nejlepší medicína je citron aneb psaní samohlásek v...

Jestliže uvedu, že toto jazykové zastaveníse zaměří na slova jako angína, medicína,vitamin, penicilin, citron, mohlo by se zdát,že navážeme na předchozí koutek o baci-lech a virech. Má však těsnější spojitostspíše s jiným tématem – psaním -s- a -z-uvnitř přejatých slov převážně latinskéhoa řeckého původu (viz Diskuze o symbió-ze aneb O psaní s a z v přejatých slovech,Živa 2018, 1: XIV). Tentokráte se pokusímpřipomenout a shrnout, jak je to u slovcizího původu začleněných do češtinys kvantitou vokálů neboli s označovánímdélky samohlásek.

Ve výkladové části Pravidel českéhopravopisu se o psaní přejatých slov s obec-ným významem (tedy nikoli osobnícha zeměpisných jmen) praví, že o pravopi-su rozhoduje především míra jejich zdo-mácnění a rozšíření v češtině, dále, že jsoumezi nimi četné přechody podle stupnězdomácnění a že se také uplatňují činite-le stylové, zvyklostní apod. Platí to přede -vším pro zdvojená písmena, samohlásko-vé a souhláskové skupiny jako ae, th, ph(stress – stres, pathos – patos, sphaera –sféra), ale i pro zachycení délky samo-hlásky, a to jak v základu slova, tak v jehozakončení. Podle Pravidel se „délka samo-hlásky označuje zpravidla tam, kde se vespisovné výslovnosti vyslovuje dlouhásamohláska bez většího kolísání.“

Uvnitř slova je situace jednodušší, veshodě s ustálenou dlouhou výslovnostípíšeme např. akvárium (ale krátce vyslo-vujeme i píšeme slovo akvaristika), anté-na, árie, fáma, kantýna, konkrétní, kostým(ale kostymérka), kritérium, móda, módní(ale model, modistka), oceán, pleistocén(ale pleistocenní), pól, reliéf, repríza, réto-rika, tón, tónina, sérum, série (ale seriál).Délka se označuje i ve slovech stojícíchmimo spisovnou slovní zásobu: kvartýr,lágr, fantazírovat, mundúr.

Může se stát, že slovo, jehož zápis pova-žujeme za ustálený, začnou někteří pisate-lé zaznamenávat jinak. Např. podstatnéjméno panoráma zachycují s dlouhým -á-(jako jedinou možností zápisu) jak novějš ípříručky, tak už Slovník spisovného ja -zyka českého z 60. let. Nejspíše proto, žepři skloňování může docházet ke krácení(2. pád je panoramatu i panorámatu, krát-ká podoba je výrazně frekventovanější)a krátce píšeme i adjektivum panorama-tický, objevuje se relativně často zápiss krátkým -a- rovněž v 1. pádě, a to neje-nom v pojmenování podniků (hotel Pano-rama). Český národní korpus nabízí tisícedokladů typu zasněžené panorama, pano-rama města, nádherné panorama Tater.

Přídavná jména odvozená ze slov s dlou-hou samohláskou se nechovají stejně. Ně -která délku zachovávají, jiná krátí. Jakopisatelé máme jistotu, že délka zůstane za -chována u slov odvozených příponou -ový:materiál – materiálový, prémie – prémiový,

ekzém – ekzémový (ale ekzematický) a dále-ský: diktátor – diktátorský, instalatér – in -stalatérský. Obvykle to platí i pro adjektivas příponou -ní: estráda – estrádní, instruk-táž – instruktážní. Odvozují-li se přídavnájména jinými příponami, většinou docházíke krácení: plénum – plenární, pól – polár-ní, schéma – schematický, téma – tematic-ký; ale aby to nebylo tak jednoduché, mámevedle toho vžitý zápis s kvantitou např.u slov (atmo)sférický, múzický.

Pokud jde o délku/krátkost samohláskyv zakončení slov, bývá to poněkud složitěj -ší, protože délka vyslovované samohlás-ky v zakončení slov není mnohdy zcelajednoznačně prokazatelná a měření sku-tečného trvání délky vokálu není snadnéani pro fonetiky. Vyslovit můžeme nejenzcela zřetelnou krátkost nebo délku, alečasto vyslovujeme samohlásku neurčitédélky, v podstatě celou stupnici polodélek.Můžete si to vyzkoušet: přečtěte nahlasslova citron, benzin, defenziva, poté citrón,benzín, defenzíva a zapojte je do věty, kte-rou pronesete obvyklým způsobem, anižbyste se soustředili na grafický zápis slov,např. kup kilo citronů/citrónů, odjel s plnounádrží benzinu/benzínu, hokejová Kome-ta hlásí posilu do defenzivy/defenzívy…Porovnejte svůj názor na to, zda jste samo-hlásku vyslovovali krátce, nebo dlouze,s tím, jak vás slyšeli lidé kolem. Leckdyse představa, co vyslovujeme, a skutečnávýslovnost rozcházejí.

Zápis přejatých slov se v minulosti mě -nil – Pravidla českého pravopisu z r. 1957doporučovala u mnohých výrazů psát dlou-hou samohlásku, Pravidla z r. 1993 naopakpoměrně důsledně zápis upravila ve pro-spěch samohlásky krátké. V současnosti se

některá slova dají zapsat dvojím způsobem:např. penicilin/penicilín, glycerin/glyce-rín, archiv/archív, pasivum/pasívum, ma -sivní/masívní, leukemie/leukémie, takébakterie/baktérie, galerie/galérie, milion/mi -lión, balon/balón, vagon/vagón, salonek/sa -lónek, citronek/citrónek, sezona/sezóna,ortoped/ortopéd. Je vhodné připomenout,že v platných Pravidlech českého pravopisu(poslední změna byla v r. 1993, od té dobyjde jen o další vydání), ve Slovníku spisov -né češtiny pro školu a veřejnost i v Novémakademickém slovníku cizích slov najdememnohá slova se zakončením -en, -in, -iv, -iva, -ivum, -ivní, -emie, -erie, -on, -onek,-ona, -onka, -ped zaznamenána jen krátce,ale že v souladu s tzv. Dodatkem (v akade -mických Pravidlech je nazván Pravopisnápoznámka a zmiňuje se o něm i jazykovýkoutek Diskuze o symbióze) se respektujedvojí možnost zápisu jak u slov psanýchpodle předchozí kodifikace z r. 1957 jen sesamohláskou dlouhou (balón, faraón), takpsaných dlouze i krátce (vitamín/vitamin,acetylén/acetylen, kamión/kamion). Jest-liže tedy pisatel v jednom ze zmíněnýchzdrojů zjistí, že je určité slovo uvedeno jens krátkou samohláskou, nemusí to zname-nat, že ho nemůže napsat i s čárkou. Ne lzeto však činit zcela libovolně. Pokud si neníjistý, měl by si v předchozím vydání Pravi -del ověřit, zda se tato možnost konkrétníhoslova týká.

Čeština má také značné množství slovcizího původu, která se začlenila výslov-nostně i pravopisně. Prokazatelně dlouhouvýslovnost, kterou potvrzuje i délka samo-hlásky v zápisu, mají např. slova bazén, te -rén, guvernér, instalatér (naproti tomu krát-ce píšeme bojler, boxer, manažer), slova sezakončením -éza (protéza, syntéza), -iáda(triáda, olympiáda), -iér (ateliér, konferen-ciér), -iéra (voliéra, kariéra), -ína (medicína,vakcína, cesmína, vazelína, vitrína – aleželatina, gilotina), -oár (rezervoár, reper -toár), -óza (celulóza, tuberkulóza, sacharó -za), -ózní (nervózní, kuriózní), -ýn (terpen -týn, manekýn), -ýza (analýza, dialýza).

Při zakončení -in/-ín máme ale vedleslov, která lze zapsat dvojím způsobem(benzin/benzín, glycerin/glycerín, ani-lin/anilín atd.), také výrazy psané pouzes dlouhým -í- (jde např. o vltavín, olivín,hermelín, margarín, textilní látky mušelín,popelín, vlizelín, výrazy parafín, magazín,rabín, jakobín), nebo naopak jen krátce(chemické názvy pepsin, sterin, globulin,morfin, amin, papaverin).

Dvojí možnost lze použít i pro zápisnázvů chemických prvků, např. bor/bór,jod/jód, fluor/fluór, chlor/chlór, a jejichodvozenin s příponou -ový (jodový/jódo-vý, fluorový/fluórový apod.). V odbornýchtextech se v tomto případě upřednostňujezápis s krátkou samohláskou.

Naopak jen krátce píšeme (a vždy sepsala) slova se zakončením -ura, jako např.agentura, brožura, cenzura, faktura, inven-tura, korektura, kultura, purpura, struktu-ra, přestože ještě Slovník spisovného jazy-ka českého z 60. let u nich doporučovalv souladu s normou vyslovovat -ú- dlouze.Na další příklady sice nezbývá prostor, alevěřím, že většina slov nepředstavuje propisatele žádný pravopisný problém.

Použitá literatura uvedena na webu Živy.

XLIV živa 2/2019

Anna Černá JAZYKOVÝ KOUTEK

Nejlepší medicína je citron aneb Psaní samohlásek v přejatých slovech

1

1 Opička s citronem. Olej na plátně. Gabriel von Max (Praha 1840 – Mnichov 1915)

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2019. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.