Z k l a d yZ k l a d y m a r x i s t i c k m a r x i s t i c k

f i l o z o f i ef i l o z o f i e

B c . P a v e l H e r m a nB c . P a v e l H e r m a n

Akademie zklad spole enskch v d v Brn Akademie zklad spole enskch v d v Brn

Komise mldee p i V KS M Komise mldee p i V KS M

vodvod

Marxismus je politick praxe,Marxismus je politick praxe, filozofick a ideologick smr, kter filozofick a ideologick smr, kter zaloil Karel Marx, a v nkterch smrech rozvinul Friedrich Engels.zaloil Karel Marx, a v nkterch smrech rozvinul Friedrich Engels. Karel Marx jako teoretik dlnickho hnut, socialismu a komunismuKarel Marx jako teoretik dlnickho hnut, socialismu a komunismu si osvojil mnoho poznatk z ekonomie a filozofie. si osvojil mnoho poznatk z ekonomie a filozofie.

Marxismus se tak Marxismus se tak stal soustavou nzor,stal soustavou nzor, kter se opraj kter se opraj oo titi ideov proudy:ideov proudy: klasickou nmeckou filozofii, klasickou klasickou nmeckou filozofii, klasickou anglickou politickou ekonomii a francouzsk socialismus ve spojenanglickou politickou ekonomii a francouzsk socialismus ve spojen ss francouzskm revolunm uenm. francouzskm revolunm uenm.

Ti ideov zdroje a sousti marxismu:Ti ideov zdroje a sousti marxismu:

a) Marxistick filozofiea) Marxistick filozofie,, tj. tj. dialektick a historick materialismus,dialektick a historick materialismus, kter se vyvinul zkter se vyvinul z protikladnch nzorovch proud protikladnch nzorovch proud idealismuidealismu (prvotn vdom poznvn prody) a(prvotn vdom poznvn prody) a materialismumaterialismu (byt, (byt, tj.tj. hmoty a materilna zpsob spoleensk vroby). hmoty a materilna zpsob spoleensk vroby).

b) Politick ekonomieb) Politick ekonomie,, kter vyrstala z anglick buroasn kter vyrstala z anglick buroasn ekonomie William Petty, Adama Smith a David Ricardo. ekonomie William Petty, Adama Smith a David Ricardo.

c) Vdeckho uen o komunismuc) Vdeckho uen o komunismu,, zaloeno na kritice utopickch zaloeno na kritice utopickch socialist Thomas Moore, Thomas Campanella, Charles Fourier,socialist Thomas Moore, Thomas Campanella, Charles Fourier, Saint-Simon a Robert Owen.Saint-Simon a Robert Owen.

Zdroj: Lenin, V. I.: Karel Marx (Strun ivotopis a vkladZdroj: Lenin, V. I.: Karel Marx (Strun ivotopis a vklad marxismu).marxismu). Sebran spisy. Svazek 26, Svoboda, Praha 1986 Sebran spisy. Svazek 26, Svoboda, Praha 1986

Zkladem marxismu je historick a dialektick materialismus.Zkladem marxismu je historick a dialektick materialismus. VV dsledku rozvoje vrobnch prostedk spoleensk vrobkydsledku rozvoje vrobnch prostedk spoleensk vrobky dochz k rozporu mezi tdami a k tdnmu boji dochz k rozporu mezi tdami a k tdnmu boji mezimezi vykoisovateli a vykoisovanmi.vykoisovateli a vykoisovanmi.

Marxismus je vda,Marxismus je vda, kter vznikla zobecnnm vdeckho poznn kter vznikla zobecnnm vdeckho poznn prodovdy, historie, filozofie a ekonomie. prodovdy, historie, filozofie a ekonomie. Vvoj marxismuVvoj marxismu

urychlily objevy 19. stolet,urychlily objevy 19. stolet, zejmna zkon o zachovn hmoty zejmna zkon o zachovn hmoty aa energie, objev bunnho jdra a Darwinova vvojov teorie. energie, objev bunnho jdra a Darwinova vvojov teorie.

Marxismus vytvoil zcela novou metodu zkoumn svtaMarxismus vytvoil zcela novou metodu zkoumn svta dialektick materialismus. Formuloval ji meme asi takto: dialektick materialismus. Formuloval ji meme asi takto: Ve, coVe, co chceme poznat, musme vidt souasn.chceme poznat, musme vidt souasn.

jako materiln,jako materiln, hmotn podmnn, majc sv zkonitosti, hmotn podmnn, majc sv zkonitosti, v celm svm vvoji,v celm svm vvoji, v procesu zmn, v pohybu jako v procesu zmn, v pohybu jako

doasn, historick, promnliv,doasn, historick, promnliv, jako vnitn rozporn, jako vnitn rozporn, piem vvoj vnitnch rozpor jepiem vvoj vnitnch rozpor je

zdrojem pohybu a zmn v nejirch, zejmna podstatnchzdrojem pohybu a zmn v nejirch, zejmna podstatnch souvislostech a pinnch vztazch.souvislostech a pinnch vztazch.

Marxismus nen dogma,Marxismus nen dogma, ale je to nvod k mylen a jednn. ale je to nvod k mylen a jednn. Jednm z prvnch teoretickch systm, kter pestal svt vykldatJednm z prvnch teoretickch systm, kter pestal svt vykldat jako svt boh i idej, a pojal jej jako svt lidsk prce a vztah zjako svt boh i idej, a pojal jej jako svt lidsk prce a vztah z nn vznikajcch. vznikajcch.

Marxismus je spoleensk vda,Marxismus je spoleensk vda, protoe zkoum pedevm protoe zkoum pedevm spoleensk vztahy. Jedn se o ucelen vklad svta, kterspoleensk vztahy. Jedn se o ucelen vklad svta, kter sese nedostal do rozporu s vdeckmi objevy. Anedostal do rozporu s vdeckmi objevy. A stejn jako kadstejn jako kad vda se vyvj dle, nelze jej redukovat pouze na to, co napsalivda se vyvj dle, nelze jej redukovat pouze na to, co napsali jehojeho klasikov. klasikov.

Marxismus je uen:Marxismus je uen:

Monistick, Monistick, protoe uznv jedinou podstatu svta. protoe uznv jedinou podstatu svta. Materialistick,Materialistick, protoe povauje hmotnou skutenost zaprotoe povauje hmotnou skutenost za prvotn vi vdom.prvotn vi vdom. Dialektick,Dialektick, protoe uznv vnitn rozpornost a univerzln protoe uznv vnitn rozpornost a univerzln souvislosti veho. souvislosti veho. Ateistick,Ateistick, protoe odmt existenci protoe odmt existenci nadpirozench bytost, je jsou jen vtvorem vdom lovka. nadpirozench bytost, je jsou jen vtvorem vdom lovka.

Evolucionistick,Evolucionistick, protoe uznv vvoj hmoty i spolenosti protoe uznv vvoj hmoty i spolenosti vlastnmi vnitnmi silami. vlastnmi vnitnmi silami. Optimistick,Optimistick, protoe chpe tendenci protoe chpe tendenci prody rozvjet se pevn smrem ke sloitjmu, dokonalejmuprody rozvjet se pevn smrem ke sloitjmu, dokonalejmu a pedpokld poznatelnost existujcho. a pedpokld poznatelnost existujcho.

Sociln ekonomick,Sociln ekonomick, protoe se zabv pedevm protoe se zabv pedevm zkladnmizkladnmi vztahy ve spolenosti, vznikajcmi z hospodskvztahy ve spolenosti, vznikajcmi z hospodsk innosti lovka a jejmi dsledky pro jednotlivce i spolenost. innosti lovka a jejmi dsledky pro jednotlivce i spolenost.

Humanistick,Humanistick, protoe jeho vchodiskem i clem je vestrann protoe jeho vchodiskem i clem je vestrann osvobozen lovka. osvobozen lovka. Neuzaven,Neuzaven, oteven vem poznatkm oteven vem poznatkm skuten vdy, odmtajc pouze iluze a omyly, kter jsou do nhoskuten vdy, odmtajc pouze iluze a omyly, kter jsou do nho vv rozporu s vdou zaneny. rozporu s vdou zaneny.

Zdroj: Ledvina, F.: Zdroj: Ledvina, F.: Zklady marxistick filozofie,Zklady marxistick filozofie, Vyd. Milan Vyd. Milan Havlek - Orego 2014, Praha. ISBN: 978-80-87528-24-2Havlek - Orego 2014, Praha. ISBN: 978-80-87528-24-2

Centrlnm kodexem Marxovi filozofie je Centrlnm kodexem Marxovi filozofie je tedy jeho formulovantedy jeho formulovan pojet djin. Engelsem je pozdji oznaovan jako pojet djin. Engelsem je pozdji oznaovan jako historickhistorick materialismusmaterialismus dialektick materialismus,dialektick materialismus, kter je zaloen kter je zaloen nana Hegelov dialektice (teze, antiteze a syntza).Hegelov dialektice (teze, antiteze a syntza).

Marxistick periodizace djin:Marxistick periodizace djin:

1)1) Prvobytn pospoln spolenost Prvobytn pospoln spolenost do 3.000 p. n. l. do 3.000 p. n. l.2)2) Asijsk vrobn zpsob Asijsk vrobn zpsob od 3.000 p. n. l. do 753 p. n. l. od 3.000 p. n. l. do 753 p. n. l.3)3) Antick vrobn zpsobAntick vrobn zpsob od 753 p. n. l. do 378 n. l. od 753 p. n. l. do 378 n. l.4)4) FeudalismusFeudalismus od 378 do 1648, v eskch zemch do 1848) od 378 do 1648, v eskch zemch do 1848) 5)5) KapitalismusKapitalismus od roku 1648 do souasnosti od roku 1648 do souasnosti6)6) Komunismus systm budoucnostiKomunismus systm budoucnosti

Za zkladn vlastnost spoleenskho du je oznaen Za zkladn vlastnost spoleenskho du je oznaen konfliktkonflikt rznch spoleenskch td: rznch spoleenskch td: proletarit a buroasie.proletarit a buroasie. Sociln Sociln spravedlnosti m bt dosahovno odstraovnm piny tdnhospravedlnosti m bt dosahovno odstraovnm piny tdnho boje, tedy soukromho vlastnictv. boje, tedy soukromho vlastnictv.

Tdn boj: buroasie a proletaritTdn boj: buroasie a proletarit

a)a) vrobn vztahy a rozvoj vrobnch silvrobn vztahy a rozvoj vrobnch silb)b) tdy vlastnc vrobn prostedkytdy vlastnc vrobn prostedkyc)c) tdy disponujc pracovn siloutdy disponujc pracovn silou

Marx rozliuje a sedm rznch spoleenskch td: Marx rozliuje a sedm rznch spoleenskch td: prmyslov,prmyslov, finann, obchodn buroasie, maloburoasie (nap.finann, obchodn buroasie, maloburoasie (nap. emeslnciemeslnci aa svobodn profese); byrokracii (ednky asvobodn profese); byrokracii (ednky a vojky); proletarit;vojky); proletarit; lumpenproletarit jedince vylouen zelumpenproletarit jedince vylouen ze systmu vroby.systmu vroby.

Hlavnm motorem djin jeHlavnm motorem djin je podle Marxe prv rozvoj vrobnch podle Marxe prv rozvoj vrobnch prostedk, a tm rst produktivity vroby, jim pestanou stvajcprostedk, a tm rst produktivity vroby, jim pestanou stvajc vrobn vztahy vyhovovat a rostouc kvantita tohoto rozporu vedevrobn vztahy vyhovovat a rostouc kvantita tohoto rozporu vede keke kvalitativn zmn vrobnch vztah. To tak plat nejenkvalitativn zmn vrobnch vztah. To tak plat nejen propro kapitalistick vrobn zpsob. kapitalistick vrobn zpsob.

Tdn rozpory se neustle zvtuj,Tdn rozpory se neustle zvtuj, co zkonit vede k co zkonit vede k revoluci:revoluci: nejprve buroasie nad aristokraci, v dal spoleensko ekonomicknejprve buroasie nad aristokraci, v dal spoleensko ekonomick formaci proletarit nad buroasi. Marx je pesvden, e sttnformaci proletarit nad buroasi. Marx je pesvden, e sttn apart umonil buroasii vykoisovat proletarit a zcela tak vyluujeapart umonil buroasii vykoisovat proletarit a zcela tak vyluuje monost uvaovat o prvnm stt. monost uvaovat o prvnm stt.

elezn zkon mezd a rezervn armda nezamstnanch:elezn zkon mezd a rezervn armda nezamstnanch: nevyhnuteln stlauje mzdy na rove ivotnho minima. Revolucenevyhnuteln stlauje mzdy na rove ivotnho minima. Revoluce vede ke zmn vrobnho zpsobu ve spoleensk zkladn, zatmcovede ke zmn vrobnho zpsobu ve spoleensk zkladn, zatmco spoleensk nadstavba (kultura a ideologie) reaguje se zpodnm.spoleensk nadstavba (kultura a ideologie) reaguje se zpodnm.

Manifest komunistick strany (1848) Manifest komunistick strany (1848) politika, stt i prvo jsoupolitika, stt i prvo jsou nstrojem vldnouc tdy (buroasie) k vykoisovn a tlakunstrojem vldnouc tdy (buroasie) k vykoisovn a tlaku ovldanch td (proletaritu). Marx oekval, e buroasn revoluceovldanch td (proletaritu). Marx oekval, e buroasn revoluce peroste vperoste v proletskou revoluci. proletskou revoluci.

V ekonomii Marx vychzel z Ricardovy pracovn teorie hodnoty,V ekonomii Marx vychzel z Ricardovy pracovn teorie hodnoty, podle n nadhodnotu, kterou dlnk vyrob, si pivlastujepodle n nadhodnotu, kterou dlnk vyrob, si pivlastuje kapitalista. Pro Marxe znamenala filozofie een sociln otzky,kapitalista. Pro Marxe znamenala filozofie een sociln otzky, jakoto definitivn vyeen rozpor mezi prac a kapitlem. jakoto definitivn vyeen rozpor mezi prac a kapitlem.

Ke kritice politick ekonomie (1859)Ke kritice politick ekonomie (1859) Karel Marx zde podal Karel Marx zde podal dodo tt doby nejlep analzu pechodu spolenosti od feudalismudoby nejlep analzu pechodu spolenosti od feudalismu keke kapitalismu a hlubokou kritiku kapitalismu.kapitalismu a hlubokou kritiku kapitalismu.

Kapitl (1867 1883).Kapitl (1867 1883). I. dl: I. dl: Vrobn proces kapitluVrobn proces kapitlu analza analza aa kritika kapitalistick spolenosti a zejmna kapitalistickhokritika kapitalistick spolenosti a zejmna kapitalistickho

zpsobu vroby a distribuce statk (analza zbo a pennhozpsobu vroby a distribuce statk (analza zbo a pennho obhu). Dal kapitoly analyzuj pracovn dobu dlnka a jehoobhu). Dal kapitoly analyzuj pracovn dobu dlnka a jeho nadprci. Dal tma analyzuje nadhodnotu a vykoisovn dlnk.nadprci. Dal tma analyzuje nadhodnotu a vykoisovn dlnk.

Kapitl.Kapitl. II. dl: II. dl: Proces obhu kapitluProces obhu kapitlu analyzuje rzn formy analyzuje rzn formy obhu kapitlu. III. dl: obhu kapitlu. III. dl: Celkov proces kapitalistick vrobyCelkov proces kapitalistick vroby analyzuje pemnu nadhodnoty v zisk. IV. dl: analyzuje pemnu nadhodnoty v zisk. IV. dl: Kritick poznmkyKritick poznmky kk teorim nadhodnoty. teorim nadhodnoty.

Marxismus nen dogma, je to nvod k mylen a jednn.Marxismus nen dogma, je to nvod k mylen a jednn. Spoleensk vda, protoe zkoum pedevm spoleensk vztahy.Spoleensk vda, protoe zkoum pedevm spoleensk vztahy. Filozofie se formovala jako obecn pohled na svt a jeho zkonitosti,Filozofie se formovala jako obecn pohled na svt a jeho zkonitosti, a z nho vyrstala politick ekonomie. a z nho vyrstala politick ekonomie.

Vznam marxismu:Vznam marxismu:

Poprv v djinch dolo k dslednmu spojen materialismuPoprv v djinch dolo k dslednmu spojen materialismu aa dialektiky. dialektiky. Z Hegelovy idealistick filozofie dokzal Marx pevztZ Hegelovy idealistick filozofie dokzal Marx pevzt jeho dialektiku a dsledn ji spojit s materialismem. Hmotajeho dialektiku a dsledn ji spojit s materialismem. Hmota jeje chpna jako vn se pohybujc a vyvjejc ze sv vlastnchpna jako vn se pohybujc a vyvjejc ze sv vlastn aktivity, ze svch vnitnch rozpor. aktivity, ze svch vnitnch rozpor.

Marx a Engels pochopili z eho se rod ideje,Marx a Engels pochopili z eho se rod ideje, co je pinou jejich co je pinou jejich zmn, pro se v djinch mnila morlka a estetick nzory, prozmn, pro se v djinch mnila morlka a estetick nzory, pro dochz ke stdn spoleenskch formac, co je hybnou siloudochz ke stdn spoleenskch formac, co je hybnou silou djinnho vvoje. djinnho vvoje.

Objevili zdnliv jednoduchou skutenost,Objevili zdnliv jednoduchou skutenost, e zkladn innost e zkladn innost veve spolenosti byla, je a bude vroba materilnch hodnot, tj. vrobnspolenosti byla, je a bude vroba materilnch hodnot, tj. vrobn innost. Vytvoili tak vdeck filozofick uen o spolenosti, kterinnost. Vytvoili tak vdeck filozofick uen o spolenosti, kter nazvme historickm materialismem. nazvme historickm materialismem.

Materialistick dialektikaMaterialistick dialektika

1) vod materialistick dialektika1) vod materialistick dialektika

Hmota je zkladn filozofick kategorieHmota je zkladn filozofick kategorie (kategorie z ec. kategoria (kategorie z ec. kategoria vypovdn, svdectv). vypovdn, svdectv). Pojem kategoriePojem kategorie chpeme jako odraz chpeme jako odraz nejobecnjch a nejpodstatnjch vlastnost a vztah skutenostinejobecnjch a nejpodstatnjch vlastnost a vztah skutenosti aa poznn.poznn.

Kategorie hmotaKategorie hmota (z lat. materia hmota) ve filozofii slou (z lat. materia hmota) ve filozofii slou kk oznaen objektivn reality, je oznaen objektivn reality, je existuje nezvisle na naemexistuje nezvisle na naem vdom.vdom.

Objektivn realitaObjektivn realita veker hmotn svt, vechny formy a projevy, veker hmotn svt, vechny formy a projevy, je prvotn, na naem vdom nezvisl. je prvotn, na naem vdom nezvisl. Existuje, a chceme neboExistuje, a chceme nebo nechceme. nechceme.

Materialismus chpe svt jako jednotn hmotn celek, kterMaterialismus chpe svt jako jednotn hmotn celek, kter nikdo nestvoil, je vn, nezniiteln a jeho vdom jenikdo nestvoil, je vn, nezniiteln a jeho vdom je produktem vysoce organizovan hmoty (mozku).produktem vysoce organizovan hmoty (mozku).

Skuten jednota svta je v jeho materilnosti a tu nedokazujeSkuten jednota svta je v jeho materilnosti a tu nedokazuje nkolik kejklskch frz, ale dlouh a morn vvoj filozofienkolik kejklskch frz, ale dlouh a morn vvoj filozofie aa prodnch vd.prodnch vd. Bedich Engels Bedich Engels

Pohyb, prostor a as zkladn formy existence hmotyPohyb, prostor a as zkladn formy existence hmoty

Hmota a pohybHmota a pohyb jsou neoddliteln. Ve je v pohybu. Neexistuje jsou neoddliteln. Ve je v pohybu. Neexistuje hmota bez pohybu, ale ani pohyb bez hmoty. Pohyb nemehmota bez pohybu, ale ani pohyb bez hmoty. Pohyb neme zaniknout nebo vzniknout, mohou se mnit pouze jeho formy.zaniknout nebo vzniknout, mohou se mnit pouze jeho formy.

Napklad mechanick pochyb v podob ten se mn v pohybNapklad mechanick pochyb v podob ten se mn v pohyb tepeln, kter se me pemnit v pohyb chemick,tepeln, kter se me pemnit v pohyb chemick, elektromagnetick, apod. Znme napklad formy pohybu elektromagnetick, apod. Znme napklad formy pohybu fyzikln,fyzikln, chemick, biologick, geologick, spoleensk...chemick, biologick, geologick, spoleensk...

Pohyb a vvojPohyb a vvoj vym typem pohybu je vvoj. Vvoj chpeme vym typem pohybu je vvoj. Vvoj chpeme jako pohyb od jednoduch forem k sloitjm, od nichjako pohyb od jednoduch forem k sloitjm, od nich kk vym. vym. Ne vechny formy pohybu oznaujeme za vvojNe vechny formy pohybu oznaujeme za vvoj (viz.(viz. chemick reakce). Vvoj znamen uritou novou kvalitu. chemick reakce). Vvoj znamen uritou novou kvalitu.

Prostor a asProstor a as kdy hovome o pohybu, nememe si odmyslet kdy hovome o pohybu, nememe si odmyslet prostor. Kad pohyb se uskuteuje v prostoru (ka, dlka,prostor. Kad pohyb se uskuteuje v prostoru (ka, dlka, struktura, vzdlenost...). struktura, vzdlenost...).

Nezbytn je i as,Nezbytn je i as, tzn., e procesy probhaj v urit posloupnosti, tzn., e procesy probhaj v urit posloupnosti, nslednosti, maj urit trvn. Pojem as a prostor neexistuj samynslednosti, maj urit trvn. Pojem as a prostor neexistuj samy oo sob, ale pouze v souvislosti s pohybujc se hmotou. sob, ale pouze v souvislosti s pohybujc se hmotou.

Hmota a vdomHmota a vdom vdom je produktem nejvy formy hmoty vdom je produktem nejvy formy hmoty lidskho mozku. Vznik jako odraz vc a jev okolnho svta.lidskho mozku. Vznik jako odraz vc a jev okolnho svta. Vdom existuje jen proto, e existuje lovk, jeho mozekVdom existuje jen proto, e existuje lovk, jeho mozek mm schopnost myslet. schopnost myslet.

Svou povahou je nehmotn.Svou povahou je nehmotn. Individuln vdom m kad lovk. Individuln vdom m kad lovk. Osvojuje si vak poznatky a zkuenosti spolenosti, m tedyOsvojuje si vak poznatky a zkuenosti spolenosti, m tedy spoleensk charakter. spoleensk charakter.

Individuln vdomIndividuln vdom se tak vyvj a formuje prostednictvm se tak vyvj a formuje prostednictvm aa vlivem spoleenskho vdom. vlivem spoleenskho vdom. Spoleensk vdomSpoleensk vdom se vyvj se vyvj souasn prostednictvm vdom individulnho. souasn prostednictvm vdom individulnho.

Vdom se vyvj v prbhu celho vvoje lidstva.Vdom se vyvj v prbhu celho vvoje lidstva. Nov generaceNov generace nezanaj poznvat svt od potku. nezanaj poznvat svt od potku. Vdom je tedy souhrnemVdom je tedy souhrnem poznatk a zkuenost, ke kterm lidstvo dosplo v historickmpoznatk a zkuenost, ke kterm lidstvo dosplo v historickm procesu. procesu.

Materiln jednota svtaMateriln jednota svta

Na rozdl od idealistickch nzor, kter hlsaj, e krom hmotyNa rozdl od idealistickch nzor, kter hlsaj, e krom hmoty existuje i nehmotn svt jako svt idej, absolutn idea, apod.existuje i nehmotn svt jako svt idej, absolutn idea, apod. Materialismus uznv pouze hmotu.Materialismus uznv pouze hmotu. I lidsk vdom chpe jako I lidsk vdom chpe jako vlastnost nejve organizovan hmoty lidskho mozku. vlastnost nejve organizovan hmoty lidskho mozku.

Pestoe svt se nm jev ve sv mnohotvrnosti a diferencovanosti,Pestoe svt se nm jev ve sv mnohotvrnosti a diferencovanosti, vldnou v nm objektivn zkony, kterm je tato mnohotvrnost vcvldnou v nm objektivn zkony, kterm je tato mnohotvrnost vc a jev podzena. Pravdivost tohoto materialistickho tvrzena jev podzena. Pravdivost tohoto materialistickho tvrzen potvrzuje cel dosavadn vvoj vdeckho poznn. potvrzuje cel dosavadn vvoj vdeckho poznn.

Kopernk vyvrtil nboensk pedstavy, e Zem je stedemKopernk vyvrtil nboensk pedstavy, e Zem je stedem vesmru, Newtonovy objevy zkon mechaniky, gravitacevesmru, Newtonovy objevy zkon mechaniky, gravitace toto potvrdily, stejn jako dal a dal vdeck poznatky,potvrdily, stejn jako dal a dal vdeck poznatky, nap.nap. oo chemickm sloen Zem, objevovn planet, Darwinovachemickm sloen Zem, objevovn planet, Darwinova teorie o vvoji druh, atd. teorie o vvoji druh, atd.

Ve svt neexistuje nic, co by nebylo pohybujc se hmotou,Ve svt neexistuje nic, co by nebylo pohybujc se hmotou, nebonebo co by nebylo produktem pohybujc se hmoty vetnco by nebylo produktem pohybujc se hmoty vetn lidskho vdom. V tom spov jednota svta. lidskho vdom. V tom spov jednota svta.

Dialektick zpsob mylenDialektick zpsob mylen

Ve filozofii krom dvou zkladnch smr materialismuVe filozofii krom dvou zkladnch smr materialismu aa idealismu existuj i dv rozdln metody zkoumn svta:idealismu existuj i dv rozdln metody zkoumn svta: dialektick a metafyzick.dialektick a metafyzick.

Rozdl mezi dialektikou a metafyzikou se projevuje v rozdlnRozdl mezi dialektikou a metafyzikou se projevuje v rozdln odpovdi na otzku, zda jsou vci ve sv podstat nemnn,odpovdi na otzku, zda jsou vci ve sv podstat nemnn, navzjem nesouvis a nepodmiuj se, i zda podlhaj zmnm,navzjem nesouvis a nepodmiuj se, i zda podlhaj zmnm, vyvjej se a existuje mezi nimi vnitn souvislost. vyvjej se a existuje mezi nimi vnitn souvislost.

Dialektika (z ec. dialego vst spor, diskutovat).Dialektika (z ec. dialego vst spor, diskutovat). Ve filozofii je to Ve filozofii je to uen o nejobecnjch zkonitostech pohybu a vvoji materilnhouen o nejobecnjch zkonitostech pohybu a vvoji materilnho svta, tj. prody, spolenosti a lidskho mylen. svta, tj. prody, spolenosti a lidskho mylen.

Je nejobecnjm uenm o pohybu a vvoji, kter poprJe nejobecnjm uenm o pohybu a vvoji, kter popr metafyzick nazrn na svt, tj., e svt m nemnnou podstatu,metafyzick nazrn na svt, tj., e svt m nemnnou podstatu, jeje dan a lze jej jednou provdy pochopit a vysvtlit v cel jehodan a lze jej jednou provdy pochopit a vysvtlit v cel jeho mnohotvrnosti. mnohotvrnosti.

Marxistick materialistick dialektika chpe svt jako jednotnMarxistick materialistick dialektika chpe svt jako jednotn celek, kde mezi vcmi a jevy existuj vzjemn souvislosti, e svtcelek, kde mezi vcmi a jevy existuj vzjemn souvislosti, e svt

se vyvj, je v pohybu. Vvoj materilnho svta je nekonense vyvj, je v pohybu. Vvoj materilnho svta je nekonen proces odumrn starho a vzniku novho. proces odumrn starho a vzniku novho.

Z Darwinovy evolun teorie vme, e vy ivoichov, vetnZ Darwinovy evolun teorie vme, e vy ivoichov, vetn lovka, se vyvinuli z nich. Tak spolenost se neustle vyvj,lovka, se vyvinuli z nich. Tak spolenost se neustle vyvj, star spoleensko ekonomick formace zanikaj, vznikaj nov,star spoleensko ekonomick formace zanikaj, vznikaj nov, pokrokovj. pokrokovj.

Z hlediska dialektiky je zdrojem pohybu,Z hlediska dialektiky je zdrojem pohybu, zmn a vvoje zmn a vvoje rozporrozpor vlastn vcem samm.vlastn vcem samm. Meme proto ci, e Meme proto ci, e dialektika vysvtlujedialektika vysvtluje pohyb jako samopohyb a vvoj jako samovvoj, objevuje zkonypohyb jako samopohyb a vvoj jako samovvoj, objevuje zkony tchto jev a popr tm idealismus a nboenstv.tchto jev a popr tm idealismus a nboenstv. Proto je tak Proto je tak od potku clem tok z rznch stran a ideologickch smr. od potku clem tok z rznch stran a ideologickch smr.

2) Zkony materialistick dialektiky2) Zkony materialistick dialektiky

Marxistick filozofie vysvtluje pohyb v prod, spolenostiMarxistick filozofie vysvtluje pohyb v prod, spolenosti aa lidskm poznn jako zkonit proces.lidskm poznn jako zkonit proces.

Zkony jsou to, co je podstatn, stle platn a nezbytn. MajZkony jsou to, co je podstatn, stle platn a nezbytn. Maj objektivn charakter, psob nezvisle na vdom lid, tj. na jejichobjektivn charakter, psob nezvisle na vdom lid, tj. na jejich pn a clech. Lid je nemohou libovoln tvoit, ani zruit,pn a clech. Lid je nemohou libovoln tvoit, ani zruit, nejsou vak vi nim bezmocn. Na zklad poznn je mohounejsou vak vi nim bezmocn. Na zklad poznn je mohou vyuvat.vyuvat.

Zkony zachycuj ve vcech, jevech, procesech to, co je v nichZkony zachycuj ve vcech, jevech, procesech to, co je v nich nutn, podstatn, co je relativn stle a opakovateln. Zkony tedynutn, podstatn, co je relativn stle a opakovateln. Zkony tedy nemohou postihnout vekerou bohatost vc, jev, proces.nemohou postihnout vekerou bohatost vc, jev, proces.

Zkonitosti to je etzen psoben zkon, kter uruj prbhZkonitosti to je etzen psoben zkon, kter uruj prbh vvoj proces, jev a systm. vvoj proces, jev a systm.

Zkladn zkony vekerho vvoje, kter marxistickZkladn zkony vekerho vvoje, kter marxistick materialistick dialektika objevuje:materialistick dialektika objevuje:1)1) Zkon jednoty a boje protiklad Zkon jednoty a boje protiklad2)2) Zkon vzjemnho vztahu kvantitativnch a kvalitativnch zmn Zkon vzjemnho vztahu kvantitativnch a kvalitativnch zmn3)3) Zkon negace, negace Zkon negace, negace

Zkladn zkony dialektiky,Zkladn zkony dialektiky, tvo jednotu a maj univerzln tvo jednotu a maj univerzln platnost. Vude v objektivn realit, v prod, ve spolenosti,platnost. Vude v objektivn realit, v prod, ve spolenosti, probh vvoj na zklad jednoty a boje protiklad kvantitativnchprobh vvoj na zklad jednoty a boje protiklad kvantitativnch aa kvalitativnch zmn a negace, negace. kvalitativnch zmn a negace, negace.

Zkon jednoty a boje protikladZkon jednoty a boje protiklad

Napklad iv organismus me existovat za uritchNapklad iv organismus me existovat za uritch pedpoklad.pedpoklad. Z okolnho prosted pijm urit ltky (asimilace), Z okolnho prosted pijm urit ltky (asimilace), kter udruj iv organismus v innosti. Zrove pedvaj zptkter udruj iv organismus v innosti. Zrove pedvaj zpt dodo prosted urit ltky (disimilace). prosted urit ltky (disimilace).

Tyto procesy jsou protikladnTyto procesy jsou protikladn pjem, vdaj. Kdy zanikne pjem, vdaj. Kdy zanikne pjem, zanikne vdaj. Jsou spolu nerozlun spjaty. Kad oblastpjem, zanikne vdaj. Jsou spolu nerozlun spjaty. Kad oblast vv prod a ve spolenosti m vlastn specifick rozpory, kter jsouprod a ve spolenosti m vlastn specifick rozpory, kter jsou jin v neiv a iv prod, jin v ivoin a v lidskjin v neiv a iv prod, jin v ivoin a v lidsk spolenosti, jin v kapitalismu, jin v socialismu. spolenosti, jin v kapitalismu, jin v socialismu.

Napklad v kapitalismu je hlavnm spoleenskm rozporemNapklad v kapitalismu je hlavnm spoleenskm rozporem rozpor mezi vlastnky vrobnch prostedk a tmi co je nevlastn....rozpor mezi vlastnky vrobnch prostedk a tmi co je nevlastn.... Rozpory nezanikaj ani v socialismu,Rozpory nezanikaj ani v socialismu, nap. existuje rozpor mezi nap. existuje rozpor mezi vrobou a spotebou, lid pedbhaj ve svch potebchvrobou a spotebou, lid pedbhaj ve svch potebch monosti,monosti, atd. atd.

Dialektick rozpor je vlastn vcem, procesm, jevmDialektick rozpor je vlastn vcem, procesm, jevm aa pedstavuje zdroj a hybnou slu jejich pohybu, zmny a vvoje.pedstavuje zdroj a hybnou slu jejich pohybu, zmny a vvoje. Rozpor je nkdy dsledkem vvoje rozdlu a protikladu. Rozpor je nkdy dsledkem vvoje rozdlu a protikladu.

Bedich Engels napsal:Bedich Engels napsal: Sm pohyb je rozpor. DokonceSm pohyb je rozpor. Dokonce uu jednoduch mechanick pohyb z jednoho msta na druh mejednoduch mechanick pohyb z jednoho msta na druh me probhat jen tak, e tleso je v jednom a tm okamiku na jednomprobhat jen tak, e tleso je v jednom a tm okamiku na jednom mst a souasn na njakm jinm, e na jednom mst souasn jemst a souasn na njakm jinm, e na jednom mst souasn je ii nen. A neustl kladen a souasn een tohoto rozporunen. A neustl kladen a souasn een tohoto rozporu jeje pohyb.pohyb. /Co jsem prv ekl(a) je souasnost, nebo minulost?/ /Co jsem prv ekl(a) je souasnost, nebo minulost?/

Zkon pechodu kvantitativnch zmn v kvalitativnZkon pechodu kvantitativnch zmn v kvalitativn

Jestlie zkon jednoty a boje protiklad vyjaduje zdroj pohybuJestlie zkon jednoty a boje protiklad vyjaduje zdroj pohybu aa vvoje, zkon pechodu kvantitativnch zmn v kvalitativnvvoje, zkon pechodu kvantitativnch zmn v kvalitativn vyjaduje skutenost, e pohyb a vvoj maj kvantitativnvyjaduje skutenost, e pohyb a vvoj maj kvantitativn aa kvalitativn strnku.kvalitativn strnku.

Kvalita /netk se ani jakosti, jak bn pouvme u vrobk/Kvalita /netk se ani jakosti, jak bn pouvme u vrobk/ jeje souhrn vlastnost, strnek a vztah, kter uruj vci nebo jevysouhrn vlastnost, strnek a vztah, kter uruj vci nebo jevy m jsou.m jsou. Jednotliv rostliny maj svou kvalitu. V rostlinch vakJednotliv rostliny maj svou kvalitu. V rostlinch vak probhaj procesy, kter zpsobuj zmny, ale jde o stle stejnouprobhaj procesy, kter zpsobuj zmny, ale jde o stle stejnou rostlinu. Rostlina roste, mn velikost, usych, apod. V rznmrostlinu. Rostlina roste, mn velikost, usych, apod. V rznm prosted proces probh rzn.prosted proces probh rzn. Dochz ke kvalitativnm zmnm.Dochz ke kvalitativnm zmnm.

Kvantitou rozumme rozmry vc, jejich velikost, objem,Kvantitou rozumme rozmry vc, jejich velikost, objem, mnostv, apod.mnostv, apod. Kvantitativn zmny v uritm bod zpsobujKvantitativn zmny v uritm bod zpsobuj kvalitativn zmnu. Dan kvalita se na zklad kvantitativnchkvalitativn zmnu. Dan kvalita se na zklad kvantitativnch zmn, kter v n probhaj, mn v jinou kvalitu. zmn, kter v n probhaj, mn v jinou kvalitu.

Mra jako jednota kvantity a kvalityMra jako jednota kvantity a kvality

Hranice, v nich se uskuteuj kvantitativn zmny, ani by vcHranice, v nich se uskuteuj kvantitativn zmny, ani by vc zmnila svou kvalitu, nazvme mrou. Pekroenm mry zanikzmnila svou kvalitu, nazvme mrou. Pekroenm mry zanik pedchoz kvalita a vznik nov. pedchoz kvalita a vznik nov. Pedstavme si zahvn vody.Pedstavme si zahvn vody. DoDo bodu varu je zachovna kvantita vody, nsleduje nov kvalita bodu varu je zachovna kvantita vody, nsleduje nov kvalita pra.pra.

Zkon negace, negaceZkon negace, negace

Zkon negace, negace charakterizuje vvoj jako pohybZkon negace, negace charakterizuje vvoj jako pohyb odod niho kniho k vymu, od jednoduchho k sloitjmu,vymu, od jednoduchho k sloitjmu, nikoli jako nikoli jako mechanick znien starho, ale jako proces dialektickch negac,mechanick znien starho, ale jako proces dialektickch negac, vv nich dvj stadia jsou pekonvna, ale jejich pozitivnnich dvj stadia jsou pekonvna, ale jejich pozitivn aa vvoje schopn strnky jsou dle uchovny a rozvjeny.vvoje schopn strnky jsou dle uchovny a rozvjeny.

V. I. Lenin napsal:V. I. Lenin napsal: Vvoj zdnliv znovu prochz stupni, ktermiVvoj zdnliv znovu prochz stupni, ktermi ji proel, avak prochzejc jimi podruh jinak, na vy zkladnji proel, avak prochzejc jimi podruh jinak, na vy zkladn (negace, negace), vvoj, abych tak ekl, ve spirle a ne v pmce. (negace, negace), vvoj, abych tak ekl, ve spirle a ne v pmce.

Nov vznik jako negace starho. Dialektick negace v sobNov vznik jako negace starho. Dialektick negace v sob obsahuje uchovn toho, co lze ze starho pejmout, co jeobsahuje uchovn toho, co lze ze starho pejmout, co je progresivn a nezbytn pro dal vvoj. Zkon negace, negaceprogresivn a nezbytn pro dal vvoj. Zkon negace, negace vyjaduje, e vvoj opakuje urit rysy a znaky pedchozchvyjaduje, e vvoj opakuje urit rysy a znaky pedchozch stadi na vy rovni.stadi na vy rovni.

Nov kvalita si zachovv urit strnky star kvality, ale zroveNov kvalita si zachovv urit strnky star kvality, ale zrove neexistuje v t pvodn, ale pozmnn podob. Ze starho se musneexistuje v t pvodn, ale pozmnn podob. Ze starho se mus vdy nco zachovat.vdy nco zachovat.

Vvoj m tedy vzestupn charakter, kter oznaujeme jakoVvoj m tedy vzestupn charakter, kter oznaujeme jako spirlovit proces neboli pohyb po spirle. spirlovit proces neboli pohyb po spirle.

3) Kategorie materialistick dialektiky3) Kategorie materialistick dialektiky

Filozofick kategorie jsou zkladn pojmy, kter odrFilozofick kategorie jsou zkladn pojmy, kter odr nejpodstatnj, zkonit vztahy v objektivn realit a poznn.nejpodstatnj, zkonit vztahy v objektivn realit a poznn. Jsou zeveobecnnm zkuenosti z djin poznn a praxe.Jsou zeveobecnnm zkuenosti z djin poznn a praxe. Tvo Tvo zklad naeho mylen a vchodisko dalho poznvn a praktickzklad naeho mylen a vchodisko dalho poznvn a praktick innosti. innosti.

K dleitm kategorim pat:K dleitm kategorim pat: Pina a nsledekPina a nsledek Podstata a jevPodstata a jev Obecn a jedinenObecn a jedinen

1. Pina (kauzalita) a inek1. Pina (kauzalita) a inek

Vychz z toho, e jeden jev vyvolv, zpsobuje jin jev. V tomtoVychz z toho, e jeden jev vyvolv, zpsobuje jin jev. V tomto vztahu je prvn pinou a druh inkem. inek je vak zrovevztahu je prvn pinou a druh inkem. inek je vak zrove pinou dalho inku. pinou dalho inku.

Napklad slunen zen je pinou zahvn zem a zaht zemNapklad slunen zen je pinou zahvn zem a zaht zem je opt pinou dalch ink jmenujme inky zaht zem....je opt pinou dalch ink jmenujme inky zaht zem....

Kad jev m svou pinu. Neexistuje jev, kter by ji neml.Kad jev m svou pinu. Neexistuje jev, kter by ji neml. Poprn kauzality vede k poprn monosti poznn, jak to inPoprn kauzality vede k poprn monosti poznn, jak to in nkter idealistick filozofie. nkter idealistick filozofie.

2. Obecn a jedinen2. Obecn a jedinen

Pi zkoumn svta zjiujeme, e kad vc m rysy a znaky,Pi zkoumn svta zjiujeme, e kad vc m rysy a znaky, kter jsou vlastn pouze j a ktermi se li od jinch vc.kter jsou vlastn pouze j a ktermi se li od jinch vc. Kad Kad vc je individuln, samostatn, zvltn, prostorov a asovvc je individuln, samostatn, zvltn, prostorov a asov ohranien. ohranien. Nap. lidsk jedinec, nejsou ve svt dva stejn lid,Nap. lidsk jedinec, nejsou ve svt dva stejn lid, nejsou dva stejn stromy...nejsou dva stejn stromy...

Pi hlubm zkoumn poznme, e tato individulnost,Pi hlubm zkoumn poznme, e tato individulnost, zvltnost azvltnost a ohranienost je relativn.ohranienost je relativn. lovk pes svoje zvltnostilovk pes svoje zvltnosti m rysy am rysy a znaky, kter jsou spolen vem lidem jsou to znakyznaky, kter jsou spolen vem lidem jsou to znaky obecn.obecn.

dn vc neexistuje tak zcela izolovan, sama o sob, ale je vedn vc neexistuje tak zcela izolovan, sama o sob, ale je ve vzjemnm vztahu s ostatnmi vcmi a podizuj se uritmvzjemnm vztahu s ostatnmi vcmi a podizuj se uritm zkonm. zkonm. Jedinen a obecn existuje pouze v jednot. ObecnJedinen a obecn existuje pouze v jednot. Obecn me existovat jen prostednictvm jedinenho. me existovat jen prostednictvm jedinenho.

3. Podstata a jev3. Podstata a jev

Pi poznvn jev v procesu poznvn postupujeme od pozorovnPi poznvn jev v procesu poznvn postupujeme od pozorovn k odhalovn vnitnch souvislost k poznn jejich podstaty. k odhalovn vnitnch souvislost k poznn jejich podstaty.

Jev je souhrn vnjch vlastnost a vztah vc, kter memeJev je souhrn vnjch vlastnost a vztah vc, kter meme vnmat smyslovmi orgny.vnmat smyslovmi orgny.

Podstata je souhrn vnitnch relativn stlch vlastnost a vztah,Podstata je souhrn vnitnch relativn stlch vlastnost a vztah, kter uruj vznik a existenci, zmnu a vvoj vc a proces. kter uruj vznik a existenci, zmnu a vvoj vc a proces.

Kdyby jev byl toton s podstatou, mohli bychom podstatuKdyby jev byl toton s podstatou, mohli bychom podstatu bezprostedn postihovat pouze smyslovm vnmnm bez dalbezprostedn postihovat pouze smyslovm vnmnm bez dal mylenkov innosti. mylenkov innosti.

V takovm ppad by byla vda vlastn zbyten, ani by nevznikla.V takovm ppad by byla vda vlastn zbyten, ani by nevznikla. kolem vdy je prv na zklad jev pronikat do podstaty vckolem vdy je prv na zklad jev pronikat do podstaty vc aa proces, postihovat objektivn zkony a zkonitosti. proces, postihovat objektivn zkony a zkonitosti.

Marxistick materialistick dialektika podstatu nechpe jakoMarxistick materialistick dialektika podstatu nechpe jako absolutn hranici poznn. I podstata je relativn. absolutn hranici poznn. I podstata je relativn.

Napklad Darwin ve sv evolun teorii postihl podstatu vvojeNapklad Darwin ve sv evolun teorii postihl podstatu vvoje ivch organism, ale vda na dalm stupni vvoje poznv tutoivch organism, ale vda na dalm stupni vvoje poznv tuto podstatu vvoje hloubji. I v budoucnu se bude poznn tto podstatypodstatu vvoje hloubji. I v budoucnu se bude poznn tto podstaty prohlubovat. Co je vak podstatn, e vda nevylouila nslednmprohlubovat. Co je vak podstatn, e vda nevylouila nslednm poznnm nepravdivost jeho teorie, ale naopak jeho obrovsk objevpoznnm nepravdivost jeho teorie, ale naopak jeho obrovsk objev dalm poznvnm potvrzuje a zpesuje. dalm poznvnm potvrzuje a zpesuje.

Vznam Darwina, stejn jako Kopernka a dalch spov v tom, eVznam Darwina, stejn jako Kopernka a dalch spov v tom, e ada z nich byli vc lid a museli se vyrovnvat sami se sebouada z nich byli vc lid a museli se vyrovnvat sami se sebou aa ss poznatky, kter byly v pmm rozporu s oficilnm uenmpoznatky, kter byly v pmm rozporu s oficilnm uenm crkve a emu do t doby vili.crkve a emu do t doby vili.

K tmto kategorim meme piadit i dalK tmto kategorim meme piadit i dal

Napklad nutnost a nahodilost: Napklad nutnost a nahodilost:

Nahodil jev je takov, kter me a nemus nastat. I nahodilost mNahodil jev je takov, kter me a nemus nastat. I nahodilost m vak svou pinu. Nutnost se projevuje asto prostednictvm mnohavak svou pinu. Nutnost se projevuje asto prostednictvm mnoha nahodilost.nahodilost.

Monost a skutenost: Monost a skutenost:

Skutenost je to, co reln existuje v konkrtnm prostoru a ase.Skutenost je to, co reln existuje v konkrtnm prostoru a ase. Monost pak nazvme to, co za uritch okolnost mohlo neboMonost pak nazvme to, co za uritch okolnost mohlo nebo me nastat. me nastat.

4) Zvr Vznam marxistick materialistick dialektiky4) Zvr Vznam marxistick materialistick dialektiky

Nen jen teori vvoje svta, ale i metodou vdeckho poznn,Nen jen teori vvoje svta, ale i metodou vdeckho poznn, kter m slouit ve prospch lidstva. Karel Marx, Bedich Engelskter m slouit ve prospch lidstva. Karel Marx, Bedich Engels a V. I. Lenin jsou tmi, kterm materialistick dialektikaa V. I. Lenin jsou tmi, kterm materialistick dialektika umonila vestrannou analzu kapitalismu, pochopen jejichumonila vestrannou analzu kapitalismu, pochopen jejich zkonitost a ukzala cestu k jeho pekonn. zkonitost a ukzala cestu k jeho pekonn.

Zdroj: Akademie zklad spoleenskch vd A. tofanovZdroj: Akademie zklad spoleenskch vd A. tofanov

Hegelova dialektika: Teze; Antiteze; SyntzaHegelova dialektika: Teze; Antiteze; Syntza

Hegelova dialektikaHegelova dialektika

Agenda (program)Agenda (program) Centralizace moci prostednictvm monopoln Centralizace moci prostednictvm monopoln mny. mny.

Problem / ProblmProblem / Problm

Thesis (teze / prce)Thesis (teze / prce) Federln rezervn neosedlan, nehmotn Federln rezervn neosedlan, nehmotn mna.mna.

Reaction / ReakceReaction / Reakce

Anti-Thesis (Anti-teze)Anti-Thesis (Anti-teze) Zlat standard estn penze. Zlat standard estn penze.

Solution / eenSolution / een

Synthesis (Syntza)Synthesis (Syntza) Digitln zlato. Podvodn zlato podpoila Digitln zlato. Podvodn zlato podpoila digitln mna ve vlastnictv tch, kte zpsobily (tento) problm. digitln mna ve vlastnictv tch, kte zpsobily (tento) problm.

Marxistick filozofick materialismusMarxistick filozofick materialismusHistorick materialismus Historick materialismus

1) vod1) vod

Marxistickou filozofii tvo dv spolu zce souvisejc sti:Marxistickou filozofii tvo dv spolu zce souvisejc sti:Dialektick a historick materialismusDialektick a historick materialismus

Dialektick materialismusDialektick materialismus

Vysvtluje nejobecnj zkonitosti svta, vesmru, ve vech jehoVysvtluje nejobecnj zkonitosti svta, vesmru, ve vech jeho projevech a formch pohybujc se hmoty. V nejobecnj podobprojevech a formch pohybujc se hmoty. V nejobecnj podob sese zabv i studiem spoleenskho pohybu a e vztah bytzabv i studiem spoleenskho pohybu a e vztah byt aa mylen.mylen.

Historick materialismusHistorick materialismus

Zkoum, jak obecn dialektick vvojov zkonitosti psobZkoum, jak obecn dialektick vvojov zkonitosti psob veve spolenosti, specifick form pohybujc se hmoty. spolenosti, specifick form pohybujc se hmoty.

Dialektick a historick materialismus tvoDialektick a historick materialismus tvo organickou jednotu, organickou jednotu, vysvtlujc vvoj prody a spolenosti. vysvtlujc vvoj prody a spolenosti.

Historick materialismus je dovrenm filozofickhoHistorick materialismus je dovrenm filozofickho materialismu.materialismu. Spolenost je velmi sloit jev. Jej zkoumn Spolenost je velmi sloit jev. Jej zkoumn jeje pedmtem mnoha vd, kter nazvme spoleenskmi. pedmtem mnoha vd, kter nazvme spoleenskmi.

Jednotliv spoleensk vdy zkoumaj rzn strnkyJednotliv spoleensk vdy zkoumaj rzn strnky aa zkonitosti spoleenskho procesu.zkonitosti spoleenskho procesu. Napklad Napklad psychologiepsychologie sese vnuje psychick strnce jednn lid, vnuje psychick strnce jednn lid, etikaetika mravnmi vztahy mravnmi vztahy mezi lidmi, mezi lidmi, filologiefilologie problmy ei a jazyka, atd. Dle problmy ei a jazyka, atd. Dle psychiatrie,psychiatrie, politick ekonomiepolitick ekonomie vrobn vztahy, vrobn vztahy, historie, prvn vdy,historie, prvn vdy, estetikaestetika vda o krsnu. vda o krsnu.

Historick materialismusHistorick materialismus nen pouhm soutem poznatk nen pouhm soutem poznatk spoleenskch vd. Je zobecujc vdeckou teori a zrovespoleenskch vd. Je zobecujc vdeckou teori a zrove metodologickm nvodem pro rozvoj ostatnch spoleenskch vd. metodologickm nvodem pro rozvoj ostatnch spoleenskch vd.

Jedinou teori, kter chpe spolenost a jej vvojJedinou teori, kter chpe spolenost a jej vvoj materialisticky. Vvoj nen urovn njakm hybatelem svta,materialisticky. Vvoj nen urovn njakm hybatelem svta, ale materilnmi podmnkami lid.ale materilnmi podmnkami lid. Proto se historick Proto se historick materialismus stav na stranu dlnick tdy, na stranu tch, ktematerialismus stav na stranu dlnick tdy, na stranu tch, kte vytvej hodnoty pro ivot lid, ale jin na nich parazituj.vytvej hodnoty pro ivot lid, ale jin na nich parazituj.

Je zkladn teoretickou osnovou jejho boje za osvobozenJe zkladn teoretickou osnovou jejho boje za osvobozen zz vekerho socilnho tlaku. Je svtovm nzorem njemnvekerho socilnho tlaku. Je svtovm nzorem njemn pracujcch. pracujcch. I kdy si to nkte neuvdomj a jdou proti svmI kdy si to nkte neuvdomj a jdou proti svm vlastnm zjmm, nap. ve volbch.vlastnm zjmm, nap. ve volbch.

2) Zkladn rysy materialistickho pojet djin2) Zkladn rysy materialistickho pojet djin

Pedpoklady existence spolenosti a djinPedpoklady existence spolenosti a djin

Marxistick filozofie vychz z faktu, e proda existovala pedMarxistick filozofie vychz z faktu, e proda existovala ped lidmi. Existence prody je nutnm pedpokladem vznikulidmi. Existence prody je nutnm pedpokladem vzniku spolenosti. spolenosti.

V prod, v na sti vesmru, v na planetrn soustav,V prod, v na sti vesmru, v na planetrn soustav, nana Zemi, se vytvoily pzniv podmnky pro pemnu neivZemi, se vytvoily pzniv podmnky pro pemnu neiv hmoty v ivou. hmoty v ivou.

V iv hmot dolo v prbhu milion let k vvoji a zdokonalovnV iv hmot dolo v prbhu milion let k vvoji a zdokonalovn ivoinch druh a do stdia spolench pedk opic a lovka.ivoinch druh a do stdia spolench pedk opic a lovka. Bedich Engels: Podl prce na polidtn opice.Bedich Engels: Podl prce na polidtn opice. Existence ivhoExistence ivho tvora, lovka, je nutnm pedpokladem vzniku a rozvojetvora, lovka, je nutnm pedpokladem vzniku a rozvoje spolenosti. spolenosti.

Marxismus filozoficky dokzal materiln souvislosti meziMarxismus filozoficky dokzal materiln souvislosti mezi prodou a spolenost a zvltnmi materilnmi procesyprodou a spolenost a zvltnmi materilnmi procesy veve spolenosti. spolenosti.

loha prce pi vzniku a vvoji spolenostiloha prce pi vzniku a vvoji spolenosti

Za piznivch okolnost (odhady kolsaj od 1 a 10 miliony let)Za piznivch okolnost (odhady kolsaj od 1 a 10 miliony let) sese vylenila urit st vvojov vysplch ivch tovr z dosavadnvylenila urit st vvojov vysplch ivch tovr z dosavadn ivoisn e. ivoisn e. Vvojem lovka se zabv mnoho vd historie,Vvojem lovka se zabv mnoho vd historie, antropologie...antropologie...

Lid se vydlili z prody a ivoisn e prostednictvm zvltnLid se vydlili z prody a ivoisn e prostednictvm zvltn innosti innosti prce.prce. Prce je clevdom innost, pi n lidPrce je clevdom innost, pi n lid vyuvaj vci z prody njakou innost opracovvaj je. vyuvaj vci z prody njakou innost opracovvaj je.

Zajiuj si tm zkladn poteby k ivotuZajiuj si tm zkladn poteby k ivotu (od sbru k lovu (od sbru k lovu zaza pomoc kamen, klack...k chovu zvat a zemdlstv...). V tomtopomoc kamen, klack...k chovu zvat a zemdlstv...). V tomto sehrlo svoji roli vt psun masa, kter ovlivnil rozvoj mozkusehrlo svoji roli vt psun masa, kter ovlivnil rozvoj mozku aa uvolnn pedn konetiny ruky k prci.uvolnn pedn konetiny ruky k prci.

Prce a vrobaPrce a vroba

Opakujc se innostOpakujc se innost (chov dobytka, osvn pole, ...) (chov dobytka, osvn pole, ...) se nazvse nazv vroba.vroba. Vroba a jej opakovn (reprodukce) je nutn k peit Vroba a jej opakovn (reprodukce) je nutn k peit spolenosti. Vvoj vroby vedl v historii k dlb prce. spolenosti. Vvoj vroby vedl v historii k dlb prce.

Mimo dlby innost k zajtn obivy dolo i dlb prceMimo dlby innost k zajtn obivy dolo i dlb prce nana fyzickou a duevn. fyzickou a duevn. Pojem prce je proto ve spoleenskchPojem prce je proto ve spoleenskch vdch ir, zahrnuje jak hmotnou, tak i duevn innostvdch ir, zahrnuje jak hmotnou, tak i duevn innost (na(na rozdl odrozdl od fyzickln definice). fyzickln definice).

Prce, praxe a vrobaPrce, praxe a vroba

Marxismus odhalil, e spoleensk ivot spov pedevmMarxismus odhalil, e spoleensk ivot spov pedevm nana praktickm pstupu lid ke spolenosti. praktickm pstupu lid ke spolenosti.

Pojem praxe vyjaduje materiln strnku lidsk innosti.Pojem praxe vyjaduje materiln strnku lidsk innosti. JeJe toto sfra, v n lid projevuj sv zjmy, zmry. Praxe nen jensfra, v n lid projevuj sv zjmy, zmry. Praxe nen jen vrobn innost. vrobn innost.

Meme ci, e praxe je spojovac lnek mezi lidskm vdomm,Meme ci, e praxe je spojovac lnek mezi lidskm vdomm, nzory, idejemi, cli a zmry lid a objektivnm hmotnm svtem.nzory, idejemi, cli a zmry lid a objektivnm hmotnm svtem. Meme ci,Meme ci, e je to stav spokojenosti a nespokojenosti s danme je to stav spokojenosti a nespokojenosti s danm stavem vc ve spolenosti.stavem vc ve spolenosti.

Vroba a jej vsledkyVroba a jej vsledky

Vroba, v n lid stavj mezi sebe a produ pedmt, kterVroba, v n lid stavj mezi sebe a produ pedmt, kter opracovvaj, obrbj, opracovvaj, obrbj, m dvoj dsledek:m dvoj dsledek:

vsledkem innosti je vrobek (produkt) lid ptom nutn vystupuj do vztah s jinmi lidmi,lid ptom nutn vystupuj do vztah s jinmi lidmi,

dodo vzjemn souinnosti a spoluprce, vzjemn souinnosti a spoluprce, vznikaj vrobnvznikaj vrobn (ekonomick) vztahy.(ekonomick) vztahy.

Pro zajitn existence spolenosti i jednotlivc se tyto vztahyPro zajitn existence spolenosti i jednotlivc se tyto vztahy neutle opakuj a stvaj se na vli a chtn lid nezvisl. Toneutle opakuj a stvaj se na vli a chtn lid nezvisl. To znamen, e kad lovk se rod do urit spolenosti, v n existujeznamen, e kad lovk se rod do urit spolenosti, v n existuje urit rove nutnch materilnch vztah, kter si neme zvolit,urit rove nutnch materilnch vztah, kter si neme zvolit, ale mus v nich t a psobit. ale mus v nich t a psobit.

Zkladn objev marxismu tkajc se spolenosti je odhalenZkladn objev marxismu tkajc se spolenosti je odhalen vrobnch vztah, kter psob na lidi jako skutenost dan,vrobnch vztah, kter psob na lidi jako skutenost dan, nezvisl na jejich vdom.nezvisl na jejich vdom. Zabv se tm politick ekonomie.Zabv se tm politick ekonomie.

Vrobn innost lid nen samoeln. Lid vyrbj, aby mohli t.Vrobn innost lid nen samoeln. Lid vyrbj, aby mohli t. Vroba a poteby lid se vzjemn podmiuj. Vroba a poteby lid se vzjemn podmiuj.

Vroba je tedy zkladem spoleenskho ivota, je zklademVroba je tedy zkladem spoleenskho ivota, je zkladem vekerho rozvoje a pokroku spolenosti, nejen rstuvekerho rozvoje a pokroku spolenosti, nejen rstu materilnch hodnot (potravin, oacen, byt, stroj, atd), alematerilnch hodnot (potravin, oacen, byt, stroj, atd), ale ii rozvoje slueb, vzdln, kultury, zdravotn a sociln pe,rozvoje slueb, vzdln, kultury, zdravotn a sociln pe, celho spoleenskho ivota. celho spoleenskho ivota.

Vroba, poteba a spotebaVroba, poteba a spoteba

Jakmile se lid vylenili z ivoin e, zaaly se mnit i jejichJakmile se lid vylenili z ivoin e, zaaly se mnit i jejich poteby. poteby. ivotn poteby zvat se nemn, ivit se a rozmnoovat. ivotn poteby zvat se nemn, ivit se a rozmnoovat.

lovk m tak zkladn ivotn poteby spojen s peitmlovk m tak zkladn ivotn poteby spojen s peitm (poteba jst, pt, oatit se, chrnit se proti prodnm silm, bydlet,(poteba jst, pt, oatit se, chrnit se proti prodnm silm, bydlet, rozmnoovat se... ) rozmnoovat se... ) ale v prbhu vvoje spolenosti narstajale v prbhu vvoje spolenosti narstaj dal potebydal poteby (vchova, vzdln, kultura, seberealizace, kvalita (vchova, vzdln, kultura, seberealizace, kvalita bydlen, acen... ). Kapitalismus nechv tyto zkladn potebybydlen, acen... ). Kapitalismus nechv tyto zkladn poteby nana jednotlivcch, vce vyzdvihuje svobodu slova, pohybu...jednotlivcch, vce vyzdvihuje svobodu slova, pohybu...

Marxismus odhalil, e spolenost se v dsledku rozvoje vrobyMarxismus odhalil, e spolenost se v dsledku rozvoje vroby vyvj a mn.vyvj a mn. Vrobn innost lid se stle vyvj, lid roziuj svou Vrobn innost lid se stle vyvj, lid roziuj svou pracovn innost, vznikaj nov druhy prce. Mezi lidmi nutnpracovn innost, vznikaj nov druhy prce. Mezi lidmi nutn dochz k dlb prce. Dsledkem dlby prce je skutenost, e sedochz k dlb prce. Dsledkem dlby prce je skutenost, e se vytvej zvltn skupiny lid. vytvej zvltn skupiny lid.

Historick formy dlby prce:Historick formy dlby prce: mezi muem a enou, oddlenmezi muem a enou, oddlen pastevectv, zemdlstv a emesel, oddlen emesel a obchodu jakopastevectv, zemdlstv a emesel, oddlen emesel a obchodu jako vmny vc, oddlen fyzick a duevn prce. vmny vc, oddlen fyzick a duevn prce. Dnes sledujemeDnes sledujeme pokraovn tohoto procesu. Nutnost vzjemn spoluprce,pokraovn tohoto procesu. Nutnost vzjemn spoluprce, kooperace a vzjemnho styku narst. kooperace a vzjemnho styku narst.

Dsledky vroby pro rozdlen spolenosti na tdyDsledky vroby pro rozdlen spolenosti na tdy

V prbhu vvoje spolenosti se produktivita lid zvila natolik,V prbhu vvoje spolenosti se produktivita lid zvila natolik, e vyrobila vce ne bylo nutn k obiv, ke spoteb.e vyrobila vce ne bylo nutn k obiv, ke spoteb. Na uritm Na uritm stupni spoleenskho vvoje vznikl pomrn, relativn nadbytek stupni spoleenskho vvoje vznikl pomrn, relativn nadbytek nadvrobek.nadvrobek. Snahou pivlastnit si tento nadvrobek je pinou Snahou pivlastnit si tento nadvrobek je pinou vzniku soukromho vlastnictv. vzniku soukromho vlastnictv.

Soukrom vlastnictv, tj. pivlastovn vsledk prce jinchSoukrom vlastnictv, tj. pivlastovn vsledk prce jinch lid alid a ovldnut vrobnch vztah. Pivlastovn nadvrobkuovldnut vrobnch vztah. Pivlastovn nadvrobku jeje materilnm zkladem vzniku td.materilnm zkladem vzniku td.

Spolenost se tak rozdlila na vrobce a vlastnky vrobnchSpolenost se tak rozdlila na vrobce a vlastnky vrobnch prostedk. prostedk. Spoleensk tdy se li pedevm svm postavenmSpoleensk tdy se li pedevm svm postavenm ve vrob a zpsobem nabvn vsledk prceve vrob a zpsobem nabvn vsledk prce (vlastnictvm (vlastnictvm vrobnch prostedk). vrobnch prostedk).

Dnes jsme svdky manipulace mas, stejn jako ve vechDnes jsme svdky manipulace mas, stejn jako ve vech kapitalistickch sttech, e vlastnci vrobnch prostedk jsoukapitalistickch sttech, e vlastnci vrobnch prostedk jsou vlastn ti lidumilov, kte zajiuj prci ostatnm, bez nich by tovlastn ti lidumilov, kte zajiuj prci ostatnm, bez nich by to podle nich nelo, opomj existenci socialismu. podle nich nelo, opomj existenci socialismu.

Jsou nejlepmi hospodi (nkdy ij z dotac od sttu),Jsou nejlepmi hospodi (nkdy ij z dotac od sttu), stt nen stt nen dobr k zen vroby, apod. Proto po roce 1989 byla prvoadmdobr k zen vroby, apod. Proto po roce 1989 byla prvoadm kolem k obnov kapitalismu privatizace, pod zminkou nutnostikolem k obnov kapitalismu privatizace, pod zminkou nutnosti trnho hospodstv. trnho hospodstv.

Opt se zde ukzalo, na co piel Bedich Engels, e vznikOpt se zde ukzalo, na co piel Bedich Engels, e vznik soukromho vlastnictv jednotlivc je umonn neuvdomlost mas.soukromho vlastnictv jednotlivc je umonn neuvdomlost mas.

Tdy nememe povaovat za vmysl njak teorie,Tdy nememe povaovat za vmysl njak teorie, ale za ale za objektivn nutnou historickou zkuenost. I kdy se promuj vztahyobjektivn nutnou historickou zkuenost. I kdy se promuj vztahy ve vrob, ve vrob, zkladn lenn na lidi vlastnc vrobn prostedky azkladn lenn na lidi vlastnc vrobn prostedky a lidilidi zvisl na prodeji sv schopnosti pracovat a vyrbt se nemn anizvisl na prodeji sv schopnosti pracovat a vyrbt se nemn ani vv dnen dob. dnen dob.

Vroba, tdy, stt a politikaVroba, tdy, stt a politika

Na zklad vvoje vroby v historick etap, kdy vznikalo soukromNa zklad vvoje vroby v historick etap, kdy vznikalo soukrom vlastnictv a tdy, nutn vznikl stt. Nen to tedy instituce vn, anivlastnictv a tdy, nutn vznikl stt. Nen to tedy instituce vn, ani dan njakou nadpirozenou silou, ani nevznikla, jak tvrd napkladdan njakou nadpirozenou silou, ani nevznikla, jak tvrd napklad Rousseau, na zklad Rousseau, na zklad spoleensk smlouvy,spoleensk smlouvy, tj. vle lid, penechat tj. vle lid, penechat urit skupin lid zen spolenosti. urit skupin lid zen spolenosti.

Stt vznikl jako nutnost ochrnit sv soukrom vlastnictv. ProtoStt vznikl jako nutnost ochrnit sv soukrom vlastnictv. Proto marxismus definuje stt, jako organizovan nsil tdy, ktermarxismus definuje stt, jako organizovan nsil tdy, kter vlastn vrobn prostedky a m tedy ekonomickou, alevlastn vrobn prostedky a m tedy ekonomickou, ale ii politickou moc, kter duchovn ovld celou spolenost, nadpolitickou moc, kter duchovn ovld celou spolenost, nad tdami a lidmi, kte vrobn prostedky nevlastn.tdami a lidmi, kte vrobn prostedky nevlastn.

Nen od vci si ci, co dnes slyme, e stt m bt slab. Nen od vci si ci, co dnes slyme, e stt m bt slab. DiktaturaDiktatura proletaritu vrobn prostedky byly celospoleensk. proletaritu vrobn prostedky byly celospoleensk.

SS nvratem kapitalismu dolo k nvratu vrobnch prostedknvratem kapitalismu dolo k nvratu vrobnch prostedk dodo rukou soukromch vlastnk. S tm souvis ekonomickrukou soukromch vlastnk. S tm souvis ekonomick ii politick moc. Dnes po daru crkvm se na scn objevuje dalpolitick moc. Dnes po daru crkvm se na scn objevuje dal subjekt, kter s hospodskou moc posl i moc politickou.subjekt, kter s hospodskou moc posl i moc politickou.

Spolenost jako vdom bytSpolenost jako vdom byt

ivot lid nen prvotn urovn jejich vdomm, ale skutenostivot lid nen prvotn urovn jejich vdomm, ale skutenost veve kter ij. Je urovn materiln strnkou, jejich materilnmkter ij. Je urovn materiln strnkou, jejich materilnm bytm, jejich stupnm materilnho zabezpeen.bytm, jejich stupnm materilnho zabezpeen.

Vdom je tedy neodluitelnou soust vvoje spolenosti.Vdom je tedy neodluitelnou soust vvoje spolenosti. JeJe urovno skutenostmi jako je vroba a z toho plynoucurovno skutenostmi jako je vroba a z toho plynouc poteba, spoteba, dlba prce, tdy, stt, politika.poteba, spoteba, dlba prce, tdy, stt, politika. Materialistick pojet djin spolenosti vychz z toho, eMaterialistick pojet djin spolenosti vychz z toho, e spoleensk ivot je vdomm bytm. spoleensk ivot je vdomm bytm.

To znamen, e spolenost je takov forma pohybu hmotnho svta,To znamen, e spolenost je takov forma pohybu hmotnho svta, kter spov na hmotnm zklad a pitom disponuje vdomm.kter spov na hmotnm zklad a pitom disponuje vdomm. Vdom se od potku existence spolenosti dodnes projevujeVdom se od potku existence spolenosti dodnes projevuje prostednictvm ei (jazyka).prostednictvm ei (jazyka). e je nstrojem styk mezi lidmi. e je nstrojem styk mezi lidmi.

V souvislosti s dlbou prce vak vdom me existovat a vyvjetV souvislosti s dlbou prce vak vdom me existovat a vyvjet sese relativn samostatn, nemus bt spojeno bezprostedn s vrobourelativn samostatn, nemus bt spojeno bezprostedn s vrobou a hmotnm ivotem spolenosti. Me se opoovat nebo pedbhata hmotnm ivotem spolenosti. Me se opoovat nebo pedbhat hmotn ivot spolenosti. Napklad mohou vznikat teorie relnhmotn ivot spolenosti. Napklad mohou vznikat teorie reln ii nereln. nereln.

Zkonitosti vvoje spolenostiZkonitosti vvoje spolenosti

Marxismus postavil sil dvejch myslitel na vdeck zklad tm,Marxismus postavil sil dvejch myslitel na vdeck zklad tm, e objevil zkladn piny a zkonitosti vvoje spolenosti. e objevil zkladn piny a zkonitosti vvoje spolenosti.

Spoleensk zkonitosti jsou uritm typem nutnch,Spoleensk zkonitosti jsou uritm typem nutnch, podstatnch vztah mezi lidmi, kter mohou mt dlouhodobpodstatnch vztah mezi lidmi, kter mohou mt dlouhodob charaktercharakter (napklad (napklad zkony produktivity prcezkony produktivity prce), ), nebo historickynebo historicky omezenomezen (napklad (napklad zkon nadhodnoty v kapitalismuzkon nadhodnoty v kapitalismu). ).

Zkony spolenosti a prody se li v jednom bod: Zkony spolenosti a prody se li v jednom bod: V prodV prod psob jako slep sly prody, ve spolenosti vdomou innost lid. psob jako slep sly prody, ve spolenosti vdomou innost lid.

Marxistick pojet pojmu spolenostiMarxistick pojet pojmu spolenosti

Spolenost je souhrn historicky konkrtnch spoleenskchSpolenost je souhrn historicky konkrtnch spoleenskch vztah.vztah. Spolenost zahrnuje velk mnostv spoleenskch vztah, Spolenost zahrnuje velk mnostv spoleenskch vztah, kter maj rozdlnou povahu. kter maj rozdlnou povahu.

Jsou napklad vztahy mezi jednotlivci Jsou napklad vztahy mezi jednotlivci (mezi muem a enou,(mezi muem a enou, mezi rodii a dtmi, generan vztahy, mezi profesemi, vztahymezi rodii a dtmi, generan vztahy, mezi profesemi, vztahy morln, prvn, politick, nboensk, mezi nrody a etniky ..morln, prvn, politick, nboensk, mezi nrody a etniky ..

Marxismus dokzal, e zkladem tchto vztah jsou konec koncMarxismus dokzal, e zkladem tchto vztah jsou konec konc vztahy vrobn, do kterch lid mus vstupovat, a chtj nebovztahy vrobn, do kterch lid mus vstupovat, a chtj nebo ne, a podle toho se odvj dal vztahy. ne, a podle toho se odvj dal vztahy.

Pklady promny vztah mezi muem a enou v promnch asu,Pklady promny vztah mezi muem a enou v promnch asu, morln vztahy, prvo, atd. morln vztahy, prvo, atd. Spolenost je vyvjejc se skutenost.Spolenost je vyvjejc se skutenost. To znamen, e nen stle stejn, e se vyvj jako historickyTo znamen, e nen stle stejn, e se vyvj jako historicky konkrtn spoleensko ekonomick formace. Marx pisplkonkrtn spoleensko ekonomick formace. Marx pispl kk vypracovn metody poznn materialistickho pojet lidskchvypracovn metody poznn materialistickho pojet lidskch djin, konrktn k historickmu pstupu ke spolenosti. djin, konrktn k historickmu pstupu ke spolenosti.

Spolenost pedstavujeSpolenost pedstavuje

Nejvy a nejsloitj formu pohybu hmoty.Nejvy a nejsloitj formu pohybu hmoty. lovk i lidsk lovk i lidsk spolenost podlh prodnm zkonm, kter mus respektovat.spolenost podlh prodnm zkonm, kter mus respektovat. ProPro lovka je vak typick nco navc. Djiny lovka a lidsklovka je vak typick nco navc. Djiny lovka a lidsk spolenosti jsou djinami ovldn prody lovkem. spolenosti jsou djinami ovldn prody lovkem.

lovk se sna produ a prodn zkony poznat, ne pro vlastnlovk se sna produ a prodn zkony poznat, ne pro vlastn poznn, ale pro vyuit ve svj prospchpoznn, ale pro vyuit ve svj prospch . Karel Marx. Karel Marx charakterizuje djiny lidstva jako prodn historick proces.charakterizuje djiny lidstva jako prodn historick proces. Zdrazuje tm dialektickou jednotu prodnho a spoleenskhoZdrazuje tm dialektickou jednotu prodnho a spoleenskho veve vvoji a djinch spolenosti. vvoji a djinch spolenosti.

Tato jednota spov v tom, e v celm hmotnm svtTato jednota spov v tom, e v celm hmotnm svt (spolenost je jeho soust) plat jedny a tyt objektivn zkony,(spolenost je jeho soust) plat jedny a tyt objektivn zkony, e proda a spolenost pestavuj pouze dva kvalitativn rzne proda a spolenost pestavuj pouze dva kvalitativn rzn stupn ve vvoji hmoty. stupn ve vvoji hmoty.

Kdo by pochyboval, pak jen poznvn prody lovkem je tohoKdo by pochyboval, pak jen poznvn prody lovkem je toho dkazem. Lidstvo nalo u mnoho een v len nkterch nemoc,dkazem. Lidstvo nalo u mnoho een v len nkterch nemoc, nauilo se ltat, lt do vesmru se snahou najt planetu pro ivotnauilo se ltat, lt do vesmru se snahou najt planetu pro ivot lid, pokud by se na Zemi pli pemnoilo, apod. lid, pokud by se na Zemi pli pemnoilo, apod.

Zdroj: Akademie zklad spoleenskch vd A. tofanovZdroj: Akademie zklad spoleenskch vd A. tofanov

Historick prohra socialismu (1989)Historick prohra socialismu (1989)

Marxistick filozof Frantiek Ledvina popsal porku socialismuMarxistick filozof Frantiek Ledvina popsal porku socialismu jako prohru omezench pedstav a iluz tch, kte s nejlepmijako prohru omezench pedstav a iluz tch, kte s nejlepmi mysly nov d budovali. mysly nov d budovali.

Jednalo se rovn o prohru byrokracie,Jednalo se rovn o prohru byrokracie, uspchanost, samoelnost uspchanost, samoelnost ii malomyslnost tch, kte se k nim pidali. Ale porka byla hlavnmalomyslnost tch, kte se k nim pidali. Ale porka byla hlavn zpsobena chybami vech i zradou nkterch.zpsobena chybami vech i zradou nkterch.

Komunist nebyli poraeni proto, e vyznvali marxismus,Komunist nebyli poraeni proto, e vyznvali marxismus, ale ale proto, e jej mnoz mlo znali, mlo respektovali, asto obchzeliproto, e jej mnoz mlo znali, mlo respektovali, asto obchzeli aa nezachzeli s nm jako s vdou, ale jako s praporem. nezachzeli s nm jako s vdou, ale jako s praporem.

V roce 1971 Egon Bondy vizionsky pedvd, e Sovtsk svazV roce 1971 Egon Bondy vizionsky pedvd, e Sovtsk svaz nepeije 80.nepeije 80. lta.lta. Jako pinu sovtskho zniku pak ve druh Jako pinu sovtskho zniku pak ve druh polovin 80.polovin 80. let uvd, e vldci SSSR si konen budou chtt utlet uvd, e vldci SSSR si konen budou chtt ut svj majetek a nenpadn opt navod kapitalismus. Co si nenechaj,svj majetek a nenpadn opt navod kapitalismus. Co si nenechaj, prodaj mezinrodnmu kapitlu. (Bezejmnn, 1986, Neuspodanprodaj mezinrodnmu kapitlu. (Bezejmnn, 1986, Neuspodan smlouva, 1984. V ekonomick globalizaci vid Bondy nebezpesmlouva, 1984. V ekonomick globalizaci vid Bondy nebezpe aa svt je podle nj ovldn finann oligarchi.svt je podle nj ovldn finann oligarchi.

Meme ci, e 17. listopad se stal byznysovm vtzstvmMeme ci, e 17. listopad se stal byznysovm vtzstvm propro nkter kdry perestrojky,nkter kdry perestrojky, tzv. pestavby na kapitalismus; tzv. pestavby na kapitalismus; Podvme-li se tedy na vybran rodiny z nomenklaturnch kdr,Podvme-li se tedy na vybran rodiny z nomenklaturnch kdr, kter se v polistopadov e prosadily v nejvych patrech eskhokter se v polistopadov e prosadily v nejvych patrech eskho byznysu. byznysu.

Marin alfaMarin alfa ped listopadem 1989 byl federln ministr a f ped listopadem 1989 byl federln ministr a f Legislativn rady vldy. Zakladatel advoktn kancele alfa,Legislativn rady vldy. Zakladatel advoktn kancele alfa, Bartok a partnei a nov len pedstavenstva Prask energetiky.Bartok a partnei a nov len pedstavenstva Prask energetiky.

Vladimr JohanesVladimr Johanes syn poslednho komunistickho ministra syn poslednho komunistickho ministra zahrani Jaromra Johanese je dnes jednm z pednch lobbist.zahrani Jaromra Johanese je dnes jednm z pednch lobbist. JeJe kamardem bvalho fa EZ Martina Romana, zaizovalkamardem bvalho fa EZ Martina Romana, zaizoval propro EZ akvizice na Balkn.EZ akvizice na Balkn.

Miroslav tpnMiroslav tpn nkdej len pedsednictva V KS. nkdej len pedsednictva V KS. PoPo revoluci se angaoval v esko-nsk smen obchodnrevoluci se angaoval v esko-nsk smen obchodn aa prmyslov komoe. prmyslov komoe.

Martin UlkMartin Ulk bval pedseda SSM. Dnes podnik u firmy bval pedseda SSM. Dnes podnik u firmy EE Invest (poradenstv), Atlanta Safe (obchodovn s cennmi papry)Invest (poradenstv), Atlanta Safe (obchodovn s cennmi papry) a Geco (obchod s tabkovmi vrobky, s trafik).a Geco (obchod s tabkovmi vrobky, s trafik).

Ladislav AdamecLadislav Adamec syn poslednho komunistickho premira syn poslednho komunistickho premira Ladislava Adamce. Zskal prostednictvm B.G.M. Consulting,Ladislava Adamce. Zskal prostednictvm B.G.M. Consulting, Capital, Holding a Managers podly v rznch firmsch, napkladCapital, Holding a Managers podly v rznch firmsch, napklad TOS Svitavy, meral Brno. TOS Svitavy, meral Brno.

Svatopluk PotSvatopluk Pot byl lenem V KS, foval Sttn bance S. byl lenem V KS, foval Sttn bance S. SS Janem Dienstlem dil dravou finann skupinu Motoinvest, atd. Janem Dienstlem dil dravou finann skupinu Motoinvest, atd.

Marxismus je vdeckm poznnmMarxismus je vdeckm poznnm

Vdeck poznn je nejvy formouVdeck poznn je nejvy formou (vda, tj. odhalovn pin), (vda, tj. odhalovn pin), m obecn charakter, je ucelen, systematick, a m formalizovanm obecn charakter, je ucelen, systematick, a m formalizovan jazyk. Pouv mj. indukce a dedukce, abstrakce a konkretizace,jazyk. Pouv mj. indukce a dedukce, abstrakce a konkretizace, analzy a syntzy; m formu definic, formulovanch zkon,analzy a syntzy; m formu definic, formulovanch zkon, teoriteori i hypotz. i hypotz.

Marxistick filozofie tm, e spojila dialektick pohledMarxistick filozofie tm, e spojila dialektick pohled (Hegelovo (Hegelovo uen) na svt uen) na svt s materialistickm vchodiskems materialistickm vchodiskem (Feuerbachv (Feuerbachv materialismus), se stala prvn filozofi v historii, kter se nedostvmaterialismus), se stala prvn filozofi v historii, kter se nedostv do rozpor se skutenm poznnm vdy a je sama vdou. do rozpor se skutenm poznnm vdy a je sama vdou.

Prodn vdy dvno pijaly materialismus za sv vchodiskoProdn vdy dvno pijaly materialismus za sv vchodisko aa dialektiku za svou metodu,dialektiku za svou metodu, i kdy o tom nehovo. Spoleensk i kdy o tom nehovo. Spoleensk vdy neustle narej na n zjmy, pijmaj materialismusvdy neustle narej na n zjmy, pijmaj materialismus aa dialektiku daleko stydlivji. dialektiku daleko stydlivji.

O autorovi publikace:

Narozen 21. nora 1986 v Olomouci. Pochz z Vykova v Jihomoravskm kraji.

Absolventem studia Politologie v Koln, Akademie zklad spoleenskch vd v Brn a IPV v Praze.

Pavel Herman, vedouc tmatick sekce pro mdia a PR komise mldee V KSM..

Webov strnky: http://pavelherman.blog.idnes.cz/

Kontakt: ferris@seznam.cz

Zvr

Vvoj marxismu urychlili a umonily i velk objevy Vvoj marxismu urychlili a umonily i velk objevy prodnchprodnch vd 19. stoelt, zejmna zkon o zachovn hmoty a energie, objevvd 19. stoelt, zejmna zkon o zachovn hmoty a energie, objev buenho jdra, Darwinova vvojov teorie publikovanbuenho jdra, Darwinova vvojov teorie publikovan vv roceroce 1859. Tyto objevy nutily vdu zmnit dosavadn nazrn1859. Tyto objevy nutily vdu zmnit dosavadn nazrn nana svt jako vn, stl, nemnn a vcelku jednoduch bo vtvor.svt jako vn, stl, nemnn a vcelku jednoduch bo vtvor.

Marxismus se nedostal do rozporuMarxismus se nedostal do rozporu s ostatnmi vdami jako s ostatnmi vdami jako darwinismus, hmota, fyzika, ekonomika, sociologie, psychologie.darwinismus, hmota, fyzika, ekonomika, sociologie, psychologie. Zatm co jin filozofie, nap. nboenstv se do rozporu s jinmiZatm co jin filozofie, nap. nboenstv se do rozporu s jinmi vdami dostali. vdami dostali.

Marxismus je uenm realistickm, protoe vychz zeMarxismus je uenm realistickm, protoe vychz ze skutenosti.skutenosti. Marx a Engels byli vdci, novini i publicist. Poctiv Marx a Engels byli vdci, novini i publicist. Poctiv studovali mylenky pedchozch generac filozof, historikstudovali mylenky pedchozch generac filozof, historik ii ekonom. Seznamovali se s vsledky soudob vdy a sv nzoryekonom. Seznamovali se s vsledky soudob vdy a sv nzory zveejovali formou polemik, kritik i novinovch lnk.zveejovali formou polemik, kritik i novinovch lnk.

Marxismus je ucelenm a stle se rozvjejcm teoretickmMarxismus je ucelenm a stle se rozvjejcm teoretickm systmem,systmem, kter zobecuje dosavadn vdeck poznn, vychz kter zobecuje dosavadn vdeck poznn, vychz zz nho, respektuje jej, a na jeho zklad se sna o nov filozofick,nho, respektuje jej, a na jeho zklad se sna o nov filozofick, ekonomick a sociln vklad svta proto, aby jej bylo mon uinitekonomick a sociln vklad svta proto, aby jej bylo mon uinit lepm. lepm.

Marxovm oblbenm mottem bylo De Omnibus DebitandumMarxovm oblbenm mottem bylo De Omnibus Debitandum O vem je teba pochybovat. O vem je teba pochybovat. K marxistick filozofii se must K marxistick filozofii se must pistupovat stejn tak jako ke kad jin vd: Respektovat jejpistupovat stejn tak jako ke kad jin vd: Respektovat jej podstatu a rozvjet ji. Pesn to ml na mysli Bedich Engels, kdypodstatu a rozvjet ji. Pesn to ml na mysli Bedich Engels, kdy napsal: napsal: Nae uen nen dogma, ale nvod k mylen a jednn. Nae uen nen dogma, ale nvod k mylen a jednn.

V roce 1999 byl Karel Marx v anket britsk BBC vyhlenV roce 1999 byl Karel Marx v anket britsk BBC vyhlen nejvtm svtovm myslitelem tiscilet. V listopadu 2003 bylnejvtm svtovm myslitelem tiscilet. V listopadu 2003 byl celonrodnm televiznm hlasovnm vyhlen tetm nejlepmcelonrodnm televiznm hlasovnm vyhlen tetm nejlepm Nmcem vech dob. Nmcem vech dob.

Bankovn oligarchie a kapitl vs. odbory a lidBankovn oligarchie a kapitl vs. odbory a lid