zdn článek
DESCRIPTION
Zdravotnické noviny, str. 13, 23/2010TRANSCRIPT
aktuality Zdravotnické noviny 23 | 7. 6. 2010 | 13
Pořadatelem byla společnost Androsa, s. r. o., a moderátorem Tomáš Krejčíř. Program prvního dne odrážel „žhavá“ témata diskutovaná ve farmaceutickém průmyslu: Trendy v sales force effectiveness, Etika v propagaci a prodeji léků, Úloha area sales managementu ve farmaceutické společnosti. Aktuálností vynikly zejména bloky „Hospital business ve farmacii“ a „Ceny a úhrady“. Hospital business ve farmaciiPharmDr. Michal Krejsta, MBA, ze společnosti Pfizer upozornil, že český trh má velmi regulovanou dynamiku s průměrným měsíčním objemem nemocničních prodejů ve výši 1,3 mld. Kč. Trh se vyznačuje turbulentní lékovou politikou, je zde snaha nemocnic o snižování zásob na 1–2týdenní období, vypisováním mnoha veřejných zakázek se roz táčí cenová spirála, nemocnice zřizují oddělení centrálního nákupu a k centralizaci dochází i na úrovni krajů. Mezi hrozbami Michal Krejsta ve své analýze mimo jiné uvedl cenové a úhradové revize probíhající na SÚKL, elektronické aukce ve fakultních nemocnicích či velmi nízké nabídkové speciální ceny v tendrech od farmaceutických společností. Za této situace si doktor Krejsta ve své prezentaci položil dvě základní otázky: Uplatňujeme správný logistický model? Máme správný přístup k našim zákazníkům? „Co tedy nyní platí více než kdy jindy? Platí, že produkt neprodává, prodávají vztahy. Platí, že ani strate
gie, ani konkurenční výhoda nepomůže tam, kde chybí vztahy a zákazníkova loajalita. A mimo jiné platí, že prodej je z 80 procent realizován díky plnění potřeb a závazků,“ dodal doktor Krejsta.
Ceny a úhradyModerátor tematického bloku Mgr. Libor Štajer z advokátní kanceláře KMVS stručně shrnul procesy stanovení cen, podmínek a výše úhrad a zároveň opatření vložená do systému tzv. Janotovým balíčkem. Poté vznesl do pléna řečnickou otázku: Je systém na rozcestí, nebo na zhroucení? Diskuse, která se posléze rozvinula, prodloužila o více než hodinu časový harmonogram a přinesla mnoho podnětů, jaké změny aplikovat. Bude záležet na povolebním politickém uspořádání a zadání, které přinesou zákonodárci, nicméně panel složený z řady odborníků na danou problematiku našel mnoho shodných pohledů na chyby a problémy systému.Jaká pozitiva vyplývají z téměř dvouleté zkušenosti s prací v novém systému stanovování cen a úhrad? Panuje shoda, že jde o systém otevřený vůči všem účastníkům a je možné kontinuálně sledovat průběh jednotlivých řízení na webu SÚKL. Na druhé straně stále panují pochybnosti o jeho transparentnosti a největší kritika míří na jeho nepředvídatelnost. Nemožnost předvídat a následně plánovat další aktivity výrobců ve snaze umístit produkt na trh je jedním z nejpalčivějších pro
blémů. Možnost odvolání a nastavení lhůt pro jednotlivé kroky procesu jsou určitě pozitiva, na druhé straně je velkým problémem nedodržování těchto lhůt. Jednou z příčin je omezená kapacita SÚKL neumožňující zvládnout všechna ří zení. Nový systém znamenal také narušení dobře zavedeného systému referenčních skupin. Byla zmíněna i obrovská administrativní náročnost, kdy je např. v praxi společnost účastníkem více než 300 řízení a dokumentace jednoho představuje kolem 300 stránek. Na druhé straně zaujímá odborné posouzení často pouze malou část dané zprávy. Negativně je vnímána i praktická aplikace nákladové efektivity či absence odborných lékařských společností v posuzovacím procesu.
Co se dá zlepšovatJak ve svém komentáři zmínil MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. LF UK, vývoj systému je neblahý i v tom, že negeneruje úspory v rychlém snížení cen generických léčiv, které by se daly využít např. pro oblast vysoce inovativních léků. „Nemáme k dispozici data, o kolik finančních prostředků přicházíme kvůli nefunkčnosti systému a nedosažení výsledků v podobě včasných úspor,“ upozornil autor sdělení.Zazněl i apel na zjednodušení systému, který se stává natolik komplikovaným, že mu rozumí pouze úzká skupina odborníků, ale je téměř nepochopitelný pro lékaře či pacienty. Janotův balíček byl hodnocen jako nesystémové a nekoncepční opatření, které ve svém důsledku nepřinese požadovaný efekt.„Co lze zlepšovat za stávající situace? Určitě komunikaci mezi jednotlivými účastníky řízení, dohody mezi plátcem a výrobcem, aplikovat procesy typu hearing nebo scientific advice ze strany SÚKL směrem k výrobcům. Dá se určitě zvyšovat odborná kvalita i bez ohledu na legislativu. Lze tvořit společnou metodiku či pracovat na referenčních skupinách nebo lépe spolupracovat s odbornými společnostmi,“ navrhl MUDr. Doležal.Zdá se, že odborníci mohou dojít ke shodě v otázce zda systém upravovat, či tvořit nový – převažuje názor systém upravovat, tedy nevnášet revoluční změny. Ponechat pozitivní a měnit negativní články procesů. „Jak se toto podaří v realitě, opravdu ukáže až čas a jistě budeme svědky mnoha dalších intenzivních diskusí o systému stanovování cen a úhrad farmaceutických přípravků,“ uzavřel Tomáš Doležal.
4. konference v říjnuDruhý den konference byl věnován dvěma tématům rozebíraným v rámci panelových diskusí: „Originály, generika a biosimilars“ a „Nové trendy v marketingu Rx, OTC a doplňků stravy“ (se zaměřením zejména na využití internetu, sociálních sítí apod.). Společnost Androsa plánuje na 19. říjen 2010 již 4. konferenci „Rizika v činnostech farmaceutické společnosti“, která bude reflektovat volební výsledky a s tím související dopady na farmaceutický trh. (red)
Rizika v činnostech farmaceutické společnostiTřetí konference na téma Rizika v činnostech farmaceutické společnosti se usku-tečnila 25.–26. května 2010 v hotelu Harmony Club ve Špindlerově Mlýně.
Foto
: And
rosa
n Mgr. Libor Štajer vyvolal bouřlivou diskusi na téma stanovení cen a úhrad léků. | Foto: archiv ZDN
13_ZN_2310.indd 13 3.6.2010 17:54:21