zkusenosti s implementaci noveho soukromeho prava v zahranici

7/23/2019 Zkusenosti s Implementaci Noveho Soukromeho Prava v Zahranici

1/88

Nov soukrom prvoreg. . CZ.1.04/4.1.00/80.00003

PRVNICKFAKULTAUNIVERZITAPALACKHOV OLOMOUCI

ZKUENOSTI SIMPLEMENTAC NOVHO SOUKROMHO PRVAV ZAHRANI

Prof. JUDr. Milana Hrukov, CSc.JUDr. Vclav Bedn, Ph.D.JUDr. Milan Hulmk, Ph.D.JUDr. Petr Tgl, Ph.D.JUDr. Blanka Vtov, Ph.D., LL.M.Mgr. Lucie PiechowiczovMgr. Lucia ValentovMgr. Hana Viarov Hefnerov

V Olomouci dne 14. 2. 2013 Prof. JUDr. Milana Hrukov, CSc.

dkanka PF UP

Tato analzaje financovna z Evropskho socilnho fondu prostednictvm Operanhoprogramu Lidsk zdroje a zamstnanost a ze sttnho rozpotu R.


2/88

2

Na tomto mst bychom rdi podkovali za spoluprci nsledujcm osobm:

Juozas Bernatonis, ministr spravedlnosti Litevsk republiky

Roberta Kairyte, hlavn specialistka, Odbor prvnho systmu, oddlen Vvoje

prvnho systmu Ministerstva spravedlnosti Litevsk republiky

Ivo Opstelten, ministr bezpenosti a spravedlnosti Nizozem

Elisabeth D.G. Kiersch, editelka legislativn a prvn sekce Ministerstva

bezpenosti a spravedlnosti, odboru pro soukrom prvo

Mona Maria Pivniceru, ministryn spravedlnosti Rumunska

Honoria Dumitrescu, prvn poradce Ministerstva spravedlnosti Rumunska,

Legislativn odbor

Bertrand St-Arnaud, ministr spravedlnosti provincie Quebec

Michel Paquette, kancel nmstka ministra spravedlnosti provincie Quebec

Navracis Tibor, ministr spravedlnosti Maarska

Lavrinovich Oleksandr Volodymyrovych, ministr spravedlnosti Ukrajiny

Jnis Bordns, ministr spravedlnosti Lotyska

Conf. Univ. Dr. Baias Flavius-Antonius, dkan prvnick fakulty Bukuresk

Univerzity

Prof. Dr. Hijma Joop, professor civilnho prva, Univerzity vLeiden, Nizozem

Prof. Univ. Ligia Alina Ctuna Ph.D., Zpadnuniverzita v Timisoara, Rumunsko

Prof. dr hab. Kossak Volodymyr M., vedouc katedry obanskho a procesnho

prva Nrodn univerzity Ivana Franka ve Lvov

Doc. Ye. M. Yukevych, katedra obanskho a procesnho prva Nrodn univerzity

Ivana Franka ve Lvov

Prof. Kireyev Valery, vedouc katedry obanskho prva Prvnick fakulty

Jihouralsk sttn univerzity eljabinsk

Prof. Kiriene Julija, dkanka prvnick fakulty Univerzity Vytautas Magnus vLitv


3/88

3

Prof. dr. Lawson Rick A., dkan Prvnick fakulty Univerzity v Leidenu

Prof. Mr. Dr. Lindenbergh Siewert D., Prvnick fakulta Rotterdamsk Erasmus

Univerzity

Prof. dr. Mikelenas Valentinas, advokt Baltic Legal Solutions Lietuva, profesnho

advoktnho spoleenstvProf. Rozenfelds Janis, Lotysk Univerzita

Prof. univ. Dr. Toader Tudorel, dkan prvnick fakulty Univerzity Alexandru Ioan

Cuza, soudce rumunskho stavnho soudu

Doc. Halsz Ivan, Ph.D., stav prvn vdy Maarsk akademie vd, Fakulta

veejn sprvy Nrodn univerzity veejn sluby Budape

Doc. JUDr. Jirsek Ji, CSc., vedouc katedry stavnho prva a mezinrodnho

prva veejnho Prvnick fakulty Univerzity Palackho v OlomouciDoc. Khanyk-Pospolitak Roksolana, vedouc Katedry aplikovanch prvnch studi,

Nrodn univerzity Kyjev-Mohylsk Akademie

Dr. Juhsz gnes, Ph.D, asistent profesora na katede obanskho prva

Prvnick fakulty Univerzity Miskolc

Codrua Mangu, Ph.D.,lektorka Zpadn univerzity vTimisoara, Rumunsko

Dr. Sokolovski Irakli Ph.D., senior prvnk, gruznsko-evropskHospodsk

politiky a prvnporadna

JUDr. Sovinsk Jaroslav, Ph.D, odborn asistent katedry stavnho prva a

mezinrodnho prva veejnho Prvnick fakulty Univerzity Palackho vOlomouci

Speriusi-Vlad Alin, Ph.D.odborn asistent, Prvnick fakulta, Zpadn univerzity

v Timisoara, Rumunsko

Dr. GobiowskiKrzysztof, odborn asistent katedry obanskho prva Prvnick

fakulty ve Vratislavi


4/88

4

Obsah:

vod ........................................................................................................................................... 5Nizozem ................................................................................................................................... 7Litva ......................................................................................................................................... 13Lotysko .................................................................................................................................. 21

Rusko ....................................................................................................................................... 27Rumunsko ............................................................................................................................... 32Quebec .................................................................................................................................... 39Ukrajina ................................................................................................................................... 43Gruzie ...................................................................................................................................... 47Maarsko ................................................................................................................................ 50Slovensko ............................................................................................................................... 55Polsko ...................................................................................................................................... 58Zvr........................................................................................................................................ 68Ploha . 1 .............................................................................................................................. 73Ploha . 2 .............................................................................................................................. 74

Ploha . 3 .............................................................................................................................. 76Ploha . 4 .............................................................................................................................. 78Ploha . 5 .............................................................................................................................. 79Ploha . 6 .............................................................................................................................. 80Ploha . 7 .............................................................................................................................. 82Ploha . 8 .............................................................................................................................. 84Ploha . 9 .............................................................................................................................. 85Ploha . 10........................................................................................................................... 86Ploha . 11........................................................................................................................... 87Ploha . 12........................................................................................................................... 88


5/88

5

vod

V souladu se zadnm smlouvy . 237/2012-MSP-CES Zkuenosti

s implementac novho soukromho prva vzahrani, uzaven vrmci projektu

Nov soukrom prvo, reg. . CZ.1.04/4.1.00/80.00003, byla zpracovna analza

procesu implementace novho soukromho prva vzahrani. Pedmtem smlouvybyla analza procesu implementace novho soukromho prva do praxe, a to jak v

tradinch demokratickch zemch EU, tak vzemch, kter seskou republikou

sdlej historii vbvalm vchodnm bloku. Souasn byly ztchto zem pro analzu

zvoleny jen ty stty, jejich novelizace soukromho prva, pedevm pak jej rozsah

a zamen, odpovdala rekodifikaci eskho soukromho prva a probhla

v poslednch dvaceti letech.

Postup pi zpracovn analzy byl nsledujc:1) Nejprve jsme na zklad pedbn reere zjistili, e vposlednch

dvaceti letech byla reforma soukromho prva uinna hned v patncti sttech.1Na

zklad pedbn reere bylo rozhodnuto, e ztchto stt odpovdaj ve

uvedenm kritrim: Nizozem, Rusko, Litva, Lotysko, Rumunsko, Quebec a

Ukrajina, Maarsko.

2) Analza je dle doplnna o rozbor stavu vGruzii, zejmna sohledem

na historick kontexty (pechod od totalitnho systmu na systm trnhohospodstv). Dle bylo mezi zkouman stty zaazeno Polsko a Slovensko, kter

se nachzej vrznch stdich ppravy na implementaci soukromho prva a

jejich poznatky jsou takt velmi uitenm inspiranm zdrojem s ohledem na to, e

reforma soukromho prva vtchto sttech probh ve stejnm asovm obdob

jako v R.

3) Hlub analzou voln dostupnch zdroj informac2 byly zjitny

zkladn poznatky o implementaci vjednotlivch sttech, kter nm umonily

pipravit individuln dopis adresovan kadmu sttu skonkrtnmi dotazy na

proces implementace vjejich podmnkch. Stmito konkrtnmi dotazy jsme se

obraceli na jednotliv Ministerstva spravedlnosti a prvnick fakulty vdan zemi.3

4) V dal fzi jsme zpracovvali jednotliv odpovdi, kterch se nm

dostalo. Dle byla vedena diskuze nad problmy implementace novho soukromho

prva. Vmnoha ppadech bylo nutn zajistit peklad a nsledn studium materil,

1Viz ploha . 1.

2Pevn webov strnky.

3Pkladm vet poloench otzek viz ploha . 2 a ploha . 3.


6/88

6

kter nm byly zaslny i doporueny a kter obsahovaly uiten informace pro

analzu.4

5) K samotn analze bylo pistupovno tak, e se nejprve zpracovala

analza kadho sttu samostatn. Na prvnm mst je uvdn stvajc stav

legislativy a dvody, kter sehrly klovou roli pro rozhodnut reformovat soukromprvo. Dle dlka trvn tohoto procesu, rozsah samotn reformy, kter je obvykle

doplnn pkladmmvtem zmn, ke kterm dolo, protoe clem tto analzy nen

poskytnout pln pehled vekerch zmn. Pro analzu je smrodatn fakt, e zmny

soukromho prva jsou srovnateln sreformou v R.Nsleduj fakta o inspiranch

zdrojch a zhodnocen, zda se jedn o zmny zaloen na principu kontinuity i

diskontinuity. V dal fzi je vnovna pozornost nutnosti novelizovat doprovodnou

legislativu a samotn nov obansk zkonk. Optovn se nejedn o pln vtyvekerch zmn, kter bylo nutn u konkrtnho novho obanskho zkonku

provst, ale vet pkladm, stejn jako u doprovodn legislativy, kter mla irok

rozsah u vech stt.

Velk pozornost byla vnovna zpsobm, jakm stt a nejen on, pipravoval

veejnou sprvu a veejnost (laickou i odbornou) na zmny vlegislativ.

Pedposledn st analzy je vnovna otzcereakce veejnosti na nov soukrom

prvo, tedy zda bylo vnmno pozitivn nebo spe negativn a jak se spolenost

vyrovnala s jeho aplikac. A konen vposledn sti analzy se zamujeme na

dopady reformy do soudn soustavy (zven npadu na soudy a jejich schopnost se

s tm vypodat, jednotnost pi vkladu apod.). Kad analza jednotlivho sttu je

uzavena krtkm shrnutm nejdleitjch poznatk.

6) Po analzch reforem jednotlivch stt nsleduje zvr, ve kterm

porovnvme postupy pi reform soukromho prva nejen mezi zemmi navzjem,

ale i ve vztahu k procesu implementace v esk republice, dle sumarizujeme

pklady dobr praxe a navrhujeme postupy hodn nsledovn.

7) Pro vt pehlednost byla rovn vytvoena pehledn tabulka, kter

obsahuje zkladn heslovit informace a umouje lep orientaci a srovnn

implementanho procesu vanalyzovanch sttech. Je soust ploh s . 812.

4Bohuel se nezdailo vdy odpovdt na vechny otzky, nejproblematitj bylo zodpovdt, jak se odrazila

reforma soukromho prva vdan zemi na npadu civilnch alob na soudy, protoe vtina stt nemla tutoproblematiku zmapovanou. Rovn otzka kontinuity i diskontinuity reformy je komplikovan, mnohdy jsouzvry vyvozovny pouze ztvrzen profesor obanskho prva a ti si mnohdy nebyli jisti, zda lze mluvitv pevaujc me o kontinuit i naopak diskontinuit novho soukromho prva.


7/88

7

Nizozem

Nov nizozemsk obansk zkonk (dle jen NBW5) nabyl innosti dne 1. 1.

1992, kdy nahradil obansk zkonk6inn od roku 1838.

Pvodnm zmrem byla pouh novelizace obanskho zkonku. Za tmto

elem byla jmenovna vldn komise, kter vak pracovala velmi pomalu, za cosklidila kritiku zejmna od Eduarda Mauritse Meijerse7, profesora obanskho prva

na Univerzit vLeidenu. Ten roku 1928 vydal seznam, v nm uvedl okolo sta

nedostatk stvajc obanskoprvn pravy sdodatkem, e by mohl poukzat na

minimln sto takovch dalch nedostatk. Kritizoval setrvan postoj vldn komise

ohledn pvodnho obanskho zkonku, nicmn sm piznal, e je st mon

novelizovat pouze sti obanskho zkonku, kdy jeho zbytek zstane pvodn.

Proto byl pesvden o nutnosti vytvoit zcela nov obansk zkonk a tuto svoumylenku opel o nsledujc argumenty:

- rozttnost, nesystematinost a nejednotnost obanskoprvn pravy

(existence obanskho zkonku a vedle nj nespotu rznch zvltnch

zkon) nap. specifick smluvn typy (pronjem zemdlsk pdy,

spltkov prodej)

- zastaralost obanskho zkonku a existence obsoletnch ustanoven

nejasnost termn, nekoncepn zaazen nkterch ustanoven- existence novch prvnch princip, na nich je zaloeno obansk prvo

- zmna spoleenskch vztah (od liberalismu po stle vznamnj

zohlednn veejnho zjmu)

- samozejm nemn dleit byly i ekonomick a politick dvody

- a pozdji se knim pidala i nutnost sladit legislativu sEU, ale to ji nebyla

kritika prof. Meijerse.

Akoli se objevila meninov kritika Meijersova projektu, jejmi hlavnmiargumenty byly ztrta asu, penz, energie, nebo napklad to, e veejnost (odborn

i laick) je u zvykl na obansk zkonk zroku 1838, se svou mylenkou novho

obanskho zkonku jako celku Meijers nakonec uspl. Roku 1947 byl jmenovn

vldnm komisaem a hlavnm redaktorem novho obanskho zkonku.

Meijers byl pi tvorb NBW velice opatrn a obezetn. Ohledn mnohch

otzek se radil sodbornky, napklad sadvokty nebo spodnikovmi prvnky.

5Nieuw Burgerlijk Wetboek.

6Burgerlijk Wetboek.

7Ble kprof. Meijersovi zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Eduard_Meijers.


8/88

8

Navc kontaktoval i zkonodrce nizozemsk Parlament, jemu pedloil mezi lty

19521953 seznam 50 otzek. Odpovdi Parlamentu na tyto otzky zakomponoval

do nvrhu NBW, m si zajioval politickou oporu.

Roku 1954 Meijers pedstavil tehdej nizozemsk krlovn polovinu sv

prce; za nkolik msc pot zemel. Ve tvorb NBW pokraovali ti prvnci,8

avakbyli jinho smlen ne prof. Meijers. Roku 1961 byli nahrazeni profesorem Drionem

(nejvznamnjm Meijersovm nsledovnkem), po jeho smrti na nvrhu NBW

pracovali profesoi Wiersma, Beekhuis a Langermeier.

Pot, co byl nvrh NBW vytvoen, byl pedloen nizozemsk vld. Ta nvrh

mrn upravila a pedloila Parlamentu, nikoli vak jako celek, ale jako nkolik

samostatnch zkon, kter Parlament schvlil, m dovril vce ne 50 let trvajc

proces rekodifikace.

9

Vzhledem k dlce rekodifikanhoprocesu je tm nemon popsat vechny

zmny, kter nastaly. Proto jen velmi obecn lze ci, e zmny postihly vechny

oblasti soukromho prva a dle uvdme pouze pkladm vet tch

nejdleitjch:

- Z obecn sti soukromho prva se jedn pedevm o rozen soudn

diskrece10a obecn snahu o deformalizaci obanskho prva. Soudce u

nem bt pouhmi sty zkona, ale m stedn postaven vprovdn

zkona. Tento zpsob partnerstv mezi zkonodrcem a soudcem je

povaovn za charakteristick znakmodern kodifikace.11Rovn se tvrci

NBW snaili, aby byl zkonk flexibiln a mohl reagovat na aktuln zmny,

a tak se udrel vplatnosti co nejdle bez nutnosti astch a chaotickch

novelizac.

- Dolo kodstrann dualismu obchodnho a obanskho zkonku, oba byly

spojeny vjeden soukromoprvn kodex. Klade se draz na jednotu

soukromho prva.

- Cel kodex je zaloen na principu vrstven. Prvn dv knihy obsahuj

zkonn definice a jsou dleit pro vklad zbvajcch st NBW.

Implementuj se do nich tak smrnice EU.

8Oznaovni asto jako tzv. Triumvirt.

9 Vzhledem k dlouhodobmu procesu rekodifikace je tato st analzy vrazn zjednoduena, protoe nen

povaovna za zcela klovou.10

Ble ktomu vizhttp://www.jstor.org/discover/10.2307/840585?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21101594092681.11

Prof. Dr. Jaap Hijma.


9/88

9

- Zmny postihly oblast vlastnickho prva, pedevm pak byla poslena

jeho ochrana.

- Vrazn zmny zaznamenala oblast zvazkovho prva, nap. vt

monost zsahu soudce do smluvn volnosti stran, poslen ochrany slab

strany, ochrana tetch osob jednajcch v dobr ve, poslil se boj protibezdvodnmu obohacovn, dolo k vtmu rozpracovn institutu

objektivn odpovdnosti za kodu, vslovn byly zakotveny zsady dobr

vry a poctivosti vobchodovn. Postupn tak dochzelo ke strn rozdl

mezi zvazkovm a vlastnickm prvem.

- Zmn doznalo i rodinn prvo, pedevm v urovn otcovstv, a dle i

prvo ddick.12

Je evidentn, e tak rozshl zmny vyadovaly, aby byla spolen sNBW

vytvena i doprovodn legislativa, co se tak stalo.Dle uvdme vet prvnch

pedpis, kter bylo nutn pizpsobit nov legislativ:

- Obansk soudn d

- Obchodn zkonk

- pedpisy insolvennho prva

- Zkon o organizaci soudnictv

- pedpisy prvaduevnho vlastnictv- Zkon o spotebitelskm vru

- pedpisy regulujc podomn prodej

- Zkon o notch

- Zkon o katastru nemovitost

- Zkon o vyvlastovn

- daov zkony

Ke zmnm ve ve uvedench pedpisech dolo znkolika dvod. Prvnmz nich byla harmonizace prva sNBWZ, nejen funkn propojen, ale takt

sjednocen terminologie, mnoho pedpis se mnilo nap. zdvod irho pojet vci

v prvnm smyslu. A dalm dvodem byla snaha o zefektivnn a modernizaci

fungovn celho systmu.

I kdy tato reforma soukromho prva vypad velkolep, byla zaloena na

kontinuit.13 Reforma je asto popisovna jako kodifikan, a ne modifikujc.14

12Nkter dal informace jsou dostupn na http://civil.udg.es/Tossa/2000/Textos/p/2/HIJMA.htm.

13Prof. Dr. Jaap Hijma, profesor obanskho prva Prvnick fakul ty Univerzity v Leidenu dokonce tvrd, e zde

existuje materiln kontinuita mon a ze 2/3.14

Elisabeth D. G. Kiersch, editelka civiln legislativn sekce ministerstva spravedlnosti.


10/88

10

Pouitelnost judikatury byla zachovna, i dnes nen nim neobvyklm, e v soudnch

rozhodnutch jsou odkazy na judikaturu z50. let 20. stolet. Navc byl pijat zvltn

zkon, kter obsahuje pechodn ustanoven, podle nich je mon vmnoha

ppadech aplikovat star zkon.

Tvrci NBW hledali inspiraci i vzahraninch prvnch pravch. Jednalo sezejmna o evropsk prvn pravy (hlavn) Nmecko, Francie, Anglie, Itlie,

vcarsko a ecko. Jako inspirace byly dle rovn pouity i mimoevropsk prvn

pravy oblasti obanskho prva, a to prvn prava Egyptu, Brazlie a ny. NBW

byl ovlivnn tak prvem Evropsk unie. Jednalo se zejmna o smrnice zoblasti

ochrany spotebitele, kter musely bt, stejn jako i smrnice zjinch prvnch

oblast, vlenny do prvnch d lenskch stt EU. Tento harmonizan proces

nrodnch prvnch prav sprvem EU byl vposlednm desetilet nejvtmdvodem pro novelizaci nizozemsk obanskoprvn pravy po pijet NBW. Sm

NBW se po svm pijet stal inspirac zejmna pro nov vznikl stty po rozpadu

Sovtskho svazu, jistou inspiraci vnm nalezli i tvrci Princip evropskho

smluvnho prva, nebo NBW reflektoval aktuln prvn vvoj na poli zvazkovho

prva. NBW je konen brn vvahu jako inspiran zdroj i rekodifikan komis

v Polsku (viz pojednn o tto zemi), kde dokonce existuje zk by spe

neformln spoluprce tamjch civilist scivilisty nizozemskmi.

NBW byl pijat roku 1986, innm se stal a roku 1992. Skld se celkem

z devti knih,15 v budoucnu by k nim mla pibt jet dest kniha tkajc se

mezinrodnho prva soukromho.16Legisvakann lhta byla zmrn zvolena jako

estilet, aby existoval dostatek prostoru pro seznmen se zkonem ze strany

odborn i laick veejnosti.

Prvnick fakulty vpprav student prv na NBW nijak neotlely a na mnoha

z nich se zaalo vyuovat nov prvo tyi a est let pedtm, ne se stalo innm.

Obansk prvo se zde vyuovalo vtzv. dvojkolejnm systmu, tedy nov obansk

prvo spolen se starm obanskm prvem.

Aby byla prvn praxe dostaten pipravena na NBW, organizovaly

nizozemsk prvnick fakulty mnoho post-akademickch kurz pro soudce,

advokty, podnikov prvnky a prvn poradce. Krom toho se rovn konalo

mnoho kurz, semin akongres.Speciln pro soudce byl pipraven povinn

15Kniha 1 fyzick osoby + rodinn prvo, Kniha 2 prvnick osoby, Kniha 3 manelsk prvo, Kniha 4

prvo ddick, Kniha 5 vlastnick prvo, Kniha 6, 7, 8 zvazkov prvo, Kniha 9 prvo duevnhovlastnictv.16

Prce vak nejsou dokoneny ani na 9. knize prvo duevnho vlastnictv.


11/88

11

nrodn kurz, kter trval jeden tden a vyuovali zde profesoi ze vech univerz it a

rovn i jin odbornci zpraxe (nap. lenov Nejvyho soudu, zkuen praktit

prvnci, atp.).17Pro advokty byly organizovny obdobn kurzy.

Dle informac poskytnutch ministerstvem spravedlnosti se velmi osvdilo

vasn zapojen odborn veejnosti do diskuze ohledn nvrhu, ppadn ohlednppravy novel NBW. Dje se tak jednak prostednictvm webovch strnek18 a

kulatch stol, kter se kdan otzce organizuj. Toto vasn zapojen odbornk

jednak umon ir diskuzi, z n mnohdy vzejdou uiten poznatky,19jednak je to

pnosn ztoho hlediska, e veejnost je velmi brzo informovna o ppadnch

zmnch.

Pokud se jedn o ir veejnost, je nutno uvst, e ta nemla vt zjem se

pedem seznamovat sNBW. Vtina lid se zaala zajmat onovou prvn pravu av okamiku, kdy ji bylo teba aplikovat na een vlastnch ppad, nap. pi koupi

domu. Obvykle se v takovch ppadech obrtili na profesionln prvnky. Pesto pro

ir veejnost byly vydny speciln publikace, jejich autory jsou univerzitn

profesoi, kte jednoduchm zpsobem vysvtluj zmny zaloen NBW. Dle byly

zzeny internetov strnky, kter rovn informovaly o novinkch a byla zzena

infolinka znm jako (Postbus51). Dal informace a rady poskytovaly pslun

instituce k ochran spotebitel, odbory, vldn agenturyapod.

Pi prci na NBW dochzelo kintenzivn spoluprci mezi expertnmi skupinami

jak ze strany akademik, tak ze strany prvn praxe. Ta pokraovala i po t, co byl

NBW pijat a spolen vichni dochzeli ke konsenzu ohledn vkladu jednotlivch

pravidel. Samozejm to byl mnohdy dlouhodob proces, nicmn, z pohledu

ministerstva spravedlnosti probhal hladce.

Ani spoluprce irokho spektra expert nezabrnila vskytu nkterch chyb,

kter NBW obsahoval. Jednalo se jak o chyby legislativn technick, tak i o problmy

s vkladem nkterch ustanoven, jejich textace umonila dvoj interpretaci. Ani tyto

drobn nedostatky vak nevzbudily ve spolenosti negativn ohlasy i zporn

postoje k NBW. Nedostatky byly odstranny novelou i dodatkem. Kobjasnn

smyslu vgnch ustanoven pisply soudy svou judikaturou. Zkon byl a stle je

hodnocen pozitivn, a to i pes to, e od roku 1992 byl nesetnkrt novelizovn

17 S pijetm NBW se potalo samozejm sjistm dopadem na oblast soudnictv. Po pijet NBW dolo u

soudc ke zmnm v jejich prci, ale co se te mnostv prce, toto se dnm dramatickm zpsobemnezvtilo.18

www.internetconsultatie.nl19

Ze zprvy ministerstva spravedlnosti vyplv, e k nvrhm se obvykle vyskytne 80 -100 reakc ve formcennch koment nebo tip na zlepen od odbornk z praxe.


12/88

12

vlivem zkonodrstv EU, politickch tlak, nebo pod vlivem soudn judikatury.

Samozejm zmny souvisely i se spoleenskm vvojem.

Nicmn je nutn poznamenat, e po letech, s ohledem na nronost projektu

poklesl zjem o rekodifikace jako takov. Zdvodu asov omezenosti mandtu

vldy i parlamentu je pznivj dlat men zmny vlegislativ, ne velk projekty,kter obvykle dokon jin vlda, kter si za to pipe plusov body. Z tohoto hlu

pohledu hodnot ministerstvo spravedlnosti rekodifikaci jako mn populrn zpsob

legislativnch zmn.

Zvrem lze shrnout, e vvoj rekodifikace NBW byl a je podstatn del a

sloitj, ne vvoj NOZ. Postupn pijmn jednotlivch knih a dlouh

legisvakann doba je odlinm postupem rekodifikace, kter je ovem zapinn

zejmna hloubkou a rozsahem zmn, kter jsou ir ne zmny zhlediska OZ.Dalm dvodem byla dostaten kvalita dosavadnho soukromho prva, vjejm

dsledku nebyla vyadovna urychlen zmna. Toto postupn a dlouhodob

zavdn NBW bylo pravdpodobn pinou jehospnho zvldnut vpraxi, kdy

nejsou zaznamenny dn zsadn problmy svypodnm vtho npadu na

soudy20. Co se te ppravy veejnosti na zmny vsoukromm prvu, lze ci, e

nizozemsk vlda udlala maximum pro to, aby informovala laickou i odbornou

veejnost o novinkch obsaench vnov kodifikaci. Krom klasickch prostedk

kolen, zzen webovch strnek atd. je zajmavm nstrojem i infolinka. Rovn

organizace vzdlvacho kurzu pro soudce vpodob jednotdennho povinnho

kurzu je nm neobvyklm.

20Obecn problm petenosti soud vNizozem existuje, ale NBW nezpsobil zejm ani nijak vrazn nrst

civilnch alob, co usuzujeme ztoho, e Ministerstvo spravedlnosti nezaznamenalo dn problmy v oblastijustice v souvislosti s NBW.


13/88

13

Litva

Pot, co vroce 1990 vyhlsila Litva svou nezvislost, vyvstala poteba nov

prvn pravy voblasti soukromho prva,21 a to takov prvn pravy, kter by

odpovdala nov politick, ekonomick a sociln situaci.Existovaly dv monosti, jak se stmto problmem vypodat. Tou prvn byla

monost navzat na soukrom prvo, kter bylo vLitv platn a inn vletech

1919-1940. Druhou monost bylo vytvoit zcela nov obansk zkonk, co bylo

realizovno, i kdy tato varianta pinesla ssebou nkolik problm. Tm prvnm byl

nedostatek asu pro tvorbu novho OZ. Nov OZ ml bt vypracovn co nejdve a

co nejrychleji na zklad pokynu parlamentu a ministerstva spravedlnosti, a proto

pracovn skupina nemla dostatek asu na podrobn vzkum a analzu. Jinpoadavky ne co nejkrat doba kpprav nebyly na pracovn skupiny kladeny, tj.

dn poadavky co do obsahu i modelu kodexu, atd. Nov obansk zkonk

vstoupil v innost 1. ervence roku 2001.

Za formln zatek ppravy novho OZ meme povaovat 18. ervence

roku 1990. Pracovn skupina, kter pipravila dnen obansk zkonk, byla

sestavena v roce 1995 a vytvoena zodbornk na obansk prvo hmotn a

procesn zPrvnick fakulty Univerzity ve Vilniusu. Vedoucm skupiny byl uren prof.

Valentinas Mikelnas, leny skupiny byli tak Alfonsas Vileita, Algirdas Taminskas,

Gintautas Bartkus, Viktoras Tiakijus, Rimvydas Kgis, Vladas Staskonis.

Zdrojem inspirace pro pracovn skupinu byly modern obansk zkonky

jinchzem (nap. Nizozem, Quebec), i mezinrodn dokumenty (Vdesk mluva

o smluvnm prvu, Vdesk mluva o smlouvch o mezinrodn koupi zbo),

dokumenty Rady Evropy, dle tak principy UNIDROIT. Na druhou stranu nov

obansk zkonk neml vychzet ze svho pedchdce. V roce 1995 podepsala

Litva smlouvu o pidruen kEU, a tud bylo zejm, e nov obansk zkonk mus

bt vsouladu s prvem EU. Proto byly do kodexu zalenny vechny smrnice EU

platn do roku 2000.

Proces vytvoen novho litevskho obanskho zkonku meme

s nadszkou oznait jako proces transplantace mezinrodnho prva do prva

vnitrosttnho. Diskuse ohledn projektu trvaly dlouho, Poslaneck snmovn byl

nvrh pedloen 8. 10. 1996, 23. 10.1996 byl zveejnn k posouzen veejnost, po

posouzen byl projekt upraven podle obdrench pipomnek a nabdek. Dne 18. 7.

21Nahrazen zkon zroku 1964.


14/88

14

2000 vstoupil zkon vplatnost a 1. 7. 2001 nabyl innosti. Kodifikace hmotnho

soukromho prva Litvy, pi snaze pizpsobit obansk prvo podstat zmnnch

ekonomickch, socilnch a politickch podmnek, trvala vce ne 5 let.22

Jednm z cl ppravy novho obanskho zkonku, jako i dvod, kter

podpoily jeho vytvoen, byla snaha adaptovat obansk prvo na podstatnzmnn ekonomick, sociln a politick podmnky, vytvoit vhodnj prvn

monosti pro podnikn, upevnit prva osob a prvo na ochranu svobody, vytvoit

efektivn zpsoby a prostedky pro domhn se subjektivnch prv, kter byla

poruena. Druh dleit cl a dvod ppravy novho obanskho zkonku byla

snaha uvst soukrom prvo Litevsk republiky do souladu s mezinrodnm prvem,

prvem EU a tak s jinmi mezinrodn prvnmi zvazky. Souasn se usilovalo o

udren prvn kontinuity a zajitn stability prvnho systmu.Co se te zmn, byly opravdu rozshl. Knejvtm zmnm dolo vprvu

zvazkovm. Nap. byla zavedena actio Pauliana (tj. nae odporovatelnost, resp.

relativn neinnost prvnch jednn), dolo kdetailnj prav zajiovacch

institut; dolo k zakotven princip UNIDROIT a PECL a DCFR; nov byl zaveden

institut pedbn smlouvy; byla zakotvena nov prava hry a szky; byl zmnn a

rozen pojem morln (nemajetkov) jmy a jej odkodnn; velkch zmn doznalo

i spotebitelsk prvo; nov byl zakotven institut veejnoprvn smlouvy, trustu,

factoringu, franchisingu, akreditivu atd.

Do roku 1998 byla v ppravn skupin zvaovna monost pipravit

samostatn obchodn zkonk, ale v prbhu kodifikace byla zvolena teorie monismu

soukromho prva obansk a obchodn prvo je tedy upraveno jednm

zkonkem.

Z obecn sti obanskho prva jmenujme napklad upevnn princip

obanskho prva jako je smluvn svoboda, nedotknutelnost vlastnictv a zsada

poctivosti. Nov obansk zkonk se rozhodn piklonil k principu bezformlnosti

prvnch jednn, dolo kprodlouen promlecch lht, upevnila se a rozila prva

na ochranu osobnosti, byl zaloen institut registru prvnickch osob, zavedly se

prostedky na ochranu prv akcion.

Tak vrodinnm prvu dolo ke zmnm, nap. v prav zasnouben,

pedmanelsk smlouvy a registru pedmanelskch smluv. Podrobn byl upraven

tak institut umlho oplodnn a dalo by se pokraovat i adou mnoha dalch zmn

tkajcch se prv dtte apod.

22 Ministerstvo spravedlnosti pot kodifikan snahy a od okamiku ustaven pracovn skupiny pro nov

obansk zkonk.


15/88

15

Rovn vcn prva bylamodifikovna. Pedevm dolo kdetailnj prav

jednotlivch prvnch institut nap. superficies, emphyteusis, hypotky, zadren

vci. Drobn zmny postihly i ddick prvo nap. zaveden dvou druh zvt:

veejn a osobn; zaloen registru zvt; podrobnj prava spolen zvti

manel. Nkter instituty obanskho prva byly novm zkonem zrueny,napklad JZD. V podstat nezmnn zstaly nkter star prvn normy, napklad

normy urujc dvody neplatnosti smluv.

Pokud se te zhodnocen zmn zhlediska kontinuity i diskontinuity,

hodnocen jednotlivch referennch mst se li. Dle autora nvrhu obanskho

zkonku je asi 80 % pravidel zcela novch. Ale souasn podotk, e zle na

typu oblasti prva, o jakou jde.23

Samozejm, e tak rozshl zmny prva hmotnho si vydaly zmny prvaprocesnho. Bylo zapoteb vytvoit i rozshlou doprovodnou legislativu (nap.

pedpisy o registrech, a u se jedn o registr prvnickch osob, registr zvt, registr

pedmanelskch smluv, katastr nemovitost atd.). K tomu byl zapoteb as a

finann prostedky, eho se bohuel nedostvalo. Proto nkter pedpisy byly

vytvoeny, a kdy nov obansk zkonk nabyl innosti (nap. nov obansk

soudn d ze dne 28. 2. 2002).

Ppravy na aplikacinovho soukromho prva se uskuteovaly na nkolika

rovnch:

Prvnick fakulty, kde se nov prvo vyuovalo jet ped nabytm innosti;

paraleln snm se u i prvo star.

Na webovch strnkch Ministerstva spravedlnosti byly pravideln

uveejovny tiskov zprvy tkajc se novho obanskho zkonku.

Ministerstvo spravedlnosti zamilo velkou pozornost na vzdln soudc,

not, ale i advokt. Dle informac poskytnutch Ministerstvem spravedlnosti se

vak stmito vzdlvacmi akcemi vpln me zaalo a po nabyt innosti.

Probhaly formou kurz a kolen, kter byly vkompetenci pslunch stavovskch

orgn (advoktn komory, notsk komory), ppadn Justin akademie apod.

Stavovsk orgny neorganizovaly jen kolen, ale tak poskytovaly zdarma

konzultace k nejasnm otzkm i problmm svch len. Zaujmaly stanoviska a

vypracovaly vzorov smlouvy (Notsk komora). Konkrtn kolen soudc bylo

organizovno v letech 2000-2001 Ministerstvem spravedlnosti. kolen byla

uskuteovna prbn. Rok ped nabytm innosti zkona bylo pro soudce

23 Rodinn prvo obsahuje asi z 50 % nov pravidla, vcn prva obsahuj asi ze 70 % nov pravidla a

mezinrodn prvo soukrom je nov asi z90 %.


16/88

16

pipraveno nkolik povinnch komplexnch kolen, a to nejen s ohledem na nov

obansk zkonk, ale tak kvli zmnm procesnho prva. Dle byla organizovna

dal samostatn kolen pro soudce: nap. 13. - 17. 11. 2000 probhl semin

kolicho stediska soudc Litvy Realizace novho Obanskho zkonku LT, ve

dnech 2. - 6. 4. 2001 probhl semin kolicho stediska soudc Uplatnn novhoobanskho zkonku, ve dnech 10. - 12. 10. 2001 semin soudc Pehled

projektu novho procesu obanskho zkonku LT atd. kolen pipravily a

provdly osoby, kter se podlely na pprav obanskho zkonku a obanskho

prva procesnho.

Prof. Valentinas Mikelnas k tomu dodv, e i pes intenzivn kolen soudc

se v Litv stle potkaj s problmy pi soudcovsk aplikaci prva, kter pramen z

jejich sovtskho vzdln. Dle jeho slov soudcm chyb teoretick zzem propouit a vklad novch pravidel. Souasn autor douf v lep budoucnost

s pchodem novch soudc.

Pro laickou veejnost Ministerstvo spravedlnosti vytvoilo videokazety

s praktickmi radami do bnho ivota ohledn prvnch otzek pi regulacch

prvnch vztah mezi manely, uzaven nebo ukonen satku, prv spotebitel,

prvn odpovdnosti vedoucch podnik atd. Rovn vtelevizi byly vyslny

programyvnujc se zmnm, kter nov obansk zkonk pin.

Ministerstvo spravedlnosti pipravilo rovn letky o nkupu a prodeji

nemovit vci, o vztazch osob ve spolenm souit, o zen stenho

spolenho vlastnictv pro majitele byt, o zvti a ddn majetku a uzaven

satku. Tyto letky byly distribuovny zdarma. Vsouasn dob se pipravuje letk

s informacemi pro spotebitele.

Oban rovn mohou klst dotazy na nov obansk zkonk prostednictvm

elektronick poty na adresu ministerstva spravedlnosti. Odpovd i na jejich otzky

nebo jinou informaci o obanskm zkonku lze najt na internetov adrese:

http:/www.min.tm.lt/nck.asp.24

V letech 2001-2003 byly vydny komente prvn, druh, tet knihy a sti

est knihy obanskho zkonku. Autory tchto koment jsou prvn vdci i

praktici, vetn osob, kter se podlely na pprav obanskho zkonku. Koment

pt knihy obanskho zkonku byl vydn ve form samostatnch lnk v

prvnickm asopise Justitia.

24Dle informac zministerstva se jedn o zpsob informovn snejvt efektivitou. Vpotcch innosti to byl

velmi frekventovan zdroj informac, jako i zdroj odborn diskuze nad vkladem jednotlivch ustanoven.


17/88

17

Co se te vlivu novho soukromho prva na soudn soustavu, dle dat

Ministerstva spravedlnosti bylo soudy projednno za 10 let vce ne 1 mil. ppad

souvisejcch snovm obanskm zkonkem. Na Nejvym soudu Litevsk

republiky bylo projednno vce ne 8000 kasanch stnost. Soudy musely zmnit

svou prci a soudci museli pracovat svym pracovnm nasazenm a zvyovat svjvkon, ale konkrtn statistick data o zmn pracovn zte soudc nejsou

k dispozici, nebo v obdob uplatnn obanskho zkonku neexistovala odpovdajc

metodika vpotu zte soudc. Bylo nutn zavst pozice asistenta soudce u soud

vech stup. U Nejvyho soudu vzniklo Oddlen pro analzu soudnch spor

plynoucch znovho obanskho zkonku. Bylo nutn zvit poet soudc u soud

prvninstance.

Vklad jednotlivch ustanoven OZ je ponechn irok odborn veejnosti. Vtomto ohledu zvis vsledky zpraxe pi aplikaci novho OZ na znalostech,

kvalifikaci a ochot litevskch prvnk. Litevsk prvo obecn je vak i nadle

ovldno duchem bvalho sovtskho prvnho systmu. Velkm problmem

obanskho zkonku je uplatovn zsad UNIDROIT. Zpraxe vyplv, e soudy

nejsou pipraveny na implementaci zsad UNIDROIT ani dalch princip jinch

mezinrodnch dokument. Na druhou stranu problm saplikac princip UNIDROIT

a dalch mezinrodnch princip nemaj strany arozhodci v rozhodm zen, akoli

rozhod zen nen vLitv pli populrn.25

Dal st vkladu je vnovna podrobn analze novelizac, ke kterm

muselo dojt po nabyt innosti novho obanskho zkonku.

V ervnu 2010 dolo ke zmnm vdruh knize OZ, tkajc se osob, ohledn

zakldn odborovch organizac tak, aby prvn prava byla vsouladu s poadavky

Evropsk sociln charty.

Na konci ervna 2010 dolo knovelizaci tet knihy OZ, tkajc se rodinnho

prva. Dolo kprav vkov hranice pro uzaven satku u osob, kter nejsou

zletil a mohou uzavt manelstv se souhlasem soudu hranice byla zvena o

jeden rok. Tyto zmny byly zavedeny jako zvr diskuz probhajcch vLitv od roku

2004 ohledn ochrany dt ped sexulnm zneuvnm a ped sexulnm ivotem

v pli ranm vku. Vsouladu s tm byla upravena i trestnprvn legislativa.

V ervnu 2010 dolo rovn ke zmnm ve tvrt knize OZ, tkajc se

vcnch prv. Jednalo se zejmna o problematiku odstrann neoprvnnch

25 Je vak nutn upozornit, e toto nen informace z ovenho zdroje, pouze zvoln dostupnch webovch

strnek. Tato informace nm nebyla potvrzena ze strany Ministerstva spravedlnosti.


18/88

18

staveb. Zmny zashly rovn litevsk zkon o stavbch, do nho byly

zakomponovny nov zpsoby odstrann nedovolen stavby.

V z 2010 dolo kdoplnn druh knihy OZ,jednalo se o registraci notsky

ovench udlench plnch moc ve veejnch registrech. Ktomuto doplnn dolo

zejmna ztoho dvodu, aby osoby, kter uzavraj smlouvy, byly informovny oexistenci takovto pln moci, jejm zruen i odvoln. Tmto zpsobem je mon

pedchzet uzavrn neplatnch dohod, ppadn ovovat oprvnn kontrahent.

Ke konci roku 2010 byla dle zmnna est kniha OZ tkajc se

zvazkovho prva. Problematika se tkala hlavn spotebitelskch vr. Vtina

ustanoven OZ, kter regulovala tyto prvn vztahy, byla zruena a tato problematika

pesunuta donov pijatho samostatnho zkona o spotebitelskch vrech. Tm

dolo kimplementaci evropsk smrnice o spotebitelskm vru, kter regulujedodac podmnky spotebitelskch vr, prva a povinnosti poskytovatel a

zprostedkovatel vr, odpovdnost pi poskytovn spotebitelskho vru, dozor

ohledn poskytovn vr, provovn platebn schopnosti pjemc vr, prvo

pjemce pedasn vr splatit i monost kompenzace poskytovatele vru pi jeho

pedasnm splacen.

V roce 2011 byl OZ zmnn estkrt. Poprv vdubnu 2011 tak, aby byl

v souladu se zkonem o poskytovn pdy pro potebu veejnosti pi uplatovn

sttnch projekt zvltnho vznamu. Zmny se tkaly tvrt knihy OZ. Zkon byl

pijat sclem stanovit speciln, rychl a efektivn postup pro poskytnut pdy. Tato

zmna mla podpoit efektivn vyuit finannch prostedk zEU a pilkn

zahraninch investor.

Druh zmna se tkala prvn knihy OZ obecnch ustanoven. Dolo

k doplnn vjimky ohledn promlec lhty. Tato zmna byla provedena dle

usnesen litevskho stavnho soudu, v nm soud pi aplikaci zkona ohledn

odkodnn kod zpsobench okupac Sovtskm svazem konstatoval, e zkon

mus zakotvit prva obt okupanho reimu Sovtskho svazu poadovat

odkodnn za zpsoben materiln a morln kody.

Tet okruh zmn se tkal zvltnch funkc soud. Vnoru 2009 byla

ministrem spravedlnosti sestavena pracovn skupina, kter mla prozkoumat zvltn

funkce soud, kter se netkaly samotnho een spor. Napklad se jednalo o

otzku ddickho prva. Aby dolo ke zrychlen ddickho zen, byla poslena

funkce note v zen tak, e za splnn zkonnch podmnek se me ddic obrtit


19/88

19

pmo na note a nikoli na soud. Zkon, kter pinesl tyto zmny, provedl zmny

rovn vprvn knize OZ, kdy dolo kregulaci zveejovn nkterch dokument.

tvrt zmna nastala v jnu 2011, kdy byl pijat zkon, kterm se mnila

ustanoven knihy est OZ ohledn uzavrn spotebitelskch smluv prostednictvm

komunikanch prostedk na dlku a vnhradnch prostorch (mimo provozovnu).Dle se zmny tkaly tak spotebitelskch produkt, jako je dlouhodob dovolen

jej pedprodej nebo vmna. Zmny byly pijaty za elem harmonizace nrodn

prvn pravy spravou EU.

K pt zmn dolo vlistopadu 2011, ta se tkala i jinch zkon. Clem zmn

byla snaha doshnout nhrady kody zpsoben vkladatelm, finannmu systmu a

cel veejnosti sohledem na bankovn padky. Jednalo se o zmny v sti OZ,

tkajc se zvazkovho prva. Vzhledem ktomu, e pro cel bankovn systm jevznamnm prvkem platebn neschopnost, i jej nebezpe, vyaduje zvl

efektivn a inn prvn een. Vzkon o bankch se pedpokld, e se neuij

ustanoven OZ, jinch zkon, i prvnch akt, ppadn ustanoven dohod

uzavench sbankou, kter se tkaj omezovn prv, nebo pedn plnn ze

zvazku. Dolo k harmonizaci tchto ustanoven sprvn regulac vOZ, podle kter

me dlunk pevst svj dluh na jinou osoby jen tehdy, pokud stm souhlas vitel.

Zrove byla do OZ pijata ustanoven, kter maj zajistit bankm a celmu

bankovnmu systmu stabilitu.

V obdob legisvakance byly Snmovn Litevsk republiky pedloeny ti

nvrhy zkon, ktermi se mla mnit jet neinn ustanoven obanskho

zkonku. Tyto nvrhy byly spojen s otzkami padku dlunka, evidence narozen

dtte a vbru poplatk za poskytnut licenc. Vechny nvrhy byly odmtnuty jako

neodvodnn, nepesn, nebo neeln.

Proces kodifikace si kladl za cl doshnout stability obanskho zkonku. V

Litv pevld nzor, e obansk zkonk me bt mnn jenom za situace, kdy

existuje problm, kter nelze vyeit jinak a novelizace zkonku je nezbytn nutn a

nevyhnuteln.

Obansk zkonk byl v legisvakann lht mnn celkem estadvacetkrt.

Zmny byly spojen se vstupem Litevsk republiky do Evropsk Unie a se snahou

zajistit uplatnn pslunch prvnch akt Evropsk Unie. Byly zmnny a doplnny

lnky obanskho zkonku souvisejc s implementac smrnic ohledn

samostatn pracujcch agent, odpovdnosti za vadn vrobky a cestovn.

Zrove byly provedeny opravy legislativn technickch chyb, napklad odkazy,


20/88

20

kter nesmovaly na pslun lnky, vynechan slova a podobn. Dle byla

novelizovna st rodinnprvn, a to ustanoven regulujc zaopaten dtte, s clem

odstranit nejasnosti, kter vznikly bhem dosavadn aplikace obanskho zkonku,

upevnit vyivovac povinnost rodi nejen pro nezletil, ale tak zletil dti, kter

studuj prezenn studium na stednch, vysokch nebo odbornch kolch a nejsoustar 24 let. Dle bylo doplnno ustanoven zakldajc soudu prvo udlit

bezpodmnen pkaz manelu, kter uplatuje vi druhmu manelu nsil, t

oddlen od druhho manela. Tato zmna byla zavedena ve snaze efektivnji

chrnit manela, manelku nebo dt, kte utrpli domc nsil a pedchzet nsil v

rodin.

Zmn doznala i vcn prva, konkrtn byly zpsnny podmnky een

neoprvnnch staveb ve snaze zabrnit jejich vstavb a zajistit kontrolustavebnho procesu a kvality stavby.

Zvrem lze shrnout, e litevsk proces reformy soukromho prva pat

k tm, jejich reforma probhala stedn dlouhou dobu, tj. vce ne 5 let za asti

odbornk, pevn prvnch vdc. Litevsk proces pemny byl nejspe ovlivnn

velkm tlakem mt vlastn obansk zkonk, tedy kodex potvrzujc svbytnost Litvy.

I pes tento tlak, kdy obansk zkonk vznikl vrelativn krtk dob, se podailo

reformovat cel soukrom prvo. Znaeho pohledu se tato snaha o rychl zaveden

negativn odrazila vkvalit kodexu, na co usuzujeme ztoho, e kodex byl od t

doby mnohokrt novelizovn.

Zmn, kter nov obansk zkonk pinesl, bylo opravdu velk mnostv,

pesto legisvakann doba byla zvolena jako jednolet. O to intenzivnji probhala

pprava na aplikaci novho kodexu. Pprava veejn sprvy se nevyznauje

dnmi zvltnostmi oproti jinm sttm. Litva vak soustedila nebvale velkou

pozornost na ppravu laick veejnosti na nov zkonk. Ministerstvo spravedlnosti

jako hlavn aktr tchto aktivit pistupovalo ktto otzce velmi kreativn a zavedlo

celou adu opaten, kter si kladla za cl podat zmny obanm lidsky, tj. zejmna

na pkladech zbnho ivota. Ztohoto pohledu je Litva velmi inspirativnm zdrojem

npad.


21/88

21

Lotysko

Lotysko se vydalo cestou reformy obanskho prva na potku 90. let

dvactho stolet. Nov obansk zkonk se li od pedchozho obanskho

zkonku zdoby socialismustejn jako nov obansk zkonk vLitv i Estonsku.

V letech 1918 - 1940 bylo Lotysko nezvisl. Vdob nezvislosti byl roku

1937 pijat tsn ped okupac obansk zkonk. Lotysko znovu zskalo svou

nezvislost roku 1991 po rozpadu Sovtskho svazu. Tho roku bylo vLotysku

rozhodnuto o tom, e bude znovu vydn pvodn obansk zkonk zroku 1937,26

z eho je evidentn, e nedolo knavzn na pvodn rusk socialistick

obansk27zkonk zroku 1964. Tento zkonk vak nemohl bt vydn vnezmnn

podob, protoe jeho znn odporovalo mezinrodnm smlouvm.

Pvodn znn zkonku nap. pedpokldalo, e manel m moc nad

manelkou, existovalo rzn postaven dtte narozenho vmanelstv a mimo

manelstv a ada dalch ustanoven, kter byla zcela nesluiteln s prvn situac v

roce 1992. Proto bylo nutn pvodn nvrh pepracovat. Nejvt zmny nastaly

v prvu rodinnm, drobnj pak ve zbylch oblastech. Tak nap. pvodn znn

obanskho zkonku z roku 1937 bylo, v dsledku rekodifikace devadestch let,

zmnno v kapitole 19, tkajc se deliktnho prva, doplnnm lnku 2352, kter

e ochranu ped zsahy do dstojnosti a cti a tak prvo nrokovat odstrannfalen informace (pomluvy) a kompenzace za ni. Druhm dleitm dodatkem byla

druh st lnku 2347 OZ, kter pedstavila koncept vysoce nebezpench zdroj

kodnch udlost a zakotvila odpovdnost bez zavinn tkajc se ztrt (co

koresponduje s objektivn odpovdnost).

Optovn vydn ji modifikovanho obanskho zkonku muselo bt inno

postupn, a tak byly roku 1992 pijaty sti tkajc se obecnch ustanoven, prva

ddickho, vlastnickhoa zvazkovho. Poslze byla roku 1993 pijata st tkajcse prva rodinnho. Dnes se obansk zkonk skld z tchto ty st: 1)rodinn

prvo, 2) ddick prvo, 3) vlastnick prvo, 4) zvazkov prvo.

K popsn asovho rozsahu mezi platnost a innost jednotlivch st

obanskho zkonku je zapoteb uvst podrobnj informace, protoe dlka

legisvakance je znan krtk. Okamik innosti jednotlivch dl obanskho

zkonku byl stanoven ve zvltnch zkonech, kter tak obsahovaly pechodn

ustanoven. Vcn prva a ddick prvo - zkon ze dne 7. 6. 1992 nabyl innosti

26Kter nabyl innosti 1. 1. 1938.

27http://www.juridicainternational.eu/?id=12713


22/88

22

dne 1. 9. 1992, zvazkov prvo zkon ze dne 1. 3.1993 nabyl innosti dne 1. 3.

1993 a rodinn prvo zkon ze dne 29. 5. 1993 nabyl innosti dne 1. 9. 1993.

Z tchto informac je patrn, e legisvakann doba je nejve tmsn.

Zkladem pro obansk zkonk byla mstn Sbrka zkon baltskch provinci

Ruskho impria zroku 1864. Hlavnm tvrcem obanskho zkonku byl FriedrichGeorg von Bunge, kter se pi jeho tvorb inspiroval nmeckm obanskm prvem.

Jeho zsluhou se obansk zkonk vce pibliuje prvu nmeckmu ne prvu

ruskmu. Lotysk obansk prvo je rovn sten ovlivnno obanskm prvem

vcarskm, rakouskm, francouzskm.

Lotysk obansk zkonk obsahuje jen st kodifikovanho soukromho

prva. I pesto, e zkonk obsahuje pes 2400 ustanoven, nepokrv veker

dleit oblasti, nap. pojistn prvo. Co se te nap. pracovnho prva a pepravycestujcch, obsahuje zkonk pouze obecn ustanoven. Insolvenn prvo, soutn

prvo, prvo tkajc se ochrany spotebitele, autorsk prvo a obchodn prvo zde

existuj jako zvltn pedpisy prva soukromho. Pracovn prvo jako takov je

upraveno ve zvltnm zkon zkonku prce.

V roce 2000 byl pijat obchodn zkonk, avak pouze ti zjeho zamlench

ty st. tvrt st byla schvlena roku 2008.

Dramatick zmny, kter se odehrly pi modernizaci zkonku zroku 1937,

se odrazily v kvalit kodexu. Proto hned po nabyt innosti se zaalo pracovat na

jeho novelizacch a prce pokrauj dodnes. Vypracovn zmn se odehrv obvykle

v reii Ministerstva spravedlnosti, kter zizuje speciln pracovn skupinu (nkdy

mohou bt pracovn skupiny zzeny Parlamentem). Tyto skupiny maj mezi svmi

leny asto reprezentanty NS a krajskch soud a rovn prvn vdce zlotysk

univerzity. V nkterch ppadech jsou leny i zstupci sttnho zastupitelstv,

Ministerstva vnitra, notsk kurie, advokt, exekutor, apod.

Meme tedy konstatovat, e proces reformy soukromho prva vLotysku

nebyl dosud ukonen. Po 1. 9. 1993 nabylo platnosti a innosti mnoho velkch

zmn voblasti rodinnho prva. Dvody tchto zmn byly rzn, jako nap. poteba

harmonizovat nrodn legislativu smezinrodnm prvem, poteba minimalizovat

peten nrodnch soud, nejdleitjm dvodem vak bylo nahradit a upravit

zastaral zkony a normy.

Nap. novelizace OZ, kter se staly innmi 1. 1. 2003, slouily pravu

otzky pvodu dt do jednoho oddlu, a tak zabrnily dalmu rozliovn mezi

dtmi, kter se narodily ve svazku manelskm a tmi, kter se narodily mimo


23/88

23

manelstv. Zmny byly uinny i v oblasti rozvod - nap. poprv je explicitn

definovn pojem rozvrcenho manelstv (rozvrat manelstv). Dne 7. 4. 2005

nabyly innosti dodatky k OZ, kter ji nadle neposkytuj monost zruit adopci

nezletilho. Tyto novelizace rovn zruily monost adoptovat zletilho.

Pozdji, dne 1. 2. 2011, se stalo innm nov nazen, dle nhov ppadech nealovatelnch rozvod je mon zruit manelstv prohlenm u

note a ne na soudu. Tato inovace mla odlehit zaten soud a tm jim umonit

pracovat rychleji a efektivnji. Tak zjednoduila a zpstupnila rozvodov proces

jako takov.

Dne 1. 1. 2013 se staly innmi nov dodatky kOZ, kter zruuj manelsk

oznmen (tzv. ohlky), jeliko je to zastaral norma, kterji prakticky nenapluje

svou historickou funkci tj. informovat tet osoby o nadchzejcm satku. Navc,tato informace je nyn povaovna za soukromou. Nov prava tak stanov, e nyn

me bt manelstv uzaveno nikoli jen vkostele nebo na ad, nbr i na jinm

vhodnm mst. Dle nov dodatky specifikovaly terminologii tkajc se rozvodu

nyn zde existuje monost posuzovat rozvrat manelstv nikoli jen na zklad toho,

e manel ij oddlen minimln ti roky, ale tak pokud se jeden z manel

dopout fyzickho, sexulnho, psychickho nebo ekonomickho nsil vi

druhmumanelovi, vi dtem druhho manela nebo vi jejich spolenm dtem.

Tyto dodatky tak zaruuj, e nyn me bt uznno otcovstv na zklad

spolen dosti matky dtte, jejho manela a biologickho otce dtte. Navc,

biologick otec m nyn prvo zpochybnit uznn otcovstv. Do t doby takov prvo

poskytnuto nebylo. Tm dochzelo kdispropornmu omezovn prva biologickch

otc, co bylo proti mezinrodnm mluvm.

K velkm zmnm dolo i v prvn prav zpsobilosti kprvnm konm.

prava se tm dostala do souladu smluvou OSN o prvech osob se zdravotnm

postienm a Lotyskou stavou. V tchto novch dodatcch je nahrazen koncept

absolutn nezpsobilosti kprvnm konm konceptem omezen zpsobilosti

k prvnm konm. Krom toho nemohou bt lid omezeni ve zpsobilosti

v nvaznosti na vkon osobnch prv.Vdsledku toho byla zruena mnoh

dosavadn omezen osob sduevn poruchou, zahrnujcnap. nemonost uzavrn

satku, uznvn a poprn otcovstvatd.

Praxe ukzala, e nejen rodinn prvo, ale tak dal oblasti soukromho

prva je nutn reformovat a piblit prvn pravu pravm lenskch stt EU. Na

tomto mst mus bt zmnny dva balky zmn zroku 2006 a 2009.


24/88

24

Dodatky z 26. 1. 2006 konkrtn:

- lnek 1635 zakotvil ir koncepci nroku na nhradu nemajetkov jmy

(pedtm takov prvo existovalo pouze v dsledku zsahu do dstojnosti a

cti, tlesnho zmrzaen a zohyzdn)

- lnky 1652 a 1765 byly pidny se zetelem na implementaci Smrnice200/35/EC ohledn prevence ped opodnmi platbami.

Dodatky z 4. 6. 2009:

- lnek 1724implementoval prvo dlunka na moderaci smluvn pokuty,

pokud je nepimen

- lnek 1776 dolo kupesnn jeho znn ohledn nroku obti alovat

o nhradu kody- lnek 1779 zaleuje princip pedvdatelnosti

Dle byly pijaty novely, kter in aplikaci principu pacta sunt servanda

flexibilnj a rovn tak ty, kter se tkaj implementace konceptu nepimenho

strdn.

Konen dodatky z 29. 11. 2012 zahrnuj:

- Znovuobnoven koncepce omezen zpsobilosti kprvnm konm. l.

2347 byl novelizovn sohledem na prvo kompenzace nemajetkovjmy

v ppad fyzickho porann.

Veker zmny vprvu ssebou pinej i reakci praxe. Vyskytnou-li se

interpretan problmy, reaguj na n primrn soudy. Pokud vak tento zpsob

een nen dostaujc, je Lotysko stle oteven kpijet dalch dodatk, resp.

novel obanskho zkonku.

Judikatura je v Lotysku dleitm pramenem prva a velk pozornost se

proto vnuje informovn veejnosti o novinkch, kter pin. Na Nejvym soudu

existuje zvltn oddlen (dle jen oddlen soudn praxe), kter se zabv

dostupnost rozhodnut Sentu Nejvyho soudu. Tato rozhodnut jsou publikovna

na internetu, v bulletinu Nejvyho soudu a vtdenku Jurista Vrds.

Oddlen soudn praxe pipravuje krtk teze (prvn vty), pokud se jedn o

vznamn sentn rozhodnut. Tyto teze jsou publikovny spolen s rozsudky na

webovch strnkch NS: www.at.gov.lv. Existuje tak databze, kter obsahuje

vechna rozhodnut Sentu NS a jinch soud. Momentln se e problm


25/88

25

pstupnosti ttodatabze vem (je nutn vyeit otzku ochrany osobnch daj a

rozhodnut pijatch pi neveejnm jednn). NS kad rok pipravuje mnoho shrnut

tkajcch se soudn praxe (analzy podle kategori ppad). Tato shrnut jsou

dostupn pro kadho na webu NS. Kad rok je vydvna publikace, ve kter jsou

uvedeny rozsudky a rozhodnut Sentu NS, kter jsou publikovna od roku 1996.Dve byly tyto publikace rozdleny podle podkategori - trestn, civiln, sprvn, ale

v poslednch dvou letech se vzhledem k nedostatku finannch zdroj publikace

sjednotily. Soudn judikatura hraje klovou lohu pi informovn odborn veejnosti

o reform soukromho prva.

Vzhledem ke sloitosti a dlce trvn procesu reformy soukromho prva

v Lotysku nelze zmapovat, jak vliv m stle probhajc reforma na soudn

soustavu. Je nepochybn, ena zven npad alob na civiln soudy(graf soustplohy . 4) m vliv i ekonomick a sociln situace vzemi. Proto nelze ci, jak

podl na nrstu m prv pijet nov legislativy. Navc dsledky novelizac zkon

lze spatovat vdy a sjistm asovm odstupem, tj. min. dva roky, kdy prvn ppad

doraz kfinlnmu rozhodnut u soudu tetho stupn. Z toho plyne, e konen zvr

lze smyslupln uinitnejdve v roce 2015.

Dle muselo dojt kzajitn prvnho vzdln nov generace prvnk.

V Lotysku za tm elem psobilo nkolik mezinrodnch prvnch kol, mezi n

patily: Riga Graduate School of Law, Concordia International University a

Eurofakulty sponzorovan Radou pobaltskch stt.

Pot, co byl nov obansk zkonk pijat, objevily se vnm legislativn-

technick chyby. Mezi lty 2007 2009 psobila pracovn skupina, kter mla za

kol tyto chyby najt, ppadn objevit obsoletn ustanoven. Skupina odhalila pes sto

chyb, jednalo se zejmna o chyby technickho rzu, nicmn byly napraveny cestou

novelizac. To vak vyvolalo debatu o tom, zda novelizace budou dostaujc a zda

by neml bt pijat zcela nov obansk zkonk. Nicmn vytvoen novho

obanskho zkonku je velkm legislativnm kolem, kter je ospravedlniteln

z velmi zvanch dvod. Ministerstvo spravedlnosti ustavilo nkolik pracovnch

tm, kter pracuj na zlepen souasnho znn zkona. Nkterz nvrh byly ji

pedloeny k projednn vld a parlamentu, ostatn jsou stle ve fzi nvrhu v

odbornch pracovnch tmech.28

28 V souasn dob vpracovn skupin dochz k pepracovn sti obanskho zkonku tkajc se

majetkovho prva. Vdci a soudci, kte tvo pracovn skupinu, se momentln nedok shodnout nankterch otzkch jako nap. princip abstrakce nebo nabyt vlastnictv vdobr ve od nevlastnka. Dle prof.Rozenfeldse prce neprobhaj tak hladce, jak se ekalo.


26/88

26

Dolo rovn ke zmn doprovodn legislativynap. obansk soudn d,

zkon o sirotch soudech, zkon o pozemkovch knihch, zkon o soukromch

rejstcch, daov zkony. Vzhledem k rozttnosti zmn soukromho prva

v Lotysku lze informan kampa vi veejnosti rozdlit do dvou obdob. Prvn ,

dvoumsn obdob vroce 1993, kdy se jednorzov zmnil prvn pedpis ansledujc obdob a do souasnosti, kdy zmny neprobhaj ji tak hekticky. Prvn

obdob se vyznauje vy intenzitou informan kampan vi veejnosti . Bhem

tohoto obdob se konaly semine pro odbornou veejnost (soudci, advokti, noti,

atd.), masmdia se snaila vysvtlit zmny laick veejnosti. Vzhledem kmal

rozenosti internetu a krtk dob na ppravu nemohla mt kampa vt vliv, proto

internet sehrl vinforman kampani minimln lohu. Vt dob se rovn zaaly

pipravovat vdeck komente, ovem prce na nich byla dokonena a po 6letech.

Ve druhm obdob u sehrl internet klovou lohu. Na webovch strnkch

ministerstva spravedlnosti (pop. jinho rezortu) jsou svelkm pedstihem

publikovny nvrhy dodatk, se ktermi se me s dostatenm pedstihem

seznmitprakticky kdokoli. I webov strnky vldy informuj o novch dodatcch a

poskytuj prostor pro odbornou diskuzi. Pokud se jedn o parlamentn nvrh zkona,

pak diskuze o nm probh vmdich pouze bhem druhho nebo tetho ten.

K informan kampani lze piadit i bezpoet konferenc, kter organizuj

univerzity spolen s Nejvym soudem. Kad rok se konaj kolen pro soudce,

kter jsou koncipovna obecn, tzn. informuj o vekerch novinkch vprvnm du.

Velk st asovho prostoru je vdy vnovna prv soukrommu prvu. Obdobn

pistupuj ke svm lenm i jin stavovsk komory.

Lotysko se ad ke sttm se zcela standardnm prbhem reformy

soukromho prva, kter se vyznauje pedevm tm, e zobsahovho hlediska

nebyla reforma zejm pln spn a vsouasn dob je nutn nkter sti

zkona pepracovat. Vzhledem k tomu, e rekodifikan proces probhal na potku

90. let 20. stolet, nebylo mon pro ppravu veejnosti pout nov mdia, kter

v souasn dob hraj tm urujc roli, zejmna internet. Pprava veejnosti se tak

omezila na odborn semine, a to i pro soudce a pslunky jinch prvnickch

profes.Klovou lohu sehrv tak judikatura NS.


27/88

27

Rusko

Nov Rusk obansk zkonk29 nahradil pvodn kodex z roku 1964 a jako

celek nenabyl innosti jednm datem, nbr postupn.

V ruskm prvnm du je nutno rozliovat dv vznamn reformy voblasti

obanskho prva. Prvn reforma zapoala roku 1994 a byla ukonena roku 2008.

Zakldala se na pijet ty st obanskho zkonku Rusk federace (dle jen

ROZ). Jednalo se o vznamn zmny vobanskm prvu, kter zajistily Rusku

relativn hladk pechod od plnovanho hospodstv khospodstv trnmu. Tato

st reformy obsahovala adu liberlnch mylenek a byla pro Rusko velice dleit.

Bylo pijato mnoho vznamnch ustanoven zejmna ohledn korportnho prva,

obchodnch transakc, vlastnickho prva a hypotk. st ztchto nov pijatch

ustanoven nen dnes ji douc (nap. nedokonal prvn prava neziskovho

sektoru).

Vyvrcholen druh sti reformy obanskho prva nastalo roku 2012 a tkalo

se zejmna obchodnch transakc. Dvodem pro ni byl fakt, e obchodn transakce

jsou dnes mnohem sloitj ne ped deseti lety. Druh st reformy obanskho

prva byla zapoata roku 2009, kdy Rada pro kodifikaci a zlepovn

obanskoprvn legislativy schvlila zkladn dokument Koncepci vvoje

obanskoprvn legislativy vRusk federaci. Tato koncepce byla dne 7. 10. 2009publikovna na webovch strnkch Nejvyho rozhodho soudu. Mezi lty 2009

2011 byla koncepce podrobena diskuzi mezi soudci, obchodnky, vyuujcmi na

prvnickch fakultch a dalmi prvnky. Dne 27. 4. 2009 byla novela kodexu

projednvna vParlamentu, kde vyvolala velice ivou debatu, na jejm zklad byl

tento projekt rozdlen do esti st. Nicmn dne 30. 12. 2012 podepsal prezident

prvn st novelizac, kter nabyla innosti dne1. 3. 2013.

Zmny voblasti obanskho prva byly podstatn. Jednalo se napklad o tytonovinky:

a) Obecn ustanoven:

2. Zaveden podnikatelsk koncept

5. Obyejse stala pramenem prva

10. Nov byl zakotven zkaznekal soute

b) Prvo osob:

61 a 64. Neplatnost a reorganizace prvnickch osob

69 a 104. Nkter novtypy prvnickch osob

29( , neboli ).


28/88

28

c) Vcn prva

131. Nov pravidla pro katastr nemovitost

260, 261. Pijato soukrom vlastnictv pdy

274. Nov prava vcnch bemen

d) Ddick prvo1141 a 1148. Zmny u nabvn ze zvti, pravidla ddn ze zvtibyla

zmnna ve prospch pbuznchzstavitele

e) Obligan prvo (zde byly upraveny nkter nov smluvn typy)

- Smlouva o prodeji podniku ( 559 a565),

- Leasing ( 665 a 670),

- Faktoring ( 824 a 833).

Dvodem zmn v prvn fzi byla zejmna nov ekonomick strategie, kdy

nov ekonomick politika vyadovala novou prvn pravu. Roku 1990 byl pijat

zkon o podnicch a podnikn a zkon o nemovitostech. Roku 1991 byly pijaty

Principy rusk obanskoprvn legislativy. Principy poslouily pro vydn srie

odbornch publikac.

Na zklad pkazu prezidenta Borise Jelcina ze dne 30. 11. 1991 bylo

zaloeno Vzkumn centrum soukromho prva. Trvalo 17 let (1991 -2008), ne byl

pipraven kompletn text novho ROZ. Pracovn skupina vytvoila nov ROZ, avak

vechny politick strany nap politickm spektrem knmu zaujaly negativn

stanovisko. Bylo zapoteb znanho sil, aby dolo ke schvlen jeho prvn sti

ruskou Dumou, pot co se Rusk Rada (horn komora ruskho Parlamentu) vyjdila

proti pijet novho ROZ, nicmn se to nakonec podailo. Ji od pijet ROZ se vak

a doposud projednvaj jeho dal zmny.

Pokud shrneme dvody pro reformu obanskho prva, lze ci, e v prvn fzi

se jednalo zejmna o dvody ekonomick (ty jednoznan pevaovaly), sociln a

politick. Dvody druh fze reformy jsou dvody veskrze technickmi.

I tvrci novho ROZ hledali inspiraci vzahraninch prvnch pravch.

Jednalo se zejmna o prvo nmeck a nizozemsk. Velkou roli hrlo rovn prvo

mezinrodn.

Nov ROZ je zaloen na principu kontinuity modern rusk obanskoprvn

legislativy s legislativou sovtskou. Kontinuitu lze spatovat piblin v60 %

pvodnho sovtskho obanskho zkonku zroku 1964 (samozejm svjimkou


29/88

29

ideologickch pravidel a definic). Rovn i teoretickm zkladem nov

obanskoprvn legislativy byla sovtsk obanskoprvn literatura.

Jeliko nov ROZ byl pijmn po stech, li se jednotliv legisvakann

obdob. Ta jsou nsledujc:30

st novhoROZ

Struktura sti Pijet innost

1. st Obecn ustanoven, prvo vlastnick a

prva jemu obdobn, obecn st

zvazkovho prva

30/11/1994 1/1/1995

2. st Zvltn st zvazkovho prva 26/1/1996 1/3/1996

3. st Ddick prvo, mezinrodn prvo

soukrom

26/11/2001 1/3/2002

4. st Prvo duevnho vlastnictv a prostedky

individualizace

18/12/2006 1/1/2008

2. vlna reformy 30/12/2012 1/3/2013

Podle ve uveden tabulky lze konstatovat, e legisvakann lhta krom

sti tvrt byla zvolena jako velice krtk. V letech 1994 1996 bylo urgentn

vyadovno schvlen nov legislativy, co mus bt vzato vvahu u 1. a 2. stinovho ROZ.

Nov obanskoprvn legislativa byla prodiskutovna ve spoluprci se soudy,

co je standardn postup, nebo nkter zmonch aplikanch problm se projev

a vsoudn praxi. Rusk Nejvy rozhod soud pak novou legislativu, pot, co se

stane innou, komentuje, a tm podv odpovdi na nkter otzky. Tak in

obvykle na zklad svch plenrnch usnesen. Napklad co se te sti prvn

novho ROZ, kter se stala innou 1. 1. 1995, Nejvy rozhod soud vydal

Usnesen o nkterch zleitostech sti 1. OZ dne 1. 6. 1996 . Tot se tkalo

sti tvrt ROZ, kdy obdobn usnesen bylo vydno dne 26. 3. 2009. Soud tak

reaguje na problmy prakticky ihned po pijet nov legislativy, m ji uritm

zpsobem vyjasuje. Kvytvoen vkladu ROZ pibral Nejvy rozhod soud ke

spoluprci rovn note a dal praktikujc prvnky. Jedn se o nejvznamnj

st spoluprce mezi soudci a dalmi prvnky z praxe. Usnesen, na zklad nich

30Na rozdl od mnoha jinch evropskch obanskch zkonk ROZ nezahrnuje rodinn prvo, toto je upraveno

v samostatnm prvnm pedpise.


30/88

30

dochz kvkladu novho zkona, jsou publikovna na webov strnce

http://www.arbitr.ru/.

Pokud se jedn o prvnick fakulty, tyto se pipravovaly na nadchzejc

zmny vobanskoprvn legislativ zejmna tm, e se oproti bnm pednkm

obanskho prva konaly dal pednky, je mly za cl nastudovn novobanskoprvn legislativy. asto dochzelo ke srovnvn prvn pravy de lege

lataa de lege ferenda.

V dob ppravy novho ROZ byla rovn pepracovvna procesn

legislativa. Krom procesnho prva bylo nutn novelizovat i jin prvn pedpisy,

ppadn nov prvn pedpisy pijmout (nap. nov registran zkon). Ktmto

zmnm vak dolo vmnoha ppadech a pli pozd (nap. nov registran zkon

byl pijat a roku 1997). Mnohem pozdji, a vroce 2002, byly vytvoeny i dalprvn pedpisy nezbytn pro sprvn fungovn novho obanskho zkonku:

k nejdleitjm pat insolvenn zkon, zkon o rozhodm zen, nov obansk

soudn d.

Ve vztahu k veejnosti existovalo nkolik rznch zpsobseznmens novou

legislativou. Jednalo se pedevm o odborn semine(nap.pro auditory). Soudci

a sttn ednci se museli podrobit povinnmu odbornmu kolen.Tyto kurzy se

konaly v Moskv a jako vyuujc vystupovali autoi novho zkona a rovn soudci

Nejvyho rozhodho soudu. Rovn byla zzena webov strnkapro informovn

veejnosti (http://zakon.ru/).

Pi tvorb novho ROZ dolo kmenm chybm, kter jsou vak

nevyhnuteln. Nkter znich byly napraveny plenrnmi rozhodnutmi Nejvyho

rozhodho soudu. Jin znich byly a jsou napravovny zkonodrcem. I v druh

sti reformy obanskho prva se vyskytly technick chyby. Pokud se je nepoda

zkonodrci odstranit ped 1. 3. 2013 (datum innosti zkona), oekv se, e

Nejvy rozhod soud tyto chyby svm vkladem naprav.

Pi procesu tvorby a pijmn novho ROZ nebyly inny dn sociologick

przkumy ve spolenosti, kter by hodnotily nzor veejnosti na pijman zmny.

Nicmn odborn prvn veejnost oznauje vypracovn a pijet novho ROZ za

velmi dobe odvedenou prci.

Reforma soukromho prva vRusku pat ktm, kter se dly postupn. Dky

postupn obmn obanskho zkonkunebylo zapoteb pli dlouh legisvakance,

protoe zmn nebylo takov mnostv. Co se te aktivit majcch za cl ppravu

veejnosti na zmny, kter s sebou pin reforma soukromho prva, ad se Rusko
http://www.arbitr.ru/http://zakon.ru/http://zakon.ru/http://zakon.ru/http://www.arbitr.ru/


31/88

31

ke sttm mn aktivnm pedevm ve vztahu klaick veejnosti. Nebylo

indikovno, e byjustice zaznamenala njak problmy souvisejc spijetm novho

obanskho zkonku. Kdnmu nrstu civilnch alob i prtahm zen tak

zejm nedolo.


32/88

32

Rumunsko

Reforma soukromho prva v Rumunsku se nesla v duchu unifikace

soukromoprvn legislativy do jednoho kodexu.31Nov rumunsk obansk zkonk

(dle NRCC32) v sob znovu obsahuje ustanoven rodinnho prva, tak jako tomu

bylo od roku 1864, kdy byl pijat pvodn rumunsk obansk zkonk. Kvylenn

rodinnprvn sti do samostatnho zkona o rodin dolo po sovtskm vzoru

v roce 1954. Dle NRCC obsahuje ustanoven obchodnprvn, k emu byl

inspiranm zdrojem italsk obansk zkonk, ustanoven o promlen, kter byla

pvodn vylenna do zkona zroku 1958 a mezinrodn prvo soukrom, pvodn

samostatn kodifikovan vroce 1992.

Prce na NRCC trvaly piblin srovnatelnou dobu, jako na eskm NOZ.

Podleli se na nich nejen odbornci z akademickho prosted, ale tak cel ada

vznamnch osobnost zprvn praxe vetn odbornk ze zahrani. Prce

zapoaly v roce 1997. Prvn nvrh byl pedloen vld v lednu 2004 a byl pijat

Sentem v z 2004. V Poslaneck snmovn vak byly parlamentn debaty

pozastaveny, protoe se shledalo, e se mus zrevidovat podstatn st nvrhu.

Nov verze obanskho zkonku byla pijata v ervnu 2009. innost byla

stanovena zvltnm zkonem k1. 10. 2011.

Podle nzoru akademik33 byla hlavnm dvodem rekodifikace spoleensksituace. Pvodn RCC34 z roku 1864 byl povaovn za velice zdail zkon, siln

inspirovan francouzskm obanskm zkonkem zroku 1804, kter peil i ru

komunismu. Byl vak poznamenn nkolika nezbytnmi zmnami, znich posledn

byla provedena v roce 1989. I pes jeho nespornou kvalitu vak nedokzal zkonk

obstt vmodern spolenosti. Dvody zmn se tedy daj shrnout na modernizan,

transforman i globalizan (cle podpoit zahranin investice v Rumunsku a

usnadnit rumunsk investice na zahraninm trhu). Musme vak zmnit tak to, epijetm novho obanskho zkonku byl splnn jeden ze zvazk Rumunska k

Evropsk komisi.

Rekodifikace se shodn jako u ns inspirovala zkonky zezahrani.

Pedevm je poteba vyzvednout pravu francouzskou, kter je tradinm zdrojem

inspirace v Rumunsku, ale i italskou, vcarskou a quebeckou, dle nmeckou,

31 Monistick pstup kprav soukromoprvnch vztah. Kodex obsahuje vechny pedpisy tkajc se osob,

rodiny, majetku, ddictv, zvazk a mezinrodnho prva soukromho. 32

New Romanian Civil Code.33

Conf. univ. dr. Flavius-Antoniu Baias.

34Romanian Civil Code.


33/88

33

nizozemskou a finskou. Pi pprav se pihlelo i kvsledkm prvn vdy v tchto

zemch. Konkrtn obecn st pravy zvazk je inspirovna i projekty Evropsk

unie smujcmi kunifikaci a harmonizaci soukromho prva jako jsou zsady

UNIDROIT, principy Evropskho smluvnho prva atd. Dalmi zdroji byly legislativn

akty EU a cel ada mezinrodnch dokument.Pro pedstavu uvdme vet institut a jejich inspiran zdroj: rodinn rada

(quebeck OZ), zsady tkajc se dobr vry a svobody uzavt smlouvu (evropsk

zsady smluvnho prva, vcarsk zvazkov kodex, principy UNIDROIT),

kontraktan proces (UNIDROIT principy, quebeck OZ, vcarsk zvazkov prvo),

poukzka (italsk OZ a UNIDROIT principy), pevod povinnost (quebeck OZ,

UNIDROIT principy, evropsk zsady smluvnho prva, vcarsk zvazkov prvo),

fiducia (francouzsk OZ).I kdy je NRCC velk kodex unifikujc soukrom prvo komplexn, co do

postupu byla zvolena metoda kontinuity prvn pravy. Ministerstvo spravedlnosti na

tuto otzku odpovd tak, e se v 70-80 % rozsahu nov pravy jedn o pevzet

dosavadnho prva. Typick soukromoprvn instituty zstaly zachovny, ppadn

jsou rozvedeny podrobnji. Nkter ustanoven jsou inspirovna zahranin pravou,

ale vesms vychzej zmskoprvn doktrny a vdy. Zachovny byly i instituty

zaveden vprbhu komunistickho reimu, a to za pedpokladu, e jejich zaveden

nebylo podmnn tehdy panujc ideologi. Dal skutenost svdc o kontinuit, je

pouitelnost stvajc judikatury na novou prvn pravu.35

Co do rozsahu NRCC se oproti pvodnmu RCC, kter tal 1914 paragraf,

rozil na 2664 ustanoven. Vrumunsk sbrce zkon byl NRCC uveejnn vroce

2009 na zklad zkona . 287/2009. innm je od jna 2011 pijetm zkona .

71/2011, kter NRCC uvedl v innost. Tento druh zkon se neskld pouze z

pechodnch ustanoven, ale jet pednabytm innosti NRCC pozmnil asi 300

paragraf platnho znn, provedl novelizace stvajcch zkon, na NRCC

navzanch, a zruil nkter zkony vetn pvodnho RCC, obchodnho zkonku a

zkona o rodin a tak novelizoval provdc pedpisy. Tmto zkonem byl zmnni

rumunsk obansk soudn d (dle ROS). Nov ROS byl pijat vroce 2010 jako

zkon . 134/2010, ale do dnenho dne nenabyl innosti.

V ppad Rumunska nelo o zsadn zmny vnzvoslov institut, protoe

NRCC operuje s tm totonm jazykem jako pvodn RCC. Nov termny se

objevuj zejmna voblasti zvazk. Nap. ztzv. obchodnka (trader) na dodavatele

35I kdy Ministerstvo spravedlnosti piznv, e na tuto problematiku nebylo vypracovno dn stanovisko i

analza.


34/88

34

(professional). Zkon . 71/2011 se pokusil doshnout terminologick jednoty cel

oblasti soukromoprvnch pedpis, napklad se ve vech prvnch aktech vraz

"banka" nahradil slovy "vrov instituce".

Rumunsko eilo i otzku zachovn pvodn judikatury. Star judikatura

spjat spvodnm RCC nebo zkonem o rodin je pod do jist mry vyuiteln.Bohuel nen vypracovna analza konkrtnho rozsahu pouitelnosti dosavadnch

soudnch rozhodnut.

Dle uvdme nkter konkrtn pklady novinek, kter jsou Ministerstvem

spravedlnosti povaovny za nejvraznj:

V regulaci osob byly upraveny poprv vslovn tyto zleitosti:

- Osobnostn prva jako je prvo na ivot, zdrav, tlesn a duevn integrita

(vetn napklad ustanoven o prvu odmtnout lbu a obecn podmnkypro transplantaci lidskch orgn), prvo respektovat soukrom ivot a

lidskou dstojnost (vetn napklad ustanoven o prvu na svobodu

projevu, prvu na soukrom ivot, prvu na vlastn image), jako i

specifick soudn prostedky ochrany tchto osobnostnch prv;

- neplatnost zaloen a vzniku prvnickch osob a jejich reorganizace;

- rozdlen ddictv, pojem domnl ddic je zobecnn i pro vechny fyzick

a prvnick osoby.

Ve vcech rodinnch vztah:

- manel maj nyn monost vybrat si majetkovreim;

- existuj dva nov druhy rozvodovch zen;

- existuj ustanoven o aspektech tkajcch se souhlasu a rodiovstv v

ppad asistovan reprodukce.

Ve vcech majetku:

- nejvznamnj novinkou je konstitutivn charakter zpisu nkterch prv k

nemovitmu majetku vkatastru nemovitost;

- byly zavedeny nkter nov modern instituty jako nap. institut trustu,

sprva cizho majetku;

Ve vcech ddickch:

- ppady nezpsobilosti ddit, jako i jejich inky jsou nyn vslovn

upraveny v kodexu;

- novinkou je regulace vyddn.

Ve vcech zvazkovho prva rovn stoj za zmnku nkolik novinek:


35/88

35

- poskytovnrznch prvnchreimpro profesionlya neobchodnky ve

smluvnch vztazch, v dsledkuuputn oddualismu obansko-obchodn

regulace;

- zaveden pedsmluvnodpovdnosti;

- nov pravidlapro uzavrn smluv;- definice rmcovch smluva standardnchdoloek, pevnpouvanch

v obchodn praxi;

- monost stran dohodnout se na zruen nebo ukonen smlouvy bez

zsahusoudu;

- regulace "imprevision", piazensmlouvy a pevodpovinnost36;

- regulace obchodnch smluv (nap. podnikn, pepravy, zsilky, agentury,

zsobovn) a bankovnch smluv (nap. smlouvy o bnm tu,bankovnm vru, akreditivu).

Obecn se d ci, e NRCC pinesl poslen autonomie vle v

soukromoprvnch vztazch, projevujc se pedevm na rovni smluvn a

testamentrn volnosti, dle podporuje podnikn a vede k smrnmua alternativnmu

een spor. Pinesl i zmny jinch prvnch odvt, napklad u katastru

nemovitost. Zsadnm zpsobem zashl i do bankovnho prva, kdy zavedl nov

nstroje, prostednictvm nich mohou banky nabzet novou strukturu vrovch

obchod. Nicmn se objevily hlasy zad praktikujcch prvnk, kte pes souhlas

s novou prvn pravou vyjdili obavu, e nkter ustanoven tkajc se bankovnch

slueb jsou nejasn a nesrozumiteln a mohou sniovat ochranu zajitnch vitel

ped dlunky. Nov OZ pin dlunkm nov prva, m vznamn zvyuje jejich

pozici ve srovnn spvodnm OZ. Voblasti vcnch prv je poprv vdjinch

rumunskho soukromho prva upraveno vlastnick prvo jednotn a souvisle. Nov

obansk zkonk rovn zavedl dva nov pojmy do rodinnho prva, a to

zasnouben a manelsk smlouva.

Fakulty na zmnu prvn pravy reagovaly o mnoho pozdji, ne je tomu u

ns. Svukou nov civilnprvn legislativy se zaalo a po nabyt innosti NRCC,

tedy po 1. jnu 2011, co je vRumunsku obvykl zatek akademickho roku pro

studenty.

Fakulty se nicmn zapojily do ppravy praktikujcch prvnk (advokt,

not, soudc, ednk a zstupc podnikatelskho prosted apod.) podnm

36Obdoba institutu zmny okolnost. Charakteristick jinak pro francouzsk obansk zkonk.


36/88

36

semin, konferenc apod. Tyto akce zapoaly jet ped innost novho

zkonku. Semine pro praktikujc prvnky podaly i pslun stavovsk

organizace jako Rumunsk advoktn komora, Rumunsk notsk komora a

Justin akademie. Jako lektoi psobili akademici, tvrci zkona, soudci a dal

vznamn pedstavitel prvn teorie a praxe. Rumunsko pi nich vyuvalo moderntechnologie e-learningu, e-streamingu. kolen tak byla dostupn i on-line.

kolen soudc probhala pod organizac Ministerstva spravedlnosti,

Nrodnho institutu pro smr soudnictv a Vrchn rady pro smr soudnictv.

V principu byla pro soudce soudc civiln vci ast na tchto kolench povinn.

Stavovsk komory organizovaly kurzy i pro sv leny (v. sttnch zstupc). Tyto

kurzy probhaly jednak intenzivn ped innost novho zkona, ale i v mscch

nsledujcch po nabyt jeho innosti.Jak ji bylo naznaeno, fakulty37i stavovsk organizace mly podl na pprav

pedevm odborn praktikujc veejnosti prostednictvm semin a konferenc. I

na internetu bylo mon dohledat, e pipprav odborn veejnosti sehrlo svoji roli

i Ministerstvo spravedlnosti, kter pipravilo praktickou brouruobsahujc shrnut

nejzsadnjch zmn vnkladu asi 80 000 kus. Bylo nm potvrzeno, e tato

pruka byla zdarma distribuovna vem soudcm. Ministerstvo spravedlnosti dle

poskytlo informaci, e vznikla broura i pro irokou veejnost, kter srozumitelnm

zpsobem i neprvnkovi vysvtlovala, jak zmny ho ekaj spijetm novho

obanskho zkonku. Dle byly pipraveny internetov strnkyvnujc se NRCC

s nzvem Nov obansk zkonk vklad pro vechny, kter obsahovaly vysvtlen

legislativnch zmn a vklad zkladnch institut.

Akoliv nebyl vysln dn speciln poad na tma NRCC, zstupci

ministerstva se asto objevovali ve veejnoprvn televizi a diskutovali o tmatech

souvisejcch se zmnami, kter kodex pinese. Sm ministr spravedlnosti veejn

vystupoval na seminch, v televiznch poadech,poskytoval rozhovory o novinkch

apod.

Ve stdiu tvorby nov civilnprocesn legislativy, kterou bylo zapoteb vytvoit,

nebyli zapojen dn praktikujc odbornci. Expertn komise byla sestavena pouze

z akademickch pracovnk Prvnick fakulty Univerzity vBukureti. Nov obansk

soudn d byl pijat vroce 2010 a vstoup vinnost a vroce 2014. S ohledem na

tuto skutenost byla posunuta innost nkterch st novho obanskho zkonku

a na rok 2014 (nap. rozvodov zen).

37Ministerstvo spravedlnosti velmi ocenilo innost fakult vtto ppravn fzi.


37/88

37

Samozejm dochzelo i kdalm zmnm doprovodn legislativy, ale ty u

nebyly takovch rozmr, jako je tomu u obanskho soudnho du. Dle informac

ministerstva spravedlnosti bylo zmnno 20 zkon a 17 zkon bylo zrueno ji

zmiovanm zkonem . 71/2011 (ty nejdleitj znich uvdme do plohy .5).

Prostednictvm tohoto zkona bylo tak harmonizovno nzvoslov vcel oblastiobanskoprvnch pedpis.

Zmna civilnprvn legislativy m bezpochyby znan dopad na organizaci

soudnictv. Nov prava zashla organizaci soud, kdy ve spojitosti s novm ROS

dolo kposlen poadavk smrujcch k naven potu soudc, a to a o stovky,

za elem pokryt nrstu npadu prce, zpsobenho zvtenm agendy soud

(pevn soud prvnho stupn) vlivem monistickho pstupu. To se projevilo

zvenm zte u prvoinstannch soud. Etablovaly se opatrovnick soudy a doloke zmnm ve vcn psobnosti. Nevyeen organizan otzky jsou jednm ze

zkladnch dvod, pro ji ti roky platn ROS do dnenho dne nenabyl innosti.

Rumunsko se rovn potkalo sproblmy a chybami nov prvn pravy. Ji

ped nabytm innosti se muselo mnit zhruba 300 paragraf. Na druhou stranu od

nabyt innosti proel NRCC pouze jedinou novelizac, a to jenom jednoho

ustanoven. Akademick sfra vRumunsku toti spe zastv nzor, e nen

poteba pi kad chyb zasahovat do prvnho pedpisu zbrklou novelizac, prostor

by ml bt ponechn prvn vd a judikatue, aby se s ppadnm problmem

vyrovnala interpretac. Zbytenmi zsahy by se zobanskho zkonku mohl stt

daov zkon, kter je vRumunsku novelizovn nkolikrt do roka tak, e je

nepehledn a nen zejm, kter verze je platn a inn v tom kterm momentu

aplikace.

Rekodifikace v Rumunsku nakonec nezpsobila spoleensk zemtesen, i

kdy nebyl proveden dn sociologick przkum kzjitn postoje veejnosti. Na

odborn i laick rovni se vedly vprbhu let 2009-2011 debaty zejmna ve vztahu

k otzkm ochrany lidsk dstojnosti, vlivu masmdi vsoukromch vztazch,

k problematice rodinnho a ddickho prva.

Objevily se i snahy odloit innost novho obanskho zkonku, nicmn

ministerstvo spravedlnosti trvalo na svm a na podporu svho stanoviska uvedlo tyto

dvody:

1) Nov zkonk vychz kontinuln zdoktrny, dosavadn judikatury a

novinek v nm nen tolik, aby bylo nutn legisvakann dobu prodlouit.


38/88

38

2) Veejnost byla seznamovna schystanmi novinkami ji vprbhu pprav

(pravideln uveejovn nvrhu na strnkch ministerstva spravedlnosti),

nvrh byl zveejnn v ednm vstnku Rumunska dva roky pedem.

Vedlo se mnoho veejnch debat vletech 20042009 s advokty, soudci,

noti a dalmi osobami zpraxe, kter mly monost dvat nvrhy nazmny a vznet dotazy.

3) Tetm dvodem proti odloen innosti byla aktivn role ministerstva

spravedlnosti pi vysvtlovn novch ustanoven, jako i dal kampan,

kter mly veejnost o zmnch informovat (webov strnky a broury

vnovan vysvtlen ustanoven novho kodexu).

Ministerstvo si tak nechalo zpracovat odbornou studii ohledn dopad

novho kodexu a ani ta neukzala, e by tato doba byla nepimen krtk. Ani poroce od nabyt innosti kodexu zptn vazba od prvnk neukazuje, e by

v procesu reformy dolo knjakm zvanm pochybenm.

Zvrem lze zhodnotit, e podobnost procesu rekodifikace u ns a

v Rumunsku lze spatit v dvodech pro rekodifikaci a vprvnch oblastech, kter jsou

nov pipojeny do unifikovanho kodexu. Na druhou stranu neexistence irok

expertn skupiny pi sestavovn novho zkona, dn pprava student fakult na

novou pravu vpechodnm obdob legisvakance a petrvvajc problm

s procesnprvn pravou jsou jen nkter ze znak, na zklad kterch lze

zhodnotit rozdlnost pstupu vRumunsku a v esk republice. Tato skutenost in

rumunsk model pouze omezen vyuiteln kinspiraci v R.


39/88

39

Quebec

Quebeck obansk zkonk (dle QCC38) pedstavuje rekodifikovan

civilnprvn pedpis, kter je inn na zem provincie Quebec vKanad ode dne

1. 1. 1994 s vjimkou nkolika st, kter se tkaly prva rodinnho, a nahradil tak

pvodn obansk zkonk zroku 1865.

Prce na rekodifikaci soukromho prva zapoaly ji v roce 1955, kdy se

quebeck vlda vydala smrem revize pvodnho obanskho zkonku jin

Kanady. I z toho dvodu je proces rekodifikace hodnocen ze strany ministerstva

spravedlnosti jako kontinuln. Za elem vytvoen modernho kodexu byla zzena

expertn komise, tzv. Revizn ad. Ta pracovala se zprvami Kancele a vbor,

kter byly zapracovny do zvren zprvy pedloen quebeckmu Nrodnmu

shromdn vroce 1978 ve form nvrhu Obanskho zkonku skomentem.

Proces konzultace a projednn, zejmna votzkch rodinnho prva, byl ukonen

na zatku devadestch let.Nov QCC vstoupil v platnost 8. prosince 1991 a nabyl

innosti k1. lednu 1994. Za hlavnho autora se povauje Paul-Andr Crpeau.

Dvod pro rekodifikaci bylo vce, ztch nejdleitjch to byla nutnost

modernizovat obansk zkonk, snaha o nvrat ktradicm a vneposledn ad

snaha o sjednocen obanskho prva.

Tvrci quebeckho OZ se inspirovali vzahrani. Vliv zahraninch model jenejsilnj vmezinrodnm prvu soukromm a ve vcnch prvech, kde je pevzata

vtina ustanoven ze zahrani. Konkrtn 84 % u vcnch prv a 67 % u

mezinrodnho prva soukromho. V oblasti mezinrodnho prva soukromho je

prvo pevzato pevn zevcarskho vzoru. Vcn prva jsou pevzata

z francouzskho obanskho zkonku a zprva dalch kanadskch provinci.

Obecn se d ci, e francouzsk prvo hraje velmi dleitou roli. Prvn prava

hypotky je z88 % tvoena zahraninmi zdroji, prvo osob z55 %, dluhopisy z 52%, nemovitosti z 32 %.

Mezi inspiran zdroje pat rovn prvn pravy Itlie, Etiopie, Polska,

Mexika, Guatemaly, Portugalska a Maarska.

Quebeck vlda provedla nsledn revizi vech soukromoprvnch

federlnch kanadskch zkon sclem zajitn sjednocen pojmoslov, koncepce a

instituc quebeckho soukromho prva. Po tto revizi byl 31. ledna 2001 pijat

zkon snzvem Prvn zkon39, kter harmonizoval federln zkony squebeckmi

38Quebec Civil Code.

39A First Act


40/88

40

provinnmi a novelizoval potebn zkony tak, aby kad jazykov mutace byla

jednotn vpouit obyejovho a kontinentlnho soukromho prva.

V souvislosti s novm obanskm zkonkem bylo nutn upravit rovn

obansk soudn d, stalo se tak pouze novelou (zkon . 38 LQ 1992, kapitola

57).Nov QCC pedstavoval sjednocen soukromho prva vQuebecu, zahrnuje

tak soudn vklad ustanoven, kter obsahuj irokou ochranu soukrom a

osobnostnch prv. Obsahuje t mnoho ustanoven tkajcch se pijet dalch

institut typickchpro frankofonn prvn prosted40.

Obansk zkonk obsahuje pes 3000 paragraf a je lenn do st

pojednvajcch o statusovch prvech osob, o rodinnm, ddickm a zvazkovm

prvu, o zajiovacch prostedcch, dkaznch prostedcch, vlastnictv, publicit amezinrodnm prvu soukromm. Prvn filozofick vchodiska jsou naznaena

v preambuli QCC, zkon je vytvoen vsouladu a s odkazem na mluvu o lidskch

prvech a zkladnch svobodch, na zkladn prvn zsady a principy a upravuje

otzky osob, vztahy mezi osobami a otzky majetkov.

Z pohledu veejnosti se jedn o vtanou kodifikaci, zkon zskv na

popularit, protoe je napsan srozumitelnm prvnm jazykem a obsahuje vechna

pro ivot dleit ustanoven vcelku, zejmna prvn pravu fyzickch osob (jmno,

zkusenosti s implementaci noveho soukromeho prava v zahranici

Documents