zpravodaj az prosinec 2014

8/10/2019 Zpravodaj AZ prosinec 2014

http://slidepdf.com/reader/full/zpravodaj-az-prosinec-2014 1/20

(prosinec 2014)

A L T

E R N A T I V A

Z D O L A

ZPRAVODAJ AZodpovědný redaktor: Karel Růžička

zpravodaj AZ / prosinec 2014 / strana 1

Svystřídáním mimořádně asociální amatérské pravicové vládyv minulém roce profesionálně fundovanější vládní koalicí Bohusla-

va Sobotky (s jejím „středo-levicově-pravicovým“ programem) jako bypřestal foukat vítr do plachet nejen skalním pravicovým politikům, alei levicově orientovaným občanským hnutím. Kam že se vytratilaz veřejného prostoru? Snad že po určitém zlepše-ní existenčních podmínek „prostého a námezd-ního lidu“ (zvýšení minimální mzdy, materiálnípodpora rodin s dětmi, odstranění diskrimi-nujících finančních opatření vůči důchodcůmi zbytečných poplatků ve zdravotnictví, atd.)už nemusíme o nic usilovat, protože jsme vícezačali věřit vládě?Jenže naléhavých témat k občanské diskusi v roce2014 neubylo. Ukrajina, Rusko, Čína, Islámský stát, bohatá apřesto slábnoucí euroatlantická civilizace – diskuse k těmto naléha-vým problémům přece naše občanská hnutí nemohou míjet. Jejichstanoviska k nim ale neznáme. Dokonce i občanskými aktivisty oblí-bené Britské listy nahradily svůj dlouholetý princip „deníku o všem,o čem se v ČR příliš nemluví“, obecnou frází o tom, že „skutečnost je

vždy složitější“. Avšak právě tato „drobná změ-na jednoho digitálního periodika“ se mi zdá býtpro současnost příznačná. Proč?

Nevím, jestli „slyším trávu růst“. Ale důvodůk domněnce, že sdělovací prostředky „hlavníhoproudu“ (které i po změně vlády u nás nepřestaly být ovládány pra-vicovými žurnalisty) změnily obratně taktiku: nejdou už prvoplánověproti všem informacím, které se jim nehodí ke snadnější manipulaciobčanského mínění. Když jejich antikomunistické výpady a mantryvolnotržních teorií přestaly být účinné, volí taktiku „obcházení mlče-ním“. Co není v televizi nebo v bulvárním tisku, jakoby nebylo. Nad problémem se zamýšlí spisova-telka E. Kantůrková, když v anketě Literárníchnovin (č.12, s.19) odpovídá na otázku, která

kniha za posledních 25 let neprávem zapadla: „…popíšu směr, kterým se zapadání děl ubírá: je tomlčení. Vystopovatelné a vědomé mlčenío knihách a autorech, vybraných podle ideologic-

2014 – rok nadechnutí. Buderok 2015 rokem naděje?

úvodník

[email protected]


http://slidepdf.com/reader/full/zpravodaj-az-prosinec-2014 2/20zpravodaj AZ / prosinec 2014 / strana 2

ké nebo jiné šablony, a použité jako způsob dodatečné cenzury. Je tomýcení, tiché mýcení ve vzrostlých hájích. …znám …autory, …kteříprožívají to podobné, co prožívali zakázaní autoři v minulém režimu.S tím rozdílem, že ti o tom, že jsou na seznamu zakázaných, věděli.“Tato metoda, která se tak „dobře“ osvědčila v naší literatuře, se začíná„osvědčovat“ i vůči občanským hnutím, když se pozornost jejích akti-vistů začala přesouvat z těch nejnaléhavějších sociálních problémů

(o jejichž řešení začala již pečovat naše koaliční vláda) do dalších paterzápasů o lidská práva. Ta dosud byla středem zájmu pravicových vlád,zejména ve vztahu k ochraně soukromého vlastnictví a jejího dodr-žování ve státech, které nejsou ochotny své veřejné statky dát všancdomácím či zahraničním privatizátorům. Jak taktika „obcházení ml-čením“ vypadá v praxi, ilustrujeme v tomto Zpravodaji na materiálechzdařilé prosincové demonstrace ke Dni lidských práv, kde předneslaznamenitý projev spisovatelka Lenka Procházková (který v plném zně-ní uveřejňujeme níže). Vzniká tak naléhavá otázka: můžeme se my, „dolní lid“ nějak účinněbránit proti této skrytě vedené cenzuře, abychom pak ve své neínfor-

movanosti opět „nenaletěli“ na rajské sliby mocných jako tolikrátv minulosti? Zdánlivě tovypadá, že přece meto-da „obcházení mlčením“nemůže fungovat v doběinternetu. Kdo chce,kvalitní informace si dnes přece může najít. Ale je tomu opravdu tak?Má člověk po osmihodinové či delší šichtě v práci šanci prosedětu internetu ještě další hodiny a hodiny, aby se dobral objektivníchzpráv a nezanedbal při tom své rodinné a další potřeby? A kdo z nás jeproškolen v umění třídění a vyhodnocování informací? Tudy asi cestak sebeobraně nepovede. Kdybychom se ale do třídění a vyhodnocováníté kupy informací pustili všichni spolu, každý jen z toho svého vlastní-ho záběru na který mu stačí síly, a vylovené „perličky“ posbíraliv redakci našeho Zpravodaje ([email protected]), mohli by-chom se něčeho kloudného dobrat. Co říkáte? Pro začátek nemusímezačínat těmi globálními hrozbami (i když vaše názory na ně jsou hod-ně podstatné). Vítané budou i vaše postřehy např. k vhodnosti sou-kromého prodeje zbraní, o tom, dopustil-li se náš pan prezident těž-kého hříchu, když si dovolil do češtiny přeložit anglický název a částmodlitby známé ruské skupiny, nebo jaké jsou vaše zkušenosti se za-

vedením nových daňových úprav, s realizací přechodu od sdružení kespolkům, či jak vidíte budoucnost alternativních hnutí v podmínkáchnynější vlády, atd. Prostě vaše zkušenosti a postřehyo tom, co je pro vás zajímavé či důležité a domní-váte se, že by to mělo zajímat nás ostatní občany.Pokud by se nám takový samosprávný informačnísystém prostřednictvím našeho Zpravodaje poved-lo postupně vybudovat, mohli bychom pak výsled-ky našeho společného rozumu nabízetk realizaci vládě, která se (zatím) chce programověo občanské iniciativy opírat. S rozprouděním naší občanské iniciati-

vy pak právem můžeme do roku 2015 vstupovat s reálnými nadějemina další pozitivní posuny v podmínkách našeho života. Když si infor-mační toky spolu dobře zorganizujeme, mohlo by se to naše společnémraveniště do dvou let stát nepřehlédnutelným. (Red.)

[email protected]



V e středu 10. prosince v Den lidských právse na Škroupově náměstí v Praze usku-

tečnilo shromáždění, které zorganizovalyobčanské iniciativy seskupené v hnutí Evro-pané proti válce. Smyslem akce bylo definovatporušování lidských práv dnes.O shromáždění, které začalo za soumrakuv 16 hodin a končilo o hodinu později za tmy,média neinformovala, přestože organizátoři

rozeslali novinářům pozvánky a v předsti-hu uspořádali tiskovou konferenci. Součástíprogramu, který sledovalo několik desítek lidísezvaných internetem, byla kromě projevů apísní i satirická scénka„Paní Müllerová telefo-nuje do České televize,“která zachycovala trist-ní stav veřejnoprávníchmédií a jejich porušo-vání zásad objektivity.Účastníky středečníakce nepřekvapilo, ževe stejný čas se párdesítek od Škroupovanáměstí na Náměstí Ji-řího z Poděbrad konaloshromádění zaměře-né proti prezidentoviZemanovi, jehož se sicetaké zúčastnilo jen pár desítek lidí, ovšem ne-

chyběl štáb České televize.Tato stručná zpráva o shromáždění k proble-matice lidských práv, organizovaném „zdola“,neříká ovšem nic o tom, jak se vyvíjela atmo-sféra tohoto shromáždění v jeho průběhu. Tenvývoj byl totiž dost překvapující.Jsem „přespolní“, takže jsem přicházela nashromáždění až po jeho začátku, do parčíkuna Škroupově náměstí, ze všech stran pečlivěsledovaného policejními hlídkami. V tu chvíli,při (asi?) zahajovacím projevu paní spisova-

telky a historičky Marie L. Neudorflové bylapřítomna na demonstraci odhadem necelápadesátka účastníků. Dojem: více policistůnež demonstrantů. Projev byl stručným, ale

zajímavým shrnutím historických zápasů „dol-ního lidu“ o svá lidská práva, která jsou dnesu nás často vnímána už jako samozřejmost.Jenže za současného světového vývoje ani zda-leka samozřejmá nejsou. Ani u nás.

To si každý z účastněných uvědomil hnedpo odeznění Krylovy písničky o tom, jak unás „Demokracie rozkvétá“, a když začal skečpaní Müllerové, telefonující do České televize,

aby jako uvědomělá občanka podpořila „tu ko-čičí skupinu, ty Rusky“, protože sama nesnášíhrubost, kterou si dovolil ten „sprosťák jeden,hulvát“ a chtěla ty světice shlédnout v televizi

při té jejich modlitběproti Rusku a Putinovi,přítomné obecenstvo sezačalo upřímně bavit.Když skeč končil, par-čík na „Škroupáku“ sepomalu zaplňoval.Snad to byly i dalšípísničky Karla Kryla,které přilákaly na de-monstraci další zvědav-ce. Když zahájila svůj, jak se vbrzku ukáza-lo, znamenitý projevpaní spisovatelka L.

Procházková, s padající tmou,prosvětlovanou jejími moudrými slovy, začalo

být před tribunou husto. Hlasité souhlasnéprojevy zazněly při její recitaci Aškenázyhobásně „Křik“ a shromáždění ztichlo při citaciz Havlova projevu na Škroupově náměstí před26 lety, když se konalo první povolené shro-máždění občanských iniciativ. A v návaznostina Havlova slova paní spisovatelka konstato-vala:„Svoboda shromažďovat se nám upřenanebyla, jsme tady a nikdo nás nerozhání. Aleprávo na informovanost o našem dnešním

shromáždění bylo porušeno! Proč o naší akcimédia mlčí? Čeho se bojí? My přece nejsmeprofesionální buřiči!“Na závěr projevu paní Procházková uvedla,

Patří „právo být informován“ mezi

základní lidská práva? A jak ho využívají

aktivisté občanských iniciativ?

Spisovatelka Lenka Procházková



že období, které prožíváme je : „…náročnéna naši psychiku, hodně z nás má i velikéekonomické starosti. Je těžké najít energiia pokoušet se něco měnit. Ale pokud se ktomu neodhodláme, kdo jiný? Nikdo jiný tunení. Jen my. Tak pojďme a zkusme to aspoň.Společně. … Přizvěme tedy k jednomu sto-lu a pod jednu lampu všechny zklamané aponížené, dodejme jim odvahu a překonejmespolečně tu zlou hodinu mezi psem a vlkem.“ (Zvýraznění v textu V.H.)Při ukončení projevu už jsme se před tri-bunou docela tísnili, tma-netma, mráz-ne-mráz. Naši hymnu to shromáždění zpívalos takovým elánem, že se už-už nadechovalok pokračování její někdejší bojovnější části.Byla to první demonstrace občanských ini-

ciativ v mém docela dlouhém životě, kterákončila s daleko větším počtem a neoby-čejně větším odhodláním účastníků, než přisvém začátku. Svátek. Ale vraťme se do všedních dnů. V Deníkureferendum jsem si přečetla od svého kole-gy z PŠA a AZ Tomáše Tožičky následujícíhodnocení této demonstrace:„Na Den lidských práv proběhla v Prazedemonstrace na jejich ochranu. Zajíma-vé je, že se na ní neobjevila žádná kritika

flagrantního porušování lidských právv USA. Byla zaměřena čistě proti součas-né vládě a lidskoprávní agendu využila jen jako nástroj kritiky, aniž by o skutečné

naplňování práv většina demon-strantů skutečně stála.“ (Tožič-ka, T.: Lidskoprávní krize Zápa-du. DR, 12.12.2014)Objektivitu tohoto hodnocenínechť čtenář posoudí už z úvod-ních slov L. Procházkové (jeho

plné znění publikujeme níže).Proti současné české vládě ne-zaznělo v průběhu shromáždění jediné slovíčko. Vzniká neodbytná otázka: co seto děje s aktivisty kdysi slovut-ných občanských iniciativ, že jsou schopni tak neinformovaněpodávat zprávy o činech svýchdřívějších souputníků, které byměli z podstaty svých deklarova-

ných cílů co nejvíce podporovat?Kdo vráží klín mezi ještě předrokem docela spolupracující ob-

čanské iniciativy? A koho dnes vlastněv České republice opravdu základní lidskápráva zajímají? Několik imtelektuálů, kteřísi v posledních týdnech vyměnili své názoryna stránkách Práva u příležitosti veřejnéhovyjádření P. Druláka o nutnosti základnílidská práva ve 21. století nezužovat jen napráva občanská a politická či jen na vybra-né země? Nebo snad mají zůstat základní

lidská práva v ČR majetkem jen mainstre-amové „občanské“ iniciativy, angažující seprostřednictvím „rozvojové pomoci“ ze- jména v realizaci Koncepce transformačníspolupráce v zemích, k jejichž společenské-mu uspořádání máme své kritické výhrady?Proč o dodržování základních lidských právnejčastěji hovoří lidé majetní a pravice aproč se problém realizace základních lid-

ských práv nestal gruntem programů levi-cových politických stran? Dá se tato spole-čenská schizofrenie léčit? Vlasta Hábová

Škroupovo náměstí v Praze

kdo vráží klín mezi ještě předrokem docela spolupracujícíobčanské iniciativy? A kohodnes v české republice opravduzákladní lidská právazajímají?



(projev Lenky Procházkové)

Dávno, dávno již tomu, kdy zvůle silnějšího byla nazývaná prá-

vem a na ty slabší zbyly jen povinnosti. Propast mezi vrchnostía lůzou tehdy ozařovalo milosrdné Boží oko a ústy svých zástupcůslibovalo, že jednou, tedy po smrti, budou i ponížení povýšeni. Cestak pochopení principu rovnosti všech lidí trvala celá staletí. Půjde-me-li proti proudu času, zastavíme se u humanismu, myšlenkového

směru v době renesance, který uznával hodnotukaždého lidského života a vyvozoval, že pozemskýživot není jenom příprava na věčnost, ale že mávlastní cenu a smysl. Ale už mnohem dřív prohla-šovali i mnozí antičtí myslitelé za míru všech věcíčlověka a nikoliv božstvo. Dokonce i mladý židov-

ský rabi Ješua z Nazareta, později známější pod jménem Ježíš Kristus, mluvil o království božímna zemi a zformuloval zásady, jak spolu mají lidévzájemně jednat, aby království boží na zemi bylonastoleno. Zakladatelem křesťanství se však (bohu-žel) stal až apoštol Pavel, který Ježíšův láskyplný a

současně rozumný pohled na svět upravil, moderně řečeno znovelizo-val a otevřel tím cestu k církevní moci a zvůli. Tu narušil až zmíněnýevropský humanismus. Ovšem i tento návrat k lidským rozměrům apotřebám života, byl jenom dočasný, než se svatá církev a její poma-zaní panovníci opět ujali svých privilegií, která šířili křížem a mečemi do světa „barbarů“. Z tohoto velmi letmého přehledu je zřejmé, pročcestu ke všeobecné deklaraci lidských práv, tedy práv týkajících sevšech obyvatel naší planety, provázely masakry, trestné výpravy, po-pravy, mučení, války a revoluce. Ani dnes není tato deklarace závaz-ná. Stále je to jen soubor ideálů o spravedlivém uspořádání podmínekživota pro každého.Od roku 1948, kdy byl soubor ideálů přijat Valným shromážděnímOSN, se svět, chcete-li glóbus, změnil. Nejprve se rozparceloval natři seskupení: na svět kapitalistického Západu, na svět Východníhobloku a na takzvaně Třetí svět tvořený rozvojovými zeměmi, většinou

bývalými koloniemi. Začátkem devadesátých let minulého století se Východní blok rozpadl a garantem lidských práv se stal Západs vedoucí úlohou USA. I pod touto „demokratickou“ taktovkou mávšak způsob šíření lidských práv k lidskosti poměrně daleko. I dnespřipomíná někdejší křižácké výpravy, opět jde přes mrtvoly a zno-vu je cena lidského života na různých místech glóbusu různá. I tototažení proti času a proti solidaritě lidství má své věrozvěsty. Naklo-novaná boží oka televizních obrazovek ozařují výseky z bojiště a ústysvých moderátorů šíří nemilosrdné komentáře, když například o civi-listech zabitých na východě Ukrajiny vládním vojskem mluví jakoo uhynulých a o obráncích jejich práva na život, domov a bezpečí

jako o teroristech. Mohla bych pokračovat v obžalobě praktik, kdenás ve jménu lidských práv třídí jako lovnou zvěř nebo přímo doby-tek, ale místo toho vám přečtu krátkou básničku Ludvíka Aškenázy-ho, kterou napsal před padesáti lety. Jmenuje se „Křik“.

Hodina mezi psem a vlkem



Člověk se narodí, a hnedkřičí.

Nikdo mu nerozumí,ale všechny potěšil.

Tady jsem já! řve člověk,přišel jsem žít.Jsem tu dobře?

Narodil jsem seu dobrých lidí? Ve slušném století?

Nevedu náhodou válku?

Je tady zrušeno otroctví?Mám správnou barvu

kůže? Vhodný původ?

Smím dýchat?Tak děkuju.

Před 26 lety jsem stála v davu lidí tady na Škroupově náměstí, kde sekonalo první oficiálně povolené shromáždění občanských iniciativ. Václav Havel ve svém tehdejším projevu viděl situaci takto: Pokusmese chápat dnešek jako první krok státní moci k uznání ... nezávislýchiniciativ jako legi-timních společenských hnutí, která je třeba brátvážně... My přece opravdu nejsme žádní profesionální buřiči...ujišťovalněkdejší disident Havel a upozorňoval, že vrchnost by měla pozorněnaslouchat hlasu veřejného mínění.O rok později totalitní režim padl a cesta k občanské svobodě a de-mokracii se otevřela.Kam jsme na této cestě za čtvrt století došli, už zaznělo z předchozíchprojevů. Skutečnost, že dnes je nás na Škroupově náměstí méně nežpřed 26 lety, nevypovídá o tom, že někdejší ideály už byly naplněny aže už není důvod je připomínat. Proč se nás tedy dnes sešlo méně nežtenkrát? Vždyť jsme informovali média, udělali jsme tiskovou konfe-renci. Položím vám otázku, přátelé. Kdo z vás se o dnešním shromáž-dění dověděl z televize nebo z rozhlasu? Nikdo? A položím vám dalšíotázku. Kdyby tady měl dnes vystoupit třeba lidumil Karel Schwar-zenberg, nebo vrchní intelektuál Kocáb, tak by to veřejnosti bylo takyzamlčeno? Ne. Co z toho plyne? Svoboda shromažďovat se nám upřena

nebyla, jsme tady a nikdo nás nerozhání. Ale právo na informovanosto našem dnešním shromáždění bylo porušeno! Proč o naší akci médiamlčí? Čeho se bojí? My přece nejsme profesionální buřiči!To, že si dnešní režim hýčká některé prioritní nevládní organizace,které profesionálně bojují za lidská práva ve světě, ale ve vlastní zemise nedokážou demokraticky vyrovnat ani s výsledkem prezidentskýchvoleb, svědčí o nerovných podmínkách. My jsme legitimní občanskéhnutí, které nedostává žádné granty a podpory. Naše práce vycházíz potřeby chvíle, je reakcí na pokrytectví systému, který teoretickyhájí svobodu slova a názorů, ale v praxi tyto svobody omezuje. Myvšak trváme na svém právu oslovovat veřejnost a dávat lidem, kteří si

připadají zrazení politikou vlastního státu, naději, že to není na věčnéčasy a že to lze změnit. Ano, lze to změnit. Ale nikoliv importovanou a dotovanou barevnourevolucí. Ta změna musí začít v našich hlavách. Televize, která zatajuje



pravdu a manipuluje s fakty, je vlastně rušičkou svobodného myšlení.Mnoho občanů už tu rušičku vypnulo. Ale statisíce lidí ještě nemajína odvykací kůru dost kuráže. I k nedělnímu obědu si přibírají šta-mgasty z České televize a poslouchají jejich dietní debatu s vrchnímkuchařem panem Moravcem. Tato a další pravidelná kázání, za kteréplatíme koncesionářské desátky, nás mají udržovat v naději, že jsme utoho kulatého stolu taky. A že štamgasti rozhodují výhradně v našem

zájmu, že pro udržení našeho bezpečí posílají někam vojáky a udělujíněkomu sankce. Veřejnoprávní televize má seznam loajálních odborní-ků na šíření pravdy, ale také má seznam lidí, kteří na obrazovku dnesnesmějí, aby nás nezmátli. Naštěstí existuje internet.Internet je jako moře. Někomu stačí brouzdat se u břehu, jiný se po-nořuje až ke dnu. A zjišťuje, že svět náš vezdejší je mnohem složitější,než jak nám ho servírují televizní kuchaři. Hledat informace, umět je třídit bez nápovědy tzv. odborníků a nacházet souvislosti je prvnímkrokem k tomu, abychom se z chovného dobytka znovu stali lidmi.Lidmi, kteří disponují rozumem a svědomím a tedy budoucností.Základní komunita, kterou musíme obnovit, je naše vlastní rodina.

Nenechme naše děti napospas vlivům, které je zformují podle jednotnémíry jako sádrové trpaslíky. Dovolme svým dětem vyrůst. Povzbuďmei své staré rodiče, kteří prožili válku a dnes si zoufají nad dramatic-kým stavem světa. Slibme jim, že to nevzdáme. Vyhledejme znovu svéněkdejší kamarády, odkterých nás různostnázorů oddělila. De-batujme s nimi. Pou-žívejme argumenty aposílejme jim odkazyna články, které nászaujaly. Roztříštěnostdnešní společnosti jezáměrná, podle hesla:rozděl a panuj. Ani četné občanské iniciativy se v mnoha věcech ne-shodují, což je přirozené, protože v těchto skupinách aktivních lidí jemnoho osobností, takže k hádkám je vždycky blízko. Teď ale musímezapomenout na svou ješitnost, překonat nesoulad a začít se sjednoco-vat ke společné obraně smyslu lidského života. Období, které prožíváme, bych nazvala hodinou mezi psem a vlkem.Staré principy, které jakžtakž dělaly svět srozumitelným a jakžtakž

bezpečným, se zhroutily, nastává chaos. I slova dostávají krycí nálep-ky. Je to náročné na naši psychiku, hodně z nás má i veliké ekonomic-ké starosti. Je těžké najít energii a pokoušet se něco měnit. Ale po-kud se k tomu neodhodláme, kdo jiný? Nikdo jiný tu není. Jen my. Takpojďme a zkusme to aspoň. Společně. Nejen kvůli svým dětem a jejichdětem, ale i kvůli svým mrtvým předkům. Nebyli to zbabělci a zaha-leči a zrádci, jak se nám dnešní odborníci na historii snaží namluvit. V rodinné paměti každého z nás se vyskytují lidé, kteří v něco věřilia pro něco pracovali, muži a ženy, jejichž sny a ideály v nás přežívají.To z nás ani televizní propaganda nevytluče. My posloucháme vlastnírozum a vlastní svědomí! Přizvěme tedy k jednomu stolu a pod jednu

lampu všechny zklamané a ponížené, dodejme jim odvahu a překonej-me společně tu zlou hodinu mezi psem a vlkem.

„období, které prožíváme,bych nazvala hodinou mezipsem a vlkem. Staré principy sezhroutily, nastává chaos.“



PROJEV MARIE NEUDORFLOVÉ(10. 12. 2014. Škroupovo náměstí, 15 hodin)

Vážení přítomní,

Práva – lidská, občanská, politická, národní, jsou nesmírně důležitápro náš důstojný život, pro úroveň jednotlivců, společností, národů,civilizace. Většina lidí vnímá práva jako samozřejmost a není si již vě-doma toho, jakými boji, revolucemi, tlaky a statečností humanitně ori-entované inteligence, se prosazovala do společenského a politickéhosystému. Již od středověku zaznívala v Evropě kritika mocných, zvláš-tě katolické církve a šlechty, jejich nezodpovědnosti a arogance vůčivětšině, jejich krutému zneužívání a vykořisťování většiny v zájmusvé moci a luxusního životu. Již ve středověkém humanismu zaznívalprincip, že lidé si jsou rovni, že mají určitápřirozená práva a naopak mocenské vrstvy

mají určité povinnosti týkající se sociální,mravní a kulturní úrovně neprivilegovaných.Tyto statečné hlasy, mocnými pronásledované,násilně umlčované a upalované, dostaly víceprostoru v evropských reformačních hnutích,včetně českého, aby byly znovu umlčovány potřicetileté válce v první polovině 17. století.Zvláště ničivě dopadly nelidské přístupyHabsburků a katolické církve na český národ,který byl zbaven téměř na dvě století nejenpráva na náboženskou svobodu, ale všechpráv, které se týkaly jeho politické existencea dosavadních svobod jednotlivců, ze kterýchse stala masa vykořisťovaných, nevzdělanýcha ponížených nevolníků. Nekontrolovaná moca libovůle katolické církve a cizí šlechty vnímala nejen u nás prostý lid jen jako levnou pracovní sílu, která neměla právo na důstojný život. V postupném procesu úsilí o nápravu nelidských poměrů, v nichžvětšina lidí umírala mezi třicítkou a čtyřicítkou, polovina dětí do šestilet, se dnes často zdůrazňuje role šlechty a katolické církve. Ve sku-tečnosti to naopak byla hlavně zodpovědná inteligence, zodpovědná

veřejnost, které vznášely požadavek rovnosti a rovnoprávnosti lidí, anacházely inspiraci i odezvu v zoufalém postavení nižších nesvobod-ných vrstev. Byla to hlavně povstání a revoluce, které donutily mocnék ústupkům, které se postupně formovaly do politických principů,včetně lidských, občanských a politických práv, aby se předešlo dalšímnásilnostem. Došlo se k poznání, že nekontrolovaná moc politickýcha ekonomických elit se vždy obrátí proti potřebám a zájmům většiny,proti její úrovni a právům. Mocní se vývoji, který směřuje k rovno-právnosti lidí a k respektu nezadatelných práv, brání hlavně válkami anejrůznějším rafinovaným potlačováním důležitých práv a zdůrazňová-ním nepodstatných práv. Zdá se, že v současnosti nabývá jejich strate-

gie značných úspěchů, čemuž jako občané musíme efektivně čelitv zájmu úrovně naší i budoucích generací a v zájmu důstojnosti lidí.Marie Neudorflová



https://www.youtube.com/watch?v=JC3n9_eWWjs

Beseda s Mgr. Václavem Láskou, moderovaná Václavem Exnerem.

http://www.martinus.sk/?uItem=195968

Ilona Švihlíková uvažuje o soudobé globální kapitalistické realitě jakoo přelomové době, kdy se nebývale vyhrocují nerovnoměrnosti, asyme-trie i nespravedlnosti. Autorka pokračuje v kritickém náhledu překo-návajícím omezené mantinely mainstreamové ekonomické i politickévědy, a to s využitím systémového přístupu a teorie chaosu. Kniha Pře-lom předkládá další argumenty i náměty k přemýšlení ohledně podsta-ty a fungování systému neoliberálního kapitalismu a jeho zostřujícíchse globálních rozporů.

Doporučená četba k participativnímu rozpočtování

Nelson Dias: Hope for Democracy“ – 25 years of participatory budge-ting worldwide

Kniha přichází s případovými studiemi z projektů participativního roz-počtování z celého světa. 32 mezinárodních expertů ve svých studiíchanalyzuje různé aspekty procesů participativního rozpočtování (PR),zabývá se uspořádáním PR, cíli a dopady PR na rozvoj demokracie aveřejnou správu. Kniha také poukazuje na globální trendy ve vývojiPR.

Iniciativa pro vznik knihy vzešla od Nelsona Diase, ředitele portugal-ské nevládní organizace IN LOCO.Odkaz na knihu: http://www.in-loco.pt/upload_folder/edico-es/1279dd27-d1b1-40c9-ac77-c75f31f82ba2.pdf

Beseda se senátorem LáskouČtvrtého prosince proběhla v Komunitním centru Prádelna druhá

z besed se vztahem k posledním volbám. Zástupcům některýchsdružení i neorganizovaným občanům se při ní představil vítěz ob-vodních senátních voleb, Mgr. Václav Láska. (Kandidoval v obvodechPraha 5 a Praha 13 za SZ a ve druhém kole zvítězil nad PhDr. Pav-lem Žáčkem v poměru cca 65 : 35.)Stejně jako předcházející zářijové setkání s kandidáty do komunál-

ních voleb i tuto besedu velmi zdařile moderoval RNDr. Václav Ex-ner. I díky své mnohaleté praxi poslance Parlamentu ČR často také

přispěl k diskutovaným tématům svými zkušenostmi.I u tohoto setkání můžeme zájemce o bližší seznámení s obsahem –tentokrát s omluvou za nedostatky při nahrávání – odkázat na jehovideozáznam. (www.youtube.com/user/AlternativaZdola/playlists).

Doporučujeme



S přihlédnutím k tomu představuje ten-to text pouze amatérsky pojatou rámcověorientující informaci o průběhu a obsahusetkání.

V první části besedy představil Mgr. Láskaprostředky a přístupy, které by chtěl ve své

činnosti uplatňovat tak, aby – dle jeho vlast-ních slov – „…co nejvíc občanů jeho obvoduznalo jeho jméno a spojovalo ho s pozitivnímipocity.“Takto zdánlivě jednoduše motivovaný, veskutečnosti promyšleně zvolený systém apřístup k výkonu funkce zahrnuje kromě

snah po maximální transparentnosti a prů-běžné vstřícné i zpětnovazební komunikacimezi konkrétními podněty i několikrát opa-kovanou výzvu–nabídku k občansko-odbornéa organizační spolupráci. A to jak ve směrupolitiky „malé“, týkající se vnitřního dění naobou obvodech, tak ve směru politiky „velké“– senátní aktivity legislativní. Nevyhýbá sepřitom ani transparentnímu řešení problémulobování.Mezi prostředky takto zvoleného systému

bude patřit kromě otevření senátorské kance-láře (od 1. 1. t.r., na nám. Kinských) přede-vším zřízení interaktivního webu, umožňují-cího informovat o konkrétních senátorovýchčinnostech, oboustranně komunikovat ohled-ně podnětů apod.Jeho jádrem proto bude senátorův veřejnýdiář, vedený tak, aby poskytoval podrobnýpřehled o jeho plánovaných i uskutečněnýchaktivitách. Aby přitom plnil i preventivně--kontrolní funkce předcházením „nemravné-

mu lobbingu“, bude zahrnovat i záznamyo schůzkách: kdy, kdo, co, jak, atd.Počáteční vnitřní řád chodu kanceláře (skaždodenními službami asistentů) bude při-

tom po půlročním provozu vyhodnocen a dlepotřeby upraven.K vstřícně i zpětnovazebně orientovanémusystému budou patřit i časté besedy. Jejichprostřednictvím chce být senátor Láskas občany i v živém v kontaktu, protože „ .. ačbývalý policajt, raději odpovídá, než se ptá.“

Jednou ze zásad, které systémem prostupují, je realistická snaha „..nestavět vzdušné zám-ky“, neslibovat nesplnitelné. Možnosti sená-tora jsou limitovány mj. i jeho pravomocemi:právem oslovovat instituce, vahou senátorské-ho mandátu podporovat, zviditelňovat občan-skou aj. aktivitu a také i – poněkud kompliko-

vanou – legislativní iniciativou.Určitou problematičnost této kom-petence zejm. pro senátory nezařa-zené v klubech doložil Mgr. Láska

vlastním příkladem: Ač se – za před-pokladu spolupráce s občany-odbor-níky, kteří dokážou příslušný podnětpřetvořit do podoby legislativníhonávrhu – nevyhýbá podpoře žádnéhonámětu, připravuje ze svého oborupro výběr k realizaci pouze ty námě-ty, u nichž může předpokládat širo-kou senátní podporu. Patří mezi ně

např. zákaz předvolební velkoplošné reklamya z protikorupčního hlediska zejména návratúčinné lítosti do trestního zákona. (Umožňujepřijmout a oznámit úplatek).Za současný nejaktuálnější úkol ze své oblas-ti považuje ale brojení proti připravovanémuzákonu o státním zastupitelství. Jeho přímosabotážní záměr i mechanismus působení kon-krétně objasnil. (Cca 17. min. II. záznamu.) V souvislosti s tzv. „velkou politikou“ přitomkonstatoval jako určitý handicap svoji pří-slušnost k „malé“ straně Zelených ve srovnání

s možnostmi „velkých“ stran a jejich klubů,např. při prosazování vlastních legislativníchnávrhů. (V diskusi později blíže vysvětlil.) V druhé, rozsáhlejší diskusní části besedyse senátor vyjadřoval k dotazům a názorůmúčastníků. Významnější z nich přitom zvažo-val v kontextu naznačeného systému, příp.systém ve vztahu k nim dále zpřesňoval.Např. v souvislosti s dotazem po možnostiadekvátnějšího řešení problému celoměst-ských územních změn, (viz dotaz prvního

místopředsedy Mgr. L. Budína, následující pocca 9. min II. záznamu) zvažoval tak senátorLáska problém zákonodárné aktivity: Má jipouze senát jako celek, senátor spíše zpro-

senátor Václav Láska



středkovaně, počínaje spoluprací se senátory zpříslušného výboru.Pokud jde o sám problém adekvátního řešeníúzemních změn, upozornil moderátor RNDr. Václav Exner na možnost úpravy jednacíchřádů zastupitelstev Magistrátu HMP a MČ nazákladě společné dohody. (Viz cca 19. min. II.

záznamu.)Ohledně podpory senátorské legislativní ini-ciativy podobně poukázal i na možnost navá-zání spolupráce s poslanci. (Mají pravomocnapsat a předložit návrh zákona.)Dynamičtější, „političtější“ část diskuse zahá-

jil p. Dlouhý, (cca 22. min. II. záznamu) kterýve vystoupení vyjadřoval rozhořčení nad šíře-ním nerovného přístupu k lidem a jeho tole-rancí „shora“: Prostému člověku hrozí ztrátazaměstnání za sebemenší prohřešek, vlastník

chátrajícího tzv. „holubího domu“, léta zane-dbávající povinnosti je nepostižitelný. „Mocní“i sdělovací prostředky k tomu mlčí.Senátor Láska (29. minII. záznamu) vyjádřil proobecnou naštvanost po-rozumění. Chápe ji jakoopodstatněnou, ale i jakodůsledek mediálně úspěš-nějšího „prodeje“ spíše ne-gativních než pozitivníchzpráv. Jeho doporučení, vekterých poukazoval k pře-konání této někdejší „blbénálady“ srovnáváním scizinou však byla účastní-ky přijímána pouze zčásti.(Viz např. cca 1. min. III.záznamu: „Neutěšovattím, že jiný je na tom ještěhůře“.)

Skutečné řešení ale vyjá-dřil výzvou k pozitivnímupřekonávání: „…nežijemev ideální zemi, ale má zdesmysl se za spravedlnostbrát, .. naštvanost přetvořit v pracovitost,aktivitu.“Později (38 min. II. záznamu) toto řešenídoporučil uplatňovat iniciativně, bez ohleduna existenci či neexistenci příslušného záko-na, s oporou i pouze v legitimitě, v názorech

a přáních občanů. (Sám tak po zvolení např.zveřejnil veškerý majetek, zavede veřejnýdiář, v senátě bude „..vše, co lidi štve, dělatobráceně“.)

V souvislosti s tím se také chce při hodno-cení situace v republice orientovat na aktivnívyhledávání pozitivních příkladů, aby „..našelsílu do dalšího boje“. Výzvu podpořil i moderátor Dr. Exner: „ …Je asi pravda, že jsme 25 let „prokaučovali“.S tím ale už nic neuděláme. Jde o to, co senát

a my uděláme pro to, aby to tak dále nebylo.“(31. min. II. záznamu) V této souvislosti připomněl i AlternativuZdola a její snahy o rozvoj občanské iniciativy.Dále se vrátil k původnímu problému: Nenípravda, že nelze nic dělat; i nedokonalé záko-ny – o obcích a stavební zákon – umožňují obcipod hrozbou exekučního vykoupení a odstra-nění domu nařídit, co se má stát..Na podnět souhlasně reagoval i místostarostaBudín slibem záležitost prošetřit.

Z další diskuse by bylo vhodné zmínit se ještěo několika námětech, které lze považovatvěcně či ve vztahu k systému, prezentovanému

senátorem Láskou za závažné.Jsou to např. vystoupení p.Bárty (cca 33. min. II. zázn.),spolu následným vystoupenímmístostarosty Mgr. Budína,vě-novaná znovu kritice přístupůk územnímu plánu, resp. záko-nu o HMP:„Na rozdíl od malých obcínemá MČ s 85 tis. obyvateli a45 zastupiteli na rozhodovánívliv. Naopak na úrovni HMP se„… hádají mezi sebou, … kdokterou záležitost poškodil atěmto problémům nerozumí.“Řešení? „ Posílit pravomociMČ, posunout HMP do pozicekraje a jeho pravomoci na MČ“.

Místostarosta Mgr. Budín do-dává: „Zákon o HMP je pas-kvil. MČ má malé pravomoci,přibývají povinnosti, ubývají

peníze. HMP letos snížila MČpříspěvek. Může ho úplně škrtnout a MČ budemít pak pouze na mandatorní výdaje, ne narozvoj. Pro obvod i Prahu je to zákon klíčový.“Z hlediska souvislostí se systémem sem patřínapř. připomínka vystoupení p. Přibylové, tý-kající se problémů v sociálně-zdravotní oblas-

ti. (1. min. III. části záznamu)Jde o problémy jak v realitě, tak o „Omylymocných“ – v podobě pochybných norem arozhodování, včetně problému/problémů vy-

moderátor diskuze V. Exner



mahatelnosti práva. Z hlediska systému jsouřešitelné buď na příslušných výborech, neboprostřednictvím týmu odborných spolupracov-níků. (8. min. III. záznamu) V podobné souvislosti sem také patří vyjá-dření kterými odpovídal senátor Láska navýzvy k pomoci výzvou/nabídkou k občansko-

-odborné a organizační spolupráci. Např.:„Nemohu slíbit řešení problému, ale spolu-práci …“ (45. min, II. záznam)„Jisté je, že vám budu pomáhat, ale musí tobýt vzájemná kooperace. … Vy budete schop-ni vymyslet, co pro to uděláme, zorganizovatakci a řeknete mi, jaké mám úkoly.“ (50.min., II. záznam)„Vy se zkuste zorganizovat a řekněte, co bude-te potřebovat …“ (0. min., III. záznam)

Pokud jde o vlastní setkáním sledovanýzáměr – dát občanům možnost „naživo“ seseznámit s jejich nově zvoleným reprezen-tantem, jeho názory, cíli a přístupy, atd. –i přátelská atmosféra uskutečněné besedysvědčí, že byl jak v podobě úvodem prezen-tovaného promyšleného systému, takv jeho konfrontaci s názory a problémyobčanů splněn velmi úspěšně. Míra úspěš-nosti realizace tohoto systému v praxibude ale do značné míry záviset již také nakonkrétní občanské spolupráci.Lze soudit, že právě tato podmínka byměla být spolu se systémem, připravenýmsenátorem Mgr. Láskou reflektována a pro-vázena snahou realizovat ji společně jakúřady městských částí Prahy 5 a 13, takorganizacemi, usilujícími zde o občanskouaktivizaci a jejich prostřednictvím i občanydosud neorganizovanými.Tím spíše, že zde již nejde – alespoň

v rámci obvodu Prahy 5 – o první případpožadavku po systémovém využití občan-ské participace. Bez jakékoli vzájemnédomluvy totiž o občansko-iniciativní a ob-čanskou participaci usiloval již při předvo-lební besedě zářijové i tehdejší první mís-tostarosta Dr. Lachnit, a to v souvislostis výzvou všem kandidujícím stranám pozavedení komplexního strategického pláno-vání do povolební praxe MČ Prahy 5..Obě besedy tak shodně dávají – i díky

„iniciativě shora“ – tušit, že by volby r.2014 nemusely pro aktivnější občany ten-tokrát končit pouhým vhozením volebníholístku.

V e vrcholícím adventu, konkrétně v pátek 19.prosince, byli Kateřina Vojtíšková a Jiří Guth

hosty Hovorny. Hovorna je pravidelné diskusní – a

komunitní, chcete-li – setkání na barokním zámkuv západočeské Valči, tedy přesněji v rekonstruova-né prádelně v rámci zámeckého areálu.Téma bylo poměrně široké: spolupráce; ovšemžes důrazem na občanskou společnost a pospolitost,samosprávu a nejrůznější aktivity a iniciativy zdo-la.Oba hosté posloužili svými bohatými zkušenostminejen z Máslovic, Borovan, Prahy, Děčína a odji-nud. Museli obdivovat místní obecní zpravodaj– obecní ovšem ne proto, že by jej vydávala obec,

ale že slouží obci. Podle své překvapivé periodicityse jmenuje Valečský týdeník (!). Skupina aktivních

občanů zajišťuje – od června 2012 – nejen jehoredakci, ale i distribuci do všech schránek a taképrovedení dokonce ve třech jazykových mutacích(Čj, Aj, Nj).Společně s „domácími“ pak Katka a Jirka pro-

jednávali situaci v samotné Valči. Ve výjimečněmalebné „sudetské“ vesnici existuje hned několiksociálně orientovaných podniků využívajících míst-ní zdroje, ale také složitá struktura vztahů jednakmezi lidmi, jednak mezi institucemi (napříkladmezi ekofarmou a školou nebo mezi obecní samo-

správou a státním zámkem).Docela konkrétně pak naplánovali svépomocnézajištění dovozu léků až do vesnice. Více na http://valecskyrozcestnik.host-ed.me/

Letecký pohled na obec Valeč

Nadšení z Valečského

týdeníku



Praha 7 chce s participací

pokračovat

Městská část Praha 7, která jako prvníobecní samospráva v ČR zavedla rozpo-

čet s participativními prvky, chce v nastou-

peném směru po určitých úpravách pokračo-vat. Uvedl to nový starosta MČ Jan Čižinskýv tiskové zprávě k vyhodnocení prvníhoročníku.„Chtěl bych poděkovat všem, kteří této an-ketě věnovali svůj čas. Do budoucna chcemeobčany do participativního rozpočtu zapojitefektivnějším způsobem. Pro příští rok protobudeme připravovat nová pravidla. S autor-kou vítězného návrhu se nicméně určitě se- jdeme a budeme hledat cestu, jak její projekt

přivést k životu,“ sdělil starosta.O vyčlenění částky jednoho milionu korunrozhodli zastupitelé v únoru, na jaře schváli-li pravidla, koncem léta shromáždili návrhya na podzim proběhl dvoukolový předvýběr(nejprve realizovatelnosti ze strany MČ a

pak již samotných realizovatelných nápa-dů aktivními občany zapojenými do letité-ho rozvojového programu Fórum Zdravýchměst) a samotné hlasování otevřené všemobyvatelům MČ. Odevzdáno bylo 62 platnýchhlasovacích lístků, s velkou převahou bylovybráno postavení sportovního hřiště

v dolní části Holešovic.O zavedení participativního rozpočtu pro- jevili v uplynulém roce zájem zastupitelé iněkolika dalších obcí a měst. Letos se ukáže,nakolik zájem projevený ve volebním roce,byl myslen upřímně a jakou míru a kvalituparticipace jsou s to uskutečnit. Nejde jeno výši prostředků a oblasti realizace, ale ze- jména o proces výběru a zvláště občanskýchdiskusí nad navrženými rozpočtovými po-ložkami, aby participace neustrnula jen na

úrovni „konzumu“ – hlasování o navrženýchprojektech, ale rozvinula tvůrčí, aktivní za-pojení občanů do analýz potřeb území, shro-mažďování, priorizace a tříbení nápadů.(kru)

Nespokojenost s uplynulým čtvrtstoletím

K ritické zhodnocení ne/realizace nadějí aidejí z listopadu 1989 bylo charakteristic-

ké pro vystoupení řečníků a diskutujících nakonferenci „Jak uběhlo čtvrtstoletí? A jak dál?“,které uspořádalo 11. prosince na Novotnéholávce v Praze sdružení Nová republika a na kte-rém vystoupili psychiatr Ivan David, publicista

Martin Kunštek, ekonomka Květa PohlhammerLauterbachová, spisovatelka Lenka Procházko-vá a mediální expert Petr Žantovský.Posledně jmenovaný mj. prohlásil, že stávajícípodoba veřejnoprávního statusu se v případěČeské televize a Českého rozhlasu neosvědčila aony neplní zamýšlenou a zákonem danou funkcipravdivého a objektivního informování, neboť jejich zpravodajství je manipulované, tendenční,neměří stejným metrem a cenzuruje, ponejví-ce mlčením. Varoval před snahami o kontroluinternetu, který zatím brání mainstreamu azávislým médiím v ovládnutí informačních toků.Lenka Procházková kromě jiného připomnělacenzorskou praxi, cenzuru předběžnou, autor-skou, následnou a mlčením. Květa PohlhammerLauterbachová vzpomněla ekonomickou promě-nu ČR z dodavatele finálního zboží a investicv subdodavatele závislého na finalistech a nega-tivní roli předimenzované finanční sféry.Ivan David má prý obdobný pocit jako v r. 1967

a 1988 – že věci jsou ve skutečnosti jiné, než jak je představováno a že lidé postupně mění názo-ry. V reakci na Žantovského poznámku, že ČTmá vyšší rozpočet (7 mld. Kč) než ministerstvokultury a nakládá s ním skoro bez demokratic-ké kontroly (Rada ČT je údajně slabá), upozor-nil, že podobně nakládají téměř bez kontrolys veřejnými prostředky – s 200 mld. Kč – zdra-votní pojišťovny. Je to dle něho fakticky krádeža vyzval k tomu, aby aktivní občanská společ-nost proti takovým poměrům koordinovaně vy-

stupovala a to tím spíše, že druhá strana nespí.Podtrhl, že levice se musí především zaměřovatna to, co ji spojuje, nikoli na to, co ji rozděluje – jak činí „kavárenští intelektuálové“.(kru)



Českou televizi poškozuje jejízpravodajství

V eřejnoprávní Česká televize odvádí často velmi kvalitní práci v uměleckéoblasti, má významnou úlohu v dětské, dokumentární a zábavné tvorbě,

ale naprosto selhává ve výkonu zpravodajské funkce, která je v jejím podáníneobjektivní, tendenční a manipulativní. Zaznělo to na demonstraci předbudovou ČT na Kavčích horách 7. prosince, kterou uspořádali aktivistéz několika občanských iniciativ a i občané působící samostatně.Řečnící před asi 160 přítomnými ocenili minulý i současný podílČT na tuzemské filmové tvorbě, pořadech pro děti apod., a půso-bení Československé televize a jejích redaktorů v r. 1968 a 1989.Odsoudili však současné zejména politické zpravodajství z domo-va a zahraničí. Vytkli ČT, že místo pozice korektního zdroje ne-stranných, objektivních informací, či poskytování prostoru všemzainteresovaným stranám, se postavila proti přímo zvolenémuprezidentovi Miloši Zemanovi a jednostranně, protirusky infor-muje o konfliktu na Ukrajině. Zdůraznili velkou zodpovědnostnovinářů za pravdivost, objektivitu a serioznost zpravodajství

v době, kdy média jsou hlavním nosičem informací v demokratic-ké společnosti, v níž voliči rozhodují právě z valné části na zákla-dě informací z médií a deformované zpravodajství tak deformuje jejich hlasování a samu politiku. Zvládnutí novinářské role je o tonaléhavější při násilných střetech, které mohou vyústit ve válku, upozornilivystupující, dle nichž žurnalisty, kteří podporují a podněcují napětí, konflik-ty, provokace, zamlčují či naopak zveličují fakta a zneužívají emoce, a ty pakvedou k válce a vraždění, je třeba stavět na roveň válečných zločinců. Posla-nec ČSSD Jaroslav Foldyna označil zpravodajství ČT za nestoudné a nikoliku prospěchu českých občanů a jejich potřeb a zájmů. Za nezbytné považuje,aby občané ČR měli skutečně českou televizi. Režisér Václav Dvořák pro-

hlásil, že redaktoři ČT porušují kodex ČT, jmenoval osoby zodpovědné zastav zpravodajství (Zdeněk Šámal, Petr Mrzena, Petr Dvořák) a poukázal naneúčinnost Rady ČT.(kru)

Poslanec JaroslavFoldyna na demonstra-ci před Českou televizí

„Vysílejte pravdu“

Režisér Václav Dvořákna demonstraci



Úspěch nové,

moderní, neformální

levice ve Slovinsku

Opodmínkách, postupu, metodách a pro-

gramu nové, netradicionalistické, mo-derní levice ve Slovinsku a jejím úspěchu vevolbách informovali na přednášce a diskusiv Praze 15. prosince, které uspořádala Socia-listická solidarita, Kira Cerjak a Bor Kirn, zá-stupci Iniciativy za demokratický socialismus,která je jednou ze tří organizací Sjednocenélevice. Přednáška byla uspořádána ve spolu-práci s Pražskou školou alternativ.Přiblížili historii vzniku nového seskupeníSjednocená levice, která vzešla z protivlád-

ních protestů, na nichž měli významnou účasti squateři a anarchisté (okupace lublanskýchkasáren a VŠ), našla inspiraci v hnutí Occupy,provázeli ji debaty v levicových časopisech,Mírovém institutu dělnicko-punkerské uni-verzity apod. a další zkušenosti ze společnýchkolektivních akcí. Vliv měly rovněž předchozídiskuse o členství v NATO (35 % občanů byloproti) a o privatizaci, dále zkušenosti z pri-vatizace a chodu soukromých firem a odbory,které však pomalu ztrácejí členy a slábnou, alezatím stačí blokovat asociální reformy. Defini-tivním spouštěčem bylo Mariborské povstáníkoncem r. 2012, kdy se demonstrací díky in-ternetovým kontaktům zúčastnilo 10 tis. lidív Mariboru a osm tisíc v Lublani (metropolemá 280 tis. obyvatel, celé Slovinsko 2,02 mil.).Padl starosta Mariboru a počátkem r. 2013následovaly další demonstrace v Lublani aj.proti korupční vládě a pád vlády. Sjednocenálevice je spojenectvím Iniciativy za demokra-

tický socialismus (členy jsou zejména mladí,inteligence, aktivisté neziskovek, celkem asi500 lidí), Demokratické strany práce (počet-nější základna – dělníci, zemědělci, ale údajněméně akční, zaostávající v nových technolo-giích organizace členů) a ekologické Stranyudržitelného rozvoje (cca 500 členů). Ani IDSnevznikla hned, nýbrž postupně z různýchhnutí a iniciativ jako společná platforma. IDSzískala v SL významný vliv díky programovévýbavě, ucelenější a hlubší, než měly druhé

dva subjekty. Přitom donedávna nedisponova-la žádným profesionálním aparátem, v práci sčleny ovšem využívá nové technologie a postu-py, internet apod., mínění členů může zjistitkupř. elektronickým kongresem.

Ve volbách získala SL nejen celostátní poslan-ce (6 z 90), ale i zástupce v městských a obec-ních orgánech a poměrně jen těsně přišlao mandáty v EP. Programově je blízká Syrize,die Linke, Rakouské komunistické straně, čifrancouzské radikální levici. Odmítá privatiza-ci veřejných služeb a státních podniků, pod-

poruje zavádění participativního rozpočtování(od obce po stát), družstevnictví a sebeřízení,vyšší zdanění kapitálu, zkrácení pracovní

doby, kritizuje chystané smlouvy TTIP a TISAatd. Nechuť k socialismu se prý již rozplývá aroste počet lidí, kteří Sjednocené levici naslou-chají. V současnosti se SL ve vyšší míře musí věnovati vnitřním vztahům, jak komunikaci mezi trojicizakládajících subjektů, tak i komunikaci se svý-mi poslanci a zastupiteli. Zatímco oni si mohlidíky finančním zdrojům sestavit profesionálnítým spolupracovníků, strana stojí předevšímna dobrovolnících – poslanci naplnili jen zčástipředstavy stranického vedení o svých příspěv-cích na chod strany. Velký důraz klade SL namístní sítě, vzdělávání občanů a naslouchání

jejich názorům, zjišťování jejich potřeb a zájmů.Problémem pro Sjednocenou levici je dostat sedo hlavních médií, čemuž přispívalo i to, že bylatýmovou, nikoli líderskou stranou. Snaží se alenekompromisní politikou otevírat nová témataa posouvat diskurs. Současně ale realistickyhledí na současnost, takže nechce likvidovatsoukromé vlastnictví, ale snaží se o jeho demo-kratizaci, otevřené účetnictví (např. ohledněvýše mezd). Partnery SL vidí v pirátech, Solida-ritě a v sociálně demokratických neziskovkách;

komunistická strana „je klinicky mrtvá“. Kespojencům nepatří kupř. filosof Slavoj Žižek,naopak se proti SL postavil a podpořil liberá-ly.(kru)



V e dnech 4. až 6. prosince 2014 se v Brati-slavě konala mezinárodní interdisciplinár-

ní konference Vize kooperativní budoucnosti:družstevnictví pro 21. století nejen v Evropě.Její účastníci diskutovali o postavení a úlozedružstev v zemích visegradské skupiny (ČR,Slovensko, Polsko a Maďarsko), ovšem v širšímkontextu zkušeností ze západní a jihovýchod-ní Evropy. Konference byla součástí projektuDružstevní ekonomika jako cesta k inkluzivní-mu sociálnímu a hospodářskému rozvoji, jehožspoluřešitelem je Alternativa zdola.Konference se zúčastnilo více než 40 účastní-

ků nejen ze střední Evropy, ale i z Bulharska,

Řecka, Turecka, Nizozemska, Spojených státůa Brazílie. Byli to lidé z místní i celostátní poli-tiky, akademické sféry, nevládních neziskovýchorganizací a samozřejmě z praxe – výrobních,

spotřebních, bytových a kulturních družstev a jejich svazů. Konkrétně například Iveta Chme-lová, předsedkyně Coop produkt Slovensko(slovenského svazu výrobních družstev).Účastníci z celého světa a z různých sektorů seshodli, že družstva mohou, dokážou a v zájmucelé společnosti mají budovat „lepší svět“.Ilona Švihlíková vystoupila v několika pane-lových diskusích. „Je ostuda, jak české vlády,včetně těch, které vedla a vede sociální demo-kracie, přehlížejí družstevní hnutí. Přitom se

ukazuje doslova po celém světě, že družstevnic-tví významně přispívá ke společenské soudrž-nosti a udržitelnému rozvoji. Zcela aktuálněse Česká národní banka pokouší legislativní

cestou prakticky zlikvidovat sektor družstev-ních záložen. Tomu musíme zabránit. Kde byly

spáchány trestné činy, jistě mají být potrestá-ny. ´Kampeličky´ mohou jistě být omezeny codo velikosti (výše základního kapitálu nebopočtu členů), ale musejí mít zaručený prostorpro zodpovědné a efektivní hospodaření s vkla-dy svých členů. Navržená novela příslušnéhozákona je v tom ale krutě omezuje,“ upozornilaIlona Švihlíková.Jak ukazují tuzemské historické i současnézahraniční zkušenosti (např. ze Španělska a Velké Británie), početná, „dostupná“, dobře

fungující finanční družstva jsou přitom takřkanutnou podmínkou pro rozvoj celého sektoru.Mnohá středoevropská družstva mají velkýpotenciál k inovacím, ale nemohou ho uplatnitprávě kvůli faktické podkapitalizaci a špatné-mu přístupu ke konvenčním úvěrům.Další účastníci z ČR prezentovali své zkuše-nosti s družstevním a sociálním podnikáníma názory na ně: Jiří Guth (Měšťanský pivovarBorovany a Kulturní noviny), Miroslav Kerouš(DUP Pelhřimov), Markéta Vinkelhoferová(Fair & Bio) a Petr Jelínek (Autonapůl a Kul-turní noviny). Akademickou sféru zastupovalaekonomka Magdalena Hunčová (UniverzitaJana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)a politický filozof Martin Škabraha (UniverzitaPalackého v Olomouci).Partneři projektu ze všech visegrádských státůse shodli, že v části společnosti dosud převládánaprosto mylná představa o družstvech jakonějakém komunistickém přežitku. Resentimen-

ty vůči družstvům na konferenci kritizoval iĽuboš Blaha, poslanec slovenského parlamen-tu (předseda výboru pro evropské záležitosti).„Kvůli bývalému režimu má vůči družstvůmmnoho lidí ve střední a východní Evropě ne-gativní předsudky, což musíme překonat. NaZápadě se ale družstevnictví kontinuálně roz-víjí a myšlenky sociální ekonomiky podporujei Evropská unie. Družstevní, demokratickáekonomika je v principu spravedlivější než tazaložená na ryze soukromém vlastnictví. Buď-

me rádi, že v 21. století můžeme navázat, po-litici i družstevníci, na odkaz Sama Jurkovičena Slovensku a Františka Kampelíka v českýchzemích – a učiňme tak,“ vyzval Blaha.

Vize kooperativní budoucnosti: z Bratislavy

nejen pro střední Evropu

Zleva Petr Jelínek, Jiří Guth, Erika Kármán(Maďarsko), Tarcisio Tamarosi (Brazílie) aMarkéta Vinkelhoferová



Vprosincovou sobotu se v pražském Hubukonal zastupitelský Piratecon. Celoden-

ní akce (pro zájemce i v neděli v pirátskémcentru) připravila Pirátská strana s cílem své

členy a příznivce, kteří se stali novými zastu-piteli, seznámit s důležitými tématy, které naně v zastupitelstvech čekají. Oficiálním cílemakce bylo zvýšit znalosti a dovednosti zastupi-telů, informovat o možnostech vnější podpory.Jako nováček v zastupitelstvu naší malé obce jsem se na něj vypravila. Během dne se deba-tovalo o rozpočtu, zveřejňová-ní dat a smluv nebo o zajištěníIT technologií ve městech/obcích. Zástupci organizace

Kohovolit.eu představili při-pravovanou aplikaci, která máumožnit sledovat (a pak analy-zovat) hlasování jednotlivýchzastupitelů v obcích (zatímpřekvapivě málo obcí v zápisech uvádí, jakkdo hlasoval), paralelně probíhaly seminář křízení projektů pomocí aplikace Redmine neboprávní poradna. Akci zahájila svou Lucie Sedmihradská, od-bornice na veřejné rozpočty z Vysoké školyekonomické, prezentací „Jak uhlídat rozpočetobce“. Upozornila zejména na to, že hospoda-ření obce není zdaleka jen o rozpočtu. Rozpo-čet je plánem, ve kterém je mnoha informacíneviditelná (např. hospodaření příspěvkovýchorganizací nebo obchodních společností).Hospodaření obce je procesem o 4 hlavníchfázích: 1. Příprava rozpočtu (zajišťuje radaobce/města), 2. Projednávání a schvalovánírozpočtu (zastupitelstvo obce/města), 3. Hos-

podaření – veřejné zakázky, dotace, rozpočto-vá opatření, plnění rozpočtu, 4. Závěrečnýúčet (schvaluje zastupitelstvo). Příležitostvstupovat do tvorby rozpočtu má vedení obce(rada), ostatní zastupitelé a občané v součas-né praxi spíše jen teoretické. Lucie odmítla jmenovat nejlepší příklad dobré praxe týkajícíse rozpočtu a hospodaření, z jejího výzkumuse ukazují velmi odlišné přístupy vyplývající zširokých mantinelů daných zákonem. Srovná-ní a stanovení závazných kritérií k hodnocení

efektivity je značně obtížné. Doporučila všaksledovat například soutěž otevřenoxzavřeno(www.otevrete.cz), ve které se hodnotí několikparametrů.

Zákon obcím ukládá povinnost zveřejnitnávrh rozpočtu a návrh závěrečného účtu(vždy 15 dní před projednáváním), vyhláš-ka 442/2006 pak mezi povinně zveřejňované

informace řadí schválený rozpočet, upravenýstav rozpočtu (po rozpočtových opatřeních)nebo závěrečný účet.Užitečný blok o využití svobodného softwaruve veřejné správě si připravili nový pražskýzastupitel za Pirátskou stranu O. Profant a ve-doucí Odboru informačních a komunikačních

technologií v Národní technickéknihovně O. Koch. Pražský magis-trát vydává poměrně astronomic-ké cifry na nákup proprietárním

softwaru a IT služby (ročně 600 milKč), často nesmyslné. Piráti budouusilovat o funkční a kompatibil-ní systémy s využitím otevřenéhosoftwaru. Tzv. open source software

je výhodnější ne proto, že by byl úplně zadar-mo, ale proto, že nabízí opravdovou podporua umožňuje dostat se softwaru „pod kapotu“,tedy upravit jej také podle potřeb. O. Koch bylživoucím příkladem toho, jak lze „implemen-tovat svobodnou kultury“ do světa softwaru veveřejné instituci, rozšiřovat spolupráci, hledatlevnější řešení a podporovat vzdělávání „svých“lidí na IT odděleních.Celkově za uspořádání akce Piráty hodně chvá-lím, dobře zvládli přípravu – místo, odborníkya nadšence, takže cíl byl vrchovatě naplněn.

Další informace: Video ze Zastupitelského Pirateconu zde: htt-ps://www.youtube.com/watch?v=m7tw41keOU0

Průvodce komunálními rozpočty aneb jakmůže dobře informovaný občan střežit obecnípokladnu. 2008. Praha: Transparency interna-tional. Dostupné na: http://www.transparency.cz/pruvodce-komunalnimi-rozpocty/Rozpočet obce: www.rozpocetobce.czMonitor Ministerstva financí: http://monitor.statnipokladna.czPlatforma pro zveřejňování smluv: http://sta-rostoveprotransparentnost.cz/Richtrová, Olga. 2014. IT zakázky: Jak to

dělat dobře a nenechat se zavřít. http://www.piratskelisty.cz/clanek-1377-it-zakazky-jak-to--delat-dobre-a-nenechat-se-zavritRedmine: http://www.redmine.org/

Pirátské vzdělávání pro zastupitele



Demonstrace na podporu Autonomního centra Klinika, konanáv sobotu 13. prosince 2014 v odpoledních a podvečerních hodi-

nách, byla původně ohlášená v době, kdy projekt autonomního centra ještě nerušeně běžel v 5 let opuštěné budově kliniky na Praze 3-Žiž-

kově. Mezitím se však situace zvrtla očekávatelným směrem – Klinikabyla v úterý 9. prosince po desetidenním fungování násilně vyklizenapolicejními složkami. Ambiciózní projekt samosprávného kulturně--sociálního centra se měl stát minulostí. Bylo však nabíledni, že tvůrciprojektu nenechají tento zákrok moci bez reakcí, a tak sobotní demon-strace získala pro své konání nový zásadní argument.Na náměstí Jiřího z Poděbrad ten den dorazilo bezmála tisíc účastní-ků. Nepřekvapí, že velkou část z nich představovali političtí souputní-ci autorů projektu Kliniky z řad českých anarchistů a jejich přízniv-ců. Ačkoliv je toto hnutí z podstaty bez pevné organizační struktury,nutno uznat, že pokud je k tomu vážný důvod, dovede se masově zmo-

bilizovat.Naproti tomu naše levicové, zelené či pirátské strany, tolik se zašti-ťující bojem za sociální spravedlnost a samosprávu občanů, zde bylyzastoupeny maximálně řadovými členy. Jejich papaláši by nejspíšenesnesli, že si tu nemohou vařit svou politickou polívčičku skrze vše-

chápající proslovy či stranické transparenty, které anarchističtí pořa-datelé nekompromisně zakazují. Sami však u svých stoupenců tolerujíáčkařské symboly, což je samozřejmě také určitou propagací konkrétní

politické ideologie a hnutí.Nicméně pokrytecké zlozvyky dotyčných pořadatelů nechme stranou.Pozitivem je, že k žádným vzájemným přím mezi demonstranty nako-nec nedošlo. Nikoho zvlášť nepobouřily ani provařené postavy „nezá-vislých žurnalistů“, spolehlivě píšících reportáže ve stylu udavačskýchpolicejních zpráv, přeplněné i naprosto komickými dezinformacemi.Jejich přítomnost na této demonstraci (stejně jako na dalších podob-ných akcích) je mnohem větším problémem než účast nechvalně zná-mého pravdoláskaře Putny. Ten na rozdíl od zmíněných špiclů projektKliniky otevřeně podporuje.Během demonstrace zazněl pouze jediný projev, o který se postaral

mluvčí projektu Arnošt Novák. V něm podrobně popsal celou situacikolem Kliniky, činil tak ale poněkud rozvláčně a bez řečnické jiskry.Radikál sice nemusí být automaticky křiklounem, ale určitou důraz-nost by jeho proslovy měly obsahovat. I tak Novák sklidil potlesk a

Demonstrace zakončená policejní brutalitou

Zpravo(prosine

Odporeda

Karel R

Grafický des Michal

Do toho

přisKarel Růžič

Vojtíšková, VlJiří Guth, Vlček, Josef Sm

Staň

Zdroj fowww.freei



mohl začít závěrečný průvod v karnevalově-happeningovém duchu.Ten se za občasných projevů solidarity ze strany kolemjdoucích obča-nů táhl přes žižkovské ulice až k pověstné Klinice v Jeseniově ulici. Taopět vyhlíží správně „prosystémově“ - jako vylidněná špinavá barabiz-na. A ve státním vlastnictví! Zde byla akce oficiálně ukončena. S tímse však nespokojili někteří jedinci, kteří se rozhodli vniknout do útrobbudovy.Nelze samozřejmě vyloučit, že se tak stalo i z iniciativy některých pro-vokatérů. Mainstreamová média jejich počínání také patřičně zdůraz-nila (o akci celkově referovala už jen dosti okrajově). Nelze tím všakomlouvat brutalitu následného zákroku policejních těžkooděnců. Jejíobětí se ostatně stal i Arnošt Novák, třebaže se do budovy ani nepo-koušel proniknout. Přesto byl jedním těžkooděncem zraněn a nakrátkoi zatčen. A to proto, že se slovně vymezil vůči jeho surovému jednání.Navzdory všem denunciačním tažením se o Klinice stále hovoří, ne-dávno bylo dokonce uskutečněno i setkání jejích provozovatelůs ministrem Chovancem, který údajně vyjádřil s aktivisty porozumění.Zmíněný zákrok má být řádně prošetřen. Uvidíme, zda žhavý kandidátna Sobotkova zástupce nezůstane jen u slibů.

Doufejme, že boj za Kliniku nekončí rokem 2014. Stejně tak nesmískončit boj za samotnou myšlenku samosprávného oživování nevyuží-vaných budov. V mnoha zemích je squatting legální, u nás je však stálebezohledně kriminalizován. Budeme i nadále akceptovat tento nenor-mální stav?

Vladimír Tupáček

Web: www.alternativazdola.cz

E-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdola YouTube: kanál AlternativaZdola

KONTAKTY

AZ014)

nýrčka

n a sazbarný

čísla

:Kateřinaa Hábová,mír Tupá-ka, Libušeá

rafiíes.com


http://slidepdf.com/reader/full/zpravodaj-az-prosinec-2014 20/20

Paní Müllerová volá do ČT Paní Müllerová: Dobrý den, tady Müllerová, přepojili mě na vás. Prý mimůžete poradit.Odpovědný pracovník (hraně mile): Ano, od toho tu jsem, jaké mátepřání?

Müllerová: Víte, chtěla bych podpořit pasy.Odpovědný pracovník (zmateně): Ale já jsem z televize, nechtěla jste mluvit spíše s celním úřadem?Müllerová: Né, né, volám dobře. Víte, myslím tu kočičí skupi-nu, ty Rusky, víte? Já jim děsně fandím. Líbí se mi, jak boju- jou. Do roztrhání těla. Nasazujou vlastní kůži. Ukazujou, co jim není u zadku.Odpovědný pracovník (snaží se mluvit profesionálně): Jo, vymyslíte Pusy rajot, že? To jsem rád, že voláte. Je potřeba je pod-pořit.Müllerová (bezelstně): Viďte? Víte, já nesnáším hrubost. To, co

si dovolil ten – já ani nevyslovím jeho jméno – sprosťák jeden,hulvát. Měli byste na protest vysílat jen červenou barvu. Celédny. To by se mi líbilo. Ale, proč volám. Přála bych si, abyste nám ukázali ty jejichprotesty. Abychom se na ně mohli večer s manželem podívat.Představte si, co s ním mám. On se chytl těch lží o pornu na ve-řejnosti. Měli byste mu ukázat, jak to ve skutečnosti bylo. Pakby to i on pochopil, protože veřejnoprávní televize je garantpravdy.Odpovědný pracovník (na čele se mu perlí pot, snaží se alezachovat tvář): No, víte... Zařadíme dokument o nich. Ale jejich boj, jak bych to... No, zkrátka, proti diktátorům sebojuje svérázně. to nejde jen tak. Ony sahají k drastickýmmetodám - a používají k tomu vlastní tělo. Je to ale protest,chápete? Ale do televize, to nejde...Müllerová (zklamaně): Ale to je velká škoda. Chtěla bych vidět tysvětice v chrámu. Jak se kácí vedle kříže. Jak zpívají něco protiRusku, jako kdysi u nás Kryl. Ale pak se pokazil, Kryla už byste dneshrát neměli, víte – to jak zpívá o tom knězi a nebesech, to se mi nelí-bí.Odpovědný pracovník (chytá se stébla): Nebojte, Kryla už hrát ne-

budeme. A děkujeme za podporu, těší nás váš zájem.Müllerová (hrdě): Já jdu vždycky s dobou! Už jsem si pořídilaukrajinskou vlajku a slogan: Kyjev, náš vzor. Už kvůli tomu Bande-rovi. Konečně se v Evropě dočkal uznání. Dokonce i Poláci pochopi-li, kdo to s nima myslel dobře. Díky našemu knížeti se ten majdandal do pohybu a Rusko znovu ukázalo svou pravou tvář. Jo, náš pankníže, to by byl prezident! Ten by tu demokracii uměl postavit nanohy. Nechápu, že to Bůh nezařídil.Odpovědný pracovník (utrmáceně): To je jistě zajímavá otázka,ovšem spíš na pana Tomáše Halíka.Müllerová (rozčileně): Halík ale ty milióny ze zahraničí dostal pozdě,

až po volbách! To už nám bylo platný jak mrtvýmu zimník...Odpovědný pracovník (rozpačitě odkašlává): Hmm, hm. Nicméně zaČeskou televizi vám srdečně děkuji za váš zájem o naše vysílání a přejipříjemný zbytek dne, paní Müllerová.

zpravodaj az prosinec 2014

Documents