Ztráty tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin

Absolventská práce

Andrea Antalová

Vyšší odborná zdravotnická škola a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka

Vedoucí práce: Bc. Eva Andrlová.

Datum odevzdání práce:

Datum obhajoby:

Praha 2019

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci napsala samostatně a veškeré zdroje jsem uvedla v

seznamu použité literatury.

V Praze dne

_______________________________

Poděkování

Především nejvíc děkuji mojí vedoucí práce, Bc. Evě Andrlové, za cenné rady, trpělivost a

ochotu. Také děkuji své rodině a přátelům za pomoc při psaní mé absolventské práce.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné

školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.

__________________________

ABSTRAKT

ANTALOVÁ, Andrea. Ztráty tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin. Praha, 2019.

Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce Bc. Eva Andrlová.

Počet stran: 68

Absolventská práce je zaměřena na příčiny ztrát tvrdých zubních tkání bez účasti mikrobů.

V ordinaci dentální hygienistky se často můžeme setkat s erozivním defektem skloviny nebo

dentinu. Toto poškození může vznikat například v důsledku častého popíjení kyselých nápojů.

Do této skupiny patří zejména ovocné džusy, coca-cola, energy drinky nebo slazené minerální

vody. Stav tvrdých tkání ovlivňuje také typ a měkkost kartáčku. V kombinaci s nevhodnou,

často intenzivní technikou čištění, dochází ke klínovitým defektům. Rovněž aplikace

piercingu v oblasti úst a jazyka má mnohdy negativní vliv na zubní tkáně, obzvlášť pokud je

šperk zhotoven z kovu. Stává se, že i stresové situace se mohou projevovat u jedince jako

skřípání nebo zatínání zubů. Jako následek tohoto poškození bývá přehnaná reakce na

termické podněty.

Praktická část byla zpracována dotazníkovým výzkumem. Jeho cílem bylo seznámit

a přiblížit tuto problematiku širší populaci. Z analýzy dotazníků bylo zjištěno, že jsou často

konzumovány právě kyselé nápoje. Z toho vyplývá, že respondenti mohou být ohroženi

erozemi dentice. Nejčastěji byla uváděna horizontální technika čištění zubů, která je

považována za nevyhovující. Další výsledky průzkumu ukazují na nedostatečnou

informovanost v této oblasti. Pomoci by mohly pravidelné preventivní prohlídky u zubního

lékaře a dentální hygienistky. Dalším cílem praktické části bylo vytvořit edukační materiál

pro pacienty. Tento leták tak poskytne informace o erozích zubů.

Klíčová slova: tvrdé zubní tkáně, poškození, eroze, úbytek, citlivost

ABSTRACT

ANTALOVÁ, Andrea. Loss of hard dental tissue from nonbacterial causes. Praha, 2019 The

graduate work. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Supervisor Bc. Eva Andrlová.

Pages: 68

The graduate work deals with the causes of loss of hard dental tissues, without the presence of

microbes. In a dental hygienist we often can see an erosive defekt of enamel or dentine. This

damage can occur, for example, as a result of frequent drinking of acidic beverages. This group

includes fruit juices, coca-cola, energy drinks or sweetened mineral waters mainly. The

condition of the hard tissues affects the type and softness of the brush. In combination with

unsuitable, often intensive cleaning techniques, wedge - shaped defects occur. Applying mouth

and tongue piercing often has a negative effect on dental tissues. Especially, if the jewelery is

made of metal. Stress situations can be manifested in the individual as grinding or clenching of

teeth. As a result of this damage, there is an exaggerated reaction to thermal stimuli. The

practical part contains a questionnaire survey. Its aim was to introduce and explain this issue to a

wider population. From the analysis of the questionnaire, it was found that the acidic beverages

are often consumed. This implies that respondents may be at risk of dentition erosion. Most often

a horizontal tooth brushing technice,which is considered unsatisfactory was pretented. Further

results indicate a lack of awareness in this fieldRegular preventive chcekups in Sumery of a

dental hygienist could be helpful. Another aim of the practical part was to create educational

leaflet for patients. This leaflet will provide information about tooth erosion.

Key words : hard dental tissue, damage, erosion, loss, sensitivity

Obsah

Úvod ................................................................................................................................................ 9

Teoretická část ............................................................................................................................... 10

1. Stavba zubu ........................................................................................................................... 10

1.1. Sklovina Subtantia adamantinea ..................................................................................... 11

1.2. Dentin Substantia eburnea .............................................................................................. 11

1.3. Zubní dřeň Pulpa dentis .................................................................................................. 12

1.4. Zubní cement Substantia osseadentis ............................................................................. 13

2. Vývoj zubu ............................................................................................................................ 14

3. Vývojové poruchy zubů ........................................................................................................ 16

3.1. Geneticky podmíněné poruchy tvorby tvrdých zubních tkání ........................................ 16

3.1.1 Amelogenesis imperfekta ........................................................................................ 16

3.1.2 Dentinogenesis imperfekta ...................................................................................... 17

3.1.3 Dysplázie dentinu .................................................................................................... 18

4. Příčiny ztrát tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin ............................................... 19

4.1. Dentální eroze ................................................................................................................. 19

4.2. Abraze ............................................................................................................................. 22

4.3. Atrice .............................................................................................................................. 23

4.4. Abfrakce ......................................................................................................................... 23

4.5. Bruxismus (skřípání zubů) .............................................................................................. 23

4.6. Piercing v oblasti dutiny ústní a jazyka .......................................................................... 24

5. Techniky čištění zubů ............................................................................................................ 26

5.1. Metoda podle Foneho ..................................................................................................... 26

5.2. Vertikální kombinovaná technika ................................................................................... 26

5.3. Modifikovaná metoda podle Stillmana........................................................................... 27

5.4. Metoda podle Charterse .................................................................................................. 27

5.5. Metoda podle Basse (intrasulkulární) ............................................................................. 27

5.6. Modifikovaná Bassova technika ..................................................................................... 28

5.7. Elektrický zubní kartáček ............................................................................................... 28

6. Slina ....................................................................................................................................... 30

6.1. Slinné žlázy..................................................................................................................... 30

6.2. Složení sliny ................................................................................................................... 31

6.3. Funkce sliny .................................................................................................................... 32

6.4. Poruchy tvorby sliny ....................................................................................................... 32

6.5. Škachův test .................................................................................................................... 33

7. Fluoróza ................................................................................................................................. 34

Praktická část ................................................................................................................................. 35

8. Cíl práce ................................................................................................................................ 35

9. Metodika výzkumu ................................................................................................................ 35

10. Hypotézy ............................................................................................................................ 36

11. Analýza výsledků dotazníkového šetření ........................................................................... 37

12. Vyhodnocení hypotéz ......................................................................................................... 54

13. Diskuze ............................................................................................................................... 56

14. Závěr ................................................................................................................................... 58

Seznam použité literatury .............................................................................................................. 59

Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh ....................................................................................... 60

Zdroje obrázků .............................................................................................................................. 62

Seznam příloh ................................................................................................................................ 64

9

Úvod

Za téma absolventské práce jsem si zvolila „Ztráty tvrdých zubních tkáni z nemikrobiálních

příčin“. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že stále častěji přibývá případů, kdy se na

postižení zubů nepodílejí bakterie.

Závěrečná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se snažím

popsat stavbu zubu, jeho vývoj a vývojové poruchy. Dále popisuji příčiny poškození zubů

z nekariézních důvodů. Příkladem může být nošení šperku v oblasti dutiny ústní nebo

v jazyku. Destruktivní dopad na tvrdé zubní tkáně může mít i nevhodná technika čištění zubů.

V praktické části se věnuji vytvoření dotazníku. Zde zjišťuji frekvenci příjmu kyselých

nápojů. Ty se podílejí na vzniku dentálních erozí. Zkoumám návyky v osobní orální hygieně

z hlediska způsobu čištění a měkkosti kartáčku. Také se zajímám, zda vybraní účastníci

výzkumu podstupují pravidelné preventivní prohlídky u svého zubního lékaře nebo dentální

hygienistky. Zde by se mělo pacientovi dostat co nejvíc informací nejen o vlivu výživy, ale

také vlivu osobní hygieny na tvrdé zubní tkáně. Na základě získaných odpovědí a mnou

stanovených hypotéz analyzuji výsledky výzkumu.

V praktické části se také věnuji vytvoření edukačního materiálu pro pacienty.

Cílem mé práce je přiblížit téma poškození zubních tkání bez přítomnosti bakterií a poukázat

na možné problémy, které mohou postihnout struktury zubů bez účasti mikroorganismů.

10

Teoretická část

1. Stavba zubu

Zuby jsou v dutině ústní uspořádané do dvou zubních oblouků. Je to horní a dolní zubní

oblouk, kdy horní oblouk přesahuje dolní zubní oblouk. Zuby se od sebe odlišují podle svého

tvaru, funkce a počtem hrbolků.

Skládají se z korunky, která tvoří viditelnou část zubu, krčku, který vytváří přechod mezi

korunkou a kořenem a kořene zubu, který je uložen v alveolární kosti.

Dále jsou zuby tvořeny ze tří důležitých struktur. Sklovina tvoří povrchovou část. Dentin tvoří

vnitřní část. Zubní dřeň vyplňuje dřeňovou dutinu a představuje cévní a nervové zásobení

zubů (3, 4).

Obrázek číslo 1 Stavba zubu

11

1.1. Sklovina Subtantia adamantinea

Povrchovou část zubu tvoří sklovina, která je nejtvrdší substancí v lidském těle.

Je složena z 87 % anorganických látek, hlavně jde o hydroxyapatit, uhličitan vápenatý, fluorid

vápenatý a uhličitan hořečnatý, 2 % látek organických keratin, enamelin, amelogenin a 11 %

vody. Voda je přítomna jako volná nebo vázáná na organickou hmotu, nebo vázáná na

krystaly. Ve vlhkém prostředí dokáže přijímat vodu spolu s ionty. Tloušťka skloviny je

rozdílná podle místa anatomické korunky.

V místě řezných hran a hrbolků je nejsilnější. Oblast krčku zubu je zase jejím nejslabším

místem (7, 8).

Strukturu skloviny tvoří sloupečky sklovinných prizmat, které vedou od dentinosklovinné

hranice až k povrchu skloviny a zapadají do sebe. Vzájemně jsou spojeny interprizmatickou

substancí. Povrch skloviny kryje po prořezání zubu primární kutikula Nasmythova basální

membrána, která je pak záhy abradovaná a má význam při tvorbě gingivo-dentálního úponu.

Sklovina je ektodermálního původu (7, 8).

1.2. Dentin Substantia eburnea

Dentin je základní stavební jednotkou každého zubu. Tvoří nejsilnější část zubu a také určuje

základní tvar zubu. Vzniká formativní činností odontoblastů na povrchu zubní dřeně.

Obklopuje zubní dřeňovou dutinu i kořenový kanálek. Obsahuje 45 % hydroxyapatitu, 30 %

organických látek a 25 % tvoří voda. V oblasti korunky má tvrdší strukturu než v kořeni.

Dentin není transparentní, ale nažloutlé barvy. Skládá se ze dvou hlavních složek – jemných

kolagenních fibril a základní interfibrilární hmoty. Dentin obsahuje tzv. dentinové tubuly, ve

kterých proudí tekutina, jejíž objemové a teplotní změny způsobují přenos informací od

povrchu zubu ke dřeni. Má organickou a anorganickou část. Důležitý význam má při aplikaci

adhezivních výplní

a ošetření kořenového kanálku. Předchůdce dentinu je predentin, ze kterého vzniká při vývoji

zubu primární dentin. Po ukončení vývoje zubu se tvorba dentinu zpomaluje. V malém

množství se tvoří sekundární dentin, který je příčinou zmenšovaní cavitas dentis v důsledku

12

věku. S přibývajícím věkem se také plní dentinové tubuly solemi kalcia a z dentinu se stává

dentin sklerotický (7).

Tvorba sklerotického dentinu je také přítomna a urychlena v blízkosti zubního kazu (7).

Terciární dentin neboli reparační dentin je reakcí na vzniklý zubní kaz, abraze, eroze, po

traumatu, čímž nahrazuje ztracený dentin (8).

Typ dentinu Funkce

Fyziologické typy dentinu

Predentin Předchůdce primárního dentinu

Primární dentin Nezralý dentin

Definitivní dentin Dentin normálního zubu

Sekundární dentin Involuce pulpy

Sklerotický dentin Stárnutí definitivního dentinu

Patogenické typy dentinu

Sklerotický dentin Urychlená tvorba v blízkosti kazu

Terciální dentin Reakce na zevní noxu

Tabulka číslo 1 Přehled jednotlivých typů dentinu

1.3. Zubní dřeň Pulpa dentis

Zubní dřeň vyplňuje cavum pulpae, cornu apulpae a cannes radiculares. Makroskopicky

vypadá jako růžová až červená měkká hmota, která je tvořena hlavně řídkým rosolovitým

vazivem. Také obsahuje krevní cévy, mezi kterými probíhá síť nemyelinizovaných

senzitivních nervových vláken. Jde o tkáň velmi citlivou na různé podněty. Mezi

nejvýznamnější funkce zubní dřeně patří regenerace dentinu. Tvoří podklad pro vznik

primárního, sekundárního a terciárního dentinu. Činností odontoblastů na povrchu zubní

dřeně vzniká dentin (4, 8).

13

1.4. Zubní cement Substantia osseadentis

Zubní cement je kostní tkáň vláknitého typu, který pokrývá povrch kořene, ten je tvořen

dentinem, s nímž se stýká v dentinocementové hranici. Je také funkční jednotkou parodontu

(7).

U zdravého parodontu je cement krytý spojovacím epitelem dásňového žlábku. V této oblasti

je jeho vrstva nejtenčí. Zvětšuje se apikálním směrem a jeho tloušťka narůstá s věkem (7).

Do cementu je upevněn systém vláken, která jsou součástí parodontu (Sharpeyova vlákna).

Tento systém zabezpečuje úpon ligament přes vrstvu dentinu, a zpevňuje tak úponovou část

ligament periodontia. Zubní cement je nažloutlé barvy. Obsahuje přibližně 61 %

anorganických solí, 27 % organické složky a 12 % vody (8).

Histologicky se skládá z různých tkání s různými vlastnostmi.

Acelulární afibrilární cement neobsahuje ani buňky ani kolagenní vlákna. Nachází se pouze

v izolovaných okrscích na sklovině a kořenovém dentinu. Je krytý acelulárním fibrilárním

cementem nebo spojovacím epitelem. V důsledku absence kolagenních vláken se nijak

nepodílí na připojení periodontálních vláken k povrchu zubu (7).

Acelulární fibrilární cement (označován i jako primární cement) se nachází hlavně

v cervikální oblasti a střední třetině zubního kořene. Obsahuje velké množství

kalcifikovaných kolagenních vláken, která vedou kolmo k povrchu zubního kořene.

Jeho tvorba je dlouhodobá. Tento proces trvá však pouze v období odontogeneze (7).

Celulární fibrilární cement, také bývá označován jako sekundární cement, se nachází hlavně

v oblasti hrotu kořene. Můžeme ho také najít v místech, kde chybí acelulární fibrilární

cement. Vyrovnává primárně i sekundárně vzniklé nerovnosti na povrchu kořene (7).

14

2. Vývoj zubu

Vývoj zubu začíná v době intrauternního života, v časné embryonální fáze vývoje. Přibližně

v 5. -6. týdnu vývoje. Na tomto procesu se podílí vzájemné působení zárodečních tkání –

ektoderm

a mezoderm. Bujení mezodermu indikuje bujení ektodermálních buněk a vzniká tak zubní

ploténka. Následným prorůstáním vzniká dentogingivální lišta. Současně s ní se vytváří lišta

labiogingivální. Z tohoto záhybu se pak vytvoří vestibulum oris. Na určitých místech zubní

lišty se zmnožují buňky a vytvářejí zubní pupence (5).

V každé čelisti jich je 10. Představují tak zárodky dočasných zubů. Mezoderm vrůstá do

epitelu

a nastává tak stadium, které se nazývá stadium zubního pohárku. Ten představuje primitivní

sklovinný orgán, a následně vytváří sklovinu. Z mezodermální tkáně vzniká zubní papila,

budoucí zubní dřen, dentin, cement a periodoncium. Po vytvoření zubních zárodků zubní lišta

zaniká. Její dolní okraj na lingvální straně vytváří epitelovou, druhotnou lištu. Z té vznikají

druhotné pupeny, které představují základy pro stálé zuby (5).

Dentální ektoderm, jehož derivátem jsou především buňky skloviny (ameloblasty), a dentální

mezenchym, jehož derivátem jsou buňky zubní pulpy (fibroblasty), dentinu (odontoblasty),

zubního cementu (cementoblasty) a periodoncia (fibroblasty nebo i osteoblasty alveolárního

výběžku). Zárodky jednotlivých zubů vznikají postupně (5).

Během vývoje prochází zub z klinického hlediska celkem 7 vývojovými stadii.

- 1.-3. Stadium je preeruptivní. Zubní korunka ještě není prořezaná do dutiny ústní

a její vývoj sledujeme pouze na rentgenovém snímku.

- 4.-7. Stadium je post eruptivní. Zubní korunka už je vyvinuta. Prořeže se do úst

a dokončí se vývoj kořene. I tento stav lze sledovat na rentgenovém snímku (5).

1. Stádium je stádiem zubního váčku. Na rentgenovém snímku vidíme oválné projasnění,

ohraničené linií kompaktní kosti.

2. Stádium je fáze počínající mineralizace zubní korunky. Tato fáze trvá přibližně jeden

rok.

15

3. Stádium je pokročilá fáze mineralizace korunky. Toto stádium je nejdelší a trvá čtyři

roky.

4. Stádium probíhá počáteční tvorba kořene. Zubní kořen je zatím velmi krátký. Jeho

tvar kopíruje dentální papilu. Tato fáze trvá zhruba jeden rok.

5. Stádium je stadiem divergence kořenového kanálku. Pokračuje růst kořene. Stěny

kořenového kanálku jsou tenké, rozbíhavé směrem k apexu, dřeňová dutina je velmi

objemná. Stádium trvá jeden rok

6. Stádium je stadiem paralelity stěn kořenového kanálku. Kořen zubu dosahuje téměř

své konečné délky. Stěny kořenového kanálku jsou paralelní, vrstva tvrdých zubních

tkání kořene zesílila. Foramen apicis dentis široce komunikuje s okolním

periodenciem. Stádium trvá jeden rok

7. Stádium - probíhá konvergence stěn kořenového kanálku. Kořen dosáhl definitivní

délky. Stěny kořenového kanálku se směrem k apexu sbíhají. Apikální otvor ještě není

zcela uzavřen (5).

„K definitivnímu uzávěru kořenového hrotu dochází u řezáků za 2,5–3 roku po prořezání

zubní korunky. U ostatních zubů za 3-3,5 roku po prořezání zubní korunky. Vývoj stálého

chrupu trvá přibližně 10 let“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a získané

poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]

16

3. Vývojové poruchy zubů

3.1. Geneticky podmíněné poruchy tvorby tvrdých zubních

tkání

Do této skupiny poruch řadíme poruchy tvorby skloviny (amelogenesis imperfekta) a poruchy

tvorby dentinu (dentinogenesis imperfekta, dysplazie dentinu).

3.1.1 Amelogenesis imperfekta

Amelogenesis imperfekta je onemocnění na genetickém základě.

Postihuje zubní sklovinu. Ta je nedostatečně kalcifikovaná. Její barva je žlutá až žluto hnědá.

Toto onemocnění postihuje dočasnou i stálou dentici (5).

Amelogenesis imperfekta hypoplastického typu

U tohoto typu onemocnění, sklovina nedosahuje své normální tloušťky. Ta může být drsná,

hladká, vroubkovaná nebo dolíčkovaná. Objevuje se zpožděné prořezávání zubů anebo zuby

neprořezávají vůbec. Možný je také výskyt otevřeného skusu, který je skeletálně podmíněný.

Hypokalcifikačního typu

„Sklovina je nedostatečně mineralizovaná. Její struktura je měkká. Lze proniknout sondou.

V těch nejzávažnějších případech, je možné seškrábnout jí kyretou. Z barvení je žluté až

hnědé. V období prořezávání je tloušťka skloviny normální. Postupem času se odlupuje

hlavně na okluzních ploškách a incizních hranách. Nejméně bývá postižena krčková třetina

zubu. Na rentgenovém snímku chybí kontrast mezi sklovinou a dentinem. Supragingivální

kámen se tvoří snadno a ve velkém množství“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková.

Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]

17

Hypomaturačního typu

„Představuje kvalitativní poruchu vývoje skloviny. Je méně závažná než při hypokalcifikaci.

Sklovina na je různě zbarvená od opaktní bílé až po žlutohnědou. Na rentgenovém snímku

není tak velký rozdíl mezi sklovinou a dentinem. Po prořezání zubu je morfologie zubní

korunky a vrstva skloviny normální. Po zatížení tlakem a následkem drobných traumat

dochází k jejímu odlamování“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a získané

poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011]

3.1.2 Dentinogenesis imperfekta

„Autorky V. Merglová a R.Ivančaková popisují toto onemocnění jako geneticky podmíněnou

lokalizovanou mezodermální dysplazií dentinu. Postihuje jak dočasnou tak i stálou dentici.

Dědičnost je autozomálně dominantní s vysokou penetrací, mutace je lokalizovaná na

dlouhém raménku 4. Chromozomu“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a

získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]

Toto postižení rozlišujeme do tří skupin

• Dentinogenesis imperfekta I. typu

Tento typ postihuje obě dentice a je spojený s postižením kostní tkáně nazývaným

osteogenesis imperfecta

• Dentinogenesis imperfekta II.typu

Izolované postižení denticí

• Dentinogenesis imperfekta III typu

„Výskyt tohoto onemocnění je velmi vzácné. Zaznamenané bylo pouze v oblasti státu

Maryland v USA. Charakteristická je přítomnost tzv. opalescentního dentinu“. [Vlasta

Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání.

Praha. 2011]

„U jedinců s touto poruchou bývá často víc poškozena primární dentice, než ta sekundární.

V sekundární dentici jsou pak více poškozené ty zuby, které se zakládají dříve, než ty, které

18

jsou založeny později. V době prořezávání zubů do dutiny ústní je jejich morfologický tvar

skoro fyziologický. Za nedlouho nastává praskání, olupování skloviny na incizních hranách

a okluzích ploškách. Takto postupuje až k cervikální oblasti. Sklovina se odlupuje v důsledku

nedostatečného spojení skloviny a dentinu v cemento–sklovinné hranici. Dentin není

chráněný a také méně mineralizovaný. Jeho struktura je měkká a rychle podléhá abrazi.

Barva zubů po ztrátě skloviny je žlutohnědá. Někdy jsou tyto zuby nazývány jako „jantarové

zuby“. Zuby u dočasné dentice mohou být abradovány až k oblasti marginální gingivy

v časovém horizontu dvou let. Hrozí riziko poškození zubní dřeně. U stálé dentice je

poškození zubní dřeně velmi vzácné. Nastává rychlá obliterace zubní dřeně a kořenové

kanálky jsou téměř neidentifikovatelné“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková. Vývojové a

získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011.]

Léčení začíná v dětství a probíhá až do dospělosti. Kromě estetického vzhledu je velkým

problémem citlivost na podněty termické a mechanické. Rychle postupující abraze vedou ke

sníženému skusu a potížím se žvýkáním.

3.1.3 Dysplázie dentinu

Geneticky podmíněna porucha dentinu a autozomálně dominantní dědičností.

Rozlišujeme dva typy

• Dysplázie dentinu I. Typu – postihuje obě dentice

• Dysplázie dentiny II. Typu – vzácnější postižení

„Tato porucha postihuje jedince v měřítku 1:100 000. Tvar a barva zubů po prořezání je

normální. Někdy je popisováno lehké jantarové zbarvení. Na rentgenovém snímku se kořeny

jeví jako zkrácené části zubu s tupým zaoblením“. [Vlasta Merglová a Romana Ivančaková.

Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Praha. 2011]

19

4. Příčiny ztrát tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních

příčin

V dnešní době se často můžeme setkat s úbytkem tvrdých zubních tkání, na kterém se

nepodílejí mikroorganismy. Tento jev je nejčastěji způsoben častým příjmem kyselých nápojů

v průběhu dne a minimální příjem čisté vody, příjem potravin s nízkým pH nebo působení

kyselin žaludku. U pacientů pak často nacházíme dentální eroze, úbytek tvrdých zubních tkání

v důsledku působení kyselin.

Žijeme v rychlé době a všudypřítomný stres se může odrazit i na stavu našich zubů.

Typickým jevem je zatínání zubů nebo skřípání zubů, o kterém pacient ani nemusí vědět.

I špatná technika čištění zubů spolu s tvrdým kartáčkem může mít za následek klínovité

defekty, kdy pacienti často uvádějí zvýšenou dentinovou citlivost v oblasti vydřených krčků.

Tento jev můžeme vidět i u pacientů, kteří používají k orální hygieně elektrický kartáček

a nepoužívají jej správně, nebo na něj vyvíjejí příliš velký tlak.

4.1. Dentální eroze

Eroze je definována jako ireverzibilní ztráta tvrdé zubní tkáně v důsledku chemických

procesů, k nimž dochází bez vlivu mikroorganismů. Postižení vzniká jako důsledek

opakovaného kontaktu zubní tkáně s látkami s velmi nízkým pH, přičemž dochází

k hyposaturaci hydroxyapatitu, hydroxyfluorapatitu i fluoroapatitu (5).

Zpočátku je zasažena pouze povrchová struktura zubu – sklovina. Pokud se eroze v počáteční

fázi neléčí, léze může postihnout i dentin. Následná hypersensitivita dentinu je dominantním

subjektivním problémem pacienta.

20

Rozlišujeme časnou lézi, která se velmi obtížně diagnostikuje. Projevuje se na sklovině, která

je matně lesklá. Eroze v této fázi často unikají pozornosti vyšetřujícího lékaře. Často

pozorujeme transparentnost skloviny v oblasti incizní hrany.

Pozdní nebo pokročilé léze postihují dentin. Typické jsou rozsáhlé léze. Dochází k zaoblení

hrbolků zubů a změně barvy v důsledku obnažení dentinu. Jedince často postihuje dentinová

senzitivita, která je způsobená otevřením dentinových tubulů, přenášejících vzruchy (5).

Etiologie:

• Kyselé látky exogenního původu

Do této skupiny zařazujeme kyselé nápoje a potraviny. Jakýkoli nápoj nebo potravina s pH

nižším než je 5,5 způsobuje eroze. Pokud jsou konzumovány víc než jednou denně například

citrusové plody a kyselé nápoje, jako jsou ovocné džusy, šumivé nebo žvýkací tablety

s vitamínem C, rapidně se zvyšuje riziko erozí. Největší riziko však znamená konzumace

nápojů a potravin s kyselým pH v noci před spaním. V průběhu spánku, kdy jsme v klidové

fázi, se produkce slin snižuje na minimum. Vyrovnání kyselého pH na neutrální v dutině

ústní trvá přibližně 40-45 minut. Léze způsobené častým příjmem kyselých nápojů často

nacházíme na frontálních ploškách zubů (5).

Nápoj/ potravina pH

Coca-cola 2,6

Fanta 2,9

Red Bull 3,4

Isostar 3,8

Salátový dresink 3,6

Pomerančový džus 3,7

Hrušky 4,1

Tabulka číslo 1. Přehled pH nápojů

21

Obrázek číslo 2. Eroze exogenního typu

• Kyselé látky endogenního typu

Do této skupiny nejčastěji zařazujeme bulimii. Při bulimii se opakuje přejídání a následné

zvracení. Žaludeční kyseliny s obsahem pH 3,8, které jsou obsažené ve vomitu, tak narušují

strukturu skloviny. Léze u endogenního typu erozí nacházíme nejčastěji na palatinálních

ploškách frontálních zubů.

Dále do endogenního typu erozí patří také gastroezofageální reflux. Tady můžeme vidět

stejný klinický obraz jako u pacientů s onemocněním bulimií. Průběh je ale výrazně

pomalejší, pacient nemusí pociťovat žádný problém. Poškozené bývají i atypické plošky

zubů, pokud dochází k refluxu i v noci. Postižené bývají také okluzní plošky nebo

v extrémních případech bukální plošky.

Právě zubní lékař nebo dentální hygienistka si mohou všimnout změn v dutině ústní jedince

a doporučit tak další vyšetření. Zubní lékař ani dentální hygienistka však ve své ordinaci

bulimii nebo onemocnění refluxem nevyléčí. Mají ale jako první možnost vidět změny na

tvrdých zubních tkáních, upozornit na ně a poskytnout pacientovi informace o postižení (5).

Obrázek číslo 3. Eroze endogenního typu

22

Prevence a dietní doporučení

Základem každé anamnézy jsou také informace o stravovacích zvyklostech, zdravotním stavu,

hygienických návycích, medikaci nebo životním stylu pacienta. Informace získáváme

prostřednictvím tzv. výživového protokolu, kde 4–5 dní sledujeme možnou příčinu vzniklých

erozí. Při nálezech na předních horních palatinálních ploškách je vhodné doporučit interní

vyšetření. Toto doporučení je nezbytné, pokud pacient neuvádí gastroezofageální reflux,

protože může jít o asymptomatickou formu refluxního onemocnění.

Doporučení musí být individuální u každého pacienta. Důležité je nezakazovat pacientovi

kyselé nápoje a potraviny, ale snažit se jejich frekvenci omezit na dobu hlavních jídel,

a vyhnout se tak popíjení kyselých nápojů v průběhu celého dne. Střídat nápoje s čistou

vodou, která má neutrální pH a urychluje tak jeho vyrovnání. Snažit se nepřijímat kyselé

nápoje a potraviny bezprostředně před spaním. Vyhnout se čištění zubů hned po konzumaci

kyselých nápojů nebo některých léků obsahujících kyselinu askorbovou, kyselinu

acetylsalicylovou nebo preparáty obsahující železo. Důležité je vyplachovat si dutinu ústní

vodou (5).

Lokální aplikace fluoridových preparátů může také snížit dentinovou citlivost u erodovaných

zubů.

Doporučit také lze žvýkačky bez cukru, které stimulují a zvyšují produkci slin. Nedoporučují

se však pacientům s gastroezofageálním refluxem, neboť u těchto pacientů mohou právě

žvýkačky zvýšit sekreci žaludečních šťáv.

U refluxu nebo při opakovaném zvracení lze také doporučit vyplachovat dutinu ústní vodou

nebo ústním roztokem s obsahem hydrogenuhličitanu sodného, což by mohlo pomoci při

neutralizaci prostředí v ústech.

4.2. Abraze

Abraze zubů jsou způsobeny nadměrným mechanickým otěrem cizími předměty. Jde

o patologický stav, kde nastává úbytek tvrdých zubních tkání. Podle lokalizace a závažnosti

rozlišujeme abrazi skloviny, abrazi skloviny i dentinu a abrazi s ohrožením zubní dřeně.

Vyskytují se i u pacientů se sníženou kvalitou tvrdých zubních tkání. Typickým jevem bývají

23

abradované zuby u onemocnění dentinogenesis imperfekta. Okusování propisky, tužky nebo

nehtů může vést k olámaným řezným hranám hlavně ve frontálním úseku. Špatná technika

čištění zubů a tvrdá vlákna kartáčku se podílejí na vzniku klínovitých defektů. Abrazivní

složky zubních past mohou tomuto procesu napomáhat. Abraze také mohou způsobovat spony

na snímatelných náhradách nebo ortodontických aparátů (2, 3)

4.3. Atrice

Atrice je definována jako otěr tvrdých zubních tkání přímým kontaktem antagonistických

nebo sousedících plošek zubů. K podstatně rozvinutějšímu patologickému opotřebení tvrdých

zubních tkání však vede celá řada faktorů. Psychogenní příčiny jako stres, zlost a jiné tak

vedou k častějším a déletrvajícím kontaktům zubů (parafunkcím), často spojených

s bruxismem. Významné faktory vyvolávající atrice a abrazi jsou rovněž nesprávně tvarované

okluzní plošky výplní nebo korunek (např. předčasný kontakt, artikulační překážky). Další

etiologické faktory patologického oděru zubů jsou neuromuskulární poruchy v oblasti čelistí a

obličeje a také anomálie v postavení zubů (11).

4.4. Abfrakce

Abfrakce znamená odlomení zubu. Nastává u již oslabených zubů buď vlivem abraze, nebo

atrice. Vzniká také u pacientů s erozivním postižením chrupu. Další riziko znamená

přetěžování chrupu bruxismem nebo zatínáním, kdy jsou tvrdé zubní struktury oslabovány

(3).

4.5. Bruxismus (skřípání zubů)

Skřípání zubů se odborně označuje názvem bruxismus. Je to stav, kdy jsou zuby přetěžovány

a otírány v klidovém stavu jedince. Pacient to činí podvědomě a většinou si to neuvědomuje.

24

Upozornit ho na to může blízká osoba. Bruxismus se dělí na denní a noční. V denní formě se

projevuje zatínáním zubů. Noční bruxismus je zlozvyk, kterému postižený sám zabránit

nemůže. Příčinou často bývá stres, frustrace nebo potlačovaný hněv. Dalšími příčinami

mohou být alergie nebo komprese dentice (12).

Bruxismus postihuje děti i dospělé a velmi často souvisí s celkovým psychickým stavem.

U dětí se může přechodně objevit i v souvislosti s jakýmkoli celkovým infekčním

onemocněním – skřípání pak často samo odeznívá (12).

Bruxismus se léčí konzervativně, někdy kombinovanou léčbou. Využívají se nákusné dlahy,

speciální cviky žvýkacích svalů, režimová opatření, výjimečně podávání léčiv. Léčbu vede

zubní lékař nebo lékař v tzv. kloubní poradně pro onemocnění čelistních kloubů (14).

4.6. Piercing v oblasti dutiny ústní a jazyka

Piercing je jistá forma modifikace lidského těla. Jde o propíchnutí vybrané části těla

a následné vložení šperku do vzniklého otvoru. V ideálním případě tělo šperk příjme a zhojí

se. Výraz piercing pochází z anglického slova pierce, což znamená propíchnout, prorazit nebo

probodnout. V dávné minulosti mu byl připisován náboženský až rituální význam. Postupem

času význam piercingu v západní kultuře téměř vymizel. Pozvolný návrat pozorujeme

od období po ukončení druhé světové války (15).

Dnes k piercingu inklinují hlavně mladší jedinci. V oblibě místa, kam umísťují šperk, je také

oblast dutiny ústní, jako například retní uzdička, jazyková uzdička, tváře, rty, nebo

přímo jazyk. Šperk v této oblasti však může způsobit i nepříjemné problémy. Ty plynou ze

způsobu a podmínek aplikace ozdoby a její následná přítomnost v měkkých tkáních. Ozdoby

se zhotovují z různých materiálů v různé kvalitě. Vyrábějí se z plastů, kovů, kamene, kostí,

dřeva. V dutině ústní se doporučuje aplikace 14–18karátové zlaté slitiny, niobu, titanu,

ušlechtilé oceli. Obtíže, které mohou vzniknout, jsou lokální nebo celkové. Lokální

komplikace způsobuje bolest, edém, infekce, krvácení, fraktura zubu, poškození výplní

a korunek, traumatizace gingivy, zhoršená fonace, ztížení orální hygieny, hypersalivace.

Mezi celkové problémy patří přecitlivělost na použitý materiál, přenos infekcí - hepatitida

25

typu B, C a D, HIV infekce, tuberkolóza, sifilitída, vdechnutí cizího tělesa až obstrukce

dýchacích cest. K přenosu infekce dochází v průběhu aplikace piercingu. Je proto vždy

důležité zvážit, v jakém salonu se dáme takto upravit (6).

Aplikace piercingu do jazyka je popisována jako velmi oblíbená a nepříliš bolestivá.

V prvních dnech po aplikaci se však často objevuje otok jazyka. Výběr materiálu hraje

důležitou roli - kovové materiály znamenají největší riziko. Pokud si pacient se šperkem

v ústech hraje, dochází k nárazům na zubní sklovinu. Ta může postupem času popraskat

a také může dojít k jejímu úbytku.

Obrázek číslo 4 Piercing v jazyku Obrázek číslo 5 Piercing ve rtu a filtru

26

5. Techniky čištění zubů

Poškození tvrdých zubních tkání může být způsobeno také nesprávnou technikou čištění

zubů. Kartáček držíme jako propisku, abychom netlačili a nezraňovali se. Hlavice zubního

kartáčku by měla být malá, s hustě osazenými vlákny. Hustá vlákna jsou jemnější, a tím

příjemnější k dásním i k zubům. Techniky čištění můžeme rozdělit do dvou skupin. Techniky

vhodné pro zdravý parodont a techniky vhodné pro nemocný parodont. Do první skupiny

zařazujeme Foneho metodu, modifikovanou metodu podle Stillmana, modifikovanou Bassovu

techniku. Do druhé skupiny můžeme zařadit metodu podle Charterse nebo také

modifikovanou techniku podle Basse.

5.1. Metoda podle Foneho

Postavení řezáků je hrana na hranu. Čistí se současně oba zubní oblouky na jednou. Čištění

provádíme krouživými pohyby. Vlákna kartáčku jsou postavena v pravém uhlu k dlouhé ose

zubů. Po vyčištění vestibulárních plošek otevřeme ústa a čistíme nejdříve horní čelist a pak

dolní čelist z orální strany. Na konec vyčistíme okluzní plošky zubů. Tato technika se indikuje

hlavně u dětí. Je jednoduchá a dá se snadno osvojit. Kontraindikací je možné riziko vzniku

klínovitých defektů.

5.2. Vertikální kombinovaná technika

Nazývaná také „od červeného k bílému“.

Vlákna kartáčku přikládáme pod úhlem 45° k dlouhé ose zubu na připojenou gingivu a za

současného otáčení dlouhé osy kartáčku se sunou k okluzi. Pohyby opakujeme 5-6x na

každém místě. Poté hlavu kartáčku posuneme o jeden zub dál a opakujeme celý proces.

Z orální strany postupujeme stejně. Nakonec vyčistíme okluze zubů.

27

5.3. Modifikovaná metoda podle Stillmana

Hlavičku kartáčku přikládáme na připojenou gingivu pod úhlem 45°. Následně provádíme

vibrační a stíravé pohyby. Vlákna se pohybují vertikálně přes volnou a připojenou gingivu a

dále k povrchu zubu. Na závěr vyčistíme okluzní plošky zubů.

5.4. Metoda podle Charterse

Nebo také nazývaná „od bílého k červenému“.

Kartáček se orientuje vlákny pod úhlem 45° směrem k okluzi a posunuje se směrem ke

gingivě. Vlákna se dostávají mezi zuby, aniž zraňují gingivu. Kartáček přikládáme lehce a

vykonáváme vibrační pohyby. Na každém úseku učiníme 3–4 pohyby a posuneme se na další

místo. Z orální strany je nutné čistit každý zub jednotlivě. Na závěr přicházejí okluzní plošky.

Tuto techniku indikujeme v pooperačním období a v případě padodontitídy. Problematická je

časová náročnost.

Taková technika čištění je díky sklonu kartáčku zaměřena hlavně na mezizubní prostory.

V současnosti se od ní ustupuje, protože se začaly používat mezizubní kartáčky.

5.5. Metoda podle Basse (intrasulkulární)

Kartáček přikládáme lehce pod úhlem 45° polovinou na zub a polovinou na dáseň. Vlákna

směřují lehce do gingiválního sulku. Provádíme vibrační pohyby nejméně 10x na každém

místě, ke kterému je kartáček přiložen. Za každým posunutím proces opakujeme. U orálních

plošek postupujeme stejně. Ve frontálním úseku orálních plošek orientujeme kartáček

vertikálně. Snažíme se čistit co největší ploškou kartáčku, abychom vyčistili gingivální

sulkus. Nezapomeneme na okluzní plošky.

28

5.6. Modifikovaná Bassova technika

Postup při této technice je velmi podobný jako v té předcházející. K vibračním nebo

krouživým pohybům se přidají pohyby stíravé. Stíravý pohyb vedeme směrem od kořene

zubu dolů ke korunce.

5.7. Elektrický zubní kartáček

V minulosti byl tento typ čištění zubů určen hlavně pro hendikepované pacienty. Dnes už

tomu tak není. Zájem o elektrický kartáček pořád stoupá.

Na výběr jsou různé technologie a různé typy čisticích hlavic. Aby elektrický kartáček byl

skutečně efektivní a nezraňovali jsme se s ním, je nezbytný nácvik v dutině ústní každého

pacienta v ordinaci dentální hygienistky/hygienisty. Mezi nejdostupnější technologie patří

oscilačně rotační a sonická.

Oscilačně rotační kartáček vykonává rotaci spolu s oscilací střídavě ve dvou směrech

hlavice. Kartáček se přikládá postupně k jednotlivým zubům. Důležité je kartáček mírně

naklánět u premolárů a molárů. Tímto způsobem tak vyčistíme meziální a distální plošky

zubů. Hlavice přesahuje gingivu jenom v mírném rozsahu. Doporučují se vlákna extra soft.

Obtížně se čistí gingivální sulky z orální a palatinální strany. Kartáčky mají menší kulatou

hlavici.

Sonická technologie kmitá vlákny ze strany na stranu. Počet kmitů bývá přibližně 31 000

a více. U některých modelů je možné regulovat intenzitu. Kartáček se přikládá pod úhlem

45°, podobně jako manuální kartáček. Pohyb čištění je vykonáván kartáčkem. Po jeho

přiložení jím jenom pohybujeme pomalu na další zub. Z vnitřní strany pokračujeme stejným

způsobem.

Nejdůležitější je správné používání tohoto kartáčku. Netlačit na kartáček nebo nepoužívat

kartáček jinou technikou, než je doporučeno. Předejdeme tak traumatizaci gingivy,

gingiválním recesům nebo vzniku klínovitých defektů. V případě, že pacient má zájem o tento

druh kartáčku, měl by se vždy nejdříve poradit se svou dentální hygienistkou nebo zubním

lékařem. Ti mohou objektivně zhodnotit, zda je tento typ kartáčku pro něj vhodný, nebo

nevhodný. Pokud už pacient takový kartáček má, je důležité, aby si ho vždy nosil s sebou na

29

ošetření. Stejné to je i v případě manuálního kartáčku. Kontrolujeme techniku čištění,

měkkost použitých vláken nebo také opotřebovanost hlavice. Sonický kartáček

nedoporučujeme pacientům, kteří na něj příliš tlačí.

30

6. Slina

Slina je kapalný výměšek ze slinných žláz v dutině ústní. Je tvořena velkými a malými

slinnými žlázami. Má neutrální pH. Ochraňuje sliznici úst a jícnu. Její přítomnost má vliv na

proces polykání a vnímání chutí. Její sekrece je řízená sympatickým a parasympatickým

nervstvem.

6.1. Slinné žlázy

Můžeme je rozdělit na velké a malé.

Malé slinné žlázy nacházíme v celé dutině ústní. Na tvářové sliznici, na sliznici rtů, na patře a

na hřbetě jazyka. Produkují slinu nezávisle na stimulaci nebo příjmu potravy. Jejich sekrece je

přibližně 0,5ml/min. Tím vytvářejí neustálou vlhkost sliznice dutiny ústní.

Rozlišujeme tři velké slinné žlázy, které jsou párovým útvarem. Jsou zodpovědné za hlavní

tvorbu sliny 94 – 96 % v závislosti na denní době a stimulaci.

1) Glandula Parotis – příušní žláza má serózní produkci sliny a intimní vztah k n. facialis.

Vývod ductus Stenoni kříží m. masseter a ústí na sliznici tváře na molárové úrovni

v horní čelisti (papila parotitea).

2) Glandula Submandibularis – podčelistní žláza má smíšenou produkci sliny. Vývod

ductus Whartoni vstupuje do sublinguálního prostoru, její ústí je na spodině úst v těsné

blízkosti uzdičky jazyka (papila salivaria sublingualis).

3) Glandula Sublingualis - podjazyková žláza má mucinoserózní sekreci sliny. Vývod

ductus Bartholini ústí buď samostatně, nebo spolu s ductus Whartoni.

Obrázek číslo 6. Velké slinné žlázy

31

6.2. Složení sliny

Slina je bezbarvá, lehce zakalená, slabě zpěněná tekutina, s různou vazkostí u každého

jedince. Tvoří směs sekretu slinných žláz, orálních bakterií, gingivální tekutiny, zbytků jídla

a oloupaných buněk epitelu. Za normálních podmínek je její pH neutrální.

Obsahuje 99 % vody a 1 % anorganických a organických složek.

Anorganické látky tvoří vápník, který je důležitý pro funkci slinné amylázy. Ve slině se

vápník vyskytuje jako ionizovaný, nebo neionizovaný, v závislosti na pH sliny. Ionizovaná

forma je nezbytná pro neustálou výměnu vápenatých iontů mezi slinou a povrchem zubu.

Neionizovaná forma vápníku je součástí anorganických sloučenin (fluorid vápenatý)

a organických makromolekul. Dále fosfáty obsažené ve slině, které zvyšují odolnost zubní

skloviny, vůči působení bakteriálním kyselin. Volné fluoridové ionty ve slině

(0,01 – 0,05 ppm) jsou dalším faktorem v procesu demineralizace (9).

Organickou složku sliny tvoří trávicí enzymy amyláza a lipáza, mucin a nemikrobiální látky.

Amyláza (ptyalin) – nejdůležitější enzym, který je obsažen ve slinách. V dutině ústní štěpí

škrob na jednoduché cukry. Amyláza dále putuje spolu s potravou do žaludku, kde je

přibližně po hodině inaktivována žaludečními kyselinami. Největší podíl na vylučování

amylázy má příušní žláza. Její koncentrace se zvyšuje se slinným průtokem.

Lingvální lipáza – tento trávící enzym je vylučován z malých slinných žláz, které jsou

umístěny na kořeni jazyka pod hrazenými papilami. V dutině ústní a v žaludku tak štěpí

složené tuky na jednodušší tuky a mastné kyseliny. Pro novorozence má přítomnost lingvální

lipázy velmi důležitý význam. V prvních měsících po narození je tuk obsažen v mateřském

mléce jediným zdrojem výživy. Vylučované množství pankreatické lipázy však není

dostatečné pro jeho zpracování. U novorozenců je lipáza hlavním enzymem katalyzujícím

rozklad tuků obsažených v potravě. U dospělých jedinců je její funkce bezvýznamná.

Mucin je slinný glykoprotein, který zvlhčuje povrch dutiny ústní, chrání tkáně před vnějším

působením a zlepšuje žvýkání, polykání a řeč.

Lysozym má původ z velkých a malých slinných žláz a slinných leukocytů. Má schopnost

rozkládat vazby v buněčné stěně gram pozitivních baktérií (9).

32

Laktoferin představuje vícefunkční glykoprotein produkovaný serózními buňkami slinných

žláz. Jeho přítomnost nalezneme nejenom ve slině, ale i v sekretech žlučníku, pankreatu,

slzách nebo v mateřském mléce (9).

Peroxidázový systém se skládá ze dvou důležitých enzymů. Laktoperoxidázy, která je

produkována buňkami slinných žláz. Myeloperoxidáz, které vytvářejí leukocyty. Leukocyty

putují z gingiválního sulku do dutiny ústní. Oba tyto enzymy rozkládají peroxid vodíku na

kyslík a vodu. Vznikají tak volné radikály toxické pro bakterie (9).

Kalprotektin je protein, který váže kalcium a zinek.

6.3. Funkce sliny

Slina za fyziologického stavu neustále omývá povrch zubů. Tím také částečně odstraňuje

zbytky jídla. Její pH je neutrální. Umožňuje tak rychlejší vyrovnání z kyselého pH do

příznivějšího. Obsahuje minerály jako fluoridy, fosfát, vápník, které se podílejí na

(re)mineralizaci zubů. S pomocí enzymů (amyláza, protéza) umožňuje natrávit potravu.

Antibakteriálně působí prostřednictvím obsažených protilátek, lysozymu, laktoferinu,

laktoperoxidáze (9).

6.4. Poruchy tvorby sliny

Porucha tvorby sliny může být často jako důsledek onemocnění sliznice dutiny ústní.

Nejčastějším problémem je snížená produkce sliny. Hyposalie nebo xerostomie je označení

pro sníženou sekreci sliny. Tento jev je popisovaný jako nepříjemná suchost v dutině ústní,

osychání povrchu sliznic a jazyka, atrofie povrchového epitelu, zmnožení povlaku na jazyku.

Zvýšená bývá indikace zubního kazu nebo zubních erozí. Projevuje se jako palčivost, pálení.

Problematický je příjem potravy. Xerostomie se častěji vyskytuje u starších osob.

Postiženými bývají častěji ženy po klimakteriu. Podílet se na tom mohou i vedlejší účinky

léčiv (analgetika, anorektika, antihistaminika, diuretika, psychofarmaka), onemocnění

velkých slinných žláz, radioterapie v orofaciální oblasti. Mezi další příčiny lze zařadit slinné

kameny, obstrukce vývodu slinných žláz, hořečnaté stavy, aplázie slinných žláz (9).

33

Úlevu může poskytnout umělá slina, která se dá zakoupit ve formě ústní vody, sprejů nebo

gelů. Pomáhají také různé žvýkačky, zvýšený příjem tekutin.

Méně častým jevem je zvýšená produkce sliny. Ptyalismus nebo sialorhea je enormní

produkce sliny. Tento jev se může vyskytovat například u těhotných pacientek.

U patologických stavů lze tento jev pozorovat u otravy těžkými kovy, stomatodynie,

neurovegetativní a humorální poruchy. V případě potřeby je možné tento stav navodit

medikamentózně přípravkem Pilokarpin. Dlouhodobé problémy se zvýšenou sekrecí slin

mohou být doprovodným projevem systémových onemocnění nebo psychických poruch.

Například mozková obrna nebo Parkinsonova nemoc, mentální retardace (9).

Asalie znamená poruchu tvorby sliny, kdy tvorba sliny zcela absentuje.

6.5. Škachův test

Tento test se používá na zjištění kvality sliny. Měření se provádí ve dvou fázích, klidové

a stimulované. Pacient v klidové fázi po dobu 15 min vyplivuje do odměrného válce slinu,

která se mu hromadí v dutině ústní. Po klidové fázi proces zopakujeme. Pacientovi podáme

žvýkací parafinovou tabletu pro stimulaci sliny Dalších 15 min pacient opět vyplivuje

hromadící se slinu do odměrné nádoby. Produkovaná slina v klidové fázi by měla být

0,3 – 0,5 ml/min. Produkce stimulované sliny by měla být 1–2 ml/min. Hyposalii

klasifikujeme, pokud je dosažena hranice pod 8 ml.

Před provedením testu je důležité, aby pacient dvě hodiny nejedl, nekouřil a měl také

vyčištěné zuby. Předcházíme tak zkreslení výsledků testu (9).

34

7. Fluoróza

Fluoróza je poškození zubní skloviny. Toto poškození vzniká kvůli nadměrnému příjmu

fluoridových solí v období mineralizace skloviny. Projevuje se jako matně bělavé skvrny

nebo flíčky ve sklovině. Při těžší formě fluorózy může být sklovina zbarvená žlutě až hnědě.

Zdrojem nadměrného příjmu fluoridů může být pitná voda nebo také vysoký obsah fluoridů

v zubních pastách, které děti polykají. Pokud dítě neumí pastu vyplivnout, je vhodnější

používat zubní pastu bez obsahu fluoridů (10).

Jackosonova klasifikace (1974):

• Typ A – bílé skvrny ve sklovině o průměru ≤ 2mm

• Typ B – bílé skvrny ve sklovině o průměru ≥ 2mm

• Typ C – hnědavé skvrny ve sklovině o průměru ≤ 2mm

• Typ D – hnědavé skvrny ve sklovině o průměru ≥ 2mm

• Typ E – horizontální bílé pruhy ve sklovině

• Typ F – výskyt jamek a oblastí hypoplazie skloviny

Při terapii zubů postižených fluorózou záleží na stupni a lokalizaci poškození. Ve frontálním

úseku se drobné povrchové léze ve sklovině dají řešit mikroabrazí. Menší defekty ve sklovině

se dají napravit estetickými fasety nebo kompozitním materiálem. V rozsáhlejších případech

lze zhotovit zubní korunku. V laterálním úseku jsou tato poškození méně esteticky rušivá.

Buď zůstávají bez terapie, nebo lze aplikovat kompozitní materiál nebo korunku (9).

35

Praktická část

8. Cíl práce

Cílem praktické části mé závěrečné práce je seznámit a přiblížit laické populaci příčiny ztrát

tvrdých zubních tkání z nemikrobiálních příčin prostřednictvím dotazníkového šetření.

Takto získám informace o četnosti příjmů slazených nápojů, energetických drinků,

alkoholických nápojů, které mají při frekventovanějším užívaní neblahé účinky na struktury

zubů. Také ovocné šťávy, džusy nebo smoothies jsou v povědomí populace jako pozitivní

částí zdravého životního styl. Mají ale negativní vliv na tvrdé zubní tkáně, pokud je jejich

příjem během dne vysoký. Dále jsem se snažila získat informace o hygienických návycích

respondentů. Měkkost kartáčku a technika čistění spolu úzce souvisí. Kombinace tvrdého

kartáčku a nesprávné techniky čištění může mít za následek dentinovou senzibilitu nebo

i klínovité defekty.

Stresové situace mohou mít za následek noční skřípaní zubů, zatínaní zubů. Tyto stavy si

jedinec často nemusí ani uvědomovat. Upozornit na tento jev může právě dentální hygienistka

nebo zubní lékař. V dotazníku se také zajímám, zda respondenti navštěvují pravidelně svojí

dentální hygienistku nebo zubního lékaře a zda byli někdy informování o různých vlivech na

tvrdé zubní tkáně bez účasti mikroorganizmů.

Dalším cílem praktické části mé závěrečné práce je vytvořit edukační materiál pro pacienty.

Ti si zde budou moci najít informace o vlivu slazených a kyselých nápojů na zubní sklovinu.

Neméně důležitým bodem je i správnost hygienických návyků.

9. Metodika výzkumu

Výzkum se uskutečnil prostřednictvím dotazníku. Dotazník byl vytvořen a zpracován přes

internetový portál Survio (www.survio.com). Určen byl pro dospívající a dospělou laickou

populaci. Dotazník byl dále zprostředkován přes sociální síť Facebook a dále mým rodinným

příslušníkům a přátelům. Byl zcela anonymní a sloužil pouze k mé absolventské práci.

36

Předpokládaná návratnost dotazníků byla přibližně 60-70 vyplněných dotazníků. Četnost

navrácených dotazníků byla 107. Dotazníků se zúčastnili ženy i muži. Obsahoval

16 uzavřených otázek a pouze na jednu otázku bylo možné zvolit více odpovědí. Dotazník byl

vyhodnocen pomocí grafů a tabulek a následně slovně popsán. Celkový počet respondentů byl

vyjádřen v procentech.

Dotazníkové šetření se konalo v období od 1. 2 – 18. 3. 2019.

10. Hypotézy

Hypotéza č. 1 Předpokládám, že víc než 40 % respondentů přijímá ochucené minerálky

a ovocné džusy častěji než jednou denně.

Hypotéza č. 2 Předpokládám, že většina respondentů nepoužívá horizontální techniku čištění

zubů.

Hypotéza č. 3 Předpokládám, že 45 % respondentů neví nebo si neuvědomuje, že skřípe zuby

nebo že je zatíná.

Hypotéza č. 4 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů nenavštěvuje pravidelně

(dvakrát do roka) svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu.

Hypotéza č. 5 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů není informováno o vlivu častého

příjmu kyselých nápojů nebo potravin na tvrdé zubní tkáně.

37

11. Analýza výsledků dotazníkového šetření

Otázka číslo 1. Pohlaví

Graf číslo 1

Tabulka číslo 2

V otázce číslo jedna jsem se zaměřila na pohlaví respondentů. Z výsledků vyplývá, že

se dotazníkového šetření zúčastnilo 69 žen ze 107 (64,5 %) a 38 mužů ze 107 celkem

(35.5 %).

38

Otázka číslo 2. Věk

Graf číslo 2

Tabulka číslo 3

V druhé otázce se dotazuji respondentů na jejich věk. Dotazník byl určen pro

dospívající a dospělou laickou populaci. Nejvyšší počet respondentů byl ve věku

21 – 30 let celkem 39 ze 107 (36,4 %). Dále se dotazníku zúčastnili respondenti

věkové kategorie věková kategorie 31–40 let celkem 36 ze 107 (33,6 %). Respondenti

věkové kategorie 41–50 let se zúčastnili celkem 17 ze 107 (15,9 %). Do 20 let se

zúčastnilo 9 respondentů ze 107 (8,4 %). Jenom jedna odpověď se vrátila od

respondenta věkové kategorie 70 a více let. Věkové kategorie 61 – 70 se nezúčastnil

žádný respondent. Z dotazníku vyplývá, že se dotazníku zúčastnili hlavně mladší

respondenti.

39

Otázka číslo 3. Dosažené vzdělání

Graf číslo 3

Tabulka číslo 4

Dále jsem se zajímala o vzdělání dotazovaných. Nejméně zúčastněných uvedlo jako

dosažené vzdělání středoškolské bez maturity. Celkem 5 respondentů ze 107 (4,7 %).

Druhý nejnižší výsledek znamená dosažené základní vzdělání respondentů.

Celkem 6 respondentů ze 107 (5,6 %). Vyšší odborné vzdělání uvedlo 12 respondentů

ze 107 (11,2 %). Vysokoškolské vzdělání respondentů uvedlo 23 ze 107 (21,5 %).

Středoškolské vzdělání uvedlo nejvíc respondentů. Celkem 67 ze 107 (57 %).

40

Otázka číslo 4. Pijete víc než jednou denně nápoj z níže uvedených možností? Prosím,

zaškrtněte

Graf číslo 4

Tabulka číslo 5

Z výsledků vychází, že dotazovaní nejčastěji během dne přijímají hlavně ochucené

minerálky. Celkem 49 odpovědí ze 107 (46,7 %). Na druhém místě se umístily ovocné

smoothies nápoje 44 odpovědí ze 107 (41,9 %). Další vysoký počet odpovědí jsem

zaznamenala ve výsledcích energy drinků. Celkem 43 odpovědí ze 107 (41 %).

Citronovou vodu uvedlo 40 respondentů ze 107 (38,1 %).

41

Dále, s celkovým počtem odpovědí 39 ze 107 (37,1 %), uvedli respondenti, že pijí

coca-colu. Izotonické nápoje a slazené limonády uvedlo 38 ze 107 (36,2 %), ovocné

džusy 32 odpovědí ze 107 (34,3 %). Alkoholické nápoje přijímá víc než jednou denně

32 dotazovaných ze 107 (30,5 %). Pitnou vodu uvedlo nejméně dotazovaných. Pouze

27 odpovědí ze 107 (25,7%). Čistá voda obsahuje neutrální pH 7. V případě častého

příjmu kyselých nebo slazených nápojů je důležité zařadit do pitného režimu čistou

vodu, a předcházet tak nevratnému poškození tvrdých zubních tkání. Tato otázka je

zaměřena na příjem kyselých, slazených nápojů respondentů během dne. Je

prokázáno, že příjem kyselých nebo slazených nápojů víc než jednou denně má

negativní vliv na tvrdé zubní tkáně. To se může projevit jako dentální eroze zubní

skloviny a dentinu nebo také dentinové hypersenzitivity.

V této otázce měli dotazovaní možnost vybrat jednu a více odpovědí.

42

Otázka číslo 5. Trápí Vás často pálení žáhy

Graf číslo 5

Tabulka číslo 6

Z tohoto grafu vyplývá, že 35 dotazovaných ze 107 (32,7 %) odpovědělo kladně.

Zbylých 72 odpovědí ze 107 (67,3 %) odpovědělo záporně, což tvoří nadpoloviční

část. Pozitivním zjištěním je, že většina účastníků pálením žáhy netrpí.

43

Otázka číslo 6. Trpíte refluxním onemocněním?

Graf číslo 7

Tabulka číslo 8

Při vyhodnocování této otázky jsem zjistila, že většina respondentů uvedla odpověď

ne, která tvoří 89 odpovědí ze 107 (83,2 %). Z toho kladně odpovědělo 18

respondentů ze 107 (16,8 %).

Refluxní onemocnění patří mezi jednu z hlavních příčin vzniku dentálních erozí

endogenního původu.

44

Otázka číslo 7. Jakou měkkost kartáčku používáte?

Graf číslo 7

Tabulka číslo 8

Tato otázka byla zaměřena na používanou měkkost kartáčku respondentů. Extra měkký

kartáček je prospěšný pro dásně, ale také pro tvrdé struktury naší dentice. Doporučuje se

také pacientům, kteří vyvíjí na kartáček příliš velký tlak. V kombinace s tvrdými vlákny

kartáčku, špatnou technikou čištění a vyvíjením velkého tlaku na kartáček jsou pak dásně

traumatizovány. To postupem času vede k obnažení zubních krčků. Nezvyklá pak není

dentinová senzitivita.

Pozitivní je, že tvrdý kartáček používá 19 ze 107 (17,8 %), a tvoří tak nejnižší četnost.

Středně měkký kartáček používá 20 ze 107 (18,7 %) respondentů. Měkká vlákna kartáčku

uvádí 32 ze 107 (29,9 %) respondentů. Pozitivním výsledkem také je, že extra měkký

kartáček používá nejvíce dotazovaných respondentů. Celkem 36 ze 107 (33,6 %).

45

Otázka číslo 8. Jakou techniku čištění zubů používáte?

Graf číslo 8

Tabulka číslo 9

Touto odpovědí jsem se snažila zjistit, jakou techniku čištění dotazovaní používají.

Bylo možné vybrat pouze jednu odpověď. Nejméně odpovědí získala možnost

používat elektrický kartáček. Celkem 12 ze 107 (11,2 %) respondentů. Stíravé pohyby

kartáčku provádí 13 ze 107 (12,1 %) respondentů. Sulkulární techniku uvádí 17

z (15,9 %) dotazovaných. Kombinaci krouživých a stíravých pohybů vykonává 18

z (16,8 %) dotazovaných. Kroužky přes oba zubní oblouky provádí 19 ze 107

(17,8 %) respondentů. Nejvíc dotazovaných uvádí, že si své zuby čistí horizontální

technikou 28 (26,2 %).

Při horizontální technice čištění zubů nedochází k vyčištění gingiválního sulku. Jak už

bylo řečeno v předcházející otázce, kombinace nevhodné techniky čištění zubů,

tvrdých vláken a vyvíjení přílišného tlaku na kartáček má negativní vliv na tvrdé i

měkké tkáně v dutině ústní. Postupem času dochází k traumatizaci těchto struktur.

46

Otázka číslo 9. Máte piercing v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku? Pokud ano,

zaznamenali jste změny na svých zubech?

Graf číslo 9

Tabulka číslo 10

Při vyhodnocování otázky číslo 9 jsem zjistila, že většina dotazovaných - 66 ze 107

(61,7 %) - odpověděla negativně, že piercing v oblasti dutiny ústní ani v jazyku nemá.

Zbylí respondenti odpovídali kladně. S rozdílem, zda na svých zubech zaznamenali

změny, nebo nezaznamenali. 31 ze 107 (29 %) respondentů uvádí, že piercing

v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku má, ale změny nezaznamenali. Zbylých 10 ze 107

(9,3 %) respondentů uvádí, že piercing v dutině ústní nebo v jazyku má a změny

zaznamenali. Změny na zubech v důsledku piercingu mohou mít za následek například

dentinovou senzitivitu, popraskání zubní skloviny nebo také ulomení části zubu.

47

Otázka číslo 10. Skřípete v noci nebo během dne zuby?

Graf číslo 10

Tabulka číslo 11

V otázce číslo 10 jsem se zajímala, zda dotazovaní skřípou zuby. A zda si to vůbec

uvědomují. Bylo možné vybrat pouze jednu odpověď. Z celkového počtu zúčastněných

107 respondentů odpovědělo 41 (38,3 %), že neví, zda skřípou během dne nebo v noci

zuby. Odpověď ne uvádí 36 ze 107 (33,6 %) dotazovaných. Kladnou odpověď udává 30

ze 107 (28 %).

48

Otázka číslo 11. Zatínáte během dne zuby?

Graf číslo 11

Tabulka číslo 12

Dále byla předmětem zkoumání otázka, zda dotazovaní zatínají zuby během dne.

Dotazovaní mohli vybrat pouze jednu odpověď. Až 50 ze 107 (46,7 %)

respondentů uvádí, že zatínají zuby při stresových situacích. Dalších 25 ze 107

(23,4 %) dotazovaných uvádí, že zuby nezatíná. 19 ze 107 (17,8 %) respondentů

neví, zda zuby zatínají. Kladně odpovědělo 13 (12,1%) dotazovaných.

49

Otázka číslo 12. Máte citlivé krčky zubů?

Graf číslo 12

Tabulka číslo 13

Většina dotazovaných uvádí odpověď ne. Celkem 68 ze 107 (63,6 %). Kladně

odpovědělo 39 ze 107 (36,4 %) dotazovaných.

50

Otázka číslo 13. Pozorujete na svých zubech ztráty tvrdých zubních tkání, jako jsou

například vydřené krčky, olámané řezné hrany zubů?

Graf číslo 13

Tabulka číslo 14

Výsledky této otázky jsou velmi těsné. 57 ze 107 (53,3 %) respondentů uvádí negativní

odpověď. Tedy, že ztráty tvrdých zubních tkání nepozorují. Zbylých 50 ze 107 (46,7 %)

odpovídá kladně. Jenom o málo menší část dotazovaných pozoruje na svých zubech

potíže, jako jsou olámané řezné hrany zubů nebo vydřené krčky zubů.

51

Otázka číslo 14. Navštěvujete pravidelně svého zubního lékaře nebo dentální

hygienistku/hygienistu? (2x do roka)

Graf číslo 14

Tabulka číslo 15

Z této odpovědi vyplývá, že 55 ze 107 (51,4 %) svého zubního lékaře nebo dentální

hygienistku/hygienistu pravidelně nenavštěvuje. Ostatní respondenti - 52 (48,6%) -

odpověděli kladně. To znamená, že svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku

navštěvují pravidelně dvakrát do roka. Pravidelnost prohlídek jak u zubního lékaře, tak

i u dentální hygienistky/hygienisty je nesmírně důležitá. Při pravidelných prohlídkách

je větší možnost zachytit změny na tvrdých zubních tkáních. Zubní lékař nebo dentální

hygienistka/hygienista se prostřednictvím anamnézy, dotazováním nebo vizuálním

vyšetřením může upozornit například na možné zatínání nebo skřípání zubů, vysvětlit

důsledky častého příjmu kyselých a slazených nápojů a jídel a naučit předcházet

dalším možným ztrátám tvrdých zubních tkání.

52

Otázka číslo 15. Byl/a jste někdy informován/a v ordinaci zubního lékaře nebo

dentální hygienistky/hygienisty o následcích například častého popíjení kyselých

nápojů po čas dne, špatné techniky čištění nebo zatínání zubů?

Graf číslo 15

Tabulka číslo 16

Z grafu v této otázce plyne, že ze 107 dotazovaných odpovídá ne celkem 59 (55,1 %).

Ostatních 48 ze 107 (44,9 %) odpovídá kladně. Tato otázka úzce souvisí

s předcházející otázkou. V předešlé otázce, která byla zaměřena na pravidelné

návštěvy zubního lékaře nebo dentální hygienistky/hygienisty, odpověděla většina

dotazovaných negativně. Pokud respondenti pravidelně nenavštěvují ordinaci zubního

lékaře nebo dentální hygienistky/hygienisty, je vyšší možnost, že informace

o možnostech poškození tvrdých zubních tkání nedostali, spíš než respondenti, kteří

pravidelné prohlídky absolvují.

53

Otázka číslo 16. Po vyplnění dotazníku máte pocit, že byste byl/a ohrožen/a ztrátou

tvrdých zubních tkání?

Graf číslo 16

Tabulka číslo 17

Z výsledků poslední otázky jsem zjistila, že ze 107 respondentů uvedlo 59 (55,1 %)

odpověď ne. Zbylých 48 ze 107 (44,9 %) respondentů uvedlo kladnou odpověď.

54

12. Vyhodnocení hypotéz

Hypotéza č. 1 Podle mého názoru víc než 40 % respondentů přijímá víc než jednou denně

hlavně ochucené minerálky a ovocné džusy.

Na základě vyhodnocení otázky číslo 4 jsem zjistila, že nejvíc respondentů víc než jednou

denně pije ochucené minerální vody. Celkem 49 respondentů ze 107 (46,7 %). Dalším nejvíc

uváděným nápojem byly energy drinky s počtem respondentů 43 (41 %). Ovocné džusy se

umístily až na šestém místě s počtem 36 ze 107 (34,3 %).

Závěr: Hypotéza číslo 1 se mi potvrdila částečně.

Hypotéza č. 2 Předpokládám, že většina respondentů nepoužívá horizontální techniku čištění

zubů.

Po zpracování otázky číslo 4 jsem zjistila, že 28 respondentů (26,2 %) uvedlo, že používá

k čištění zubů právě horizontální techniku zubů. Tato odpověď tvoří nejvíce odpovědí.

Závěr: Hypotéza číslo 2 se mi nepotvrdila.

Hypotéza č. 3 Předpokládám, že 45 % respondentů neví nebo si neuvědomuje, že skřípe zuby

nebo že je zatíná.

Tato hypotéza souvisí s otázkami číslo 10 a 11. Zjistila jsem, že 41 respondentů (38,3 %)

neví, zda skřípou zuby. Na otázku, jestli zatínají zuby, odpovědělo 50 respondentů 46,7%

možností ano, při stresujících situacích. O zatínání zubů neví 19 dotazovaných 17,8%.

Závěr: Hypotéza číslo 3 se mi potvrdila jenom částečně.

55

Hypotéza č. 4 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů nenavštěvuje pravidelně (dvakrát

do roka) svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu.

Po zpracování otázky číslo 14 jsem zjistila, že na otázku, zda dotazovaní pravidelně

navštěvují svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu, odpovědělo 55

respondentů ze 107 (51,4 %) odpovědí ne.

Závěr: Hypotéza číslo 4 se mi potvrdila.

Hypotéza č. 5 Předpokládám, že víc než 50 % respondentů není informováno o vlivu

častého příjmu kyselých nápojů nebo potravin na tvrdé zubní tkáně.

Hypotéze číslo 5 odpovídá otázka číslo 15. Po její zpracování jsem dospěla k závěru, že 59

respondentů ze 107 (55,1 %) odpovědělo záporně. Tedy, že zatím nebyli informování o vlivu

častého příjmu kyselých nápojů nebo potravin na tvrdé zubní tkáně.

Závěr: Hypotéza číslo 5 se mi potvrdila.

56

13. Diskuze

Dotazníkové šetření

Cílem praktické části mé závěrečné práci bylo pomoci dotazníku zjistit informovanost

respondentů o nemikrobiálních vlivech na tvrdé zubní tkáně. Z výživového hlediska jde

hlavně o častý příjem kyselých nápojů. Nevhodná technika čištění zubů v kombinaci

s tvrdými vlákny kartáčku může mít vliv na vznik klínovitých defektů. Skřípaní zubů přes noc

nebo přes den si pacienti často neuvědomují. Upozornit je na tento jev může blízká osoba

nebo osoba ze zdravotnického prostředí. Zatínání zubů se objevuje hlavně při stresových

situacích. Jedince na to může opět upozornit zdravotnický personál. Dotazník obsahoval

celkem 16 otázek. Zúčastnily se ho téměř všechny z uvedených věkových kategorií.

Na základě zpracovaných otázek a vyhodnocení stanovených hypotéz jsem zjistila,

že u respondentů jsou nejvíc oblíbené nápoje jako ochucené minerálky, energy drinky, ovocné

smoothies nebo coca-cola. Dotazovaní uvádějí, že takové nápoje pijí častěji než jednou denně.

Tyto nápoje obsahují nízké pH. Pokud během dne často klesá hladina pH z neutrálního do

kyselého, začíná se narušovat povrch zubu. To může vést ke vzniku zubních erozí. Důležité je

soustředit příjem těchto tekutin na určitou dobu dne. Nepřijímat je v průběhu celého dne,

a vyhnout se tak častému poklesu pH. Pití čisté vody je klíčovým faktorem v zamezení

vzniku erozního postižení.

V mé výzkumné části mě překvapil výsledek hypotézy číslo 2. Tady jsem zjišťovala, jakou

techniku čištění zúčastnění dotazníku používají. Většina z nich uvádí horizontální techniku

čištění. Jestli je tento způsob kombinovaný s velkým tlakem na kartáček, je možný vznik

klínovitých defektů -trojúhelníkovité vybroušení skloviny až dentinu v cervikální oblasti

zubu. Zde jsem očekávala, že tento způsob většina jedinců nepoužívá.

Dalším překvapivým zjištěním pro mě bylo, že většina dotazovaných nenavštěvuje pravidelně

svého zubního lékaře nebo dentální hygienistku/hygienistu. Právě na preventivních

prohlídkách je možné zaznamenat rané stádium erozí. Můžeme pacienta upozornit na

nevhodnou techniku čištění nebo nevyhovující sklon kartáčku, případně doporučit jinou

měkkost kartáčku. Také můžeme vysvětlit nebezpečí přítomného piercingu v orofaciální

oblasti. Skřípaní nebo zatínáni zubů si můžeme všimnout dříve, než pacient začne pociťovat

potíže.

57

Pravidelné prohlídky úzce souvisejí s informovaností pacientů. Pokud nejsou absolvovány

pravidelně, je možné, že informovanost pacientů je nižší. Pacienti si totiž neuvědomují různé

faktory, které mají vliv na struktury zubů.

58

14. Závěr

Závěrečná práce se zabývá zpracováním důvodů ztrát zubních tkání z nemikrobiálních příčin.

Cílem bylo přiblížit danou tematiku širší veřejnosti. V praktické části se věnuji výzkumu

prostřednictvím dotazníku.

Z výsledků výzkumu jsem přišla k závěru, že nedostatek informovanosti v populaci může být

hlavně spojen s nepravidelností návštěv u zubního lékaře a dentální hygienistky. Z tohoto

důvodu jsem také zhotovila edukativní leták, který poskytne základní informace o příčinách

ztrát tvrdých zubních tkání. Pokud se zvýší pravidelnost v navštěvování zubního lékaře nebo

dentální hygienistky/hygienisty, zvýší se tak povědomí o problematice ztrát tvrdých zubních

tkání bez účasti bakterií. Díky tomu se sníží riziko vzniku poškození tvrdých zubních struktur.

59

Seznam použité literatury

Knižné zdroje

[1] BOTTICELLI, Antonella Tani. Dentální hygiena: teorie a praxe. Praha: Quintessenz,

2002. ISBN:80-903181-1-8

[2] KOVAĽOVÁ, Eva, a kolektív. Orálna hygiena II., III. Prešov: Akcent print, 2010. ISBN:

978-80-89295-24-1

[3] MAZÁNEK, Jiří, a Urban František a kolektiv. Stomatologické Repetitorium. Praha:

Grada Publishing, 2003. ISBN:80-7169-824-5

[4] MAZÁNEK, Jiří. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky. Praha:

Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-48658.

[5] MERGLOVÁ, Vlasta, a Ivančaková. Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních

tkání. Praha: Česká stomatologická komora, 2011. ISBN: 978-80-87109-27-4.

[6] SLEZÁK, Radovan, a Ivo Dřízhal. Atlas chorob ústní sliznice. Praha: Quintessenz, 2004.

ISBN: 80-903181-5-0

[7] SLEZÁK, Radovan. Preklinická parodontologie. Hradec Králové: RNDr. František

Skopec, CSc. – Nucleus HK, 2007. ISBN: 978-87009-18-5

[8] ŠEDÝ, Jiří, a Foltán René. Klinická anatomie zubů a čelistí. Praha: Triton, 2009.

[9] Výukový materiál, předmět Preventivní zubní lékařství 2017-2018, SZŠ a VOŠ Praha 1,

Alšovo nábřeží 6, obor Diplomovaná dentální hygienistka.

[10] Výukový materiál, předmět Preventivní zubní lékařství 2017-2018, SZŠ a VOŠ Praha 1,

Alšovo nábřeží 6, obor Diplomovaná dentální hygienistka.

Internetové zdroje

[11] Atrice. In: Nechcikazy. [online] 2019. [cit. 2019 – 23. 3. 2019]. Dostupné

z <https://www.nechcikazy.cz/atrice>

[12] Bruxizmus. In: Nechcemkazy. [online] 2019. [cit. 2019 – 24.3.2019]. Dostupné

z<https://www.nechcemkazy.sk/skripanie-zubami-cize-bruxizmus>

60

[13] KOČOVÁ, Jitka. Vývoj zubu. [online] 2019. [cit 29. 3. 2019]. Dostupné

z <https://www.zubnistranky.cz/embry.pdf>

[14]Bruxizmus. In: Jirizeman. [online] 2019. [cit. 2019 – 24. 3. 2019]. Dostupné

z <http://www.jiri-zemen.cz/?strana=co-je-to&detail=49>

[15]Historie piercingu. In: Anchor-piercing. [online] 2019. [cit. 2019-23. 3. 2019]. Dostupné

z: <https://www.anchor-piercing.cz/cz/clanky/historie-piercingu.html>

Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh

Seznam obrázků

Obrázek číslo 1 Stavba zubu - 10 -

Obrázek číslo 2 Eroze exogenního typu - 22 -

Obrázek číslo 3 Eroze endogenního typu - 22 -

Obrázek číslo 4 Piercing v jazyku - 26 -

Obrázek číslo 5 Piercing ve rtu a philtru - 26 -

Obrázek číslo 6 Velké slinné žlázy - 30 -

Seznam tabulek

Tabulka číslo 1 Přehled jednotlivých typů dentinu - 21 -

Tabulka číslo 2 Pohlaví - 37 -

Tabulka číslo 3 Věk - 38 -

Tabulka číslo 4 Dosažené vzdělání - 39 -

61

Tabulka číslo 5 Pijete víc než jednou denně nápoj z níže uvedených možností? Prosím,

zaškrtněte - 40 -

Tabulka číslo 6 Trápí Vás často pálení žáhy? - 41 -

Tabulka číslo 7 Trpíte refluxním onemocněním? - 42 -

Tabulka číslo 8 Jakou měkkost kartáčku používáte? - 43 -

Tabulka číslo 9 Jakou techniku čištění zubů používáte? - 44 -

Tabulka číslo 10 Máte piercing v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku? Pokud ano, zaznamenali

jste změny na svých zubech? - 45 -

Tabulka číslo 11 Skřípete v noci nebo během dne zuby? - 46 -

Tabulka číslo 12 Zatínáte během dne zuby? - 47 -

Tabulka číslo 13 Máte citlivé krčky zubů? - 48 -

Tabulka číslo 14 Pozorujete na svých zubech ztráty tvrdých zubních tkání, jako jsou například

vydřené krčky, olámané řezné hrany zubů? - 49 -

Tabulka číslo 15 Navštěvujete pravidelně svého zubního lékaře nebo dentální

hygienistku/hygienistu? ( 2x do roka) - 50 -

Tabulka číslo 16 Byl/a jste někdy informován/a v ordinaci zubního lékaře nebo dentální

hygienistky/hygienisty o následcích například častého popíjení kyselých nápojů po čas dne,

špatné techniky čištění nebo zatínání zubů? - 51 -

Tabulka číslo 17 Po vyplnění dotazníku máte pocit, že byste byl/a ohrožen/a ztrátou tvrdých

zubních tkání? - 52 -

Seznam grafů

Graf číslo 1 Pohlaví - 37 -

Graf číslo 2 Věk - 38 -

Graf číslo 3 Dosažené vzdělání - 39 -

Graf číslo 4 Pijete víc než jednou denně nápoj níže uvedených možností? Prosím, zaškrtněte

- 40 -

62

Graf číslo 5 Trápí Vás často pálení žáhy? - 41-

Graf číslo 6 Trpíte refluxním onemocněním? - 42 -

Graf číslo 7 Jakou měkkost kartáčku používáte? - 43 -

Graf číslo 8 Jakou techniku čištění zubů používáte? - 44 -

Graf číslo 9 Máte piercing v oblasti dutiny ústní nebo v jazyku? Pokud ano, zaznamenali jste

změny na zubech? - 45 -

Graf číslo 10 Skřípete v noci nebo během dne zuby? - 46 -

Graf číslo 11 Zatínáte během dne zuby? - 47 -

Graf číslo 12 Máte citlivé krčky zubů? - 48 -

Graf číslo 13 Pozorujete na svých zubech ztráty tvrdých zubních tkání, jako jsou například

vydřené krčky, olámané řezné hrany zubů? - 49 -

Graf číslo 14 Navštěvujete pravidelně svého zubního lékaře nebo dentální

hygienistku/hygienistu? (2x do roka) - 50 -

Graf číslo 15 Byl/a jste někdy informován/a v ordinaci zubního lékaře nebo dentální

hygienistky/hygienisty o následcích například častého popíjení kyselých nápojů po čas dne,

špatné techniky čištění nebo zatínání zubů? - 51 -

Graf číslo 16 Po vyplnění dotazníku máte pocit, že byste byl/a ohrožen/a ztrátou tvrdých

zubních tkání? - 52 -

Zdroje obrázků

Obrázek číslo 1 Stavba zubu [online] ze dne 22. 1. 2019 dostupné

z <http://be.convdocs.org/docs/index-48243.html?page=3>

Obrázek číslo 2 Eroze exogenního typu [online] ze dne 27. 2. 2019 dostupné z <http://cz-

medicine.info/dentistry/eroze-zubni-skloviny-foto-priciny-a-lecba-dusledky.html>

Obrázek číslo 3 Eroze endogenního typu [online] ze dne 27.2 2019 dostupné

z <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2014/06/07.pdf>

63

Obrázek číslo 4 Piercing v jazyku [online] ze dne 4. 4. 2019 dostupné z <https://www.anchor-

piercing.cz/cz/clanky/piercing-jazyka.html>

Obrázek číslo 5 Piercing ve rtu a philtru [online] ze dne 4. 4. 2019 dostupné

z <https://www.anchor-piercing.cz/cz/clanky/legenda-z-cech.html>

Obrázek číslo 6 Velké slinné žlázy [online] ze dne 3. 3. 2019 dostupné

z<https://cs.wikipedia.org/wiki/Slinn%C3%A1_%C5%BEl%C3%A1za#/media/File:Illu_quiz

_hn_02.jpg>

Zdroje obrázků z letáků

Jak si čistit zuby

Obrázky [online] z 10. 4. 2019 dostupné na :

<https://www.tepe.com/uk/products/>

<https://www.tepe.com/uk/products/>

<https://sk.luciafontaine.com/zdorove/115121-klinovidnyy-defekt-prichiny-lechenie-

>profilaktika-foto.html>

<https://www.jenzeny.cz/zdravi-a-krasa/cistite-si-spravne-zuby-tohle-jsou-ty-nejcastejsi-

chyby>

Obrázky kartáčků – zdroj vlastní

Dentální eroze

Obrázky [online] z 15. 3. 2019 dostupné na:

<https://www.todaysrdh.com/skip-the-sip-reducing-tooth-erosion/>

<https://www.plzen.cz/cesi-loni-vypili-vic-dzusu-trendem-jsou-cerstve-stavy/>

<http://smilesonbristoldentistry.com/tooth-erosion/>

<http://ihartnutrition.com/2013/09/the-truth-behind-water-lemon/>

64

Seznam příloh

Příloha A Dotazník

Příloha B Leták Eroze

Příloha C Leták Čištění zubů

65

Příloha A

66

67

68