základní data k fluktuaci
DESCRIPTION
Základní data k fluktuaci. Fluktuace. Míra fluktuace v roce 2011 dosahovala průměrně 13% Existují velké rozdíly ve fluktuaci podle odvětví (pojišťovnictví 6%, bankovnictví téměř 18%) Míra fluktuace v je ovlivněna i regionem (Liberec 0%, Brno 12%, Praha 13%, Ostrava 19%) - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
.
Fluktuace – hrozba nebo příležitost?
Zdeněk Bohuslav
.
Fluktuace v benchmarku KC 2011
Základní data k fluktuaci
Průměrný věk operátora je 28 let
V týmu je průměrně 14 operátorů
Fluktuace je průměrně 13%, nejvíce u bank, nejméně u pojišťoven
Nejvyšší fluktuace je v Ostravě 19%
Fluktuace
• Míra fluktuace v roce 2011 dosahovala průměrně 13%• Existují velké rozdíly ve fluktuaci podle odvětví
(pojišťovnictví 6%, bankovnictví téměř 18%)• Míra fluktuace v je ovlivněna i regionem
(Liberec 0%, Brno 12%, Praha 13%, Ostrava 19%)• Důležité je, co je do procentuální fluktuace započteno• Detailní pohled na důvody fluktuace ukazuje skutečný stav
.
Negativa a pozitiva fluktuace
Negativa fluktuace
• Nákladná ztráta zaškolených zaměstnanců• Možný únik citlivých informací a know-how ke konkurenci• Přechodné zhoršení péče o zákazníky• Zvýšené náklady na udržení funkčních procesů (přesčasy, výpomoci) • Zvýšené náklady na výběr a adaptaci nových zaměstnanců • Pocity nejistoty u stávajících zaměstnanců a jejich přetížení (zvýšení
nespokojenosti, nestabilní kolektiv, častější výskyt konfliktů, nárůst nemocnosti, řetězení odchodů zaměstnanců)
• Snížení důvěryhodnosti coby potencionálního zaměstnavatele pro kvalitní uchazeče o zaměstnání díky pověsti o vysoké fluktuaci
Pozitiva fluktuace
• Pozitivní je zejména nedobrovolná fluktuace, kdy manažer tým „čistí“• Indikuje úroveň manažerské práce se zaměstnanci• Udržuje fungování vnitřního „trhu práce“ – vytváření příležitostí k postupu• Stabilizuje produktivní personál, zvyšuje motivaci• Udržuje zdravou vnitřní konkurenci• Pozitivní je i vnitřní fluktuace v rámci společnosti• Zaměstnanci, kteří se z KC posunou v rámci firmy mají funkci ambasadorů
zákazníků i celku KC
Fluktuace a nábor
Nábor v benchmarku
• Nábor operátorů prostřednictvím personálních agentur není v oblasti kontaktních center běžnou praxí, využívají jej pouze 3 z dotazovaných 21 společností
• Nároky náboru tedy povětšinou jdou za zaměstnanci v oddělení HR nebo přímo za zaměstnanci z KC
Techniky a chyby v náboru
• Nábor je realizován jako individuální nábor jednotlivců, nebo jako skupinové assessment centrum
• Rozdíl mezi oběma variantami je dán potřebami společnosti– Kolik zaměstnanců potřebuje KC nabrat– Kolik času a prostředků chce do náboru investovat– Jak je organizováno zaškolení
• Chyby v náboru, které mají dopad do fluktuace– Nesprávně zadaná inzerce– Nepochopení nebo neznalost potřeb pro danou pozici či tým– Nesprávně vysvětlené povinnosti a nároky zaměstnavatele– Výběr „levného“ nebo „překvalifikovaného“ kandidáta
Trendy v náboru
• Nábor na KC již není podceňován, HR oddělení chápou specifické nároky a respektují je• AC je stále častějším způsobem náboru zaměstnanců• AC má i při náboru operátorů delší trvání – výjimečně i vícedenní• Cílem společnosti je poznat kandidáty v situacích, se kterými se mohou v rámci výkonu
profese setkat• Součásti náboru jsou
– Dotazníkový průzkum– Telefonický rozhovor– Individuální pohovor– Týmový úkol– Zkušební telefonáty– Odpověď na emailový požadavek– Návštěva provozu
Fluktuace a zaškolení
Zaškolení v benchmarku
• Čas věnovaný úvodnímu zaškolení nového operátora je podle odvětví velice rozdílný především díky zaškolované problematice
Zaškolení a fluktuace
•Fluktuace se zaškolením souvisí především v případě velmi dlouhého
teoretického zaškolení
•Nováčci velmi vítají jasný program zaškolení
•Osvědčily se postupné kroky pro zaškolení na různé skilly
•Čím dříve si nováček zkusí alespoň část živého provozu, tím lépe
•V zaškolení je klíčová komunikace obou stran – operátora i školitele,
aby bylo jasné, jak se daří postupovat
•Díky znalostním testům na základě absolvovaných školení následuje
nedobrovolná fluktuace
Časté chyby v zaškolení
•Chybí plán doby zaškolení
•Nováčci mají pocit bezprizornosti, provoz má přednost před zaškolením
•Podcenění využití e-learningu
•Chybí nebo je nedostatečné průběžné testování znalostí
•Příliš mnoho teorie najednou – neprobíhá střídání fáze praktické a teoretické
•Školící materiály jsou příliš obsáhlé – operátor obdrží v podstatě knihu informací
•Tlak na co nejrychlejší zapojení do provozu - většinou není operátor úplně
zaškolen, jeho práce vykazuje vysokou chybovost
•Není kladen důraz na zpětnou vazbu operátorů
Adaptační proces
Adaptační proces I.
•Jednoznačně je prokázáno z praxe, že absence adekvátního adaptačního
procesu se podílí významně na fluktuaci v rámci zkušební doby
•Při plánování adaptačního období se podceňuje rozdíl zkušenějších
zaměstnanců a absolventů bez pracovních návyků
•Specifické potřeby jednotlivých zaměstnanců se ztrácí v rámci tlaku na
co nejrychlejší výkony
•Podceňuje se komunikace se zaměstnanci v rámci adaptačního období
•Zaměstnanec často neví, na koho se obrátit v rámci adaptačního
období se svými potřebami
Adaptační proces II.
•Adaptační proces by měl být pevně naplánovaným pečováním o nové
zaměstnance
•Investice do adaptačního procesu se vyplatí díky minimalizaci nechtěné fluktuace v
rámci zkušební doby
•Důležitá je pravidelná komunikace – plánované schůzky ke zpětné vazbě, stanovení
splnitelných cílů
•Nastavení motivace – nutností opravdové adaptace je specificky přizpůsobený
motivační systém
•Ověření znalostí, testy, doškolení
•Kontrola poměru praxe a teorie, prevence nudy z dlouhých tréninků
•Přátelskost a laskavost – nováček má nárok nevědět, ptát se, potřebuje pro to
stanovit pravidla, ale v zásadě neomezovat
Adaptační proces III.
•Ideální délka adaptace – 3 až 5 měsíců
•Jasné kontrolní body s cíli na další období
•Evidence pokroků a nedostatků
•Něco na způsob servisních prohlídek nového vozu
•Mnohem intenzivnější komunikace, než se standardními zaměstnanci
•Ideálně 2-3 neformální akce v průběhu adaptace
•Drobné laskavosti šířené postupně a promyšleně mezi celou skupinu nováčků
•Důraz na individualitu a vztah mezi zaměstnancem a přímým nadřízeným
•Oběd se šéfem potvrzující důležitost zaměstnance
Seznámení s týmem
Dávky školení a praxe
Plán adaptace
Komunikace a plnění cílů
MotivaceNeformální akce
Standardní motivační řád
Předání do standardu
Adaptační schody
Po ZDZkušební doba
Motivace a její řízení
Řízení motivace
•Častá představa je, že motivace je rovna financím
•Pokud se zeptáte zaměstnanců, nevyjde to tak jednoznačně, vnímají i jiné
oblasti – pocit důležitosti, spravedlnost, týmovost, možnost domluvit se na
řešení nestandardních situací
•Motivování chybně končí nastavením KPIs a převodem do odměn
•Motivační aktivity málokdy pamatují i na nefinanční část
•Motivace je vnímána jako něco, co musí dodat zaměstnavatel, ale ve
skutečnosti je to záležitost především zaměstnance
•Zaměstnavatel může motivaci kazit, ale může taky vybudovat podmínky pro
to, aby vzkvétala
Motivace
• Co motivaci svědčí?•Vzbudit a udržet zájem zaměstnance o práci•Otevřeně mluvit o všem, mít v komunikaci pořádek•Být nablízku pro zpětnou vazbu•Mít promyšlený systém odměňování•Nebát se neformálních akcí
Demotivace
• Co demotivaci svědčí?•Dát nesmyslné cíle•Nekomunikovat•Kritizovat bez podpory•Nechat věci plynout
Prevence fluktuace
Prevence fluktuace
•Promyšlený nábor
•Propojení školení a adaptace s motivačním systémem
•Komunikace jako hlavní přístup
•Srozumitelnost a sledovatelnost cílů operátorů
•Kontinuita, spravedlnost a souvislosti v manažerské práci s jednotlivci