Zbran hromadnho nienAutoi: Filip VodrkaKarel lapkPetr MarekJi K

Obsah tto prezentaceTermonuklern zbran rozdlenJadern bombaEnergie uvolnn atomovm vbuchemVodkov bombaBiologick zbran - povdnObrzky k tmatuChemick zbran povdn

Termonuklern zbranTermonuklern zbran se dl na vodkov (kobaltov) a neutronov.Vbuch v HiroimKrter vznikl po vbuchu 104kt bomby hlubok 100m

Srovnn sly atomovch bomb

Jadern bombaJadern bomba se obvykle skld ze dvou oddlench podkritickch mnostv tpnho materilu, kter v soutu tvo mnostv nadkritick (typicky nkolik kilogram). Ta jsou proti sob vymrtna exploz klasick vbuniny. Sla vbuchu zajist, e nebudou ob sti od sebe bhem prvnch nkolika milisekund odhozeny teplem ponajc etzov reakce a tlakem vyltajcch neutron.V nadkritickm mnostv tpnho materilu je pak nastartovna etzov reakce, kter uvoln velk mnostv rznch druh energie. Pouvanm typem je tak implozn puma (Fat Man, shozen na Nagasaki, sla vbuchu 21 Kt). Li se zejmna tm, e je zde pouito plutonium namsto uranu 235. Po vbuchu konvenn trhaviny je plutonium stlaeno, m se zv hustota a doshne se kritickho mnostv. Uvnit koule plutonia je zdroj neutron, kter ve vhodnm okamiku zahj etzovou reakci. Dle bv puma vylepena vnjm pltm z odraee neutron, kter takto neunikaj mimo tpn materil anebo je v plti uran 238, kter tp rychl neutrony unikajc z plutonia. Puma je vhodn tm, e zde sta daleko men mnostv tpnho materilu a kad vylepen sniuje jeho dal mnostv a zvyuje innost pumy.Vbuch odpovd obvykle nkolika tiscm a milinm tun klasick vbuniny TNT (nejvt znm bomba byla ekvivalentn 57Mt TNT, pvodn to mlo bt dokonce 100 Mt viz Car-bomba). Soust jsou obvykle i inicializan neutronov zie, ppadn neutronov odraee, kter zajiuj zachycen co nejvyho mnostv neutron pro dal tpen.

Energie uvolnn atomovm vbuchem

Energii uvolnnou atomovm vbuchem je mono rozdlit na nsledujc kategorie:tlakov vlna 4060% celkov uvolnn energie tepeln zen 3050% celkov uvolnn energie ionizujc zen 5% celkov uvolnn energie radioaktivn ltky 510% celkov uvolnn energie Elektromagnetick impuls

Vodkov BombaVodkov bomba je atomov bomba, jej pouzdro tvo tk izotopy vodku deuterium a tritium. Atomov vbuch vytvo poten teplotu nkolika milion stup Celsia, kter rozbhne termojadernou fzi. Podle velikosti nloe vbuch odpovd pes 100kt TNT, nejvt sestrojen bomby maj inek destek megatun TNT. Bomba je schopna niit domy v okruhu 20km a zapalovat holav pedmty do vzdlenosti 100km.

Biologick zbranBiologick zbra je zbra zaloen na principu njakho organismu (nejastji patogenu) nebo jm produkovan ltky (nejastji toxinu), jejich clem je nejastji pmo lovk, u nho m vyvolat chorobn stav (infekn onemocnn i otravu jejm pmm nsledkem jeho vznamn oslaben i smrt.)V irm slova smyslu lze za biologick zbran povaovat i mikroorganismy rychle znehodnocujc fosiln paliva, patogeny likvidujc plodiny a dobytek a vyvolvajc tak hladomor etc.Biologick zbran se potaj mezi zbran hromadnho nien a jejich vvoj, vroba a skladovn jsou celosvtov zakzny.

Materil pro vrobu biologickch zbranPro vrobu biologick zbran lze samozejm pout jakkoliv patogen zpsobujc dostaten zvan infekn onemocnn. U kadho patogenu se vdy zvaovala nsledujc kritria:a) Jak zvan onemocnn vyvolv? (bn chipka, kter se do tdne snadno vyl sama, by nebyla dobrou biologickou zbran, zatmco nkter smrtc mutace chipkovho viru by poslouily velmi dobe).b) Jak snadno ji lze it v prosted? (lze pout pouze patogeny dostaten odoln vi vlivm vnjho prosted).c) Jak snadno se nsledn patogen pen z lovka na lovka? (a umouje tm vznik a trvn epidemie)d) Jak snadno lze chrnit vlastn armdu i obyvatelstvo okovnm?e) Jak nkladn je jeho vroba a skladovn, ppadn jak dlouho vydr.S ohledem na tato kritria se patrn nejvce se zvaovalo a zkoumalo pouit ernch netovic, anthraxu a eboly .

I bakterie mohou bt uity jako zbran hromadnho nienVstran symbol vyuvajc se pro znzornn biologickho nebezpeNsledek optovn nkazy morem

Chemick zbranChemick zbran jsou zbran, kter na objekt toku psob anorganickmi i organickmi sloueninami, jejich elem je psobit bu drdiv nebo toxicky na rzn organizmy (rostliny, zvata, lidi). Psoben na organizmy je rzn od clenho pokozovn uritch st tla (blokace enzymu cholinesterzy v synapsch neuron u nervov paralytickch ltek) a po psoben systmov (ltka je toxick pro cel tlo, nap. yperit).Chemick zbran jsou velice inn a efektivn pi pouit proti nechrnn iv sle vojsk nebo pi zneuit proti civilnmu obyvatelstvu. Vroba je relativn velmi levn, nkter potenciln otravn ltky se pouvaj v prmyslu jako suroviny ve velkm (chlor, kyanovodk, fosgen). Z toho vyplv vysok nebezpenost tchto ltek pi havrii zazen i clenm toku na n. Otravn ltky se mohou vyskytovat ve skupenstv pevnm (obvykle ve form aerosolu), kapalnm i plynnm, piem druh dva jsou typick.

Rozdlen chemickch zbranNervov paralytick Zpuchujc Dusiv Drdiv

Nervov paralytickPsob na nervovou soustavu lovka tm, e blokuj cholinesterzu v neuronech, m vyazuj nervovou soustavu z innosti. Obvykle maj kumulativn vlastnosti (do urit koncentrace v tle zasaen tm nic nepociuje a a po jejm pekroen se rychle rozvj pznaky zasaen a nastv rychle smrt). Do tla se dostvaj pes plce, sliznice a ki. Z tla se patn odstrauj a vydr psobit v organizmu pomrn dlouhou dobu. Antidotem proti vtin nervov paralytickch ltek je atropin jako antagonista jejich ink. Dal ltky pouvan v terapii intoxikac organofosfty jsou syntetick reaktivtory cholinesterzy. Existoval kombinovan ppravek Trimedoxim + Atropin (TMB 4 Compositum) vyrbn ped lety eskou firmou Liva, nyn se ji nevyrb. Je omezen dostupn obidoxim chlorid (obchodn nzev Toxogonin) a dle pmo lidsk cholinesteraza (Serum cholinesterase P Behring).Zstupci: sarin, soman, tabun, ltka VXZpuchujcPsob na organizmus tzv. veobecn otravn, po zasaen a proniknut do organizmu jej pokozuj cel. Typick znak zasaen je pokozeni pokoky v mst zasaen, vytvoen puch a nsledn nekrza tkn v zasaenm mst. Zasaen msta se dlouho (tdny a msce) a patn hoj, navc ltka a jej metabolity v tle psob celkov toxicky a tm jet prodluuj rekonvalescenci, pop. vyvolvaj dal komplikace (selhn ledvin, jater apod.).Zstupci: rzn druhy yperituDusivPsob na organizmus dusiv a to bu vyazenm plic z innosti jejich otokem a nslednm uduenm (fosgen, chlr), nebo zablokovnm penosu kyslku ze vzduchu do krve (oxid uhelnat) nebo z krve do tkn (kyanovodk). Fosgen i kyanovodk jsou pouvny v prmyslu ve velkch mnostvch pi vrob plast, je zde tedy nebezpe havarijnch nik. Do tla se dostvaj pes plce, kyanovodk pronik i pes ki. Oxid uhelnat nen otravn ltka, ale je velmi zken (leh ne vzduch, bez barvy i zpachu) a vrazn toxick.Zstupci: kyanovodk, fosgen, difosgen, trifosgen, oxid uhelnat, chlr, chlorpikrinDrdivPsob pouze drdiv hlavnm clem nen zasaenou osobu zabt, ale vyadit z innosti. Do tto kategorie spadaj tzv. slzn plyny. Obvykle pi zasaen psob na sliznice velmi drdiv, vyvolvaj kael, slzen a ostrou bolest v och, ppadn jet tlak i bodav bolesti ve hrudi, kter zasaenou osobu doasn me oslepit a vyadit ji z innosti. Tyto ltky obvykle pouv policie k potlaovn odporu davu nebo se pouvaj jako npl do osobnch ochrannch prostedk (rzn obrann spreje apod.)Zstupci: CS tzv. slzn plyn, ltka CR, kapsaicin (npl tzv. pepku)

KonecZdroj:www.wikipedia.org