Číslo projektu : cz.1.07/1.5.00/34.0188 název projektu : moderní škola
Post on 30-Dec-2015
16 Views
Preview:
DESCRIPTION
TRANSCRIPT
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola
Autor: Mgr. Viktor ZálešákNázev materiálu: České země za druhé světové války – Protektorát Čechy a MoravaOznačení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M2.117Datum vytvoření: 26. 9. 2013Vzdělávací oblast: DějepisRočník: Druhý – všechny maturitní oboryNázev školy:Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2
Anotace
Období druhé světové války v českých zemích, tzv. Protektorát Čechy a Morava.
Metodické pokyny
Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.
Zdroje – literatura
VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6.
ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5.
ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X.
BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], 2001-2009. ISBN 978-80-7361-059-32.
Zdroje – literatura
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111.
ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN 80-716-8091-5.
ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.
VACULÍK, Jaroslav a František ČAPKA. Nástin českých dějin 20. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1999, 234 s. ISBN 80-210-2167-5.
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 1 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha Obrázek č. 2 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jozef_Tiso.jpg Obrázek č. 3 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jozef_Tiso_(Berlin).jpg
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Franti%C5%A1ek_Chvalkovsk%C3%BD_1923.jpg
Obrázek č. 5 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Adolf_Hitler_kr%C3%A1tce_p%C5%99ed_podpisem_v%C3%BDnosu_o_Protektor%C3%A1tu.gif
Obrázek č. 6 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26].
Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Judenstern_dk.jpg?uselang=cs
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 7 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Edvard_Bene%C5%A1.jpg
Obrázek č. 8 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Masaryk.jpg Obrázek č. 9 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Jan_%C5%A0r%C3%A1mek.jpg
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 10 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26].
Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sergej_Ingr_1940.gif
Obrázek č. 11 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Ensign_of_the_Royal_Air_Force.svg
Obrázek č. 12 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF310Sq.gif
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 13 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF311Sq.gif Obrázek č. 14 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF312Sq.gif Obrázek č. 15 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAF313Sq.gif Obrázek č. 16 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Opletal.gif
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 17 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:V%C3%A1clav_Sedl%C3%A1%C4%8Dek.jpg
Obrázek č. 18 Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:HeydrichPhoto1933.jpg Obrázek č. 19 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Konstantin_von_Neurath_crop.jpg
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 20 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Operace_Anthropoid_-_Jan_Kubi%C5%A1.jpg
Obrázek č. 21 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Operace_Anthropoid_-_Jozef_Gab%C4%8D%C3%ADk.jpg
Obrázek č. 22 Http://en.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26].Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Memorial_lidice_children_(2007)-commons.JPG
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 23 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Wilhelm_Frick_72-919.jpg
Obrázek č. 24 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Heliodor_P%C3%ADka.jpg
Obrázek č. 25 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26].
Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/ File:Gottwald_(EKI)_-_cropped.jpg
Zdroje – obrázky
Obrázek č. 26 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-09-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Arm.gen._Rudolf_Viest_low.jpg
Obrázek č. 27 Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:CroppedStalin1943.jpg Obrázek č. 28 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-09-26]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eisenhower_official.jpg
České země za druhé světové války
– Protektorát Čechy a Morava
15. 3. 1939 – 5. 5. 1945
Rysy okupačního režimu
České země byly okupovány německou armádou
a začleněny do nacistické Velkoněmecké říše. Česká autonomní správa v čele s prezidentem Emilem
Háchou (1938 – 1945) a protektorátní vládou byla podřízena německé okupační moci v čele s říšským protektorem.
Němci obsadili české hospodářství, průmysl, obchod, peněžnictví a vše bylo využíváno pro potřeby třetí říše.
Na Slovensku byl dne 14. 3. 1939 vyhlášen klerofašistický Slovenský stát v čele s prezidentem Josefem Tisem (1939 – 1945), který sloužil jako satelit Německa.
Rysy okupačního režimu
Obr. 1 – Emil Hácha Obr. 2 – Jozef Tiso
Rysy okupačního režimu
Cílem nacistů byla germanizace českého a moravského prostoru včetně obyvatelstva, které mělo být dosaženo částečným poněmčením a částečným vysídlením, případně likvidací českého národa.
Obr. 3 – Hitler a Tiso
Počátek Protektorátu Čechy a Morava
Dne 14. 3. 1939 odcestoval do Berlína za Hitlerem prezident Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský.
Bylo jim oznámeno, že české země budou obsazeny německou armádou a připojeny k říši. Němci žádali souhlas s okupací a vyhrožovali, že v případě odporu bude Praha zničena leteckým útokem.
Hácha podlehl a ráno 15. 3. 1939 překročila německá vojska hranice.
Protektorát Čechy a Morava byl vyhlášen Hitlerovým výnosem z 16. 3. 1939.
Počátek Protektorátu Čechy a Morava
Obr. 5 – Hitler před podpisem Obr. 4 – František Chvalkovský výnosu o zřízení Protektorátu
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo se dělilo na 3 skupiny 1) střední proud – tvořila jej masa lidí, kteří nesouhlasili
s okupací, zůstali však pasivní, 2) krajní proud – spolupracovali s Němci – čeští fašisti,
zrádci, udavači, kolaboranti, 3) aktivní bojovníci – byli proti německé okupaci, jednalo se
o příslušníky odbojových skupin a organizací.
Obyvatelstvo
Od prvních dnů protektorátu byli od české společnosti odtrženi židé. Byl to první krok nacistů ke konečnému řešení židovské otázky. Židé museli nosit zvláštní označení (žlutá šesticípá hvězda), měli omezen pohyb, dostávali méně potravin, nesměli navštěvovat kulturní a sportovní akce, nesměli chodit do škol. Jejich majetek byl zabaven.
Obr. 6 – Davidova hvězda
Slovenský stát
Němci jednali s představiteli Hlinkovy slovenské ĺudové strany Jozefem Tisem a Ferdinandem Ďurčanským. Hitler od nich požadoval okamžité odtržení Slovenska
od Česko-Slovenska pod pohrůžkou přenechání území Slovenska Maďarsku.
Dne 14. 3. 1939 Slovenský sněm v Bratislavě vyhlásil nezávislý a samostatný Slovenský stát.
Slovenský stát byl podřízen potřebám nacistického Německa.
Byl zde nastolen totalitní systém – klerofašismus, politickou scénu ovládla Hlinkova slovenská ĺudová strana.
Slovenský stát
Z území Slovenského státu byli vyhnáni Češi a Maďaři. Slovensko se podílelo jako jediný německý spojenec
na polském tažení a vystoupilo tak jako první země
v ozbrojeném konfliktu na straně nacistického Německa.
Zahraniční odboj
Dne 15. 3. 1939 zaslal exprezident ČSR Edvard Beneš jako soukromá osoba telegramy prezidentu USA a premiérovi VB, ve kterých protestoval proti německé okupaci. Zároveň jim sdělil, že opět vstupuje do politického života a zahajuje akci na obnovu samostatného Československa.
Francie, VB, SSSR, USA neuznaly právoplatnost zřízení Protektorátu a na jejich území dále působily zastupitelské úřady ČSR a tyto úřady organizovaly odbojové akce.
V roce 1939 byl v Paříži vytvořen Československý národní výbor, který vyhlásil mobilizaci do našich vojenských jednotek.
Zahraniční odboj
Po pádu Francie se centrum odboje přesunulo do VB, kde bylo vytvořeno prozatímní státní zřízení ČSR – prezident (Edvard Beneš), vláda (předseda Jan Šrámek, ministr zahraničí Jan Masaryk, ministr národní obrany Sergej Ingr)
a Státní rada (parlament). Prozatímní státní zřízení bylo oficiálně uznáno Velkou
Británií.
Zahraniční odboj
Obr. 7 – Edvard Beneš Obr. 8 – Jan Masaryk
Zahraniční odboj
Obr. 9 – Jan Šrámek Obr. 10 – Sergej Ingr
Československé legie
Vojenské jednotky v zahraničí složené z Čechů a Slováků. Ve Francii byla vytvořena samostatná československá
vojenská jednotka. V Polsku byl vytvořen Český a Slovenský legion, jehož
velitelem byl podplukovník Ludvík Svoboda. Ve VB vznikla 1. československá smíšená brigáda
a československé letecké vojenské jednotky, které dosáhly obrovských úspěchů v bitvě o Británii.
Naše jednotky se zúčastnily také bitev o Tobrúk (Afrika). Během invaze v Normandii naše jednotky bojovaly v přístavu
Dankerque.
Československé legie
Vznikaly také partyzánské oddíly – 1. československý partyzánský oddíl v SSSR, 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii.
Naše jednotky působily i na území SSSR – Sokolov, osvobození Kyjeva v roce 1943.
Obr. 11 – Vlajka RAF (Royal Air Force)
Československé legie
Obr. 12 – Znak 310. perutě Obr. 13 – Znak 311. perutě
Československé legie
Obr. 14 – Znak 312. perutě Obr. 15 – Znak 313. perutě
Domácí odboj
Dne 28. 10. 1939 došlo k masovým demonstracím v Praze, byl zastřelen dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student Jan Opletal.
Jeho pohřeb se stal příležitostí k demonstracím a následně dne 17. 11. 1939 bylo popraveno v Praze 9 studentů, zavřeny vysoké školy a do koncentračních táborů posláno 1200 vysokoškolských studentů.
Tři odbojové organizace – Obrana národa, Politické ústředí, Petiční výbor věrni zůstaneme se v roce 1940 spojily v jednu odbojovou organizaci – Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).
Domácí odboj
Obr. 16 – Jan Opletal Obr. 17 – Václav Sedláček
Domácí odboj
Odboj postupně přecházel od vydávání periodik a letáků
k aktivním formám odboje. Velký význam měla tzv. tichá fronta – zpravodajci předávali
informace do Londýna – Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek.
Mimo tento odboj působila ilegálně KSČ, která odsuzovala činy Edvarda Beneše, tvrdila, že zaprodal český národ západním imperialistům.
KSČ změnila názor po napadení SSSR Německem v roce 1941. V létě 1941 došlo ke spojení odboje ÚVODu a KSČ
v Ústřední národně revoluční výbor Československa.
Domácí odboj
Do roku 1941 působil ve funkci říšského protektora Konstantin von Neurath.
V roce 1941 nastoupil do funkce říšského protektora Reinhard Heydrich. Vyhlásil stanné právo a bylo popraveno na 500 lidí.
Masové zatýkání narušilo odboj a v říjnu 1941 byl rozbit Ústřední národně revoluční výbor Československa.
Dne 27. 5. 1942 byl spáchán atentát na Reinharda Heydricha pod krycím názvem „Anthropoid“. Atentát provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík.
Následovala „heydrichiáda“ – teror, stanné právo, vypálení vesnic Lidice a Ležáky.
Domácí odboj
Obr. 18 – Reinhard Heydrich Obr. 19 – Konstantin von Neurath
Domácí odboj
Obr. 20 – Jan Kubiš Obr. 21 – Jozef Gabčík
Domácí odboj
Veškerému teroru velel státní sekretář Karl Hermann Frank. Po Heydrichově smrti až do roku 1943 zastával funkci
říšského protektora Kurt Daluege. Od roku 1943 do roku 1945 zastával funkci říšského
protektora Wilhelm Frick. Po heydrichiádě se již nepodařilo obnovit domácí odboj. 1943 byl rozbit ÚVOD. Vznikl Přípravný revoluční výbor a následně Rada tří, ale ani
jedné z této organizací se nepodařilo rozvinout plně svou činnost.
Domácí odboj
Obr. 22 – Památník Lidické děti Obr. 23 – Wilhel Frick
Československo součástí protihitlerovské koalice
Dne 18. 7. 1941 byla uzavřena československo-sovětská úmluva o spojenectví a válce proti Německu.
Byly vytvořeny československé vojenské jednotky na území SSSR. Na jejich formování měla veliký význam Československá vojenská mise v SSSR pod vedením generála Heliodora Píky.
V Buzuluku se vytvořil 1. československý samostatný polní prapor pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody.
Veliký význam měli českoslovenští letci – bitva o Británii, krytí ze vzduchu invaze v Normandii, výsadková operace
u Arnhemu, atd.
Československo součástí protihitlerovské koalice
Obr. 24 – Heliodor Píka Obr. 25 – Klement Gottwald
Koncepce vnitřní a zahraniční politiky Československa od roku 1943
Musela se vyřešit otázka státoprávního uspořádání Československa.
Spolupráci začala exilová vláda v Londýně v čele
s Edvardem Benešem a komunistické vedení v Moskvě
v čele s Klementem Gottwaldem. Základem nové zahraniční orientace Československa se
stala „smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci Československa a SSSR“.
Cílem byla obnova Československa v předmnichovských hranicích.
Byl dohodnut odsun Němců z ČSR.
Koncepce vnitřní a zahraniční politiky Československa od roku 1943
Otázka Slovenska se nepodařila vyřešit až do konce války. Slováci požadovali autonomii, to Beneš odmítal a označoval je za hlavní strůjce rozpadu ČSR.
Byl dohodnut zákaz politických stran, které kolaborovaly
s Němci a vytvoření Národní fronty (blok československých stran podílejících se na odporu).
Odboj na Slovensku
V roce 1943 se začal vládnoucí klerofašistický režim dostávat do krize.
Prvními odbojovými organizacemi na Slovensku byly Demec a Flóra.
Na jaře 1944 se vytvořilo Vojenské ústředí. Nejvýznamnější organizací byla Slovenská národní rada,
která v roce 1943 přijala Vánoční dohodu – dohoda
o zahájení příprav celonárodního povstání a obnovení společného státu Čechů a Slováků.
V létě 1944 se vytvořilo na Slovensku partyzánské hnutí.
Odboj na Slovensku
Na tuto situaci zareagovala německá armáda na konci srpna 1944 obsazováním slovenského území.
Reakcí bylo vypuknutí povstání na Slovensku. Hlavním střediskem povstání se stala Bánská Bystrica, sídlo
Slovenské národní rady, která vyhlásila 1. 9. 1944 obnovení společného státu Čechů a Slováků a převzala politickou moc.
Vedení nad 1. československou
armádou převzal generál
Rudolf Viest, který přiletěl z Londýna.
Obr. 26 – Rudolf Viest
Odboj na Slovensku
Dne 8. 9. 1944 zahájila Rudá armáda karpatsko-dukelskou operaci, jejímž cílem bylo proniknout rychle na Slovensko Dukelským průsmykem a pomoc povstání. Operace ovšem byla neúspěšná.
Na konci října obsadila německá vojska Banskou Bystricu. Povstání bylo potlačeno a následovaly represe – vypálení
mnoha vesnic, zabíjení lidí, odsun do koncentračních táborů. Odpor byl dále veden jen partyzánskou válkou, které velel
plukovník A. N. Asmolov.
Osvobození Československa
Prvním krokem bylo Stalinovo rozhodnutí připojit násilím
k SSSR Podkarpatskou Rus, což se mu povedlo. Pozice Londýnské vlády tak byla oslabena a v březnu
v Moskvě došlo k jednání o sestavení nové vlády s účastí komunistů.
Ta dne 5. 5. 1945 v Košicích schválila tzv. Košický vládní program.
Stalin odmítl Eisenhowerovu nabídku z 5. 5. 1945
na osvobození většího území ČSR. Dne 1. 5. 1945 vypuklo v českých zemích povstání, které začalo v
Přerově a rychle se rozšířilo na území celého státu, dne 5. 5. 1945 vypuklo v Praze.
Osvobození Československa
Obr. 27 – Stalin Obr. 28 – Eisenhover
Osvobození Československa
Dne 1. 5. 1945 vypuklo v českých zemích povstání, které začalo v Přerově a rychle se rozšířilo na území celého státu, dne 5. 5. 1945 vypuklo v Praze.
Dne 6. 5. 1945 americká armáda vstoupila do Plzně, dál se ovšem dle domluvy se Stalinem nevydala.
Dne 6. 5. 1945 Česká národní rada převzala politickou moc. Praze pomohli Vlasovci (část ruské armády, která během
války padla do německého zajetí a bojovala na straně Německa).
Dne 9. 5. 1945 byla Praha osvobozena Rudou armádou.
Benešovy dekrety
Název pro dekrety vydávané za druhé světové války
a v prvních měsících po válce. Byly připravovány československou vládou, projednávány Státní radou či Parlamentem a Beneš je pouze stvrzoval svým podpisem.
Od 21. 7. 1940 do 27. 10. 1945 bylo vydáno více než 100 dekretů.
Jejich smyslem bylo obnovit právní stav v osvobozené republice. Řešily otázku převzetí moci, obnovení demokratických institucí, apod.
Všechny Benešovy dekrety byly po válce projednány Parlamentem ČSR a schváleny jako zákony.
Nejznámější Benešovy dekrety
č. 10/1944 – o dočasné správě osvobozeného území. č. 18/1944 – o národních výborech. č. 12/1945 – o konfiskaci a urychleném rozdělení půdy Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel českého
a slovenského národa. č. 16/1945 z 19. 6. 1945 – o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech. č. 33/1945 – o ztrátě československého státního občanství.
Život za protektorátu Čechy a Morava
Lidé si museli ze dne na den zvyknout na realitu nacistického režimu, hrozbu gestapa (tajná státní policie), udavačství, kolaboraci.
Museli se smířit s němčinou jako vyučovacím a úředním jazykem, s německo-českými nápisy.
Mnoho lidí bylo zatčeno, odvedeno do koncentračních táborů.
Mladí lidé byli od roku 1942 nasazováni na práci
do Německa. Zavedení přídělového systému na potraviny a další zboží. Strach z náletů, zákazy nočního svícení, atd.
Život za protektorátu Čechy a Morava
Osobnosti žijící za Protektorátu: Vlasta Burian, Josef Bican, Emil Zátopek, Vladislav Vančura, František Halas, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Emil Fila, Josef Čapek, Ondřej Sekora a další.
Kvíz
1. Protektorát Čechy a Morava byl a) od 14. 3. 1938 do 5. 5. 1946 b) od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945 c) od 16. 3. 1939 do 5. 5. 1945
2. Slovenský stát vznikl a) 14. 3. 1939 b) 15. 3. 1939 c) 16. 3. 1939
Kvíz
3. Prezidentem Slovenského státu byl a) Emil Hácha b) Andrej Hlinka c) Jozef Tiso
4. Prezidentem protektorátu Čechy a Morava byl a) Klement Gottwald b) Edvard Beneš c) Emil Hácha
Kvíz
5. Dění v protektorátu Čechy a Morava opravdu řídil a) státní prezident b) říšský protektor c) československý prezident
6. Židé byli označeni šesticípou hvězdou, která byla a) žlutá s nápisem Jude b) žlutá s nápisem Žid c) žlutá bez nápisu
Kvíz
7. Na Slovensku byl v době 2. světové války a) nacismus b) fašismus c) klerofašismus
8. Československý národní výbor v Paříži byl založen a) 1941 b) 1940 c) 1939
Kvíz
9. Po obsazení Francie Německem se Československý národní výbor přesunul
a) do Londýna b) do New Yorku c) do Washingtonu
10. Československé legie byly a) vojenské jednotky na našem území b) vojenské jednotky spolupracující s Němci c) vojenské jednotky v zahraničí
Kvíz
11. Naši vojáci nejvíce zasáhli do bitvy a) o Británii b) o Pearl Harbor c) o Stalingrad
12. Den 17. 11. 1939 je považován za Den studentů protože a) byla vytvořena vysoká škola b) byly znovu otevřeny vysoké školy c) byly uzavřeny vysoké školy
Kvíz
13. Odbojové organizace Petiční výbor věrni zůstaneme, Politické ústředí a Obrana národa se spojily
a) v ÚVOZ b) v ÚVOD c) v ZÁVOD
14. Správné pořadí říšských protektorů je a) Neurath, Heydrich, Frick, Daluege b) Heydrich, Neurath, Frick, Daluege c) Neurath, Heydrich, Daluege, Frick
Kvíz
15. Dne 27. 5. 1942 akce Anthropoid znamenala atentát a) na Heydricha b) na K. H. Franka c) na Neuratha
16. Heydrichiáda znamenala a) obsazení vesnic Lidice a Ležáky b) postavení vesnic Lidice a Ležáky c) vypálení vesnic Lidice a Ležáky
Kvíz
17. Československá úmluva o spojenectví a válce proti Německu
a) byla v roce 1940 uzavřena se SSSR b) byla v roce 1941 uzavřena se SSSR c) byla v roce 1942 uzavřena se SSSR
18. Heliodor Píka velel Československým legiím na území a) SSSR b) Francie c) Velké Británie
Kvíz
19. Beneš a KSČ začali spolupracovat v odboji v roce a) 1942 b) 1943 c) 1944
20. Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci
a) byla se SSSR uzavřena v roce 1943 b) byla se SSSR uzavřena v roce 1944 c) byla se SSSR uzavřena v roce 1942
Kvíz
21. Cílem obnovy ČSR po válce bylo obnovit ji a) v úplně nových hranicích b) v pomnichovských hranicích c) v předmnichovských hranicích
22. Vánoční dohoda byla a) oslava Vánoc bez boje b) dohoda o přípravě povstání a obnově státu Čechů c) dohoda o přípravě povstání a obnově státu Čechů a Slováků
Kvíz
23. Karpatsko-dukelská operace byla v roce a) 1945 b) 1944 c) 1943
24. Nová československá vláda byla vytvořena v Košicích a) 5. 5. 1945 b) 7. 5. 1945 c) 8. 5. 1945
Kvíz
25. Povstání v českých zemích začalo a) 1. 5. 1945 b) 5. 5. 1945 c) 8. 5. 1945
26. Povstání v Praze vypuklo a) 1. 5. 1945 b) 5. 5. 1945 c) 8. 5. 1945
Kvíz
27. Vlasovci během povstání a) bojovali proti Pražanům b) nebojovali c) bojovali na straně Pražanů
28. Praha byla osvobozena dne a) 8. 5. 1945 armádou SSSR b) 9. 5. 1945 armádou SSSR c) 9. 5. 1945 armádou SSSR a USA
Kvíz
29. Benešovy dekrety byly vydávány a) za 2. světové války b) po 2. světové válce c) za druhé světové války a těsně po 2. světové válce
30. Benešovy dekrety po válce a) nebyly schváleny Parlamentem ČSR b) některé byly schváleny Parlamentem ČSR c) byly schváleny Parlamentem ČSR
top related