zpÍvejme! galakoncert štejnska a...

GALAKONCERT

KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDY, DUŠNÍ, PRAHA 1

4. listopadu 2015 OD 19.30

Dnešní koncert je součástí projektu

ZPÍVEJME!, série koncertů a hudebních

workshopů se společenským přesahem

a multikulturním zaměřením. Kühnův

smíšený sbor, autor projektu, je jediným

profesionálním sborovým tělesem pod-

pořeným grantem z Islandu, Lichten-

štejnska a Norska. Více informací na

http://www.kuhnchoir.cz/Zpivejme.

O EHP a Norských fondech

Prostřednictvím Finančních mechanismů

EHP a Norských fondů přispívá Norsko,

island a Lichtenštejnsko ke snižování

ekonomických a sociálních rozdílů

v Evropě a k posilování bilaterálních

vztahů mezi dárcovskými a přijímacími

zeměmi. Zmíněné tři dárcovské státy

jsou partnerské země EU na základě

Dohody o Evropském hospodářském

prostoru (EHP).

V letech 2009–2014 byly formou těchto

dotací podpořeny projekty za 1,79 mld.

eur. Norsko poskytuje 97% těchto

finančních prostředků určených pro

neziskové organizace, výzkumné i aka-

demické instituce a subjekty veřejného

i soukromého sektoru ve státech střední

a jižní Evropy. Na programech, které je

možné realizovat do roku 2016, úzce

spolupracují organizace dárcovských

a přijímajících států.

Mezi prioritní programové oblasti

patří životní prostředí a problematika

klimatických změn, výzkum a stipendia,

občanská společnost, zdravotnictví, děti

a mladiství, rovnost žen a mužů, právo

a ochrana kulturního dědictví. Více

informací na http://www.eeagrants.cz.

Manažerky projektu ZPíVEJME! EVA VELICKÁ, MARKÉTA LAJNEROVÁ

PROGRAM:

JAROSLAV UHLÍŘ / ZDENĚK SVĚRÁK: Když jsem já šel do lidušky

Dětský sbor MODRÁ ŠKOLA (ZŠ Kupeckého, Praha, sbormistryně RADKA DIMITROVOVÁ) Dětský sbor SKŘIVÁNCI (ZUŠ Klapkova, Praha, sbormistryně ALICE STAVĚLOVÁ)

Diriguje RADKA DIMITROVOVÁ, klavír MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ, klarinet ADAM RIETHOF

Moderátorký vstup PETR KADLEC

KNUT NYSTEDT: O crux, op. 79 (1978)

JAN RYANT DŘÍZAL: De Monstris Marinis (2015), světová premiéra

ALFRED JANSON: Sonnet No. 76 (2000), česká premiéra

MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ: Kouzla (2015), světová premiéra

ZDENĚK LUKÁŠ: Requiem, op. 252 (1992), části Requiem aeternam, Dies irae, Lacrymosa a Agnus Dei

KÜHNŮV SMÍŠENÝ SBOR

Dirigují TONE BIANCA SPARRE DAHL (Nystedt, Janson) MAREK VORLÍČEK (Ryant Dřízal, Orson Štědroň, Lukáš)

Barytonové sólo PETR SVOBODA (Ryant Dřízal, Janson)

Koncert bude zaznamenán Českým rozhlasem a vysílán v rámci Evropské vysílací unie

po celé Evropě.

Příprava hudebního nastudování LENKA NAVRÁTILOVÁ

Program sestavila EVA VELICKÁ

Nystedt se narodil v Kristianii (dneš-ním Oslu), kde vyrůstal obklopen křesťanstvím a klasickou hudbu. Jeho skladby pro sbor či sólové hlasy jsou většinou založeny na textech z Bible či duchovní tematice. Studoval mezi jinými také u Aarona Coplanda, na jeho hudební styl měl však zásadní vliv zvláště Palestrina a gregoriánské zpěvy. Nystedt byl v letech 1946–1982 varhaníkem v kostele v Oslu a v letech 1964–1985 vyučoval sbormistrovství na Universitě v Oslu. Založil a mezi

lety 1950–1990 řídil významné sou-bory Det Norske Solistkor a Schola Cantorum (soubor, který v současnosti řídí host dnešního večera Tone Bianca Sparre Dahl). Nystedt získal za své dílo mnoho ocenění, včetně ceny Grammy. Skladba O crux z roku 1978 dává jas-nou představu o Nystedtově stylu. Ve skladbě na latinský text zaznívají zvukové i harmonické postupy 20. století, svým myšlenkovým světem se však dovolává velkých renesančních mistrů polyfonie.

Norský skladatel KNUT NYSTEDT (1915–2014), který zemřel na konci roku 2014 ve svých 99 letech, patří ke klasikům severské vokální hudby.

O Crux, splendidior cunctis astris, mundo celebris, hominibus multum amabilis, sanctior universis; que sola fuisti digna portare talentum mundi: dulce lignum, dulces clavos, dulcia ferens ponderasalva presentem catervam, in tuis hodie laudibus congregatam. Alleluia, Alleluia.

Ó Kříži, nad všechny hvězdy krásný, po celém světě slavný,lidmi velmi milovaný,nade všechno posvátný,jenž jediný jsi byl hoden nést váhu světa,líbezné dřevo nesoucí líbezné hřeby, líbezné břímě, spas zástup přítomný,dnes k tvé chvále shromážděný.Alleluia, Alleluia.(český překlad © Jiří K. KROUPA, 2015)

O crux, op. 79 pro smíšený sbor (1978)

2 3

JAN RYANT DŘÍZAL: De Monstris Marinis (Mořská monstra) (2015) Sborový cyklus na středověké texty Tomáše z Cantimpré

I. Primo GeneraliterMonstra marina sunt ab omnipotente Deo in ammiracionem orbis data. In hoc enim magis ammiranda videntur, quia raro conspectibus homini offeruntur

II. De Cervo MarinoCervus marinus est, ut dicit Liber Kyrannida-rum, qui dicitur polinotarius. Hic super fluctus cornutum caput erigit et sollicitat aves, ut super se sedeant tamquam ad quiescendum vel comedendum carnes suas. Illas autem quie-scentes subito rapit et devorat interemptas.

III. De Serra (Serra)A re nomen habet, eo quod serratam cris-tam habet. Hec bestia occulte subternatans navibus eas in fundo secat, ut intrante aqua homines dolosa astucia mergat et eorum cadaveribus sacietur.

IV. De Monachis Maris (Mořský mnich) Monachi maris monstra marina sunt ex re nomen habencia. Formam piscis habent in inferioribus, in superioribus vero speciem ex parte humanam. Monstrum illud libenter allicit homines super ripas maris ambulantes luditque coram eis et saltibus appropinquat. Si autem in ammiracione ductum appro-pinquare viderit hominem, trahicit in pro-fundum, sicque eius carnibus saciatur.

V. De Luligine (Luligo)Luligo monstrum est marinum, sicut Adelli-nus dicit, adeo mirabile, ut naturam in hoc lusisse credas cercius. Hoc enim animal squamosum cute cum / gregibus piscium scrutatur profunda maris. Cum vero aquas maris fastidierit, elevat se cum alis penni-geris, quas illi in hoc natura dědit, et cum volucribus scandit ethera. VI. Conclusio Nec credendum est, sicut quidam opinati sunt, huiusmodi monstra ex adulterinis commixcionibus generata, sed Deum hec omnia inter primordiales creaturas origi-naliter procrease.

I. Nejprve obecněVšemohoucí Bůh stvořil mořská monstra, aby vzbuzovala na světě úžas. A je třeba nad nimi žasnout tím píše, že se jen málokdy naskytnou lidskému zraku.

II. Mořský jelenMořský jelen je podle Knihy Kyranid to zvíře, kte-rému se říká polinotarius. Zdvihá hlavu s parohy nad vodní hladinu a láká ptáky, aby na ni usedli k odpočinku nebo se nakrmili jeho masem. A když se pak ptáci v klidu usadí, mořský jelen se na ně nečekaně vrhne, zabije je a sežere.

III. SerraJmenuje se podle svého vzhledu, protože má hřeben připomínající zuby pily. Tento živočich podplouvá nepozorovaně lodě a řeže jim do dna. Jeho lstivá a úskočná povaha totiž touží po tom, aby do lodi vnikla voda, lidé se utopili a on se pak mohl nasytit jejich mrtvými těly.

IV. Mořský mnichMořští mniši jsou mořská monstra nazvaná podle svého vzhledu. V dolní části vypadají jako ryba, v horní však mají do jisté míry lidskou podobu. Toto monstrum s oblibou pokouší lidi, kteří se procházejí po břehu moře: hraje si před nimi, skáče ve vodě a postupně se k nim přibližuje. A když uvidí, že toho člověka přilákal obdiv až do jeho blízkosti, stáhne ho do hlubin a nakrmí se jeho masem.

V. LuligoLuligo je podle Aldhelma tak zvláštní mořské monstrum, že se může zdát, jako by si v jeho případě příroda spíše hrála. Toto zvíře se šupinatou kůží prozkoumává totiž společně s hejny ryb hlubiny moře, když se mu však moř-ské vody omrzí, zdvihne se pomocí křídel, která mu nadělila příroda, nad hladinu a společně s ptáky se vznese do vzduchu.

VI. ZávěrA není důvod si myslet, jak soudí někteří lidé, že se taková monstra zrodila z nepřirozeného spojení odlišných druhů, nýbrž je třeba věřit, že Bůh dal vzniknout všem těmto tvorům zároveň s ostatními již při stvoření světa.

Ryant Dřízal patří k úspěšným tvůr-cům té nejmladší generace. Je auto-rem scénické hudby i řady koncertních skladeb, absolventem FAMU a stu-dentem kompozice na HAMU. Jeho skladba pro velký symfonický orchestr Kuře melancholik zvítězila v soutěži České filharmonie a poprvé byla uve-dena v pražském Rudolfinu 7. října 2015. Sborový cyklus o šesti částech De Monstris Marinis (Mořská monstra) byl dokončen v létě roku 2015 a je věnován Kühnovu smíšenému sboru. Sám autor své dílo charakterizuje takto: „Jedná se o vybrané drobné portréty ze středověkého bestiáře Tomáše z Cantimpré (1201–1272).

Tomáš na těchto podivuhodných tvorech dokládá jednak rozmanitost Božího stvoření a jednak hledá para-lely k lidskému chování. Celý cyklus se nese v duchu hravé nadsázky, humoru a grotesknosti, kdy může sbor využít všechny pěvecké možnosti a finesy. Formálně jsem těžil ze starých forem, v cyklu se tak nachází pseudofuga, organum, hoquetus ad. Vše je ale v novém podání, ovlivněném Veljo Tormisem, Meredith Monk i Björk. Přál bych si, aby i přes jisté technické obtíže byla tato skladba pro sbor radostí a zábavou a podařilo se mu vykouzlit pro posluchače atmosféru dávných moří a jejich obyvatel.“

Mladý český skladatel JAN RYANT DŘÍZAL (*1986), dokázal ve své svěží a moderní skladbě doslova oživit středověká monstra.

4 5

ALFRÉD JANSON: Sonnet No. 76 pro sbor a barytonové sólo (2000)na text sonetu Williama Shakespeara

Why is my verse so barren of new pride,So far from variation or quick change?Why with the time do I not glance asideTo new-found methods and to compounds strange?Why write I still all one, ever the same,And keep invention in a noted weed,That every word doth almost tell my name,Showing their birth and where they did proceed?O, know, sweet love, I always write of you,And you and love are still my argument;So all my best is dressing old words new,Spending again what is already spent:For as the sun is daily new and old,So is my love still telling what is told.

Proč jsou mé verše tak chudé na novou krásu,pročpak jim chybí vzruch a stále nový dech?Pročpak se nepídím – abych šel s duchem časupo nových způsobech a zvláštních obratech?Proč píšu o jednom jediném stále znovaa dávám myšlenkám týž dávno známý šat,takže je patrné z každého mého slova,od koho pochází a kdo je mohl psát?Ó vězte, že já vždy píšu jen o vás, sladký,a vy a láska jste můj námět dál a dál;umím jen ze starých slov skládat nové řádkya dávat poznovu, co jsem již dávno dal.Slova mé lásky jsou jako slunko na nebi,každý den staré a přece zas nové vždy.

(překlad Jan Vladislav)

WILLIAM SHAKESPEARE(1564–1616) Mezi jeho rané skladby patří také

několik, napsaných přímo pro jazzové ansámbly. Od roku 1962 však začal komponovat spíše klasickou techni-kou a ihned na sebe obrátil pozornost, jeho díla začala být hrána na význam-ných festivalech po celém světě. Je obtížné zařadit Jansona do nějaké stylové kategorie, jeho dřívější tvorba byla nesena více duchem modernismu, zatímco později v ní začal převažovat spíše tonální charakter. Obě autorova tvůrčí období se symbioticky setkávají ve skladbě pro sbor a baryton na Shakespearův Sonnet No. 76. Ta je

také zdánlivě mixem modernistické a tradiční klasické hudby, zároveň se však jedná o stylově i formálně naprosto svébytnou a vytříbenou skladbu. A přesně v těchto postupech tkví Jansonova jedinečnost. První dvě třetiny skladby pracují s redukcí tónového spektra s převažujícím dia-tonickým principem. V místě zlatého řezu však dojde ke změně stylu na chromatický. Celý kus je také příznačný svým důrazem na sóničnost anglického textu. Sólista je jakými „kazatelem“, který přednáší Shakespearův sonet, zatímco sbor ho dekonstruuje.

ALFRÉD JANSON (*1937), norský skladatel, klavírista a akordeonista. V jeho skladbách se odráží vliv jazzu i klasické soudobé hudby. S Shakespearovým sonetem pracuje sónicky, aniž by se vzdal melodie a rytmu.

6 7

PODVOD

Když se dům po výbuchu mění v korálový útesuhlí a cement tvrdne v iluminaci

Leklé ryby břichem nahoru plují kolem růžového praporu

Čarodějnice na pometle mhouří oči v tomto prudkém světle

THE EBB

Pretty maidens all in a row are waiting for the parade at the female-barracks cockleshells too Tom Jones may kiss them on the secret spots he is to love po velkém vzbouření.

SURREALISMUS

Surrealismus, i když myslí, svět, který voní, i když smysly.

A barn-awl, named Titan: nepotopí se jako Titanic.

Orchestr ještě hraje anglickou hymnu. Open the cabaret.

KOUZLA

Viděl jsem navečer několik per a džber v postranní ulici u Sacré-Coeur.

Když ráno v pět hřbitovní peří letí zpět z lesních rohů a flét

orchestr ještě živý sedí u karet.

IVAN BLATNÝ(1919–1990)

MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ: Kouzla pro smíšený sbor (2015) na básně ivana Blatného

Orsonova tvorba je pravidelně oce-ňována – naposledy získala jeho hra Velvet Havel v Divadle Na zábradlí 5 cen Divadelní kritiky včetně té za nejlepší hudbu, nejlepší českou hru a nejlepší inscenaci roku 2014. Orso-nův přístup k textům jeho oblíbeného básníka ivana Blatného (1919–1990) ve skladbě Kouzla pro smíšený sbor (věnováno Kühnovu smíšenému sboru) je taktéž do určitě míry divadelní. Sám autor k tomu dodává: „Na ivanu Blat-ném mě napřed možná víc než jeho básně zajímal jeho osud – prožít čty-řicet let v sanatoriích či „blázincích“ v Anglii je přinejmenším zvláštní. Blatný byl mladou vycházející hvěz-dou poválečné československé poezie, jakýmsi korunním princem Nezvala a Halase. Poté, co se jako člen oficiální delegace spisovatelů v březnu 1948

nevrátil z návštěvy Londýna, jakoby pro svou vlast zemřel (v 50. letech u nás dokonce vyšlo několik nekro-logů). Teprve v 90. letech se začalo jeho jméno a hlavně jeho básně znovu častěji objevovat. Na Blatném mě vždy fascinovala úžasná lehkost veršů a naprosto originální jazyk, vlastně spíše směsice jazyků, která významně spoluvytváří formu básní. Na jeho verše jsem napsal několik písňových cyklů a hlavně autorský Kabaret Ivan Blatný, kde jsem jeho poezii nejen zhudebnil, ale dal jí i divadelní tvar (hrál se v letech 2007–2010 v praž-ském divadle Komedie v režii Jana Nebeského). Sborový cyklus Kouzla je hudebním spojením poetismu, surrealismu a nádechu tajemna, který je pro Blatného tolik typický.“

Doménou autorské činnosti MILOŠE ORSONA ŠTĚDRONĚ (*1973) je tvorba pro divadlo, přičemž si ke svým hudebně-divadelním dílům píše text i hudbu. Také v Kouzlech si pohrává s až divadelními efekty.

8 9

Lukáš ho skládal nadvakrát a na vznik Requiem vzpomínal se smíchem. Osudného dne měl dokončený rukopis s sebou v restauraci. Na chvíli se vzdá-lil, a když se vrátil, kabela s notami byla pryč. Někdo ji ukradl. Lukáš to časem, po počátečním šoku, pochopil jako znamení. První verze byla prý totiž příliš pompézní, určená vedle sboru také pro velký orchestr. Během října a listopadu roku 1992 tedy zkomponoval dílo výrazně prostší, pokornější. Oproti jiným zhudebně-ním také plné milosrdenství, lásky a naděje. Toho Lukáš docílil i zvlášt-

ním výběrem textu, kdy například důsledně vynechává verše se slovem mors/smrt. Kromě své atmosféry je dílo sceleno také formou hudební. S návratem pracují nejen jednotlivé části, ale společné hudební téma spo-juje též úvod se závěrem. Zatímco se však Requiem aeternam vlévá do fis moll, Agnus Dei ústí do prosvětleného fis dur. Et lux perpetua luceat eis… Skladba legendy českého sborového umění tak potvrzuje smysl a poselství dnešního koncertu – sborové zpívání je povznášející pro všechny, kdo ho provozují i poslouchají.

Na závěr koncertu zazní v největším obsazení Kühnova smíšeného sboru výběr z jednoho z klíčových českých sborových děl — Requiem, op. 252 skladatele a sbormistra ZDEŇKA LUKÁŠE (1928–2007).

Diplom v oboru sbormistrovství zís-kala na Norské hudební akademii, poté se jako zpěvačka a klavíristka v Maďarsku specializovala na Kodá-lyho metodu. Od roku 2002 řídí sbor Schola Cantorum, po dobu jednoho funkčního období byla ředitelkou Norské studentské sborové společ-nosti. V letech 2012–2013 byla diri-

gentkou Norského mládežnického sboru. Vyučuje na Norské hudební akademii, a také na hudebním oddělení Waldorfské školy v Oslu. Pravidelně je zvána na koncerty a semináře po celém Norsku i v zahra-ničí. Je autorkou knihy The Choir. Singing–Leading–Communicating.

Partnerem projektu ZPÍVEJME! a vzácným hostem dnešního koncertu je významná norská hudební pedagožka, dirigentka a sbormistryně TONE BIANCA SPARRE DAHL.

O úČiNKUJíCíCH

10 11

Po maturitě na gymnáziu a soukro-mých studiích sbormistrovství a dirigo-vání u Zdeňka Vimra a Václava Cibulky absolvoval Pražskou konzervatoř u profesorů Hynka Farkače, Miroslava Košlera a Miriam Němcové, a následně také pražskou Akademii múzických umění. Absolvoval též sbormistrov-ské kurzy Winfrieda Tolla. V letech 1994–1997 byl sbormistrem dětského klášterního sboru v Domažlicích. Od roku 1997 je sbormistrem taměj-šího pěveckého sboru Čerchovan, s nímž podnikl desítky a cappellových i vokálně-instrumentálních koncertů u nás i v zahraničí a natočil dvě CD duchovní hudby (Šimon Brixi, Jakub Jan Ryba, Georg Lickl). Za tuto práci obdržel národní sbormistrovskou

cenu Unie českých pěveckých sborů. Působil jako sbormistr Oratorienchoru v bavorském Schwandorfu. Dirigentsky spolupracoval s Plzeňskou filharmonií, Komorní filharmonií Pardubice, Jiho-českou komorní filharmonií, Filharmo-nií Hradec Králové a Pražskou komorní filharmonií. V prosinci 2006 byl jme-nován sbormistrem Kühnova smíše-ného sboru, s nímž nastudoval řadu a cappellových i vokálně-instrumen-tálních děl (Dvořák, Martinů, Händel, Haydn, Orff), realizoval CD nahrávky kompozic současných zahraničních skladatelů i natáčení pro Český roz-hlas. Je také chrámovým varhaníkem a vyhledávaným varhanářem.

Hlavním sbormistrem Kühnova smíšeného sboru je MAREK VORLÍČEK (*1979).

Vznikl v roce 1959 připojením mužských hlasů k původně ženskému komornímu sboru, který založil ještě během svých studií na AMU v roce 1958 Pavel Kühn (1938–2003). Kühn se sborem pracoval nepřetržitě 45 let až do svého předčas-ného úmrtí. Tím výrazně ovlivnil zvu-kově barevný ideál sborového zpěvu. Sbor se postupně stal průkopníkem v uvádění a cappellových děl světo-vého romantismu v koncertních sálech i nahrávacích studiích a prokázal své kvality také v repertoáru oratorním a kantátovém, jenž se vyvíjel a stále vyvíjí především v úzké spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Těleso bylo partnerem řady pres-tižních symfonických těles domácích

KÜHNŮV SMÍŠENÝ SBOR se řadí mezi špičková pěvecká tělesa a do hudebního světa patří již přes půl století.

a zahraničních. V 80. letech 20. století byl sbor přizván k několika projektům Nederlands Dans Theater, podílel se i na představeních choreografa Jiřího Kyliána. Neméně důležitou aktivitou sboru byla také účast na nahrávání filmové hudby a oper. Provádění novinek soudobé hudby patřilo vždy k samozřejmým činnostem; od počátku své existence těleso inspirovalo vznik řady děl soudobých skladatelů, na svém kontě má řadu znamenitých nahrávek ze všech stylových období (mj. kompletní sborové dílo B. Martinů). Od roku 2009 pořádá Kühnův smíšený sbor vlastní pravidelné sborové kon-certy v Českém muzeu hudby.

12 13

Koncertní sezóna

10. 9. 2015

27. 9. 2015

6. 10. 2015

4. 11. 2015

17. 11. 2015

18. 11. 2015

2. 12. 2015

7. 12. 2015

9. 12. 2015

17. 12. 2015

19. 12. 2015

22. 12. 2015

25. 12. 2015

Don Giovanni (W. A. Mozart) | Rudolfinum Freiburger Barockorchester, dirigent: René Jacobs

Svatováclavský koncert 2015 | Chrám Sv. Víta v Praze Te Deum, světová premiéra (Jiří Laburda) dirigent: Václav Blahunek

Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič) Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera

Galakoncert Kühnova smíšeného sboru | Kostel sv. Šimona a Judy, dirigenti: Tone Bianca Sparre Dahl, Marek Vorlíček

Panychida (Petr Koronthály) | Katedrála Sv. Víta v Praze, dirigent: Miriam Němcová



Kytice & Otvírání studánek (B. Martinů) | Pardubice dirigent: Petr Altrichter

Kytice & Otvírání studánek (B. Martinů) | Pardubice dirigent: Petr Altrichter

Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla dirigent: Petr Kofroň

Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla dirigent: Petr Kofroň

Star Wars | Rudolfinum dirigent: James Shearman

Česká mše vánoční (J. J. Ryba) dirigent: Jaroslav Brych

2015

8. 1. 2016

14. 1. 2016

24. 1. 2016

9. 2. 2016

16. 2. 2016

9. 3. 2016

23. 3. 2016

24. 4. 2016

6. 8. 2016


Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla, dirigent: Petr Kofroň

Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla, dirigent: Petr Kofroň


Mše c moll (W. A. Mozart) | Kostel sv. Šimona a Judy dirigent: Misha Katz


Stabat Mater (A. Dvořák) | Obecní dům dirigent: Petr Vronský

Zahajovací koncert festivalu Hudební léto Borska 2016 dirigent: Marek Vorlíček

Závěrečný koncert Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov 2016 Carmina burana (C. Orff)

STAŇTE SE ČLENEM KÜHNOVA SMíŠENÉHO SBORU A PODíLEJTE SE SPOLU S NÁMi NA ZAJíMAVÝCH HUDEBNíCH PROJEKTECH! ViCE NA WWW.KUHNCHOIR.CZ.

KONCERT JE TAKÉ SOUČÁSTí VLASTNí SBOROVÉ SÉRiE SOUVISLOSTI V ODLIŠNOSTECH.

PARTNEŘI

MEDiÁLNí PARTNER SBORU

2016

14 15

zpÍvejme! galakoncert štejnska a...

Documents