Řízení elektrizačních soustav (mres) filefinan ční podpora oze, ceny elekt řiny a oze...

Přednášející:

Ing. Jiří Ptáček, Ph.D.

[email protected]

Rozvoj elektrizační soustavy ČR

Řízení elektrizačních soustav (MRES)

e-Power - Inovace výuky elektroenergetiky a silnoproudé elektrotechniky formou e-Learningu a rozšíření prakticky orientované výuky, číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0158.

Rozvoj elektriza ční soustavy ČR

- Obnovitelné zdroje

- Evropské vlivy

- Omezení rozvoje

přednáška EGÚ Brno, a. s.

FEKT VUT BrnoÚstav elektroenergetiky

3. 12. 2012

Přednášející:

Ing. Jiří Ptáček, Ph.D. ředitel sekce Provozu a rozvoje ES, EGÚ Brno, a. s.

Několik informací úvodem…

EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy 3

Zaměření přednáškyRozvoj elektriza ční soustavy ČR

� Spotřeba elektřiny a plynu – historie a prognózy

� Proč podporujeme OZE ? – naše / EU cíle

� Má podpora OZE opravdu smysl z hlediska prostředí?

� Zdrojová základna ČR - skladba

� Skladba zdrojů Evropě (OZE, JE..)


Skladba zdrojů Evropě (OZE, JE..)

� Podpůrné služby a OZE

� Elektrické sítě – rozvoj, OZE

� Finanční podpora OZE, ceny elektřiny a OZE

� Záměry na další rozvoj OZE v ČR

� Jak dál – co potřebujeme k rozvoji energetiky ?

Spot řeba elekt řiny a plynu - historie a prognózy

45 000

50 000

55 000

60 000

65 000

70 000

75 000

80 000

tuze

msk

á br

utto

spo

tře

ba

[GW

h]HISTORICKÝ VÝVOJ SPOTŘEBY ELEKTŘINY V ČESKÉ REPUBLICE

(tuzemská brutto spot řeba)

"Sametová"revoluce

Vnitropolitická destabilizace

Světová krize

Energetická krize,


0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

1915 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010

tuze

msk

á br

utto

spo

tř

2. sv. válkaHosp. krize

Energetická krize, klimatické výkyvy

Industrializace,socialistická výstavba

EGÚ Brno, a. s. - 02 / 2012

3 dlouhodobé sm ěrnice:

1. Meziválečné období - asi 190 GWh ročně2. Socialistická výstavba - asi 1250 GWh ročně3. Po roce 1989 - asi 1200 GWh ročně

Délka pokles ů spot řeby:

Hosp. krize 30. léta - 3 roky, o 14 %2. sv. válka - 1 rok, o 34 %"Sametová" revoluce - 3 roky, o 10 %Vnitropolitická destabilizace - 3 roky, o 5 %

2040

8 000

10 000

12 000

3 ]

Spot řeba plyn ů v ČR - historický vývoj - objemy m 3


0

2 000

4 000

6 000

1925

1930

1935

1940

1945

1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

[mil.

m3 Zemní plyn

Svítiplyn

SROVNÁNÍ HISTORICKÉHO VÝVOJE SPOTŘEBY ENERGETICKÝCH MÉDIÍ V ČESKÉ REPUBLICE(jen relativní hodnoty vztažené vždy k maximu jednotlivých pr ůběhů)

60%

70%

80%

90%

100%


0%

10%

20%

30%

40%

50%

1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010

Elektřina Hnědé uhlí Černé uhlí Zemní plyn

Význam elektřiny a plynu roste.

Uhlí je sice z dlouhodobého pohleduza zenitem, ale v historicky blízkýchdobách se bez něho rozhodně neobejdeme.

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)

Vývoj predikcí spot řeby elekt řiny – p ředstavy, skute čnost

75

80

85

90

řeba

(T

Wh)


45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

45

50

55

60

65

70

1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

tuze

msk

á ne

tto s

potř

eba

(TW

h)

2040

Tuzemská netto spot řeba (TNS) – historie a predikce

67,668,3

68,970

75

80

(TW

h)


57,6

59,3

60,260,9

57,4

58,6 58,9 58,8 58,959,4

60,2

61,1

61,9

62,8

63,7

64,665,4

66,166,8

67,468,0

58,8 59,159,9

60,7

61,6

62,6

63,5

64,4

65,3

66,166,9

67,6

55

60

65

2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 2023 2025

(TW

h)

nízký referenční vysoký historienízký 3/2012 referenční 3/2012 vysoký 3/2012

Proč podporujeme OZE ? – naše / EU cíle


Důvody podpory OZE z pohledu EU / ČR

� Snížení nep říznivých zm ěn klimatu zp ůsobených lidskou činností (podpora OZE je jedním z nástroj ů na snižování CO2

� a negativních dopad ů výroby energie na životní prost ředí)

� Zvýšení energetické nezávislost EU


� zajišt ění bezpečnosti dodávek energie

� Vzrůstající poptávka po elekt řině � omezené zásoby fosilních paliv, náhrada od OZE

Energetický zákon � Povinnost podporovat OZE

Zákon o podpo ře výroby elekt řiny z OZE � Nově nastavená podpora

Cíle EU a ČR v oblasti zastoupení OZE

� 2010: Podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 22%

� ČR se zavázala v přístupové smlouvě k EU splnit 8 %


� 2020: Podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 20 % a 10 % podílu energie z OZE v dopravě

� Pro ČR platí závazný cíl 13 % z OZE na konečné spotřebě energie

� 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

Splnění cíle pro 2010 – podílu OZE na hrubé spot řebě elekt řiny (8 % pro ČR)

6,81

8,30

7,008,009,00

Cíl ČR spln ěn


2,80 3,203,80

2,10

3,794,34

4,90 4,71 5,19

0,001,002,003,004,005,006,007,00

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Pod

íl O

ZE

[%]

Směrnice 2009/28/ES a NAP ČR pro energii z OZE

Směrnice 2009/28/ES

Hrubá konečná spotřeba všech energií v roce 2020(teplo, elektřina, doprava)

HKS

Podíl OZE v České republice v roce 2020 13 %

10% podíl biopaliv na celkové

Národní ak ční plán České republikypro energii z obnovitelných zdroj ů

Hrubá konečná spotřeba všech energií v roce 2020(teplo, elektřina, doprava)

1362 PJ (HKS)

Podíl OZE v České republice v roce 2020

183 PJ (13,5 % z HKS)

29 PJ

Cílové hodnoty pro rok 2020


Doprava na celkové spotřebě benzinu a nafty v dopravě

Teplo a chladHodnota není Směrnicí stanovena

ElektroenergetikaHodnota není Směrnicí stanovena

Doprava 29 PJ (10,8 % z 277 PJ)

Teplo a chlad 112 PJ

Elektroenergetika 42 PJ (11,7 TWh)

Podíl OZE 13 %

HKS není stanovena

Rozdělení mezi dopravu, teplárenství (a chlazení)

a elektroenergetiku není stanoveno

Podíl OZE 184 PJ

HKS v roce 2020= 1362 PJ Teplo

a chlad112 PJ

Elektro-energetika

42 PJ11,7 TWh

Doprava29 PJ

Podíl a cíle v oblasti OZE v členských státech Evropské unie do roku 2020

EU renewable energy shares

36,80%

50,20%

40%

50%


11,60%

0,70%

2,80% 2,90%4,20% 3,80%

5,10%3,80%

9,50%

7,80%8,50%

9,40%7,90%

10,00% 9,70%

11,50%13,00% 12,40%

17,50% 16,90%

19,70%

22,70%21,60%

25,70%

29,20% 29,80%

0%

10%

20%

30%

EU MT LU UK NL BE IE CY HU IT CZ PO GR SK DE BG ES FR SI LT DK EE RO PT AT LV FI SW

2005 2009 (provisional) 2020 target

Má podpora OZE opravdu smyslz hlediska životního prost ředí ?


Environmentalisté / Zelení Skeptici


Možnosti reálného vlivu redukce emisí na skleníkový efekt


A kolik nás to všechny stojí pen ěz ?… tak 38 miliard K č/ročně (ČR/ 2013…)

Jak se poskládápodpora 39,2 miliardy ro čně:

� 11,6 miliardy - dotace od státu (daně, státní dluh…, o to méně na školství, výzkum…)

� 27,6 miliardy – bude vybráno v cenách elektřiny (v tarifech)

- Dopady na průmysl (konkurenceschopnost)


- Dopady na obyvatelstvo (nízkopříjmové skupiny)

- Pozn1: Za 15 let = 585 miliard Kč…- Nová jaderná elektrárna = cca 200 miliard Kč…

- Pozn2: Energetická nedostatečnost/chudoba- > 10% příjmu na energie… (FR, GB, PL, …, CR)

Očekávaný vývoj vícenáklad ů podporovaných OZE

Vícenáklady na podporu OZE - KVET - DZ v letech 2011 až 2020 [milióny K č]

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000


0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdrojová základna ČR skladba


Hnědé uhlí8 536 MW

42 %Vodní energie

2 199 MW11 %

Větrná energie243 MW

1 %

Solární energie1 973 MW

10 %Geotermální energie

0 MW0 %

SOUČASNÁ SKLADBA INSTALOVANÉHO VÝKONU ZDROJ Ů ES ČRPODLE ZDROJE PRIMÁRNÍ ENERGIE (KONEC ROKU 2012)


Černé uhlí1 660 MW

8 %

Zemní plyn829 MW

4 %Topné oleje

103 MW0 %

Biomasa368 MW

2 %

Bioplyn224 MW

1 %

Technologické plyny166 MW

1 %

BRKO45 MW

0 %

Jaderná energie4 040 MW

20 %

Hnědé uhlí4 168 MW

18 %

Černé uhlí722 MW

3 %Vodní energie

3 283 MW14 %

Větrná energie1 081 MW

5 %

Solární energie2 340 MW

10 %

Geotermálníenergie155 MW

1 %

2040

2020

SKLADBA INSTALOVANÉHO VÝKONU ZDROJ Ů ES ČRPODLE ZDROJE PRIMÁRNÍ ENERGIE (ROK 2040)


Zemní plyn2 931 MW

12 %

Topné oleje112 MW

0 %

Biomasa492 MW

2 %

Bioplyn462 MW

2 %Technologicképlyny

149 MW1 %

BRKO101 MW

0 %

Jaderná energie7 640 MW

32 %

14 %

2012

HISTORICKÝ VÝVOJ TEPELNÝCH ELEKTRÁREN

5000

6000

7000

8000

9000

zrušené

změna paliva

fluidní kotle


0

1000

2000

3000

4000

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

odsířené

neprovozované zdůvodu emisí

neodsířené

Větrné elektrárny v regionech


Fotovoltaické elektrárny v regionechStav k 3/2011


Regionální pohled na zdroje v České republice


Skladba zdroj ů v Evrop ě (OZE, JE…)


Jaderná energetika v Evrop ě

před havárií v JE Fukušima

Ignalina

19 +8

7

1

17

10

1 +1

DEBE

NL PL

31 +7

RU

UK

BY

LV

LTIE DK

SEZemě provozuj ící JE

Země bez JE

Lokalizace bloků odstavovaných v období 2007-2010

Počet reaktorů v provozu (2008)

19

Počet reaktorů ve výstavbě nebo v přípravě

Provozované

Přip ravované

1

Neckarwestheim-1

1Brunsbüttel


Cerna voda

Belene

Mochovce

TemelínFlamanville

Krško 2

Bohunice

Kozloduj

EGÚ B rno 2010

5 +2

4 +11 +1

2 +2

2 +2

6 +2

5 +2

15 +2

8

59 +1

ES

FR

BE

AT

IT

HRRSBH

RO

UA

HU

CZSK

MD

BG

MKAL

GR TR

MA

PT

ME

LU

CH

Zdroje: UCTE, IAEA

Lokalizace bloků ve výstavbě nebo v přípravě p rojektu.

pro jektu+2

SL

Biblis A1

Neckarwestheim-11

2

2

16 +4

7

1

9

10

+1

DEBE

NL PL

33 +15 (+2)

RU

UK

BY

LV

LTIE DK

SEZemě provozující JE

Země bez JE

Lokalizace bloků odstavovaných v období 2011-2012

Počet reaktorů v provozu (2012)

19

Provozované

Země, které chtějí ukončit provoz JEZemě, které nechtějí stavět ani zastavovat JE

RU+2

+6

+2

Jaderná energetika v Evrop ě

po havárií v JE Fukušima


Cerna voda

Mochovce

TemelínFlamanville

Kozloduj

EGÚ Brno 2012

7

4 +2

4

2 +1

2 +2

6 +2 15 +2

8

58 +2

ES

FR

BE

AT

IT

HR

RSBH

RO

UA

HU

CZSK

MD

BG

MKAL

GR TR

MA

PT

ME

LU

CH

SL

-8

2011-2012

Lokalizace bloků ve výstavbě nebo v přípravě projektu.

Počet reaktorů ve výstavbě nebo v přípravě projektu+2

Připravované

1

5

Bude sou časný p řístup k jaderné energetice zachován ?

Na základě rozhodnutí německé vlády ze 7. června 2011 zůstane 8 jaderných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 8821 MW, uvedených do dočasné odstávky v březnu 2011, již trvale odstaveno. V dalším období do roku 2023 bude odstaveno dalších 12 696 MW.

Odstavení jaderných elektráren v N ěmecku

Název bloku Spolková země Majitel Výkon [MW]Uvedení

do provozu

Životnost do

Termín odstavení

Neckarwestheim I Bádensko-Württembersko EnBW 840 1976 2018 2011Biblis A Hesensko RWE 1225 1974 2019 2011Biblis B Hesensko RWE 1300 1976 2019 2011

- 7 let…

- 8 let…

- 8 let…


Biblis B Hesensko RWE 1300 1976 2019 2011Isar I Bavorsko E.ON 912 1977 2019 2011Philippsburg I Bádensko-Württembersko EnBW 926 1979 2020 2011Unterweser Dolní Sasko E.ON 1410 1978 2020 2011Brunsbüttel Šlesvicko-Holštýnsko VAT+E.ON 806 1976 2020 2011Krümmel Šlesvicko-Holštýnsko VAT+E.ON 1402 1983 2033 2011Grafenrheinfeld Bavorsko E.ON 1345 1981 2028 2016Gundremmingen B Bavorsko RWE+E.ON 1344 1984 2029 2018Philippsburg II Bádensko-Württembersko EnBW 1468 1984 2032 2020Gundremmingen C Bavorsko RWE+E.ON 1344 1984 2030 2022Grohnde Dolní Sasko E.ON 1430 1984 2032 2022Brokdorf Šlesvicko-Holštýnsko E.ON 1480 1986 2033 2022Isar II Bavorsko E.ON 1485 1988 2034 2023Emsland Dolní Sasko RWE+E.ON 1400 1988 2034 2023Neckarwestheim II Bádensko-Württembersko EnBW 1400 1989 2036 2023

∑ - 21 517 MW Pinst

- 8 let…

- 8 let…

- 9 let…

- 9 let…

- 9 let…

- 22 let…

- 12 let…

- 11 let…

- 12 let…

- 8 let…

- 10 let…

- 11 let…

- 11 let…

- 11 let…

- 11 let…

∑ - 177 let provozu

BWR BRŰNSBUTTEL (806 MW) 1976, 2020, 2011

PWR UNTERWESER (1410 MW) 1978, 2020, 2011

PWR EMSLAND (1400 MW) 1988, 2034, 2023

BWR GROHNDE (1430 MW) 1984, 2032, 2022

PWR BROKDORF (1480 MW) 1986, 2033, 2022

BWR KRŰMMEL (1402 MW) 1983, 2033, 2011

Odstavení jaderných elektráren v N ěmecku - dislokace

∑ - 7 928 MW Pinst


PWR BIBLIS A (1225 MW) 1974, 2019, 2011

PWR BIBLIS B (1300 MW) 1976, 2019, 2011

PWR NECKARWESTHEIM I (840 MW) 1976, 2018, 2011

PWR NECKARWESTHEIM II (1400 MW) 1989, 2036, 2023

PWR GRAFENRHEINFELD (1345 MW) 1981, 2028, 2016

BWR PHILIPPSBURG I (926 MW) 1979, 2020, 2011

BWR PHILIPPSBURG II (1468 MW) 1984, 2032, 2020

BWR GUNDREMMINGEN B (1344 MW) 1984, 2029, 2018

BWR GUNDREMMINGEN C (1344 MW) 1984, 2030, 2022

BWR ISAR I (912 MW) 1977, 2019, 2011

BWR ISAR II (1485 MW) 1988, 2034, 2023

∑ - 13 589 MW Pinst již trvale odstaveno

v provozu

název elektrárny výkon elektrárnyrok uvedení do provozurok předpokládané životnostirok odstavení

Legenda:

Vliv odstavení JE v N ěmecku na sm ěry tok ů výkon ů ve střední Evrop ě

Potenciální vlivy odstavení jaderných elektráren v Německu na směry toků výkonů ve střední Evropě ukazuje schématicky obrázek:


– Celkové náklady na odstavení JE v Německu : odhad až 1,4 - 1,7 mld. € (35 až 42 mld.Kč)

– Cena mimošpičkové elektřiny vzroste po 1. fázi odstavení 8 JE o cca 1 € za MWh.

Odstavení jaderných elektráren v N ěmecku Očekávané ekonomické dopady (náklady, ceny )


– V budoucnu – po odstavení všech JE v Německu vzroste o cca 3 € za MWh.

– Cena špičková energie pak vzroste o cca 5 € za MWh.

Německo

Bělorusko

Litva

LotyšskoŠvédsko

Dánsko

Rusko

Druh zdroje

jadernýuhelnýplynolejvodní (VE)OZE bez VEostatní

9%

15% ≈ 150 TWhdefici t výroby po odstavení JE v Německu15%

VÝROBA ELEKTŘINY, SKLADBA VÝROBNÍCH ZDROJ Ů VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONUA PODÍL VÝROBY JADERNÝCH ELEKTRÁREN V N ĚMECKU V ROCE 2010

ENERGIEWENDENáhrada odstavovaných JE v Německu:


Švýcarsko

Itálie

Rakousko Maďarsko

SR

ČR

Polsko

Rumunsko

Bulharsko

SlovinskoChorvatsko

Bosna

export +24,5 TWh

1,1

Belgie

Nizozemí

Ukrajina

Srbsko

Středoevropský region - výroba 981,5 TWh

Zdroj dat : ENTSO-E a databáze EGÚEGÚ Brno, 3/2012

47%

13%

8%9%

1% 21%

JE v Německu

21% ≈ 200 TWhvýroba JE ve st ředoevropském regionu

2010

v Německu:

- Další rozvoj OZE (VTE, FVE)- Výroba v PPC a uhelných elektrárnách

- Dovoz elektřiny

Středoevropský region bude i nadále z hlediska výroby elekt řiny soběstačný

Podpůrné služby a OZE


DOPAD ZDROJŮ S POVINNÝM VÝKUPEM ELEKTŘINY NA KRYTÍ ZATÍŽENÍ V ES ČR

Další zdroje potřebnépro pokrytívýkonové bilance

Zdrojenutné pro zajištění

Akumulace elektřiny

Exportelektřiny

Systémové zdroje

Velikost závisí na:

• požadavku na PpS,

Velikost závisí na technickýcha ekonomických parametrechES ve středoevropském regionu

Čerpání PVE,nabíjení baterií,výroba vodíku…

Vznikádisproporce


nutné pro zajištěníregulačníchslužeb v soustavě

Zdrojes vynuceným provozem

Zdroje s povinným výkupem elektřiny

ZatíženíČR

• požadavku na PpS,tj. racionální velikosti spolehlivosti

• regulačních schopnostech portfolia zdrojů

Teplárny, závodní elektrárny,průtočné vodní elektrárny

FVE, VTE, Bioplyny, GTE

Orienta ční bilan ční rozvaha provozu ES ČRletní období 2011

� ETE 1000 MW � EDU 1900 MW � Vynucený provoz 2000 MW


� Vynucený provoz 2000 MW� Klasické regulační zdroje cca 2000 MW � OZE FVE 2000 MW, VtE 200 MW výr. 1600 MW� Celkem 8500 MW� Zatížení nepracovní den cca 7000 MW� Minimální vývoz 8500-7000= -1500 MW

- Pro provoz OZE - je nutný export !

ČEPS, a.s.

Aktivace PpS v ned ěli 27.2.2011

-50

0

50

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

• Přestože se jednalo o nejméně slunečný den v řadě 6 dnů, obchodníci ve svých predikcích pravděpodobně podcenili výrobu FVE a v soustavě je přebytek výkonu způsobující odchylku až 400 MWh/h.

• Přebytky v ES v souvislosti s FVE se zdají být častější, pro obchodníky je přijatelnější riziko mít přebytek než mít nedostatek elektřiny protože cena záporné regulační energie je nižší.


-450

-400

-350

-300

-250

-200

-150

-100

-50

VT-

VT+

HV

ZZ

SV

DZ

QS

TR

SR

Elektrické sít ě – rozvoj, OZE


Rozvoj p řenosových sítí ve st řední Evrop ě


Toky v Evropě při vysoké výrobě z VTE v Německu

PolskoPSE

SRN50Hertz

Větrné elektrárnyna severu Německa

+24 000 MW

Toky přes PS ČEPS při vysoké výrobě z VTE v Německu

TOKY VÝKONŮ V EVROPĚ PŘI VYSOKÉ VÝROBĚ VTE V NĚMECKU

28 000 MW


Redispečink zdrojů DE,CH,AT

- úzké místo v sítí

- toky výkonu od OZE

PSE

RakouskoAPG

Německo

ČRČEPS

SlovenskoSEPS

!

SRNTPS

!

!

EGÚ Brno, a.s. 09/2010

Připravovaná instalace PST na profilu Polsko – N ěmecko a záměr na PST v uzlu 400 kV Hradec

Umístění připravovaných PST na profilu PL – DE a záměr na umístění PST v uzlu 400 kV Hradec na profilu ČEPS – 50Hertz jako jedno z možných opatření na omezení velkých toků po


na omezení velkých toků po profilu mezi ČEPS - 50HzT

HLAVNÍ SMĚRY TOKŮ VÝKONŮ VYVOLANÉ:- velkou výrobou OZE v N ěmecku- odstavením JE v N ěmecku- instalací PST na profilu PL-DE


- velké dodávkyPST

navýšení výkonu od PST v Polsku

PSTPolsko

Instal. výkon OZE v Německu k roku 2020: 46 000 MW Pinst VTE52 000 MW Pinst FVE

Instal. výkon OZE v Německu k roku 2020:


SlovenskoSEPS

PolskoPSE

RakouskoAPG

Německo50HzT

NěmeckoTENNET

TRANZITod OZE

z Německa

spotřebav jihovýchodní

Evropě

Kolísavý charaktertranzitu

redispečink zdrojůodstavování výroby

PVEpřečerpávání

Rakousko, Švýcarsko

navýšení toku výkonu od VTE v Německu+ P

- P

- P- P

!!!!

!!!!

!!!! Úzká místa v PS

PS ČEPSodstavení JEv Německu

52 000 MW Pinst FVE v Německu k roku 2020:

HLAVNÍ SMĚRY TOKŮ VÝKONŮ VYVOLANÉ:- velkou výrobou OZE v N ěmecku- odstavením JE v N ěmecku- instalací PST na profilu PL-DE- instalací PST na profilu ČR-DE

Německo50HzT


- velké dodávky

+ P

PST

navýšení výkonu od PST v Polsku

PSTPolsko

Instal. výkon OZE v Německu k roku 2020: 46 000 MW Pinst VTE52 000 MW Pinst FVE


SlovenskoSEPS

PolskoPSE

RakouskoAPG

NěmeckoTENNET

TRANZITod OZE

z Německa omezen

spotřebav jihovýchodní

Evropě

Kolísavý charaktertranzitu

redispečink zdrojůodstavování výroby

PVEpřečerpávání

Rakousko, Švýcarsko

navýšení toku výkonu od VTE v Německu

+ P

- P

- P- P

!!!! Úzká místa v PS

PS ČEPS

PST

PSTHradec

rozšíření ETE

52 000 MW Pinst FVE

odstavení JEv Německu

!!!!

Offshoresupergrid

Irsko

Bělorusko

Litva

Lotyšsko

Rusko

Švédsko

Finsko

Norsko

Rusko

ELTRA

ESBNG VelkáBritánie

Belenergo

Latvenergo

RAO UESStatnett

SVK

Fingrid

National Grid

východ

západDánsko

Eesti EnergiaEstonsko

Lietuvos Energia

Synchronní zóny ENTSO-E soustava

mezistátní propojení PS

ČEPS - operátor (TSO)

Region Continentální EvropaRegion Nordic

750 kV400 kV330 kV220 kV podmo řské kabely

Region Baltic

Region UKRegion I reland

Budoucnost p řenosových sítí v Evrop ě


Por

tuga

lsko

Španělsko

Německo

RakouskoMaďarsko

SR

Česká republika Moldavsko

Rumunsko

Bulharsko

Slovinsko

Bosna SrbskoČ.Hora

Albáni e

UkrajinaPolsko

ČEPS

SEPS

MAVIR

Itálie

Francie

Lucembursko

ELES Chorvatsko

RE

N

ISO BiH

ELIA

NEK

ŠvýcarskoETRANS

EPCGJP EMS

EnBW TenneT Amprion 50Hertz

REE

RTE

HTSO

HEP

GRTN

CEGEDEL

MEPSO

APG

Transelectrica

Belenergo

Ukrenergo

Moldelectrica

PSE

Makedonie

National GridSONI SSE

SPTransmission

ŘeckoTurecko

Burštýn ostrov

NizozemíTENNET

Belgie

Maroko

Typ elektrárny

Větrná

Biomasa

Geotermální

Vodní

Termosolární

Fotovoltaická

VIZE BUDOUCÍHO PROPOJENÍ SÍTÍ EVROPY A SEVERNÍ AFRIKY PRO VYVEDENÍ OZE - "SUPERGRID"


EGÚ Brno, 09/2010

Kontinentální supergrid


Irsko

Bělorusko

Litva

Lotyšsko

Rusko

Švédsko

Finsko

Norsko

Rusko

ELTRA

ESBNGVelkáBritánie

Belenergo

Latvenergo

RAO UESStatnett

SVK

Fingrid

National Grid

východ

západDánsko


Lietuvos Energia





750 kV400 kV330 kV220 kV podmo řské kabely

Region BalticRegion UK

Region I reland


Por

tuga

lsko

Španělsko

Německo

RakouskoMaďarsko

SR

Česká republika Moldavsko

Rumunsko

Bulharsko

Slovinsko

Bosna SrbskoČ.Hora

Albánie

UkrajinaPolsko

ČEPS

SEPS

MAVIR

Itálie

Francie

Lucembursko

ELES Chorvatsko

RE

N

ISO BiH

ELIA

NEK

ŠvýcarskoETRANS

EPCGJP EMS


REE

RTE

HTSO

HEP

GRTN

CEGEDEL

MEPSO

APG

Transelectrica

Belenergo

Ukrenergo

Moldelectrica

PSE

Makedonie


SPTransmission

ŘeckoTurecko

Burštýn ostrov

NizozemíTENNET

Belgie

Maroko

Dovoz elekt řiny z AsiePřenos 8 000 – 11 000 MWstejnosměrným vedením1 100 kV

Čína – Berlín 5 635 kmKazachstán – Berlín 4 715 kmSibiř – Berlín 6 440 km

Irsko

Bělorusko

Litva

Lotyšsko

Rusko

Švédsko

Finsko

Norsko

Rusko

ELTRA

ESBNGVelkáBritánie

Belenergo

Latvenergo

RAO UES

Statnett

SVK

Fingrid


východ

západDánsko


Lietuvos Energia





750 kV400 kV330 kV220 kV podm o řské kabely

Region BalticRegion UKRegion Ireland



Sibiř – Berlín 6 440 km

Por

tuga

lsko

Španělsko

Německo

RakouskoMaďarsko

SR

Česká republika

Moldavsko

Rumunsko

Bulharsko

Slovinsko

Bosna SrbskoČ.Hora

Albá

ni e

UkrajinaPolsko

ČEPS

SEPS

MAVIR

Itálie

Francie

Lucembursko

ELES Chorvatsko

RE

N

ISO BiH

ELIA

NEK

ŠvýcarskoETRANS

EPCGJP EMS


REE

RTE

HTSO

HEP

GRTN

CEGEDEL

MEPSO

APG

Transelectrica

Belenergo

Ukrenergo

Moldelectrica

PSE

Makedonie

SSE SPTransmission

ŘeckoTurecko

Burštýn ostrov

NizozemíTENNET

Belgie

Maroko

Přenosy HVDC z Asie(Čína, Kazachstán, ...)

HVDC 1 100 kV

Vzdálenost 4 700 – 6 500 km

Přenos 8 000 – 11 000 MW

Liniová stavba PS 400 kV, 220 kV

0,5 0,5

od 0,5

2,5 od 2

4 až 7 od 2

Liniová stavba do 110 kV

Rozvodna VVN, ZVN2,5

ČASOVÉ SOUVISLOSTI A ROZPORY INVESTIC V ENERGETICKÉM SEKTORU

Rozpor mezi dobou výstavby OZE a dobou výstavby nových vedení

INF

RA

ST

RU

KT

UR

A


2 4 6 8 10 12 14

7,5 7

3,5 4

3 3

0,5 0,5Obnovitelné zdroje (VTE, FVE)

Paroplynový zdroj 400 MW

Uhelný zdroj 660 MW

Jaderný zdroj 1200 až 1600 MW

celková doba přípravy a realizace [roky]

Legenda

Příprava (roky)Realizace (roky)

záměr

nových vedení

EGÚ Brno, 09/2010

VÝ

ST

AV

BA

ZD

RO

JŮ

Finanční podpora OZE, ceny elekt řiny a OZE


Systémy finan ční podpory OZE v Evrop ě

Zelené certifikátySE

FI

DK

ES

Výkupní ceny

Kombinace výkupních cen a certifikátů


Kombinace výkupních cen a fixních p říplatk ů(zelených bonus ů)

Daňové úlevy

IT

CZ

HUAT

DE

DK

UKIE

ESPT

IT

MT CY

GR

FR

NL

BE

SK

RO

a certifikátů

Nejrozší řenějším systémem podpory jsou výkupní ceny

Technicko -ekonomické parametry

� Vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb., � Technicko-ekonomické parametry informují potencionální

investory o tom, jaké hodnoty uvažuje ERÚ při nastavení výkupních cen

� Při dodržení těchto parametrů je zaručena 15tiletá doba


� Při dodržení těchto parametrů je zaručena 15tiletá doba návratnosti investic

� Pro nárok na podporu není nutné parametry dodržet !� Mají informativní charakter a v řadě případů je uvažováno

s různými kombinacemi vstupních údajů� Novelizace parametrů každé 2 roky (2007, 2009, 2011)

� V roce 2010 mimořádná aktualizace parametrů fotovoltaických zdrojů

Vývoj výkupních cen FVE a Pinst u FVE – 2004- 2011

1953 1958

13,2 13,46 13,4612,79

12,15

2000

2500

č/k

Wh)10

11

12

13

14

Možnost snižování výkupní ceny podle zákona pouze o 5 % ro čně

Neexistence zákonaERÚ držel podporu nízko


0 0 0 366

463

6 6,04

7,5

0

500

1000

1500

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1.3.2011

Výk

upní

cen

a (Kč/k

Wh)

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Pin

st (M

We)

Pinst (MWe) Výkupní cena (Kč/kWh)

Záměry na další rozvoj OZE v ČR


VÝVOJ ZÁJMU INVESTORŮ O PŘIPOJOVÁNÍ RŮZNÝCH TYPŮ OZE DO ES ČR

75

50

100 Zájem investorů [%]

Zdroje na biomasuBioplynové staniceFotovoltaické systémyVětrné elektrárny

Dlouhodobý nárůst zájmu investorů o připojování OZE do ES ČR


2004 200720052001 20062002

EGÚ Brno 10/2010

2003Rok

2008 2009 2010 2011 2012 (předpoklad)

25

50 OZE do ES ČR

Větrné elektrárny . Fotovoltaika . Bioplyn ?? .

Národní ak ční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdroj ů

� NAP je sestaven tak, aby naplnil požadované cíle v oblasti využívání energie z OZE, a to na základě současných a připravovaných reálných projektů a na očekávané reálné predikci budoucího vývoje.

� V oblasti elektroenergetiky je požadavek připravovaných projektů konfrontován s bezpečností a spolehlivostí elektrizační soustavy.


konfrontován s bezpečností a spolehlivostí elektrizační soustavy.

� NAP není postaven na možných nebo teoretických potenciálech jednotlivých druhů OZE.

� NAP a jeho naplňování bude MPO vyhodnocovat nejméně jedenkrát za 2 roky, o výsledcích vyhodnocení bude informovat vládu a předkládat návrhy na aktualizaci NAPu.

Národní ak ční plán rozvoje obnovitelných zdroj ů v ČR

OZE 2010 2011 NAP 2015 NAP 2020 NAP

VTE 218 MW 243 MW 293 MW 743 MW

VE 1 056 MW 1 056 MW 1 099 MW 1 125 MW


VTE 218 MW 243 MW 293 MW 743 MW

FVE 1959 MW 1650 MW 1660 MW 1695 MW

BIOP 97 MW 113 MW 147 MW 471 MW

BIOM 1 TWh 1,3 TWh 1,6 TWh 3,1 TWh

GEOT 0 MW 0 MW 4 MW 4 MW

2040

4000 MW

5000 MW

6000 MW

Obr. Instalovaný výkon obnovitelných zdroj ů dle navržených scéná řů

Inst

alov

aný

výko

n [M

W]


MW

1000 MW

2000 MW

3000 MW

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

BRKO Geotermální zdroje FVE VTE Bioplyn VE

Inst

alov

aný

výko

n

Faktory determinující rozvoj OZE v ČR

Národní akční plán OZE (návrh aktualizace 7/2012)Nový zákon o POZE (od 2013)

Vodní elektrárny 2198 MW Vyčerpaný potenciál, ustálený stav, spíš rekonstrukce než nové instalace

Větrné elektrárny 225 MW Zvládnutá technologie, pozvolný rozvoj, problém pro ES z hlediska predikce


Zvládnutá technologie, pozvolný rozvoj, problém pro ES z hlediska predikce

Fotovoltaické elektrárny 1977 MW Nad potřebami NAP, již jen střešní instalace, problém pro ES z hlediska predikce

Biomasa výroba 1.7 TWh ro čně Omezený potenciál odpadní biomasy, spoluspaluje se – z pohledu ES bezproblémový OZE

Bioplyn, skládkový plyn 224 MW Rychlý rozvoj v r. 2011 a 2012, důraz na využití odpadních produktů, z hlediska ES neutrální, obava z neúměrné podpory

Biologicky rozložitelný komunální odpad 45 MW Spalovny odpadu – do budoucna nové instalace, z hlediska ES bezproblémové

Geotermální zdroje 0 MW Prozatím bez větších zkušeností v ČR, finanční náročnost zkušebních vrtů

Instalovaný výkon k 07/2012 (bez biomasy) 4700 MW

Výroba elektřiny z OZE v roce 2011 7.2 TWh

300

400

Výr

oba

VE

[GW

h]

VÝROBA VODNÍCH ELEKTRÁREN V ČR ZA OBDOBÍ 2007-2010 [GWh]

2010


100

200

Výr

oba

VE

[GW

h]

měsíc

2010

2007

Brutto výroba včetně PVEZdroj dat: ERÚ - roční zprávy o provozu ES ČR

20

30

40

Výr

oba

VT

E [G

Wh]

VÝROBA VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN V ČR ZA OBDOBÍ 2007-2010 [GWh]


0

10

Výr

oba

VT

E [G

Wh]

měsíc

Výroba VTE 2007 (celkem 125 GWh) Výroba VTE 2008 (celkem 242 GWh)

Výroba VTE 2009 (celkem 290 GWh) Výroba VTE 2010 (celkem 336 GWh)

2010 2009

20082007

Zdroj dat: ERÚ - měsíční zprávy o provozu ES ČR

1500 MW

2000 MW

60

80

Výr

oba

[GW

h]

VÝROBA FVE [GWh] A INSTALOVANÝ VÝKON [MW] V ČR V ROCE 2010


MW

500 MW

1000 MW

0

20

40

60

Výr

oba

[GW

h]

měsíc

Výroba FVE (celkem 593 GWh) Instalovaný výkon FVE

ROZMÍSTĚNÍ BIOPLYNOVÝCH STANIC NA ÚZEMÍ ČR (převzato, zdroj: CzBA)


celkem cca 300 bioplynových zdroj ů s výkonem 0,5 -1 MW

Jak dál – co pot řebujeme k rozvoji energetiky ?

?EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy 74

?

EVROPA…� Rozvoj ES ČR je významně ovlivňován stavem

a rozvojem okolních ES (DE, PL, SK..)� Legislativa EU výrazně ovlivňuje budoucí rozvoj ES (Směrnice o OZE,

o emisích, o účinnosti – značné dopady na budoucí rozvoj).STÁT…� Státní energetická koncepce je základ dlouhodobého vývoje, neměla

by se často měnit a být závislá na politickém rozložení sil…PRIMÁRNÍ ZDROJE ENERGIE…� Bez dostatečně dostupných primárních zdrojů (ne OZE…) nelze


� Bez dostatečně dostupných primárních zdrojů (ne OZE…) nelze budoucnost energetiky zabezpečit, klíčem je optimální mix zdrojů a diverzifikace typů primárních zdrojů.

PŘENOSY …� Zapojení do Evropy, velké obchody, i připravované velké bloky i OZE

vyžadují nezbytné další posilování PS (národní i mezinárodní).DISTRIBUCE…� Distribuce je nejblíže odběrateli, cílem je kvalitní zabezpečení

zásobování i v podmínkách OZE a omezené výstavby infrastruktury.� V blízkém budoucnu se distribuce očekávají velké změny – Smart

metering, Smart Grid, akumulace – naprosto nové fenomény.

Pro budoucí rozvoj elektroenergetiky pot řebujeme:

• Koordinace rozvoje energetické infrastruktury v Evropě i středoevropském regionu je nezbytná.

• Je potřebné vytvářet podmínky, aby se v nových podmínkách mohla distribuce rozvíjet pro udržení standardů kvality a potřeb zákazníků.

• Podporujme dále OZE i akumulaci či nové technologie, avšak za nákladů, které si můžeme celospolečensky dovolit.


za nákladů, které si můžeme celospolečensky dovolit.

• Nedělejme dále některá neuvážená rozhodnutí která jsou pro energetiku i spotřebitele neúměrně a zbytečně nákladná.Je to např. neuvážená podpora OZE a následné „stop-stavy“.

• Je potřebné více depolitizovat rozhodování v energetice.Doba přípravy a ekonomické životnosti energetických děl v našich podmínkách značně převyšuje průměrnou délku volebního období.

Řízení elektrizačních soustav (mres) filefinan ční podpora oze, ceny elekt řiny a oze...

Documents