Zlnsk krajAdam Azzani Vclav Lexman

Zlnsk kraj se nachz ve vchodn a jihovchodn sti republiky.

Zlnsk kraj Historie: Kraj byl zzen spolu s dalm samosprvnmi kraji na zklad lnku 99 a nsledujcch stavy esk republiky, stavnho zkona . 347/1997 Sb., o vytvoen vych zemnch samosprvnch celk, kter stanov nzvy kraj a jejich vymezen vtem okres (zem okres definuje vyhlka ministerstva vnitra . 564/2002 Sb.) a pro vy zemn samosprvn celky stanov oznaen kraje. Kraje definitivn vznikly 1.ledna 2000, samosprvn kompetence zskaly na zklad zkona . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), dne 12. listopadu 2000, kdy probhly prvn volby do jejich nov zzench zastupitelstev. Toto krajsk lenn je obdobn krajm z let 1948-1960,zzench zkonem . 280/1948 Sb. Mezi lety 1949-1959 patilo cel jeho zem ke kraji Gottwaldovskmu, kter byl podstatn vt ne souasn Zlnsk kraj. Patilo k nmu tak cel zem modernho okresu Hodonn a okrajov oblasti modernho okresu Perov.

Souasnost: Krajsk msto: Zln Hejtman: Stanislav Mik (SSD) Rozloha: 3964 km2 Poet obyvatel: 589030 Hustota zalidnn: 149 obyvatel/km2 Nejvy bod: ertv mln (1206 m. n. m.) Historick zem: Morava Poet okres: 4 Poet obc: 304 Obce: Zln, Vsetn, Vizovice, Valask Mezi, Valask Klobouky, Uhersk Brod, Uhersk Hradit, Ronov pod Radhotm, Otrokovice, Luhaovice, Krom, Holeov, Bystice pod Hostnem

Msta

eky a pohoeky:Morava, Vsetnsk Beva, Olava, Rusava

Poho:Chiby (Brdo 587 m)Hornomoravsk valDolnomoravsk valJavornky stBl Karpaty - st

Prmysl a zemdlstv zpracovatelsk gumrensk kovodln obuvn elektrotechnick rodn niny vmoravskch valech, nekvalitn pda se hod pro pastevectv ekonomicky pat kraj ktm zaostalejm, patn dopravn obslunost vhornatm ternu, nezamstnanost

Obuvnk Tom Baa v r. 1894 spolen se sestrou Annou a bratrem Antonnem zaloil vlastn tovrnu na vrobu a opravu obuvi rodk ze Zlna, ue z Ameriky, prkopnk spchu a obuvnk svta vybudoval pro zamstnance nov Zln stavil obytn domy, koly, kulturn zazen, nemocnice, kina a filmov studiatypick Baovy domky :

Bav kanl

Historie plavebnho kanluPlavebn kanl byl postaven v letech 1934 1938 a petrval prakticky a do dnen doby Potky plavby po Baov kanlu se datuj z r. 1939 Plavebn cesta zan v Otrokovicch a kon v Rohatci.Cesta je dlouh 52 km. Polovina cesty je korytem eky Moravy a polovina plavebnm kanlem.Od r. 1972 je kanl vyuvn jen jako zdroj povrchov vody pro zvlahy, pro napoutn rybnk, pro chov ryb i jako vodn plocha s vlastnm slem rybskho revru.

Pstavit Strnice

Kultura a vzdlvnVe Zln slou k podn kulturnch a spoleenskch akc Kongresov centrum Zln, kter je modernm zzemm prozlnskou Filharmonii Bohuslava Martin, jereprezentativnmi prostory rektortu a vdeckotechnick knihovny nov vznikl Univerzity TomeBati

Kultura

kraj svelkm bohatstvm tradin a souasn mstn kultury - pat mezi vznamnou religizn oblast esk republiky, nachz se zde velk mnostv sakrlnch pamtek a poutnch mst - mezi nejznmj a nejnavtvovanj poutn msta pat nap. Velehrad a Svat Hostn, kter spojuje uniktn Cyrilometodjsk poutn stezka.

Zlnsk kraj zizuje v oblasti kultury tyto pspvkov organizace:Muzeum regionu ValaskoMuzeum jihovchodn Moravy ve ZlnMuzeum KromskaSlovck muzeum v Uherskm HraditiKrajsk galerie vtvarnho umn ve ZlnKrajsk knihovna Frantika Bartoe ve ZlnHvzdrna Valask Mezi14/15 Bav institut

kolstvVysok koly:Univerzita Tome Bati ve Zln (Zln)nabdku studia na esti fakultch Educare international limited, o.s. (Zln) britsk soukrom vysok kola

Stedn koly nap.:Stedn kola podnikatelsk a Vy odborn kola s.r.o.Stedn kola hotelov Zln, s.r.o.Stedn kola odvn a slueb VizoviceStedn kola gastronomie a obchodu Zln a dal