zaverecny ukol kpi

10
MASARYKOVA UNIVERZITA Pozorování obratlovců na různých typech biotopů v okolí Přerova KPI11 Kurz práce s informacemi Závěrečný úkol vypracovala: Pecová Kateřina učo: 360089 studijní kombinace: ASAK - PR Brno 2012

Upload: katka-pecova

Post on 06-Jul-2015

152 views

Category:

Education


2 download

TRANSCRIPT

Page 1: Zaverecny ukol KPI

MASARYKOVA UNIVERZITA

Pozorování obratlovců na různých typech biotopů v okolí

Přerova

KPI11 Kurz práce s informacemi

Závěrečný úkol

vypracovala: Pecová Kateřina

učo: 360089

studijní kombinace: ASAK - PR

Brno 2012

Page 2: Zaverecny ukol KPI

2

Argumentace výběru tématu:

Dané téma jsem si vybrala, protože mám ráda přírodu a studuji přírodopis na pedagogické

fakultě. V předmětu Základy ekologie a Základy zoologie obratlovců jsme měli zpracovat

závěrečnou práci, konkrétně pozorování biocenózy neboli společenstva obratlovců a to

v biotopu řeka, les a pole. Jako pozorovanou lokalitu jsem si zvolila Přerov, protože zde žiji a

dobře jej znám. Z toho pramenil název tématu: „Pozorování obratlovců na různých typech

biotopů v okolí Přerova“.

Anotace:

Cílem seminární práce bylo pozorování živočichů v širokém okolí města Přerova, které

leží uprostřed Moravy a spadá pod Olomoucký kraj. Vybrala jsem si biotop les Žebračka,

řeku Bečvu a pole, které se nachází v blízkosti již zmíněného lesa.

Klíčová slova:

Přerov, biotop, pozorování, obratlovci, druh

Page 3: Zaverecny ukol KPI

3

OBSAH

I. CHARAKTERISTIKA BIOTOPŮ.........................................................................................4

1. ŘEKA BEČVA...................................................................................................................4

2. LES ŽEBRAČKA...............................................................................................................5

3. POLE...................................................................................................................................5

II. VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ...............................................................................................6

III. ZÁVĚR.................................................................................................................................9

IV. ZDROJE................................................................................................................................9

V. HODNOCENÍ ZDOJŮ........................................................................................................10

Page 4: Zaverecny ukol KPI

4

CHARAKTERISTIKA BIOTOPŮ

1. ŘEKA BEČVA

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako

Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok. Vtéká do

Moravy. Jelikož svádí vodu z území na horním toku silně zalesněného, z míst bohatých na

dešťové srážky, významně ovlivňuje vodní režim i na toku Moravy. Nejvíce vody mívá v

březnu, nejméně v září.

V minulosti se Bečva vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Řeka měla

také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část

přívalové vlny. Na vybraných úsecích došlo k napřímení toku, svedení řeky do jednoho

koryta a vyrovnání spádu dna. Zásady vodohospodářského řešení, zformulované již před I.

světovou válkou, byly v podstatě československými úřady převzaty a ctěny v průběhu celého

20. století. Regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně

významně zkrátila (www.mu-prerov.cz).

Dnes již víme, že zdaleka ne všechny regulační úpravy byly přínosem. Volná krajina

ztratila s řadou cenných biotopů i původní retenční schopnost a obce na řece Bečvě, včetně

Přerova, musí i nadále věnovat vysokou pozornost možným záplavám.

Kolem řeky je dlouhá řada především listnatých stromů. Nejčastěji se zde vyskytuje

javor mléč, topol osika, vrba jíva. Z druhé strany řeky se nachází rozlehlý smíšený les

Žebračka (borovice lesní, javor mléč, smrk ztepilý, růže šípková), který je vzdálený asi 10

metrů od břehu řeky. Velice vzácnou a chráněnou rybou Bečvě je hrouzek Kesllerův. Jinými

typickými rybami jsou, jelec tloušť, jelec proudník, ostroretka stěhovavá, parma obecná

(Lapáček, 2000).

Page 5: Zaverecny ukol KPI

5

2. LES ŽEBRAČKA

Žebračka

Národní přírodní rezervace Žebračka byla původně vyhlášena dne 4. 6. 1949 a patří mezi

nejstarší rezervace v regionu.

Tento lužní les je ve vlastnictví města. Leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je

tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými

hlínami. Její rozloha je 228 ha. Vlastní rezervaci tvoří lesní komplex obdélníkového tvaru.

Význačnými dřevinami lužního lesa jsou dub letní, jilm habrolistý, jasan ztepilý, lípa srdčitá

Bylinné patro zde tvoří česnek medvědí, (který je na jaře snad nejnápadnější rostlinou celé

rezervace), sasanka hajní i pryskyřníková, kerblík lesní, ostřice třeslicovitá, dymnivka dutá,

srha hajní, kostřava obrovská, orsej jarní, svízel přítula, kuklík městský, ptačinec hajní,

kopřiva dvoudomá.

NPR Žebračka má rovněž značný zoologický význam. Z fauny se zde vyskytují různé

druhy obojživelníku - nejčastěji žáby, dále plazi, ptáci, kteří jsou vidět nejčastěji. Jsou to např.

kukačka obecná, káně lesní, drozd kvíčala, sýkora koňadra a další. Také savce zde můžeme

pozorovat, avšak spíše ty menšího vzrůstu jako jsou např. nejrůznější hlodavci. Vyskytuje se

zde také celá řada zákonem zvláště chráněných druhů živočichů, a to bezobratlých i

obratlovců.

3. POLE

Tato lokalita se nachází v těsné blízkosti Žebračky. Rozloha odpovídá asi 5 ha orné

půdy, která je zemědělsky obdělávána. Pěstuje se na ní řepka olejka. Pole má tvar obdélníku,

kdy na delší části je lemováno pásem listnatých stromů (javor mléč, topol osika), z druhé

strany se nachází hlavní silnice, za kterou pokračuje opět les Žebračka.

Page 6: Zaverecny ukol KPI

6

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ

Tabulka č. 1: Výsledky pozorování zaznamenaných obratlovců v biotopu řeka Bečva

Taxon 27.3.2010 24.4.2010 29.5.2010 celkem

kapr obecný 1 1 2

jelec tloušť 1 1

ostroretka stěhovavá 1 1

rosnička zelená M M

potápka malá 2 2 4

volavka popelavá 1 1

kachna divoká 5 17 19 41

lyska černá 4 2 6

kos černý 2 4 6

krtek obecný N N

Celkem počet jedinců 9 24 29 62

Celkem počet druhů 4 4 6 10

Tabulka č. 2 Výsledky pozorování zaznamenaných obratlovců v biotopu lesa

Žebračky

Taxon 27.3.2010 24.4.2010 29.5.2010 celkem

skokan hnědý M 1 1

slepýš křehký 1 1

kukačka obecná 1 1

káně lesní 1 2 2 5

sokol stěhovavý 1 1

bramborníček hnědý 1 1 2

slavík obecný 2 2

drozd kvíčala 8 6 14

pěnkava obecná 3 8 4 15

žluva hajní 2 3 5

brhlík lesní 2 6 4 12

strnad obecný 1 2 1 4

sýkora koňadra 5 7 3 15

veverka obecná 1 3 4

srnec obecný N N

Celkem počet jedinců 13 42 27 82

Celkem počet druhů 6 11 11 15

Page 7: Zaverecny ukol KPI

7

Tabulka č. 3: Výsledky pozorování zaznamenaných obratlovců v biotopu pole

V Přerově

Taxon 27.3.2010 24.4.2010 29.5.2010 celkem

ještěrka obecná M 1 1

skřivan polní 2 2

vrabec polní 5 8 4 17

straka obecná 1 1

hraboš polní M M

zajíc polní 2 N 2 4

srnec obecný 2 6 N 8

Celkem počet jedinců 9 16 8 33

Celkem počet druhů 3 3 4 7

Infogram: Výsledky pozorování zaznamenaných obratlovců v biotopu řeka Bečva

www: (Biotop řeka Bečva, Katka Pecová published on 2013.01.06 16:41)

http://infogr.am/Biotop-reka-Becva/

Page 8: Zaverecny ukol KPI

8

Page 9: Zaverecny ukol KPI

9

ZÁVĚR

Cílem mé seminární práce bylo pozorování živočichů v širokém okolí města Přerova,

které leží uprostřed Moravy a spadá pod Olomoucký kraj. Vybrala jsem si biotop les

Žebračka, řeku Bečvu a pole, které se nachází v blízkosti již zmíněného lesa.

Z pozorovaných biotopů bylo nejvíce živočichů v lese. Jak na počet jedinců, tak na

počet druhů. Vypozorovala jsem 82 jedinců a 14 druhů živočichů, jak je zřejmé z tabulky č. 2

na str. . V nejhojnějším počtu se vyskytovala sýkora koňadra a pěnkava obecná (15), dále také

drozd kvíčala a brhlík lesní.

Mezi nejpočetnější jedince patřila kachna divoká, kterou jsem po dobu tří měsíců

viděla 41. Nacházela se na biotopu řeky Bečvy. Nejvíce druhů živočichů jsem pozorovala

v měsíci duben, naopak nejméně jich bylo v květnu.

ZDROJE: Literatura:

Cekota V. a kol., Okres Přerov, Ostrava, 1988, 48-006-89

Krejča J. a Korbel L., Velká kniha živočichů, Příroda, Bratislava 2001

Lapáček J., Přerov, povídání o městě, Přerov, 2000, s. 221-225, ISBN 80-238-6173-5

Internet:

Čagánek J.: životní prostředí [online]. c2008, [cit. 2010-06-13]. Dostupný z www:

http://www.prerov.eu/cs/magistrat/zivotni-prostredi/voda.html

ANONYM: životní prostředí [online]. c2008, [cit. 2010-06-13]. Dostupný z www:

http://www.prerov.eu/cs/magistrat/zivotni-prostredi/zvirata.html

ANONYM:Bečva[online].c2010,[cit.2010-06-20].Dostupnýz www:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bečva

Jiné zdroje:

Informační tabule na naučné stezce

Page 10: Zaverecny ukol KPI

10

HODNOCENÍ ZDROJŮ:

Krejča J. a Korbel L., Velká kniha živočichů, Příroda, Bratislava 2001

Kniha je pěkně členěná a dobře se v ní hledá. Má krásné ilustrace od akademického malíře

Krejči J. Většina živočichů je podrobně popsaná a to jak vzhledově, tak i reprodukční

cyklus, jejich chování, zvyky nebo doba kdy je můžeme spatřit v přírodě

http://www.prerov.eu/cs/magistrat/zivotni-prostredi/zvirata.html

Tento elektronický článek se podrobněji zabývá ochranou zvířat, konkrétně na Přerovsku,

jsou zde zmíněny naučné stezky, popsány biotopy, živočišstvo Přerova, které zde můžeme

pozorovat, dále stanice, které se zabývají ochranou zvířat na Přerovsku. V neposlední řadě

je zmíněna i dlouhá tradice ornitologů působících v ornitologickém spolku v Přerově.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bečva

Na této webové stránce je rozebrán průběh toku řeky Bečvy, její větší přítoky, plocha

povodí, průměrný průtok, historie. Je zde i zajímavý odkaz na aktuální stav povodí řeky

Bečvy na portálu českého hydrometeorologického ústavu.