složitější, protože informace od PČR z místa zásahu a z nemocnice byly někdy strohé, bez zjištění jména postiženého a třeba jen s popisem oblečení. Toto bylo pro obsluhu ACP velmi komplikované. Tato část cvičení trvala také asi čtyři hodiny.

Vyhodnocení a závěry z cvičeníCvičení ukázalo, že připravovaný pokyn k ACP lze při reálné situaci využít, ale

někdy jen v omezeném rozsahu. ACP je náročné zejména na prostorové uspořádání využívaného objektu a také na potřebnou obsluhu z řad HZS. Dále je nutné při přípravě předurčených příslušníku HZS dbát na odbornou přípravu směrem ke komunikaci s příbuznými a také zajistit jednotnou evidenci postižených i příbuzných u všech zúčastněných složek. Z hodnocení jednotlivých účastníků cvičení vyplynula potřebnost řešit otázku starostlivosti o postižené i příbuzné při řešení mimořádných událostí s velkým počtem zraněných osob. K tomu by měl navrhovaný pokyn přispět.

Použitá literatura[1] Návrh Metodického pokynu pro aktivaci, zřízení a provoz Asistenčního centra

pomoci a Informačního centra[2] Dokumentace k taktickému cvičení složek IZS se zapojením orgánů krizového

řízení na úrovni obce s rozšířenou působností Olomouc

9



The role and competences of crisis staff members in case of crisis situation - case studyRola i kompetencje członków personelu kryzysowego w sytuacji kryzysowej - studium przypadku

Grzegorz DiemientiewKrzysztof RogowskiPomeranian University in Słupskul. Arciszewskiego 22a, 76-200 Słupsk, Poland [email protected]

AbstractSecurity is the most important need for man and human communities in the

field of the creation and functioning of the values necessary for the exalisting of mankind. Security measures are the result of the rationality of individuals‘ behaviour and collectiveity. The organization creates a space where people have the opportunity to verify the effects of their thoughts, intuitions and experiences. Decision-making is not just the domain of people in management positions. The complexity and diversity of stakeholder groups to which the consequences of decisions relate require knowledge and experience not only of the unit responsible for the decision, but also of its support by the opinions of teams and specialists in various fields, as well as of these stakeholder groups. In crisis management literature, we encounter a different optics of crisis management; most often concerns organisations of a commercial nature and their role in a crisis situation. The crisis situation in this regard is understood somewhat more broadly than in the case of crisis management in the state due to a larger list of factors that may cause a crisis in a commercial organisation, which may affect its position or even existence. The competence of crisis management operators in crisis decision-making translates into colleagues and themselves to the perception of the need to cope with such challenges. Treating the crisis in the challenge category makes us aware of the risks, but we also consider it an opportunity. Developing an appropriate approach to crisis situations is the basis for building confidence. In this work, the authors attempt to create a compendium of the current rules and their executability in the event of a crisis situation. For example, the crisis situation that took place in Poland in 2017 was used for research.

KeywordsCrisis management, crisis management, managers, management, crisis

management, leadership, management, management efficiency, security and management.

10



Krizová připravenost a kvalita ve zdravotnictví

Ing. Václav FišerZdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.Kamenice 798/1d, 625 00 [email protected]

AbstraktHovoří-li se dnes ve zdravotnictví o kvalitě v souvislosti s bezpečností,

převážně se hovoří o tom, nakolik je poskytovaná zdravotní služba a pobyt ve zdravotnickém zařízení pro pacienta tzv. bezpečná, neohrožující. To potvrzuje i praxe, kdy vyjma snad zdravotnických záchranných služeb jsou většinou pro organizační management zdravotnictví úkoly zajišťování bezpečnosti státu, ochrana obyvatelstva a uplatňování krizového managementu zdravotnictví, trochu příslovečnou „španělskou vesnicí“. Přitom i v této oblasti lze kvalitu stanovit, samozřejmě kontrolovat a dokonce i ukládat nemalé sankce za nesplnění povinnosti!

Cílem příspěvku je seznámit s problematikou zajišťování úkolů bezpečnostní povahy ve zdravotnictví a především s problémy na úseku kvality a kontroly plnění těchto úkolů.

Není bezpečnost jako bezpečnost. V odborné komunitě zaměřené na krizový management je přirozeně chápána jako cílový stav činností, zaměřených na zajišťování bezpečnosti státu, ve smyslu ústavního zákona o zajišťování bezpečnosti státu, odvozených zákonů tzv. krizové legislativy a řady prováděcích předpisů a dokumentů legislativní i nelegislativní povahy.

Úkoly k zajištění této bezpečnosti jsou dotčeny i prvky systému poskytování zdravotních služeb, obecněji zdravotnictví. Dalo by se tedy říci, že existují-li předpisy, provádí se i kontrola jejich dodržování a dá se tedy i předpokládat, že je kontrolována kvalita - naplnění ustanovení těchto předpisů? Jenže praxe potvrzuje, že tomu tak není. Příčin je několik a úplná analýza by byla rozsahem značně nad rámcem konference. S ohledem na prostor k vyjádření se proto zaměříme na jednu, kterou je zaměnění obsahu významu pojmu bezpečnost. Odtud se pak odvíjí i způsob „řešení“ úkolů zajišťování bezpečnosti ve spojení s bezpečností státu. Východiskem k rozkrytí situace je připomenout si, co znamenají základní pojmy, použité i v názvu příspěvku – kvalita a krizová připravenost. O krizové připravenosti (zdravotnictví) bylo již i na půdě této konference referováno několikrát, takže se zaměříme na pojem kvality.

Hovoříme-li o kvalitě, je třeba vědět, že kvalita je v principu údaj o vlastnosti, odpověď na otázku „jaký?“. Obecně je však určení kvality subjektivním hodnocením pozorovaného objektu (výrobku, služby, procesu, …), závisejícím

11



na úsudku a schopnostech pozorovatele. Proto je třeba hodnocení objektivizovat zavedením norem kvality jako systému pro určení míry shody se vzorem/předpisem za pomoci kvantitativních ukazatelů => identifikátorů a kritérií. Kvalita je pak na tomto základě definována jako stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků (viz ČSN EN ISO 9000:2000), přičemž:- inherence - vnitřní příslušnost, sounáležitost, neoddělitelnost- inherentní - obsažený, lpící, utkvělý v něčem, vnitřně spjatý … charakterizuje

atributy věcí, jež nejsou přidané a nahodilé, nýbrž plynou ze samé povahy příslušné věci.

A právě zde je onen úhelný kámen zmatení, kdy rezort zdravotnictví zaměňuje zajištění bezpečnosti státu (ve smyslu zmíněné krizové legislativy) za zajištění bezpečí lůžkové péče (ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách).

Za doklad můžeme považovat na jedné straně působení Spojené akreditační komise, o.p.s., autority zmocněné k akreditaci zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb na základě schválených akreditačních standardů právě za účelem hodnocení úrovně zajištění bezpečí lůžkové péče a na straně druhé sporadické hodnocení schopnosti těchže poskytovatelů zajistit poskytování svých služeb obyvatelstvu za mimořádných, řekněme krizových, situací. Tedy připravenosti z pohledu managementu bezpečnosti státu.

Nabízí se tedy otázka, co je příčinou? Obsahují snad odkazované legislativní i nelegislativní předpisy a dokumenty pro zdravotnictví málo stanovených limitů či vodítek pro vygenerování identifikátorů a kritérií pro hodnocení? Připomeňme si tedy, co je ke sledovaném zájmu obsahem závazných předpisů, konkrétně zákonů. Vzhledem k léta atakovanému stavu krizové (ne)připravenosti není překvapením zjištění, že z legislativy krizové sice poskytovatelům zdravotních služeb povinnosti plynou, zpravidla však jen obecně jako právnickým osobám, popřípadě podmíněně ve spojení s dalšími podmínkami (např. uzavírání dohod o plánované pomoci při MU, zpracování plánů krizové připravenosti). Podobná situace je i v legislativě specifikované ke zdravotnictví, do níž jsou úkoly poskytovatelům k zajišťování krizové připravenosti vloženy vlastně jen v podobě povinnosti ke zpracování traumatologických plánů poskytovatelů jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS) a v podobě povinnosti ke zřízení pracoviště krizové připravenosti již jen v ZZS. Nicméně, byť existují prováděcí vyhlášky ke zpracování traumaplánů a také možné sankce, je v praxi jako splnění povinnosti tolerováno jejich formální zpracování a to i externím zpracovatelem! Způsob zřízení pracovišť krizové připravenosti u ZZS je pak ponechán volnému uchopení zřizovateli ZZS. Výsledkem je vlastně tolik „modelů“ pracovišť, co jednotlivých krajů. Závěr? O systematickém sledování kvality krizové připravenosti ve zdravotnictví lze hovořit pouze hypoteticky…

Základy pro efektivní kontrolu kvality v této oblasti přitom byly položeny již poměrně dávno a dokonce na úrovni Bezpečnostní rady státu, současně se schválením

12



„Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR“ s usnesením č. 9/2007. Jeho součástí je i „Harmonogram realizace opatření Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví v České republice se stanovením odpovědnosti za plnění jednotlivých úkolů“. Tento harmonogram o sedmi úkolech, z nichž většina nebyla dodnes splněna, obsahuje pro sledování kvality dva zásadní: 5. „Metodika pro zpracování periodických zpráv o stavu krizové připravenosti

zdravotnictví.“ 7. „Metodika právně závazných standardů nesnižitelné úrovně připravenosti

zdravotnických zařízení v každém ze tří základních stupňů připravenosti.“ Úkoly spolu funkčně souvisí a byly termínovány do 31. 12. 2007 a 31. 12. 2009,

přičemž dodnes nebyly splněny bez vysvětlení! Metodikami měly být stanoveny jednak objektivizační ukazatele/identifikátory a kritéria a jednak podloženo právní zakotvení povinnosti. Praxi proto dnes již citelně chybí zásadní opora pro objektivní kontrolu, koordinaci, penalizaci atd.

Závěrem příspěvku je třeba při jeho stručnosti dodat něco k jeho účelu na konferenci o ochraně obyvatelstva a zdravotnickém záchranářství. Existuje úsloví: Co se vleče, neuteče. Na úseku krizové připravenosti mohl být tento přístup při vědomí setrvačnosti v takových „supersystémech“ jako je zdravotnictví, nebo i veřejná správa, do jisté míry akceptován. Jenže se zrychlujícím se tempem změn bezpečnostního prostředí, vynucujícím si opětovnou aktivní interakci plánování vnitřní a vnější bezpečnosti státu již není pro laxní přístup místo. Je zapotřebí vědět co možná nejobjektivněji, jak jsme jako stát schopni obstát před hrozbami, které se ještě před patnácti lety zdály nepravděpodobné. Platí to plně i pro oblast zdravotního zajištění potřeb obyvatelstva a ozbrojených sil a je tedy naprosto nevyhnutelné co nejefektivněji dohnat ztracený čas – například právě na úseku objektivního hodnocení kvality krizové připravenosti. Musí se stát prioritním úkolem ochrany obyvatelstva ve zdravotnictví a prioritním politickým zájmem na úseku bezpečnosti státu.

13



Novinky zaváděné v přednemocniční péči z pohledu Zdravotnické záchranné služby MSK

MUDr. David Holeš1,2

PhDr. Petr Jaššo, MBA2

1Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v MartineMalá Hora 4A, 036 01 Martin, Slovenská republika2Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského krajeVýškovická 2995/40, 700 44 Ostrava-Zábř[email protected]

Klíčová slovaFirst responder, novinky, mimotělní oběh, přednemocniční neodkladná péče,

kontinuální resuscitace.Přednemocniční neodkladná péče prochází genezí v celém svém rozsahu

již několik let. Celosvětově roste úroveň vozových parků, vybavení výjezdových skupin, úroveň ochranných pracovních prostředků záchranářů a lékařů i možnosti telekomunikace. Moravskoslezští záchranáři dosahují výše zmíněných novinek již několik let a v posledním roce zavedli inovace, kterými se společně s pár jinými českými záchrannými službami posouvají mezi moderní evropské poskytovatele přednemocniční neodkladné péče. Jedná se projekt zavedení dobrovolných laických zachránců, tzv. first responderů. Dále pak o rozšíření speciálních činností při převozech pacientů s využitím nadstandardní techniky i cíleně školených zaměstnanců. Převozy pacientů s mimotělní náhradou oběhu, převozy pacientů nadrozměrných i urgentní transporty pacientů s akutními koronárními syndromy či pacientů kontinuálně resuscitovaných. Cílem těchto novinek je zvýšení úrovně poskytované péče i motivace vlastních zaměstnanců k dalšímu profesnímu růstu a podpoře oboru urgentní medicíny.

KeywordsFirst responder, Inovations, Exctra corporeal circulation replacement,

prehospital emergency medical care, continuos resuscitation.Prehospital emergency care has been changed in its entirety for several years.

The level of ambulances, equipment of paramedic crews, the level of protective equipment of paramedics and doctors and the possibilities of IT are increasing worldwide. The Moravian-Silesian paramedics have been achieving the above-mentioned innovations for several years and have introduced innovations, which, together with a few other Czech emergency medical services, have moved among modern European providers of pre-hospital emergency care. It is a project of introducing voluntary lay rescuers, called First responders. Furthermore, the extension of special activities for the transfer of patients using above-standard technology

14



and purposefully trained paramedics. Transports of patients with extracorporeal circulation replacement, transports of oversized and urgent transports of patients with acute coronary syndromes or patients continuously resuscitated. The aim of these innovations is to increase the level of care provided and to motivate our employees to further professional growth and support the field of emergency medicine.

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje (ZZS MSK) spustila od 1. 4. 2019 projekt First responder. Dobrovolník je pomocí speciální aplikace operačním střediskem ZZS MSK upozorněn na skutečnost, že v jeho blízkosti je potřeba poskytnout první pomoc a může být u postiženého dříve než posádka se záchranáři. V Moravskoslezském kraji je aktuálně činných 480 vyškolených first responderů. Dosud dorazili na pomoc ve stovce případů, přičemž u šedesáti postižených byli dříve než sanitka. Jednalo se o tři desítky pacientů, které bylo nutno resuscitovat, více než dvacet jiných s poruchou vědomí a také o vážné úrazové stavy.

Mezi první situace s úspěšnou záchranou patří kupříkladu zásah u muže, vážně zraněného při práci v dílně. Postižený byl vzhledem k tepennému krvácení v ohrožení života. First responder pohotově zabránil další krevní ztrátě zaškrcením zraněné končetiny a poskytoval muži pomoc až do příjezdu záchranářů. V dalších případech šlo o stavy náhlé zástavy oběhu, bezvědomí, včetně záchrany malého dítěte, které se podařilo rozdýchat před příjezdem profesionální jednotky záchranné služby. Přestože resuscitace, k nimž first respondeři spěchali, nevedly vždy k úspěšné záchraně pacienta, ukazují první zkušenosti významný časový benefit. Právě ten výrazně zvyšuje naději pacienta na přežití srdeční zástavy. Resuscitace byla v případech, zahájených dobrovolnými zachránci, započata průměrně o pět minut dříve, než na místo dorazila posádka ZZS. Samotní profesionální záchranáři, stejně jako blízcí pacientů, rychlý zásah kvalitně vyškolených first responderů vesměs oceňují.

Školitelé ZZS MSK aktuálně usilovně pokračují v proškolování dalších nových first responderů, kteří se budou postupně zapojovat do systému. Konečným cílem záchranné služby je využívat přednosti first responder systému, pokrývajícího území Moravskoslezského kraje, zhruba tisícovkou dobrovolných zachránců.

Akutní koronární syndrom je jednou z nejčastějších život ohrožujících diagnóz řešených zdravotnickou záchrannou službou. Pokud lze stanovit diagnózu přímo v terénu jsou pacienti zaléčeni na místě a dle doporučení kardiologické společnosti transportováni přímo na specializované pracoviště. Hlavním úkolem záchranné služby je, co nejrychleji stanovit diagnózu a maximálně zkrátit čas transportu na pracoviště intervenční kardiologie. Proto v posledních 5 letech došlo ke změně zavedených postupů a transport z terénu nebo zdravotnických zařízení nižšího typu provádějí posádky s nelékařským personálem. Významně se zkracuje čas dostupnosti specializované péče, který je zásadní pro rozsah kardiálního postižení. Kompetence a zkušenosti středně zdravotnických pracovníků umožňují pro pacienta bezpečný a celkově rychlejší transport.

15



Během posledních let je také zdravotnická záchranná služba opakovaně vyzvána k zajištění transportu pacientů na mimotělním oběhu. V současné době disponuje ZZS MSK speciálním vozidlem, které je mimo jiné určeno pro převoz pacientů závislých na přístrojích, které nejsou koncipovány pro přednemocniční péči. Sanitní vozidlo je dle požadavků kardiologických specialistů vybaveno speciálními držáky pro umístění přístrojové techniky, napájení přístrojů jako v nemocničním prostředí a samostatnými rozvody vzduchu a kyslíku v zástavbě vozidla.

KazuistikaPacient bez kardiální anamnézy byl postižen náhlou zástavou oběhu, která

byla způsobenou masivní plícní embolií. Svědky události byla zahájena neodkladná resuscitace. Následně v oživování pokračuje posádka ZZS MSK. Na místě události byly vyčerpány všechny možnosti, které nevedly k obnově oběhu. Po předchozí domluvě lékař rozhoduje o transportu pacienta na kardiologické pracoviště s využití automatického externího přístroje pro srdeční masáž. Za pokračující nepřímé srdeční masáže je pacient předán na specializované pracoviště po 60 minutách od srdeční zástavy. S využitím mimotělního oběhu se podařilo pacienta zachránit. Třetí den odpojen od podpory a po deseti dnech byl propuštěn z nemocnice bez neurologického deficitu.

16



Analýza a zhodnotenie činnosti krízových štábov a Centra sústredeného sociálneho zabezpečenia v sociálnych krízových situáciách v SR

Ing. Ján Hudák, PhD.1

doc. Ing. Stanislav Filip, PhD.2

Vladimír Vagaš1

1Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SRŠpitálska 4, 6, 8, 816 43 Bratislava, Slovenská republika2Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v BratislaveFurdeková 16, 851 04 Bratislava, Slovenská [email protected], [email protected],[email protected]

AbstraktTakmer každý deň prinášajú domáce i svetové agentúry správy o množstve

negatívnych javov a mimoriadnych udalostí, ktoré sa udiali v Slovenskej republike i vo svete. Konkrétne prípady nepriaznivých následkov prírodných katastrof, priemyselných havárií, hromadných dopravných nehôd, banských nešťastí, požiarov obytných domov a sociálnych zariadení, hromadných prepúšťaní zamestnancov, ale v poslednej dobe aj množiace sa prípady hromadných usmrtení streľbou z ručných zbraní, stále viac zaujímajú odbornú ale aj laickú verejnosť pretože prinášajú so sebou straty na ľudských životoch, zanechávajú celoživotné zdravotné postihnutie, pretrvávajúce negatívne duševné stavy postihnutých aj pozostalých a z toho vyplývajúce sociálne problémy, ktoré im sťažujú návrat do bežného života.

Do nedávna, riešenie sekundárnych sociálnych krízových javov, ktoré vznikajú ako dôsledok primárnych kríz na jednotlivcov alebo sociálne skupiny, bolo založené na individuálnom prístupe krízou postihnutých ľudí a jednotlivých kompetentných orgánov štátnej správy a samosprávy.

S iniciatívou inštitucionalizácie komplexného riešenia sociálnych krízových javov v Slovenskej republike prišli predstavitelia Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny SR, keď s podporou Ministerstva vnútra SR a vytvorili nástroj Centrum sústredeného sociálneho zabezpečenia (ďalej len Centra) [1]. Išlo priekopnícky čin nie len na Slovensku, ale aj v prostredí krajín strednej Európy, ktoré doposiaľ nemajú zriadené podobné komplexné systémy na riešenie sociálnych kríz obyvateľstva. Dôkazom tohto tvrdenia je aj výsledok porovnania bezpečnostných stratégií štátov združených vo V-4 a Rakúska, ktoré publikovali Hudák J., Ihnát, R. na medzinárodnej konferencii Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí v Žiline v dňoch 22 až 23. mája 2019. [2] Poslaním Centra, jeho organizačnou štruktúrou, personálnym a materiálovým vybavením ako aj podmienok na iniciovanie a fungovanie Centra

17



v krízových situáciách sa zoberajú metodické pokyny v interných právnych normách MPSVaR SR. [3] [4]. Participáciou orgánov samosprávy na činnosti Centra sa vo svojom článkom zaoberajú Hudák,J. a Ambrová,M.[5]. Prvotnou analýzou a hodnotením uplatnenia Centra v praxi sa zaoberá Filip,S. Hudák,J. na 9. medzinárodnej vedeckej konferencii Bezpečnost regiónů v Brne v júni 2016. [6]. Význam činnosti Centra pri riešení krízovej situácie v mieste jej vzniku predovšetkým vo fáze záchranných prác a obnovy prezentujú vo svojom článku Hudák,J. Dubská,S. [7]. Pozitívny vplyv na činnosť centra a jeho rýchle vybavovanie sociálnej pomoci krízou postihnutým obyvateľom aj pozostalým obetí má tretí sektor a nevládne organizácie. Analýzou tejto spolupráce sa zaoberajú Hudák,J, Ambrová,M.,Dubská, S. [8].

Z uvedeného prehľadu zdrojov je vidieť, že skúmanou problematikou sa zaoberá len úzky okruh autorov z prostredia MPSVaR SR a akademickej obce SR.

Príspevok sa zameriava na analýzu a zhodnotenie najnovších získaných poznatkov a skúsenosti z činnosti krízových štábov a Centra sústredeného sociálneho zabezpečenia pri riešení dvoch konkrétnych sociálnych krízových situácií vyvolaných dopravnou nehodou autobusu a nákladného auta pri Koliňanoch pri ktorej zahynulo 12 osôb a výbuchom s následným požiarom obytného paneláku v Prešove kde zahynulo 7 osôb a jedna osoba je nezvestná. Autori identifikujú klady a nedostatky v činnosť krízových štábov a Centra mieste vzniku mimoriadnych udalostí v spolupráci so subjektmi podieľajúcimi sa na riešení vzniknutej krízovej situácie s dôrazom na komplexné sociálne zabezpečenie osôb postihnutých danou mimoriadnou udalosťou.

Cieľom príspevku je vyvolať záujem akademickej obce a kompetentných orgánov krízového riadenia štátu krajín V-4 a Rakúska, uskutočniť spoločný výskum danej problematiky s cieľom vedecky zdôvodniť význam existenciu a fungovania Centra ako nedeliteľnej súčasti bezpečnostného systému štátu ako aj potrebu jeho začlenenia do zložiek Integrovaného záchranného systému v rámci krajín V-4 a Rakúska.

Pri tvorbe príspevku boli uplatnené štandardné vedecké metódy skúmania. Metóda pozorovania bola uplatnená pri skúmaní reálnej činnosti centier v krízových situáciách, pri metodických cvičeniach CSSZ v jednotlivých regiónoch SR organizovaných MPSVaR SR. Metódy analýzy a syntézy boli využité pri identifikovaní kladov a nedostatkov pri riešení dvoch mimoriadnych udalostí, ktoré vznikli v SR. Metóda vedeckej komparácie bola využitá pri porovnávaní bezpečnostných stratégií štátov V-4 a Rakúska v oblastiach poskytovania sociálnej pomoci obyvateľstvu v krízových situáciách. V príspevku sú uplatnené aj štatistické metódy, metódy indukcie a dedukcie pri formulovaní návrhov na zlepšenie súčasného stavu.

Autori príspevku by privítali, keby prezentované výsledky z činnosti Centra iniciovali autorov zo susednej Českej republiky, ale aj z ostatných krajín V-4 a Rakúska ku výmene poznatkov z riešenia sociálnych krízových obyvateľstva postihnutého prírodno-klimatickými alebo civilizačnými katastrofami.

18



Použitá literatúra[1] Zákon č. 179/2011 Z.z. o hospodárskej mobilizácii a o zmene a doplnení zákona

č. 387/2002 Z. z. o riadení štátu v krízových situáciách mimo času vojny a vojnového stavu v znení neskorších predpisov

[2] Hudák, J. - Ihnát, R. 2019. Porovnanie bezpečnostných stratégií krajín v4 a rakúska so zameraním na sociálne zabezpečenie In: Zborník príspevkov Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí 22. - 23. máj 2019, Žilina. ISBN 978-80-554-1559-8 s.194 - 203.

[3] MPSVaR SR. 2016. Metodika činnosti jednotlivých subjektov podieľajúcich sa na činnosti Centra sústredeného sociálneho zabezpečenia, č. 16243/2014-M_OKMB.

[4] Metodické usmernenia o zásadách činnosti, personálneho zloženia a materiálno-technického vybavenia Centra sústredeného sociálneho zabezpečenia, č. 16053/2014-M_OKMB.

[5] Hudák, J. – Ambrová, M. 2019. Činnosť vyššieho územného celku v rámci centra sústredeného sociálneho zabezpečenia pri riešení krízových situácií v oblasti sociálneho zabezpečenia In. Zborník príspevkov z konferencie Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí 22. - 23. máj 2019, Žilina. ISBN 978-80-554-1559-8. s 177 - 183.

[6] Hudák, J. – Filip, S. 2017. Centrum sústredeného sociálneho zabezpečenia - nástroj verejnej správy na zmierňovanie následkov sociálnych krízových stavov obyvateľstva In: Bezpečnost regionů: 9. vědecká mezinárodní konference. - Brno: Vysoká škola Karla Engliše, 21.-22. června 2016. ISBN 978-80-86710-87-7. s. 111-119.

[7] Hudák, J. – Dubská, S. 2019. Riešenie krízovej situácie v mieste jej vzniku. In: Zborník príspevkov z konferencie Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí 22. - 23. máj 2019, Žilina. ISBN 978-80-554-1559-8. s 184-193.

[8] Hudák, J. – Ambrová, M. – Dubská, S. 2018. Činnosť tretieho sektora a mimovládnych organizácií v Centre sústredeného sociálneho zabezpečenia In: Zborník príspevkov z konferencie Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí 23. - 24. máj 2018, Žilina. ISBN 978-80-554-1439-3. s 144 - 151.

19



Arftifical Intelligence for Emergency Management (AI4EM)

Andreas Hermann KarstenDGSMTechAm Hufschlag 4c, D-28816 Stuhr, [email protected]

AI4EM will increase the performance quality of emergency response operations significantly. Using AI will reduce the critical response time for rescuing people; with each minute the surviving probability is increasing over proportional. Additionally it will fit perfectly in smart city projects using big datas from different sensors (e.g. CCTVs, loT).

With natural language processing, just-in-time and autonomous dispatching, autonomous reconnaissance devices, autonomous turntable ladders, search & firefighting robots, and autonomous vehicles the critical response time for rescuing people can be reduced.

Using robots for restoring readiness (refilling the trucks) is reducing the time out of order of the trucks and therefore increasing the readiness of the fire brigade.

Not only AI will increase the surviving probability it will also decrease the costs for the victims (owners, insurance companies). The usage of AI will reduce the lost for the national economy and thus refinance themselves.

The necessary AI technology for these applications already exists or is going to exist in the next few years, e.g. language processing, autonomous steering systems, deliver robots, neural network technology and huge storage capacities. The challenge is to merge them with firefighting technology. The working environment has to be redesigned for AI. E.g. a National Language Processor is able to deal with much more phone calls in parallel than human operators. To take advantage of this capacity the numbers of available telephone lines must be increased accordingly.

For firefighters the usage of AI reduces the health risks by reducing their stay in dangers environments. Wearing of Smart-helmets and Smart-PPE will improve the performance and reducing the risks as well. The job focus will shift from firefighting to people affected treatment. Empathy will become more important than physical strength.

In the emergency call center the main task will shift from fast information gathering to psychological care of callers.

New roles have to be created: firefighting robot-operators, emergency data experts, software engineers with emergency background and so on.

AI can revolutionise fire fighting more than the introduction of water pumps had done, perhaps.

20



Kurzy pro odborníky ochrany obyvatelstva v Moravskoslezském kraji

Ing. Antonín KrömerHasičský záchranný sbor Moravskoslezského krajeVýškovická 40, 700 30 Ostrava-Zábř[email protected]

V rámci operačního programu Zaměstnanost byly v Moravskoslezském kraji v období let 2016-2019 ve spolupráci Krajského úřadu MSK a HZS MSK realizovány čtyři projekty zaměřené na profesní vzdělávání a výcvik příslušníků HZS MSK a připravenost obyvatel. U těchto projektů byl krajský úřad v pozici žadatele a administrátora projektů a HZS MSK byl odborným garantem a jeho příslušníci částečně i cílovou skupinou pro realizaci projektů. Jedním z těchto projektů byl projekt s názvem „Zvyšování připravenosti obyvatel a příslušníků HZS na mimořádné událostí“ (registrační číslo CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002973). Dvě z pěti klíčových aktivit tohoto projektu byly zaměřeny na oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení a o těchto pojednává tento příspěvek.

Jednou z klíčových aktivit projektu byla aktivita „Zabezpečení přípravy odborníků v oblasti posuzování rizik v území“. V rámci této aktivity byly organizovány 4 kurzy v rozsahu 40 hodin ve dvou bězích (22 a 18 hodin), jejichž účastníky byli příslušníci HZS MSK působící v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení a zaměstnanci krajského úřadu a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v MSK působící na pracovištích krizového řízení. Kurzy organizovala Česká asociace hasičských důstojníků a lektory byli odborníci z VŠB-TU, Fakulty bezpečnostního inženýrství, HZS MSK a Povodí Odry, s.p. Účastníci byli seznámeni s metodologií používanou při posuzování rizik v území včetně praktické aplikace metodických přístupů, naučili se metody využívat a interpretovat jejich výstupy pro potřeby havarijního a krizového plánování. Kurzů se zúčastnilo celkem 45 osob.

Obsahem kurzů Posuzování rizik v území bylo především:• hodnocení přijatelnosti rizik a interpretace výstupů posuzování rizik,• možnosti využití multikriteriálního hodnocení,• vybrané statistické metody pro vyhodnocení dat,• Analýza hrozeb pro ČR a analýza rizik kraje a obce s rozšířenou působností,• podpůrné metody kontrolních seznamů, brainstormingu, expertních odhadů,• modelování rozlivů povodní,• posuzování rizik v prevenci závažných havárií,• mapování rizik,• principy a využití SWOT analýzy.

21



Další z klíčových aktivit projektu byla aktivita „Zabezpečení přípravy odborníků obcí a složek IZS v oblasti ochrany obyvatelstva“. V rámci této aktivity byla organizována série kurzů v modulech technik ochrany obyvatelstva, specialista ochrany obyvatelstva a instruktor preventivně výchovné činnosti. Jednalo se o 16hodinové kurzy určené pro široké spektrum cílových skupin od členů jednotek Sboru dobrovolných hasičů obcí a členů SHČMS po členy orgánů obcí a zaměstnance obecních úřadů, členy krizových štábů a další. Celkem se 37 běhů kurzů, které organizovala Ústřední hasičská škola SHČMS Jánské Koupele, zúčastnilo 547 osob. Lektoři byli odborníci z HZS MSK a VŠB-TUO, Fakulty bezpečnostního inženýrství.

Obsahem kurzů „Technik ochrany obyvatelstva“ bylo především:• činnost JSDHO při varování, evakuaci a nouzovém přežití obyvatelstva na území

obce,• zásady chování obyvatelstva při mimořádných událostech,• činnost JSDHO před, při a po povodni,• stavba protipovodňových hrází z pytlů s pískem s využitím trenažéru,• ukázka provizorního zabezpečení konstrukcí staveb,• praktický nácvik provizorní dekontaminace osob a techniky s využitím běžných

prostředků jednotek požární ochrany.

Obsahem kurzů „Specialista ochrany obyvatelstva“ bylo především:• organizace a řízení bezpečnosti v obci, bezpečnostní situace v obci,• připravenost obce na mimořádné události a krizové situace,• opatření ochrany obyvatelstva v obci,• krizový štáb obce,• příprava cvičení,• praktické cvičení krizového štábu obce.

Obsahem kurzů „Instruktor preventivně výchovné činnosti“ bylo především:• opatření ochrany obyvatelstva na území obce,• zásady chování obyvatelstva při mimořádných událostech,• možnosti preventivně výchovné činnosti pro občany v obci,• formy a nástroje komunikace s veřejností,• praktická příprava a realizace preventivních akcí pro veřejnost,• praktická příprava a publikování preventivních materiálů pro veřejnost.

Všechny typy kurzů byly účastníky velice kladně hodnoceny a v současné době se zvyšuje zájem o opakovací a zdokonalovací kurzy.

22



Vztah mezi změnou klimatu a šířením infekčních onemocnění

RNDr. Hana Kubátová, Ph.D.Státní úřad pro jadernou bezpečnostSenovážné nám. 9, 110 00 Praha [email protected]

Klíčová slovaKlimatická změna, infekční nemoci, vektor.

ÚvodDle sdělení Světové meteorologické organizace (World Meteorological

Organization, WMO) uzavírá rok 2019 desetiletí mimořádného globálního oteplování a počasí s významnými dopady. Podle prozatímního prohlášení WMO o stavu globálního klimatu byla průměrná globální teplota v roce 2019 (za období leden až říjen) o 1,1 ± 0,1 °C vyšší v porovnání s obdobím před industrializací (1850-1900). Jak změna klimatu, tak výkyvy počasí přitom mají značný vliv na lidské zdraví, bezpečnost potravin, migraci nebo jednotlivé ekosystémy a kladou tak zvýšené nároky na ochranu obyvatelstva [1].

Nemoci přenášené vektoryK přenosu infekčních onemocnění dochází nejčastěji prostřednictvím vzduchu,

vody, přenašečů (vektorů) nebo potravin. Protože se změna klimatu na našem území projevuje vedle extrémních výkyvů teploty (vlny veder) také změnami množství vody v krajině (povodně, záplavy, sucho) a prouděním vzduchu (extrémně silný vítr), což dále ovlivňuje výskyt vektorů a kvalitu potravin, je často jejím důsledkem vznik ohnisek infekčních onemocnění nebo jejich šíření do nových oblastí, viz schéma na obr. 1.

Zatímco v uplynulém století umožňovaly hospodářský vývoj a zároveň nižší teploty udržovat naše území bez výskytu komárů rodu Aedes, kteří jsou přenašeči např. horečky dengue, chikungunya či západonilské horečky, dochází v současné době k jejich šíření z tropických oblastí až do střední Evropy. Rostoucí teploty jim umožňují expanzi jak do vyšších nadmořských výšek, tak do vyšších zeměpisných šířek. V důsledku onemocnění západonilskou horečkou, kterou vedle komárů rodu Aedes přenášejí i komáři rodu Culex žijící na našem území, zemřela v srpnu 2018 na jižní Moravě žena, která se prokazatelně musela nakazit na území ČR [2]. Životní cyklus viru západonilské horečky viz obr. 2.

Podobně jako výskyt komárů změny teploty ovlivňují i rozšíření klíšťat (přenašeči klíšťové encefalitidy, lymeské boreliózy či tularémie). Dříve se klíšťata v podstatě nevyskytovala v nadmořských výškách nad 600 metrů, postupem času však expandovala až do výšek kolem 1100 metrů [3].

23



Obr. 1 Vztahy mezi klimatickou změnou, infekčními nemocemi a společností; podle [4]

Obr. 2 Životní cyklus viru západonilské horečky (West Nile virus); podle [5]

24



Nemoci přenášené vodouV ČR, stejně jako v ostatních evropských zemích, jsou v podstatě vzácné

epidemie související s klimatickou změnou způsobené patogeny přenosnými vodou. Výjimkou je např. nárůst výskytu leptospirózy (krysí žloutenka, Weilův syndrom) v souvislosti s povodněmi a záplavami v srpnu 2002. Největší nebezpečí představuje především kontaminace zdrojů pitné vody vyplavenými odpadními nebo splaškovými vodami. Vedle bakteriálních onemocnění způsobených např. koliformními bakteriemi či kampylobaktery existuje u neočkovaných jedinců také riziko onemocnění žloutenkou typu A.

Nemoci přenášené potravinamiZměny rozsahu teplot i množství srážek na našem území jsou příčinou větší

zranitelnosti rostlin vůči chorobám a škůdcům. To se následně může projevit na kvalitě potravin, a to i živočišného původu. Vyšší množství srážek např. vytváří příznivé podmínky pro růst houbových patogenů. Vláknité mikromycety rodu Fusarium nebo Aspergillus, mohou vedle nepříznivého vlivu na rostliny také produkovat mykotoxiny - látky toxické pro člověka i zvířata.

ZávěrProjevy klimatické změny budou nepochybně i nadále provázeny výskytem

infekčních onemocnění lidí, ale i zvířat a rostlin. Ve vztahu k jejich zdraví je proto klimatická změna velkou výzvou především pro resorty zdravotnictví a zemědělství. Neméně však zasahuje i do působnosti ministerstva životního prostředí. Zásadní význam bude mít zejména kvalitní surveillance, tedy sběr informací o výskytu nemocí a také podmínkách a faktorech které jejich výskyt a rozvoj v populacích ovlivňují, a následná reakce v souladu s požadavky zákona o ochraně veřejného zdraví, veterinárního zákona a zákona o rostlinolékařské péči. Neméně důležitou roli bude hrát také mezinárodní spolupráce v rámci Evropské unie, Světové zdravotnické organizace, Světové organizace pro zdraví zvířat nebo Organizace pro výživu a zemědělství.

Použitá literatura[1] World Meteorological Organization.: 2019 concludes a decade of exceptional

global heat and high-impact weather. 2019, Press Release Number 03122019. dostupné z https://public.wmo.int/en/media/press-release/2019-concludes-decade-of-exceptional-global-heat-and-high-impact-weather.

[2] ČTK.: Žena, která se západonilskou horečkou nakazila v Česku, zemřela. [online] poslední změna 27. 09. 2018, https://zpravy.aktualne.cz/domaci/lekari-potvrdili-druhy-pripad-zapadonilske-horecky-pacient-s/r~d8575b32c26811e88bfaac1f6b220ee8/.

25



[3] BERNÁTHOVÁ, I.: Klíšťata už útočí i na horách. Může za to i globální oteplování, zjistili krkonošští vědci. [online] poslední změna 02. 08. 2016, dostupné z https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_priroda/klistata-uz-utoci-i-na-horach-muze-za-to-i-globalni-oteplovani-zjistili-krkonossti-vedci_201608021400_mhornakova.

[4] XiaoxuWu, YongmeiLu, SenZhou, LifanChen, BingXu.: Impact of climate change on human infectious diseases: Empirical evidence and human adaptation. Environment International, January 2016, Volume 86, pp 14-23.

[5] AHLERS, L.; GOODMAN, A.: The Immune Responses of the Animal Hosts of West Nile Virus: A Comparison of Insects, Birds, and Mammals. 2018, Frontiers in Cellular and Infection Microbiology. 8. 10.3389/fcimb.2018.00096.

26



Automatizovaná výměna dat mezi HZS ČR, ČEZ Distribuce a. s. a E.ON Distribuce a.s.

Ing. Miroslav LukešMgr. Nela ŠtěříkováIng. Miroslav MazurkovičHasičský záchranný sbor Karlovarského krajeZávodní 205/70, 360 06 Karlovy [email protected]

Klíčová slovaAutomatizovaná výměna dat, distribuční soustava, požadavky na součinnost,

přerušení dodávek elektrické energie, Terinos, vizualizace dat v mapovém podkladu.

ÚvodÚzemí České republiky zasáhla na konci roku 2017 vichřice Herwart, která

mj. způsobila rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrické energie. Krizové štáby krajů a ORP ani štáby HZS krajů neměly v té době k dispozici nástroj, kterým by bylo možné vyhodnotit dopady výpadků na území. HZS ČR, ČEZ Distribuce a. s. a E.ON Distribuce a.s. (dále jen „distribuční společnost“) se proto dohodly na vytvoření platformy pro automatizovanou výměnu dat, která umožní HZS ČR předávat informace o lokalizaci místa mimořádných událostí, u kterých je vyžadována součinnost jednotek PO s havarijními četami distribučních společností a jejímž prostřednictvím získají operační střediska HZS krajů, štáby HZS krajů, krizové štáby krajů a krizové štáby ORP data o odběrných místech dotčených výpadky v dodávkách elektrické energie a časech předpokládané obnovy těchto dodávek.

Technické řešení automatizované výměny datKomunikace mezi systémy HZS ČR a systémy distribučních společností

probíhá v rámci veřejné sítě s využitím VPN tunelu a šifrovaného přenosu dat SSL.

Požadavky na součinnostOperační střediska HZS krajů předávají z Informačního systému operačního

řízení HZS ČR (dále jen „ISOŘ“) datovou větou dispečinku distribuční společnosti informace o poloze místa zásahu jednotek PO včetně textového popisu požadované součinnosti. Toto řešení vychází z unifikovaného rozhraní pro zasílání požadavků na součinnost třetím stranám.

V první fázi realizace tohoto projektu umožňuje rozhraní zpětné potvrzení přijetí požadavku a aktualizaci požadavku ze strany ISOŘ. V dalších fázích rozvoje je počítáno s přechodem na plně automatizovaný systém vyžadování součinnosti a se

27



zasíláním statusů o stavu řešení požadavku ze strany dispečerského řídicího systému distribuční společnosti do ISOŘ.

Informace o výpadcích na distribuční sítiData o poruchách na distribuční síti, které se projeví výpadkem v dodávce

elektrické energie na jednom a více odběrných místech obsluhovaných distribuční společností (dále jen „výpadek“) předává její dispečerský řídicí systém na server HZS ČR, a to při každé změně v počtu poruch nebo počtu poruchou dotčených odběrných míst. Vizualizace analyzovaných dat o výpadcích je dostupná ve shodném rozsahu pro operační střediska HZS krajů v prostředí ArcGIS v rámci ISOŘ a pro krizové štáby krajů, krizové štáby ORP a štáby HZS krajů v prostředí webové aplikace Terinos.

Oprávnění uživatelé si mohou na mapovém podkladu zobrazit data o době trvání výpadků, data o době předpokládané obnovy dodávek elektrické energie a tzv. heat mapu zobrazující míru zasažení území v čase. Oba kartodiagramy umožňují rychlý přehled o situaci na úrovni republika až obec a podrobný přehled o situaci na úrovni část obce. Pomocí barevné škály lze okamžitě identifi kovat aktuální podíl odběrných míst s výpadkem trvajícím déle než 6 hodin nebo s odhadovanou dobou obnovy nad 12 hodin a zároveň zjistit míru zasažení území porovnáním počtu odběrných míst s výpadkem vzhledem k jejich celkovému počtu na daném území. Grafi cké značky na symbolu znázorňují, zda počet odběrných míst s výpadkem roste, klesá či stagnuje a zda se na daném území nachází alespoň jeden odběratel s odhadovanou dobou trvání výpadku delší než 24 hodin. Mapová aplikace pak při přiblížení na úroveň část obce nabízí podrobné informace o výpadku na konkrétním odběrném místě, viz obr. 1.

Obr. 1 Vizualizace analyzovaných dat o výpadcích

ArcGIS v rámci ISOŘ a pro krizové štáby krajů, krizové štáby ORP a štáby HZS krajů v prostředí webové aplikace Terinos.

Oprávnění uživatelé si mohou na mapovém podkladu zobrazit data o době trvání výpadků, data o době předpokládané obnovy dodávek elektrické energie a tzv. heat mapu zobrazující míru zasažení území v čase. Oba kartodiagramy umožňují rychlý přehled o situaci na úrovni republika až obec a podrobný přehled o situaci na úrovni část obce. Pomocí barevné škály lze okamžitě identifikovat aktuální podíl odběrných míst s výpadkem trvajícím déle než 6 hodin nebo s odhadovanou dobou obnovy nad 12 hodin a zároveň zjistit míru zasažení území porovnáním počtu odběrných míst s výpadkem vzhledem k jejich celkovému počtu na daném území. Grafické značky na symbolu znázorňují, zda počet odběrných míst s výpadkem roste, klesá či stagnuje a zda se na daném území nachází alespoň jeden odběratel s odhadovanou dobou trvání výpadku delší než 24 hodin. Mapová aplikace pak při přiblížení na úroveň část obce nabízí podrobné informace o výpadku na konkrétním odběrném místě, viz obr. 1.

Obr. 1 Vizualizace analyzovaných dat o výpadcích

3. Závěr Platforma pro automatizovanou výměnu dat, která se opírá o uzavřenou vícestrannou

dohodou o spolupráci dle zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, nabízí díky aktivnímu přístupu všech zúčastněných stran při jejím vývoji široké spektrum nástrojů pro řešení mimořádných událostí spojených s narušením dodávek elektrické energie na operační i strategické úrovni řízení.

Architektura řešení automatizované výměny dat počítá s dalšími úpravami a rozvojem. V dohledné době bude webová aplikace doplněna o možnost zobrazit rozdělení území České republiky podle obsluhující distribuční společnosti. Předmětem budoucích jednání bude možnost přistoupení společností PRE Distribuce, a.s. a ČEPS, a.s. ke stávající dohodě o spolupráci k zajištění efektivní komunikace a spolupráce mezi HZS ČR a všemi subjekty zajišťujícími dodávky elektrické energie v rámci České republiky.

28



ZávěrPlatforma pro automatizovanou výměnu dat, která se opírá o uzavřenou

vícestrannou dohodou o spolupráci dle zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, nabízí díky aktivnímu přístupu všech zúčastněných stran při jejím vývoji široké spektrum nástrojů pro řešení mimořádných událostí spojených s narušením dodávek elektrické energie na operační i strategické úrovni řízení.

Architektura řešení automatizované výměny dat počítá s dalšími úpravami a rozvojem. V dohledné době bude webová aplikace doplněna o možnost zobrazit rozdělení území České republiky podle obsluhující distribuční společnosti. Předmětem budoucích jednání bude možnost přistoupení společností PRE Distribuce, a.s. a ČEPS, a.s. ke stávající dohodě o spolupráci k zajištění efektivní komunikace a spolupráce mezi HZS ČR a všemi subjekty zajišťujícími dodávky elektrické energie v rámci České republiky.

29



Problematika nouzového zásobování pitnou vodou v Jihomoravském kraji

Mgr. Jan MarchlíkHasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje Zubatého 1, 614 00 [email protected]

Problematice nouzového zásobování pitnou vodou byla v posledních letech v Jihomoravském kraji (dále i „JMK“) věnována velká pozornost. V srpnu 2016 bylo rozhodnuto, že v rámci každoročního cvičení orgánů krizového řízení v JMK bude v roce 2017 řešena problematika krizové situace „narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu“.

Námětem cvičení bylo 3-4 denní narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu z důvodu bakteriální i chemické kontaminace dodávané vody na území dvou velkých vodárenských společností, jejichž vodárenská infrastruktura je vzájemně propojena. Cílem bylo mj. prověřit stávající plánovací dokumentaci, legislativní možnosti, akceschopnost zapojených subjektů apod.

Výstupy ze cvičení nebyly příliš pozitivní, ukázala se řada nedostatků a nejasností – v plánovací dokumentaci, v připravenosti některých orgánů krizového řízení, v systému komunikace a předávání informací.

Na základě těchto výstupů byl na jednání Bezpečnostní rady kraje konaném 8. března 2018 uložen HZS JmK (jakožto zpracovateli Krizového plánu JMK) hejtmanem JMK úkol vytvořit odbornou pracovní skupinu (dále i „OPS“), která by výše zmíněné nedostatky řešila. Do OPS HZS JmK přizval zástupce Krajského úřadu JMK (Odd. krizového řízení a obrany „OKŘO“ a odbor životního prostředí „OŽP“), Krajské hygienické stanice (dále i „KHS“), Krajského ředitelství Policie JMK, Magistrátu města Brna, rozhodujících vodárenských společností v JMK a společnosti Aquatis, zpracovatele Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v JMK.

Na prvním jednání OPS bylo identifikováno 9 oblastí, které se musí detailně rozpracovat:• Vyrozumění orgánů KŘ + dotčených subjektů• Informování obyvatelstva• Analýza situace• Zdroje vody• Síly a věcné prostředky• Systém nouzového zásobování vodou• Výdej pitné vody v rámci nouzového zásobování vodou

30



• Obnova• Plánovací dokumentace

V rámci každé oblasti pak byly specifikovány konkrétní úkoly (celkem 39 úkolů viz obr. 1), jejich garanti, termíny plnění a časové priority plnění úkolů (z důvodu návaznosti některých úkolů na sebe). Členové OPS se rovněž domluvili na pravidelných společných jednáních v cca dvou až tří měsíčních intervalech. Během fungování OPS proběhlo celkem 6 společných jednání celé OPS a mnoho dílčích jednání pouze mezi některými členy. Výstupem těchto jednání bylo zpracování postupu do Krizového plánu JMK.

Zpracovaný postup do Krizového plánu se dělí do jednotlivých oblastí, tak jak by na sebe měly chronologicky navazovat.

V prvé řadě byl velký důraz kladen zejména na detailní rozbor problematiky vyrozumění dotčených orgánů, varování a informování obyvatelstva (tísňového i následného). Bylo zpracováno přehledné schéma obsahující toky informací a formu jejich předávání mezi jednotlivými dotčenými subjekty. Stěžejní roli zde hraje zejména dotčená vodárenská společnost (dále i „VS“), KHS a následně KOPIS HZS JmK. Dále bylo dohodnuto, že v případě závažné mimořádné události (dále i „MU“), u které VS usoudí, že ji pravděpodobně nebude schopna zvládnout vlastními silami, bude zpracován vyrozumívací formulář se stručnou charakteristikou problému, podniknutými kroky a zejména s textem tísňové informace pro obyvatelstvo. Tento formulář by zpracovala dotčená VS v součinnosti s KHS a byl by zaslán vybraným subjektům.

Další velkou oblastí, které se OPS věnovala, byla analýza události. OKŘO KrÚ ve spolupráci s HZS JmK zpracoval Systém přednostního zásobování za KS, který mimo jiné obsahuje přehled subjektů pro přednostní zásobování (vybraná zdravotnická, sociální a dětská zařízení + vybrané subjekty plnící úkoly z krizových plánů vč. složek IZS) vč. jejich požadavků a pravidla / postupy pro jejich zabezpečení. OŽP KrÚ ve spolupráci s HZS JmK, VS a firmou Aquatis nechal v rámci aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací zpracovat přehled zdrojů pro nouzové zásobování vodou a odběrných míst pro čerpání z těchto zdrojů. HZS JmK následně vše vložil do webové mapové aplikace (součástí portálu KRIZPORT) jako gisové vrstvy. Dále musely být analyzovány potřebné věcné prostředky pro zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodu. HZS JmK zpracoval přehled dostupných prostředků od 5 hlavních VS v JMK, Armády ČR, HZS ČR + JPO a právnických a podnikajících fyzických osob. Pro případy použití věcných prostředků, které nejsou primárně určeny pro převoz pitné vody HZS JmK vytvořil postup pro sanitaci a desinfekci takovýchto prostředků. Rovněž byly analyzovány možnosti využití balené pitné vody.

V neposlední řadě se OPS musela zabývat samotným nouzovým zásobováním vodou. Bylo rozhodnuto, že celý Systém NZV bude vázaný na vyhlášení krizového stavu hejtmanem a tento úkon je považován za okamžik jeho spuštění.

31



Systémem nouzového zásobování vodou (NZV) se rozumí:• uplatnění krizových opatření (zejména přednostní zásobování vybraných

subjektů), • uplatnění regulačních opatření pro prodej pitné vody ve veřejné obchodní síti

(zejména množství a cena) a • zabezpečení organizovaného výdeje pitné vody obyvatelstvu v omezeném

množství (5 l na osobu po dobu 2 dnů a 15 l po dobu následujících dní).Všechny tyto body byly následně rozpracovány. Mimo to HZS JmK uložil úkol

krizovým pracovníkům ORP, aby ve spolupráci se starosty obcí vytipovali vhodná místa pro výdej pitné vody obyvatelstvu. HZS JmK následně zpracoval seznam výdejních míst pro obyvatelstvo a opět je vložil do webové mapové aplikace jako gisovou vrstvu. V souvislosti s výdejními místy byla rovněž zpracována metodika pro obce, jak by takové místo mělo fungovat (prostorové uspořádání; administrativní, technické a personální zabezpečení; evidence výdeje apod.).

Následně byl zpracovaný postup umístěn v Krizovém plánu JMK na portálu KRIZPORT a je univerzální i pro ORP (provázáno hypertextovými odkazy). Některé dílčí dokumenty jsou uloženy v Havarijním plánu JMK z důvodu využitelnosti i při běžných MU. Rovněž byl dopracován postup řešení v Plánu odezvy orgánu obce na mimořádné události (POOO), který si mohou zpracovávat obce.

32



Mezikrajská spolupráce biohazardtýmů

MUDr. René MezulianíkZdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.Kamenice 798/1d, 625 00 [email protected]

Klíčová slovaBiohazardtým, mezikrajská spolupráce, vysoce nakažlivá nemoc.

Biohazardtýmy se v posledních letech staly stabilní součástí zdravotnických záchranných služeb v ČR. Vysoké náklady na vybavení těchto týmů transportními izolačními prostředky a vhodnými vozidly vedou k tomu, že každý kraj je připraven na zásah u jednoho pacienta. V případě výskytu vyššího počtu pacientů je třeba žádat okolí o výpomoc.

Scénář nácviku spolupráce BHT ZZS Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina vychází z reálné situace konzultace zdravotních problémů páru cestovatelů po Africe, kde ale nebyla ze strany OOVZ shledána geografická rizikovost VNN a byli tedy řešeni standartní cestou krajské infekční kliniky.

V případě uznání reálného rizika VNN by nebylo v silách ZZS JMK transportovat současně oba pacienty, proto jsme si vyzkoušeli společný zásah s kolegy ZZS Kraje Vysočina.

V simulovaném rodinném domě proběhl zásah 1. týmu BHT ZZS JMK, který postupně vyšetřil, zajistil iv. vstup a uložení do biovaku u obou pacientů, které postupně předal cestou dekontaminační linky HZS transportním týmům z Vysočiny a Jihomoravského kraje. Transport neprobíhal současně pro přibližně půlhodinovou pauzu mezi oběma pacienty. Bohužel nebylo možno kompletně realizovat scénář 2 pacientů až k předání u cílového poskytovatele KIPTN Bulovka, kde nejsou kapacity k současnému příjmu více VNN suspektních pacientů.

ZávěrZásah u více než jednoho VNN suspektního pacienta je v personálních

a technických možnostech ZZS JmK realizovatelný pouze s pomocí biohazardtýmů sousedních krajů. Tato spolupráce je potřeba zejména při transportu pacienta v izolačním prostředku do cílového zdravotnického zařízení a měla by být pravidelně procvičována.

Použitá literatura[1] Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve

zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech STČ 16A/IZS, Praha 2018.

33



Zlepšení ochrany před CBRN látkami v České a Slovenské republice

doc. Ing. Otakar Jiří Mika, CSc.1

doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc.2

Ing. Luboš Polívka2

doc. Ing. Michal Orinčák, PhD.3

Ing. Iveta Coneva, PhD.3

prof. Ing. Jana Müllerová, PhD.4

1Spojenými silami, registrovaný odborný spolekBanskobystrická 68, 621 00 Brno2Policejní akademie České republiky v PrazeLhotecká 559/7, P. O. Box 54, 143 01 Praha 43Žilinská universita v Žilině, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíUniverzitná 1, 010 26 Žilina, Slovenská republika4Akadémia Policajného zboru v BratislaveSklabinská 1, 835 17 Bratislava 35, Slovenská republika [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Klíčová slovaCBRN hrozby, CBRN látky, CBRN materiály, ochrana před CBRN látkami,

Národní strategie, Národní akční plán.

ÚvodOdborný příspěvek zkušených autorů z České republiky a ze Slovenska se

zabývá zlepšením ochrany obyvatelstva, ale i záchranářů před ničivými následky chemického, biologického, radiologického a jaderného (CBRN) terorismu jak v České republice, také na Slovensku. Autoři zdůrazňují nutnost vytvoření národní strategie a národního akčního plánu boje proti CBRN terorismu v jednotlivých zemích se zaměřením na zlepšenou ochranu obyvatelstva a ochranu kritické infrastruktury společnosti. [1] Předkládána jsou akademická zamyšlení a návrhy a podrobná odborná diskuse k řešení výše uvedené oblasti jak v České republice, tak i na Slovensku. Odborný článek předkládá možné vzory a získávání nezbytné inspirace ve vyspělém zahraničí (např. použitelné odborné vzory z Kanady).

Proces zlepšení ochrany před CBRN látkamiNejdůležitější prvkem celého procesu zlepšení ochrany před CBRN látkami

je spolehlivé získávání co nejspolehlivějších a nejpřesnějších informací o CBRN

34



události pro řídící orgány a výkonné orgány. Tím se jim vytvoří nezbytné podmínky pro rychlé a správné rozhodnutí o rychlém a spolehlivém zásahu v místě události složkami integrovaného záchranného systému. Získávání potřebných informací o místě události, charakteru události, výsledky prvních měření, dále informace o počtech obětí a zraněných, zasažených osob, rozsahu zamoření a případně jiných škod je bezesporu velmi důležité. Kromě toho je zásadně důležité správné a rychlé vyhodnocení události řídícím centrem a vyslání potřebných složek integrovaného záchranného systému do místa události. [2]

Pomalé, chybné, nesprávné vyhodnocení informací totiž vede k chybným a špatným závěrům a tím pádem k nesprávnému nasazení potřebných sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému. To se může velmi zásadně projevit ve vyšších ztrátách na lidských životech, vyšším poškozením lidského zdraví a ve vyšších škodách na majetku a na kritické infrastruktuře společnosti. V takovém případě je možné očekávat vyšší náklady na řešení CBRN události.

Dalším velmi významným prvkem je způsob rychlého a spolehlivého vyrozumění kompetentních záchranných týmů, skupin a zainteresovaných organizací. Musí být okamžitě spuštěn poplach a záchranné složky jsou obvykle vybaveny písemnými pokyny, případně písemnými manuály o způsobu záchranné činnosti. Zásadně musí první výzva směřovat k záchraně lidských životů, a kromě toho musí důsledně dbát na vysokou bezpečnost vlastních záchranářských týmů a skupin. Ke správnému vyhodnocení radiační, chemické a biologické situace v místě CBRN události je možno využít řadu různých SW, jako např. americký SW nástroj ALOHA, nebo české vyhodnocovací SW nástroje ROZEX-Alarm či TEREX (zkratka je ze slov teroristický expert). [2]

Typové činnosti pro oblast CBRNNa podporu řešení CBRN událostí byly v České republice postupně vydány

tzv. Typové činnosti (viz následující přehled):- STČ 01/IZS Špinavá bomba, Praha 2015 … 58 stran,- STČ 05/IZS Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů,

Praha 2006 … 45 stran,- STČ 13/IZS Reakce na chemický útok v metru, Praha 2013 … 108 stran.

Typovou činnost vydává MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR odbor Integrovaného záchranného systému a výkonu služby. Typová činnost obsahuje postup složek Integrovaného záchranného systému při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události. [3]

Současné možnosti řešení problematiky chemického ohrožení na SlovenskuProblematiku chemického ohrožení, chemické ochrany a následného

odstraňování následků mimořádných událostí je možné zkoumat a popisovat ze dvou pohledů. Prvním je analýza teoretických poznatků na úseku ochrany před účinky chemického ohrožení a druhým je zkoumání podstaty vzniku mimořádných událostí

35



a jejich řešení včetně experimentálního zkoumání. Předmětnou problematiku je možné zkoumat v těchto rovinách:1) Teoreticko-právní rovina (právní předpisy, technické normy, interní předpisy).2) Experimentální rovina (experimentální zkoumání a ověřování v laboratorních

podmínkách).3) Simulační rovina (počítačové simulace, vyhodnocovací programy).4) Aplikační rovina (aplikace zjištěných poznatků do praxe).

Přehledné schéma možného chápaní teoretického a praktického řešení problematiky chemického ohroženi je uvedená na obr. 1. Z pohledu činností vykonávaných v zamořeném prostředí na ochranu života a zdraví člověka rozeznáváme profesionální pomoc (např. HaZZ, KCHL, BZS, ZZS, OS SR apod.) a laickou pomoc (civilní osoby, sebeochrana).

V případě zásahu záchranáři postupují podle určených postupů a metod ověřených v praxi, případně je možné použit improvizované postupy. Ty jsou v případě laické pomoci často jediné dostupné, a tedy i život zachraňují. [4, 5]

Obr. 1 Schéma teoretického a praktického řešení problematiky chemického ohrožení (zpracoval: Orinčák, 2016)

36



ZávěrOdborný příspěvek se zabývá problematikou zlepšení ochrany při řešení

CBRN události v České republice a na Slovensku. Zásadním závěrem je skutečnost, že autoři zdůrazňují nutnost vytvoření národní strategie a národního akčního plánu boje proti CBRN terorismu v jednotlivých zemích se zaměřením na zlepšenou ochranu obyvatelstva, záchranářů a ochranu kritické infrastruktury společnosti.

Použitá literatura[1] MIKA, O.J.; ŘÍHA, M.: Ochrana obyvatelstva před následky použití zbraní

hromadného ničení. 01. Horní Počernice: Námořní akademie ČR, s.r.o., 2011. 148 s. ISBN 978-80-87103-31-9.

[2] MAŠEK, I.; MIKA, O.J.; VIČAR, D.: CBRN Issues in the Czech Republic, Conference Proceedings from the CSCM-World Congress on CBRNe Science and Consequence Management, 12-17 April 2015, Zagreb, Croatia.

[3] MIKA, O.J.; SABOL, J.: First Degree Protection, Country Profile, Chemical, Biological & Nuclear Warfare, 01, 2017, p. 54-56, ISSN 2051-6584.

[4] ŠIMONOVÁ, M.; ORINČÁK, M.: Responding to environmental and natural crisis situations. 1. vyd. - Žilina : Žilinská univerzita, 2012. ISBN 978-80-554-0631-2.

[5] ORINČÁK, M., MÜLLEROVÁ, J.: Technológia záchranných prác, 1. vyd. Hodonín: Evropský ústav práva a soudního inženýrství, 2016. 256 s. ISBN 978-80-906601-3-7.

37



Jsou zdravotnická zařízení bezpečná?

prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc., MBA, dr.h.c.Ing. Markéta JanůČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrstvíSportovců 2311, 272 01 [email protected]

Klíčová slovaBezpečnost zdravotnické zařízení, možnosti ochrany, měkký teroristický cíl.

Veřejnost, včetně představitelů státu, požaduje od zdravotnických pracovníků a zdravotnických organizací připravenost na řešení možných krizových situací a mimořádných událostí. Ale jen málokdo z klíčových zaměstnanců centrálních orgánů nebo zástupců orgánů státní správy a samosprávy je ochoten připustit, že jedním z nejohroženějších míst proti útokům, ať již teroristickým, kriminálním či pouze násilnickým jsou zdravotnická zařízení samotná. Na jedné straně jsou vynakládány značné finanční částky na ochranu dat nemocných, na straně druhé je značně podceňována fyzická ochrana nemocných. Není ani jasné, kdo by měl toto zajištění financovat. Vlastní zdravotnická zařízení? Finanční prostředky, které dostávají, jsou převážně ze zdravotnického pojištění a jsou určeny především pro léčebně-preventivní péči. Zřizovatel, kterým bývá často kraj či město? Ani zde není peněz nazbyt, a pokud zbydou, raději koupí přístroj či jiné zařízení s ohledem na boj o přízeň voličů.

Nelze přesně verifikovat všechna závažná nebezpečí, kterými jsou zdravotnická zařízení ohrožována, uvedena. Rozdílná je i situace s ohledem na charakter zdravotnického zařízení. Jiná je v nemocnicích, jiná v ambulantních zařízeních, jiná v rehabilitačních a lázeňských ústavech a léčebnách.

V lůžkových zařízeních je závažným problémem jejich přístupnost prakticky 24 hodin denně bez možnosti odpovídající kontroly. Obtížně kontrolovatelné jsou i návštěvy na lůžkových odděleních, mnozí návštěvníci nerespektují návštěvní řád. Přitom počet zdravotnických pracovníků je, zejména mimo pracovní dobu, na většině stanic poddimenzován. Mezi nemocnými převažují staří a obtížně chodící nemocní. Realizovat traumatologické plány v případě skutečné potřeby by bylo značně obtížné, s ohledem na fluktuaci některých zdravotnických pracovníků, lze předpokládat, že je mnozí ani neznají.

U ambulantních zařízení je situace obdobná. Zejména u větších poliklinik je možnost kontroly přicházejících nulitní. Řadu ordinací mají lékaři a další zdravotničtí pracovníci v pronájmu, vzájemně se neznají, netuší jak postupovat v případě ohrožení. Rušivě působí na návštěvníky řada nejrůznějších cedulí i reklam, takže nejsou schopni v případě potřeby se rychle orientovat v prostoru čekárny

38



nebo jiné veřejnosti přístupné prostor. Nevidí mnohdy malé a nevhodně umístěné cedulky upozorňující na nouzové východy nebo evakuační výtah. Prostory nebývají ozvučeny, zpravidla do příjezdu složek integrovaného záchranného systému není nikdo, kdo by byl schopen návštěvníky instruovat jak se chovat.

K nápravě dané situace je potřeba řada kroků. Od zlepšení informovanosti nemocných a návštěvníků zdravotnických zařízení, přes zvýšení odborné kvalifikace pracovníků bezpečnostních služeb, které zpravidla ochranu zdravotnických zařízení zabezpečují (nemůže být klíčovým kritériem to, co se dnes stalo v naší republice pravidlem všech výběrových řízení, že vyhrává nejlevnější, ale zpravidla ne nejlepší) až po odpovídající přípravu zdravotnických pracovníků na všech formách škol; od středních zdravotnických škol, přes vyšší odborné školy po lékařské a zdravotně sociální fakulty.

Je třeba si uvědomit, že většina zdravotnických zařízení je dnes v České republice ideálním měkkým teroristickým cílem. A této skutečnosti jsme se mohli přesvědčit i při útoku na úrazové chirurgie oddělení Polikliniky Fakultní nemocnice Ostrava 10. prosince 2019. Ředitelé několika nemocnice nás ubezpečili, že nejsou schopni danou situaci změnit. Oni asi ne, ale ministerstvo zdravotnictví České republiky rozhodně ano.

ZávěrZdravotnická zařízení budou ve stále větší míře ohrožena nebezpečím

teroristických útoků, ať již skutečných nebo předstíraných. Nemusí se vždy jednat o násilný útok, chod nemocnice ohrožuje i ten kybernetický. Je nezbytně nutné se této problematice intenzivně věnovat. Má-li přinést žádoucí výsledky, je zde nezbytná úzká kooperace, státních orgánů, složek integrovaného záchranného systému a akademických pracovišť.

39



Evakuace obyvatelstva při havárii na jaderné elektrárně - proces plánování a zkušenosti ze cvičení

Mgr. Lenka NovotnáMgr. Štěpán Kavan, Ph.D.Hasičský záchranný sbor Jihočeského krajePražská 52b, 370 06 České Budě[email protected], [email protected]

Příspěvek si klade za cíl charakterizovat principy plánované obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín formou praktických zkušeností ze cvičení. Postupně budou popsány základní východiska problematiky zóny havarijního plánování vzhledem k možnému nebezpečí vzniku radiační havárie s dopadem na obyvatelstvo žijící v okolí jaderné elektrárny. Stěžejním tématem je organizace evakuace – evakuační trasy, dozimetrická kontrola, princip dekontaminace a činnost přijímacího střediska v návaznosti na místa nouzového ubytování. Evakuace bude reflektována také na základě praktických zkušeností z realizovaných cvičení.

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje (dále HZS JčK) je dle právních předpisů (zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) zpracovatelem Vnějšího havarijního plánu JE Temelín (dále VHP JE Temelín). Jedná se o dokument Jihočeského kraje pro strategickou úroveň řízení hejtmana ke koordinaci společného zásahu složek IZS při zvládání radiační havárie. Předmětem plánu jsou ochranná opatření, která slouží k omezení následků při havárii na jaderné elektrárně, a stanovuje základní činnosti a postupy pro jejich provedení. Opatření plánovaná pro VHP JE Temelín jsou ověřována a procvičována v rámci cvičení. Jedním z důležitých opatření je evakuace.

Provozovatel jaderného zařízení za účelem zajištění havarijní připravenosti, plánování ochranných opatření a omezování následku při radiační mimořádné události v elektrárně zpracovává vnitřní havarijní plán, jehož první schválení Státním úřadem pro jadernou bezpečnost je datováno ke dni 16. prosince 1999. Na vnitřní havarijní plán úzce navazuje Vnější havarijní plán JE Temelín, který byl poprvé zpracován Okresním úřadem České Budějovice a schválen přednostkou Okresního úřadu České Budějovice 26. června 2000. V roce 2001 od účinnosti nových právních předpisů je zpracování VHP JE Temelín v kompetenci HZS JčK. V září 2001 HZS JčK předložil VHP JE Temelín do Bezpečnostní rady Jihočeského kraje k posouzení. Po projednání a zapracování připomínek byl plán v listopadu 2001 schválen hejtmanem kraje.

Průběžně jsou prováděny aktualizace, které reagují na změny v právních předpisech na státní i celosvětové úrovni, odrážejí závěry ze cvičení a zohledňují zahraniční poznatky a zkušenosti v oblasti řešení radiační havárie a radiační ochrany. Poslední rozsáhlá aktualizace byla schválena po projednání v Bezpečnostní radě Jihočeského kraje hejtmankou dne 19. března 2019. Vedle HZS JčK se na aktualizaci

40



podílel Krajský úřad Jihočeského kraje (dále KÚ JčK), Krajské ředitelství policie JčK, Zdravotnická záchranná služba JčK, Armáda ČR (dále AČR), Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro JčK, Krajská hygienická stanice JčK, obce s rozšířenou působností (dále ORP) a další subjekty podílející se na přípravě a případném řešení radiační havárie. S ohledem na předmět aktualizace spolupracoval také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále SÚJB) a provozovatel jaderného zařízení ČEZ, a.s.

Ve dnech 10.-12. června 2019 se uskutečnilo cvičení orgánů krizového řízení pod názvem „ZÓNA 2019“, které bylo zaměřeno na procvičení činnosti vybraných ústředních a územních správních úřadů, orgánů krizového řízení Jihočeského kraje, obcí s rozšířenou působností, obcí, složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů při řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti se simulovanou radiační havárií na Jaderné elektrárně Temelín.

Cílem cvičení ZÓNA 2019 bylo procvičit základní dokumentaci k řešení radiační havárie, činnost orgánů krizového řízení při plnění vybraných úkolů ochrany obyvatelstva dle Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín při řešení radiační havárie, systém audio-video konference mezi Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Krizovým štábem Jihočeského kraje. Dále procvičit aktivaci a činnosti monitorovací sítě, se zapojením leteckých skupin, mobilních skupin a měřicích laboratoří. Cílem cvičení bylo procvičit také činnost organizace havarijní odezvy Jaderné elektrárny Temelín a komunikačních toků se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Operačním a informačním střediskem generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a Operačním a informačním střediskem HZS JčK při vzniku a průběhu radiační havárie. Samotné procvičení krizových štábů bylo zaměřeno na procvičení vybraných praktických úkolů při řešení radiační havárie.

Cvičení mělo prověřit schopnost orgánů krizového řízení aktivně reagovat na jednotlivé úkoly při řešení mimořádné události typu radiační havárie a aktuálnost Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, a to zejména plánů konkrétních činností v návaznosti na plnění stanovených úkolů, případně krizového plánu kraje.

Cíle cvičení, které se týkaly procvičení vybraných činností krizového štábu kraje, složek integrovaného záchranného systému, monitorování radiační situace a prověření aktuálnosti plánovací dokumentace byly splněny. Plánované činnosti a úkoly v praktické části cvičení byly provedeny v plném rozsahu a s maximálním nasazením všech cvičících.

Cvičící si v rámci přípravy na praktické činnosti a následně při jejich reálném provedení ověřili a osvojili postupy, které s jistotou uplatňovali při řešení rozeher. Příkladem je postup při vstupu zasahujících osob do uzavřené zóny havarijního plánování. Jako přínosné a produktivní se jevilo doplnění o praktické činnosti, kdy byl Jihočeský kraj aktivně zapojen do procesu přípravy konkrétního opatření a jeho následného praktického provedení.

41



Digitalizácia, rozvoj poznania a možnosti identifikovania kauzalít v sektore energetika

prof. Ing. Milan Oravec, PhD.1

doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D.2

Ing. Lenka Brumarová, Ph.D.2

1Technická univerzita Košice, Strojnícka fakultaLetná 9, 042 00 Košice, Slovenská republika2VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava-Výš[email protected], [email protected], [email protected]

ÚvodPoznanie v oblasti informatiky, rozvoj elektroniky, miniaturizácia, vytvorili

nové podmienky pre identifikovanie dejov, nie len javov. Vytvorili sa možnosti pre dynamické vnímanie prostredia pre opis kauzalít. Kyberneticko - fyzikálny priestor (KFP) umožnil vnímať väzieb medzi prvkami systému navzájom.

Predmetom príspevku je poukázanie na možnosti sledovania dynamických javov prostredníctvom polí. Nejedná sa len o sledovanie poľových charakteristík, ale o sledovanie magnetického poľa komplexne prostredníctvom nástrojov, ktoré existujú. Pre poukázanie postupu bola vybraná vodná turbína (semikaplanová turbína).

Magnetické pole je fyzikálnym vektorovým poľom. V akomkoľvek bode priestoru je jednoznačne určené svojou veľkosťou a smerom. Každý stroj má svoje lokálne magnetické pole charakterizujúce jeho stav a činnosť, čo umožňuje merať parametre magnetického poľa, ktoré reprezentuje stav stroja a jeho prvkov.

Lokálne magnetické pole stroja je tvorené pohybom feromagnetických prvkov stroja, napr. pohybujúce, točiace sa prvky stroja v magnetickom poli Zeme, čím sa moduluje lokálne magnetické pole. Prechodom prúdu cez elektrické prvky strojov, napr. statorové vinutie strojov, sa taktiež vytvára lokálne magnetické pole. Identifikovaním zmien v magnetickom poli stroja a ich priradením konkrétnemu prvku stroja je možné pozorovať zmeny sledovaných parametrov jednotlivých prvkov rotačného stroja. Kvantifikácia chýb stroja prostredníctvom magnetického poľa je možná ako v časovej, tak aj vo frekvenčnej oblasti.

Identifikácia kauzality, informácií o zariadení z magnetického poľa zariadenia Doposiaľ si technická prax neuvedomuje, že v KFP existujú pri dnešnom poznaní

aj komplexné dynamické opisy kauzalít prostredníctvom polí, napr. magnetického poľa. Jedná sa o identifikovanie procesov, ktoré nám poskytujú informácie o stave zariadenia v čase. Ako príklad je vybraná semikaplanová turbína, obr. 1.

42



Obr. 1 Turbína, generátor, ozubenie

Po zmeraní parametrov záťaže, frekvencie, magnetickej indukcie sa zostaví trojrozmerná závislosť týchto parametrov, obr. 2, reprezentujúca dej v okolí zariadenia. Interpretovanie tejto kauzality v čase je zrejmé, ak sa poznajú jednotlivé parametre stroja a jeho častí.

Obr. 2 3D závislosť parametrov magnetického poľa

tok vody

koleso turbíny

generátor

tok vody

koleso turbíny

generátor

43



DiskusiaVhodný postup preverenia formou zaťažovacích testov energetických zdrojov

zaradených do kritickej infraštruktúry (KI), sektor energetika vyselektuje zariadenia viac, menej odolné hrozbám zvnútra aj zvonku. Postup [1] umožňuje zistiť odolnosť energetického zariadenia definovať prevádzkové oblasti, ktorým je vhodné sa vyhnúť. Nepriamo tento postup ukazuje aj na možné okamžité znefunkčnenie zariadenia rázom.

Rozvoj poznania a KFP umožňuje využívať väzby v KFP naprieč systémami ale aj v rámci jednotlivých systémov, napr. energetika. Schopnosť vidieť kauzalitu v takomto priestore (nástroje sú a nie digitálne dáta) poskytujú nové možnosti v oblasti ne/bezpečnosti.

Tento príspevok bol vytvorený realizáciou projektu APVV-15-0351 „Vývoj a aplikácie modelov riadenia rizík v podmienkach technologických systémov v súlade so stratégiou Priemysel (Industrie) 4.0“ a využitím poznatkov z projektu Technika pro budúcnosť, reg. č. Z.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002338.

Použitá literatúra[1] ORAVEC, M.; PAČAIOVÁ, H.; ŠMELKO, M.; LIPOVSKÝ, P.;

DRAGANOVÁ, K.; ADAMČÍK, P.: Magnetické pole - zdroj informácií, DIS 2019, Košice 10/2019.

[2] PRASLIČKA, D. et al.: Estimation of multichannel magnetometer noise floor in ordinary laboratory conditions. In: Acta Physica Polonica A. Vol. 131, no. 4 (2017), p. 1123-1125. ISSN 0587-4246.

[3] WITOS, M.; ZIEJA, M.: Hogh Sensitive Methods for fatigue Detection, 15.11.2019, http://yadda.icm.edu.pl/yadda/element/bwmeta1.element.baztech-634f75f3-6486-4cd8-a169-08aade1dc482.

[4] PAČAIOVÁ, H.: Machinery safety requirements as an effective tools for operational safety management Chapter 6/2018. In: Risk Assessment. - Rijeka: InTech, 2018 P. 111-132. - ISBN 978-953-51-3798-6.

44



Klimatická změna – jak vážně ji vnímat?

RNDr. Jan Pretel, CSc. externí pracovník ČHMÚ[email protected]

Ačkoliv se vědecká komunita shoduje, že v současné době klimatická změna probíhá a významným způsobem se na ní podílí lidská činnost, veřejnost tento konsenzus ne vždy sdílí. Někteří ji považují za uměle zveličovaný problém, jiní naopak bijí na poplach. Rozdělení veřejnosti v reakci na ni však neplatí jen pro českou společnost.

Klimatická změna není totiž jen výlučně vědeckým problémem, provází ji také vznik silných sociálních hnutí, která se stále častěji stávají významným aktérem debat. Právě tato sociální klimatická hnutí vnášejí do veřejné debaty taková témata, jako je sociální spravedlnost či demokratičnost přeměny společnosti na bezfosilní.

Nejenom některá média a aktivistická ekologická uskupení, ale už i někteří politici začínají v poslední době měnit svůj slovník. Může se tak někdy zdát, že hovořit o „klimatických změnách“ se už přežilo a mnohem přesnější a vystižnější prý je hovořit o klimatické krizi, klimatické nouzi či dokonce o klimatickém rozvratu. V této změně slovníku se názor, že klimatická změna kauzálně a výhradně souvisí s obsahem CO2 v atmosféře, objevuje jako zjevená pravda. Bohužel ale v těchto diskuzích velmi často chybí pohled dostatečně „informovaného aktivismu“. Opravdu může redukce emisí na nulu zvrátit trend klimatické změny pozorovaný v posledních desetiletích?

Přednáška bude zaměřena na některé, a podle mého názoru nejpodstatnější problémy ve vnímání současných klimatických změn, se kterými se v posledních letech setkáváme. Ani zdaleka nezpochybňuje vážnost klimatické změny a jejích dopadů na společnost, stejně jako nezpochybňuje význam skleníkového efektu umocňovaného rostoucími emisemi skleníkových plynů či význam nízkofosilních scénářů energetiky. Její snahou je přispět právě k onomu nedostatečně informovanému aktivismu…!

45



Ochrana obyvatelstva před potenciálním nebezpečím radiologického útoku: Význam zabezpečení radioaktivních zdrojů

doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc.Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostního managementuLhotecká 559/7, 143 01 Praha [email protected]

AbstraktV poslední době se zvyšuje možnost teroristického útoku s prostředky,

které zahrnují některé z komponent CBRN (chemické, biologické, radiologické a nukleární). Dosud bylo několik případů použití zejména chemických nebezpečných látek a některých biologických agens. Počítá se však také s tím, že v blízké budoucnosti mohou teroristé vyrobit tzv. radioaktivní disperzní zbraň (RDZ) neboli tzv. špinavou bombu, kde využijí silné radioaktivní zářiče. Jejich rozptýlení v místě útoku ohrozí zasažené osoby jak vnějším zářením, tak i vnitřní kontaminací po vdechování zamořeného vzduchu. V obou případech dochází k celkovému nebo místnímu ozáření, které může při obdržení vysokých dávek vést u omezeného počtu postižených osob k deterministickým biologickým účinkům (tkáňovým reakcím).

Cílem příspěvku je hodnocení nebezpečí plynoucí pro zasažené obyvatelstvo z použití radiologické zbraně. Pozornost je soustředěna na požadavky týkající se zabezpečení silných radioaktivních zářičů před jejich možným zneužitím pro konstrukci radiologické zbraně.

Klíčová slovaOchrana obyvatelstva, radiologický útok, radioaktivní zdroje, zabezpečení

zdrojů.

46



Role detekce a identifikace zachycených omamných a psychotropních látek v zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti obyvatelstva

doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc.Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostního managementuLhotecká 559/7, 143 01 Praha [email protected]

AbstraktV referátu jsou diskutovány některé základní charakteristiky a výskyt

omamných a psychotropních látek (OPL), včetně množství jejich zachycení v České republice a některých dalších zemích se zvláštním zaměřením na země Evropské unie. Na základě statistických údajů jsou uvedeny trendy v jejich produkci, distribuci spotřebě. Je akcentována potřeba monitorování těchto látek s ohledem na jejich detekci a identifikování s cílem odhalit původ pašovaných drog. To má značný význam vzhledem ke zvýšenému výskytu nových syntetických drog což souvisí s narůstající poptávkou a obrovské zisky distributorů a prodejců OPL. Výrobou směsí s novým složením se často daří obcházet některé právní předpisy i způsob rutinního monitorování, které je ve své podstatě zaměřené spíše na klasické drogy. V posledních letech se jenom v Evropě objevilo několik desítek nových OPL, jejichž složení se neshodovalo s žádnými ze známých preparátů.

V příspěvku jsou dále uvedeny i některé výsledky předchozí pilotní studie týkající se využití metody neutronové aktivační analýzy na stanovení složení kokainu a heroinu.

Klíčová slovaOmamné látky, psychotropní látky, detekce, identifikace, kokain, heroin,

Česká republika, Evropská unie.

47



Testování českých ochranných masek – vztah mezi průnikem a obsahem oxidu uhličitého

Ing. Vlastimil Sýkora, CSc.Ing. Čestmír HylákMV-Generální ředitelství HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstvaNa Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected]

Klíčová slovaČeské ochranné masky, průnik, oxid uhličitý.

1 ÚvodV případě mimořádných událostí či za válečného stavu může být člověk

vystaven účinkům nebezpečných látek. K ochraně dýchacích cest před těmito účinky je ve většině případů použito ochranné masky (OM), na kterou je kladeno značné množství požadavků, z nichž kromě konstrukčního uspořádání, má především význam těsnost masky, daná průnikem nebezpečné látky, množství oxidu uhličitého ovlivňující vnitřní mikroklima a dýchací odpor úzce související se snadností dýchání.

Měření průniku lze provádět 2 metodami dle normy ČSN EN 136 [1], přičemž metoda s hexafluoridem sírovým poskytuje přesnější výsledky a zároveň, s vhodným přístrojovým vybavením, lze měřit i množství oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu.

S posuzováním kvality ochranných masek bylo započato již v roce 2003 tzv. „subjektivním hodnocením OM“ [2,3]. Vzhledem k tomu, že tyto výsledky byly silně ovlivněny aktuálním pocitovým stavem dané zkušební osoby (ZO), bylo od roku 2004 započato s „objektivním hodnocením“ [4,5,6,7,8,9,10]. Pro měření bylo vybráno 18 OM, z toho 5 domácích a 13 zahraničních, přičemž měření se zúčastnilo 74 ZO (43 mužů a 31 žen). Vzhledem k značnému množství získaných výsledků, jsou zde vyhodnoceny pouze české OM CM-3, CM-4, CM-5 a CM-6 (řada CM) a vojenská maska vzor 90.

2 CílCílem těchto měření bylo pro jednotlivé masky změřit průnik a obsah oxidu

uhličitého ve vdechovaném vzduchu a nalézt vztah mezi těmito veličinami.

3 Metody a způsob řešeníMasky byly testovány v souladu s normou ČSN EN 136 dle interní metodiky

[11]. Pro každý soubor (všechny ZO, muži, ženy) a pro každou jednotlivou masku byl vypočten průměr, medián a směrodatná odchylka [12], popř. směrodatná odchylka

48



v % vyjádřená jako poměr směrodatné odchylky k průměru průniku masky a tytéž statistické hodnoty byly vypočteny i pro jednotlivá cvičení, a to jednak pro všechny zkoušené masky a pro masky řady CM (u OM vzor 90 bylo dosaženo velmi nízkých hodnot průniku, což by do značné míry zkreslovalo výsledky, proto byly uvedeny obě hodnoty).

Na základě takto získaných výsledků byl hledán vztah mezi průnikem a obsahem oxidu uhličitého pro jednotlivé masky, cvičení a soubory osob.

4 VýsledkyZ měření vyplynulo, že OM CM-3 jako jediná nesplnila požadavky na průnik

dle dané normy, a to u všech 3 souborů ZO. Nejlepší maskou z pohledu průniku byla maska vzor 90, a to u všech 3 souborů ZO. Z měření dále vyplynulo, že nejméně problematickým cvičením je činnost mluvení, naopak nejhorším otáčení (v případě všech ZO a žen) a chůze 1 (u mužů).

Množství oxidu uhličitého (CO2) ve vdechovaném vzduchu ani u jediné masky při jakékoli činnosti nesplnilo požadavek na jeho množství ve vdechovaném vzduchu, tj. 1 obj. % (1000 ppm).

5 ZávěrZ výsledků vyplynulo, že existuje určitá korelace mezi průnikem a množstvím

vydechovaného CO2, jak v případě jednotlivých masek, tak i prováděných cvičení.

6 Použitá literatura[1] ČSN EN 136 (83 2210) Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Obličejové

masky – Požadavky, zkoušení, značení.[2] Sýkora, V.; Hylák, Č. Subjektivní testování tuzemských a zahraničních

ochranných masek. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 1/2004, ročník 15, s. 49-65.[3] Sýkora, V.; Hylák, Č. Testování ochranných masek. 112, 8/2004, ročník III,

s. 20-22.[4] Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do

lícnic ochranných masek dostupných na tuzemském trhu (2008). Průběžná zpráva. MV GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2008, s. 43.

[5] Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic ochranných masek dostupných na tuzemském trhu (2009). Průběžná zpráva. MV GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2009, s. 74.

[6] Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic ochranných masek dostupných na tuzemském trhu (2010). MV GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2010, s. 117.

[7] Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic ochranných masek dostupných na tuzemském trhu (2011). MV GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2011, s. 105.

49



[8] Sýkora, V.; Hylák, Č.: Ochranné masky – chrání nebo nechrání, popř. proč? Sborník příspěvků z mezinárodní konference DEKONTAM 2013, SPBI – FBI, VŠB – Technická univerzita Ostrava 2013, s. ISBN 978-80-7385-122-4.

[9] Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Testování ochranných masek nabízených na tuzemském trhu na těsnost. Sborník z 1. konference „HAZMAT PROTECT 2014“. Kamenná-Milín 2014, sekce „Testování ochranných prostředků“, s. 12-22.

[10] Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Faktory ovlivňující těsnost ochranných masek a možnosti jejich dotěsnění. 21. ročník konference „Seminář o separační chemii a analýze toxických látek“, Lázně Bohdaneč 2015

[11] Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.: Metodika měření těsnosti ochranných masek. Lázně Bohdaneč 2008, s. 10.

[12] Budíková, M. a kol.: Průvodce základními statistickými metodami. Nakladatelství Grada Publishing, a. s., 1. vydání, 272 s., Praha 2010, ISBN 978-80-247-3243-5.

50



Ústřední koordinace záchranných prací při řešení MU: výbuch muničních skladů ve Vrběticích

Bc. Martin TilcerMV – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected]

Klíčová slovamimořádná událost, složky IZS, záchranné a likvidační práce, ústřední

koordinace, Vrbětice

AbstraktU obce Vrbětice ve Zlínském kraji došlo dne 16. října 2014 k mimořádné

události výbuchu v areálu muničních skladů, konkrétně v objektu č. 16. Tato exploze byla o pár měsíců později následována druhou explozí, tentokrát v objektu č. 12, a to dne 3. prosince 2014. Intenzita exploze byla tak rozsáhlá, že došlo k úplné destrukci obou objektů a rozmetání velkého množství nevybuchlé munice po okolí až do vzdálenosti 1 500 metrů. Explozemi byl zároveň zcela zničen jeden osobní automobil a usmrceny dvě osoby.

Tato mimořádná událost si svým rozsahem vyžádala bezprostřední nasazení všech základních složek integrovaného záchranného systému a vyhlášení zvláštního stupně poplachu. Zároveň byla dne 6. listopadu 2014 na žádost hejtmana Zlínského kraje zahájena ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací ze strany Ministerstva vnitra, a to prostřednictvím Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR [1]. Tato koordinace stejně tak jako provádění záchranných a likvidačních prací stále probíhá, přičemž se předpokládá, že k ukončení záchranných prací dojde v prvním čtvrtletí roku 2020.

Z hlediska prováděných prací se na řešení mimořádné události podílí zejména Pyrotechnická služba Policie České republiky doplněná o pyrotechniky z Armády České republiky, která provádí monitoring místa mimořádné události, plošný pyrotechnický sběr a likvidaci nevybuchlé munice. Pro činnost pyrotechniků je zásadní také činnost Hasičského záchranného sboru ČR, a to zejména Záchranného útvaru HZS ČR, který provádí veškeré technické, stavební a demoliční práce potřebné k činnosti pyrotechniků.

Police České republiky zároveň prováděla ve spolupráci s Armádou České republiky ostrahu celého areálu. Od roku 2016 tuto činnost vykonávají zaměstnanci Vojenských lesů a statků, s. p., které se v lednu 2017 staly novým vlastníkem celého areálu.

51



Mimořádná událost v souvislosti s explozemi v muničních skladech ve Vrběticích je svou podstatou a délkou trvání tak specifická, že se během jejího řešení objevilo hned několik zásadních problémů. Jedním z nich je samotné vedení režimu záchranných a likvidačních prací, který nebyl navržen na tak rozsáhlou mimořádnou událost s dlouhým trváním.

Další skutečností je fakt, že pro tento typ mimořádné události dosud neexistuje plán typových činností, který by se týkal takto masivní události [2].

Použitá literatura[1] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů.[2] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech

zabezpečení integrovaného záchranného systému.

52



Nález nevybuchlé letecké pumy – Plzeň 2019

Ing. Martin TomanHZS Plzeňského krajeKaplířova 9, 301 00 Plzeň[email protected]

Jako město, v němž sídlila jedna z předních českých zbrojovek, stala se Plzeň za II. světové války cílem několika spojeneckých náletů. Bombardována byla převážně oblast Škodových závodů, ale pumy zasáhly i dělnické kolonie na okrajích Plzně a na konci války se cílem náletu stalo i plzeňské seřaďovací nádraží. I po více než 75 letech od těchto útoků se stále na území města a přilehlých obcí nachází munice, která po dopadu na zem nevybuchla. Riziko nálezu nevybuchlé letecké munice je spojeno zejména s prováděním stavebních výkopových prací. Příspěvek popisuje okolnosti nálezu jedné z nevybuchlých leteckých bomb v květnu 2019, činnost a koordinaci složek IZS po tomto nálezu.

V dopoledních hodinách dne 29. května 2019 – při výkopových pracích na atletickém stadionu – vykopal bagrista předmět délky cca 90 cm a průměru 40 cm. Nález byl ohlášen v 11:12 hod na operační středisko Policie České republiky. Na místo byla vyslána hlídka PČR a po obhlídce nálezu byla na místo přivolána výjezdová skupina Pyrotechnické služby PČR. Jelikož v Plzeňském kraji není zřízena expozitura této služby, byl na místo vyslán pyrotechnik z expozitury Příbrami. Ten se na místo dostavil cca ve 13:00 hodin odpoledne. Mezitím bylo o nálezu nevybuchlé munice informováno KOPIS HZS Plzeňského kraje, ale bez toho, že by PČR vyžadovala součinnost.

Policejní pyrotechnik si vyžádal specialistu z expozitury v Teplicích, který se na místo dostavil v 15:15 hodin a rozhodl o deaktivaci pumy na místě. S tím je spojena nutnost evakuace osob z potencionálně ohroženého území. Příslušníci pyrotechnické služby PČR označili ohroženou oblast – perimetr 1 kilometr od místa nálezu bomby. V 15:45 KOPIS HZS Plzeňského kraje ověřuje u PČR informaci o evakuaci oblasti a po potvrzení vysílá na místo evakuační autobus, týlový kontejner a jeřáb.

Velitelem zásahu je příslušník Policie ČR (primátor města Plzně nebyl požádán o koordinaci záchranných a likvidačních prací) a v 16:00 vydává pokyn k evakuaci obyvatelstva z ohrožené oblasti. Protože v okolí nálezu se nachází sídliště Skvrňany, odhady uvádějí, že bude zapotřebí evakuovat cca dvacet tisíc osob. Je vyhlášen III. stupeň poplachu a na místo jsou povolávány jednotky PO dle poplachového plánu. Ve spolupráci s Policií ČR a Městskou policií Plzeň začíná v 16:23 hodin evakuace – oblast je rozčleněna do několika sektorů. Zřízeno je pět evakuačních center (základní školy, střední učiliště, sokolovna a DEPO 2015) a pracuje se na přípravě několika záložních. K dopravnímu zabezpečení evakuace je na základě dohody s Plzeňskými městskými dopravními podniky přistaveno 6 autobusů MHD, dále je k dispozici

53



1 autobus HZS PK a 8 ks dopravních automobilů zúčastněných jednotek PO. Zdravotnická záchranná služba je vyžádána pro spolupráci při evakuaci imobilních pacientů. Diecézní charita Plzeň zajišťuje provoz evakuačních center a odbor krizového řízení Magistrátu města Plzně dodává pro evakuované nápoje a stravu.

Již o počátku evakuace se složky, které ji provádějí, setkávají zejména s neochotou obyvatel podstoupit trochu nepohodlí s evakuací spojeným a mnoho obyvatel evakuaci odmítá. Policie ČR vede evidenci těchto obyvatel. Dalším průběžným negativem bylo zajíždění vozidel do perimetru i přes uzavírky na komunikacích – řidiči vjížděli přes chodníky, trávníky a ostatní veřejná prostranství – bylo tedy nutno posilovat uzávěry vjezdů do perimetru.

Činnost KOPIS HZS Plzeňského krajeKrajské operační a informační středisko HZS Plzeňského kraje přijímalo po

celou dobu trvání zásahu několik desítek telefonátů od civilních osob. Tyto telefonáty měly zejména informační charakter – dotazy zda skutečně byla nařízena evakuace, dotazy potomků na stav svých rodičů (zda a kam byli evakuování, upozornění na případnou imobilitu, atd.), dotazy, kdy se lidé budou moci vrátit, apod. Zajímavostí je, že pouze dva z těchto telefonátů měly souvislost se spuštěním varovného signálu „Všeobecná výstraha“.

Informování a varování obyvatelstvaVelmi aktivně po celou dobu zásahu pracovali tiskoví mluvčí Policie ČR

a Městské policie Plzeň. Díky vstupům do zpravodajských relací lokálních médií byla veřejnost poměrně komplexně informována. Vyhlášení evakuace bylo vyhlašováno v ohrožené oblasti rovněž prostřednictvím VRZ na vozidlech PČR, MPP a JPO. Na žádost krizového štábu města Plzně byl v 18:05 a 19:12 spuštěn na třech sirénách v oblasti varovný signál „Všeobecná výstraha“.

Další průběh zásahuV 19:30 byla ukončena evakuace obyvatelstva. Jednotlivé složky IZS prošly

jim přidělené sektory a vyzvaly obyvatele k evakuaci. V 19:40 byl velitele zásahu vydán pokyn k deaktivaci pumy – deaktivace byla dokončena ve 20:07. Poté byla zrušena dopravní omezení a evakuovaný prostor byl zpřístupněn pro obyvatelstvo. Ve 21:45 byla puma naložena na nákladní automobil ze ZÚ Zbiroh a transportována k likvidaci ve vojenském prostoru Ralsko.

Zhodnocení evakuace a činnost jednotek POPři zásahu bylo nasazeno 15 jednotek požární ochrany (z toho 10 jednotek

sborů dobrovolných hasičů obcí). Dále zasahoval 91 policista krajského ředitelství Policie ČR, 32 strážníci městské policie a 6 pracovníků ZZS Plzeňského kraje. Jako ostatní složky byli nasazeni pracovníci Diecézní charity, magistrátu, a společnosti DronySIT (městská organizace zajišťující průzkum pomocí dronů). Stěžejní úlohou bylo provedení evakuace z ohrožené zóny, případně transport pohybově indisponovaných osob do evakuačních center. Do těchto evakuačních center bylo

54



umístěno 600 obyvatel (tj. cca 3% evakuovaných). Ostatní osoby do doby ukončení opatření nevyužili možnost přečkat v evakuačních centrech. Bylo to dáno tím, že opatření skončila již ve večerních hodinách a nebylo nutné řešit ubytování přes noc. Pro případy nutnosti zajištění dlouhodobějšího ubytování je v rámci ARGIS zajištěno cca 4.200 lůžek v hotelích a ubytovnách a 2.400 lůžek v místech nouzového ubytování.

Pozitiva a negativa zásahuMimo výše uvedených pozitiv (nález během pracovního dne, EVA bez

nutnosti dlouhodobějšího ubytování) byla pozitivně hodnocena zejména připravenost Magistrátu města Plzně ohledně čerpání finančních prostředků pro zajištění nápojů a stavy pro evakuované. Rovněž na základě dohod realizované spolupráce s Diecézní charitou (provoz EVA center) a Plzeňskými městskými dopravními podniky (prostředky pro evakuaci) se v ostrém nasazení osvědčily. Štáb velitele zásahu rovněž ocenil informace a vizuální záběry poskytované drony Správy informačních technologií Magistrátu města Plzně.

Podcenění závažnosti a rozsahu nebezpečí ze strany veřejnosti a s tím spojené neuposlechnutí pokynů k evakuaci, je naopak negativem tohoto zásahu. Rovněž i nerespektování uzavírek komunikací si vyžádalo větší nasazení SaP na uzavření bočních komunikací, chodníků a veřejných prostranství, tyto síly pak chyběly jinde.

Nejzásadnějším poznatkem ale je, že pro dlouhodobější evakuaci takto velkého počtu lidí (cca 20.000) nemají zúčastněné složky a ani město Plzeň k dispozici dostatek materiálu pro přípravu nouzového ubytování. Smysluplné zajištění prostředků nouzového přežití pro velké množství osob je jedním z úkolů vyplývajících z této mimořádné události.

55



Návrh vzdelávania v oblasti ochrany obyvateľstva v meste Žilina

Ing. Monika ŠullováIng. Milan KonárikMesto ŽilinaNámestie obetí komunizmu 1, 011 31 Žilina, Slovenská ř[email protected]

AbstraktCieľom príspevku je na základe skúseností v systéme krízového riadenia

predstaviť návrh vzdelávania občanov mesta Žilina v oblasti ochrany obyvateľstva. Uvedená problematika je v súčasnom období horúcou témou vzhľadom na nezvratne sa zvyšujúce riziko vzniku mimoriadnych udalostí hlavne vplyvom klimatických zmien, priemyselného pokroku a v neposlednom rade zvyšujúcimi sa nárokmi na životnú úroveň samotných obyvateľov. V tomto celom procese výrazne absentuje samotná pripravenosť dotknutých a postihnutých osôb na zvládanie alebo zmiernenie následkov vzniknutých mimoriadnych udalostí (ďalej len MU).

Klíčové slováVzdelávanie, ochrana obyvateľstva, mimoriadna situácia, bezpečnosť,

obyvateľstvo.

1. Analýza skutočného stavuNa základe práce v oblasti krízového riadenia, osobných skúseností

a zisťovania úrovne vedomostí v oblasti civilnej ochrany, prioritne ochrany obyvateľstva boli zistené skutočnosti, ktoré vypovedali o nedostatočnej až žiadnej úrovni informovanosti obyvateľov alebo záujmu obyvateľov o informácie v uvedenej problematike.

Príklad č. 1 Pri príprave na vykonanie previerkového cvičenia na Mestskej krytej plavárni v Žiline, ktoré sa vykonalo prvý krát do spustenia prevádzky, cca 50 rokov, samotní zamestnanci nemali vedomosti o rizikách pri manipulácii a používaní nebezpečnej chemickej látky, plynného chlóru, ako chrániť samých seba a ako chrániť a informovať návštevníkov plavárne pri jeho úniku.

Príklad č. 2 Pri plánovanej tichej kontrolnej skúške elektronickej sirény PAVIÁN umiestnenej na budove Mestského úradu v centre Žiliny, kedy sa siréna na základe poruchy omylom spustila a vydávala dvojminútový kolísavý tón (pri ohrození alebo vzniku MU), v čase mimo pravidelnej skúšky nik z obyvateľov nijako nereagoval. Jediní zavolali na Mestský úrad, referát krízového riadenia

56



boli zamestnanci Slovenského plynárenského priemyslu Žilina a študenti Žilinskej univerzity, fakulty bezpečnostného inžinierstva a informovali sa či sa niečo nestalo.

Príklad č. 3 Návštevnosť web stránky MsÚ Žilina, ktorá obsahuje informácie z oblasti ochrany obyvateľstva je takmer nulová.

Príklad č. 4 Pri osobnom zisťovaní riešenia osvety v oblasti ochrany obyvateľstva na školách bolo zistené, že sa tejto problematike nevenuje skoro žiadna pozornosť. Vymizlo z učebných osnov aj z minulosti takzvané branné cvičenie.

Príklad č. 5 Pri osobnom 7 ročnom zisťovaní v našom blízkom aj širokom okolí zisťujeme, že ľudia nemajú žiadne informácie a ohrozovateľoch v ich okolí, o možnom nebezpečenstve a hlavne ako sa správať, reagovať a ako si chrániť vlastný život pri vzniku MU.

2. Návrhy na zlepšenie vzdelávania v oblasti ochrany obyvateľstvaOpätovné zavedenie osvety a informovania obyvateľov v oblasti civilnej

ochrany, prevencie vzniku MU, riešenia následkov MU a to stručne a výstižne napr.:a) v médiách,b) na školách, v škôlkach,c) v rámci školení zamestnancov,d) v hromadných dopravných prostriedkoch,e) verejných miestach – zastávky MHD, verejné tabule obcí,f) čakárne v nemocniciach...

Vykonávatelia uvedenej osvety by mali byť zamestnanci štátnej a verejnej správy prioritne v oblasti civilnej ochrany. Ne uvedenú činnosť je možno využiť aj dobrovoľné hasičské zbory v rámci vykonávania preventívnej činnosti.

Veľkým problémom je však poddimenzovanie uvedených zamestnancov krízového riadenia na všetkých dotknutých inštitúciách, kedy na prevenciu a zvyšovanie vzdelania obyvateľstva v oblasti ochrany obyvateľov nezostáva časový priestor.

ZáverNa základe osobnej analýzy uvedenej problematiky môžeme skonštatovať, že

je nutné sa zaoberať otázkou znovu zavedenia rôznych foriem osvety a informovania obyvateľov o základných pravidlách, ako sa správať pri vzniknutých mimoriadnych udalostiach a ako si chrániť život svoj a životy svojich blízkych. Je pravidlom, že otázkou osvety a prevencie sa zaoberáme až keď sa niečo negatívne udeje, ale to už býva väčšinou neskoro.

Použitá literatúraosobná prax

57



Integrace operačních středisek složek IZS – strategický nástroj budoucnosti

Ing. Oldřich Volf, Ph.D.Hasičský záchranný sbor Karlovarského krajeZávodní 205, 360 06 Karlovy [email protected]

Nemá smysl vyjmenovávat veškeré důvody svědčící pro vyšší míru integrace operačních středisek (OS) složek IZS. Stále rostoucí počet mimořádných událostí (MU) vyžadujících koordinaci dvou a více složek IZS, rozšiřující se druhy mimořádných událostí a stupňování složitosti jejich řešení jsou elementární fakta, o nichž se nebudeme šířeji zmiňovat. Pohled na toto téma je z odborného hlediska ve skutečnosti velmi jednoduchý. Složitější je tato problematika z hlediska stále trvající mezioborové rivality a neochoty přemýšlet o možnostech dalšího vývoje integrace. Neochoty rozvíjení výhod a potlačování nevýhod. Dosavadní povědomí o fyzické (prostorové) integraci OS je zcela logicky ovlivněno průkopníkem této disciplíny v podobě Integrovaného Bezpečnostního Centra Moravskoslezského kraje (IBC). Čas běží a odborná diskuse vázne. Přitom nelze IBC vnímat jako dogma, nýbrž jako cenný zdroj zkušeností, na základě nichž je možno hledat další funkční modely pro budoucnost. V Karlovarském kraji byla tato diskuse otevřena v roce 2018 a výsledkem je shoda představitelů složek IZS o jiném pojetí fyzické integrace. Zkušenost tedy ukazuje, že problematika fyzické integrace není otázkou odborné argumentace, ale flexibilního managementu. Neboli „je to o lidech“. I přes tento fakt nastíníme několik základních věcných argumentů, jež vedly k dohodě na nové podobě fyzické integrace, než jak ji známe z IBC.

Předně absence fyzické (prostorové) integrace je systémovou chybou. Na taktické úrovni koordinace má velitel zásahu (VZ) možnost kooperovat s představiteli složek IZS „face to face“ prostřednictvím institutu štábu VZ. Strategická úroveň koordinace má rovněž nástroj osobní kooperace v rámci orgánů, jimiž jsou krizové štáby. Kdo stále nemá možnost osobní kooperace při řešení MU, jsou tedy vedoucí směn operačních středisek složek IZS. Důležitý je při tom pojem „možnost“. Je pochopitelné, že fyzický kontakt dispečerů nevyžaduje každá řešená MU. Tvrzení, že je přeci možné zřídit videokonferenční hovor je velmi zlehčené. Proč nechceme totéž po hejtmanech či starostech ORP a jejich krizových štábech? Je jasné, že osobní interakce člověka s člověkem je nenahraditelná. Integrace „datová“ je nutnou podmínkou integrace fyzické a je jejím předstupněm. Nechť tedy dispečeři mohou působit v rámci svých autonomních OS a v případech, jež to vyžadují nebo při nichž je to jinak výhodné pro řešenou MU, mohou velmi jednoduše zahájit fyzickou kooperaci v různých kombinacích. Vzniká tedy koncept s následujícími principy:

58



1. Z hlediska systémového by společné OS mělo respektovat klíčové potřeby jednotlivých rozdílných subjektů, ale zároveň musí umožnit rychlou možnost fyzické kooperace obsluhy (dispečerů).

2. Z pohledu lidského je potřeba vnímat specifické potřeby dispečerů tak, aby vhodným uspořádáním pracovišť nedocházelo k rychlé podpoře syndromu vyhoření (pracovní prostředí).

3. Z hlediska provozního musí mít každý subjekt své vlastní zázemí, čímž se eliminují zbytečné, leč velmi zatěžující spory mezi obsluhou OS i managementem.

4. Všechny složky působící na společném OS musí mít stejné postavení z hlediska vlastnických a provozních vztahů (vazeb).

Schematicky pak stavebně technické řešení dispečerských pracovišť může vypadat, jak je uvedeno na obrázku. Zajímavým jevem je tzv. „míra izolace operačních středisek“. Čím větší izolace OS, tím menší je jeho schopnost poskytovat efektivní součinnost. Nesdílením dostupných dat, neprovázaným systémem spojení či nemožnost fyzického sdílení záměrů jednotlivých dispečerů, to vše dotčená pracoviště více či méně izoluje. Je to zřejmé. Obsluha izolovaného pracoviště nemá odpovídající představu o tom, jakou součinnost může nebo by mohla poskytnout ostatním subjektům v rámci IZS. Čím více toho vědí obsluhy OS o úkolech a možnostech svých partnerů v IZS, tím účelněji si mohou poskytovat vzájemnou součinnost. Navíc nejde pouze o znalost úkolů, ale především o znalost okolností, za kterých jsou tyto úkoly složkami IZS plněny (neboli znalost prostředí).

Projekt s názvem „Společné Operační Středisko složek IZS“ (S.O.S. 112), s nímž přichází Karlovarský kraj, tedy staví především na snaze zachovat maximum autonomie - „soukromí pro práci“ jednotlivých složek s vytvořením takového stavebního řešení, které umožní rychlou a snadnou fyzickou kooperaci dispečerů. Velký důraz je přitom kladen na snahu o vzájemné pochopení provozních specifik jednotlivých složek. V rámci příprav projektu S.O.S. 112 bylo provedeno

představu o tom, jakou součinnost může nebo by mohla poskytnout ostatním subjektům v rámci IZS. Čím více toho vědí obsluhy OS o úkolech a možnostech svých partnerů v IZS, tím účelněji si mohou poskytovat vzájemnou součinnost. Navíc nejde pouze o znalost úkolů, ale především o znalost okolností, za kterých jsou tyto úkoly složkami IZS plněny (neboli znalost prostředí).

Projekt s názvem „Společné Operační Středisko složek IZS“ (S.O.S. 112), s nímž přichází Karlovarský kraj, tedy staví především na snaze zachovat maximum autonomie ‐ „soukromí pro práci“ jednotlivých složek s vytvořením takového stavebního řešení, které umožní rychlou a snadnou fyzickou kooperaci dispečerů. Velký důraz je přitom kladen na snahu o vzájemné pochopení provozních specifik jednotlivých složek. V rámci příprav projektu S.O.S. 112 bylo provedeno také sociologické šetření1 s reprezentativním vzorkem2 dispečerů složek IZS v Karlovarském kraji (PČR, ZZS, HZS a MP Karlovy Vary), kde na dotaz „Bylo by pro vás přínosem poznat a pochopit způsob fungování partnerských OS v rámci IZS?“, odpovědělo 90 % respondentů jednoznačně pozitivně. 80 % respondentů pak věří, že možností fyzické konzultace postupů řešení MU s kolegy z partnerských složek IZS, bude poskytnuta efektivnější pomoc cílové skupině. 80 % respondentů se rovněž domnívá, že společné operační středisko zefektivní operační činnost při řešení MU na území kraje. I na základě zapojení dispečerů složek IZS došlo k vytvoření takového integračního modelu, který je pro všechny partnery jednoznačně akceptovatelný. V roce 2019 Karlovarský kraj, jako garant celého projektu nechal vypracovat architektonickou a objemovou studii pracoviště S.O.S. 112. Studie prokázala možnost realizace všech prostorových a provozních vazeb participujících subjektů. Na rok 2020 vyčlenil Karlovarský kraj v návrhu svého rozpočtu finanční prostředky k vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Samotnou realizaci projektu předpokládáme v letech 2022 – 2023. Cílem příspěvku je presentovat možný úhel pohledu na řešení problematiky fyzické integrace OS složek IZS s důrazem na respektování stávajících standardů, pracovních specifik i zvyklostí participujících subjektů. Více než 2 roky intenzivních příprav bychom rádi presentovali tento model odborné veřejnosti k obnově širší profesní i mezioborové diskusi.

Závěrem nelze nezmínit uplynulou historii v oblasti integrace OS IZS v rámci ČR. Zatím co v 90. letech 20. století bylo v ČR na 230 pracovišť, dnes jich máme pouze 42. Každá složka si prošla svou vlastní integrační cestou se vším, co tato problematika obnáší (včetně obligátních postojů „to nebude fungovat“). Lze předpokládat, že společná integrace bude dalším logickým vývojem v oblasti

1 KOLÁŘ, P. Optimalizace řešení společného operačního střediska složek IZS. Diplomová práce. ČVUT v Praze, Fakulta FBMI. Kladno 2019. 2 Reprezentativní vzorek činilo 23 % všech dispečerů složek IZS působících na území Karlovarského kraje (PČR, ZZS, HZS, MP Karlovy Vary).

59



také sociologické šetření1 s reprezentativním vzorkem2 dispečerů složek IZS v Karlovarském kraji (PČR, ZZS, HZS a MP Karlovy Vary), kde na dotaz „Bylo by pro vás přínosem poznat a pochopit způsob fungování partnerských OS v rámci IZS?“, odpovědělo 90 % respondentů jednoznačně pozitivně. 80 % respondentů pak věří, že možností fyzické konzultace postupů řešení MU s kolegy z partnerských složek IZS, bude poskytnuta efektivnější pomoc cílové skupině. 80 % respondentů se rovněž domnívá, že společné operační středisko zefektivní operační činnost při řešení MU na území kraje. I na základě zapojení dispečerů složek IZS došlo k vytvoření takového integračního modelu, který je pro všechny partnery jednoznačně akceptovatelný. V roce 2019 Karlovarský kraj, jako garant celého projektu nechal vypracovat architektonickou a objemovou studii pracoviště S.O.S. 112. Studie prokázala možnost realizace všech prostorových a provozních vazeb participujících subjektů. Na rok 2020 vyčlenil Karlovarský kraj v návrhu svého rozpočtu finanční prostředky k vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Samotnou realizaci projektu předpokládáme v letech 2022 – 2023. Cílem příspěvku je presentovat možný úhel pohledu na řešení problematiky fyzické integrace OS složek IZS s důrazem na respektování stávajících standardů, pracovních specifik i zvyklostí participujících subjektů. Více než 2 roky intenzivních příprav bychom rádi presentovali tento model odborné veřejnosti k obnově širší profesní i mezioborové diskusi.

Závěrem nelze nezmínit uplynulou historii v oblasti integrace OS IZS v rámci ČR. Zatím co v 90. letech 20. století bylo v ČR na 230 pracovišť, dnes jich máme pouze 42. Každá složka si prošla svou vlastní integrační cestou se vším, co tato problematika obnáší (včetně obligátních postojů „to nebude fungovat“). Lze předpokládat, že společná integrace bude dalším logickým vývojem v oblasti operačního řízení. Zdá se však, že rychlost tohoto vývoje bude striktně závislá na personálních proměnách uvnitř složek IZS. Projekt S.O.S. 112 považujeme za strategický nástroj budoucnosti k efektivní koordinaci přípravy a řešení následků MU.

1 KOLÁŘ, P. Optimalizace řešení společného operačního střediska složek IZS. Diplomová práce. ČVUT v Praze, Fakulta FBMI. Kladno 2019.

2 Reprezentativní vzorek činilo 23 % všech dispečerů složek IZS působících na území Karlovarského kraje (PČR, ZZS, HZS, MP Karlovy Vary).

60



Varovné a výstražné systémy v předpovědní službě ČHMÚ

RNDr. Roman VolnýČeský hydrometeorologický ústav, pobočka OstravaK Myslivně 3/2182, 708 00 [email protected]

AbstraktČeský hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) byl svým zřizovatelem

Ministerstvem životního prostředí (MŽP) pověřen, mimo jiné, poskytovat operativní informace o stavu atmosféry a hydrosféry, předpovědi a výstrahy upozorňující na nebezpečné hydrometeorologické jevy. Systém integrované výstražné služby (SIVS) je společně poskytovaná výstražná služba ČHMÚ ve spolupráci s meteorologickou službou armády ČR (HMZ VGHMÚř) na území České republiky v oblasti operativní meteorologie a hydrologie (součástí je i Hlásná a předpovědní povodňová služba - HPPS). Nedílnou součástí předpovědní služby ČHMÚ je i monitorování, vyhodnocování a pravidelné informování veřejnosti o kvalitě ovzduší na území celé ČR, včetně provozování Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) s vyhlašováním smogových situací, varování a případných regulací.

Jedním z nejdůležitějších poslání ČHMÚ je prostřednictvím předpovědní služby vydávání výstražných informací na nebezpečné projevy počasí a jevů s ním spojených s cílem minimalizace a alespoň částečné předejití potenciálně možným škodám majetkovým a v neposlední řadě i ochrana zdraví a samotných lidských životů. Tato nelehká a velmi zodpovědná role je naplňována prostřednictvím Systému integrované výstražné služby (SIVS), Hlásné a předpovědní povodňové služby (HPPS) a Smogového varovného a regulačního systému (SVRS).

Výstražné informace vydává ČHMÚ v souladu s doporučeními Světové meteorologické organizace (WMO) a filozofií evropského výstražného systému Meteoalarm pod správou organizace EUMETNET, jež sdružuje evropské meteorologické služby, v jehož rámci jsou poskytovány nejdůležitější informace potřebné pro prevenci před následky nebezpečných a extrémních projevů počasí a jevů s ním souvisejících a spojených v rámci Evropy.

Výstražné informace jsou vydávány na nebezpečné meteorologické a hydrologické jevy rozdělených do celkem 8 skupin. Každý z jevů může mít rozdílnou úroveň nebezpečí, která je stanovována na základě vyhodnocení kombinace očekávané intenzity nebezpečného jevu a pravděpodobnosti jeho výskytu.

Intenzita nebezpečného jevu je pro výstražnou informaci stanovena na základě kritérií pro vydávání výstražných informací. Tato kritéria byla určena na základě vyhodnocení statistické četnosti výskytu jednotlivých jevů a obvykle

61



způsobených následků (škody na majetku a infrastruktuře, ohrožení zdraví a lidských životů). Pokud je konkrétní situace vyhodnocena tak, že zvažovaný nebezpečný jev s určitou intenzitou s ohledem na konkrétní okolnosti (např. časný zimní jev na podzim, pozdní zimní jev na jaře, vliv dopravní špičky, stav vegetace apod.) povede k horším očekávaným následkům, než je u takového jevu obvyklé, může být vydána výstraha i na jev, který nesplňuje kritéria nebo může být zvýšen stupeň intenzity jevu.

Pravděpodobnost výskytu nebezpečného jevu je vyjádřena 3 úrovněmi, které by měly odrážet míru nejistoty předpovědi výskytu a konkrétní lokalizace jevu v okamžiku, kdy je předpovídán, resp. pozorován:• nízká pravděpodobnost (P ˂ 50 %)• vysoká pravděpodobnost (P ˃ 50 %)• pozorovaný jev (P = 100 %).

V rámci SIVS jsou rozlišovány dle kombinace očekávané intenzity jevu a pravděpodobnosti výskytu 3 úrovně nebezpečí rozlišené na výstražné mapě barevně:• nízký stupeň nebezpečí (žlutá)• vysoký stupeň nebezpečí (oranžová)• extrémní stupeň nebezpečí (červená)

V praxi se používá výstražná matice pro vyhodnocování úrovně nebezpečí:

Výstražné informace jsou vydávány ve formě bulletinů ve formátu CAP (Common Alert Protocol – Všeobecný výstražný protokol). V tomto protokolu je pro každý nebezpečný jev, území a časový úsek, v nichž je tento nebezpečný jev popisován, vytvořen odpovídající element obsahující dále informaci o intenzitě a pravděpodobnosti jevu a textový popis jevu. Výhodou tohoto formátu je možnost vytváření výstupů na míru dle potřeb jednotlivých uživatelů a následné technologické zpracování těchto informací. Výstražné informace jsou vydávány také ve stručnější a přehlednější textové podobě, především pro mediální sféru.

Pravděpodobnost výskytu nebezpečného jevu je vyjádřena 3 úrovněmi, které by měly odrážet míru nejistoty předpovědi výskytu a konkrétní lokalizace jevu v okamžiku, kdy je předpovídán, resp. pozorován:

nízká pravděpodobnost (P ˂ 50 %) vysoká pravděpodobnost (P ˃ 50 %) pozorovaný jev (P = 100 %).

V rámci SIVS jsou rozlišovány dle kombinace očekávané intenzity jevu a pravděpodobnosti výskytu 3 úrovně nebezpečí rozlišené na výstražné mapě barevně:

nízký stupeň nebezpečí (žlutá) vysoký stupeň nebezpečí (oranžová) extrémní stupeň nebezpečí (červená)

V praxi se používá výstražná matice pro vyhodnocování úrovně nebezpečí:

Výstražné informace jsou vydávány ve formě bulletinů ve formátu CAP (Common Alert Protocol – Všeobecný výstražný protokol). V tomto protokolu je pro každý nebezpečný jev, území a časový úsek, v nichž je tento nebezpečný jev popisován, vytvořen odpovídající element obsahující dále informaci o intenzitě a pravděpodobnosti jevu a textový popis jevu. Výhodou tohoto formátu je možnost vytváření výstupů na míru dle potřeb jednotlivých uživatelů a následné technologické zpracování těchto informací. Výstražné informace jsou vydávány také ve stručnější a přehlednější textové podobě, především pro mediální sféru. Smogový varovný a regulační systém (SVRS) je provozován předpovědní službou ČHMÚ a jeho základní rysy a pravidla nalézají legislativní oporu v zákoně č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, Věstníku MŽP (ročník XXVI, září 2016, částka 7) a ve vyhlášce č. 330/2012 Sb. o způsobu posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, v platném znění. Na tomto základě vyhlašuje ČHMÚ pro celou ČR v průběhu celého roku při překročení informativních prahových hodnot vznik smogové situace, dále při překročení regulační prahové hodnoty pro suspendované částice PM10, oxid siřičitý SO2 a oxid dusičitý NO2 vyhlašuje regulaci a při překročení varovné prahové hodnoty pro troposférický ozon vyhlašuje varování. Navíc je při překročení regulační prahové hodnoty pro SO2 nebo NO2 alespoň na jedné stanici, je vydáno varování pro veřejnost. Veškeré výstražné informace jsou vytvářeny v prostředí SW Visual Weather - Alert Editor firmy IBL soft a jsou dostupné laické i odborné veřejnosti prostřednictvím k tomu určené webové stránky: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/index.html

62



Smogový varovný a regulační systém (SVRS) je provozován předpovědní službou ČHMÚ a jeho základní rysy a pravidla nalézají legislativní oporu v zákoně č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, Věstníku MŽP (ročník XXVI, září 2016, částka 7) a ve vyhlášce č. 330/2012 Sb. o způsobu posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, v platném znění.

Na tomto základě vyhlašuje ČHMÚ pro celou ČR v průběhu celého roku při překročení informativních prahových hodnot vznik smogové situace, dále při překročení regulační prahové hodnoty pro suspendované částice PM10, oxid siřičitý SO2 a oxid dusičitý NO2 vyhlašuje regulaci a při překročení varovné prahové hodnoty pro troposférický ozon vyhlašuje varování. Navíc je při překročení regulační prahové hodnoty pro SO2 nebo NO2 alespoň na jedné stanici, je vydáno varování pro veřejnost.

Veškeré výstražné informace jsou vytvářeny v prostředí SW Visual Weather - Alert Editor firmy IBL soft a jsou dostupné laické i odborné veřejnosti prostřednictvím k tomu určené webové stránky: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/index.html

16. duben 2020 Požární bezpečnost stavebních objektů

Národní konference pořádaná ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství. Jednání konference je zaměřeno do oblastí týkající se požární bezpečnosti staveb, legislativních postupů při výstavbě, problematiky požárně bezpečnostních zařízení a logických návazností bezpečnostních a protipožárních systémů.

22. - 23. duben 2020 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Mezinárodní konference pořádaná ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v.v.i. Hlavní témata konference se týkají nových výzev v řízení bezpečnosti práce a procesů.

2. - 3. září 2020 Požární ochrana

Mezinárodní konference pořádaná ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství, Českou asociací hasičských důstojníků, z.s. a MV-Generálním ředitelstvím HZS ČR. Jednání konference je rozděleno do sekcí: Požární ochrana, Technologie pro bezpečnost, Protivýbuchová prevence, Věda a výzkum v požární ochraně, Zkušebnictví v požární ochraně.

13. - 15. říjen 2020 Fire Safety

Požární bezpečnost jaderných elektráren - mezinárodní seminář, který se koná vždy 2 roky v České republice a 2 roky na Slovensku. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s. ho spolupořádá s Fakultou bezpečnostního inženýrství a Slovenskou společností propagace vědy a techniky. Seminář je zaměřený na problematiku požární bezpečnosti jaderných elektráren.

9. - 10. prosinec 2020 Koncepce ochrany obyvatelstva - strategické cíle a priority 2020

Národní konference pořádaná ve spolupráci s MV-Generálním ředitelstvím HZS ČR v prostorách Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Konference je pojímána jako sympozium odborníků z nejrůznějších odvětví oblasti ochrany obyvatelstva. Jednání je rozděleno do 4 diskusních bloků, probíhá formou diskusních stolů, kdy každý je zaměřen na jeden ze strategických cílů Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020, s výhledem do roku 2030.

3. - 4. únor 2021 Ochrana obyvatelstva - Nebezpečné látky

Mezinárodní konference pořádaná ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství a MV-Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR. V programu konference jsou zastoupeny tématické obory: krizový management, ochrana obyvatelstva, zdravotní záchranářství v ochraně obyvatelstva. Cílem konference je vyvolat diskusi mezi odborníky o zapojení moderních technologií do systémů ochrany obyvatelstva.

Bližší informace ke konferencím najdete na www.spbi.cz

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

ČESKÉ ASOCIACE HASIČSKÝCH DŮSTOJNÍKŮ, o.s.

ZA ROK 2010

V Ostravě dne 22. června 2011 Ing. Vladimír Vlček, Ph.D.

prezident ČAHD

Plán konferencí FBI a SPBI

VŠB – Technická univerzita OstravaFakulta bezpečnostního inženýrství

STUDUJ NA FBIwww. fbi.vsb. cz

Unikátní obory orientované na bezpečnosta požární ochranu

Bez názvu-1 1 28.3.2018 9:45:44

Ochrana obyvatelstva - Zdravotní záchranářství 2020Sborník abstraktů XIX. ročníku mezinárodní konferenceKolektiv autorůZa věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autořiNebyla provedena jazyková korekturaEditor: doc. Dr. Ing. Michail ŠenovskýVydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s. v Ostravě 2020, jako svou publikaci1. vydáníISBN 978-80-7385-227-6

SPBI, z.s. je nakladatelství a vydavatelství původní odborné literatury v oblasti bezpečnostního inženýrství.

Pro odbornou veřejnost nabízíme: publikace z oblasti požární ochrany, bezpečnosti průmyslu, bezpečnostního plánování

a ochrany obyvatelstva v edici SPBI SPEKTRUM odborné konference a semináře:

• Bezpečnost a ochrana zdraví při práci• Ochrana obyvatelstva• Požární ochrana• Požární bezpečnost stavebních objektů• Fire Safety - požární bezpečnost jaderných elektráren

Internetové knihkupectví a informace o konferencích včetně sborníků přednášek najdete na www.spbi.cz.

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s.

Kontaktní adresa:Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice

www.spbi.cz, [email protected], tel, fax: +420 597 322 837

EDICE SPBI SPEKTRUM 8.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

JAROSLAV DAMEC

PROTIVÝBUCHOVÁ

PREVENCE



VÁCLAV KRATOCHVÍL

MICHAL KRATOCHVÍL

ŠÁRKA NAVAROVÁ

JIŘÍ CHMEL

TLAKOVÉ LÁHVE

Z HLEDISKA

POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI



VÁCLAV KRATOCHVÍL

MICHAL KRATOCHVÍL

ŠÁRKA NAVAROVÁ

JIŘÍ CHMEL

TLAKOVÉ LÁHVE

Z HLEDISKA

POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI

EDICE SPBI SPEKTRUM 58. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

RICHARD FRANC A KOL.

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

PŘI PRÁCI A ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU


RICHARD FRANC A KOL.

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

PŘI PRÁCI A ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU



ALEŠ BERNATÍK

PLYNNÁ A KAPALNÁ PALIVA A JEJICH NEBEZPEČNÉ

VLASTNOSTI Z POHLEDU PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ



ALEŠ BERNATÍK

PLYNNÁ A KAPALNÁ PALIVA A JEJICH NEBEZPEČNÉ

VLASTNOSTI Z POHLEDU PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ


HANA VĚŽNÍKOVÁ

SAMOZAHŘÍVÁNÍ ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ

xix. ročníku mezinárodní konference ochrana obyvatelstva

Documents