Životní prostředí(Environmental Issues)

Bioinvaze(Bioinvasions)

Ceeová Z., Vítková H., Zádrapová G.(III. 2006)

Klíčová slova (Key words)

biogeografie biogeography

bioinvaze bioinvasions

ekosystémy ecosystems

vlivy influences / impacts

Česká republika Czech Republic

• 1Životní prostředí1.1 Definice ŽP1.2 Biodiverzita1.3 Typy prostředí

1.3.1 Suchozemské typy prostředí1.3.2 Vodní prostředí

• 2 Biologická invaze2.1 Ovlivnění ekosystémů invazními druhy

2.1.1 Konfliktní ekologické vztahy s domácími druhy2.1.2 Změna podmínek prostředí

2.2 Biologická invaze v ČR2.2.1 Rostlinná invaze2.2.2 Živočišná invaze2.2.3 Organizace zabývající se invazními druhy

2.3 Biologická invaze ve světě2.4 Závěr

• 3 Pojmy

1. Životní prostředí

Definice ŽP- prostor, ve kterém organismus žije, a jeho

systém vazeb k prostředí [1]

Biodiverzita

= biologická rozmanitost, různorodost; rozmanitost organismů na všech úrovních organizace druhů, populací i společenstev.[2]

členění biodiverzity:– genetická biodiverzita– druhová biodiverzita– ekosystémová biodiverzita– kulturní biodiverzita [2]

Typy prostředí- základní rozdělení je na prostředí vodní a

suchozemské

Vodní prostředí

Mokřady; Jezera; Řeky; Mořské pobřeží; Korálové útesy; Volné moře.[3]

Suchozemské typy prostředí

od rovníku k pólům: Tropický deštný prales; Tropické opadavé a suché lesy; Savany; Pouště a polopouště; Tvrdolistá vegetace; Opadavé lesy mírného pásu; Stepi; Severské jehličnaté lesy (tajgy); Tundry. [3]

2. Biologická invaze• invazní druhy rostlin a živočichů, které

pronikají do nových území, mohou zásadním způsobem měnit charakter celé krajiny [4]

Geograficky nepůvodní druh

• druh se nevyskytoval v daném území bez přičinění člověka během posledních 10  000 let

• následující kategorie geograficky nepůvodních druhů:

  - Náhodný výskyt (causal)   - Naturalizace   - Invaze

  - Postinvazní druhy [4]

Ovlivnění ekosystémů invazními druhy

• příčina velmi významných změn v krajině:

- konkurence mezi invazními a domácími druhy

- mění se i vlastnosti půdy, celkový vzhled krajiny, urychluje se eroze, mění se světelné podmínky apod. [4]

Bioinvaze v České republice

Bolševník velkolepý(Heracleum

mantegazzianum) [5]

Křídlatka (Reynoutria sp.) [5]

Netýkavka žláznatá(Impatiens glandulifera) [5]

Borovice vejmutovka (Pinus strobus) [5]

Zlatobýl obrovský a z. kanadský(Solidago gigantea, S. canadensis) [5]

Vlčí bob mnoholistý (Lupinus

polyphyllus) [5]

Trnovník akát (Robinia pseudacacia) [5]

Ondatra pižmová (Ondatra zibethica) [5]

Psík mývalovitý(Nyctereutes procynoides) [5]

Rozšíření psíka mývalovitého v ČR [5]

Norek americký (Mustela vision) [5]

Rozšíření norka amerického v ČR [5]

Nutrie (Myocastor coypus) [6]

Rozšíření nutrie v ČR [5]

Mýval severní (Procyon lotor) [5]

Šakal obecný (Canis aureus) [5]

Sika východní (Cervus nippon) [5]

Plzák španělský(Arion lusitanicus) [7]

Rozšíření plzáka španělského v ČR [5]

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) [5]

Šíření mandelinky bramborové v Evropě [5]

Bioinvaze ve světě

Nový Zéland - endemité

Kauri [8] , [9]

Nový Zéland- dovezení živočichové

Jelen wapiti Nelsonův (Cervus elaphus nelsoni) [10]

Tahr himálajský (Hemitragus

jemlahicus) [11]

Klokan rudokrký (Macropus rufogriseus) [12]

Kusu liščí - „possum“(Trichosurus vulpecula) [5]

Nový Zéland- vyvezení živočichové

Písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum) [5]

Ploštěnka novozélandská (Arthurdendyus triangulatus) [13]

3. Pojmy• areál

– oblast rozšíření, část zemského povrchu, v níž se vyskytuje určitý taxon (druh, rod, společenstvo) organismů. Hranice jsou dány jednak ekologickými podmínkami, hlavně klimatickými, půdními a biotickými, jednak historickým vývojem areálu. Hranice se mění jednak krátkodobě (oscilace), jednak dlouhodobě (expanze a regrese). [14]

• krajina – přirozeně nebo účelově vymezená část zemského povrchu, v níž je ustálený tok energie, koloběh látek a výměna informací. Základní složky krajiny jsou: půdotvorné horniny, půdy, vodstvo, podnebí, rostlinstvo, živočišstvo a člověk. Krajinu lze považovat za geografický systém (geosystém) – složený z propojených ekosystémů např. lesů, luk, pastvin, polí a z urbanizovaných ekosystémů. [14]

• region – organicky propojený sídelní územní útvar s hospodářským a kulturním centrem, základní urbanistický komplex územního a hospodářského plánování. [14]

• ekosystém- soubor organismů žijících na určitém místě spolu s neživým prostředím tohoto území. Je charakterizován především koloběhem prvků a tokem energie. [3]

• biom- základní typ suchozemského prostředí (jako je třeba tropický deštný les, savana nebo tundra), pro něž jsou charakteristické určité životní formy rostlin a určitý typ vegetativního pokryvu. [3]

• eroze biodiverzity- snižování pestrosti druhů vlivem činnosti člověka. [2]

Literatura• [1] kolektiv autorů (1999): Velký slovník naučný

M/Ž. Praha, Diderot, 1679 s. ISBN 80-902723-1-2• [2] Matějček, T. (2006): Biodiverzita jako

geografický problém. PřF, KGEO, UJEP, přednášky z Biogeografie, 2/2006.

• [3] Storch, D., Mihulka, S. (2000): Úvod do současné ekologie. Praha, Portál, 156 s. ISBN 80-7178-462-1

• [4] Matějček, T. (2005): Invazní druhy jako příčina změn v krajině. Spisy Zeměpisného sdružení 2/2005.

• [5] Matějček, T. (2006): Introdukce geograficky nepůvodních druhů. PřF, KGEO, UJEP, přednášky z Biogeografie, 2/2006.

• [6] www.cschdz.cz • [7] www.biolib.cz • [8] dangel.net • [9] www.nwo.nl • [10] prpcwd.free.fr • [11] animalpicturesarchive.com • [12] www.mark-ju.net

• [13] flatworm.csl.gov.uk • [14] Encyklopedický institut ČSAV (1987): Malá

československá encyklopedie. Praha, Academie, 1008 s.