zÁpadoČeskÁ univerzita v plzni fakulta ekonomickÁ · 2016-04-05 · hrozby a příležitosti....
Post on 22-Jan-2020
2 Views
Preview:
TRANSCRIPT
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
FAKULTA EKONOMICKÁ
Bakalářská práce
Analýza činnosti vybraného poskytovatele služeb,
návrhy zlepšení
An analysis of a chosen service provider, suggestions for
improvements
Veronika Vanžurová
Cheb 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma
„Analýza činnosti vybraného poskytovatele služeb, návrhy zlepšení“
vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucí bakalářské práce za použití
pramenů uvedených v přiložené bibliografii.
V Chebu, dne 25. dubna 2014 …………………………...
podpis autora
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Pavlu
Česalovi za jeho velmi užitečné a odborné rady, které pomohly vypracovat tuto práci
bez větších problému či prodlev. Díky konzultacím s panem Ing. Pavlem Česalem a
jeho cenným připomínkám jsem věděla, kterým směrem se má práce ubírat. Dále bych
chtěla poděkovat paní Jaroslavě Faměrové za vstřícnost, poskytnuté informace a za čas,
který si vyhradila na mé četné dotazy.
Obsah
Úvod ...................................................................................................................... 8
Metodika ............................................................................................................... 9
1 Představení cestovní agentury Beta .............................................................. 10
1.1 Vývoj cestovní agentury Beta ............................................................... 10
1.2 Základní rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou: .......... 12
1.2.1 Cestovní kancelář ............................................................................ 12
1.2.2 Cestovní agentura ............................................................................ 12
2 Marketingový mix ........................................................................................ 13
2.1 Produkt .................................................................................................. 14
2.2 Cena ....................................................................................................... 15
2.3 Distribuce .............................................................................................. 16
2.4 Marketingová komunikace .................................................................... 16
3 Situační analýza ............................................................................................ 18
3.1 Vnitřní faktory: ...................................................................................... 18
3.2 Vnější faktory: ....................................................................................... 18
3.2.1 Mikroprostředí: ................................................................................ 18
3.2.2 Makroprostředí: ............................................................................... 19
4 SWOT analýza .............................................................................................. 19
4.1 Silné a slabé stránky .............................................................................. 20
4.1.1 Silné stránky: ................................................................................... 20
4.1.2 Slabé stránky: .................................................................................. 20
4.2 Příležitosti a hrozby ............................................................................... 21
4.2.1 Příležitosti:....................................................................................... 21
4.2.2 Hrozby: ............................................................................................ 21
5 PEST analýza ................................................................................................ 21
5.1 Politické a legislativní faktory: ............................................................. 22
5.2 Ekonomické faktory: ............................................................................. 22
5.3 Sociální a demografické faktory: .......................................................... 23
5.4 Technologické faktory: ......................................................................... 23
6 Porterova analýza konkurenčních sil ............................................................ 24
6.1 Konkurence cestovní agentury Beta: .................................................... 26
6.2 Mystery shopping: ................................................................................. 27
7 Analýza BCG ................................................................................................ 29
7.1 Otazníky: ............................................................................................... 29
7.2 Bídní psi: ............................................................................................... 30
7.3 Dojné krávy: .......................................................................................... 30
7.4 Hvězdy: ................................................................................................. 30
8 Marketingové cíle podniku ........................................................................... 31
9 Statistické údaje cestovního ruchu ............................................................... 31
9.1 Statistky cestovního ruchu v ČR ........................................................... 32
9.2 Domácí výjezdový cestovní ruch .......................................................... 32
10 Marketingový průzkum ............................................................................. 34
10.1 Průzkum formou dotazování ............................................................. 34
10.1.1 Dotazník číslo 1 ............................................................................. 34
10.1.2 Dotazník číslo 2 ............................................................................. 40
11 Návrhy zlepšení ........................................................................................ 43
11.1 Vytvoření loga cestovní agentury Beta ............................................. 43
11.2 Inovace designu exteriéru .................................................................. 44
11.3 Inovace designu interiéru .................................................................. 44
11.4 Založení webových stránek ............................................................... 45
11.5 Kvalitní propagace ............................................................................. 46
11.6 Využití různé formy reklam .............................................................. 46
11.7 Zakoupení rezervačního systému ...................................................... 48
12 Závěr ......................................................................................................... 49
13 Seznam grafu, obrázků a tabulek: ............................................................. 50
14 Seznam použité literatury ........................................................................... 3
15 Seznam příloh ............................................................................................. 4
8
Úvod
Bakalářská práce reaguje na současný aktuální stav, na vzrůstající poprávku po
službách cestovního ruchu. Cestovní agentura Beta je poskytovatelem služeb, který byl
vybrán pro zpracování analýz v této práci. Cestovní ruch je velmi oblíbeným odvětvím
dnešní doby. Valná většina populace má potřebu cestovat. Motivací proč cestovat a
využívat různých subjektu pro zprostředkování například dovolené je mnoho.
Nejčastější motivací je rozhodně aktivní nebo pasivní odpočinek. Dalšími jsou pak
poznávání nových kultur, nevšedních kuchyní a zhlédnutí nesmrtelných památek.
V dnešní době shonu a stresu se záliba cestovat za odpočinkem a relaxací
zvyšuje. Díky relativní jistotě spotřeby produktů cestovního ruchu je v tomto oboru
velmi vysoká konkurence. Díky vysoké konkurenci je dobré provádět analýzy podniku
pro zlepšení kvality jeho služeb. Pro získání přehledu o poptávce zákazníka je nutné
provádět marketingové šetření, například pomocí dotazování. Díky těmto analýzám a
různým formám marketingového průzkumu lze vypracovat marketingové strategie,
celkový přístup k zákazníkům, finanční plány do budoucna, vybudovat pozici na trhu a
tím být konkurenceschopný.
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat vybraného poskytovatele
služeb v tomto případe cestovní agentury Beta. Na základě těchto analýz vypracovat
příslušné návrhy zlepšení. Dalšími cíly bakalářské práce je zkoumání uspokojení
zákazníků. Tento průzkum bude proveden na základě dotazníků vypracovaných ve
spolupráci s pani Faměrovou, majitelkou agentury Beta, a vlastním šetřením. Tyto
dotazníky se zaměřují na poptávku zákazníků po službách cestovního ruchu a na
prostory, ve kterých se realizuje prodeje.
9
Metodika
Pro vypracování této práce bylo nezbytné studium ekonomické fakulty a to
především studium těchto předmětů: Základy marketingu, Marketing na internetu a
Cestovní ruch. Dále pak pro vyhodnocení situace cestovní agentury bylo nutné zjistit
potřebné údaje a informace pro vypracování potřebných analýz. Díky pravidelným
schůzkám a telefonickým rozhovorům s paní Faměrovou byly potřebné podklady
získány. Na základě těchto podkladů byly vytvořeny níže zmíněné analýzy a díky nim
připraveny návrhy zlepšení. Pro doplnění příslušných analýz vzniklo dotazníkové
šetření a průzkum formou mistery shoppingu.
Tyto výsledky a posléze návrhy zlepšení byly vzaty v potaz a postupně se začíná
sjednávat náprava ve zmíněných oblastech a jednotlivých nedostatků.
V kapitole číslo 1 jsou uvedeny základní údaje o cestovní agentuře Beta. Dále
pak je zde uveden zásadní rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou a
současně jejich povinnosti. V kapitole číslo 2 se práce zabývá marketingovým mixem
agentury. V následujících pěti kapitolách se práce týká marketingové situační analýzy,
která má za úkol prozkoumat vnější i vnitřní prostředí agentury její silné a slabé stránky,
hrozby a příležitosti. Dále zde naleznete analýzu BCG, PEST analýzu faktorů a analýzu
konkurence u které byla využita možnost mistery shoppingu. V osmé kapitole jsou
stanoveny marketingové cíle cestovní agentury. Devátá kapitola se zabývá statistickými
údaji spojenými s cestovním ruchem.
V posledních dvou kapitolách je práce zaměřena na marketingový výzkum a na
návrhy zlepšení na základě vyhodnocení vytvořených dotazníků. Tyto dotazníky byly
umístěny na pobočku cestovní agentury Beta a některé byly vyplněny náhodnými
respondenty. Jeden z dotazníků je vytvořen jménem cestovní agentury Beta.
10
1 Představení cestovní agentury Beta
Sídlo agentury: Dobrovského 10, 301 00, Plzeň – město.
Vedoucí pracoviště: Ing. Miroslav Faměra, Jaroslava Faměrová
Kontaktní osoba: Jaroslava Faměrová,
Mobil: +420734713369
Cestovní agentura byla založena v roce 1993 a před tím fungovala několik let jako
cestovní kancelář zaměřená na destinace Chorvatska. Rozdíl mezi cestovní agenturou a
cestovní kanceláří je, že agentura nabízí zákazníkům hotové zájezdy a jiné služby a
kancelář sama sestavuje a nabízí tyto zájezdy zákazníkům nebo cestovním agenturám.
CA Beta nabízí zájezdy například cestovních kanceláří EXIM TOURS a. s., Blue Style
s. r. o., Alexandria spol. s. r. o. a další. Zde můžeme zakoupit nejrůznější zájezdy a to
pobytové zájezdy, dovolená u moře, eurovíkend, poznávací zájezdy, lyžařské zájezdy,
exotické zájezdy, cyklistika, plavby lodí a další. Při zakoupení jakéhokoli zájezdu je
také možné na místě sjednat cestovní pojištění.
1.1 Vývoj cestovní agentury Beta
Pro grafické zpracování byly vybrány údaje z let 2003 až 2013. V prvním grafu
jsou znázorněny počty podepsaných smluv za rok. Tato křivka kolísá, ale přesto klesá.
V roce 2003 cestovní agentura Beta uzavřela 280 cestovních smluv. Tato hodnota je
nejvyšší za posledních deset let. V průběhu dalších tří let počet smluv klesá až na 215
uzavřených smluv za rok. V roce 2007 je zaznamenán mírný nárůst a to o 11
uzavřených smluv oproti předchozímu roku. V průběhu dalších šesti let je počet
uzavřených smluv kolísající ale bohužel stále klesající. V roce 2013 je konečný stav
uzavřených cestovních smluv na počtu 179. Tento neustálý pokles může být způsoben
menšími finančními prostředky domácností a také větší otevřeností hranic čili rodiny
plánují své zájezdy, které jsou méně finančně náročné.
11
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
V druhém grafu je znázorněn průměrný výdělek za měsíc v daném roce. Tyto
hodnoty jsou vypočítány z průměrného výdělku z jedné cestovní smlouvy, počtu
cestovních smluv za rok (tento výsledek je dělen 12 měsíci), a náklady na jeden měsíc
na provoz pobočky a provozování činnosti. V těchto nákladech je zahrnuto: nájemné,
náklady na energie, zálohy SPZP, zálohy OSVČ, internet, kancelářské potřeby, mobilní
telefon. Dohromady tyto náklady činí 12 000 Kč měsíčně. Výsledný graf vychází
z předchozích informací. Jeho průběh je identický jako výše uvedený graf. V roce 2003
průměrný výdělek cestovní agentury Beta činil 23 000 Kč měsíčně. V průběhu dalších
let tento výdělek klesá až na 10 375 Kč měsíčně a to v roce 2013. Nejmenší počet smluv
a tím i nejnižší výdělek byl dosažen v roce 2012 a to 9 125 Kč.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
280
245230
215 226
180193
174200
169 179
0
50
100
150
200
250
300
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
Počet podepsaných smluv za rok
Počet podepsaných smluv za rok
0
5000
10000
15000
20000
25000
2003 2005 2007 2009 2011 2013
Průměrný výdělek za měsíc v daném roce
Průměrný výdělek za měsíc v daném roce
Graf 1 Počet uzavřených smluv za rok
Graf 2 Průměrný výdělek za měsíc v daném roce
12
1.2 Základní rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou:
1.2.1 Cestovní kancelář
Cestovní kancelář je primárním subjektem cestovního ruchu a to z důvodu tvorby
balíčku, zajištění příslušných služeb spojených s cestovním ruchem a jeho
uskutečněním. (Jakubíková, 2012) Hlavním úkolem cestovních kanceláří (CK,
v zahraničí se používá termín touroperátor) je připravit a zajistit kombinaci služeb
cestovního ruchu pro konečného zákazníka (v terminologií používané v České republice
jde o tzv. zájezd, případně balíček, v angl. Package).(Ryglová, 2011)
1.2.1.1 Povinnosti cestovní kanceláře
Primárním závazkem pro cestovní kancelář je zajištění si na celou dobu své
živnosti pojištění proti úpadku cestovní kanceláře. Přísný zákaz je na umožnění prodeje
balíčku či zájezdu subjektu, který dle zákona není cestovní kanceláří. Provozovna a
kompletní materiály vymezené pro zákazníka je nutno označit zkratkou CK nebo slovy
„cestovní kancelář“. Na požádání předložit dokumentaci o pojištění proti úpadku CK.
Kancelář má možnost uskutečnit prodej jiné cestovní kanceláře a však s dodržením
všech forem veškerých materiálů a má povinnost informovat zákazníka o cestovní
kanceláři a to i s možností nahlédnutí do dokumentace pojištění příslušné kanceláře.
Stejně jako u cestovních agentur má cestovní kancelář za povinnost dodat informace
Ministerstvu pro místní rozvoj o stavu pojištění proti úpadku cestovní kanceláře se
sídlem mimo EU a příslušné informace doložit řádnou dokumentací.(Palatková, 2012)
1.2.2 Cestovní agentura
Cestovní agentura je na základě volné živnosti oprávněna nabízet a distribuovat
singulární služby cestovního ruchu a jejich kombinace, avšak neodpovídající vymezení
zájezdu. Cestovní agentura může tento zájezd pouze zprostředkovat a to jménem
příslušné cestovní kanceláře s platným oprávněním, a která zájezd vytvořila.
Cestovní agentura v rozsahu živnosti prodávat zájezdy cestovních kanceláří
s koncesí, prodávat samostatné vlastí služby a jejich kombinace, které nesmí být
zájezdem. Myslí se tím například výlety či exkurze. Dále pak uskutečňovat prodej
individuálních služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní agenturu, cestovní kancelář
nebo pro třetí osobu. Třetí osobou je myšleno například pořadatelé sportovních,
13
kulturních či společenských akcí či dopravci. Cestovní agentura může organizovat
například zájezd za sportem a nabízet je k prodeji cestovním kancelářím. Též může
prodávat předměty související s cestovním ruchem a to mapy, suvenýry či vstupenky a
různé průvodce. (Palatková, 2012)
1.2.2.1 Povinnosti cestovní agentury
Cestovní agentura je povinna označit provozovnu, veškeré materiály včetně
propagačních materiálů, které jsou určeny pro zákazníka slovy „cestovní agentura“. U
všech materiálů musí být jasně viditelné, která cestovní kancelář zájezd pořádá.
Agentura je povinna na žádost zákazníka předložit doklad o pojištění příslušné cestovní
kanceláře proti úpadku a to již před podepsáním cestovní smlouvy. Cestovní agentura
má také závazek informovat Ministerstvo pro místní rozvoj o pojištění cestovní
kanceláří mimo ČR. Zákazník může kdykoli požádat o předložení opisu oprávnění
k vykonávání činnosti cestovní kanceláře a to s pojištěním kanceláře s ověřeným
překladem. Agentura je povinna zajistit úplné informace pro zákazníka o zájezdu, které
by mohly ovlivnit jeho rozhodnutí při koupi zájezdu. Jde o informace z pravidla
obsažené v katalozích kanceláří nebo v jejich letácích. Co však cestovní agentura nesmí
je umožnit prodej zájezdu cestovní kanceláře, které se nacházejí mimo EU i přes to že
vlastní všechna potřebná oprávnění. (Palatková, 2012)
2 Marketingový mix
Marketingový mix je tvořen čtyřmi základními prvky takzvanými 4P. Těmito 4P
jsou produkt (Product), cena (Price), distribuce (Place) a marketingová komunikace
(Promotion). U služeb v cestovním ruchu jsou tyto 4P rozšířeny ještě o dalších 6P a to o
Lidé (people), balíčky služeb (packaging), tvorba programů (programming), spolupráce,
partnerství, koordinace, (partneship), procesy (processes), politická moc (pilitical
power). (Jakubíková, 2012)
„Základní složky marketingového mixu tvoří výrobek, cena, podpora prodeje a
distribuce. Všechny tyto složky jsou vzájemně závislé, přičemž při stanovení jejich
optimální kombinace je třeba vycházet z charakteristik trhu a zvolené strategie projektu.
(např. strategie nákladového prvenství vyžaduje zcela jinou kombinaci složek
marketingového mixu než strategie diferenciace).“(Souček, 2005)
14
„Marketingový mix spolu s výběrem tržních segmentů a cílových trhů vytvářejí
marketingovou strategii firmy.“ (Jakubíková, 2008)
2.1 Produkt
Za produkt lze považovat cokoli, co lze směnit za účelem uspokojení konkrétní
potřeby. Produkt může být nehmotný (služba, myšlenka či nápad), nebo hmotný (zboží).
Zboží (hmotný produkt) se dá definovat jako viditelný, hmatatelný, slyšitelný předmět,
ke kterému se může přivonět, nebo ho můžeme ochutnat. (Jakubíková, 2012)
Produkt se skládá ze tří vrstev a těmi jsou jádro, vlastní produkt a rozšířený
produkt. Jádrem například kvalitní kuchyně můžeme nazvat dobrý dojem z možnosti
výběru dobrých a chutných surovin, fantastického gastronomického zážitku nebo
eventualita degustace netradičních pokrmů. Vlastní produkt má několik typických
znaků. Jsou jimi provedení a úroveň kvality produktu, velká část populace hledí na
značku a obal produktu a samozřejmě na design. U rozšířeného produktu se v případě
cestovního ruchu jedná například o možnost storna zájezdu, garanční á záruční lhůty.
V této vrstvě se odehrává nejsilnější konkurenční boj. (Jakubíková, 2012)
Produktem cestovní agentury Beta jsou nabízené zájezdy cestovních kanceláří a
nabídka cestovního pojištění. Zájezdy jsou rozděleny do zimních a letních zájezdů. Dále
se dělí podle účelu zájezdu. Jsou jimi rekreační, kulturně-poznávací, sportovně-
turistické, lázeňsko-léčebné, vzdělávací, zážitkové zájezdy. Jádrem produktu je potřeba
a chuť cestovat a poznávat jiné země, kultury a kuchyně. Vlastním produktem je balíček
neboli zájezd samotný. Kvalita a průběh ubytování, stravování, doprava případně
pojištění jsou složky zájezdu a tudíž vlastním produktem. Rozšířený produkt je
zákaznický servis, který je poskytován před a v průběhu uzavírání cestovní smlouvy.
Jedná se o ochotu a pomoc při vybírání zájezdu, telefonické zjišťování dostupných míst,
aktuální počasí či ceny.
Vzhledem k tomu že cestovní agentura Beta zprostředkovává prodeje zájezdů
přibližně 40 cestovním kancelářím je produkt velmi široký. Nejprodávanějšími
cestovními kancelářemi jsou EXIM TOURS a. s., Blue Style s. r. o., Alexandria spol. s.
r. o.. Například cestovní kancelář ČEDOK a. s. a CK Fischer, a. s. neměli zájem o
spolupráci s cestovní agenturou Beta. Nabídka je složena ze zájezdů od České republiky
až do exotických zemí jako jsou například Indie a Thajsko. I rozmezí délky pobytu
15
zájezdu je rozmanitá. Nejčastěji se jedná o pobyty od 7 do 12 dnů. Nejvíce prodávané
země jsou Itálie, Chorvatsko. Délka pobytu, druh dopravy a typ stravování se liší,
nejčastěji se však cestuje autobusem na 8 dní minimálně s polopenzí. Zájezdy jsou
navrženy tak aby si mohl každý ze zákazníků vybrat podle svých priorit. Mnoho z nich
jsou flexibilní a zákazník si sám muže zájezd doladit dle libosti.
2.2 Cena
Cena je součástí každodenního života každého z nás. Střetáváme se s ní nejen při
obchodu mezi jednotlivými společnostmi nebo v maloobchodech, ale i ve školství ve
formě studijních poplatků, v domácnostech jako například nájemné, při aukci v průběhu
ohodnocení a zakoupení uměleckého předmětu. Tlakem nabídky a poptávky se tyto
ceny formují. Pokud by se stalo, že nabídka s poptávkou se vyrovnají, vzniká takzvaná
rovnovážná cena, ale dosáhnout tohoto bodu v praxi je vzhledem k neustálému kolísání
těchto dvou faktorů nepravděpodobné. „V obecné ekonomické teorii je cen definována
jako specifická forma směnné hodnoty, totiž jako směnná hodnota vyjádřená v penězích
coby všeobecném ekvivalentu. V praxi je cena určena jako „peněžní částka sjednaná při
nákupu a prodeji zboží“.“(Synek, 2011)
Služba obecně má vlastnost proměnlivosti, pomíjivosti, nehmotnosti a
neoddělitelnosti od poskytovatele. Rozlišujeme čtyři typy tvorby cen a to: Tvorba cen
podle konkurence, tvorba cen podle poptávky, tvorba cen podle vnímané hodnoty a
podle hodnoty.(Jakubíková, 2012)
Cestovní agentura cenu netvoří, jelikož je pouze zprostředkovatelem této služby
nikoli jejím tvůrcem. Cenu zájezdů tedy vytvářejí cestovní kanceláře. Výběr typu tvorby
cen se často liší a to z důvodu nejefektivnějšího stanovení ceny. V poslední době se
začala mezi společnostmi rozšiřovat tvorba ceny podle vnímané hodnoty. Zákazník má
určitou představu o průběhu a kvalitě nabízené služby a díky tomu lze cenu stanovit
tímto typem tvorby cen. Široká veřejnost se domnívá, že při zakoupení zájezdu u
cestovní kanceláře je výhodnější než u cestovní agentury, ale to není pravda. Zákazník
zaplatí u cestovní agentury stejnou částku jako u cestovní kanceláře. Rozdíl je ale
v tom, že cestovní agentura má určitou provizi z prodeje zájezdu pro CK avšak tato
provize je stržena z původní ceny zájezdu a je přidělena cestovní agentuře jako odměna
16
za zprostředkovaný prodej. Čili cestovní kancelář dostane o tuto provizi méně peněz na
tento zájezd.
2.3 Distribuce
Cílem distribuce je zvolit optimální místo a způsob doručení produktu
zákazníkovi. Důležitá je také kvalita produktu, dostatečné množství produktu a čas
doručení aby byl produkt k dispozici ve správnou chvíli zákazníkovi. This notion is
primarily based on the fact that a high degree of distribution standardisation heavily
relies on existing market structures and in many cases on the dependence on other local
companies to perform distribution service abroad.(Richter, 2012)
Distribuce produktu ať už služby nebo statku má dvě formy. Jednou z nich je
přímá distribuční cesta to znamená poskytovatel služby nebo výrobce k zákazníkovi a
opačně. Druhou distribuční cestou je nepřímá cesta. Tato cesta je stejná jako předchozí
ale mezi zákazníkem a producentem je tak zvaný mezičlánek. (JAKUBÍKOVÁ, 2012)
U služeb obecně musí zákazník dorazit za službou například kadeřník nebo
masér, ale i u těchto služeb jsou výjimky, že služba respektive masér či kadeřník dorazí
do obydlí zákazníka, čili že zákazník nemusí cestovat za službou. U služeb v cestovním
ruchu výjimky nejsou. Myslí se tím zájezdy a cestování obecně. Zákazník se vždy musí
přesunout na místo kde bude služba vykonána. Nelze, aby Paříž nebo nějaký wellness
pobyt byl přesunut například do Prahy ze vzdálené Francie. Cestovní agentura Beta je
především mezičlánkem v nepřímé distribuční cestě. Službu nevlastní, ani nevyrábí
pouze zprostředkovává její prodej čili je zprostředkovatelem. Nicméně využívá i přímou
distribuční cestu, protože je schopná reagovat na požadavky zákazníků, je zde i zpětná
vazba a úplná informovanost zákazníka.
2.4 Marketingová komunikace
Marketingová komunikace je sestavena z osobní a neosobní formy komunikace.
Zástupcem osobní formy komunikace je osobní prodej naopak do neosobní formy
prodeje patří přímí marketing, podpora prodeje, reklama, public relations a sponzoring.
Kombinací obou těchto forem jsou například exhibice nebo veletrhy. Termínem „osobní
prodej“ se rozumí obousměrná komunikace mezi prodávajícím a zákazníkem díky, které
se tvoří dlouholeté kladné vztahy ale především plní cíl prodat produkt. Díky této
17
komunikaci je zde i velmi důležitá zpětná vazba, která je okamžitá. Přesuneme se
k neosobním formám komunikace. Reklama je chápána jako obecný stimul ke koupi
určitého produktu či propagace určité filozofie organizace. Je to placená forma
neosobní komunikace. Podporou prodeje jsou například určitá cenová zvýhodnění,
ukázka zdarma, degustace a podobně. „Přímím marketingem“ můžeme nazvat veškeré
tržní aktivity, které jsou určeny k bezprostřednímu kontaktu s cílovou skupinou.
Podstatou public relations je tvorba vztahů oběma směry a to dovnitř firmy a naopak.
Na public relations se podílejí tito účastníci zákazníci, média, dodavatelé, akcionáři,
současní i bývalí zaměstnanci atd. součástí public relations je takzvaná publicita. Je to
kladná recenze například v denním tisku či doporučení zákazníka. Pro publicitu je
typické, že společnost, které se pozornost týká, očividně nezaplatila za tuto kladnou
informaci. Sponzoring je součástí všech výše zmíněních nástrojů marketingové
komunikace. (Přikrylová, 2010)
U cestovní agentury Beta se její podnikání zakládá především na osobní formě
komunikace čili na osobním prodeji produktu. Vysoká úroveň osobního prodej a to
především prostřednictvím zákaznického servisu si agentura vybudovala stálou
klientelu. Díky stálé klientele je paní Faměrová velmi dobře informovaná ohledně
kvality a průběhu zájezdů. Tato zpětná vazba je klíčová pro zprostředkování a prodej
jednotlivých zájezdů.
Co se týká neosobní formy marketingové komunikace, dá se říct, že je takřka
nevyužitá. Reklama cestovní agentury je téměř nulová. Jedinou formou reklamy je leták
umístěný v inzertní vitríně v centru města. Je nutné na této formě reklamy zapracovat
jelikož je jednou z nejúčinnějších. Způsobů jak zviditelnit jakýkoli podnik je nemálo.
Samozřejmě záleží na velikosti podniku a na jeho disponibilních finančních
prostředcích. Některé druhy reklamy jsou velice nákladné, ale je možné vytvořit i
levnější varianty reklamy. Mezi dražší druh reklamy patří reklamní spot v televizním
vysílání, mezi levnější patří reklamní spot v rozhlase. Tento způsob by mohl být zařazen
mezi jeden z přijatelných návrhů a to nejen pro nižší finanční náklady ale i pro jeho
efektivnost.
U služeb se marketingový mix rozšiřuje ještě o dalších šest „P“. Jsou jimi Lidé
(people), balíčky služeb (packaging), tvorba programů (programming), spolupráce,
partnerství, koordinace, (partneship), procesy (processes), politická moc (pilitical
18
power). Tyto „P“ jsou velmi slabá a proto zde nejsou dále rozvedeny. (Přikrylová,
2010)
3 Situační analýza
Situační analýza se dělí na tři úseky a to na informační část, porovnávací část a
rozhodovací část. V první části dochází ke shromáždění dat a k následnému
vyhodnocení. V druhé části se vytváří určitá strategie podniku a ve třetí části se
vyhodnotí správnost vybrané strategie, případně se doporučí návrhy změn. Cílem
situační analýzy je nalezení realistických ale zároveň obtížných marketingových cílů a
strategii firmy. (JAKUBÍKOVÁ, 2012)
3.1 Vnitřní faktory:
Předností cestovní agentury Beta je kvalitní zákaznický servis. Zákazníci jsou
vždy plně informováni o kompletní a samozřejmě aktuální nabídce prodávaných
cestovních kanceláří agenturou Beta včetně zájezdů typu last minute a first minute.
Kvalita zákaznického servisu pramení ze zkušeností vedoucí pracovnice paní Faměrové,
která v oboru pracuje déle než 20 let. Komunikativnost, spolehlivost, schopnost zjistit
všechny potřebné informace, zajistit veškeré služby a nadstandardy zajišťují stálou
klientelu agentury. Na pobočce jsou k dispozici také katalogy všech prodávaných
cestovních kanceláří, kde si zákazníci mohou v klidu vybrat zájezd v pohodlí svého
domova bez časové tísně, ve které by se mohli cítit na pobočce. Lokalita umístění
pobočky je příznivá pro získávání nových zákazníků. Nachází se na zastávce městské
hromadné dopravy a je dobře viditelná. Nevýhodou se stává zastaralý vzhled. V dnešní
době je pro jakékoli podnikání zásadní využívání internetové sítě pomocí webových
stránek, avšak agentura tyto stránky nemá vytvořené.
3.2 Vnější faktory:
3.2.1 Mikroprostředí:
Pro cestovní kanceláře či agentury je typická vysoká konkurence na trhu. Každá
z konkurenčních agentur se snaží být tou nejlepší a už jen tím, že mají v provozu
webové stránky, jsou perspektivnější a lukrativnější pro zákazníky než agentura Beta.
Přístup k nabídce zboží a služeb na internetu šetří čas a peníze. Dalším problémem je
19
také obcházení cestovních agentur cestovními kancelářemi, které jsou v podstatě jejich
partneři. Příkladem tohoto nepříjemného jednání je, že agentura prodá zájezd kanceláře
„K“ zákazníkovi. Po uskutečnění zájezdu zákazník obdrží poštou katalog kanceláře „K“
na další sezónu, čili už nemusí do agentury a řeší případný zájezd přímo s kanceláří
„K“ a tím agentura přijde o provize z prodeje a logicky o zákazníka. Úroveň
zákaznického servisu a nabízených služeb je vysoce kvalitní, a proto se sem zákazníci
rádi vracejí.
3.2.2 Makroprostředí:
Hlavními indikátory makroprostředí jsou například inflace, HDP a další
ekonomické vlivy. S těmito faktory se potýkají všechny cestovní agentury. Také velice
záleží na momentálních trendech. Lidé se snadno nechají ovlivnit trendy a doporučením
od známých či přátel. Politická situace dané destinace také může značně ovlivnit volbu
zájezdu. Dalším faktorem je nepředvídatelné počasí nebo přírodní katastrofy. Tento
faktor se opravdu ovlivnit nedá. Po technické stránce je vybavení pobočky více než
dostačující. Je zde možné sepsat smlouvy k zájezdu a na místě sjednat cestovní pojištění
po té se už zákazník nemusí o nic starat.
4 SWOT analýza
Cílem SWOT analýzy je identifikovat to, do jaké míry jsou současná strategie
firmy a její specifická silná a slabá místa relevantní a schopná se vyrovnat se změnami,
které nastávají v prostředí. SWOT analýza neboli analýza silných a slabých stránek,
příležitostí a hrozeb sestává z původně dvou analýz, a to analýzy SW a analýzy OT. „
The SWOT analysis pursues an integrated approach including key company and
environmental variables. The objective is the confrontation of the company´s internal
strengths and ist weaknesses as well as company-external business opportunities and
threats in order to generate possible strategic options.“(Böhm, 2009)
Celkové zhodnocení silných a slabých stránek společnosti, jejich příležitosti a
ohrožení se nazývá SWOT analýza. Je nástrojem pro monitorování vnějšího a vnitřního
marketingového prostředí. (Kotler, 2013)
20
4.1 Silné a slabé stránky
Před tím než podnik začne uvažovat o případných příležitostech, je vhodné
nejprve zhodnotit jeho silné a slabé stránky, resp. zdali má podnik schopnost těchto
příležitostí využít či nikoli. (Kotler, 2013)
4.1.1 Silné stránky:
Pobočka se nachází přímo u zastávky městské hromadné dopravy. Je velmi
dobře viditelná pro potenciální zákazníky a její výloha je stylizována do příjemných
barev, které sympatizují s barvami letáků nabízených zájezdů. Interiér pobočky je velmi
příjemně zařízen. Místo působí útulně a přátelsky. Součástí výbavy pobočky jsou
katalogy všech cestovních kanceláří, které cestovní agentura Beta prodává, dále pak
zázemí pro zákazníky, kteří čekají, než přijdou na řadu. I zde si mohou prohlédnout
katalogy a vybrat si zájezd podle svého přání. Je zde samozřejmě hlavní stůl
s elektronickou výbavou. Zde se realizují veškeré úkony spojené s prodejem zájezdů.
Interiér je zaměřen na exotické zájezdy, proto je zde například palma nebo tapeta
s motivem moře. Účelem je naladit zákazníka ke koupi zájezdu. Na první pohled je
viditelný účel podnikání. Vybavení tedy odpovídá a vyhovuje zákazníkům. Další silnou
stránkou je vedoucí pracoviště paní Faměrová. Je jediná kdo komunikuje se zákazníky.
Její schopnosti kvalitně odvádět svoji práci vyplývají z jejích dlouholetých zkušeností
v tomto oboru. V neposlední řadě mezi silné stránky agentury patří široká nabídka
zájezdů různých druhů.
4.1.2 Slabé stránky:
I přes to, že je pobočka příjemně zařízená působí zastarale. Tento dojem
způsobuje především celkový vzhled exteriéru pobočky. Lak na rámech výlohy je lehce
popraskaný, dveře mají fádní design často užívaný před 20 lety, stejný problém je i u
celého vstupu. Logo je lehce vybledlé. Velkým nedostatkem je absence webových
stránek agentury. Webové stránky jsou velmi důležité pro komunikaci se zákazníky. Po
zadání názvu agentury do vyhledávače lze nalézt základní informace o agentuře. Mezi
slabé stránky patří propagace. Po této stránce není využíván absolutně žádný kanál
reklamy. Jakákoli reklama je zásadní pro zviditelnění agentury a komunikaci se
zákazníkem. Využívání reklamy a aplikaci určitých druhů propagace jsou poměrně
nákladnou záležitostí a to pro cestovní agenturu není po finanční stránce možné.
21
4.2 Příležitosti a hrozby
Ekonomický subjekt musí neustále sledovat důležité makroekonomické síly a
významné faktory mikroprostředí, které ovlivňují jeho schopnost rentability. V podniku
by tedy měl existovat určitý marketingový informační systém, který by sledoval
tendence a důležité změny, a také jakékoli související příležitosti a hrozby.
Marketingové příležitosti vycházejí ze tří zdrojů. Prvním z těchto zdrojů je schopnost
vyhledat a následně vyplnit mezeru na trhu zboží a služeb, jímž se na současném trhu
nedostává dostatečné nabídky. Druhým zdrojem může být nabídka stávajících výrobků
nebo služeb, jež je však potřeba inovovat. Před zaváděním inovací je důležité detekovat
problém tím, že se můžeme ptát daných spotřebitelů na jejich názory a návrhy na
zlepšení. (Kotler, 2013)
4.2.1 Příležitosti:
Velkou příležitostí jsou pro agenturu stávající zákazníci. Pokud nadále bude
zákaznický servis a služby vykonávány na takovéto úrovni zákazníci budou šířit dobré
jméno agentury. Tato skutečnost by se dala podpořit i různými akcemi nebo věcnými
dárky.
4.2.2 Hrozby:
Primární hrozbou je konkurence a té je v Plzni vážně mnoho. Hrozbou nejsou
jen cestovní kanceláře a agentury v kamenných pobočkách, ale i internetové agentury a
kanceláře. Na internetu šetříte čas a i peníze. Velký problém je i to, že lidé do agentury
přijdou pro informace a po té si zájezd zakoupí na internetu nebo přímo u pořadatele
zájezdu čím přichází agentura o klienty. Velkou konkurencí je internetová CA Invia.
Další hrozbou je například inflace, kterou agentura rozhodně nemůže ovlivnit, nebo
neustále se zvyšující otevřenost hranic a lidé tak častěji jezdí na blind.
5 PEST analýza
Jedná se o analýzu, která dělí vlivy makrookolí do čtyř základních skupin
faktorů: Politické a legislativní faktory, ekonomické faktory, sociální a demografické
faktory, technologické faktory. Každá z těchto skupin faktorů různou měrou ovlivňuje i
činnost samotného ekonomického subjektu. (Sedláčková, Buchta, 2006)
22
Politicko-legislativní faktory jsou takzvaný společenský systém, ve kterém
společnosti realizují svou činnost. Tato činnost je ovlivněna aktivitou a angažovaností
politických stran a vývojem země po této stránce. Ekonomické faktory pramení
z ekonomického stavu země a její hospodářské politiky. Tento stav ovlivňují ty to
faktory: nezaměstnanost, míra inflace, HDP, tempo růstu ekonomiky státu, výdaje
státního rozpočtu, úrokové sazby atd. Sociální a demografické faktory jsou tvořeny
společností daného státu. Důležitá je také struktura obyvatelstva a její sociální skladba,
kulturní a společenské zvyky země. Mezi technologické faktory patří rychlost
přizpůsobovat se technickým a technologickým změnám a míra flexibilnosti inovovat
technologie země.(Srpová, 2010)
5.1 Politické a legislativní faktory:
V České Republice je politické prostředí velmi nestabilní a je to evidentní i
z nedůvěry občanů ve vládu. Neustálé střídání levice a pravice způsobuje značné
problémy pro podnikatele ČR a nestabilitu v tomto prostředí díky neustálému střídání
strategii těchto stran. Ve vládě se mají snahu prosazovat neustále nové a nové strany,
s novými strategiemi a občané nejsou natolik informovaní, aby tyto strategie mohli
dostatečně pochopit a zvolit pro stát tu správnou cestu k úspěchu. Velkým problémem
v tomto státu je korupce. V cizích zemích je tato skutečnost více než známá a proto
některé státy nemají nebo ztrácí zájem o blízkou spolupráci s Českou Republikou.
Pomocí legislativních kroků se snaží dosáhnout určité tržní regulace. Pokud je regulace
prováděna správně muže srovnat podmínky na trhu statků a služeb a také zvýšit
konkurenci schopnost. Proto je dobré schvalovat zákony a vyhlášky, které nějakým
způsobem omezují podnikání. Z komplexního pohledu je to výhodné opatření pro
společnost jakožto celku. Tyto faktory odrážejí, jakým způsobem jsou spotřebitelé
chráněni a efektivnost nastolené politické situace vůči podnikání.
5.2 Ekonomické faktory:
Primárními ekonomickými faktory, které zásadně ovlivňují vývoj podnikání,
jsou makroekonomické faktory resp. trendy. Míra inflace, ekonomický růst, daňová
politika, úrokové míry, směneční kurzy tyto ekonomické faktory mají bezprostřední vliv
na obchod obecně a to díky celosvětové krizi, která začala v roce 2008. Nyní její
dopady na celý svět doznívají. Dopady krize byly obzvláště nepříjemné pro firmy ČR.
23
Jedním z největších obchodních partnerů ČR je sousední stát Německo. Několik
posledních let se začíná rozvíjet obchod s východními zeměmi. Důležité je
soustředěnost ČR na export, ale i přes to je ekonomická situace státu nejhůře. Míra
inflace od roku 2006 fluktuuje, což pro ekonomiku není vůbec dobré. Například
příčinou zvýšení inflace je zvýšení daní nebo nárůst cen potravin a to především na
světových trzích. Proto ČNB vydává takzvaný inflační cíl, kterého se bude snažit
dosáhnout a tak stabilizovat inflační očekávání pro veřejnost. Neustálím zvyšováním
surovin a energií se samozřejmě zvyšují i náklady na podnikání či výrobu a to
způsobuje zdražování výrobků i služeb. ČNB pomocí úrokových sazeb manipuluje s
množství peněz v oběhu a tím ovlivňuje i mohutnost investic. Díky zvyšování cen klesá
poptávka a firmy jsou nuceny propouštět nebo ukončit podnikání a tím se zvyšuje míra
nezaměstnanosti, která v roce 2012 byla téměř 9,4%. [1]
5.3 Sociální a demografické faktory:
Z demografického pohledu je důležité sledovat strukturu a hustotu osídlení
daných lokalit a to z hlediska potenciálních zákazníku nebo zaměstnanců. Sledování
věk, pohlaví, úroveň vzdělání, přístup k práci, životní styl a z tohoto průzkumu se
vyvozují potřeby spojené s výše uvedenými kritérii. Naplněním těchto potřeb zvyšuje
spokojenost jednotlivých lidí a tím je motivuje k vyšším výkonům. Obyvatelstvo České
Republiky stárne a snižuje se porodnost a to především výše zmíněným zvyšováním cen
obecně. Lidé nemohou svým dětem zajistit dostatečně široký rozvoj v oblastech, které
by děti zajímali například umožnění koníčků v hudbě, sportu atd. Celkově mají lidé
méně financí a nemohou si dovolit tolik utrácet. V dnešní době se populace začíná
rozdělovat do mnoha sociálních skupin. Je to způsobené masivním přílivem pracovních
sil z východu. Tvoří se komunity a někdy narušují prostředí ostatních obyvatel. Velký
důraz je kladen na ekologii což ovlivňuje způsob výroby, technologické postupy a
způsoby likvidace odpadů vyprodukovaných danými podniky.
5.4 Technologické faktory:
V jednadvacátém století je kladen důraz na výzkum a rozvoj technologií. Snaha
zefektivňovat výrobu, snižovat náklady atd. žene vědce a inženýry kupředu. Neustále
inovace sebou přinášejí různé druhy úspor ale i nákladů například na likvidaci
různorodých odpadů. Díky novým technologiím se můžou rozvíjet určité segmentové
24
trhy, mohou vznikat jiná odvětví a tak umožnit vstup novým firmám na trh. Inovace ve
firmách a společnostech je v dnešní době rozhodující. V podstatě dnešní situace firmy
nutí jít s dobou, ať už se jedná o zákony, nebo požadavky z EU. Evropská Unie
podporuje výzkum a vývoj nových technologií hlavně dotacemi. Po technologické
stránce je pobočka dostatečně vybavená. Vybavení obsahuje počítač, tiskárnu se
skenerem, telefon.
6 Porterova analýza konkurenčních sil
Porterova analýza konkurenčních sil nevystihuje problematiku tak detailně a
přesně jako SWOT analýza, ale vystihuje reálný obraz skutečnosti a ukazuje možná
rizika. Pomocí managementu se tyto síly vyhledávají a vyhodnocují se postupy pro
řešení těchto sil a obranu proti nim. Tento model se často používá pro analýzu
konkurence v daném oboru analyzované firmy. (Schoell, Guiltinan, 1988, vlastní
překlad)
Pět základních sil, které jsou závislé na stavu konkurence v daném odvětví:
Obrázek 1 Schéma pěti základních sil
Zdroj: vlastní zpracování, (Kozel, 2006),
Potenciální nové firmy
(hrozba nově vstupujících firem)
Dodavatelé
(vliv dodavatelů)
Zákazníci
(vliv odběratelů)
Substituty
(hrozba substitučních produktů)
Konkurence v odvětví
(soupeření mezi existujícími
firmami)
25
Hrozba intenzivní odvětvové konkurence:
Pokud je na trhu více vlivných a expanzívních konkurenčních firem nebo při
poklesu či stagnaci tempa růstu produktu pak je přitažlivost trhu nižší. V této situaci se
nedají naplno využívat kapacity výroby a tím rostou i fixní náklady. Důležité jsou také
bariery na vstupu. Celkový stav může způsobit například cenovou válku. Příkladem by
v odvětví cestovního ruchu v případě cestovní agentury Beta byly ostatní cestovní
agentury.
Hrozba nově vstupujících firem:
Jestliže jsou vstupní a výstupní bariery velké, pak i očekávaný zisk bude vysoký.
Pokud by ale firma neuspěla, bude se muset potýkat s bariérami na výstupu
ekonomického rázu. Jestliže jsou oba druhy bariér nízké, není pro firmy těžký vstup do
daného odvětví i výstup z daného odvětví. Avšak výnosnost bývá také nízká.
Neměnnost příjmů a momentální nepotřebnost kapacit je způsobeno malými vstupními
bariérami a značnými výstupními bariérami. Příkladem by byl vstup nové cestovní
agentury na trh.
Hrozba substitučních produktů:
Substituční produkt znamená produkt, kterým lze nahradit produkt dané
společnosti. Zabránit této náhradě lze tak, že se bude sledovat vývoj trendů
konkurenčních produktů. Příkladem by byly všechny cestovní kanceláře na trhu.
Hrozba rostoucí kompetence dodavatelů:
Dodavatelé mohou ovlivnit podnik, pokud není možné dodavatele změnit nebo
je jeho výměna náročná. Dále pak mohou podnik ovlivnit objemem dodávek či změnou
cen. Pokud na trhu není substitut, nemá podnik na výběr. Příkladem by byly cestovní
kanceláře, kterým cestovní agentura Beta zprostředkovává prodej jejich zájezdů. Tyto
cestovní kanceláře jsou zároveň i substitutem pro agenturu Beta.
Hrozba rostoucí kompetence zákazníků:
Síla zákazníků je v tom, že jsou koncentrováni a vyskytují se jiné substituční
produkty. Klade se důraz na vyšší kvalitu produktu a zároveň nízkou cenu. Toto
způsobuje rivalitu a napětí mezi firmami. Příkladem by byly podniky specializované
pouze na levné zájezdy, jako jsou třeba last minuty, first minuty atd. (Kozel, 2006)
26
Konkurence v cestovním ruchu je opravdu markantní. Na trhu je velmi mnoho
cestovních agentur a cestovních kanceláří. Snaha být nejlepší je žene kupředu. Všichni
usilují o to, aby získali co nejlepší postavení a podíl na trhu. S tím je úzce spjat i zisk
institucí. Podíl samozřejmě určují zákazníci a společnosti se je logicky snaží nalákat.
Způsoby jak si získat zákazníky jsou rozšíření nabídky o nové destinace, akční ceny,
nabídka více služeb úzce spjatých s cestovním ruchem nebo umožnění nějaké přednosti
za stávající cenu například děti do 6 let mohou jet zdarma.
Konkurenci však nepředstavují pouze jiné cestovní agentury a cestovní
kanceláře ale i jiná alternativa zákazníka. Myslí se tím, že zákazník před potřebou
vycestovat na dovolenou upřednostní potřebu například rekonstrukci koupelny nebo
cestování po ČR pod vlastním vedením čili bez zprostředkovatele.
6.1 Konkurence cestovní agentury Beta:
Cestovní agentura IDEAL-Tour Plzeň:
Tato cestovní agentura byla založena v roce 1996. Umístění její pobočky je více
než výborné. Pobočka je umístěna přímo v centru města Plzeň a to na adrese Pražská 6
na tramvajové zastávce. Tato cestovní agentura má v provozu internetový portál
www.idealnizajezdy.cz, který je mezi zákazníky velmi populární. Na těchto stránkách je
možnost vyhledávání zájezdu podle kritérii a jsou celkem vzhledné. Za dobu své
činnosti tato agentura získala několik certifikátů od touroperátorů a tím si upevnila své
postavení na trhu cestovního ruchu. V přílohách je umístěna ukázka jednoho získaného
certifikátu a náhled webových stránek cestovní agentury. (viz. Příloha B) [2]
A Continent s.r.o.
Tato společnost s ručením omezeným byla založena 22. června 1994. Cestovní
agenturu začala provozovat 30. srpna 2005. Jejím dalším předmětem podnikání je
velkoobchod a specializovaný maloobchod. Cestovní agentura má několik sídel. V Plzni
sídlí na adrese Hlavanova 4, 326 00, Plzeň. Provozovna je umístěna na adrese
Sladkovského 23, Plzeň na Slovanech. Kolem této provozovny taktéž jezdí městská
hromadná doprava. Cestovní agentura má webové stránky www.last-min.cz. Náhled
těchto webových stránek viz. Příloha B. Společnost využívá rezervační systém pro
cestovní agentury CeSYS. [3]
27
NaCesty.cz
Společnost vznikla 1. 1. 2004 zapsáním do obchodního rejstříku. Sídlo se
nachází na adrese Puškinova 14, 301 00, Plzeň. Tato cestovní agentura má specializaci
především na německé cestovní kanceláře a na sportovní pobyty na Mallorce.
Společnost má v provozu internetový portál www.nacesty.cz (viz. Příloha B), na
kterých lze nalézt i velmi užitečné informace pro cestování do exotických ale i ostatních
zemí. Je zde i vyhledávač zájezdů podle kritérii. [4]
Invia.cz
Největším konkurentem vůbec je na trhu společnost Invia, s.r.o. Má jednoznačně
největší podíl na trhu z pohledu cestovní agentur. Invia je internetový prodejce zájezdů
více než 300 cestovních kanceláří. Její webové stránky jsou propracovány do
nejmenšího detailu. Za dobu podnikání společnost získala několik důležitých ocenění,
jsou jimi Deloitte Technology Fast50 to znamená, že byla nejrychleji se rozvíjející
technologickou firmou v rámci střední Evropy, Web Top 100 zde se umístila jako
absolutní vítěz v kategorii Obchodu a služeb a její stránky byli na prvním místě
v kategorii Cestovního ruchu. Posledním důležitým ohodnocením je TTG TRAVEL
AWARDS. Toto ohodnocení je věhlasná anketa cestovního ruchu. Vyhlašování se koná
od roku 2001 a v ČR je do této ankety zapojena také veřejnost. V roce 2013 se Invia
umístila na prvním místě za nejlepšího online prodejce a na třetím místě za nejlepšího
prodejce letenek. Cestovní agentura v roce 2014 má 90 poboček v ČR. Jako Příloha B je
umístěn náhled webových stránek. [5]
6.2 Mystery shopping:
Pro vypracování analýzy konkurence i v cestovních kancelářích byli vybráni tři
největší prodejci zájezdů, a byl zde proveden mystery shopping. Mystery shopping je
jednou z moderních metod, která slouží k prověření kvality pracovníků nejen
obchodních organizací, ale jakýchkoliv pracovníků v oblasti služeb. Mystery shopping
představuje metodu marketingového výzkumu, při jejíž aplikaci výzkumník zastává roli
potenciálního či skutečného kupujícího (Bradley, 2010). Přestože je dnes mystery
shopping považován za jeden z moderních trendů, první zmínkiy o mystery shoppingu
nalezneme již ve čtyřicátých letech. (Mulačová, 2013)
28
Pro správné vyhodnocení tohoto druhu marketingového průzkumu byl vytvořen
formulář rozdělený do oddílů, které budou hodnoceny. Tento formulář je zařazen
jako příloha C. Oddíly, které budou hodnoceny, jsou tyto: Pozdrav při příchodu,
jmenovka a zevnějšek, prostředí, zákaznický servis, vystupování, propagační materiál,
pozdrav při odchodu. Tyto oddíly budou ohodnoceny příslušným počtem bodů.
ČEDOK, a. s.
Při příchodu do pobočky zaměstnanec pozdravil jasně, zřetelně, jako první a
s vřelým úsměvem. Následovala otevřená otázka: „Jak Vám mohu pomoci?“.
Zaměstnanec ČEDOKU měl jmenovku a čistý upravený zevnějšek. Prostředí pobočky
bylo v pořádku. Uklizené, čisté, veškeré propagační materiály byli srovnané a stůl
zaměstnance také. Ochota vyhledávat produkt dle požadavků zákazníka a nabídnutí
doplňkových služeb je jasným potvrzením dobrého zákaznického servisu. Vystupování
bylo v pořádku, ale některé slovní obraty by bylo lepší vynechat. Zaměstnanec se
zřejmě nechal unést věkem mystery shoppera, nicméně působil sympaticky a mile. Na
pobočce bylo velmi mnoho různých propagačních materiálů. Všechny byli jasně
viditelné a měli dobré umístění. Mnoho katalogů s různým zaměřením a s rozmanitými
destinacemi. Logo cestovní kanceláře bylo jasně viditelné a v hojnem počtu. Při
odchodu zaměstnanec pozdravil s dodatkem přání hezkého dne. Celkové hodnocení
mystery shoppingu je 24 bodů. Jeden bod byl stržen za ne příliš vhodné výrazy a tím
vznikla ztráta profesionality.
CK Fischer, a. s.
Po vstupu do pobočky cestovní kanceláře Fischer, a. s. zazněl pozdrav od
zaměstnance s výrazem překvapení. Po dalších 5 minutách se zaměstnanec zeptal, jestli
může nějak pomoci. Zevnějšek zaměstnance byl v pořádku, upravený i jmenovka byla
řádně umístěná. Prostředí pobočky bylo čisté, srovnané, ale na pracovním stole a
počítači zaměstnance byl prach. Zákaznický servis dle mystery shoppera byl velmi
překvapující myšleno v tom nejlepším slova smyslu. Schopný, ochotný, nabídnutí
doplňkových služeb. Zaměstnanec působil velice seriozně, přívětivě a naprosto
profesionálně. Velmi pěkné a přesné vyjadřování. Propagační materiály společnosti byli
v hojném počtu a srovnané v příslušných boxech. Logo společnosti nebyli tak zjevné
jako u ČEDOKU. Na odchodu proběhlo rozloučení s dodatkem: „Brzy na viděnou.“
29
Celkový počet bobů je 23. Jeden bod byl stržen za dlouhou prodlevu mezi pozdravem a
otevřenou otázkou a druhý bod byl stržen za prach na pracovní ploše a počítači.
EXIM TOURS, a. s.
Po příchodu na pobočku mystery shopper pozdravil jako první. Zaměstnanec
odpověděl, postavil se, položil onu výše zmíněnou otevřenou otázku a ukázal na židli u
jeho pracovního stolu. Zevnějšek byl upravený a celkový vzhled působil příjemně.
Jmenovku tento zaměstnanec neměl. Zřejmě si ji zapomněl připnout, protože ležela před
ním na stole. Prostředí pobočky bylo pěkné a zcela adekvátní pro cestovní kancelář.
Zákaznický servis byl kvalitní, splňoval všechny kritéria. Vystupování už nepůsobilo
tak profesionálně jako u předchozích dvou cestovních kanceláří, nicméně bylo
dostačující. Stojany s katalogy a dalšími propagačními materiály by mohly být plnější,
přece jen se v nich našla prázdná místa. Při odchodu se zaměstnanec rozloučil slovy:
Mějte se hezky, nashledanou. Cestovní kancelář EXIM TOURS, a. s. získala 22 bodů.
První bod byl stržen za jmenovku na stole. Druhý bod byl stržen za nepříliš
profesionální vystupování a třetí bod byl stržen za nedoplněné stojany s propagačními
materiály.
7 Analýza BCG
Nejznámější je portfolio, které vyvinula Boston Consulting Group, a které se
zkráceně označuje jako BCG portfolio (matice BCG). Tato matice je tvořena částmi a to
otazníky, bídnými psy, dojnými kravami a hvězdami.
7.1 Otazníky:
Jako otazníky jsou označeny produkty, které byly nově zařazeny do prodejní
nabídky. Většinou se jedná o Země nebo zájezdy, které nejsou tolik známé například
ekoturismus, agroturismus. Tyto produkty je třeba zviditelnit například umístěním do
výloh nebo ústní nabídkou zákazníkovi. U těchto produktů není jasné, jak se bude
vyvíjet jejich prodej, proto otazníky. Při umístění do výlohy je třeba dostatečně
zvýraznit nový produkt například správným výběrem umístění nebo odlišnou barvou od
ostatních produktů. Při ústním upozornění na nový produkt je důležitý i vizuální kontakt
je tím myšlena ukázka produktu v katalogu nebo internetových stránkách. Pokud se
30
produkt plynule nezařadí do prodeje, čili není pro zákazníky dostatečně atraktivní, je
tento produkt vyřazen z nabídky kanceláří a agentur. Tyto produkty je třeba více
podpořit reklamou.
7.2 Bídní psi:
Jako bídní psi jsou označeny produkty, které se skoro neprodávají. Tyto
produkty mohly dříve být dojnými kravami, ale při změně trendů a priorit dochází
k poklesu poptávky po těchto produktech a přestávají se prodávat. Poté zájezdy ještě
nějakou dobu zůstávají v nabídce a po zvážení vedením jsou vyřazeny z nabídky.
Produkt se může a nemusí vyřadit z prodejní nabídky, rozhodnutí se odvíjí od nákladů.
Konkrétně u agentury Beta jsou to pobytové zájezdy do Francie. Jejich cena je příliš
vysoká a málokterý zákazník z tohoto zájezdu má takový užitek aby zaplatil vysokou
částku.
7.3 Dojné krávy:
Jako dojné krávy jsou označeny produkty, které mají stálé místo u zákazníků.
Jejich prodej je bezproblémový a poptávka po nich je konstantní. Prodeje těchto
produktů se nemění ani po čase. Nemá na ně vliv ani změna trendů či priorit
spotřebitele. Tyto produkty jsou jistotou pro prodejce. Díky dostatku finančních
prostředků získaných prodejem produktů nazvaných dojnými kravami se mohou
financovat produkty nazvané „hvězdami“ a samozřejmě i další nabízené produkty. U
agentury Beta se jedná především o zájezdy do Chorvatska nebo Itálie. Nejsou tolik
vzdáleni od České Republiky a jsou cenově příznivé.
7.4 Hvězdy:
Jako hvězdy jsou označeny produkty, které jsou nejprodávanější a to hlavně do
budoucna. Hvězdy jsou investičně náročné, protože si musí udržet
konkurenceschopnost. Pokud se ukáže, že o produkt je dlouhodobý nadměrný zájem lze
předpokládat, že tento produkt má potenciál stát se v budoucnu hlavním zdrojem
příjmů. V agentuře Beta jsou to zájezdy do Tuniska a Řecka.
31
8 Marketingové cíle podniku
Agentura má stanovené tři základní cíle. Prvním z nich je zviditelnění se na trhu.
Tímto cílem se zabývám v níže uvedených návrzích zlepšení. Je třeba opravdu
zapracovat na propagaci agentury. Snaha dostat se více do povědomí společnosti by
rozhodně mohla pomoci rozvoji agentury. Druhým cílem je udržení si stávajících
zákazníků. Není lehké si udržet stávající klientelu nejen u zboží ale i u služeb.
Základem úspěchu je příjemné prostředí s příjemným personálem a kvalitním
zákaznickým servisem. Ale i to mnohdy nestačí. Konkurenční boj je velký a
nekompromisní. Některé agentury nebo kanceláře nabízejí speciální balíčky či slevy.
Bohužel menší agentury si mnohdy nemohou dovolit udělit slevu zákazníkovi, protože
sleva by plynula z provize této agentury. Třetím cílem je dosáhnout co možná
nejvyššího zisku. Otázkou jak dosáhnout co nejvyššího zisku se zabývá snad každý
podnikatel. Ale naleznout ten správný „recept“ není tak jednoduché. Všechno souvisí se
vším, záleží jen na uchopení daného problému. K dosažení zisku je třeba především
spokojený zákazník a to jak tohoto kritéria společnost docílí je individuální pro
každého.
9 Statistické údaje cestovního ruchu
Statistika jakožto zdroj informací pro kolektivně sociálně-ekonomické jevy je
velmi důležitá a nenahraditelná. V oblasti cestovního ruchu tomu není jinak. Hlavním
úkolem statistik je informovat o vývoji cestovního ruchu, o jeho struktuře a objemu
v konkrétním časovém úseku a v určitém místě. Pro vypracování statistik je nezbytné
stanovit si indikátory, které popisují vývoj, strukturu a objem cestovního ruchu. Toto
odvětví je celosvětové, proto by mělo být k dispozici mezinárodní srovnání těchto
průřezových statistik.
Subjekty působící v odvětví cestovního ruchu vypracovávají své vlastní
statistiky, které dále využívají pro stanovení plánu vývoje do budoucna. Z národních a
oficiálních statistik není jasně prokazatelný výsledek vzhledem k tomu, že tyto
informace jsou získány z různých zdrojů, většinou nevládních. Tyto informace jsou
získány rychle, ale neznamená to, že tyto výsledná data budou přesná. (Jakubíková,
1995)
32
9.1 Statistky cestovního ruchu v ČR
Hlavními institucemi, které se věnují problematice statistik, jsou: Český
statistický úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj, Česká centrála cestovního ruchu a
v neposlední řadě Česká národní banka. Ve světovém měřítku jsou to pak tyto instituce:
Světová rada pro cestování a turistiku, Světová organizace cestovního ruchu,
EUROSTAT a orgány EU. Jejich úkolem je shromáždit statistiky všech zemí tedy i ČR.
V odvětví cestovního ruchu se sleduje několik ukazatelů statistik. Jsou jimi:
Počet příjezdů turistů ze zahraničí cestovního ruchu do ČR, počet výjezdů českých
turistů cestovního ruchu do zahraničí, počet turistů ve všech druzích ubytovacích
zařízení a jejich kapacita, výkony ubytovacích a stravovacích zařízení v ČR, výkony
cestovních kanceláří, počet živnostenských oprávnění v oblasti cestovního ruchu, podíl
cestovního ruchu na HDP a na exportu, výdaje a saldo ze zahraničního cestovního
ruchu. (Čertík, 2001)
V této bakalářské práci budou podrobněji prozkoumány ukazatele: počet výjezdů
českých turistu cestovního ruchu do zahraničí jinak nazváno domácí výjezdový cestovní
ruch.
9.2 Domácí výjezdový cestovní ruch
Obsahem domácího výjezdového cestovního ruchu jsou výjezdy Čechů do
zahraničí a takzvaných exkurzionistů neboli výletníků. Rozdílem mezi pojmem turista a
výletník je ten, že turista v dané oblasti alespoň jednou přenocuje, zatím co výletník se
vrací z dané oblasti ten samí den nazpět. Započítávají se sem i cesty Čechů za prací.
Tyto cesty jsou velmi obvyklé především v příhraničí. Tento cestovní ruch je dělen do
dvou tříd. První třída je podle dopravního prostředku, který byl využit pro přepravu a
druhá třída je podle úseku státní hranice. (Čertík, 2001)
V prvním grafu je znázorněn vývoj výjezdového cestovního ruchu od roku 2003
– 2010. Jsou zde 3 položky a to delší cesty, kratší cesty a služební cesty. Delší cestou je
myšleno 4 a více přenocování. U cest kratších je to 1 až 3 přenocování. Služební cesty
jsou 1 a více přenocování. Delší cesty mají konvergující tendenci k počtu 10 000 cest.
Největší výkyv je vidět v roce 2006 kdy delších cest se uskutečnilo nejméně ze všech
let. U kratších cest je tendence kolísavá a zároveň klesající. Z počátečních 21 559 cest
33
v roce 2003 počet klesl na 15 546 cest v roce 2010. Nejméně kratších cest bylo
zaznamenáno v roce 2008 a to 14 626 cest. Služební cesty mají sestupný směr. V roce
2004 bylo nejvíce služebních cest a to 4 708. V roce 2010 je to jen pouhých 1940 čili
méně než 42% původní hodnoty v roce 2004. [6]
Zdroj: vlastní zpracování, 2014 údaje z ČSÚ
Na druhém grafu je znázorněna struktura výjezdového cestovního ruchu v roce
2012. Tato data jsou předběžná, čili nejsou konečná. Dosavadní výsledky ukazují, že
turisté (71%) tvoří většinovou část českého cestovního ruchu. Dále pak jsou služební
cesty (22%). Poslední částí grafu jsou jednodenní návštěvníci (7%). [7]
Zdroj: vlastní zpracování, 2014 údaje z ČSÚ
0
5000
10000
15000
20000
25000
Delší cesty
Kratší cesty
Služební cesty
7%
71%
22% Jednodenní návštěvníci
Turisté
Služební cesty
Graf 3 Vývoj výjezdového cestovního ruchu od roku 2003 - 2010
Graf 4 Struktura výjezdového cestovního ruchu
34
10 Marketingový průzkum
10.1 Průzkum formou dotazování
V této práci byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden je vytvořen tak, aby bylo
možné vyhodnotit stávající situaci pobočky z pohledu zákazníka a zjistit kde by bylo
dobré něco změnit nebo vylepšit. Druhý má nastínit pohled potenciálních zákazníků na
cestování, rekreaci a cestovní ruch obecně. Oba tyto dotazníky naleznete v příloze této
práce. U obou dotazníků je odlišný počet dotazovaných. Je to způsobeno tím, že oba
dotazníky jsou umístěny na pobočce, ale druhý z dotazníků je ještě vyplňován pomocí
náhodných kolemjdoucích lidí.
10.1.1 Dotazník číslo 1
Tento dotazník je zaměřen na pobočku cestovní agentury Beta, jak už bylo
zmíněno výše. Dotazník obsahuje 10 otázek, které mají vystihnout současnou podobu a
působení prostoru pobočky na zákazníka. (viz. Příloha D)
10.1.1.1 Otázka číslo 1: Uveďte pohlaví.
Tato otázka byla zvolena pro pozdější vyhodnocení cílové skupiny cestovní
agentury Beta. Z grafu je viditelné, že poměr obou pohlaví je téměř vyrovnaný. Do
agentury chodí většinou postarší páry. Větší ochotu vyplnit dotazníky v tomto případě
projevili muži.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
52%48%
1. otázka
Muži
Ženy
Graf 5 Uveďte pohlaví.
35
10.1.1.2 Otázka číslo 2: Jak jste se dozvěděl o cestovní agentuře Beta?
Tato otázka je zásadní pro zjištění slabé stránky propagace cestovní agentury
Beta. Jak je evidentní z grafu, internet je pouhých 6 % a i to je celkem vysoké procento
vzhledem k tomu, že agentura nemá webové stránky ale pouze jakýsi odkaz. Nejvyšší
procento je u odpovědi „Od přátel“. Činí 61%. Agentura je víceméně závislá na stálých
zákaznících a je jasné, že jsou s ní spokojeni, jelikož tyto kladné reference předávají dál.
Nikdo nedoporučí svému známému něco, co je špatné, nebo něco s čím nebyl spokojen.
Zbylých 33% byli lidé, kteří procházeli kolem pobočky a zastavili se u výlohy
s nabídkou, nebo jeli kolem v městské hromadné dopravě. Pobočka má dobré umístění a
to přímo u zastávky městské hromadné dopravy.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.1.3 Otázka číslo 3: Jste pravidelným zákazníkem cestovní agentury Beta?
Jak bylo již zmíněno, agentura spoléhá na stálé zákazníky a hýčká si je. V grafu
vidíme jasné potvrzení tohoto faktu. Na tuto otázku odpovědělo 78% respondentů
„Ano“ a 22% respondentů „Ne“. Klientela této pobočky se skládá především
z manželských párů kolem 50 let a starší, ale i z rodin s malými dětmi.
61%
6%
33%
2. otázka
Od přátel
Z internetu
Kolemjsoucí
Graf 6 Jak jste se dozvěděl o cestovní agentuře Beta?
36
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.1.4 Otázka číslo 4: Jaký byl Váš první dojem při vstupu do této pobočky?
Tato otázka je zásadní otázkou pro kapitolu této práce Návrhy zlepšení. Na grafu
vidíme jednoznačnou převahu modré části grafu s odpovědí „Příjemně“. U některých
dotazníků byly dopsány poznámky respondentů, které se týkaly například sympatické
vůně při vstupu do místnosti a příjemného osvětlení. V tomto dotazníku byl vytvořen
prostor i pro nerozhodné respondenty nebo pro ty, kteří momentálně nemají žádný
názor. Ti odpověděli „Nevím“ a to v 29% z celkového počtu respondentů. U poslední
z možností a to u odpovědi „Nepříjemně“ bylo jen nepatrné množství kroužků. Bohužel
tito respondenti neuvedli žádné poznámky, čili není zřejmé, co bylo příčinou této
odpovědi.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
22%
78%
3. otázka
Ne
Ano
66%
29%
5%
4. otázka
Příjemně
Nevím
Nepříjemně
Graf 7 Jste pravidelným zákazníkem cestovní agentury Beta?
Graf 8 Jaký byl Váš první dojem při vstupu do této pobočky?
37
10.1.1.5 Otázka číslo 5: Jak se v pobočce cítíte?
Tato otázka navazuje na předchozí otázku číslo 4. Zde byla nabídnuta širší škála
odpovědí. U kladně laděných odpovědí je vidět oproti předchozí otázce lehký nárůst
z 66% na 72%. Odpověď „Velmi příjemně“ zvolilo 27% dotazovaných a odpověď
„Příjemně“ zvolilo 45% dotazovaných. Avšak všimněme si také malého nárůstu na
straně negativní ale zde pouze o 2% z celkového počtu respondentů. Po shrnutí
výsledku tohoto dotazu dojdeme k jednoznačně pozitivní reakci. Prostředí je vyhovující
pro valnou většinu respondentů což je základem pro dobrý obchod.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.1.6 Otázka číslo 6: Je podle Vás interiér pobočky adekvátní?
Interiér jakéhokoli prostoru a především prostoru kde se uzavírají obchody je
značně významný. Interiér je schopen kladně či záporně ovlivnit rozhodování člověka.
Při správné volbě tematické výzdoby lze příjemně stimulovat smysly zákazníků tím je
motivovat k výběru a ke koupi zájezdu.
27%
45%
21%
5% 2%
5. otázka
Velmi příjemně
Příjemně
Nevím
Nepříjemně
Velmi nepříjemně
Graf 9 Jak se v pobočce cítíte?
22%
48%
10%
15%
5%
6. otázka
Rozhodně ano
Spíše ano
Nevím
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf 10 Je podle Vás interiér pobočky adekvátní?
38
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.1.7 Otázka číslo 7: Vyhovuje Vám rozsah nabídky zájezdů?
Z grafu je jasné, že nabídka cestovní agentury Beta je více než vyhovující.
Téměř 80% respondentů je spokojeno se škálou nabízených zájezdů. V nabídce
nalezneme zájezdy od více než 40 cestovních kanceláří. V 9% z oslovených
respondentů s nabídkou nebyli spokojeni. Bohužel tito respondenti do dotazníku
neuvedli důvod své nespokojenosti, proto není možné sjednat nápravu nebo se
minimálně pokusit alespoň o částečnou úpravu nabídky.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.1.8 Otázka číslo 8: Jste spokojen s přístupem pí. Faměrové k Vám jakožto
k potenciálnímu zákazníku?
Jak už několikrát v této práci bylo zmíněno úroveň nabízených služeb a
zákaznického servisu je velmi kvalitní. Je to zásluhou dlouholetých zkušeností paní
Faměrové, která v oboru pracuje více než 20 let. Celkem 79% je spokojeno s jednání a
kladným přístupem paní Faměrové. Pouhých 6% respondentů odpovědělo „Spíše ne“.
Tento celkový výsledek se jeví nadmíru pozitivně.
42%
36%
13%
8% 1%
7. otázka
Rozhodně ano
Spíše ano
Nevím
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf 11 Vyhovuje Vám rozsah nabídky zájezdů?
39
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.1.9 Otázka číslo 9: Jak byste ohodnotil úroveň zákaznického servisu?
Tato otázka úzce souvisí s předešlou otázkou. 60% respondentů odpovědělo, že
přístup a úroveň zákaznického servisu je profesionální. V 19% respondentů zvolilo
odpověď „Standardní“. Celkem v 9% nebyli s úrovní zákaznického servisu spokojeni.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.1.10 Otázka číslo 10: Využíváte zde nabídku doplňkových služeb?
Hlavní doplňkovou službou cestovní agentury Beta je sjednávání cestovního
pojištění. Někteří ze stálých zákazníků si pravidelně sjednávají cestovní pojištění přímo
na pobočce, protože paní Faměrová okamžitě vše zařídí a telefonicky potvrdí tak aby se
zákazník již nemusel o nic starat. Valná většina konkrétně 47% respondentů již cestovní
pojištění má sjednané celoročně. Je to například doplňková služba u sjednání pojištění
platebních karet a podobně. Zbylých 16% se rozhoduje, zda si cestovní pojištění sjedná
55%24%
15%
6% 0%
8. otázka
Rozhodně ano
Spíše ano
Nevím
Spíše ne
Rozhodně ne
60%19%
12%8% 1%
9. otázka
Profesionální
Standardní
Nevím
Dostačující
Neprofesionální
Graf 12 Jste spokojeni s přístupem pí. Faměrové k Vám jakožto potenciálnímu zákazníku?
Graf 13 Jak byste ohodnotil úroveň zákaznického servisu?
40
na pobočce u paní Faměrové nebo si toto pojištění sjedná na příslušné pobočce
konkrétní zdravotní pojišťovny.
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
10.1.2 Dotazník číslo 2
Tento dotazník je tvořen obecnými otázkami, aby bylo možně pokrýt veškeré
základní náležitosti zájezdu či dovolené. Jsou zde zahrnuty otázky týkající se
konkurence či otázky pro srovnání s primárními statistikami. Dotazník obsahuje 17
otázek (viz. Příloha E). Ke každé z těchto otázek je vytvořen graf, které jsou řazeny
jako příloha A.
Z prvních dvou otázek vyplývá, že cestování je pro respondenty záležitostí
pravidelnosti a sezónnosti. Málo který z respondentů jezdí mimo sezónu. Je to zásluhou
i časových slev jako jsou takzvané last minute (koupě zájezdu na poslední chvíli) nebo
first minute (koupě zájezdu s velkým předstihem například zakoupení dovolené u moře
již v lednu). Třetí a čtvrtá otázka se zabývá samotnou koupí zájezdu a to konkrétní
společností, se kterou respondenti nejčastěji uskutečňují své zájezdy a dovolené a také
jestli se jedná o cestovní kancelář, cestovní agenturu nebo si zákazníci tvoří zájezd
sami. Z výsledků je evidentní, že více jak polovina dotazovaných zakupuje zájezdy u
cestovních kanceláří, dalších 30 % dotazovaných zakupuje zájezdy u cestovních agentur
a zbylé procento si plánuje zájezdy samo. Z dotazníku jako nejvíce prodávaná cestovní
kancelář vzešla EXIM TOURS, a. s. s 34%. Jako druhá byla Alexandria, Spol. s. r. o.
37%
47%
16%
10. otázka
Ano
Ne
Někdy
Graf 14 Využíváte zde nabídku doplňkových služeb?
41
s 28% a na třetím místě je cestovní kancelář Blue Style, s. r. o. s 21%. Zbylá procenta
tvořily cestovní kanceláře ČEDOK a. s., Fischer a. s. a jiné. Tyto cestovní kanceláře
jsou zde zmíněny i přesto, že cestovní agentura nezprostředkovává prodej jejich zájezdů
a je to způsobeno tím, že dotazováni byli i vybraní náhodní kolemjdoucí.
Pátá otázka byla zaměřena na nejčastěji využívaný dopravní prostředek pro
cestování. Podle průzkumu nejčastěji užívaný dopravní prostředek je autobus (31%).
Jako druhá nejčastější varianta je letadlo (26%). Je to z důvodu pohodlí a rychlosti,
nicméně tyto výhody jsou na úkor finančních prostředků proto druhá varianta. Na třetím
místě se umístil automobil (16%). Ideální z důvodu nezávislosti na časech stanovených
cestovními kancelářemi. Zbylá procenta se dělí mezi tyto dopravní prostředky: vlak, loď
a jiné například karavan aj.
Šestá a sedmá otázka se zabývá výběrem zájezdu a to z hlediska preference
tuzemských či mezinárodních zájezdů a preference stejných, ověřených míst, nebo
zkouška nových destinací. Z dotazů vyšlo, že stále vedou mezinárodní (58%) zájezdy
nad tuzemskými (42%), ale není to tak markantní rozdíl jako by byl před několika lety.
Je to z důvodu trendu poznávat svoji zemi a především díky kampaním pro podporu
tuzemského turismu. Co se týká chuti a experimentování s novými destinacemi tak
z grafu vyplývá neochota riskovat nové prostředí. Česká populace nemá ráda změny, a
proto 66% dotazovaných odpovědělo, že jezdí pravidelně do stejných destinací. 34%
rádo poznává nové destinace a naopak by do jedné a té samé destinace nejeli.
Osmá a devátá otázka je zaměřena na preferované a opovrhované země.
Nejčastěji navštěvované země jsou Chorvatsko (45%), Itálie (15%), Bulharsko (11%).
Zbytek procent se dělí mezi Řecko, Slovensko a jiné země. Tento výsledek není
nikterak překvapující, jelikož je dobře známo že česká populace upřednostňuje
Chorvatsko a Itálii kvůli její cenové dostupnosti. Země, které by skupina dotazovaných
nechtěla, jsou tyto Somálsko (30%), Irák (26%) a Severní Korea (14%). Zbylá procenta
se dělí mezi jiné ne tak často opakující se země.
U následujících třech otázek je dotazník zaměřen na typ a délku zájezdu,
případné využívání zájezdů přímo na místě zprostředkované cestovní kanceláří. Mezi
typy zájezdů jednoznačně vítězí účel rekreace (26%). Těsně za rekreací je lázeňsko-
léčebný účel (24%) a kulturně-poznávací účel (22%). Na tomto výsledku je zřejmá stálá
42
klientela cestovní agentury Beta a to starší páry 50 let +. 13% respondentů preferuje
sportovně-turistické zájezdy a zbylých 15% se dělí mezi ostatní možnosti. Následovala
otázka na průměrnou délku pobytu. Nejvíce respondentů odpovědělo 6 až 10 dní (44%).
Průměrem hodnot je 8 dní což je tak optimální délka pobyty ani dlouhá ani krátká.
Druhá nejčastější odpověď byla 11 až 14 dní (38%). Průměrem je 12,5 dne a to je druhá
nejplánovanější doba zájezdu z pohledu cestovních kanceláří. Na 2 až 5 dní (15%) se
převážně jezdí pouze po ČR nebo na Slovensko. Mezi kratší zájezdy také patří
poznávací zájezdy, jako jsou třeba zájezdy do Paříže, Říma aj. Zbylá 3% jezdí na delší
dobu, ale většinou se jedná o zájezdy na blind takzvaně naslepo. Otázka číslo 12 se
vztahuje na doplňkové zájezdy. Myslí se tím například zájezd do italské destinace Villa
Rosa, který si zákazníka zakoupí. Cestovní kancelář nabízí menší zájezdy v průběhu
pobytu ve Villa Rose a to například různé aqvaparky nebo poznávací zájezd do Říma na
jeden den.
Otázky 13 a 14 se zaměřují na nejvyužívanější typ ubytování a na nejvíce
preferovaný typ stravování. Otázka ubytování je velmi často ovlivněna druhem
destinace kde se zájezd uskutečňuje. V této skupině dotazovaných jasně vyhrál
apartmán (45%). Tento typ ubytování je jednou z nejpřijatelnějších ubytování vůbec.
Naprosto vyhovující co se týká zájezdů s rodinou či ve větších skupinách. Jako druhý
typ byl vyhodnocen hotel (25%). Tato možnosti nebyla rozdělena podle úrovně
ohodnocení hotelů, čili jsou zde myšleny všechny hotely obecně. Dalším typem
ubytovacího zařízení je nejčastěji zvolen penzion (22%). A jako poslední typ je kemp
(9%) zbylé typy ubytování nebyly zvoleny ani jednou. Jako nejčastěji objednávaný druh
stravování byla bezkonkurenčně zvolena polopenze a to v 50%. Toto vysoké procento je
způsobeno především tím, že lidé preferují během dne volný čas například ráno se
nasnídají a udělají si výlet do sousedního města a vrací se na večeří nebo jsou od
snídaně na pláži a taktéž se vracejí na večeři. Přes den se stravují v rychlých
občerstveních nebo restauracích. Druhá nejčastější odpověď je „bez jídla“ (27%).
Mnoho rodin jezdí například do Chorvatska s ubytováním v apartmánu a vaří si sami.
Neriskují to, že by děti nejedli jídlo, na které nejsou zvyklí. V podstatě jsou sami sobě
„pány“. Další možností a to s 13% byla zvolena možnost „all inclusive“ (13%). All
inclusive je především záležitostí ubytování v hotelech. Zbylé druhy stravování se dělí
do 10%.
43
Následující 15. a 16. otázky jsou mířené na počet osob a částku zaplacenou na
jednu osobu. Z dotazníkového šetření vyplývá, že opětovaně lidé jezdí ve skupině 2 – 4
lidí (47%). Což v podstatě označuje rodinu. Další možností byla 2 osoby (29%). Tato
možnost reprezentuje mladé pára a naopak páry s již dospělými dětmi. Alternativu pro 5
a více osob zvolilo 21%. Může to být například domluvená skupina mladých lidí nebo
dvě rodiny dohromady. Zbývající 3 % dostala možnost „jezdím sám“. Tito lidé nemají
s kým jet nebo jejich zájezdy či dovolené jsou velmi atypické, že v blízkém okolí
nenaleznou nikoho, kdo by se k němu připojil. Průměrná částka, kterou jsou Češi
ochotni utratit za dovolenou je dle statistik zhruba 10 000 Kč. Dotazník ukazuje
podobný výsledek. Nejvíce zodpovězenou možností je 10 000 – 15 000 Kč (40%).
V těsné blízkosti je možnost 5 000 – 10 000 Kč (24%). Třetí alternativou je 15 000 –
20 000 Kč (22%). Zbylých 14% procent jsou rozdělena mezi 2 000 – 5 000 Kč (6%), do
2 000 Kč (4%) a 20 000 a více Kč (4%).
Poslední otázka z tohoto dotazníku se zabývá problematikou způsobu nákupu
zájezdů. Dnešní pokroková doba způsobuje zlenivění populace. Mnoho věcí se dá
zařídit pomocí internetu. Lidé tak nemusí cestovat nikam mimo své bydliště, pokud to
není nezbytné. U nákupů zájezdů tomu není jinak. Potvrzuje to i výsledek
dotazníkového šetření. Odpověď nákupu přes internet zvolilo 58% respondentů. Na
pobočce zakupují dovolené v 42%. Není to tak markantní rozdíl, jak by se dalo čekat.
11 Návrhy zlepšení
11.1 Vytvoření loga cestovní agentury Beta
Agentura má vytvořené jakési logo nad vchodem jako název agentury, nicméně
tento formát názvu není využíván při nabídkách zájezdů, nebo do hlavičky cestovních
smluv. Bylo by využíváno i na webových stránkách, které je také třeba založit. Logo je
důležitou součástí image společnosti, firmy či agentury. Když je logo vytvořeno správně
vrývá se do podvědomí zákazníků a tím se dostává i do povědomí široké veřejnosti.
Samozřejmě že postupem času by si lidé toto logo mohli spojit s výborně vykonanou
prací a kvalitně odvedenou službou.
Na internetu je mnoho programů na vytvoření loga volně ke stažení zdarma.
Vytvoření nového loga je jen otázka volného času na tvorbu loga, šikovnosti, popřípadě
44
malé finanční odměny pro člověka (myslí se tím člověk z okolí známých), který logo
vytvoří pomocí tohoto programu.
11.2 Inovace designu exteriéru
Design firmy či společnosti je na trhu poptávky mnohdy rozhodující. Například
když jde zákazník do obchodu koupit tyčinku, ale sám není rozhodnut, pro jakou
tyčinku přišel, většinou vybere tu, která je pro jeho oči nejzajímavější. Z různých
výzkumů vyplývá, že se zákazník rozhodne podle umístění výrobku v regálu a posléze
podle designu obalu. Stejné je to i s designem poboček jakýchkoli společností nebo
firem. Málokterý člověk půjde do kamenné pobočky podniku, který už z venku vypadá
nelibě, proto je úprava exteriéru naprosto nezbytná. Jak už bylo zmíněno výše,
zevnějšek pobočky vypadá zastarale. Je třeba pozvat zaměstnance stavební firmy a
odborníka na úpravu těchto míst. Předěláním celkového vzhledu výlohy, předělání rámů
a celkovou modernizací tohoto prostoru by se dalo dosáhnout vyššího zájmu ze strany
zákazníků. To samé se také týká vchodových dveří této pobočky. Jejich design je starý a
v roce jejich výroby se umisťovala prakticky všude, na úřady, na vchody do obchodů
s různorodým předmětem podnikání například řeznictví, pekárny a tak podobně. Dle
výše zmíněných faktů tedy takto vypadající exteriér není příliš vhodný pro cestovní
agenturu a už vůbec ne v dnešní době neustálých změn a modernizací.
11.3 Inovace designu interiéru
Interiér pobočky není nepěkný, ale stále je co zlepšovat. Zákazníci se zde cítí
dobře a příjemně nicméně by se dalo zainvestovat do nového modernějšího vybavení
více tematicky zaměřeného. Tato inovace by měla potenciální zákazníky více navnadit
ke koupi zájezdu a zajistit tak spokojenost, vracení se zpět na tuto pobočku. Jde o to se
dostatečně odlišit od konkurence nejen zákaznickým servisem ale i prostředím ve
kterém samotný obchod probíhá. Ještě by se tento dojem příjemného prostředí dal
doplnit příjemnou hudbou, ale pouze jako dokreslení atmosféry čili jen slabě aby se
zapojilo podprahové vnímání. Použití některých prvků z exotických zemí a přírodních
doplňků jako například mušle, oblázky, palmy a tak podobně by rozhodně navnadily i
další smysly. Na druhé straně pobočky by se dalo vytvořit něco podobného jako u
exotiky, ale zde se zaměřením na zimní sporty. Použít samozřejmě nenásilnou,
nekýčovitou kompozici. V každém z těchto uměle vytvořeném sektoru by se nacházeli
45
příslušné zájezdy. Toto vylepšení jsou rozhodně nenáročné na finanční stránku cestovní
agentury Beta. Jelikož paní Faměrová i její příbuzní jezdí pravidelně, jak na pobytové
dovolené u moře tak i na sportovní dovolené na horách, tak se dá bez problémů
shromáždit určité množství a různorodost potřebných propriet i bez výrazného
investování finančních prostředků.
11.4 Založení webových stránek
Jak už bylo výše zmíněno, dnešní doba vyžaduje držet krok s technickým
vývojem a obzvláště pak v oblasti internetu. Dnes většina populace hledá veškeré
informace pomocí internetu. Rozvoj nákupů a obchodů obecně je neuvěřitelně rychlý.
Začínají se rozvíjet i internetové banky, které fungují pouze jako internetové. Pomocí
internetu si můžete sjednat například i cestovní pojištění nebo vybrat a zakoupit zájezd
aniž byste musel opustit teplo svého domova. Cestovní smlouvy Vám přijdou na Vaši
emailovou adresu a vy je jen vyplníte, naskenujete do počítače a odešlete zpět vybrané
cestovní agentuře nebo cestovní kanceláři a zájezd máte závazně objednaný. Je to velmi
rychlé a pohodlné.
Absence webových stránek u cestovní agentury Beta se jeví jako hrubá chyba už
jen díky výše zmíněným informacím. Tvorba kvalitních webových stránek je mnohdy
velmi nákladná, ale proč začínat hned s tím nejlepším. Základem je vytvoření alespoň
základních webových stránek a ty už tak nákladné nejsou. Pokud má člověk vzdělání
v základních dovednostech na PC, webové stránky zvládne vytvořit sám. Časem by se
samozřejmě mohli zdokonalovat a vylepšovat, ale prioritní je kontakt a nabídka a to
v základní verzi nesmí chybět.
Vytvoření nových webových stránek není víceméně levnou záležitostí. Webové
stránky v základní verzi se dají vytvořit specializovanou firmou za 10 000 – 15 000 Kč.
Tyto stránky obsahují redakční systém, libovolný počet podstrání, až dva kontaktní
formuláře, napojení na sociální sítě, jednoduchá slider s obrázky nebo galerie,
implementace Google Analytics. Je zde možná změna barevného provedení nebo fontů.
Doba realizace základní verze je 1 měsíc. (http://www.aw-dev.cz/tvorba-webovych-
stranek-cenik/)
46
11.5 Kvalitní propagace
Každý člověk v této republice vlastní určitě jeden účet na takzvané sociální síti.
Tuto formu propagace využívá mnoho firem společností ale i jednotlivci, kteří chtějí
upozornit na nějaký druh zábavy, nějaký problém či jen někoho podpořit. Jakmile je
nějaká takzvaná skupina založena tak se její zakladatel stává správcem. Jeho povinností
je starat se o údržbu této skupiny, pravidelně přidávat nové fotografie, různé články a
samozřejmě aktuální informace, které se týkají této skupiny. Tím, že se pravidelně
obnovují data tak je skupina více viditelná. Díky aplikacím těchto sociálních sítí můžete
tyto příspěvky takzvaně „sdílet“ a vidí je i vaši přátelé a známí. Založení takovéto
skupiny stojí akorát malou investici času a její údržba také není časově náročná, stačí
jednou až dvakrát denně umístit nějaký z výše zmíněných objektů na stránku této
skupiny. Tvorba tohoto účtu není náročná ani po technické stránce takže není třeba
nějaké speciální vzdělání či kurz pro tuto záležitost.
11.6 Využití různé formy reklam
Média mají největší vliv na lidskou mysl a racionální uvažování. Vezměme si
jakoukoli reklamu v televizi. Každá reklama má za úkol donutit potenciálního
spotřebitele ke koupi propagovaného zboží či služby. Více a více se snaží na zákazníka
tlačit a apelovat na něj například pomocí emocí či množstevních slev. Méně násilná
reklama je audio reklama v rádiu. Doporučení patří spíše reklamě tohoto tipu a to
především pro nižší finanční náročnost oproti reklamě televizní. Rádio využívají nejen
lidé v domácnosti pro zpestření domácích prací, ale i zaměstnavatelé, zaměstnanci
v práci ať už se jedná o obyčejné obchody s různým zbožím, večerní bary, řidiči
z povolání či nákupní centra. Tato reklama pokryje velké množství míst, a tudíž jí slyší
mnoho lidí. Další nízkonákladovou formou reklamy, je inzerce v tisku. V novinách
nebo časopisech si reklamy všimne každý, pokud je dobře zpracována. Tisk, který by
byl vhodný pro inzerci reklamy pro cestovní agenturu Beta, musí být na trhu žádaný.
Jako nejlepší varianta se jeví časopisy pro ženy, kde se řeší otázka: „Kam na dovolenou
a s jakou společností?“. Další a poslední variantou, která by byla vhodná je forma
letáků. Nemluvím jen o letácích vhazovaných do schránky s poštou. Lepší formou jak
letáky využít je například umístění těchto letáků do městské hromadné dopravy. Lidé po
dobu strávenou v jednom z některých z dopravních prostředků tuto inzerci pročítají. Po
47
monitoringu cestující v městské hromadné dopravě byla vyhodnocena účinnost této
reklamy jako efektivní. 7 z 10 stojících cestujících četlo letáky umístěné ve
vyhrazeném prostoru pro inzerci.
Tabulka 1 Kalkulace tvorby letáků:
Velikost letáku A5
Druh papíru 350 gram. Lesklý papír
Počet kusů 500 ks
Cena za kus 3,693 Kč
Cena celkem 1846,50 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, 2014 údaje z[8]
Tabulka 2 Kalkulace inzerce reklamy v tisku:
Časopis Tina, Claudia
Formát inzerce ¼ stránky
Typ časopisu týdeník
Cena celkem za rok 105 000 Kč
Čtivost 654 000 výtisků
Zdroj: vlastní zpracování, 2014 údaje z [9]
Tabulka 3 Kalkulace audio spotu v rádiu:
Rádio FM Plus
Délka reklamního spotu 10 vteřin
Cena za jedno přehrání spotu 380 Kč
Doba trvání reklamní akce cca jeden měsíc
Cena celkem při 2 přehrání za den 21 280 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, 2014 údaje z [10]
Příklad reklamního spotu:
48
Nevíte kam na dovolenou? V cestovní agentuře Beta Vám rádi poradí. Stačí se
jen zastavit v Dobrovského 10 na borech. Tak nezapomeňte agentura Beta,
Dobrovského 10, Bory.
11.7 Zakoupení rezervačního systému
Dalším zlepšením a modernizací by bylo zakoupení rezervačního systému
CeSYS. Tento systém je speciálně vytvořen pro cestovní agentury. Pomocí tohoto
rezervačního systému pro cestovní agentury lze vyhledávat jasně specifikované zájezdy,
které po zadání určitých kritérii může agentura předběžně zarezervovat. Tento systém se
může využívat samostatně přímo na pobočce cestovní agentury nebo jej lze umístit na
webové stránky agentury, kde si zákazník zadá požadavky a po nalezení příslušného
zájezdu může provést předběžnou rezervaci sám.
V tomto rezervačním systému se nachází zhruba kolem 50 pojištěných
cestovních kanceláří. Jsou zde umístěny jejich veškeré nabídky zájezdů. Proto je
jednodušší hledat zájezd s konkrétními požadavky a především tento systém šetří
mnoho času. Systém zajišťuje velmi dobrou orientaci pro cestovní agenturu a zároveň i
pro klienta. Cena tohoto rezervačního systému pro cestovní agentury činí 15 000 korun.
Návratnost investice do tohoto rezervačního systému je zhruba půl roku. Zhruba proto
že předem není jasný počet prodaných zájezdů. Ovšem zajistit plné využití tohoto
systému lze pouze tehdy, pokud budou vytvořeny webové stránky cestovní agentury
Beta.
49
12 Závěr
Konkurence v tomto odvětví je opravdu značná, a pokud subjekty podnikající
v tomto oboru nebudou sledovat trendy a celkový vývoj poptávky zákazníků, tak riskují
neúspěšné podnikání s možností zániku. Je nutné alespoň čas od času provádět analýzy
podniku a průzkum mezi zákazníky aby si podnik byl schopen udržet stálou klientelu a
získat novou. Originální a jedinečný produkt vítězí.
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vypracování příslušných analýz
podniku a z jejich závěrů vytvořit návrhy zlepšení. Tyto analýzy podniku byly
vypracovány v průběhu celé práce.
Pro zdárné vytvoření analýz bylo potřeba kromě konzultační činnosti vytvořit i
řadu otázek do dotazníku, tyto dotazníky distribuovat a následně vyhodnotit. K celkové
analýze byla pak použita ještě celá řada jiných analytických metod. Jak již bylo výše
napsáno, bylo hlavním cílem a tedy hlavním výstupem této bakalářské práce vytvoření
návrhů na zlepšení činnosti vybraného subjektu – v našem případě cestovní agentury
Beta. Právě v kapitole Závěr je možné snad zdůraznit, že některé navrhovaná zlepšující
opatření nezůstanou jen „na papíru“, ale byla nejen důkladně konzultována ale následně
také přijata ze strany majitelky popisované agentury. Tento fakt pisatelku této práce
přesvědčil o naplnění její činnosti, kdy napomohla realizaci určitých zlepšení v nabídce
produktu či v struktuře a organizaci práce agentury Beta.
50
13 Seznam grafu, obrázků a tabulek:
Graf 1 Počet uzavřených smluv za rok ........................................................................... 11
Graf 2 Průměrný výdělek za měsíc v daném roce .......................................................... 11
Graf 3 Vývoj výjezdového cestovního ruchu od roku 2003 - 2010 ................................ 33
Graf 4 Struktura výjezdového cestovního ruchu ............................................................ 33
Graf 5 Uveďte pohlaví. ................................................................................................... 34
Graf 6 Jak jste se dozvěděl o cestovní agentuře Beta? ................................................... 35
Graf 7 Jste pravidelným zákazníkem cestovní agentury Beta? ...................................... 36
Graf 8 Jaký byl Váš první dojem při vstupu do této pobočky? ...................................... 36
Graf 9 Jak se v pobočce cítíte? ....................................................................................... 37
Graf 10 Je podle Vás interiér pobočky adekvátní? ......................................................... 37
Graf 11 Vyhovuje Vám rozsah nabídky zájezdů? .......................................................... 38
Graf 12 Jste spokojeni s přístupem pí. Faměrové k Vám jakožto potenciálnímu
zákazníku? ...................................................................................................................... 39
Graf 13 Jak byste ohodnotil úroveň zákaznického servisu? ........................................... 39
Graf 14 Využíváte zde nabídku doplňkových služeb? ................................................... 40
Obrázek 1 Schéma pěti základních sil ............................................................................ 24
Tabulka 1 Kalkulace tvorby letáků: ................................................................................ 47
Tabulka 2 Kalkulace inzerce reklamy v tisku: ................................................................ 47
Tabulka 3 Kalkulace audio spotu v rádiu: ...................................................................... 47
14 Seznam zkratek:
ČSÚ – Český statistický úřad
CR – Cestovní ruch
EU – Evropská Unie
CA – Cestovní agentura
CK – Cestovní kancelář
15 Seznam použité literatury
Seznam tištěných publikací:
BöHM, Anja. The SWOT Analysis. GRIN Verlag, 2009. ISBN 9783640424191
ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 11. Vydání, Praha: OFF,
2001, 350 s., ISBN 80-238-6275-8
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Jak uspět v domácí i světové konkurenci - 2. aktualizované a
rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a. s., 2012. 320 s., ISBN 978-80-247-8146-4
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové
konkurenci – 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2012,
320 s., ISBN 978-80-247-8146-4
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing – Strategie a trendy. Praha: Grada
Publishing a.s., 2008, 269 s., ISBN 978-80-247-2690-8
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publiching a. s.,
2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. JEŽEK, Jiří. a kol. Cestovní ruch, 1. vydání, Plzeň:
Západočeská univerzita 1995, s. 268, ISBN 80-7082-185-X
KOTLER, Philip. KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 14. Vydání. Praha:
Grada Publishing a. s., 2013, 814 s., ISBN 978-80-247-4150-5
KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní
metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha:
Grada Publishing a. s., 2006, 277 s., ISBN 978-80-247-0966-6
MULAČOVÁ,Věra. MULAČ, Petr. a kol. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha:
Grada Publishintg a. s., 2013, 520 s., ISBN 978-80-247-8638-4
PALATKOVÁ, Monika. MRÁČKOVÁ, Eva. a kol. Management cestovních kanceláří
a agentur. Praha: Grada Publishing a. s., 2012, 224 s., ISBN 978-80-247-8202-7
PŘIKRYLOVÁ, Jana., JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. Praha:
Grada Publishing a.s., 2010, 303 s., ISBN 978-80-247-3622-8
RICHTER, Tobias. International Marketing Mix Management: Theoretical Framework,
Contingency Factors and Empirical Findings from World-markets. Logos Verlag Berlin
GmbH, 2012, 233 s., ISBN 978-38-325-3098-3
RYGLOVÁ, Kateřina. BURIAN, Michal. a kol. Cestovní ruch – podnikatelské principy
a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing a. s., 2011, 213 s., ISBN 978-80-247-
4039-3
SCHOELL, W. F.; GUILTINAN, J. P. Marketing: Contemporary concepts and
practices. 3. vyd. Boston: Allyn and Bacon, 1988, 762 s. ISBN 0-205-10569-6.
SEDLÁČKOVÁ, Helena. Buchta, Karel. Strategická analýza, 2. přepracované a
rozšířené vydání. Nakladatelství C H Beck. 2006, 121 s. ISBN 978-80-717-9367-0
SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada
Publishing a.s., 2005, 356 s., ISBN 978-80-247-0939-0
SRPOVÁ, Jitka. ŘEHOŘ, Václav. a kol. Praha: Grada Publishing a.s., 2010, 427 s.,
ISBN 978-80-247-3339-5
SYNEK, Miloslav. a kol. Manažerská ekonomika: 5. aktualizované a doplněné vydání.
Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 480 s., ISBN 978-80-247-7528-9
Seznam internetových zdrojů:
[1]Zdroj: ČSÚ[online] [cit. 2014-04-19], Dostupné:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#03
[2]Zdroj: IDEAL – Tour Plzeň [online] [cit. 2014-04-1], Dostupné:
http://www.idealnizajezdy.cz/informace/pravemenu/o-nas/
[3] A Continent [online] [cit. 2014-04-1], Dostupné: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-
vypis?subjektId=isor%3a52093&typ=full&klic=br5796
[4] Na Cesty [online] [cit. 2014-04-2], Dostupné: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-
vypis?subjektId=isor%3a571732&typ=full&klic=42t2l0
[5] Invia [online] [cit. 2014-04-2], Dostupné: http://www.invia.cz/o-invia/historie-firmy/
[6] ČSÚ [online] [cit. 2014-03-18], Dostupné:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU0060UU&vo=tabul
ka&kapitola_id=39
[7] ČSÚ [online] [cit. 2014-03-18], Dostupné:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_t3_spotreba_vyjezdoveho_cestovniho_ruchu_v
_cr
[8] Express print [online] [cit. 2014-02-22], Dostupné: http://www.expressprint.cz/letaky
[9] Bauer media [online] [cit. 2014-02-22], Dostupné:
http://www.bauermedia.cz/files/page-text/080-balicky-lyhh0.pdf
[10 ] MMS [online] [cit. 2014-02-25], Dostupné: www.mms.cz
16 Seznam příloh
Příloha A: Grafické znázornění dotazníku číslo 2.
Příloha B: Ukázky webových stránek konkurence
Příloha C: Mystery Shopping
Příloha D: Dotazník zaměření na pobočku agentury Beta
Příloha E: Obecný dotazník
Příloha A:
16.1.1.1 Cestujete pravidelně?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.2 Je pro Vás cestování sezónní záležitostí?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.3 Využíváte cestovní agentury a kanceláře nebo si zájezd určujete (plánujete)
sami?
73%
27%
1. otázka
Ano
Ne
80%
20%
2. otázka
Ano
Ne
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.4 Od jaké společnosti nejčastěji kupujete zájezdy?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.5 Jaký dopravní prostředek využíváte nejčastěji?
51%30%
19%
3. otázka
CK
CA
Plánuji sám
34%
21%
28%
7%5% 5%
4. otázkaEXIM TOURS, a. s.
Blue Style, s. r. o.
Alexandria, Spol. s. r. o.
ČEDOK, a. s.
CK Fischer, a. s.
Jiné
Zdroj: vlastí zpracování, 2014
16.1.1.6 Preferujete tuzemské nebo raději zahraniční destinace?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.7 Jezdíte stále na stejná ověřená místa?
12%
31%
13%
26%
16%
2%
5. otázka
Vlak
Autobus
Loď
Letadlo
Automobil
Jiné
42%
58%
6. otázka
Tuzemské
Zahraniční
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.8 Kam nejčastěji jezdíte?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.9 Je místo nebo země kam byste nejeli?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
66%
34%
7. otázka
Ano
Ne
45%
11%9%
15%
9% 11%
8. otázka
Chotrvatsko
Bulharsko
Řecko
Itálie
Slovensko
Jiné
11%
10%
14%
30%
26%
9%
9. otázka
Sýrie
Izrael
Severní Korea
Somálsko
Irák
Jiné
16.1.1.10 Jaký typ dovolené Vám vyhovuje nejvíce?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.11 Kolik dní trvá Váš pobyt v dané lokalitě?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.12 Využíváte doplňkových zájezdů v dané lokalitě nabízené cestovní
společností?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
26%
22%13%
24%
6%3%
2%0%
4%
10. otázkaRekreační
Kulturně-poznávací
Sportovně-turistický
Lázeňsko-léčebný
Přírodní (ekoturistika)
Venkovský (agroturistika)
Vzdělávací
Kongresový
Zážitkový
0%
15%
44%
38%
3%
11. otázka
1 noc
2 - 5 dní
6 - 10 dní
11 - 14 dní
Déle
21%
32%
47%
12. otázka
Ano
Ne
Příležitostně
16.1.1.13 Jaký typ ubytování Vám vyhovuje nejvíce?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.14 Jaký typ stravování využíváte nejčastěji?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.15 Kolik členů se obvykle zúčastní zájezdu dohromady s Vámi?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
25%
0%
0%
0%
0%9%
21%
45%
13. otázkaHotel
Motel
Rotel
Botel
Hostel
Pension
Kemp
Apartmán
27%
0%
50%
5%
13%4% 1%
14. otázka
Bez jídla
Pouze snídaně
Polopenze
Plná penze
All inclusive
Ultra all inclusive
Dle programu
3%
29%
47%
21%
15. otázka
Jezdím sám
2 osoby
3 - 4 osoby
5 a více
16.1.1.16 Kolik korun v průměru zaplatíte za zájezd na osobu?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
16.1.1.17 Jakým způsobem nejčastěji nakupujete zájezdy?
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
4% 6%
24%
40%
22%
4%
16. otázka
Do 2 000 Kč
2 000 - 5 000 Kč
5 000 - 10 000 Kč
10 000 - 15 000 Kč
15 000 - 20 000 Kč
20 000 a více
42%
58%
17. otázka
na pobočce
přes internet
Příloha B:
Náhled webových stránek CA IDEAL – Tour Plzeň [2]
Ukázka získaného ohodnocení pro CA IDEAL – Tour Plzeň [2]
Náhled webových stránek [3]
Náhled webových stránek Invia.cz [5]
Náhled webových stránek NaCesty.cz [4]
Příloha C:
Mystery shopping
Cestovní kancelář
Pozdrav při příchodu b
Jmenovka a zevnějšek b
Prostředí b
Zákaznický servis b
Vystupování b
Propagační materiál b
Pozdrav při odchodu b
Součet b
Příloha D:
Dotazník
Milý zákazníci,
Vyplněním tohoto dotazníku nám pomůžete ještě více Vám zpříjemnit čas zde strávený a
také více poodhalit Vaše přání. Vyzdvihnutím našich nedostatků či předností nám pomůžete
zkvalitnit naše služby. Děkujeme, že jste si vybrali právě naši cestovní agenturu pro Vaše cesty.
1. Uveďte pohlaví:
žena muž
2. Jak jste se dozvěděl o cestovní agentuře Beta?
od přátel z internetu šel jsem kolem pobočky
3. Jste pravidelným zákazníkem cestovní agentury Beta?
ano ne
4. Jaký byl váš první dojem při vstupu do této pobočky?
příjemný nevím/žádný nepříjemný
5. Jak se v pobočce cítíte?
velmi příjemně příjemně nevím nepříjemně
velmi nepříjemně
6. Je podle Vás interiér pobočky adekvátní?
rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne
7. Vyhovuje Vám rozsah nabídka zájezdů?
rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne
8. Jste spokojený s přístupem pí. Faměrové k Vám jakožto k potenciálnímu
zákazníku?
rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne
9. Jak byste ohodnotil úroveň zákaznického servisu?
profesionální standardní nevím dostačující
neprofesionální
10. Využíváte zde nabídku doplňkových služeb?
ano ne někdy
Zadní strana dotazníku je Vám k dispozici pro případné poznámky či připomínky.
Děkujeme Vám za vyplnění tohoto dotazníku a přejeme mnoho dalších bezproblémových cest a
nezapomenutelných zážitků.
CA Beta
Příloha E:
Dotazník
11. Cestujete pravidelně?
ano ne
12. Je pro Vás cestování sezónní záležitostí?
ano ne
13. Využíváte cestovní agentury a kanceláře nebo si zájezd určujete (plánujete)
sami?
cestovní kancelář cestovní agentura určuji sám
14. Od jaké společnosti nejčastěji kupujete zájezdy?
15. Jaký dopravní prostředek využíváte nejčastěji?
automobil autobus vlak letadlo loď jiné
16. Preferujete tuzemské nebo raději zahraniční destinace?
tuzemské zahraniční
17. Jezdíte stále na stejná ověřená místa?
ano ne
18. Kam nejčastěji jezdíte?
19. Je místo nebo země kam byste nejeli?
20. Jaký typ dovolené Vám vyhovuje nejvíce?
rekreační kulturně-poznávací sportovně-turistický
lázeňsko-léčebný přírodní (ekoturistika) venkovský
(agroturistika)
vzdělávací kongresový zážitkový
21. Kolik dní trvá Váš pobyt v dané lokalitě?
1 noc 2 – 5 dní 6 – 10 dní 11 – 14 dní déle
22. Využíváte doplňkových zájezdů v dané lokalitě nabízené cestovní
společností?
ano ne příležitostně
23. Jaký typ ubytování Vám vyhovuje nejvíce?
hotel motel rotel botel hostel pension
kemp
apartmán
24. Jaký typ stravování využíváte nejčastěji?
bez jídla pouze snídaně polopenze plná penze all
inclusive
ultra all inclusive dle programu
25. Kolik členů se obvykle zúčastní zájezdu dohromady s Vámi?
jezdím sám 2 osoby 3 – 4 osoby 5 a více
26. Kolik korun v průměru zaplatíte za zájezd na osobu?
do 2 000 Kč 2 000 – 5 000 Kč 5 000 – 10 000
Kč
10 000 – 15 000 Kč 15 000 – 20 000 Kč 20 000 a více
27. Jakým způsobem nejčastěji nakupujete zájezdy?
na pobočce přes internet
Děkuji za vyplnění
Abstrakt
VANŽUROVÁ, V. Analýza vybraného poskytovatele služeb, návrhy zlepšení.
Bakalářská práce. Plzeň: Fakulta ekonomická ZČU v Chebu. 2014,
Klíčová slova: cestovní ruch, cestovní kancelář, cestovní agentura, marketingový
průzkum, analýza podniku
Bakalářská práce se zabývá analýzou vybraného poskytovatele služeb a jejími
návrhy zlepšení. Vybraným poskytovatelem je cestovní agentura Beta sídlící v Plzni.
Zprostředkovává prodej několika desítkám pojištěným cestovním kancelářím. Šíře a
kvalita služeb nabízených cestovní agenturou Beta byla analyzována pomocí
marketingového mixu, pest analýzy, analýzy BCG a dalších. Pro analýzu konkurence
byla využita Porterova analýza konkurenčních sil a marketingový průzkum mystery
shopping. V této bakalářské práci byly zmíněny základní statistické údaje spojené
s cestovním ruchem. Dále byl proveden marketingový průzkum pomocí dotazníků,
které byly zaměřeny na vnímání pobočky zákazníky a na obecný přehled poptávky
zákazníků po službách cestovního ruchu. Poslední nejdůležitější částí jsou návrhy
zlepšení. Tyto návrhy byly vypracování na základě předešlých analýz a předány paní
Faměrové k přečtení a jejich následnému využití.
Abstract
VANŽUROVÁ, Veronika. An analysis of a chosen service provider, suggestions for
improvements. Bachelor thesis. Pilsen: Faculty of Economics,University of West
Bohemia in Cheb, 63s., 2014,
Key words: tourism, travel agency, travel agency, marketing research, company
analysis
Bachelor thesis analyzes the selected service provider and suggestions for improvement.
Selected provider is a travel agency Beta based in Pilsen. Mediates the sale of several
tens insured travel agencies. The breadth and quality of services offered by the travel
agency Beta was analyzed using the marketing mix, pest analysis, BCG and others. For
competition analysis was used for analysis of Porter's competitive forces and market
research mystery shopping. In this work were mentioned basic statistical data related to
tourism. Furthermore, marketing research was conducted using questionnaires, which is
focused on the perception of customers and branch general overview of customer
demand for tourism services. The last part is the most important suggestions for
improvement. These proposals were developed on the basis of previous analyzes and
forwarded to Mrs. Faměrové to read and their subsequent use.
top related