velikonoce - brno - ds
Post on 12-May-2022
3 Views
Preview:
TRANSCRIPT
FOLTÝNOVINY 1
OBČASNÍK DOMOVA PRO SENIORY FOLTÝNOVA DRUHÉ ČÍSLO 20 21
Foltýnoviny
Masopust
Velikonoce
Březen – měsíc čtenářů
1
ÚVODNÍK
Vážené dámy a pánové,
máme za sebou další čtvrtletí za intenzivní přítomnosti koronavirové pandemie.
Museli jsme přivyknout životu bez účasti na kulturních, sportovních a společenských
akcích v našem domově, bez osobního setkávání s přáteli. Přizpůsobujeme se uzavření
obchodů a služeb, vyučování školou povinných dětí distančním způsobem, nyní
i zavření škol mateřských. Náš každodenní život se přestává podobat tomu před
příchodem pandemie.
Naše obličeje překryly respirátory, ruce zase dezinfekční gely. Často
nepoznáváme staré známé, nevíme, zda se na nás člověk pod rouškou usmívá, zda se
nebojí podat nám ruku. Protože zatím nevíme, kdy dohlédneme na ono pomyslné světlo
na konci tunelu v podobě trvalé úlevy od zákazů a omezení, je to pro většinu z nás
frustrující a vyčerpávající. Opuštění se cítí nejen senioři, které mohou jen omezeně
navštívit jejich nejbližší. Pocity zbytečnosti i opuštění zažívají i mnozí z těch, kteří
nemohou pracovat, dělat co je bavilo, co živilo jejich rodiny.
Věřím, že není jiné cesty, než vytrvat a nepolevit ve společném úsilí. Bez výdrže
a důslednosti se náš život ještě dlouho nenavrátí do těch krásných „starých kolejí“. Až
se vrátí čas, kdy bude opět běžné jít do kina, divadla, na koncert, na večeři s přáteli
nebo posezení se sousedy, budou pro nás nadále tyto chvíle svátkem, na které se
budeme těšit, kterých si budeme vážit. Pomalu se pokoušíme vracet, a hlavně plánovat
všechny naše aktivity, na které jste byli zvyklí. Určitě máte pocit, že to jde pomalu, ale
nechceme nic uspěchat. Proto bych chtěla poděkovat všem aktivizačním a sociálním
pracovnicím, které se nám život v domově snaží zpříjemňovat. Letošní Masopust byl
skvělou větší akcí, kterou si určitě všichni užili. Také děkuji všem pracovníkům
v přímé péči o vás, naše klienty, kteří mají stále tolik energie a současnou zátěž navíc
zvládají. Poděkování patří i všem pracovníkům ostatních profesí, děvčatům z úklidu,
prádelny, kuchyně, klukům z údržby.
Vím, že práce vás všech je v této situaci
velice náročná. Všichni dohromady jste
skvělý kolektiv.
V neposlední řadě děkuji i vám
klientům, že chápete a dodržujete
pravidla, která jsme si nastavili. Přeji
nám všem, ať se návratu k normálnímu
životu dočkáme ve zdraví, vzájemném
respektu a toleranci.
Závěrem mi dovolte popřát vám
klidné a příjemné prožití nadcházejících
velikonočních svátků.
Ing. Jana Bohuňovská – ředitelka
2
SOCIÁLNÍ PRACOVNICE RADÍ
A INFORMUJE
Složní list
V našem
Domově je klientům
nabízena možnost
zřízení tzv. Složního
listu. Jedná se o depozitní účet, na který
je možné si ukládat své finanční
prostředky určené pro osobní potřebu
a je možné také peníze kdykoliv vybírat.
Depozitní účet však není úročen ani
zpoplatněn bankovními poplatky, ale
nabízí možnost mít své finanční
prostředky v bezpečí.
Klient dává souhlas sociálním
pracovníkům, aby z uložených
finančních prostředků v případě potřeby
hradili nákupy věcí osobního
a hygienického charakteru (léky,
doplatky za léky, prostředky léčebné
kosmetiky, pedikúru, kadeřníka nebo
drobný nákup …) a to vždy na základě
řádného dokladu o koupi nebo
provedené službě. O pohybu finančních
prostředků jsou klienti seznamováni
měsíčním vyúčtováním.
Máte-li zájem využít tuto službu,
obracejte se pro bližší informace na
sociální pracovnice.
Bc. Jaroslava Novotná – sociální pracovnice
ZDRAVOTNÍ SETRA RADÍ A
INFORMUJE
Co je očkování?
Očkování (též
vakcinace) je lékařský zákrok,
při kterém se zdravý organismus
záměrně setká s méně nebezpečným
mikrobem nebo jeho částí. Imunitní
systém se naučí rozpoznávat příslušné
antigeny a očkovaný by tak měl být
chráněn před nákazou nebo alespoň
před vážným průběhem onemocnění
v případě, že se setká s původcem
onemocnění. Očkování nevede vždy ke
vzniku imunity, ne každý očkovaný je
tedy chráněný před infekcí. Očkování
proti některým nemocem má širokou
společenskou podporu např. proti
pravým neštovicím, zarděnkám,
spalničkám, černému kašli, obrně …
a nově i proti covidové infekci.
Nejstarší zprávy pocházejí
z Východní Asie, kdy se jako ochrana
proti pravým neštovicím používaly
stroupky z neštovic nemocných.
Skutečně doložené jsou tyto výkony až
v 17. století, ale podle některých
pramenů mohly být prováděny v Indii
již v období 1000 let před naším
letopočtem. Tento způsob představoval
nákazu, při kterém proběhlo
onemocnění mírnějším způsobem.
V Evropě se tento způsob
ochrany pokusila zavést Mary Wortley
Montagu (1689–1762), anglická
aristokratka a spisovatelka, která sama
prodělala neštovice. S tímto způsobem
předcházení plnému onemocnění se
seznámila v Osmanské říši. Tento
postup, očkování, se v Evropě rozšířil,
3
i když není jisté, jak hojně byl využíván.
Celkově byl pozitivní efekt očkování
dobře prokazatelný, přesto bylo
očkování např. ve Velké Británii v roce
1840 zakázáno.
První očkování v moderním slova
smyslu zavedl britský lékař Edward
Jenner (1749–1823) Vypozoroval, že
lidé, kteří prodělali kravské neštovice,
tedy v podstatě lehčí onemocnění,
nemívají pravé neštovice.
Název vakcinace vychází
z latinského slova vacca = kráva. V 19.
století se již očkovalo proti: neštovicím,
vzteklině, břišnímu tyfu, choleře, moru.
V 20. století se očkovalo proti:
záškrtu, černému kašli, tetanu,
tuberkulóze, žluté zimnici, chřipce,
skvrnitému tyfu, obrně, spalničkám,
příušnicím, zarděnkám, meningokokovi,
pneumokokovi, hepatitidě B, covidu-19.
Jaká je očkovací situace
v domově?
V našem domově je již
naočkováno proti covidové nákaze
dvěma dávkami vakcín
59 zaměstnanců a 115 klientů.
První očkování proběhlo již
28. 12. 2020. Očkovali jsme vakcínou
Pfiser/ BioNTech. Očkování prováděly
zdravotní sestřičky z našeho domova
pod odborným dozorem MUDr. Čutové.
Druhé očkování vakcínou
Moderna již prováděl očkovací tým
z Tišnova pod odborným dozorem
MUDr. Semráda.
Od začátku března stále
pokračujeme v očkování Pro zdárné
zvládnutí této covidové pandemie je
nutné, aby se proočkovalo co nejvíce
lidí. Nejen v naší republice, ale i na
celém světě. Dostupné výzkumy
prokazují, že očkování proti této
nebezpečné infekci je opravdu účinné.
Přejme si tedy, abychom již brzy viděli
světlo na konci tunelu jménem covid.
Soňa Svobodová – vedoucí modrého úseku
STŘÍPKY Z DOMOVA
Masopust – ohlédnutí za zimou
V loňském roce nám covidová
situace nedovolila pořádat akce, které
byly tak oblíbené, a které klientům
i pracovníkům moc chybí. Kulturní
a společenské události jsou pozitivním
povzbuzením pro každého jejího
účastníka. Jsou možností se společně
potkávat i za jiných okolností, než jsou
každodenně obvyklé.
Na plese, na besedách, při
soutěžích, při hudebních vystoupeních
a na výletech se lépe navazují
mezilidské vztahy. Vytváří se veselá
atmosféra, vede se příjemná konverzace,
nechybí občerstvení a možnost
pobavení se s rodinnými příslušníky.
O toto nás covidová situace na několik
měsíců připravila.
4
Kdy se zase vše vrátí do zajetých
kolejí? Věřím, že se ta chvíle plíživě
blíží. Důkazem je první vlaštovka
v podobě únorového masopustu. Za
přísných hygienických podmínek se
konal tradiční masopustní průvod.
Aktivizační pracovnice se oblékly za
maškary a vydaly se na masopustní
obchůzku.
První část obchůzky proběhla
v dopoledních hodinách přímo
v budově domova a druhá část se
uskutečnila venku v atriu a v zahradě za
doprovodu harmonikářky a jejích
veselých písní.
Nezapomnělo se ani na pečení
Božích milosti, které jsme vám na dobré
trávení rády rozdaly.
Ačkoliv není možné letošní
masopust porovnávat s veselím
v předchozích letech i tak byla na vašich
tvářích, milí klienti, znát radost a snad
ne ztracený závan chuti po zábavě.
Mgr. Monika Čermáková – vedoucí sociálního
a aktivizačního úseku
DOMOV OČIMA STÁŽISTKY
Jmenuji se Barbora a,
aktuálně studuji Univerzitu
Palackého v Olomouci,
obor sociální pedagogika se
zaměřením na volný čas.
Do Domova pro seniory
Foltýnova jsem se měla možnost
podívat prostřednictvím stáže.
Stáž se mi moc líbila. Sama jsem
byla překvapená, co všechno jsem se
stihla za týden dozvědět, vyzkoušet
a vidět. Moc se mi líbil přístup celého
personálu. Šlo vidět, že zde všichni
svoji práci berou vážně a snaží se, aby
bylo vše „tip ťop“. Líbilo se mi, že je na
pracovišti veselo a člověk se zde
opravdu nenudí.
Velmi dobrý dojem na mě udělal
i interiér domova, od bytů klientů,
jídelny, klubovny až po moc krásně
udělanou kapličku, kde by se opravdu
cítil dobře každý. A to ani nemluvím
o tom, že je všude krásně čisto a celkově
jsem se v domově cítila moc příjemně.
Trošku mě mrzí, že jsem nemohla
domov poznat se vším všudy, vidět, jak
to zde žije mimo pandemii, ale bohužel
se nacházíme v nelehké době. Tak snad
se v brzké době vrátí vše do normálu
a domov bude opět opěvovat akcemi
a různými programy.
Stáž v domově pro seniory
Foltýnova bych doporučila všemi deseti.
Barbora Kožnarová – stážistka
5
PRVNÍ JARNÍ DEN
První jarní den označujeme
jako jarní rovnodennost, protože
noc a den jsou přibližně stejně
dlouhé. Od tohoto dne se noc
zkracuje a den prodlužuje, což trvá až
do letního slunovratu, kdy je den
dvakrát delší než noc.
Kdy oficiálně začíná jaro? Někdo se
učil 20. března, jiný 21. března.
A oba můžou mít pravdu. Záleží na
tom, který rok se zrovna píše.
Astronomické jaro začíná v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne
přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. K tomu každý rok
dojde o necelých šest hodin později, v přestupném roce o více než 18 hodin dříve.
Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země
oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní
rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49
minut.
V roce 2020 začalo jaro v České republice 20. března ve 4:49. Do roku 2047 bude
začátek jara připadat na 20. březen. V roce 2048 se začátek jara dokonce posune
na 19. březen. Na 21. březen se první jarní den vrátí až v roce 2102.
V roce 2021 začne jaro přesně 20. března v 10:37 hodin.
Na 21. března připadá několik svátků:
1. Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace
Roku 1960 ve městě Sharpeville policie postřílela africké demonstranty
protestující proti bělošské nadvládě. Stalo se
tak právě 21. března, a proto i na tento den byl
vyhlášen Mezinárodní den za odstranění
rasové diskriminace. Tento den má všem
připomenout, že všichni bez ohledu na barvu
pleti jsou si rovni, a proto mají mít stejná
práva i povinnosti.
6
2. Mezinárodní den zdravého spánku
Cílem mezinárodního dne je poukázat na problematiku
poruchy spánku a snížit dopad zdravotních rizik na společnost
prostřednictvím lepší prevence a kontroly.
3. Světový den poezie
Jedním z hlavních cílů tohoto svátku je podpora jazykové
různorodosti a zviditelnění ohrožených jazyků v místě jejich
používání. Světový den poezie si také klade za cíl návrat k tradici
ústního přednesu básní, chce zlepšit výuku poezie a obnovit
dialog mezi představiteli básnického umění a ostatních
uměleckých směrů jako je divadlo, tanec, hudba a malířství.
4. Světový den lesů
Hlavním účelem Mezinárodního dne lesů je oslava a zvýšení
povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný
rozvoj.
5. Mezinárodní den loutkového divadla
Světovým dnem loutkářství ustanovila 21. březen UNIMA
(Mezinárodní unie loutkářů) poprvé v roce 2000. Na celém světě se na
počest loutkářského oboru koná řada akcí a k sepsání poselství je vyzvána
významná světová osobnost loutkového divadla. V roce 2009 to byl
například český umělec Petr Matásek.
6. Světový den Downova syndromu
Na den 21. 3. připadá každý rok Světový den Downova syndromu. Datum
symbolicky odkazuje na podstatu této geneticky podmíněné anomálie, trizomie
(ztrojení) 21. chromozomu. Proto se slaví právě 21. den 3.
měsíce. Světový den Downova syndromu je příležitostí
pro několik milionů osob s Downovým syndromem, pro
jejich rodiny, blízké a přátele po celém světě poukázat
na pozitivní i problematické aspekty, které s sebou přináší
život s chromozomem navíc.
Mgr. Kateřina Nivnická, DiS. - sociální pracovnice
7
DEN HORSKÉ SLUŽBY
24. března si každoročně
připomínáme Den Horské služby ČR.
Roku 1913 v tento den zahynuli v
Krkonoších při závodě v běhu na 50 km
Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav
Vrbata.
Při závodu tehdy náhle přišla
sněhová bouře a slavný český běžec
Bohumil Hanč
zůstal sám na trati
závodu, který
všichni ostatní
vzdali. Jeho dobrý
přítel Václav
Vrbata mu tehdy
půjčil část svého
oděvu, ačkoliv tím
riskoval vlastní
život. To bylo
posuzováno jako
základní čin v pomoci člověka člověku
v horách.
První Horská záchranná služba
vznikla 12. května 1935 v Krkonoších,
k výraznějšímu rozvoji organizace však
došlo až po 2. světové válce. Záchranné
akce se ale odehrávaly již na přelomu 19.
a 20. století, kdy především
v souvislosti s velkým rozvojem
lyžařství začal výrazně stoupat nejen
počet návštěvníků hor, ale i tragických
nehod a úrazů.
V současnosti Horská služba
působí kromě Krkonoš také
v Beskydech, Jeseníkách, na Šumavě
a v Jizerských, Krušných a Orlických
horách. Mezi hlavní úkoly Horské
služby patří například provádění
pátracích a záchranných akcí,
poskytování první pomoci, informování
návštěvníků hor o povětrnostních
a sněhových podmínkách, či o
lavinovém nebezpečí.
Mgr. Magdaléna Wertheimová – sociální pracovnice
ZE ŠKOLNÍCH ŠKAMEN
K čemu jsou holky na světě
Jiří Žáček
K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
aby se pěkně usmály na toho, kdo je
malinký.
Aby nás měl kdo
pohladit a povědět
nám pohádku.
Proto jsou tady
maminky, aby náš
svět byl v pořádku
Tatínkova dýmka
Jaroslav Seifert
Tatínek kouřil z dýmky vždy večer, než
šel spát.
Vidím ho z měchuřinky do dýmky tabák
cpát.
Obláček namodralý tiše se rozplýval,
to, co jsme milovali, milovat budem dál.
Sedával na pavlači,
když se už setmělo,
a plamen sirky stáčí
posvítit na čelo.
Co by byl bez
vzpomínky náš život?
Co by byl?
Obláčky z jeho
dýmky jsou nejhezčí
z mých chvil.
Mgr. Jitka Jůzová – sociální pracovnice
8
BŘEZEN - MĚSÍC ČTENÁŘŮ
Historie knih
Dříve se zprávy a příběhy rozšiřovaly ústním podáním. Po převratném zavedení
písma ve starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky,
papyrus nebo pergamenové svitky (podle zeměpisné polohy). V té době se objevují
první knihovny pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).
Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná
kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Postupně byl papyrus
a pergamen nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.
Před objevem knihtisku a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány
ručně. To je také
činilo drahými a
vzácnými. V
raném středověku
si knihy mohla
dovolit jen církev,
univerzity a bohatí
a často bývaly
připevněny řetězy
k polici nebo ke
stolu proti
odcizení.
V polovině 15.
století začaly být
knihy v západní Evropě vyráběny blokovým tiskem. Při něm byl obrysový obraz celé
stránky vyřezán ze dřeva. Matrice mohla být mnohokrát natřena inkoustem a použita
na reprodukci kopií dané stránky. Výroba celé knihy byl ale náročný proces, vyžadující
ručně řezanou desku pro každou stránku.
Když Johann Gutenberg v 15. století zavedl knihtisk s kovovými pohyblivými
literami, výroba se značně usnadnila a také zlevnila. Knihy začaly být široce dostupné.
S rozvojem počítačové sazby a především digitálního tisku na konci 20. století se
vydávání knih pro autory i nakladatele stalo dostupnějším. Na přelomu druhého
tisíciletí se rozšířila tzv. elektronická kniha.
SLOVNÍČEK
• Kniha je slepený nebo sešitý svazek listů, které jsou popsané,
potištěné nebo prázdné s vazbou a opatřené přebalem
• E-kniha je kniha publikovaná v elektronické formě. K jejímu
čtení potřebujeme zobrazovací technologii (čtečku e-knih,
tablet, počítač nebo mobilní telefon)
• Bibliofil nebo knihomol je osoba s velkým zaujetím pro knihy
•
•
9
Knižní nej
• největší kniha na světě – největší rukopisnou
knihou světa je Codex gigas. Byla
pravděpodobně napsána počátkem 13. století
v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Podle
výjimečného vyobrazení ďábla bývá
označována také jako Ďáblova bible.
Rukopis je uložen v Královské knihovně ve
Stockholmu.
• Nejmenší kniha na světě – údajně nejmenší vytištěná kniha na světě je japonská
kniha Šiki no Kusabana a měří pouze 0,75 milimetru. Knížka obsahuje názvy a
ilustrace květů japonských rostlin. Má 22 miniaturních stránek a četba v ní
vyžaduje přinejmenším lupu. Dala by se protáhnout uchem jehly.
• Nejdražší kniha na světě – nejdražší knihou je
Codex Leicester od Leonarda da Vinci (1510).
Jedná se o nejznámější knihu z třiceti vědeckých
spisů, které tento renesanční umělec a vynálezce
vytvořil. V roce 1994 se stal majitelem tohoto
unikátního díla spoluzakladatel firmy
Microsoft, Bill Gates, který za něj zaplatil 30,8
milionu dolarů.
Čtenářství
Čtenářstvím se rozumí činnost, při které nás čtení baví a je tedy naší zálibou.
Dnešní společnost se snaží ke
čtenářství vést hlavně děti a ty
si tento koníček poté nesou až
do dospělosti. O rozvoj
čtenářství se tak snaží rodiče,
ale i školy, knihovny a další vzdělávací instituce. K podpoře a propagaci čtenářství
slouží také různé akce a kampaně.
Mgr. Gabriela Štefanová – aktivizační pracovnice
• Březen – měsíc čtenářů
• 2. dubna – Mezinárodní den dětské knihy
• 23. dubna – Světový den knihy a autorských práv
• týden v říjnu – Týden knihoven
Milí čtenáři,
v našem domově je knihovna otevřena v pondělí a úterý v čase 13:00 – 13:45.
Rádi Vám s výběrem knih pomůžeme.
10
JARNÍ POSEL
Narcis
Narcisy vykvétají
velmi brzy a též
potvrzují fakt známý pro
naše zeměpisné šířky,
že prvními kvetoucími
rostlinami jsou většinou
cibuloviny. Jejich
elegantní žluté květy,
ale i bílé s oranžovými
terčíky, též patří mezi symboly jara.
I narcisy mají květy křehké a svěží,
nehýří však tolik pestrými barvami jako
krokusy a tulipány, nejsou však ani tak
skromné jako sněženky. Nejčastější
barvou květů narcisů je tradiční žlutá,
některé kultivary však jsou až
do oranžova, jiné mají květy naopak
bílé se žluto oranžovým středem.
I narcisy mají schopnost rozšířit se nám
volně po zahradě.
Narcisy pocházejí z horských
oblastí, kde rostou převážně na
slunných loukách a stráních, v jarním
a podzimním období dostatečně
vlhkých. Z toho vychází i požadavek
k jejich pěstování. Vhodné je slunné
otevřené stanoviště, ve stínu málo
kvetou. Pouze některé původní druhy
můžeme vysazovat do polostínu. Půdy
musí být propustné, nejvhodnější jsou
středně těžké s dobrou drenáží.
V lehkých půdách se jim daří dobře za
předpokladu dostatečné zálivky
a hnojení. Půdní reakce má být
neutrální až slabě zásaditá.
Výsadba
Narcisy vysazujeme poměrně
hluboko podle velikosti cibulí až 15
cm, což znamená vrstvu nad cibulemi,
v těžších půdách můžeme vysazovat
poněkud mělčeji, ale nikdy ne méně
než 10 cm i u menších cibulí.
Vzdálenost výsadby se řídí způsobem
a účelem výsadby. V okrasných
rabatech pěkné cibule asi na 15 x 15
cm, v zásobní školce na záhony
nejlépe do řádků. Řádky od sebe
20–25 cm, v řádcích asi 10 cm od
sebe, drobné cibule k dopěstování
hustěji.
Narcisy se těší od pradávna
mimořádné oblibě. V Asii je považují za
symbol lásky a oddanosti, jejich krásu
dokonce opěvuje arabština. V západní
kultuře se staly sice synonymem
marnivosti a sebelásky, ale to nijak
nebrání tomu, abychom je milovali
a nesnažili se vypěstovat stále nové
a nové kultivary. Dnes jich napočítáme
desetitisíce, přičemž základní dělení
narcisů rozlišuje 12 skupin podle
charakteristických znaků (trubkovité,
dlouhokorunné, plnokvěté...).
Pověst o Narkissosovi
Narkissos (Narcis) je v řecké
mytologii syn říčního boha Kéfisa
11
a nymfy Leiropé nebo synem pastýře
Endymióna a bohyně Měsíce Seléně.
Byl to mladík poněkud plachý,
ale krásný tak, že mu nadbíhaly ženy,
ale i krásné nymfy. On však o žádnou
z nich nestál, byl hrdý na svou krásu
a dával přednost osamělým toulkám po
lesích. Jeho odmítání, domýšlivost
a sebeláska popouzely zejména nymfy,
takže prosily bohyni Afroditu
i Nemesis, aby ho potrestaly. Pak se do
Narkissa zamilovala nešťastná
nymfa Echó, kterou bohyně Héra ze
msty zbavila hlasu a odsoudila ji
k tomu, že Echó přestala mluvit
a opakovala jen poslední slova, která
zaslechla od lidí či jiných tvorů (stala se
ozvěnou). Osamělá Echó se zoufale
zamilovala do krásného Narkissa. Ten
však její láskou pohrdal a celé dny
jenom pozoroval svůj obraz, který se
odrážel na vodní hladině. Trest od bohů
na sebe nedal dlouho čekat. Narkissos
se zamiloval do obrazu na hladině
a nemohl se od něj odtrhnout. Tak
dlouho se nakláněl nad hladinu, až se
nakonec ve studánce utopil. Jeho tělo
nebylo nalezeno, prý bylo proměněno
ve žlutý květ narcisu. V Řecku byl
narcis považován za květinu smrti.
Narkissovo jméno je dodnes používáno
ve tvaru "narcismus" s významem
označujícím samolibost, ješitnou
zamilovanost k sobě samému.
Narcismus
Narcismus čili narcistická
porucha osobnosti se pojí s ohromnou
potřebou obdivu a současně
s naprostým nedostatkem empatie
postiženého vůči okolí.
Narcisté se domnívají, že právě
jejich osoba má zásadní význam
v životě každého, s nímž se
potkají. Vzorce chování spojené s touto
poruchou se objevují již v dětství
a v rané dospělosti a přetrvávají
prakticky po celý život. Komplikují
sociální i pracovní vztahy. Narcistický
jedinec je posedlý fantaziemi o vlastní
neomezené síle, kráse a úspěchu, je
přesvědčen o své jedinečnosti a na okolí
často klade zcela nepřiměřené nároky.
Ostatní lidé jeho chování mnohdy
vnímají jako domýšlivé a arogantní.
Z výzkumu Stevea Bresserta
z Americké psychiatrické
asociace vyplývá, že touto
poruchou trpí v nějaké
formě až 6 % dospělé
populace.
Marcela Rodová – aktivizační pracovnice
12
KALENDÁRIUM
Duben
1.4.1887 bylo v Jindřichově Hradci, jako v prvním českém městě, zavedeno
elektrické osvětlení ulic.
2. 4. Mezinárodní den dětské knihy – výročí narození Hanse Christiana Andersena
v roce 1805, vyhlášen Mezinárodním výborem pro dětskou knihu (IBBY) roku 1967.
9. 4. 1891 nar. Vlasta Burian (zemř. 31. 1. 1962) vlastním jménem Josef Vlastimil
Burian, známý jako Král komiků, byl český divadelní herec, režisér,
zpěvák, divadelní ředitel, sportovec, podnikatel, filmový herec němé
i zvukové éry filmu, mecenáš, spisovatel, mim a imitátor, který se
díky své nespoutané živelnosti, improvizaci a potřebě být všude
první vypracoval mezi skutečné hvězdy českého filmu, divadla
i rozhlasu. Byl jedním z nejpopulárnějších herců za první republiky,
po válce byl však neprávem nařčen z kolaborace. I přesto jeho obliba
trvá dodnes, o čemž svědčí vítězství v anketě České televize o „Krále
komiků“ a časté televizní reprízy jeho filmů.
18. 4. Oldřich Machač (zemř.10. 8. 2011 Brno) byl československý
hokejový obránce, který většinu své hráčské kariéry odehrál za Zetor
Brno a reprezentoval Československo na mnoha mezinárodních turnajích.
Získal zlatou medaili na třech mistrovstvích světa a je trojnásobným
medailistou z olympijských her. Je členem Síně slávy českého hokeje
a Síně slávy IIHF.
23. 4. 1891 nar. Sergej Sergejevič Prokofjev (zemř. 5. 3. 1953) byl skladatel, pianista
a dirigent, jenž je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století.
Mezi jeho nejznámější práce patří „Tanec rytířů“ z baletu Romeo a Julie (balet je
známý též jako „Montekové a Kapuleti“), „Marš“ z opery Láska ke třem pomerančům
a scénická hudba Péťa a vlk. Mimo jiné také složil pět klavírních koncertů, devět
klavírních sonát a sedm symfonií. Narodil se na dnešní Ukrajině, studoval v Petrohradu
a následně emigroval na západ (USA, Francie). rokofjev zemřel ve věku 61 let dne
5. března 1953 – shodou okolností v ten samý den, kdy zemřel Stalin. Sovětský hudební
deník se o jeho smrti krátce zmínil na straně 116 (prvních 115 stránek bylo věnováno
Stalinovi).
29. 4. Mezinárodní den tance – výročí narození francouzského choreografa
a novátora tance Jeana Georgese Novarra v roce 1727, vyhlášen Mezinárodním
divadelním ústavem roku 1982
13
Květen
5. 5. Významný den ČR – výročí Květnového povstání
pražského lidu v roce 1945.
21. 5. 1471 nar. Albrecht Dürer, byl německý malíř, grafik
a teoretik umění evropského formátu. Do jeho velkolepého
díla patří více než 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytů
a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb.
31. 5. Světový den bez tabáku – vyhlásila Světová zdravotnická organizace
(WHO) od roku 1987.
Červen
8. 6. Světový den oceánů – oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se
na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem). Na
Zemi tvoří oceány jedno těleso, které se nazývá světový oceán a pokrývá 71 % povrchu.
9. 6. 1891 nar. František Foltýn (zemř. 8. 6. 1976 v Brně) byl český malíř, nejvíce
ceněné je jeho abstraktní dílo z 20. a 30. let 20. století. Vyučil se malířství porcelánu,
poté studoval na Vysoké škole
uměleckoprůmyslové, ale studia nedokončil
a bojoval v první světové válce, po ní se dostal na
Slovensko a v jeho díle se objevovaly rysy
expresionismu a kubismu, v roce 1922
spoluzakládal brněnskou odnož Skupinu
výtvarných umělců a od roku 1924 působil ve
Francii. V roce 1934 se vrátil do Československa
a usadil se v Brně. V době působení
v Československu se opět vrátil k realistickému vyjádření krajiny a poté se již jen
přechodně, zejména v 60. letech, vyjadřoval abstraktně. Od roku 1981 je zde v Bystrci
busta Františka Foltýna, kterou ztvárnil sochař Vlček.
17. 6. Světový den boje proti rozšiřování pouští a
sucha Poušť je neúrodná oblast, která trpí
nedostatkem vody (za horní hranici srážek se
považuje 250 mm ročně). Jedním
z charakteristických rysů je nedostatek vegetace.
Pouště se vyskytují v oblastech kolem obratníků.
Klasickým příkladem pouště je Sahara či Arabská
poušť. Kromě těchto tzv. horkých pouští existují
také polární pouště v Grónsku či Antarktidě, tzn. v oblastech polárních tlakových výší.
14
19. 6. 1941 nar. Václav Klaus, politik, ekonom a publicista, spoluzakladatel Občanské
demokratické strany a mezi roky 1991–2002 její první předseda. V letech 1992–1998
působil jako předseda vlády svého prvního a druhého
kabinetu. Poté se na čtyřleté období stal předsedou dolní
komory parlamentu a v letech 2003–2013 zastával úřad
prezidenta České republiky. Před vstupem do politiky
působil jako bankovní úředník a prognostik. Po svém
odchodu z prezidentského úřadu v březnu 2013 opustil
Klaus aktivní politiku. Nadále se však vyjadřuje
k otázkám vnitřní i zahraniční politiky, například
k problémům v Evropské unii či k Evropské migrační krizi a kritizuje omezování lidské
svobody ve jménu různých ideologií, např. liberální demokracie. Zúčastňuje se také
často mezinárodních konferencí a seminářů na různá témata po celém světě.
Mgr. Jitka Jůzová - sociální pracovnice
Zdroj:wikipedie a Knihovna Jiřího Mahena
100. VÝROČÍ NAROZENÍ GUSTAVA BROMA
Gustav Brom, původním jménem Gustav Frkal
(22. května 1921, Veľké
Leváre – 25. září 1995, Brno)
byl brněnský dirigent,
kapelník, saxofonista, textař,
zpěvák a hudební skladatel.
Původní náhodně
z encyklopedie vybrané
umělecké jméno Brom přijal
za vlastní již v roce 1945. Jak
sám říkal, hrát na saxofon
a jmenovat se Frkal to prostě
nešlo. Mohl to však být
klidně "Jód", kdyby tužku do
encyklopedie zapíchl kousek
vedle.
Byl nejenom vynikající hudebník, úspěšný manažer, hledač talentů (objevil
například Hanu Zagorovou), vtipný moderátor vlastních koncertů, ale i textař a zpěvák.
Během několika málo hodin po oznámení letu prvního kosmonauta v roce 1961
například napsal text, nazpíval a natočil píseň Pocta astronautovi (aneb Dobrý den,
majore Gagarine) jako poctu Juriji Gagarinovi, kterou narychlo složili Jaromír Hnilička
a Pavel Pácl. Ta se pak stala velkým hitem.
15
Pozdrav Astronautovi
Celý svět slyšel tu zprávu TASSu,
celý svět zanechal hovorů,
celý svět vyskočil od rozhlasu
a zdvihl pohledy nahoru.
Dobrý den majore Gagarine,
tak jsme se tedy už dočkali,
celý svět připil vám rudým vínem,
lidé vám ze zdola mávali.
Vyřiďte prosím na měsíci,
vyřiďte mezi hvězdami,
co chceme všichni dneska říci,
že přijdem brzo za vámi.
Já to tak zazpívat nedovedu,
trémou se třese mi dneska hlas,
máte prý majore dvacetsedm
a svět je mladý podle vás.
Orchestr Gustava Broma patřil ve své době ke špičkovým hudebním tělesům,
které umělo hrát nejen swing a jazz, ale zvládalo i mnoho skladeb z tzv. středního
proudu. Mimo jiné též na počátku šedesátých let orchestr doprovázel soutěž Hledáme
mladé talenty.
Začátky souboru jsou datovány červnem roku 1940, kdy orchestr poprvé veřejně
vystupoval v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm. Od této doby vedl toto
hudební uskupení nepřetržitě až do své smrti v roce 1995 a stal se tak nejdéle působícím
dirigentem u jednoho souboru.
Zajímavosti:
Přesné datum vzniku nejhranějšího hitu, který je věnován Brnu – písni „Hvězdy
jsou jak sedmikrásky nad Brnem“, není jasné. První notový záznam je z roku 1955.
Skladba přitom má oproti jiným s brněnským motivem výhodu – denně ji slyší
desetitisíce lidí. Už od poloviny devadesátých let je totiž znělkou pro příjezdy vlaků na
brněnském hlavním nádraží. A její hudební záznamy, jichž existuje několik, patří v
brněnském rozhlase k nejčastěji používaným – pod prvním zvukovým pásem je
podepsán Milan Směták s Brněnským estrádním rozhlasovým orchestrem. Motiv
sedmikrásek nad Brnem si pro název jednoho ze svých pořadů vybrala i brněnská
hvězdárna.
16
Píseň vznikla díky trpělivosti manželky hudebníka Gustava Broma – básník Josef
Kainar totiž nápad na melodii k nim domů přinesl ve čtyři hodiny ráno a paní Bromová
ho nevyhodila. Gustav Brom melodii přehrál na kytaru a zaznamenal.
Bc. Veronika Večeřová, DiS. – aktivizační pracovnice
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/gustav-brom-47333 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3360
ГАГАРИН (GAGARIN)
Rada bych se představila klientům a zaměstnancům, kteří mě ještě
neznají. Jsem Olga, pracuji v domově jako aktivizační pracovnice a
pocházím z Běloruska, kde jsem vyrůstala a studovala, avšak rodinu jsem si
založila tady v Česku.
Už v minulých číslech časopisu jsem popisovala nějaké tradice ve své
rodné zemi, třeba tykající se Vánoc. Dostavám také otázky, jaké svátky a tradice se
dodržují v Bělorusku na jaře.
Kromě Svátku práce, Dne osvobození a Velikonoc, se u nás slavil Den
kosmonautiky. 12. dubna na počest prvního letu člověka do vesmíru (Jurije Gagarina)
byl vyhlášen statním svátkem.
Jurij Gagarin byl mladým perspektivním letcem. Pocházel z rodiny obyčejných
dělníků. Z dvaceti kandidátů na prvního kosmonauta, který poprvé poletí do vesmíru,
jich bylo vybráno šest. Kromě medicinských a psychologických parametrů, první
kosmonaut měl být ve věku 25-30 let, váhou 70–72 kg, výškou do 170 cm. Jurij byl
menšího vzrůstu 156 cm. Po zkouškách ve výběrovém řízení bylo napsané:
„Doporučujeme použití kosmonautů v následujícím pořádku: Gagarin, Titov, Neljubov,
Nikolaev, Popovič a Bykovský“. Den letu byl vybrán na 12. dubna kvůli polickým
pozicím SSSR vůči Americe. V Americe byl první let naplánován na 17. dubna.
Jurij měl letět kosmickou lodí Vostok 1. Konstrukce lodi nebyla bezpečnostně
ověřena, na to nezbýval čas. Ze sedmi letů lodí Vostok byly jen tři úspěšné. Mnozí se
opravdu obávali, zdali vydrží psychika kosmonauta
v beztíží a v samotě tmavého vesmíru. Loď odstartovala
z kosmodromu Bajkonur v 9 hodin ráno. 108 minut letu
ve výškách 181-327 km nad zemí se Jurij snažil
zaznamenat v hlasové zprávě. Potvrdil, že země je
kulatá a že je nádherná.
10 minut ze 108 byly pro kosmonauta plné
napětí, šlo mu o život. Řídící systém lodi neoddělil
přístrojový úsek od kabiny, loď začala rotovat. Ve výšce
7 km se odstřelil poklop průlezu, pilot byl katapultován a přistál s padákem vedle
kabiny. Byl to opravdu hrdinský čin, nikdo nevěděl, jak let dopadne a zdali se Jurij
vůbec vrátí živý na Zemi.
Bohužel si slávy v životě moc neužil. Na jaře roku 1968 tragicky zahynul ve věku 34
let. Bc. Olga Horká - aktivizační pracovnice
17
STROMY NA JAŘE
Stromy, keře a květiny jsou
ozdobou všech zahrad. Zároveň kvetou,
voní, plodí a poskytují nám zelené
soukromí. A protože se pomalu blíží
jaro, je nejvyšší čas se o stromy a keře
postarat – nejenom na jejich řez
a omlazení, ale také na výsadbu nových
kusů dřevin do zahrady.
Řez užitkových stromů a keřů
Provést řez stromů je pro mnohé
pěstitele každoroční povinnost. Koruny
stromů i porosty keřů potřebují pro svůj
rozvoj vzduch a světlo. Ovocné stromy
a okrasné dřeviny by se proto měly
pravidelně zastřihávat, aby se dobře
prořezávaly i během květu a doby
sklizně. Někdo řeže sám, protože ví jak,
jiný si najme odborníka, zkušeného
sadaře.
Řez se týká ovocných stromů,
vinné révy, lísky, keřů s ovocem -
angreštu, rybízu, malin i ostružin, ale
také okrasných dřevin – ibišků, třezalek
a ořechoplodců, tavolníků, mochen,
vřesů a stálezelených keřů, jako jsou
například buxusy.
Např. meruňky, broskvoně a třeba
mandloně je vhodné prořezávat, když
začnou rašit či kvést a nemohou je
poničit zimní mrazíky – do ran se tak
snadno nedostávají škůdci a choroby.
U vinné révy se řez provádí ještě
před tím, než začne rašit – ideální je už
únor. Nedochází pak k ronění vody z
čerstvých ran.
Rány po řezech se nesmí
zapomenout ošetřit. K ošetření se
používá stromový balzám či latex,
případně štěpařský vosk. Vyhneme se
pak napadení houbami. Vhodné je
ošetřit rány větší než jeden centimetr.
Postřiky
Jarní období je také vhodné pro
provedení postřiků, které stromy a keře
zbaví škůdců, kteří na nich přezimovali
– zničí se vajíčka mšic, píďalek,
housenek některých druhů obalečů
i dalších.
Výsadba stromů a keřů
Pro některé druhy stromů
a keřů je vhodnější zvolit jejich výsadbu
na jaře, a ne na podzim. Patří sem
například ibišky a magnolie, z ovocných
stromů potom broskvoně, meruňky
a nektarinky, a také jehličnaté
a stálezelené listnaté stromy. Před
nástupem jara se také sází opadavé
dřeviny, které ještě nemají listí.
Důležité je vybrat vhodné stanoviště,
správnou zeminu, dostatečnou vlhkost,
zajímat by nás měl i zdravý stav kořene
i kmene. Jednotlivé stromy, keře
a květiny je dobré vybírat tak, aby na
zahradě stále něco kvetlo, vonělo
a bzučelo životem.
18
Mandloň obecná
Mandloně patří mezi první posly
jara a kvetou ze všech stromů nejdříve.
Největší sad mandloní ve střední
Evropě můžete najít u nás v České
republice, a to v Hustopečích, kde je
podnebí podobné přímořskému, které
mandloním nejvíce vyhovuje.
Historie pěstování mandloní
v Hustopečích sahá až do 17. století.
Ovšem první rozsáhlé výsadby započaly
po roce 1949. Bylo to zejména kvůli
tomu, aby se mandle nedovážely
z jiných – především kapitalistických
států (Španělsko, Itálie nebo Řecko).
Proto se v Hustopečích zrodily
mandloňové sady, kde jste mohli v době
jejich největšího rozmachu najít přes 50
tisíc mandloňových stromů. Postupně
ovšem začaly mandloňové sady
ustupovat meruňkám a také se změnily
ekonomické podmínky. O úrodu ze sadů
neměl nikdo zájem, až zůstaly zcela
nevyužívané a neudržované. Nakonec
zde zbyly jen dva sady o rozloze
4 hektary. Po změně majitelů hrozilo, že
i tyto sady úplně zaniknou. Záchrana
přišla za pět minut dvanáct
z hustopečské radnice, která se postarala
o záchranu této středoevropské rarity.
Z původních 50 tisíců stromu zbyla
poslední tisícovka. Ale pohled na
kvetoucí mandloňový sad se stává pro
každého turistického návštěvníka
nezapomenutelným zážitkem.
Sady slouží jako místo odpočinku,
v jejich středu byla vybudována
14 metrů vysoká rozhledna a vede zde
také Mandloňová naučná stezka.
Nejkrásnější pohled z vrcholu
rozhledny se nabízí v dubnu a květnu,
kdy pod ní rozkvétá záplava
mandloňových květů. Mimo mandloní
lze z rozhledny dohlédnout na nedaleké
Pálavské vrchy.
Bc. Jaroslava Novotná – sociální pracovnice
19
TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI
Najděte a podtrhněte v textu smysluplná slova, která se vztahují k jaru
Lolohusněženkaiolpesldfgjktůfbřezeneojnmočelebledulepolir
oěaínčaůmmiíétulipánllombnvaůajkůgnetšýrgdubenmioijoihpigžrt
rswnarcismjoýuluáýřngáskrokuslkolslspnmvvrefsoiulupoteploreta
sdgerkiščogjtnsluncepldwšřžýgjswtrkenszelenámbjčržjirstdgruiolk
klsvmapřeháňkyeržzwčřžnutkvětykjlozppsukněoipzlžnrolpolrovno
dennostížsdgsdrthdřýkvětenaerzýžwčaerzýžwč
Poznejte jarní květiny
Pokuste se vymyslet co nejvíce podstatných jmen, která začínají na uvedené slabiky
RE ......................................................................................
JE .......................................................................................
BĚ ......................................................................................
MO .....................................................................................
KRO ...................................................................................
Mgr. Gabriela Štefanová – aktivizační pracovnice
20
VELIKONOCE
K jaru již tradičně patří Velikonoce.
Jsou to svátky křesťanské, do kterých je
přeneseno spousta lidových tradic a symbolů.
Bohužel se nám vytrácí. Pojďme si je
připomenout.
Velikonocemi, Pašijovým týdnem, si
křesťané připomínají poslední týden Kristova
života, kdy byl zrazen svým učedníkem, souzen,
ukřižován a zázračně vstal z mrtvých.
Velikonoční oslavy mají však ještě starší tradici, která souvisí s příchodem jara, tepla
a nového začátku. Naši předci se těšili na další rok a různými rituály se snažili přivolat
dobrou úrodu a zdraví nejen pro lidi, ale také pro hospodářská zvířata.
Vrbové kočičky
Kočičky představují nejen jaro, ale váží se také k Velikonocům. Na Květnou
neděli se v kostelích symbolicky světí vrbové proutky s kočičkami. Hlavně v minulosti
jim pak byla přisuzována zvláštní moc. Věřilo se, že posvěcené vrbové proutky
s kočičkami mají ochraňovat před zlou mocí. Posvěcené, rozdrcené a do vody ponořené
kočičky se dávaly k jídlu lidem i dobytku pro zdraví. Spolknutí posvěcené vrbové
kočičky mělo ochránit po celý rok před bolestí v krku. Hospodáři zapíchli proutek
s kočičkami do rohu pole, aby tím zajistili dobrou úrodu.
Pomlázka
Jsou to proutky z vrby, břízy nebo jalovce spletené do sebe. Pomlázka má různé
velikosti. Rukojeti mohou být pletené zdobně a na konci navázané stuhy, které na
pomlázku váží chlapcům dívky za koledu a vyšlehání. Pokud dívka navázala chlapci
na pomlázku červenou stuhu, mělo to značit lásku, modrá naději, zelená sympatie
a žlutá odmítnutí.
Mazanec
Mazanec je sladké pečivo s rozinkami, peče se od
18. století. Má kulatý tvar připomínající slunce, kterého
bude v dalších dnech přibývat. Na vršku se mazanec
nařízl do kříže, připomínající ukřižování Krista.
Beránek
Sladké bábovkové těsto ve tvaru beránka patří k Velikonocům nejen jako moučník,
ale i jako dekorace. Na krk se beránkovi uvazuje barevná stuha, rolnička, místo očí se
dává koření hřebíček, rozinky. Beránek symbolizuje nejen mláďátka, která se na jaře
rodí, nový život, ale má i křesťanský význam, který symbolizuje obětování Ježíše
Krista.
21
Řehtačka
Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty chodívali chlapci „vrkáči“, někde i holky, ve
skupině po vesnicích s řehtačkami při každém klekání – časně ráno, v poledne a večer.
Jejich obchůzky končily na Bílou sobotu, kdy obcházeli domy, říkali básničky o
Jidášovi. Někde dostali kapesné, někde něco dobrého. Rámusem, který vydávali
nahrazovali zvony, které tyto dny nezvonily. Tento zvyk se v některých vesnicích stále
drží.
Jidáše
Je to sladké pečivo různých tvarů, pomazané medem. Jedlo se na Zelený čtvrtek
a mělo připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš.
Vejce
Vejce je symbol nového života, naděje, plodnosti, zrození, ale i smrti. Začátku
a konce. V průběhu staletí se vytvořila řada pověr. Vejce se přidávaly do základů
nových domů, do hrobů, sloužila k léčbě i ochraně před různými nemocemi, k věštění
a mnoho dalšího. Na Velikonoce se uvařená vejce (po 1. světové válce i vyfouklá vejce)
různými technikami malují a zdobí. Říká se jim kraslice. Zdobila se plná, vařená,
převážně slepičí vejce, někdy i husí, holubí nebo od perliček.
Šárka Tomková – aktivizační pracovnice
Velikonoční vajíčko aneb kdy se začala barvit vejce a proč?
Dar do hrobu
Život pochází z vejce, to lidé pochopili už
v pravěku a starověku. Těžko říci, kdy a kde se objevilo
to úplně první barvené a zdobené vejce, zcela jistě to
doložit neumíme. Nicméně ta nejstarší pochází z doby
před asi 5000 lety. Vejce se tehdy ukládala do hrobů,
alespoň o tom svědčí dochované archeologické nálezy,
které pocházejí z
hrobky ve Wormsu
nad Rýnem, z období asi kolem roku 320 n. l.
Červená značí krev
Barvená vajíčka znali už staří Římané. Už v
první polovině 3. století n. l. je běžné, že si Římané
posílají červené vajíčko, které se stává přáním k
svátkům jara. Děje se tak přitom v době, kdy ještě
křesťanství není ve starém Římě uznávaným
22
náboženstvím. Přesto některé pohanské symboly
pronikají i do křesťanství. Například červené
vejce znamená tehdy život a krev. Později, když
už bylo křesťanství uznávaným náboženstvím,
symbolizuje Kristovu krev.
Z popela vytáhla zlatá vejce
Velice oblíbená barva vajíček je žlutá. Ta má svůj původ v putování Ježíše Krista
a svatého Petra, kteří hledají nocleh. V chudé chalupě za vesnicí, kde žije vdova s
kupou dětí a jednou slepicí, jim ho poskytnou. Žena jim jako pohoštění nabídne jedno
vejce, které vloží do žhavého popela. Když ho vytáhne, je vejce zlaté. Pak se stává
zvykem nabízet pocestným koledníkům žluté vejce, které symbolizuje zlatou.
U nás máme nejstarší z 11. století
U nás byly nejstarší barvené skořápky vajec se stopou po ornamentu objeveny
v hrobech z jižní Moravy, které pocházejí z 11. století. Archeologové je vykopali ve
Velkých Hostěrádkách v roce 1972. Typickým zvykem bylo vkládat vejce zemřelým
do hrobu. Obvykle šlo o milodar,
který symbolizuje znovuzrození,
vznik nového života. U nás se tento
rituál objevuje právě v raném
středověku. Později už na slovo
kraslice narazíme v různých textech,
například v Postille pražských
studentů Konráda Waldhausera, která pochází z roku 1369. Ve 14. století píše
o okrášleném vejci Tomáš Štítný ze Štítného. Od té doby u nás kraslice u nás
zdomácněly.
Mgr. et Mgr. Lenka Veselá – sociální pracovnice
https://prima-receptar.cz/kdy-se-zacala-barvit-vejce-a-proc-podivejme-se-trochu-do-historie/
Tradiční způsoby zdobení vajíček
Dochovaly se 4 různé způsoby: vajíčka rýsovaná, malovaná, okrašlovaná nebo pouze
barevná, nejčastěji červená.
Rýsovaná vajíčka
Vajíčka se uvaří v cibulových slupkách, které se
ponoří do vody již několik dní předem. Na pěkně
čistých a obarvených vejcích se pak může začít
s rýsováním ostrým a tvrdým nožem, který má
ulomenou špičku.
23
Vajíčka malovaná voskem
Vajíčka se uvařila v mléce. Nechal se roztát vosk, a to buď žlutý, zelený, modrý nebo
červený. Nástroje k malování byly dva: špendlík, který byl zapíchnutý v dřevěném
držátku a trojúhelníková lopatička z peří. Špendlíková hlavička se namáčela do vosku,
který se nesmí přepálit, a špendlíkem se pak dělají na vajíčka čárky a ornamenty.
Lopatička z peří se používala na pásky.
Vejce okrašlovaná
Vejce okrašlovaná se zdobívala barevnými látkami nebo
papírky a drátky. na velikonočních vejcích také nápisy,
např.:
Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju.
Komu to vajíčko dám, toho jistě ráda mám.
Já tobě dám vajíčko, ty mi dej své srdéčko.
To vajíčko malovaný je vod srdce darovaný.
Michaela Slatinská – aktivizační pracovnice
Další způsob zdobení vajíček
V dřívějších dobách bylo časté i polepování
velikonočních vajíček látkou (nebo jinými
tkaninami), případně svatými obrázky. Do vesnic se
rozšířila zvyklost polepovat kraslice slámou nebo
trávou. Narazit můžete i na zdobení z kovového
drátu.
K nejnovějším technikám patří obtiskování
jarních kvítků a různých travin na skořápky vajíčka
během barvení. Vajíčka se nedávala pouze
koledníkům, ale zavěšovala se i na stromy, nebo na
větvičky ve váze. Mgr. et Mgr. Lenka Veselá – sociální pracovnice
24
VELIKONOČNÍ KVÍZ
1. Máte přehled o tom, co symbolizují kočičky?
a. Nový začátek, tedy strom života
b. Dobrosrdečnost Ježíše
c. Palmové větve, jimiž byl vítán Ježíš
2. Tradice o zajíčkovi, který schovává dobroty po zahradách, se zrodila a dodnes
se udržuje v?
a. Polsku
b. Německu
c. Maďarsku
3. Doplňte lidové pořekadlo: Když na Velký pátek hřmí,
a. na poli se urodí
b. bude málo třešní
c. bude všechno hnít
4. Víte, že Velikonoce se slaví vždy?
a. kolem 2. dubna
b. první neděli po prvním jarním úplňku
c. druhou neděli po prvním jarním úplňku
5. Velikonoce pro křesťany jsou velmi důležitým svátkem. Symbolizují tedy?
a. zmrtvýchvstání Ježíše
b. narození Ježíše
c. smrt Ježíše
25
6. Velikonoce se slaví také v této exotické destinaci, kterou charakterizují dlouhé
písečné pláže, palmy a také veselý lid. Jedná se o?
a. Srí Lanku
b. Maledivy
c. Filipíny
7. Někde na jihu Evropy si o Velikonocích ťukají natvrdo uvařenými vejci. A nás
zajímá, kde se tento zvyk drží?
a. Španělsko
b. Řecko
c. Itálie
8. Proč je zajíc symbolem Velikonoc, co podle Byzantské říše ztělesňoval?
a. Byl symbolem Krista
b. Byl symbolem příchodu jara
c. Byl symbolem znamení života
9. Kdy se správně podle tradice má plést pomlázka z mladých vrbových větviček?
a. na Bílou sobotu
b. na Zelený čtvrtek
c. na Škaredou středu
10. Popeleční středa je navždy spjata s velikonočním týdnem. Oč vlastně jde?
a. Začíná se půst, který trvá 40 dní
b. Je to den zrady Jidáše
c. Je to den, kdy odletí zvony do Říma
11. Víte, s čím je spojené „líto“. O co se jedná?
a. Věneček z květin
b. Ozdobený jehličnan, nebo ratolest
c. Speciální druh pečiva
26
12. Co je to „pamihod“?
a. Jiný název pro pomlázku
b. Tradice házení syrových vajec po
kolednících, kteří přijdou pozdě
c. Slavnostní hostina na konci jarního
půstu
13. Jaký význam má řehtačka?
a. Svým zvukem nahrazuje zvony
b. Svým zvukem oznamuje příchod koledníků
c. Odhání zajíčky strážící velikonoční vajíčka
14. Mezi méně známé symboly Velikonoc patří Trojkrutec. Co to je?
a. Velký trojhranný svícen
b. Speciální pomlázka pletená ze třech prutů
c. Tradiční metoda pletení velikonočního pečiva
Mgr. et Mgr. Lenka Veselá – sociální pracovnice https://www.femina.cz/velikonocni-kviz-skutecne-vis-svatcich-jara/12/?result
https://www.idnes.cz/hobby/jak-znate-velikonocni-tradice.Q190416_095253_hobby_bma
VELIKONOČNÍ VTÍPEK
Milí klienti,
zdá se vám, že tomuto
vtípku moc nerozumíte? Že nyní
děti a dospívající mluví jinou
řečí? Slang dnešních mladých lidí
považují jazykovědci za
pozoruhodný.
K překladu uvedého vtipu
můžete použít slovník
neologismu s názvem Neomat,
který vznikl v Ústavu pro jazyk
český.
Mgr. Monika Čermáková - Vedoucí sociálního a aktivizačnho úseku
27
FOLKLORNÍ OKÉNKO
Pranostiky
V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží.
Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
Déšť sv. Žofie švestky ubije. (15.5.)
Když na Urbana prší, bude hodně myší. (26.5.)
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Pálení čarodějnic
V noci z 30. dubna na 1. května po celém Česku tradičně hoří ohně. Poslední
dubnová noc zvaná filipojakubská je totiž spojena s pálením čarodějnic. Tato noc byla
v minulosti spojená s vyháněním čarodějnic. Naši předkové věřili tomu, že
filipojakubské noci vládnou zlé síly a čarodějnice se zrovna v této době slétají na
sabaty. Tyto služebnice satana se podle lidových pověr scházely na vyvýšených
místech. Právě z toho důvodu lidé již před staletími zapalovali velké vatry na kopcích,
aby zlým silám zabránili v sabatu a aby tedy svou vesnici ochránili před čarodějnicemi.
Aby naši předci ochránili o filipojakubské noci své příbytky, úrodu a dobytek,
dodržovali kromě pálení velkých ohňů také tyto tradice:
• O filipojakubské noci měli u sebe křesťanské předměty, které je měli chránit
před zlem. Šlo například o svěcenou křídu, hostii nebo květ kapradí.
• Těsně před nocí z 30. dubna na 1. května lidé své domovy polévali svěcenou
vodou nebo je vykuřovali. Před vrata zapichovali pruty a pichlavé trní.
• Před filipojakubskou nocí naši předkové pokládali do chléva zelené větévky.
Také jej kolem dokola obsypávali pískem. Dle této pověry chtěli zabránit tomu,
aby čarodějnice očarovaly dobytek.
Tento svátek následně přešel v lidový zvyk
dodržovaný zejména na vesnicích.
V současnosti je pálení čarodějnici vesměs
milým večerním a nočním posezením s rodinou,
přáteli či sousedy. O filipojakubské noci pálíme
menší ohně, ve kterých se symbolicky
upalují čarodějnice vyrobené ze starých hadrů,
a opékáme špekáčky. V tuto noc hoří i velké
vatry. Na některých místech Česka lidé
o filipojakubské noci zapalují také březová košťata, která následně vyhazují do výšky.
Hořící košťata mají symbolizovat čarodějnice létající právě na košťatech.
Tradici pálení čarodějnic držíme i v našem domově a pokud bude
epidemiologická situace příznivá, tak bychom ve čtvrtek 29. 4. v odpoledních
hodinách pálili oheň v naší zahradě. Držme si pěsti.
28
Máje a další tradice
Během filipojakubské noci se v minulosti dodržovala ještě další tradice. Chlapci
stavěli na důkaz své lásky před domy svých vyvolených dívek máje. Šlo tradičně
o ozdobené a opentlené břízky. Na návsích pak v noci z 30. dubna na 1. května vznikaly
jako symbol jara babské máje, které v obci stávaly
do svatodušních svátků nebo až do léta. Poté
následovala slavnost kácení máje. Než se máje
pokácela, musela se hlídat, aby ji nesťala
konkurence z vedlejší vesnice. Ukrást tímto
způsobem máji sousedům byla ostatně velmi
prestižní záležitost. Pro vesnici, které máji naopak
skáceli, to byla zase velká potupa.
V některých lokalitách na Moravě, například
na Brněnsku, je s poslední dubnovou nocí spjat
zvyk popisovat silnice ve vsi rozličnými nápisy
posměšného charakteru – psaní vtipných
komentářů vystihujících danou osobu. Proto v tuto noc byli někteří lidé bdělí a jakmile
se u nich před domem takový nápis objevil a nebyl jim zrovna po vůli, nelenili jej ihned
odstranit. Bc. Veronika Večeřová, DiS. – aktivizační pracovnice
https://www.jenzeny.cz/rodina/laska-a-vztahy/povery-a-tradice-filipojakubske-noci-30-dubna
29
9. 5. DEN MATEK
Matičce – Jan Neruda
Proto mně drahá tak
milá má matička,
že je tak maličká,
že je tak chudičká.
A kdyby byla snad
chudší než oblázek,
přec bych ji v srdci svém
choval co obrázek.
A kdyby byla snad
svázána v uzlíčku,
přec bych ji miloval
tu drahou matičku.
Druhou neděli v květnu slavíme Den matek. Je to jeden z nejkrásnějších svátků,
který oslavuje ženu jako matku. Tento svátek se stal ve světě tradicí.
Už ve starém Řecku vzdávali poctu ženám, dárkyním života. Staré kroniky
říkají, že již v 16. století se v Anglii slavila Mateřská neděle, která připadala na období
zvané Lent (tj. 40denní postní období před Velikonocemi). Chudí lidé často sloužili
daleko od svých domovů. Proto na tento den dostávali sloužící volno, aby se mohli
vrátit domů a navštívit kostel v místě, kde se narodili a kde žily jejich matky a příbuzní.
Už tehdy děti dávaly matkám drobné dárky, které samy vyrobily.
Myšlenka, aby se svátek slavil mezinárodně, vznikla v roce 1907. Mělo se tak
stát na počest Anny Reevers Jarvis, která celý svůj život hájila práva matek. Roku 1914
vyhlásil prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek o druhé
květnové neděli.
U nás se začal slavit Den matek v roce 1923 z podnětu Alice Masarykové. Po
válce pak byl spojen s oslavou Mezinárodního dne žen a po roce 1989 se opět začal
slavit druhou neděli v květnu. Dnes se slaví jak Mezinárodní den žen, tak Den matek a
v červnu se pak slaví Den otců.
Ve světě se slaví Den matek v různou dobu. Amerika, Německo, Rakousko
a Česko slaví svátek druhou neděli v měsíci květnu, Velká Británie a Irsko, čtvrtou
neděli velikonočního půstu. V Rusku se slaví až poslední neděli v listopadu a v Polsku
26. května. Smyslem svátků je poděkování, projev oddanosti a vděku ze strany dětí
30
svým maminkám. Pro všechny má být také vzpomínkou na vlastní dětství a má být
vyjádřením úcty k mateřskému citu. Nezištná mateřská láska je stará jako lidstvo samo.
Také básníci odpradávna byli oslavovateli matek a babiček. Mnoho hudebních
skladeb bylo věnováno matkám a jejich mateřské lásce. Mnoho malířů a sochařů
vytvořilo krásná umělecká díla s vyobrazením matek.
Přejeme každé mamince vše nejlepší k jejich svátku, ať jsou šťastné se svými
blízkými, a děti jsou pro Vás jenom radostí a potěšením.
15. 5. MEZINÁDRODNÍ DEN RODINY
„Rodina je jednou z
nevyhnutelných podmínek štěstí.“
Lev Nikolajevič Tolstoj
Dne 15. května si každoročně
připomínáme, že rodina je velmi
důležitá jako základ společnosti.
Právě v rodině se totiž výchovou
utváří osobnost člověka. Tato
skutečnost je zásadní nejen pro další
pokolení, ale i pro stát a národ jako
takový. V roce 1994 ustanovilo
Valné shromáždění OSN patnáctý
květen jako Mezinárodní den rodiny.
V Česku se 15. květen slaví jako významný den od roku 2006. Tvář dnešní rodiny
je rozličná, ale pořád by měla zůstávat místem, odkud vycházíme a kam se vracíme.
V rodině naše děti získavají dovednosti a osvojují si návyky, které použijí v dalším
životě. A proto je potřeba věnovat pozornost důležitosti rodiny a třeba i za pomoci
tohoto svátku její postavení slavit.
Z homilie Papeže Františka
Rodina je obrovské sociální bohatství, které nemůže nahradit žádná jiná instituce.
Je nutno jí pomáhat a zvelebovat ji, protože správně fungující rodina je základem
a přináší mnoho obecnému dobru. Rodina je nejbližší nemocnicí, když někdo
onemocní, ostatní o něho pečují, dokud to jde; rodina je první školou pro děti,
nezbytnou oporou pro mládež a nejlepším útulkem pro staré. Rodina tvoří také malou
církev, „domácí církev“, která kromě toho, že dává život, předává něhu a božské
milosrdenství. V rodině se víra mísí s mateřským mlékem: zakoušení rodičovské lásky
přibližuje Boží lásce.
31
POSTAVIT DŮM, ZASADIT STROM A ZPLODIT SYNA
U lidí je tato výzva směřovaná spíše
k mužům. U ptactva jsou životní úkoly
rozdělené poněkud jinak. Třeba stavění hnízda
je spíše úkolem samičky, samci jen pomáhají.
Při své stavitelské práci používají zobák a nohy.
Jako stavební materiál sbírají veškeré větvičky,
psí chlupy, svoje peří a pro zpevnění použijí trus
a rozžvýkané dřevo. Stejně jako mezi lidmi, tak
i u ptactva, se najde stavitel poctivý a nepoctivý.
Třeba takový holub splete hnízdo z hrubých
větviček tak ledabyle, že zespodu můžeme
spatřit prosvítající vajíčka. Ptáci proto hnízda
často obkládají kůrou, zelenými větvičkami,
mechy a lišejníky, aby co nejlépe splynula s
okolím a byla neviditelná.
Druh rorýsů, říká se jim salangany,
staví hnízda ze slin. V Číně jsou taková
hnízda považovaná za léčebná a
konzumují se. Také zajímavá a krásná
hnízda staví pták jménem salašník.
Proto, aby nalákal samičku, hnízdo
pestře zdobí. Sameček rodu zoborožce
svou partnerku i s vajíčky „zazdí“ v
dutině stromu a nechá otvor pouze pro
zobák, aby jím mohl podávat krmení.
Poté, co se vylíhnou mláďata, zůstává
samice nějakou dobu s nimi a pomáhá jim při krmení. Když povyrostou, samice si
vydlabe cestu ven a začíná shánět potravu spolu se samcem.
Když se řekne jaro, první, na co si
vzpomenu, jsou vlaštovky. Poslové jara si
staví hnízda pod římsami hospodářských
budov, stodol a rodinných domů. Rušit nebo
nechat hnízdo je tématem debat mezi
různými odborníky. Jedna strana tvrdí, že
hnízda jsou nositelem infekcí a hmyzu, ta
druhá zastává názor, že ba naopak díky
vlaštovkám obtížného hmyzu v okolí ubývá.
Ostatně nechám „mluvit“ obrázky.
Takové zajímavé bydlení si staví ptáci, a to vše bez jediného hřebíku!
Bc. Olga Horká a Irena Hemzová – aktivizační pracovnice
wikipedie.cz a wiki.ru.
32
BÉĎA
Není to tak dlouho, kdy mě zastavila obyvatelka našeho Domova a ptala se na
Béďu, jak se mu daří.
Nyní je vhodná příležitost při výročí jeho dvanáctých narozenin Béďu představit,
těm, kteří ho neznají a připomenout těm, kteří si ho pamatují od štěňátka.
Béďa se narodil 8. 3. 2009 rodičům psa Pinkerly Quinsabe a feny Gemma Asia
z Dražovského hájku. Narodil se jako třetí v pořadí z pěti štěňátek. Nejdříve se na svět
podívaly dvě fenečky a po nich tři pejsci. V tu chvíli jsem byla oslovena chovatelkou,
abych mu vybrala jméno. Pořadí vrhu určuje první písmeno jméno psa. A protože to
byl druhý vrh, tedy druhé písmeno v abecedě, tak dostal jméno Belmondo Eristar
Golden. Byla to malá bílá kulička s váhou 510 gramů a hned jsem mu začala říkat Béďo.
Po třech měsících, kdy pejsci zůstávají u mámy, jsem si ho odvezla domů a začali
jsme se připravovat na budoucí zaměstnání u nás v Domově. Aby u nás mohl pracovat,
museli jsme absolvovat zkoušky. Všechno jsme zdárně zvládli a stal se z nás
canisterapeutický tým. Ale i psi stárnou a viděla jsem, že už Bédík bývá unavený, tak
jsem si řekla, že už nastal čas na zasloužený odpočinek.
33
8. 3. 2021 Béďa oslavil, v plné síle s váhou 48 kg, už 12 narozeniny. Pokud
přepočítáme psí roky na lidské tak je to 92 let.
Béďo všechno nejlepší a ať ti to ještě dlouho běhá!
Ilona Zdražilová - vedoucí žlutého úseku
34
TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI A VELIKONČNÍ KVÍZ - řešení
Najděte a podtrhněte v textu smysluplná slova, která se vztahují k jaru
Lolohusněženkaiolpesldfgjktůfbřezeneojnmočelebledulepoliro
ěaínčaůmmiíétulipánllombnvaůajkůgnetšýrgdubenmioijoihpigžrtrs
wnarcismjoýuluáýřngáskrokuslkolslspnmvvrefsoiulupoteploretasd
gerkiščogjtnsluncepldwšřžýgjswtrkenszelenámbjčržjirstdgruiolkkl
svmapřeháňkyeržzwčřžnutkvětykjlozppsukněoipzlžnrolpolrovnod
ennostížsdgsdrthdřýkvětenaerzýžwčaerzýžwč
Poznejte jarní květiny
Pokuste se vymyslet co nejvíce podstatných jmen, která začínají na uvedené slabiky
RE – revoluce, renta, reklama, reakce, redakce, reparát, revolver, restaurace
JE – jetel, jezevec, jezero, jelito, jeviště, jehla, jed, jestřáb, jeskyně, jemnost, jelen
BĚ – bělmo, běh, běs, běloba, běda, běloba, bělásek, běsnění, bědování
MO – most, molice, motouz, moč, mokasíny, modlitba, modrotisk, motýl, mošt
KRO – krov, krovky, krok, krocan, kroj, Kroměříž, kronika, krotitel, krokodýl
Kvíz
1 C 2 B 3 A 4 B 5 A 6 C 7 B 8 A 9 A 10 A 11 B 12 A 13 A 14 A
35
Celá redakční rada i ostatní pracovníci domova
přejí našim klientům radostné svátky jara, veselé
Velikonoce, hodně slunce a lásky kolem, a hlavně
zlepšení celospolečenské situace, kdy už snad by
mohla být covidová pandemie na ústupu.
top related