zlata houšková: evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb -...

61
Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb (KIS) Zlata Houšková Praha, ÚISK,13.10.2008

Upload: uisk-ff-uk

Post on 14-Apr-2017

35 views

Category:

Education


0 download

TRANSCRIPT

Page 1: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Evropský průvodce kompetencemiv oboru knihovnických

a informačních služeb (KIS)

Zlata HouškováPraha, ÚISK,13.10.2008

Page 2: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

O čem to bude

Co je Průvodce, kompetence a schopnostiPříklady (porušeny všechny zásady dobré prezentace)Možnosti a výhody Průvodce

Page 3: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Přeložen11 jazyků: anglicky, francouzsky, chorvatsky, italsky, maďarsky, německy, portugalsky, rumunsky, španělsky, vlámsky; tištěná podoba: česky, francouzsky, italsky, portugalsky, rumunsky, španělsky

Page 4: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Kompetence a schopnosti5 okruhů 33 kompetencí20 hlavních schopností4 úrovně kvalifikace (asistent, technik, manažer, expert)

Page 5: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Okruhy kompetencíSkupina I – Informace Skupina T – TechnologieSkupina C – KomunikaceSkupina M – Řízení Skupina S – Kompetence z ostatních (vědních) oborů

Každý okruh je definován příklady, které jsou dány různými složkami profese KIS.

Page 6: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Skupina I – InformaceI-01 Vztahy s uživateli a

klienty I-02 Porozumění prostředí

KISI-03 Aplikace práva na

informaceI-04 Řízení znalostíI-05 Identifikace a hodnocení

informačních zdrojů

I-06 Analýza a prezentace informací

I-07 Vyhledávání informacíI-08 Budování a správa fondůI-09 Doplňování fondůI-10 Fyzické zacházení s

dokumentyI-11 Zařízení a vybaveníI-12 Produkty a služby

Page 7: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Skupina T – TechnologieT 01 – Počítačové informační systémyT 02 – Počítačové aplikaceT 03 – Publikování a vydáváníT 04 – Technologie internetuT 05 – Informační a komunikační technologie

Page 8: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Skupina C – KomunikaceC 01 – Ústní komunikaceC 02 – Písemná komunikaceC 03 – Audiovizuální komunikaceC 04 – Komunikace pomocí počítačeC 05 – Používání cizího jazykaC 06 – Mezilidská komunikaceC 07 – Institucionální komunikace

Page 9: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Skupina M – ŘízeníM0 1 – Globální řízení informacíM0 2 – MarketingM0 3 – Prodej a šířeníM0 4 – Řízení rozpočtuM0 5 – Projektové řízení a plánováníM0 6 – Diagnostika a hodnoceníM0 7 – Řízení lidských zdrojůM0 8 – Vzdělávání a školení

Page 10: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Skupina S – Kompetence z ostatních (vědních) oborů

S 01 – Dodatkové okruhy

Page 11: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

4 úrovně kvalifikaceAsistent v informačních službáchTechnik v informačních službáchManažer v informačních službáchExpert v informačních službách

Page 12: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Úroveň 1 - PovědomíOdborník, který používá dostupné nástroje a má základní znalost svého oboru (základní terminologie, schopnost vykonávat jednoduché úkony).Spokojí se s používáním nástrojů. Je však nezbytné porozumět podstatě toho kterého okruhu (zvláště je nutná znalost základní terminologie a schopnost vykonávat některé praktické nebo jasně definované úkony).

Page 13: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Kdo chce získat kvalifikaci „asistent v informačních službách“, musí projít školením, znát pracovní postupy (metody, standardy) nebo alespoň vědět, že tyto standardy existují, a umět je citovat.Umí vykonat jeden nebo více úkolů při uplatňování pravidel, která se naučil. Může být jediným informačním pracovníkem ve skupině pracovníků jiné profese (právníků, lékařů, výzkumných pracovníků) a být fakticky samostatný.Umí správným způsobem používat základní vybavení (zařízení).Umí rozpoznat typické selhání a určit, v jakém případě by měl být povolán externí specialista.

Page 14: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Úroveň 2 – Znalost postupů a metod

Odborník velmi schopný v používání základních nástrojů, vykonává specifické a opakované úkony, schopný spolupracovat se specialisty z daného oboru a využívat praktické know-how; interpretovat a vyjádřit potřeby, se kterými se setkává, navrhovat zlepšování služeb nebo vytváření novýchJe schopný číst a vyjadřovat se o fenoménu, který studuje. Dokáže komunikovat se specialisty příslušného předmětu.Umí zacházet se základními nástroji, vykonávat specializované nebo opakující se úkony a sdělit faktické instrukce.

Page 15: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Kdo chce získat kvalifikaci „technik v informačních službách“, musí mít určité vzdělání, dobře znát pracovní postupy (metody, standardy) a zásady, jimiž se tyto postupy řídí. Zásady dokáže aplikovat, interpretovat a upravovat dle konkrétní situace.Umí vykonávat úkoly připadající na již organizovanou dokumentační službu… Může vést malé týmy.Jedná samostatně, řídí se však pokyny výše postaveného pracovníka. Může nést odpovědnost za informační služby malého nebo středního rozsahu.Umí reagovat např. na selhání v informačních službách, v případě nutnosti volá externího specialistu.

Page 16: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Úroveň 3 – Efektivní využívání nástrojů

Odborník, který zná stávající metody profese a jejich obsah, dokáže je správně definovat, efektivně používat a diskutovat o nich. Je schopný interpretovat situaci a vynést úsudek, který v sobě zahrne přizpůsobení danému úkolu nebo vytvoření nástroje k řešení. Umí zvolit jednotlivé kroky a sloučit je do komplexní činnosti.

Page 17: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Kdo chce získat kvalifikaci „manažer v informačních službách“, musí dosáhnout teoretického vzdělání i zkušeností z praxe; mít hluboké znalosti pracovních postupů (metody, standardy) a zásad, kterými se tyto postupy řídí, být schopen tyto zásady upravovat a aktualizovat.Umí organizovat a řídit složitý informační systém a využívat při tom všech druhů zdrojů a aplikace vhodných technik.Je připraven kontrolovat a řídit pracovní týmy, spravovat rozpočty a vést různé projekty. Má schopnost inovovat a předvídat (např. vytvářením a zaváděním nových informačních služeb, nové metody údržby informačního systému, která pomáhá snížit náklady).

Page 18: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Úroveň 4 – Efektivní využití metodologie

Odborník ovládající metodologii, umí vytvářet nové systémy, kontrolovat a řídit informace v rámci podniku nebo na síti.Používá danou metodu, ale umí ji aplikovat i v jiných případech, transponovat, najít oblasti k jejímu novému využití, navrhnout zlepšení nebo propracovanější či lepší způsoby její implikace. Je schopen navrhnout nové nástroje nebo produkty, k činnosti má strategický nebo globální přístup. Všímá si komplexnosti situací a dokáže najít originální přizpůsobená řešení.

Page 19: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Kdo chce získat kvalifikaci „expert v informačních službách“, musí prokázat všechny znalosti a schopnosti potřebné pro kvalifikaci na úrovni 3 a navíc mít zvláště důkladné znalosti a dlouhodobou zkušenost v dané specializaci (event. několika dalších specializacích) ve sféře KIS. Umí posoudit jednotlivé aspekty různých situací, představit řešení nového problému, vytvořit metodologii, diskutovat o teoretických konceptech v okruhu určité kompetence.Jeho zkušenost experta v daném oboru musí být dostatečně různorodá a prověřená v průběhu delšího období.Je schopen vykonávat dokumentační audity, dovést do úspěšného konce úkoly technického zaměření, přispívat konzultacemi ve velkých institucích i organizacích, převzít odpovědnost a zúčastnit se realizace řešení, která sám navrhl.Běžně využívá různých prostředků vědecké komunikace (tj. odborné časopisy, zprávy, konference atd.) k předávání svých vědomostí. Může prokázat, že takovými příspěvky na různých místech prospěl.

Page 20: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Omezené kompetence dle Evropského průvodce: - úrovně 1 v 11 okruzích skupiny I - Informace. Slabé stránky v jednom i několika okruzích lze

vyvážit vyšší úrovní kompetence v jednom či několika jiných okruzích v dané skupině. - úrovně 1 v 10 (z uvedených 20) okruzích skupin T, C a M za předpokladu, že dosahuje úrovně 1

nejméně ve dvou okruzích kompetence v každé skupině.Má a umí využívat kompetence dle Evropského průvodce: - úrovně 2 v 10 okruzích skupiny I - Informace a úrovně 1 v jednom okruhu této skupiny. Slabé

stránky v jednom i několika okruzích lze vyvážit dosažením vyšší úrovně kompetence v jednom i několika jiných okruzích v dané skupině.

- úrovně 2 v 10 (z uvedených 20) okruzích skupin T, C a M za předpokladu, že dosáhne úrovně 2 nejméně ve dvou okruzích kompetence z každé skupiny.

Má a umí prokázat kompetence, které dle Evropského průvodce dosahují: - úrovně 3 v 10 okruzích skupiny I - Informace a úrovně 1 v jednom okruhu této skupiny. Slabé

stránky v jednom i několika okruzích lze vyvážit dosažením vyšší úrovně kompetence v jednom i několika jiných okruzích v dané skupin.

- úrovně 3 v 10 (z uvedených 20) okruzích skupin T, C a M za předpokladu, že dosáhne úrovně 3 nejméně ve dvou okruzích kompetence z každé skupiny.

Na stupnicí uvedené v Evropském průvodci KIS jeho kompetence dosahují: - úrovně 4 v 6 okruzích kompetence skupiny I - Informace a úrovně 3 ve 4 dalších okruzích a

úrovně 1 v jednom okruhu této skupiny. Slabé stránky v jednom i několika okruzích lze vyvážit dosažením vyšší úrovně kvalifikace v jednom i několika jiných okruzích v dané

skupině; - úrovně 4 v 10 (z uvedených 20) okruzích skupin T, C a M za předpokladu, že dosáhne úrovně 4

nejméně ve dvou okruzích kompetence z každé skupiny.

Page 21: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Dvacet hlavních schopnostíOsobní vztahy

SamostatnostKomunikační schopnostiPohotovost, vstřícnostEmpatieSchopnost týmové spolupráceSchopnost vyjednáváníPedagogické schopnosti

PrůzkumZvídavost

AnalýzaSchopnost provádění analýzSchopnost kritického hodnoceníSchopnost vyvozování závěrů

Page 22: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Dvacet hlavních schopnostíKomunikace

Takt (diskrétnost)Pohotovost

ŘízeníVytrvalostPreciznost

OrganizaceFlexibilita (přizpůsobivost)PředvídavostRozhodnostIniciativaOrganizační schopnosti

Page 23: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Osobní vztahy

SamostatnostSchopnost jednat nezávisle na druhých, na jiných hodnotách a na společenském očekávání.Schopnost chopit se iniciativy, rozhodovat se, volit správná řešení nezávisle na hierarchii, a to i v případě předem neznámé otázky díky obnovené konfiguraci již známých prvků.

Page 24: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Osobní vztahy

Komunikační schopnostiSchopnost snadno navazovat kontakty s jinými lidmi otevřeným a efektivním způsobem. Být schopen přesně zformulovat zprávu nebo předat jasnou informaci, jak po stránce obsahové, tak i z hlediska způsobu prezentace. Používat přitom náležité postupy, které odpovídají potřebám cílového jedince nebo skupiny.Podporovat zpětnou vazbu a upravit zprávu tak, aby byla správně chápána.

Page 25: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Osobní vztahyPohotovost, vstřícnost

Schopnost vždy vyslechnout požadavky nebo připomínky ostatních. To neplatí jen v situacích, ve kterých si je člověk jist, že to, čím se právě zabývá, je pro obecné blaho mnohem důležitější. Být schopen zanechat vlastní práce a pomoci kolegovi nebo uživateli a po přerušení v práci pokračovat.

Page 26: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Osobní vztahyEmpatie

Schopnost vnímat, co cítí druzí, a věnovat pozornost tomu, co říkají. Umět odhalit jejich předpojatost a následně znovu zvážit svůj vlastní názor na věc. Svým porozuměním požadavků ostatních, jejich názor nebo argumentací lze požadavek vyřídit a zároveň si ponechat potřebný odstup a hledat objektivní informace.

Page 27: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Osobní vztahySchopnost týmové spolupráce

Schopnost podílet se svědomitě na společné práci ve spolupráci s ostatními členy týmu nebo oddělení. Předávat si nebo sdílet informace, nástroje a know-how při práci na společných úkolech (zodpovědět požadavek uživatele, zlepšit výkonnost pracoviště atd.), neupřednostňovat své vlastní zájmy a nenechat si informace (nebo dokumenty) výlučně pro své osobní použití.

Page 28: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Osobní vztahySchopnost vyjednávání

Schopnost brát v úvahu konfliktní zájmy a umět vést obě strany k docílení společného řešení, které by bylo pro ně uspokojivé.

Page 29: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Osobní vztahyPedagogické schopnosti

Schopnost předávat ostatním znalosti srozumitelným způsobem a formou, která odpovídá jejich potřebám. Umět přizpůsobit své vyjadřování úrovni pozornosti a zájmu posluchačů. Vysvětlit a přizpůsobením se posluchačově úrovni dokázat, aby jasně pochopil fakta situace nebo problém. Umět posoudit porozumění a přizpůsobení.

Page 30: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

I 01 – Vztahy s uživateli a klientyOdborný pracovník by měl být schopen využívat různých podob interakce s uživateli informací (příjem, orientace, přeformulování, školení) s cílem porozumět informačním potřebám těchto uživatelů a následně vyřídit jejich požadavkyMěl by být schopen umožnit uživatelům co nejlépe poskytnutou informaci využít, a rozvíjet tím jejich schopnost pracovat s informacemi

Page 31: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 1Přivítat veřejnost a seznámit ji se zdroji dané organizace s využitím zavedených postupů a s představením pomůcek, které jsou určeny uživatelům (brožury, letáky, příručky pro uživatele atd.)Rozumět a umět definovat pojmy jako: informace, požadavek, data, dokument, odkaz, klasifikace, rejstřík, potřeba, koncový uživatel, klient, výzkumný pracovník, koncepce při práci s dokumenty, uživatelské služby atd.Znát, umět vysvětlit a dodržovat pravidla knihovnických a informačních služeb

Page 32: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 2Přijmout požadavek od uživatele, pochopit jeho smysl, správně ho v procesu vyhledávání informací zařaditPoradit veřejnosti a pomoci jí zorientovat se v interních i externích zdrojích, správně vyřídit požadavky včetně neočekávanýchPochopit a poskytnout uživatelské příručky a další pedagogické prostředky s cílem rozvíjet u uživatelů schopnost práce s informacemi, učit je využívat lokální i on-line dostupné informační zdrojeUčit uživatele používat databáze, dokumenty, knihovní portály

Page 33: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 3Přizpůsobovat se potřebám uživatelů a klientů a předvídat jejich požadavkyUrčit a upřesnit informační potřeby uživatelů z decizní sféry a jejich preference, pokud jde o komunikaciPorovnávat hodnotu uživatelských služeb a jejich nákladyRozšiřovat kompetence a zlepšovat nabízené službyNavrhovat a zavádět lokální nebo on-line služby, jejichž cílem je rozvíjet schopnost klientů pracovat s informacemiPořádat kulturní akce, konference, veřejné debaty ve vztahu k fondu a uživatelůmJako informační pracovník vést exkurze pro uživatele

Page 34: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 4Teoreticky vyložit potřeby, prezentaci a užití informací, zvláště informační potřeby novéVymýšlet a navrhovat nové postupy, činnosti a společné nástroje s cílem zlepšit interakci s uživatelem (metodologické příručky, soubor nejčastějších dotazů)Prosazovat u uživatele etický kodex a správné chování při používání informacíRozšiřovat povědomí a zařazovat do školení uživatelů další služby, např. informační technologie

Page 35: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

T 01 – Počítačové informační systémy

Odborný pracovník by měl být schopen představit si, specifikovat a spravovat počítačový informační systém a určit příslušné uživatelské rozhraní.

Page 36: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 1Používat základní funkce (akvizice, řízení, vyhledávání, tisk, šíření a export) standardních informačních systémů (IS): systém elektronického řízení dokumentů (EDOCS), IS vyhledávání, manažerský systém knihovny (LMS), systémy pro uplatnění metod znalostního managementu Rozumět a umět definovat pojmy jako: řízení elektronických záznamů, knihovnický automatizovaný systém, portál, funkce, modul aj.

Page 37: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 2Charakterizovat funkce různých modulů IS a jejich předpokládané výsledkyTestovat různé moduly jednoho nebo více ISPři zadávání dat do IS používat výjimky a uživatelské podmínkyPoužívat IS k zprostředkování informací

Page 38: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 3Začlenit funkce IS do stávajících pracovních postupů, plánovat a uvést do praxe nové postupyPřesně konfigurovat IS (např. pracovní postupy v uživatelském řídícím systému nebo připojování v knihovnickém řídícím systému)Provádět změny ve stávajících pracovních postupech v IS s cílem zlepšit operace a získávat efektivnější postupyUrčit nezbytnou funkčnost nového IS a zhodnotit nabídky na trhu

Page 39: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 4Spojit různé IS do celkové vize a koncepce a zhodnotit technické možnosti začlenění takového projektuPlánovat a realizovat zavedení složitého ISPlánovat a uskutečnit převod z jednoho IS do jiného za použití nezbytných počítačových nástrojů (syntaktické analyzátory, makra atd.)Zavést a používat hodnotící metody (nap. benchmarking) k testování složitých ISVytvářet a rozvíjet složité počítačové IS

Page 40: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

C 01 – Ústní komunikaceOdborný pracovník by měl být schopen ústně se vyjadřovat a sdělovat myšlenky v různých odborných prostředích.

Page 41: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 1Jednoduše a srozumitelně (i pro neodborníka) se vyjádřit k odbornému dotazuVést ústní komunikaci s několika účastníky najednouPřivítat návštěvníky nebo účastníky jednání a vytvořit pro ně příjemnou a uvolněnou atmosféru

Page 42: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 2Ústně podat zprávu o jednáníNaslouchat, znovu formulovat, vysvětlit, orientovat se a poradit kolegovi v odborném kontextuVést dialog, který pomůže druhé osobě znovu formulovat její dotaz nebo požadavek na dokument.Vést informační schůzku obsahující jednoduchá sdělení pro užší nebo známé publikum

Page 43: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 3Přednést minimálně půlhodinovou prezentaci s využitím vizuálních pomůcekVést strukturované nebo částečně strukturované interviewPodrobně vysvětlit jednotlivé postupy nebo stádia určitého procesuOrganizovat a napomáhat seznamování, které umožní jednotlivcům představit se skupině

Page 44: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 4Vést skupinovou diskusi a hájit při veřejné odborné debatě sporné stanoviskoRozvrhnout si strukturu řeči přednesené spatra bez přípravyObjasnit bez přípravy rozporné skutečnosti nebo velmi složité myšlenkyZvolit a upravit formu ústního projevu na základě cílů nebo okolnostíVést interview pro tisk nebo televizi

Page 45: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

C 05 – Používání cizího jazykaOdborný pracovník by měl být schopen chápat a používat některý z cizích jazyků, a to jak v běžném denním styku, tak i v odborném prostředí jako součást odborných aktivit.

Page 46: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 1Porozumět základnímu obsahu neodborného dokumentu typu novinového článkuNavázat krátký osobní kontakt použitím několika jednoduchých vět

Page 47: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 2Rozumět a umět se srozumitelně vyjádřit v každodenních i odborných situacíchSložit a sepsat několik jednoduchých větShrnout jednoduchou odbornou záležitost po jejím přečtení nebo jejím vyslechnutíRozumět bezchybně pokynům počítačového programu

Page 48: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 3Aktivně se účastnit odborné debaty, podpořit rozhodnutí, odvodit pravidla nebo vysvětlit postupÚčastnit se pracovního jednání nebo semináře v příslušném jazyceVyřizovat běžnou nebo odbornou korespondenci v příslušném jazyceOpravit rukopis nebo edičně upravit dokument v cizím jazyceVypracovat koncept zápisu z jednání

Page 49: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 4Sepsat článek, písemnou zprávu, synopsi nebo podat prezentaci v cizím jazycePřeložit komplikovaný odborný dokumentBez přípravy nahradit při jednání tlumočníka pro konsekutivní tlumočeníVést úspěšné jednání o dohodě nebo smlouvě se zahraničními partnery

Page 50: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

M 02 – Marketing

Odborný pracovník by měl být schopen analyzovat a správně umístit informační činnost v rámci kultury dané organizace a jejího strategického a konkurenčního prostředí; vhodnými prostředky propagovat tuto strategii.

Page 51: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 1Rozlišovat různé informační produkty, služby a kategorie koncových uživatelůShromažďovat objektivní data o klientech: zápis, regulérnost, ústní žádosti, konzultace, výpůjčky atd.Rozumět a umět definovat pojmy jako: trh, podíl na trhu, koncový uživatel, poptávka, cíl, klient/zákazník, strategie, marketingový plán, konkurence, přímý marketing, média, distribuční síť, hromadná pošta, fórum, veletrh aj.

Page 52: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 2Určit přímou a nepřímou konkurenci (konkurenční tok informací)Aplikovat předem zavedenou metodologii průzkumu, analyzovat nashromážděná data a vydávat grafické prezentaceUrčit a shromáždit potřebné a relevantní informace pro průzkum trhu k produktu nebo služběUmět nashromážděná data využít

Page 53: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 3Zvolit metody průzkumu (kvantitativní nebo kvalitativní) podle potřeb trhu a kategorií uživatelů a zákazníkůPřipravit průzkum se strategickým cílem navrhnout řešeníDokončit průzkum, navrhnout doporučení a možný výběr

Page 54: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 4Na základě určení cílového spotřebitele a analýzy konkurence definovat globální marketingovou strategii a formulovat „strategii produktu“Určit proveditelnost projektu (logistika, náklady na vývoj a zprovoznění, očekávané výsledky, plán, tým atd.)Zavést marketingový řídící IS, který umožní sledovat dosažené cílePoužít výsledky průzkumu spokojenosti zákazníků pro marketingovou strategii, udržovat kontakt se zákazníky a uživateliSledovat inovace, aby bylo možno předvídat vývoj a změny v organizaci.

Page 55: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

S 01 – Dodatkové okruhy

Zahrnuje nejdůležitější prvky z jiných oborů (s výjimkou informačních služeb) – ekonomických, právních, jazykových, psychologických atd. Počet těchto dodatkových okruhů je značný.Nejde o dvouoborové kompetence.

Page 56: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 1Znalost oboru

Ovládat „základní kulturu“ daného oboruUmět účelně používat odbornou terminologii daného oboruVykonávat jednoduché, praktické a přesně definované úkoly

Page 57: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 2Znalost metod a postupů

Rozumět specifikům konceptu daného oboruUmět používat specializované nástroje, produkty a základní technikyPředávat praktické instrukceSpolupracovat se specialisty z daného oboru

Page 58: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 3Efektivní využívání nástrojů

Rozumět, být schopen definovat a používat techniky daného oboruUvést do praxe přizpůsobené metody pro výzkum a práciVysvětlit konkrétní situaci specifickou pro daný oborDělat taková rozhodnutí, která by mohla vést k přizpůsobení činností.

Page 59: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Příklady pro úroveň 4Efektivní využívání metodologie

Vytvořit pojmy pro různé mechanismy daného oboruVytvořit nové adekvátní nástroje, produkty, postupy nebo analytické metodyZpracovat a vést složité projekty vymýšlením přizpůsobených metod

Page 60: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Využití PrůvodceEvaluace odborných kompetencí (zaměstnavatel, zaměstnanec)Evropská certifikace (dtto)Kariérní růst (dtto)Profesní růst, autoevaluace (jednotlivec, student...)Diferenciace v odměňování (zaměstnavatel)Tvorba kurikulí (školy, vzdělávací zařízení)Systém typových pozic, katalog prací (decizní sféra)...

Page 61: Zlata Houšková: Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb - o co jde?

Pozitiva Průvodceakceptovatelný mezinárodní standard odborných kompetencí otevřený vývoji, kritice a průběžným změnám není nekompetentním diktátem shora (legislativa, administrativa), nýbrž vzešel z dlouhodobé práce expertních zástupců odborné veřejnosti