autorskÁ prÁva - auth.cka.cz

TÉMA

AUTORSKÁ PRÁVA

BULLETIN 3–4/14

Schuco 2014-10 inzerat 200x270 mm.indd 1 21.10.14 11:00

2 Úvodník2 Kontakty na Kancelář ČKA3 OTTA

AKTUALITY

4 Přehlídka diplomových prací8 Mies van der Rohe Award 201512 Cena Ministerstva kultury pro Ladislava Lábuse12 Zelená infrastruktura13 Architektura pro komunální politiku14 ČKA prosazuje funkci městského architekta14 Young Architect Award15 Ministerstvo kultury neuznává kvality nádraží v Havířově15 Projekt CEC5 jde do finále15 Standardy jsou na webu ČKA

SERVIS

16 Záštity ČKA a další akce18 Nové knihy19 Celoživotní profesní vzdělávání

LEGISLATIVA

20 Architektura a legislativa v roce 2014 (Hnilička)22 Nové zákony a předpisy (Rybková)22 Otázky a odpovědi (Faltusová, Rybková)

TÉMA AUTORSKÉ PRÁVO

26 Právní úprava a problematické otázky ve vztahu k architektonickým dílům (Rybková)30 Autorská práva při zadávání veřejných zakázek (Faltusová)

31 Vztah autorského práva a Profesního a etického řádu ČKA (Faltusová)32 Architektura a práva autora (Sapák)34 Historie autorského práva (Vašíček)37 Anketa: Zkušenosti architektů s autorským právem39 Licence k nakládání s autorským dílem (Rybková)40 Vzor licenční smlouvy42 Autorské dílo a reklama (Rybková)43 Územní plán a autorskoprávní souvislost (Faltusová)44 Jak se bránit zásahům do autorského práva (Rybková)47 Autorství projektu v jeho jednotlivých fázích (Choděra)49 Ochrana autorských práv při změnách u dokončených staveb (Faltusová)52 Přehled kauz věnovaných autorských právům54 Ochrana autorství v USA (Sýkorová)

SOUTĚŽE

56 Výsledky soutěží59 Probíhající soutěže62 Připravované soutěže

BULLETIN ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ, oficiální čtvrtletník autorizovaných architektů ČR

číslo 3–4/2014, ročník 21

Datum expedice 25. 11. 2014

Náklad 4600 ks

Registrace MK ČR E 11062

ISSN 1804-2066

VydavatelČeská komora architektůJosefská 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480 www.cka.cz

RedakceMgr. Zuzana Hošková,

šéfredaktorkaDipl.-Pol. Bára Procházková,

editorkaKateřina Slaná a Mgr. Tereza Zemanová,

rubrika soutěže

Redakční radaIng. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

Ing. arch. Pavel Hnilička,Dipl. NDS ETHZ in Architektur

Ing. arch. Miroslav HolubecIng. arch. Lucie ChytilováIng. arch. Ivan Plicka

Jazyková korekturaMgr. Josef Šebek

Grafický designJakub Straka

TiskTriangl, a. s.

DistribuceBulletin ČKA je bezplatně

rozesílán všem architektům autorizovaným ČKA a investičním odborům magistrátů a větších měst.

Uzávěrka příštího čísla 15. 1. 2014

Upozornění U inzerce a podepsaných článků se redakce nemusí ztotožňovat s obsahem. Pokud není uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorů textů.

PDF Bulletinu ČKA je ke stažení na www.cka.cz.

BULLETIN 3–4/14

PA

Schuco 2014-10 inzerat 200x270 mm.indd 1 21.10.14 11:00

2ÚVODNÍK

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, by již měla být dokončena nová podoba webových stránek naší Komory. Rád bych vás povzbudil k jejich užívání. Je třeba se pouze jednoduše registrovat (což není totožné se založením profilu s projekty) a pak se vám kdykoliv po přihlášení otevře rozšířená verze webových stránek (intranet), která je přístupná pouze členům Komory.

Chci upozornit především na Diskusi, kde je už nyní otevřeno několik zajímavých témat. Připadne mi víc než užitečné probrat aktuální témata v klidu před valnou hromadou, aby pak rozprava na ní byla co nejefektivnější. Novinkou na webových stránkách budou také průběžné informace o dění v Komoře – hned na úvodní straně webu. Možná to není zcela patrné, ale každý týden se v Komoře něco pozoruhodného děje. Jsem rád, že se i řada věcí daří – myslím, že ve světě, který často vzrušují už jen katastrofické zprávy, je dobré si připomenout i to, co se docela normálně povedlo.

Z toho, co se stalo nebo se bezprostředně chystá, bych rád zmínil alespoň následující: Spolupráce s ČKAIT nabývá na intenzitě, podali jsme společně připomínky ke stavebnímu zákonu a k zákonu o výkonu povolání a po několikaletém společném úsilí se podařilo vydat standardy výkonů. A v návaznosti na tuto ukončenou etapu jsme se s ČKAIT domluvili na utvoření společné pracovní skupiny, která se bude zabývat honoráři. Všichni víme, že je to pro nás zcela klíčová záležitost, a tak společně s kolegy z ČKAIT chceme využít příležitosti, kdy ochrana spotřebitele (kterou má navíc v Evropské komisi na starosti česká komisařka) je konečně chápána rovněž tak, že do ní patří třeba i zpochybnění devastujícího kritéria nejnižší ceny. Prosazení spravedlivého honoráře za odvedenou práci je tak v zájmu všech.

Druhou věcí, kterou chci zmínit, je, že představenstvo odsouhlasilo přípravu ceny za architekturu. Po několika letech se tak tahle myšlenka vrací, nabývá konkrétních podob, a půjde-li vše dobře, může být součástí valné hromady v roce 2016 i vyhlášení prvních držitelů ceny za architekturu (což je zatím její pracovní název), pořádané naší Komorou.

Tématem tohoto Bulletinu, který tentokrát z organizačních důvodů výjimečně vychází jako dvojčíslo, je autorství, autorská práva a autorský zákon. Téma jistě užitečné, byť si jeho významnost uvědomíme často až ve chvíli, kdy dojde k jeho porušení.

Přeji vám všem příjemné čtení! Na další vydání Bulletinu se můžete těšit v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku.

Ivan Plickapředseda ČKA

KANCELÁŘ ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ

PRAHAJosefská 34/6, 118 00 Praha 1T +420 273 167 480 [email protected]

úřední hodinypo, st, čt 8–16 h út 8–17 h pá 8–15 h

ředitelka Kanceláře ČKAMgr. JUDr. Vladimíra TěšitelováT +420 273 167 487 M +420 731 508 [email protected]

manažerka komunikace, šéfredaktorka Bulletinu ČKA, tisková mluvčíMgr. Zuzana HoškováT +420 273 167 [email protected]

členské příspěvky, účetnictví, databáze, NF ArcusLenka DytrychováT +420 257 532 [email protected]

právní servisMgr. Eva FaltusováMgr. Ing. Daniela RybkováT +420 273 167 [email protected]@cka.cc

informace a přihlášky k autorizaci, správa databáze členů, sekretář dozorčí rady a autorizační rady ČKAMilena OndrákováT +420 273 167 [email protected]

sekretář Stavovského soudu ČKARadka KasalováT +420 257 532 [email protected]

redaktorka webových stránek, komunikace se zahraničímIng. Kateřina FolprechtováT +420 273 167 [email protected]

produkce akcí ČKA, marketingMgr. Iveta KönigsmarkováT +420 273 167 [email protected]

projekt CEC5Mgr. MgA. Dita PavelkováT +420 257 532 [email protected]

recepceMonika PohankováT +420 273 167 [email protected]

BRNOStarobrněnská 16/18, 602 00 BrnoT +420 542 211 809

soutěže, veřejné zakázkyMgr. Tereza Zemanová[email protected]

celoživotní profesní vzděláváníKateřina Slaná[email protected]

3BULLETIN ČKA 3–4/14

OTTA KOMUNITNÍ BYDLENÍ (A DOBRÉ SOUSEDSTVÍ) 27. listopadu, 17 hodinKancelář České komory architektů Praha Zájem o problematiku komunitního bydlení zvolna roste také u nás. Nový význam zároveň získává i takzvané „dobré sousedství“. Dobré sousedské vztahy, které reflektují jednu ze základních lidských potřeb po bližším společenském kontaktu, napomáhají vytvářet přívětivé a bezpečné prostředí, se kterým se obyvatelé mohou snadno identifikovat a chovají se k němu a v něm jako ve svém domově.

Různé druhy komunitního bydlení zahrnují rozdílnou míru sdílení a jeho forem. V cíleně navrženém komunitním bydlení se sociální struktura mezilidských vztahů mnohdy odráží ve fyzické struktuře dispozičního řešení. Středně intenzivní míru sdílení představuje takzvaný cohousing. V tomto případě má komunita k dispozici podstatné a rozsáhlé společné prostory, jako jsou společné kuchyně, jídelny nebo obytné místnosti – to vše však funguje při zachování autonomních soukromých bytových jednotek.

V rámci debaty z řady OTTA (Otevřený Think Tank Architektů) představíme podrobněji jednotlivé druhy komunitního bydlení včetně zkušeností lidí, kteří v komunitním bydlení žijí nebo žili, nebo výsledků rešerší a teoretických výzkumů z různých oborů. Akci připravuje ČKA ve spolupráci s Cohousing CZ, z. s.

OTTA ZELENÁ INFRASTRUKTURA V ČR 11. prosince 2014, 16 hodinKancelář České komory architektů Praha Představenstvo ČKA na svém zářijovém zasedání přijalo návrh Pracovní skupiny pro krajinářskou architekturu připravit strategii zelené infrastruktury v podmínkách České republiky. Z tohoto důvodu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje proběhlo několik seminářů na toto téma. Zabývaly se tím, jak k této problematice přistupují ostatní evropské země. Cílem diskuse je hledat možnosti uplatnění zelené infrastruktury a stanovení strategie její aplikace v našich podmínkách.

Soupis témat s termíny budeme průběžně aktualizovat na našich webových stránkách → www.cka.cz/cs/cka/otta

4AKTUALITY


JIŽ PO PATNÁCTÉ JSME OCENILI NEJLEPŠÍ STUDENTY

6AKTUALITY

Cílem přehlídky je porovnání kvality na jednotlivých vysokých školách stejně jako možnost představit práce čerstvých ab-solventů veřejnosti. „Pro každého architekta je důležité, aby netvořil uzavřen ve svém ateliéru, ale aby si tříbil názory, aby znal a ctil přístup druhých. Jakákoli platforma, která slouží to-muto účelu, je přínosná, a pro studenty obzvláště. Jít s kůží na trh není jednoduché, ale bez toho nikdy neuslyšíte ani slova uznání, a ani potřebnou kritiku,“ shrnuje předseda poroty ar-chitekt Martin Chválek.

Odborná porota ve složení Ing. arch. Martin Chválek, Ing. arch. Hana Maršíková, Ing. arch. Jiří Opočenský, Ing. arch. Ond-řej Teplý a Ing. Maxim Turba z necelé stovky přihlášených prací vybrala 29 návrhů, které postoupily do 2. kola. Jak jsou čerství absolventi architektury, urbanismu či krajinářské architektury zdatní, mohli návštěvníci České komory architektů posoudit během října. Nyní budou studentské práce, jež postoupily do druhého kola, putovat po České republice. Vystaveny budou jak na zúčastněných vysokých školách, tak na různých akcích (např. Olomoucké dny architektury a stavebnictví).

Na cestu pak vyrazí nejen návrhy, ale i studenti samotní. Napomůže tomu spolupráce s Českými centry a společností ProInterier. Návštěva jednoho z Českých center v Evropě, stejně tak jako profesní zájezd na chicagský veletrh NeoCon, byly pro studenty letos jistě velkým lákadlem. Kromě finančních

PŘEHLÍDKA DIPLOMOVÝCH PRACÍ ZNÁ VÍTĚZE!

O prestižní soutěžní přehlídku je mezi studenty zájem, svědčí o tom mimo jiné narůstající číslo přihlášených prací. Letos své návrhy zaslalo 99 soutěžících. Pětičlennou odbornou porotu tak čekala nelehká práce. Nakonec ocenila celkem šest studentů ze čtyř vysokých škol.

1. CENAFilip KotlářDokumentační centrum českých Němců

2. CENAJan VybíralŠumava

3. CENAJitka BrablecováVesnice Malé a Vysoké Březno


odměn v celkové výši 50 000 korun jeden z výherců obdrží i licenci na software ArchiCAD, kterou věnovala společnost Cegra.

Letošní Přehlídka diplomových prací mimo jiné ukáza-la, že začínající architekti opravdu chápou, že architektura je celostní obor, který se dotýká celé řady odvětví. Nevyhýbali se proto ani naléhavým společenským či politickým otázkám. Všechny oceněné projekty tuto promyšlenost konceptu a sna-hu věnovat se ožehavým tématům potvrzují. Mezi specifika letošního ročníku patří i to, že větší zájem o soutěž projevily budoucí architektky. Oproti 46 přihlášeným mladým architek-tům stálo 53 architektek. Oceněni pak byli zcela vyrovnaně – tři ceny si odnesly ženy a zbývající tři muži.

„Na samém vrcholu byly oceněny práce, které zaujaly porotu svou lapidárně vyjádřenou silnou myšlenkou – dva mě-řítkem zcela odlišné projekty, Šumava a Křížová cesta pro Stří-brnice, a dále výjimečně zvládnuté koncepty kulturních sta-veb Nová synagoga v Brně a Dokumentační centrum českých Němců v Ústí nad Labem, které prolnuly inspiraci hlubokého pochopení tématu v sofistikované vyjádření architektonickými prostředky,“ uzavírá předseda poroty.

První cenu a Hlavní cenu společnosti ProInterier získal absolvent Akademie výtvarných umění v Praze Filip Kotlář za projekt Dokumentačního centra českých Němců. Student

profesora Přikryla porotu zaujal vysoce vyzrálým přístupem k řešení společensky kontroverzního a architektonicky složi-tého tématu.

Druhá cena patří Janu Vybíralovi za projekt Šumava (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), v němž se pokusil vypořádat se s vysídlením Šumavy během padesátých let mi-nulého století. Závažnou otázku osídlování problematických oblastí si zvolila i držitelka 3. ceny Jitka Brablecová z Fakulty architektury Českého učení technického v Praze. Věnovala se udržitelnému rozvoji českého venkova (Vesnice Malé a Vysoké Březno) v prostředí uhelných dolů.

Čestné uznání poroty si vysloužila Barbora Zmeková z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze za projekt Zno-jemské Hradčany. Zvláštní cenu Českých center si odnesl Vojtěch Jemelka (Akademie výtvarných umění v Praze) za působivý projekt Křížová cesta pro Stříbrnice, který se pohy-buje na hranici architektury a landartu. Petra Husslíková ze Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně porotu nadchla vyzrálým přístupem k židovské komunitě. Její prá-ce Nová synagoga v Brně byla proto oceněna Zvláštní cenou společnosti Cegra.

Všechny projekty přihlášené do letošní Přehlídky si můžete prohlédnout ve virtuální galerii na www.diplomy.cz.

ZVLÁŠTNÍ CENA SPOLEČNOSTI CEGRAPetra HusslíkováNová synagoga v Brně

ZVLÁŠTNÍ CENA ČESKÝCH CENTERVojtěch JemelkaKřížová cesta pro Stříbrnice

ČESTNÉ UZNÁNÍ Barbora ZmekováZnojemské Hradčany

8AKTUALITY

ČESKÁ ARCHITEKTURA NOMINOVANÁ NA MIES VAN DER ROHE AWARD 2015

ČKA a vybraní experti nominovali nejlepší české realizace posledních dvou let do prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award 2015. Komora doporučila k udělení Ceny Evropské unie za současnou architekturu tři projekty, Osamu Okamura taktéž tři díla, Jana Tichá pět staveb a Igor Kovačević rovněž pět architektonických děl. Nominovány byly budovy veřejné i soukromé.

CHATA U MÁCHOVA JEZERA

FAM Architekti

nominovala Jana Tichá

OBNOVA SPOLKOVÉHO DOMU VE SLAVONICÍCH

ov-a

nominovala ČKA a Igor Kovačević

foto: Tomáš Souček

foto: Tomáš Balej


MAJÁK A MUZEUM JÁRY DA CIMRMANA

HAMR – Martin Rajniš, David Kubík


ZÁZEMÍ BIOTOPU V HONĚTICÍCH U KROMĚŘÍŽE

Prokš Přikryl Architekti

nominoval Igor Kovačević

A1HOUSE

A1 Architects

nominoval Igor Kovačević

foto: archiv architektů

foto: David Maštálka


10AKTUALITYRODINNÝ DŮM CHAMELEON V LIPENCÍCH

Petr Hájek – Hájek architekti


OBNOVA GAHUROVA PROSPEKTU VE ZLÍNĚ

Ellement

nominovala ČKA a Osamu Okamura

KRKONOŠSKÉ CENTRUM

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY VE VRCHLABÍ

Petr Hájek – Hájek architekti

nominovala ČKA, Jana Tichá,

Osamu Okamura a Igor Kovačević

foto: Benedikt Markel

foto: Benedikt Markel

foto: Dorota Špinková, TOAST – Libor Stavjaník


Ze stovek nominací mezinárodní odborná porota vybere finalisty – kolem třicítky nejlepších evropských staveb, které budou následně představeny v katalogu a na putovní výstavě. Porota zároveň určí jednu stavbu, jež získá Cenu Evropské unie za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award, a jednu stavbu, které udělí Zvláštní cenu pro začínající architekty. Výsledky této prestižní ceny by měly být známy během dubna 2015, k předání cen pak dojde v červnu 2015.

Stavbou, na níž se nezávisle na sobě shodli všichni nominující, je Krkonošské centrum environmentální výchovy ve Vrchlabí od architekta Petra Hájka (Hájek architekti). Druhou nominovanou stavbou tohoto ateliéru je Rodinný dům Chameleon v Lipencích. Po dvou nominacích má i AP Atelier Josefa Pleskota (Svět techniky v Ostravě a Vila v Podolí). Kromě dalších osvědčených jmen (např. Martin Rajniš a David Kubík / Maják a muzeum Járy da Cimrmana) se letos u českých architektů a teoretiků architektury prosadili také mladí

architekti. Zaujal například ateliér ov-a (Jiří Opočenský a Štěpán Valouch) svou revitalizací Spolkového domu ve Slavonicích.

Architektonické studio Ellement pak nominující (ČKA a Osamu Okamuru) nadchlo promyšleným urbanistickým konceptem obnovy Gahurova prospektu ve Zlíně. Dalšími mladými tvůrci, kteří budou Českou republiku na této prestižní akci reprezentovat, jsou A1 Architects (A1house) a Prokš Přikryl Architekti (Martin Prokš a Marek Přikryl / Zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže). Jméno Marka Přikryla příznivcům architektury jistě není neznámé – jedná se o absolventa pražské Akademie výtvarných umění, jehož diplomní projekt byl v loňském roce oceněn v rámci Přehlídky diplomových prací ČKA.

VILA V PODOLÍ, PROCHÁZKOVA ULICE

Josef Pleskot – AP Atelier


SVĚT TECHNIKY V OSTRAVĚ

Josef Pleskot – AP Atelier

nominoval Osamu Okamura a Igor Kovačević


foto: Tomáš Souček

12AKTUALITY

Evropská komise přijala 6. května 2013 strategii na podporu takzvané zelené infrastruktury. Ta by měla zajistit, aby se pří-rodní procesy staly významnou součástí jevů, které je potřeba brát v úvahu v procesu územního plánování. Zároveň by opat-ření měla zajistit, aby na území celé Evropy došlo v blízké bu-doucnosti k efektivnější ochraně, podpoře a obnově přírodních lokalit a přírodních procesů, které jsou zdrojem takzvaných ekosystémových služeb.

Podle definice v souvislosti se zmíněnou strategií zna-mená zelená infrastruktura následující: Zelená infrastruktu-ra je strategicky plánovaná síť přírodních a polopřírodních oblastí s rozdílnými environmentálními rysy, jež byla navr-žena a je řízena s cílem poskytovat širokou škálu ekosysté-mových služeb. Zahrnuje zelené plochy (nebo modré plochy, jde-li o vodní ekosystémy) a jiné fyzické prvky v pevninských (včetně pobřežních) a mořských oblastech. Na pevnině se ze-lená infrastruktura může nacházet ve venkovských oblastech i v městském prostředí.

Pod pojmem ekosystémové služby je možné si před-stavit širokou škálu přínosů a užitků, které přinášejí přírodní prvky a procesy pro člověka a jeho životní prostředí. Ekosys-témové služby zahrnují například zdroje čisté vody, zdroje pří-rodních materiálů, zlepšení kvality ovzduší, zdroje pro medicí-nu a výzkum, zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny. Dále k ekosystémovým službám patří zvýšená schopnost odo-lávat změnám klimatu a extrémním ekologickým poměrům, jako jsou povodně, sucha nebo šíření nemocí a patogenů. Za-pomenout nesmíme na funkci zadržení vody v krajině, trvalé zabezpečení kvality a úrodnosti půdy, ochranu proti erozi, sní-žení emisí CO2, zachování přírodních biotopů a různých druhů živočichů a rostlin pro budoucí generace či na prostory pro environmentální vzdělávání a rekreaci. Zelená infrastruktura by měla přispět také k větší prostupnosti krajiny a snížit frag-mentaci a degradaci krajiny a přírodních ekosystémů, ke které došlo v Evropě v posledních sto letech.

Aplikace strategie o zelené infrastruktuře přinese i ne-malý nepřímý užitek ve formě investic a nových pracovních míst, zvýšení atraktivity území, zvýšení odolnosti území proti nepříznivým vlivům a celkové zvýšení kvality krajiny venkov-ské i urbanizované.

Co bude aplikace strategie znamenat?V první řadě bude převedení strategie do našeho pro-

středí znamenat změnu přístupu k přírodním hodnotám v pro-cesu územního plánování a začlenění zelené infrastruktury do jednotlivých klíčových odvětví a plánovacího procesu v oblasti regionálního rozvoje, zemědělství, lesnictví, územního pláno-vání, stavebnictví i do oboru ochrany přírody a krajiny, ochrany památek a historického dědictví. Změna se bude týkat také rozvoje turistického ruchu a využití volného času a rekreace. V praktickém ohledu by na nadregionální a regionální úrovni měla být vytvořena síť vzájemně propojených území s vysokou přírodní hodnotou, ve kterých budou významnou měrou probí-hat přírodní procesy. Na místní úrovni to pak bude znamenat

Ve svém doporučení ČKA vyzdvihla nejen kvalitní tvorbu toho-to význačného architekta, ale i jeho soustavnou pedagogickou činnost a pevnost názorů, která mu mezi kolegy zajišťuje ne-ochvějnou autoritu. V úvodu své nominace pak Komora přímo uvádí: „Architekt Ladislav Lábus je jednou z nejvýraznějších žijících legend české architektury. Je znám svým hloubavým a citlivým přístupem, který je zároveň pevný jak skála. V době přelétavých a pomíjivých gest, která jsou tolik typická pro sou-časné období tekuté modernity, včetně povrchního kopírová-ní vnějších znaků a přebujelé snahy upoutat na sebe již tolik unavenou pozornost diváků, si Ladislav Lábus jde pevně svou vlastní cestou.“

Pevnost názoru se projevuje i v samotné tvorbě Ladi-slava Lábuse. Jejím nejcharakterističtějším rysem je nadča-sovost, o niž se snaží každý architekt, ale vykročí k ní jen má-lokdo. Každý prvek díla nachází své opodstatnění a podporuje promyšlenou ideu celku. Ladislav Lábus zkrátka zcela „záměr-ně sleduje vyšší hodnoty a cíle než jen zajištění střechy nad hlavou. Právě svými zvýšenými nároky na pomalou a pečlivou přípravu stavby staví hodnotu svých staveb na trvanlivosti a stálých hodnotách, které tak snadno nepodléhají aktuální-mu vkusu“, uvádí dále ČKA ve své nominaci.

Česká komora architektů si osobnosti Ladislava Lábuse cení natolik, že jej v minulosti podpořila také návrhem nomi-nace na velmi prestižní čestné členství Amerického institutu architektů (AIA – The American Institute of Architects). Čestný titul pak i díky doporučení Komory získal.

Foto: archiv ČKA

ZELENÁ INFRASTRUKTURA JAKO ŠANCE

Na základě rozhodnutí Evropské komise o strategii na podporu zelené infrastruktury by jednotlivé členské státy Evropské unie měly přijmout několik systémových i praktických opatření. Co to zelená infrastruktura znamená a co by tato strategie přinesla architektům?

LADISLAV LÁBUS ZÍSKAL CENU MINISTERSTVA KULTURY ZA ARCHITEKTURU

V říjnu proběhl slavnostní ceremoniál předávání cen Ministerstva kultury České republiky. Cenu za architekturu získal architekt a děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus, kterého v květnu nominovala ČKA. V odůvodnění své nominace mimo jiné uvedla, že Ladislav Lábus je jednou z nejvýraznějších žijících legend české architektury.


nejen smysluplné začlenění zelené infrastruktury do územ-ních plánů jednotlivých celků, měst a obcí, ale především rea-lizaci prvků zelené infrastruktury v konkrétních lokalitách, od projektové přípravy až po realizaci a management.

Na mnoha místech ve světě se implementace myšlenky zelené infrastruktury do konkrétních projektů již dostatečně osvědčila a prokázala i ekonomickou výhodnost celého konceptu. Vždyť některá čistě technická opatření mohou být velmi úspěšně nahrazena opatřením významně využívajícím ke své funkci přírodních procesů za nesrovnatelně nižší náklady a obvykle s větším, a hlavně multifunkčním účinkem. Příkladem mohou být úspěšné revitalizace vodních toků s technickými protipovodňovými opatřeními jako způsob ochrany území proti bleskovým i sezonním záplavám. Výhodou dobře provedených opatření zelené infrastruktury je také to, že obvykle přináší několikanásobný užitek v mnoha oblastech najednou, tedy plní několik ekosystémových služeb současně. To se týká například protipovodňové ochrany, rekreačních funkcí, zvýšení biodiverzity, čištění vody a vzduchu, zachování nebo obnovy biotopu pro vzácné druhy nebo ochrany půdy.

Konkrétních opatření a prvků zelené infrastruktury může být nepřeberné množství – od zelených lesnatých pásů, suchých poldrů, revitalizovaných vodních toků přes zvláště chráněná území přírody, biocentra a biokoridory až po solitérní stromy, aleje, zahrady a parky, zelené střechy, vertikální zelené stěny, hřiště, živé ploty, biologické drenáže a koupací jezírka či přírodní čističky odpadních vod. Uvedení konceptu zelené infrastruktury do praxe je jedinečnou výzvou pro architekty všech oborů a ostatní odborníky zabývající se užíváním a plá-nováním krajiny – městské i venkovské, zastavěné i volné. Je také jedinečnou příležitostí ke spolupráci lidí z různých oborů a oblastí lidské činnosti, jež se v konkrétních podmínkách da-ného území vždy prolínají, neboť pouze vzájemnou spoluprací lze dosáhnout kvalitního řešení, které bude funkční a přinese dlouhodobý nebo trvalý užitek.

Představenstvo ČKA na svém zasedání 2. září 2014 vzalo na vědomí předloženou zprávu zelená infrastruktura a uložilo Pracovní skupině pro krajinářskou architekturu vypracovat materiál týkající se aktivit ČKA v oblasti zelené infrastruktury.

Startující aktivitou v této oblasti bude cyklus přednášek o Zelené infrastruktuře ve Velké Británii, Německu a Rakousku v rámci diskusí OTTA.

Mgr. Vladimír Ledvina, zahradní architektIng. Klára Salzmann, Ph.D., předsedkyně PS Krajinářská

architektura

Důsledná péče o naše bezprostřední prostředí se přitom přímo odráží na kvalitě našich životů, a proto by jí měla být přikládá-na nemalá váha. S cílem zahrnout architekturu do programů kandidátů v obecních volbách a následných koaličních smluv vydala ČKA před volbami program Architektura pro komunální politiku. Materiál vzbudil velký ohlas, a to jak ze strany politi-ků, tak příbuzných organizací, které nám při jeho prosazování nabídly svoji pomoc (např. Svaz měst a obcí České republiky).

Autor dokumentu architekt Petr Lešek v textu uvádí: „Náš svět se skládá ze vztahů (sociálních, ekonomických…) a prostředí, ve kterém se tyto vztahy odehrávají. Většina po-litiků se bohužel primárně soustředí na vztahy a prostředí buď nevnímá, nebo je řeší pouze jako nutnou údržbu. Neuvě-domují si, že kvalitní prostředí přitahuje občany a živí aktivitu ve městech a obcích. Investice do kvalitního prostředí se tak slovy dneška opravdu vyplatí.“ Česká komora architektů, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu kulturního prostředí, je připravena státní správě, samosprávě i veřejnosti poskytnout k otázkám spojeným s místním rozvojem své konzultace, v ně-kterých případech i bezplatné.

Od komunálních politiků ČKA očekává zvýšený zájem o kvalitní podobu strategického plánu obcí a měst a následné uplatňování vizí v něm obsažených. Jasnou a srozumitelnou podobu by měl mít i územní plán, který na strategii obce nava-zuje. S architekturou souvisí též odpovědná správa městské-ho či obecního majetku a včasná příprava projektů nejen pro možné dotace a rovněž působení městského architekta.

Česká komora architektů dlouhodobě upozorňuje na výhody architektonických soutěží. Většina obcí přitom vybí-rá zpracovatele veřejných projektových zakázek pouze podle ceny, bez ohledu na kvalitu. Kvalitní projekt ovšem zahrnuje nejen cenu budoucí stavby, ale i ekonomiku stavby a jejího provozu. Pro výběr projektantů strategického plánu, územní-ho plánu, urbanistických studií, veřejných prostranství i budov a výtvarných intervencí proto ČKA doporučuje využít tento typ soutěže s předkládáním návrhů, a to zejména pro její transpa-rentnost a možnost odborného hodnocení.

Většina obcí se rovněž nevěnuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o prostředí. To vede k pasivitě a nezájmu o spo-lečné prostředí. Přispívá k lhostejnosti a vandalismu. Brání přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti „být odtud“. Dalším smutným specifikem většiny měst a obcí v posledních 25 letech je i naprostá rezignace na výtvarné intervence do prostředí a regulaci reklamy. V západní Evropě a USA pak státní nebo městské předpisy přímo vyža-dují věnovat část veřejné investice právě na výtvarnou složku.

Obavy z neefektivního rozvoje a nedostatečné kontinuity započatých prací pak pomůže překlenout harmonogram pro dané volební období. Předem stanovené priority a závazné termíny vymezí kompetence a napoví, co se bude s konkrétní-mi plány dít i po volbách.

Text Architektura pro komunální politiku je dostupný na www.cka.cz.

NOVÝ MATERIÁL ČKA ARCHITEKTURA PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU

Česká komora architektů soustavně upozorňuje na nedostatečné reflektování tématu architektury a péče o kulturní prostředí v prioritách většiny zastupitelů.

14AKTUALITY

Zájem o funkci městského architekta Česká komora architektů vyjádřila již v Politice architektury ČKA 2013, jež se zčásti stala předlohou aktuálně připravované Politiky architektury a stavební kultury, kterou chce Ministerstvo pro místní rozvoj vládě předložit do konce tohoto roku.

V materiálu jeho autoři, architekti Marek Janatka a Vác-lav Zůna, uvádějí, že městský architekt je supervizorem, koor-dinátorem a nositelem koncepce dané obce či města, zároveň je tvůrčím pracovníkem ve vybraných otázkách a expertním poradcem. Text dále pokračuje: „Výsledkem optimálního vy-užívání funkce architekta města je zajištění komplexní péče o sídlo, ochrana specifik a charakteristik daného sídla, shrnu-tá do pojmu ochrana a posilování ‚genia loci‘, zvýšení kvality a hodnoty sídla v uvedených oblastech, zlepšení kvality pro-středí, efektivnější vynakládání prostředků na investiční akce a zajištění udržitelného rozvoje sídla.“

Zavedení pozice městského architekta přitom není ni-kterak složité. Malá a středně velká sídla jej mohou vyžadovat na základě usnesení rady města či zastupitelstva a následně s architektem uzavřít Smlouvu o poradenské a konzultační činnosti. Obce a města, které mají o zřízení této funkce zájem, se více dozví v dokumentu ČKA Městský architekt a zároveň mohou kontaktovat ČKA, která jim poskytne bezplatné kon-zultace. Stalo se tak již v případě Českého Krumlova, kde pozi-ci městského architekta znovu uvádějí v praxi.

Plné znění manuálu Městský architekt je zveřejněno na www.cka.cz.

Závislým členem poroty byl prof. Ing. arch. Josef Pechar, DrSc. (Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových). Mezi nezávislými odborníky pak z prací vybírali prof. Ing. arch. To-máš Šenberger (FSV ČVUT v Praze, předseda poroty), Ing. arch. Naďa Goryczková (generální ředitelka NPÚ), Ing. arch. Ing. Jiří Janďourek (FUA TU v Liberci, ATAK architekti) a Ing. arch. Hana Ryšavá.

V soutěžní kategorii Ideové studie první cenu získal Lu-káš Landa za Městský dům pro Libeň, druhou cenu a zároveň i Cenu rektora TUL za školní práci získal Vojtěch Hybler (pro-jekt Moravskoslezská vědeckotechnická knihovna v Ostravě). Třetí místo si za projekt Zlín 2050 odnesl Michal Tichý.

Cenu veřejnosti, která probíhala formou hlasování na www.yaa.cz, získal Martin Foldyna za Transformaci venkov-ského brownfieldu do podoby národního návštěvnického cent-ra Domu přírody Beskyd.

Další informace na www.yaa.cz

YOUNG ARCHITECT AWARD 2014

Na podzim proběhl 6. ročník mezinárodní přehlídky pro studenty architektury a architekty do 33 let YAA 2014.

KOMORA AKTIVNĚ PROSAZUJE FUNKCI MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA

Městský architekt působí nejen jako odborný garant kvalitního urbanistického růstu daného regionu, ale i jako hybatel vztahů k veřejnosti. Dokáže zajistit komplexní péči o sídlo, čerpat z jeho specifik a posílit místního genia loci. Přesto řada měst a obcí nad zavedením funkce městského architekta váhá. Česká komora architektů proto připravila materiál, který komunálním zastupitelům objasní pole působnosti městského architekta. Stejně jako v případě architektonických soutěží Komora městům a obcím nabízí své odborné konzultace.

3. cena

2. cena

1. cena


Česká komora architektů se v červnu 2014 připojila k pod-nětu architekta a historika Ondřeje Beneše, architekta Luď-ka Jasioka a k dlouhodobým snahám občanského sdružení Důl architektury a podala podnět na Ministerstvo kultury ve věci prohlášení vlakového nádraží kulturní památkou. Tento podnět byl na konci října 2014 ze strany Ministerstva kultu-ry zamítnut. ČKA nemá v tuto chvíli žádný způsob procesní či odborné ochrany proti rozhodnutí ministerstva, jelikož nemá postavení účastníka řízení. Rozklad proti rozhodnutí Minis-terstva kultury však nakonec podal Národní památkový ústav, který zaujímá stejné stanovisko ve věci nádraží v Havířově jako ČKA a další přední odborníci. Výsledek rozkladného řízení by měl být znám na začátku příštího roku.

Podle Komory je alarmující především to, že minister-stvo ve svém rozhodnutí uvádí, že respektuje práva účastníků řízení nabytá v dobré víře a že prohlášením za kulturní pa-mátku by mohlo dojít ke zmaření jejich investice. To, že zmí-něné rozhodnutí může mít za následek demolici stavby, jejíž význam zdaleka překračuje daný region, však ministerstvo v úvahu překvapivě nezahrnulo. Ačkoliv by Ministerstvo kul-tury mělo být vrcholným výkonným i odborným orgánem, dle zatím dostupných zpráv ve svém rozhodnutí příliš odborně ne-argumentuje, neopírá se o názor specialistů, ale v zásadě jen opisuje vyjádření účastníků řízení. Svým rozhodnutím navíc neguje vyjádření a stanoviska odborníků, mimo jiné Národního památkového ústavu či České komory architektů. Toto jednání zcela popírá smysl a funkci státní památkové péče.

MINISTERSTVO KULTURY ODMÍTÁ UZNAT KVALITY NÁDRAŽÍ V HAVÍŘOVĚ

Soustavná podpora, kterou havířovskému nádraží projevuje nejen Česká komora architektů, ale i další odborníci a význačné osobnosti, zůstala u Ministerstva kultury bohužel bez odezvy. To ve svém rozhodnutí, v němž nevyhovělo podnětu ČKA na prohlášení komplexu kulturní památkou, uvádí, že stavba nikterak nepřevyšuje produkci své doby. Kvality této dopravní stavby přitom v nedávné době stvrdila celá řada odborníků.

PROJEKT CEC5 JDE DO FINÁLE

Česká komora architektů je společně s dalšími jedenácti evropskými partnery zapojena do projektu CEC5. Ten se zabývá demonstrací energetické účinnosti a využitím obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách. Podstatnou pomoc při sběru a vyhodnocování informací o trvalé udržitelnosti veřejných budov přestavuje nový evropský certifikační nástroj s názvem CESBA (Common European Sustainable Building Assessment). Čeští odborníci jej upravili a lokalizovali tak, aby vyhovoval kontextu českého prostředí. Může jej využít každý, kdo se v dané problematice orientuje a má o ni zájem, nikoliv pouze specializovaný „certifikátor“. Nástroj bude dostupný od 1. ledna 2015.

STANDARDY NA WEBU ČKA

Pracovní skupina pro standardy dokončila uspořádání výkonových honorářů, na kterých pracovala skupina architektů a inženýrů od roku 2011. Finální verze byla vytvořena v koordinaci s ČKAIT a ponese loga obou komor. Standardy jsou umístěny na webu ČKA v režimu intranetu, který je dostupný po registraci. PS Standardy bude dále koncepčně pracovat na úpravě standardů tak, aby reflektovaly současný pohled Evropské rady architektů, včetně vyhodnocování životnosti stavby.

Znění výkonových honorářů naleznete na webu ČKA v sekci Pro architekty.

16

Horizont. Příklad z cyklu přednášek Česko-švýcarské inspirace. Občanské sdružení Kruh

ETH Studio Basel, Pozor - krajina

Workshop v rámci konference Město pod pokličkou, Nadace Partnerství

SERVIS


CYKLUS PŘEDNÁŠEK

ČESKO-ŠVÝCARSKÁ INSPIRACE

4. prosince, 19.30 hodinKino Světozor, PrahaPořadatel: o. s. Kruh ve spolupráci s Fakultou architektury ETH v Curychu

ETH Studio Basel, Martino Tattara: Pozor – krajina. Projekt pro ŠvýcarskoV roce 1955 publikovali tři švýcarští intelektuálové,

Max Frisch, Lucius Burckhardt a Markus Kutter, text, který varoval před „sídelní kaší“ ve švýcarské krajině a požadoval nový a kontrolovanější urbanismus ve formě zhuštěnějších sídel. Po 59 letech není bujnost sídelní kaše o nic méně alarmující. Architekt Martino Tattara představí odlišný přístup k problémům země, krajiny a spotřebovávání zdrojů, které s sebou přinášejí dnešní formy urbanizace.

Vesna Jovanović: Současná městská územíArchitektka Vesna Jovanović představí úvahy o tom, jak

spolu souvisejí termíny jako příroda, voda, zemědělství, sídlo, infrastruktura a výroba. Formování měst i krajiny bylo až do nedávna charakterizováno pomalými cykly proměny již existujícího prostředí – přírody – na obydlené a přivlastněné území.

www.kruh.info

KONFERENCE

INVENTURA URBANISMU 2014

28. listopadu, 10 hodin Fakulta architektury ČVUT v Praze, přednáškový sál KotěraPořadatel: Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT v Praze

Konference se věnuje otázkám současného plánování a jeho vazeb na reálné stavění a pozitivní rozvoj měst. Cyklus setkání se stal platformou, jejímž smyslem je periodicky mapovat stav urbanismu v Česku a usnadnit tak reflexi oboru. Letošním tématem je metodika zadávání územních plánů velkých měst. Akce se koná pod záštitou ČKA.

www.inventuraurbanismu.cz

KONFERENCE

BIM DAY 2014

27. listopadu, 9–17 hodinNárodní technická knihovna v Praze, Ballingův sálPořadatel: Odborná rada pro BIM

Konference nese podtitul „BIM revoluce je tady! Jste připrave-ni na BIM revoluci?“ a jejím cílem je roční ohlédnutí za vývojem zavádění metodiky BIM (Building Information Modeling), která přináší kvalitativně vyšší způsob týmové spolupráce, v Česku i v zahraničí. Své zkušenosti se zaváděním BIM budou pre-zentovat architekti, stavební inženýři či projektanti, zástupci stavebních firem, správci budov nebo investoři. K hlavním řeč-níkům patří viceprezident 4Projects pro Velkou Británii a Ev-ropu Steve Spark. Bude hovořit o tom, že celý BIM je založen na integrovaném projekčním týmu spolupracujícím na tvorbě, správě a využití „dat“. Zároveň ukáže, jak se BIM využívá ve stavebnictví ve Velké Británii a dalších zemích. O budoucnos-ti správy informací při řízení projektů bude přednášet držitel doktorátu na Bauhaus univerzitě ve Výmaru a majitel konzul-tační společnosti AEC3 Germany Thomas Liebich. Z Rakouska přijede i Christoph Eichler, provozní ředitel pro BIM společ-nosti BEHF Coporate Architects, který bude mluvit o zavedení pravidel pro tvorbu virtuálních budov a představení připravo-vané BIM normy v Rakousku.

www.czbim.org

ZÁŠTITY ČKA A DALŠÍ AKCE

Česká komora architektů poskytuje v rámci odpovědnosti za výkon profese architektů a propagace stavební kultury záštitu akcím a činnostem, které souvisejí s odborným vzděláním, slouží k orientaci v odborných otázkách nebo se dotýkají problémů legislativy, soutěží apod. Přinášíme vám informace o akcích, které Komora záštitou podpořila a které se uskuteční v následujícím období.

KONFERENCE

MĚSTO POD POKLIČKOU 2014

9. prosince, 9.30 hodinAreál Otevřené zahrady, BrnoPořadatel: Nadace Partnerství

Konference bude řešit metodiky a nástroje pro systémový pří-stup k veřejným prostranstvím. Nebudou chybět ani zkušenos-ti z měst, kde k veřejnému prostoru přistupují systematicky, či legislativa v oblasti veřejného prostoru. Konference je určena zejména úředníkům veřejné správy, kteří mají v kompetenci plánování a realizaci veřejných prostranství, dále všem archi-tektům, urbanistům i dalším profesím. Vzdělávací program je akreditován Ministerstvem vnitra a koná se pod záštitou ČKA.

www.prostranstvi.cz

18

Klára PUČEROVÁ a kol. (ed.): Czechscape – Portrét současné české krajinářské architektury

Vydala Galerie Jaroslava Fragnera (2014)

Jsou katalogy k výstavám, které zůstá-vají jen milou připomínkou akce, jež proběhla. Vedle toho existují „katalogy“, které mají něco navíc. S chutí jim vyčle-níte čestné místo ve vaší knihovně, ane-bo ještě lépe – na vašem nočním stolku, protože se k nim budete často a rádi vracet. Takovou publikací je bezesporu i poslední počin z dílny Galerie Jaroslava Fragnera. Publikace CzechScape před-stavuje atraktivní téma současné čes-ké krajinářské architektury. U toho však tato kniha nekončí, těšit se můžete i na další analogie a přesahy do příbuzných disciplín. Téma je pojato jako komplexní obraz samotné krajiny, zahradních pro-stor i krajiny městské jakožto společné architektury pod jednou oblohou. Výběr, který se před vámi v podmanivé grafice Anny Gutové rozprostře, reprezentuje převážně díla současné generace ar-chitektů a umělců. Nechybí zde však ani vztah k minulosti, který je vylíčen v úvodním pojednání. Publikace byla vy-dána u příležitosti stejnojmenné výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze, kte-rá proběhla mezi 18. červnem a 9. zářím 2014.

Jiří Hrůza: Svět městVydala Academia (2014)

Kniha uznávaného urbanisty Jiřího Hrů-zy (1925–2012), který několik let zastá-val post vedoucího projektanta územ-ního plánu Prahy, potěší nejen studenty architektury a architekty, ale i teoretiky

architektury a její milovníky. Její sro-zumitelný jazyk čtenáře lehce prove-de stavbou a plánováním měst, jejich historií, geografií, sociologií a dalšími souvisejícími obory. Publikace před-stavuje komplexní výklad o vývoji měst, a to od velkých starověkých civilizací až po současnost. Dozvíte se více o tisíci-letém vývoji lidských sídel i o specific-kých vlastnostech jednotlivých měst. Ve středu zájmu Jiřího Hrůzy však zůstává historie měst na území České republi-ky, kterou zasazuje do kontextu střední Evropy. Nechybí nicméně ani vývoj měst v evropské a americké kultuře či fokus na další civilizace (např. Asie a předko-lumbovská Amerika). Historiky archi-tektury pak zcela jistě zaujme i výčet zásadních teorií urbanismu – od Vit-ruvia přes Camilla Sitteho až k Athénské chartě – či nástin projektů utopistů. Tex-tovou část publikace doprovází množ-ství plánů a půdorysných nákresů, pro další studium je pak určen výběr biblio-grafie a rejstříky jmen a míst.

Josef Remeš, Ivana Utíkalová, Petr Kacálek, Lubor Kalousek, Tomáš Petříček a kol.: Stavební příručka – To nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů

Vydala Grada (2014, 2., rozšířené vydání)

Kolektiv autorů tentokrát přichází s pře-hlednějším výběrem z nejdůležitějších stavebních požadavků, a to na zákla-dě vlastních projekčních zkušeností, ale i postřehů čtenářů prvního vydání. Uvnitř naleznete vymezení stavebních ploch, minimální světlé výšky, krytí inženýrských sítí i třídy betonu a oceli. Rozšíření oproti původnímu vydání se dostalo rovněž kapitole věnované stavební fyzice. Příručka zpracová-vá též problematiku bezbariérovosti, parkovacích stání a nezapomíná ani na energetické hodnocení budov.

SERVISNOVÉ KNIHY

OPRAVA A OMLUVA

Brno – architektura 1945–1990

V roce 2009 jsem pod hlavičkou občan-ského sdružení Centrum architektury vydala publikaci Brno – architektura 1945–1990. V úvodním slově jsem se předem omlouvala všem autorům a pa-mětníkům s prosbou o shovívavost, pokud se některá data uvedená v knize neshodují se skutečností. K tomu ještě doplňuji, že publikace neměla ambice odborné vědecké práce, ale snažila se zdokumentovat v té době hromadným zateplováním mizející doklady formální-ho vyjádření architektury druhé poloviny 20. století.

Rozšířený přehled staveb na kon-ci knihy měl podchytit co nejvíce budov a stavebních celků, které byly postave-ny v období 1945–1990. Na straně 247 jsem pod heslem Areál VAAZ – Vojenská akademie Antonína Zápotockého s internátem na ulicích Dobrovské-ho a Chodské chybně uvedla autory. Objekty internátu v Chodské ulici byly postaveny v roce 1978 podle projektu Ing. arch. Bohumila Grima z roku 1970. Architekt Grim je mimo jiné rovněž au-torem bytových terasových domů v ulici Bohuslava Martinů z roku 1976.

Panu architektu Grimovi se tímto, tentokrát adresně, omlouvám.

Ing. arch. Renata Vrabelováeditorka

Internát Vojenské akademie Antonína Zápotockého v ulici Chodské v Brně, Bohumil Grim (1970-1978) foto: Slaměník


CELOŽIVOTNÍ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Přinášíme výběr seminářů zařazených do Celoživotního profesního vzdělávání ČKA.

Zajištění kvality pasivních a nulových domůCentrum pasivního domu18.–21. 11. 2014, Brno, 4 body

Materiály pro dřevostavbuAZ Promo, s. r. o.19. 11. 2014, Brno, 2 body

Moderní trendy v betonu II. – Betony pro dopravní stavbyČeskomoravský beton, a. s.20. 11. 2014, Ústí nad Labem, 2 body

Systémové řešení balkónů, teras, podlah, koupelen a sportovních hřišťSchönox, s. r. o.20. 11. 2014, Ostravice, 2 body

Veřejné zakázky pro zadavatele – dvoudenní konzultační seminářSEKURKON, s. r. o., pobočka Praha25.–26. 11. 2014, Praha, 3 body

Technická zařízení budov – větráníENVIC, občanské sdružení, z. s.27. 11. 2014, Plzeň, 3 body

Moderní materiály a technologie ve stavebnictví – NOVINKY 2015AZ Promo, s. r. o.4. 12. 2014, Ostrava, 2 body

Zákon o státní památkové péči Studio AXIS, spol. s r. o. 27. 11. 2014, Praha, 3 body

Navrhování pasivních a nulových domůCentrum pasivního domu1.–5. 12. 2014, Brno, 4 body

20LEGISLATIVA

Ve srovnání s předchozím rokem je letošní rok plný mnoha aktivit na poli legislativy. Česká komora architektů nezůstává stranou dění a aktivně se účastní probíhajících procesů. Základním argumentem, proč ČKA při přípravě předpisů naslouchat, je fakt, že zastupuje výkonnou praxi a reálné zkušenosti při přípravě a realizaci staveb. Pouze ve spojení teorie a praxe mohou vzniknout dobrá a smysluplná pravidla. Že si tento vztah uvědomuje jen málokdo, není třeba zdůrazňovat, stejně tak tu skutečnost, že naše pozice není snadná a že na nás ostatní nečekají s otevřenou náručí. Přesto si myslím, že se mnohé podařilo a daří, a je to snad také díky tomu, že se učíme naslouchat ostatním a vidět svět v širším, komplexním náhledu. Teprve touto cestou můžeme svou pozici pevněji ukotvit v rámci celé společnosti. A nyní podrobněji k jednotlivým aktivitám.

Stavební zákonVláda ČR uložila MMR zpracovat novelu stavebního

zákona tak, aby došlo ke zjednodušení povolovacích řízení. Cílem je pozvednout obor stavebnictví a zlepšit tak stav ekonomiky v této oblasti. Základní připravovanou novinkou je zavedení jednoho integrovaného povolení stavby. S tím souvisí celá řada dalších změn a zásah do stavebního zákona bude podstatný. Novela by měla být vypracována již do konce roku 2014, mnozí experti však pochybují, zda je možné v tomto plánovaném rozsahu novelu připravit. ČKA je dlouhodobě přesvědčena, že stavební zákon by měl být napsán nový, zároveň chápe, že politické zadání se musí zpracovat v jednom volebním období, a proto aktivně návrh připomínkuje.

V pracovní skupině pro legislativu jsme vytipovali základní okruh témat, který považujeme pro novelu zákona za podstatný. Návrh jsme následně projednali se ČKAIT a jsme velmi rádi, že na mnohé problémy máme totožný názor. Společnou prací vzniklo společné stanovisko ČKA a ČKAIT, které jsme zaslali na MMR. Odezva na naše návrhy je zatím kladná, protože MMR si váží naší společné dohody. Ve spojení tak vzniká daleko silnější hlas.

MMR zavedlo pracovní skupinu expertů pro přípravu novely, ve které jsou zástupci ministerstev, např. MPO, MZE, MV, MŽP, jednotlivé kraje, Svaz měst a obcí, Hospodářská komora a mnohé další. ČKAIT je zastoupena svým předsedou Pavlem Křečkem a ČKA zastupuji já jako místopředseda a jako předseda pracovní skupiny pro legislativu. Skupina při MMR čítá zhruba 40 lidí a bohužel se zdá, že jen dva jsme praktici, kteří staví. Ostatní jsou „stavebníci-teoretici“, a tudíž nemají vlastní zkušenosti s procesem výstavby.

Mezi zásadní diskutovaná témata patří spojení územního řízení a stavebního povolení, rozsah dokumentace staveb, výkon dotčených orgánů státní správy a EIA. Proces EIA souvisí s novelou zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v gesci MŽP, který se připravuje souběžně se SZ.

V souvislosti se stavebním zákonem je třeba zmínit jeho prováděcí předpisy, a to jak „OTP“, tak i další předpisy. Česká komora architektů dlouhodobě kritizovala „OTP“,

které upravují obecné požadavky na využívání území a na stavby. Spolu s problematikou stavebního zákona byly tyto předpisy z odborného hlediska pro ČKA doslova evergreenem. Když se v roce 2011 objevila občanská iniciativa Za Novou Prahu, připojila se ČKA spolu s dalšími institucemi k výzvě Magistrátu hl. m. Prahy, aby byl řádně a odborně vypracován předpis nový. Široký odborný konsenzus a občanský tlak zdola byl radnicí vyslyšen a rada rozhodla o vypracování nového textu pražských stavebních předpisů na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Nový předpis rozpracovává a doplňuje zejména vztahy urbanistické, které byly od doby socialistického zřízení až do dnešních dnů opomíjeny, a klade důraz na utváření a strukturu města soudobé demokratické společnosti. Předpis navazuje na tradiční nástroje plánování města: uliční čáru, stavební čáru a regulovanou výšku budovy, které jsou běžné ve vyspělých městech západní Evropy. Schválení nového nařízení, na kterém se podílelo mnoho autorizovaných architektů, je úspěchem nejen pro Prahu, ale i pro ČKA. Pražské stavební předpisy by tak mohly být vzorem pro ministerské vyhlášky.

S novelou stavebního zákona bude nutné upravit prováděcí vyhlášku o dokumentaci staveb, na kterou navážou intenzivně prováděné práce na standardech. MŽP v souvislosti s přípravou novely posuzování EIA požádalo obě komory o přípravu vzorové dokumentace pro posuzování EIA. Postoj obou komor je v tomto ohledu jednoznačný: „jedna stavba – jedna dokumentace – jedno povolení“.

EIA / zákon č. 100/2001 sb.V souvislosti s přípravou jednoho integrovaného

povolení se předpokládá začlenění procesu EIA do jednoho povolení v duchu „jedna stavba – jedno povolení“, stejně tak, jako je tomu např. v Německu. Současný stav, kdy se vede trojí řízení – EIA, ÚR a SP, je neudržitelný. Tím se celý proces zbytečně komplikuje a investor se namísto řešení šetrných k přírodě (smart and sustainable) přiklání k řešení, které mu urychlí již tak zdlouhavý proces, jenž může být navíc v několika stupních narušen odvoláním (u větších staveb to je automaticky) a následně i soudním řízením.

Jsme toho názoru, že EIA v ČR ztrácí svůj význam jako nástroj posouzení vlivu stavby na životní prostředí a stává se nástrojem „komplikování výstavby“. Ochrana životního prostředí je nesmírně důležitá a je velká škoda, že tento nástroj s sebou nese mnoho negativních konotací. Místo aby byl ctěn, je obcházen a jsou hledány skuliny, jak projekty „protlačit“, aniž je řešen skutečný vztah k životnímu prostředí. Předpokládáme, že kdyby tomu tak nebylo a EIA skutečně plnila svůj pravý účel, mělo by to v konečném důsledku na životní prostředí pozitivní vliv. K tematice EIA připravujeme za ČKA poziční dokument, který vyjasní naše základní postoje a názory na tuto problematiku.

ČKA spatřuje zásadní problém v přílohách k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, protože často aplikované ustanovení o 100 místech v garáži ve zjišťovacím

ARCHITEKTURA A LEGISLATIVA V ROCE 2014


řízení mnohdy vedlo k posouzení vlivů, přestože to ze zákona jednoznačně nevyplývá. Dochází tím k absurdním situacím, kdy se bytový dům ve městě v návaznosti na dostupnou veřejnou dopravu posuzuje v procesu EIA pouze proto, že má více než 100 parkovacích stání, a stejně velký projekt ve formě 50 rodinných domků, které kobercově pokrývají krajinu, se neposuzuje. Přitom je zřejmé, že druhý případ je vůči životnímu prostředí škodlivější než ten první.

ZVZProbíhá příprava nového ZVZ, který má platit od 1. 1. 2016.

MMR jím musí provést implementaci nové evropské direktivy. ČKA se podařilo dosadit zástupce do Expertní skupiny MMR, kolegia ministryně a do Platformy pro transparentní zadávání veřejných zakázek. Společně s ČKAIT a MPO ČKA usiluje o specifické postavení intelektuálních služeb, k čemuž dává ED prostor. Zároveň se snaží o přijetí metodiky týkající se soutěže o návrh. ČKA jako jedna ze tří organizací připomínkovala nový nástroj pro porovnání transparentnosti veřejných zadavatelů a zamezila tak negativní bonifikaci soutěží o návrh. Zároveň jedná o pozitivní bonifikaci soutěže o návrh.

Byla založena Iniciativní skupina Veřejné zakázky, která se zabývá otázkami spojenými se ZVZ se zaměřením na soutěž o návrh, v níž je účastno několik externích právníků zabývajících se veřejnými zakázkami.

ČKA dohodla vypracování analýzy pod názvem Dopady architektonické praxe na ekonomiku ČR, kterou zpracuje EEIP, a. s., pod vedením známého a uznávaného ekonoma prof. Michala Mejstříka. Předmětem práce je komplexní posouzení přínosů a vyčíslení ekonomického dopadu architektonické praxe v územním plánování a stavebnictví v ČR. Smyslem je zapojení odborníků z oblasti ekonomie a pomoc s argumentací významu architektury pomocí konkrétních čísel.

S vědomím všech nedostatků si od tohoto výstupu slibujeme přesnější popis vztahů ekonomie a architektury, který je mnohdy jasný soukromým investorům, nikoli však veřejným zadavatelům. Ti často vnímají architekturu jako jistou nadstavbu, jakési „krásno“, které je sice hezké, ale není potřeba a stavby bez něj mohou být levnější. Jsme přesvědčeni, že tento zásadní omyl, který se prokreslil do zákona ZVZ, vyvrátíme a připravíme přesnější kritéria, která poslouží novému ZVZ. V tomto smyslu jsme se na této práci dohodli s bývalou ministryní Věrou Jourovou. Práce probíhá na objednávku MMR. ČKA poskytuje odbornou spolupráci.

Zákon o výkonu povoláníÚpravy zákona č. 360/1992 Sb. koordinuje PS legislativa

ČKA s ČKAIT. Probíhají pracovní setkání a úpravy zákona budou ideálně předloženy jako produkt obou komor. Základní strategií ČKA je navrhovat v tomto zákoně jen minimum změn a neohrožovat tím samu podstatu fungování našich komor. Navržené úpravy jsou spíše rázu legislativně technického a z věcných novinek lze jmenovat pouze přesnější začlenění oboru krajinářská architektura a přípravu zákona na možnost elektronického hlasování tak, jak bylo uloženo letošní valnou hromadou. O způsobu hlasování však musí ještě proběhnout vážná debata a musí být odsouhlasen valnou hromadou. Novelou zákona, pokud bude v tomto směru úspěšná, by tak zůstala možnost pro e-volby otevřená.

Památkový zákonPamátkový zákon chystá Ministerstvo kultury v nové

podobě. Za ČKA jsou v pracovní skupině expertů přítomni Ladislav Kuba a Josef Smutný. Na půdě ČKA proběhla odborná debata dne 26. 8. 2014, na které byli přítomni Ladislav Kuba, Josef Smutný, Miroslav Cikán, Petr Všetečka, Jiří Plos, Martin Peterka, Klára Salzmann, Tomáš Jiránek a Jan Sapák. Následně 7. listopadu proběhlo společné jednání s delegací z Ministerstva kultury v čele s náměstkyní paní Matouškovou.

Za MK se jednání účastnili též tvůrci zákona pan Jiří Vajčner a Martin Zídek. Hlavním bodem jednání bylo zakotvení postavení architekta při práci s nemovitými kulturními památkami a práci v památkovém území, protože se nejedná pouze o technickou činnost, ale o činnost komplexní, která musí reflektovat širší kulturní, historické a společenské souvislosti památky a jejího prostředí.

Rozšiřující informace, zápisy a výsledky z jednání naleznete na webu ČKA v sekci Pro architekty v kategorii Legislativa.

Ing. arch. Pavel Hniličkamístopředseda ČKA a předseda PS Legislativa

22LEGISLATIVA

K rozsahu dokumentace, která je přiložena k žádosti o územní souhlas

V jaké podrobnosti je nutné předkládat dokumentaci k žádosti o územní souhlas? Má stavební úřad právo požadovat dokumentaci v rozsahu dle vyhlášky č. 499/2006 Sb.?

Výčet příloh žádosti o územní souhlas je uveden v § 96 odst. 3 stavebního zákona. Ve vztahu k projektové dokumentaci je zde požadován „jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy“. Zákon zde vychází z toho, že stavební záměry, u nichž je postačující vydání územního souhlasu, nejsou natolik rozsáhlé, aby byla vyžadována podrobná dokumentace. Odborné komentáře ke stavebnímu zákonu dokonce uvádějí, že zpracování jednoduchého technického popisu není projektovou činností ve výstavbě, proto jej může zpracovat kdokoliv, například sám žadatel. Tento technický popis samozřejmě musí být zpracován v určité přiměřené kvalitě, aby měl stavební úřad dostatečný podklad pro posouzení záměru.

Požadavek stavebního úřadu na doložení dokumentace v rozsahu dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, je proto nesprávný – tato vyhláška stanoví požadavky na dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (tedy v rámci standardního územního řízení), požadavky na dokumentaci pro územní souhlas jsou uvedeny přímo ve stavebním zákoně.

K autorizaci pro obor interiérová tvorba

Opravňuje autorizace pro obor interiérová tvorba takto autorizovanou osobu k vypracování projektové dokumentace interiérů pro účely stavebního povolení?

Ano, autorizace pro obor interiérová tvorba opravňuje takto autorizovanou osobu ke zpracování projektové dokumentace interiéru pro účely stavebního povolení. Rozsah oprávnění autorizovaných architektů je upraven zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a na něj navazujícím Autorizačním řádem České komory architektů. Autorizace pro obor interiérová tvorba byla udělována do konce roku 2003, poté byla podřazena pod obor architektura, a již se tedy neuděluje. Již udělené autorizace nicméně zůstávají v platnosti.

K možnosti prodloužení územního rozhodnutí

Jakými způsoby lze prodloužit dobu platnosti územního rozhodnutí pro záměr, který je nutné stavebně povolit? Je lhůta přerušena, pakliže jsou zahájeny bourací práce?

Stavební zákon uvádí, že územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,

→ bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení

OTÁZKYA ODPOVĚDI

Upozorňujeme na některé předpisy, které souvisejí s výkonem profese a k jejichž změnám došlo v poslední době. Zákony a vyhlášky jsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů České republiky (www.mvcr.cz v rubrice Legislativa).

Z nových předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů České republiky upozorňujeme zejména na:

zákon č. 187/2014 Sb.,kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Předpis nabývá účinnosti 1. ledna 2015, upravuje například stavby na sledované vodní cestě, povinnosti správce vodní cesty či opatření k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu.

zákon č. 180/2014 Sb.,kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o drahách.Předpis je účinný od 29. srpna 2014, upravuje možnosti opravných prostředků proti některým rozhodnutím drážního správního úřadu.

vyhlášku Ministerstva financí č. 199/2014 Sb.,kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). Vyhláška nabývá účinnost 1. října 2014 a stanoví nové kalkulační vzorce pro stanovení ceny pozemků.

vyhlášku Energetického regulačního úřadu č. 193/2014 Sb.,o způsobech a termínech účtování a hrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a o provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie. Vyhláška nabývá účinnosti 1. října 2014.

zákon č. 184/2014 Sb.,kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Předpis je účinný od 30. srpna 2014, zapracovává předpisy Evropské unie týkající se povinností výrobců, prodejců, distributorů a uživatelů elektrických a elektronických zařízení.

zákon č. 179/2014 Sb.,kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství.Předpis nabude účinnosti 1. ledna 2015 a řeší mimo jiné otázku programů podpory venkova spolufinancovaných Evropskou unií, evidenci využití půdy a druhy a evidenci ekologicky významných prvků.

Ing. Mgr. Daniela Rybkováprávní oddělení Kanceláře ČKA

NOVÉ ZÁKONYA PŘEDPISY


nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,

→ bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,

→ vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo

→ byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Doba platnosti je lhůtou pro podání stavebního povolení. Jedná se o hmotněprávní, nikoli procesní lhůtu, což v praxi znamená, že nejpozději v poslední den této lhůty musí být žádost o stavební povolení doručena stavebnímu úřadu. Za zmínku stojí odlišnost v případě ohlášení stavby, které musí dle zákona nabýt ve dvou-, respektive pětileté lhůtě platnosti. To znamená, že u ohlašovaných záměrů je nezbytné podat ohlášení v rozumném předstihu před koncem platnosti územního rozhodnutí.

Ke druhé otázce: bylo-li v době platnosti územního rozhodnutí započato s využitím území pro stanovený účel (u případu, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává), nemá zahájení odstraňování stavby – ať je již v územním rozhodnutí výslovně uváděno nebo nikoliv – vliv na prodloužení platnosti.

K povinnosti archivovat dokumentaci

Má architekt nebo stavebník povinnost archivovat projektovou dokumentaci?

Architekt nemá zákonnou povinnost uchovávat projektovou dokumentaci, pouze vést chronologický seznam dokumentů označených autorizačním razítkem. Přesto archivaci veškeré zpracovávané dokumentace z důvodu vlastní ochrany doporučujeme. Stavebník má v souladu s ustanovením § 125 stavebního zákona uchovávat projektovou dokumentaci skutečného provedení stavby po celou dobu trvání stavby. Současně má povinnost uchovávat po celou dobu trvání stavby následující dokumenty: rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby. Další vyhotovení projektové dokumentace je uchováváno v archivu stavebního úřadu a případně na příslušné obci.

Mgr. Eva FaltusováIng. Mgr. Daniela Rybková

právní oddělení Kanceláře ČKA

AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA AUTORSKÁ PRÁVA

24TÉMA

A



P

26TÉMA


AUTORSKÉ DÍLO – PRÁVNÍ ÚPRAVA A PROBLEMATICKÉ OTÁZKY VE VZTAHU K ARCHITEKTONICKÝM DÍLŮM

DANIELA RYBKOVÁ

Autorské dílo je pevně definováno a chráněno autorským zákonem a občanským zákoníkem. Pro autorizované architekty také platí Profesní a etický řád Komory, při jehož nedodržování hrozí odejmutí autorizace. V architektonické praxi se nejčastěji řeší nejasnosti při předávání zakázky, při změnách u dokončené stavby nebo ve chvíli, když je autorů díla více. Jak tedy komplikacím předejít?

Autorským dílem je dílo literární, jiné dílo umělecké, jako díla architektonická a urbanistická, a dílo vědecké. Zákon stanoví dvě hlavní podmínky, aby určité dílo bylo chráněno jako dílo autorské:

→ musí se jednat o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, což znamená, že autorským dílem tedy není pouhá automatická činnost bez tvůrčí invence;

→ musí být vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě, a proto platí, že autorským dílem v tomto smyslu tak nemůže být pouhá myšlenka nebo nápad.

Tradičně se uvádí, že vyskytnou-li se dva shodné výtvory různých fyzických osob, pak platí, že jeden je plagiátem pře-vzatým z druhého, anebo, vznikly-li skutečně oba výtvory sou-běžně a nezávisle na sobě, pak oba postrádají autorskoprávní individualitu a nepatří mezi předměty práva autorského.

Pro ochranu děl podle autorského zákona není rozhod-ná jejich literární, umělecká nebo vědecká hodnota. Autorský zákon ovšem předpokládá, že dílo svou hodnotu, alespoň mi-nimální, již povahově a pojmově má. Na ochranu díla, tedy na jeho způsobilost být předmětem práva autorského, ovšem nemá žádný vliv jeho kulturní, vědecký, historický, politický, národní nebo jiný význam.

Autorský zákon a občanský zákoníkOblast autorských práv je upravena primárně v autor-

ském zákoně (121/2000 Sb.). Ten vymezuje, nejen co vše je autorským dílem, jaký je obsah práva autora k dílu, ale také kdy autorské právo vzniká a jak dlouho působí. Zároveň zákon určuje, jak může autor se svým právem disponovat nebo jaká jsou omezení autorského práva. V tomto případě se typicky jedná o takzvané zákonné licence, tedy případy, kdy veřejný zájem na zveřejnění určitého díla převáží nad zájmem ochrany práv autora a jeho možností rozhodovat, jak bude s jeho dí-lem nakládáno. Právní předpisy dále určují způsoby ochrany autorského práva a právní režim určitých specifických druhů autorských děl, jako jsou díla zaměstnanecká či vytvořená na objednávku.

Dalším právním předpisem upravujícím oblast autor-ských práv je občanský zákoník (89/2012 Sb.), a to v části týka-jící se licence, tedy smlouvy, kterou autor poskytuje oprávnění k nakládání se svým dílem další osobě. Je potřeba zdůraznit, že úprava licenční smlouvy byla do 31. prosince 2013 obsaže-na v autorském zákoně, až nabytím účinnosti nového občan-ského zákoníku byla přesunuta do tohoto právního předpisu. Na obsahovém vymezení licence se nicméně nic zásadního nemění, pouze úprava v občanském zákoníku je podrobnější než ta předchozí v autorském zákonu.

Závaznost Profesního a etického řádu ČKAProfesní a etický řád je vnitřním předpisem vydávaným

na základě zmocnění obsaženého v zákoně č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu po-volání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstav-bě. Nejedná se tedy o obecně závazný právní předpis, jeho závaznost je dána pouze pro autorizované osoby a sankcí za porušení jeho ustanovení jsou disciplinární opatření, v kraj-ním případě tedy až odejmutí autorizace. V podrobnostech se ustanovením Profesního a etického řádu a jeho vztahu k au-torskému zákonu věnuje zvláštní článek na straně 31.

Vznik a obsah autorského práva – práva osobnostní a majetkováAutorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vy-

jádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Dílem tedy není pouhá myšlenka či nápad, na druhou stranu však zákon nevyžaduje žádné formální náležitosti či registraci díla v něja-kém veřejném seznamu. Dílo tak může být vyjádřeno slovem, písmem, nákresem či jakýmkoli jiným způsobem. Zákon také výslovně uvádí, že zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká autorské právo k němu.

Autorské právo se skládá ze dvou složek s odlišným režimem – jsou to práva osobnostní a práva majetková. Mezi osobnostní práva patří zaprvé možnost rozhodnout o zveřej-nění díla, zadruhé právo prohlašovat se za autora včetně prá-va rozhodnout, zda má být při nakládání s dílem uváděno jmé-no autora, a zatřetí se mezi osobnostní práva řadí také právo na nedotknutelnost díla včetně práva udělit jiné osobě svolení s dílem dále nakládat (na toto osobnostní právo pak navazují práva majetková) a práva na dohled nad tím, zda takováto jiná osoba dílo neužívá způsobem snižujícím jeho hodnotu. Majet-ková práva pak zahrnují právo autora své dílo užít sám a dále udělit oprávnění k užití díla jiné osobě. Zákon obsahuje výčet typických způsobů užití díla, stanoví však zároveň, že dílo lze užít i jinými než vyjmenovanými způsoby. V případě děl archi-tektonických bude nejčastějším způsobem užití díla na jedné straně jeho úprava, jako je například rozpracování studie do dokumentace pro územní rozhodnutí, a na druhé straně jeho rozmnožování. Za rozmnoženinu architektonického díla-pro-jektu je totiž považována stavba na základě projektu posta-vená.

Platí, že osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Na rozdíl od toho právo užívat dílo (jakožto právo majetkové) převádět lze, typicky licenční smlouvou. Majetková práva jsou také před-mětem dědictví, nezanikají tedy smrtí autora, ale trvají ještě 70 let po jeho smrti.

Problematické otázky autorského práva v architektuřeDále zmíníme několik okruhů problémů, které jsou nej-

častěji řešeny v architektonické praxi ve vztahu k autorsko-právní úpravě. Některé z nich přitom jsou podrobněji rozebrá-ny v dalších článcích uveřejněných v tomto Bulletinu, zde se proto omezíme jen na stručnou charakteristiku.

a) postup při přebírání zakázkyZde je třeba rozlišovat dvě roviny, a to jednak


vztah architekta ke klientovi, který si u něj zpracování dokumentace objednal, jednak vztah mezi oběma archi-tekty, tedy původním zpracovatelem a tím, který po něm zakázku přejímá.

Dokumentace zpracovaná architektem (včetně dokumentace zpracované pro určitou výkonovou fázi) představuje, jak je uváděno výše, autorské dílo. Obec-ně přitom platí, že k jakémukoli nakládání s autorským dílem je potřebný souhlas autora. V případě děl archi-tektonických se standardně jedná o tzv. díla vytvořená na objednávku, jak jsou tato vymezena v § 61 autorské-ho zákona – „Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.“ Prakticky toto ustanovení znamená, že klient může s dokumenta-cí, zpracovanou architektem na základě smlouvy o dílo, nakládat pouze určitým způsobem – typicky ji může při-ložit k žádosti podávané na stavební úřad, také ji může zveřejnit. Nemůže však tuto dokumentaci jakkoliv upra-vovat. Pokud se tedy jedná například o dokumentaci pro územní rozhodnutí, nelze ji bez souhlasu autora předat jinému projektantovi, aby ji rozpracoval do stadia doku-mentace pro stavební povolení. Zde už se jedná o užití nad rámec účelu vyplývajícího standardně ze smlouvy o dílo, a proto je v takovém případě nutné uzavřít licenč-ní smlouvu.

Tato licenční smlouva přitom může být uzavřena též samostatně až v okamžiku, kdy dojde k ukončení spolupráce mezi architektem a klientem a klient bude mít zájem s dílem dále nakládat. Je ale samozřejmě možné licenční ujednání zahrnout do smlouvy o zhoto-vení projektu, tedy již na začátku spolupráce nastavit pravidla pro nakládání s dílem pro případ, kdy spolu-práce bude z jakýchkoli důvodů ukončena předčasně. Pokud k uzavření licenční smlouvy nedojde, předsta-vuje to zásah do práv autora, přičemž autorský zákon mu poskytuje celou škálu prostředků obrany. Jak se zá-sahu do autorského práva bránit, popisuje podrobněji článek „Zásah do autorského práva – jak se bránit?“ na straně 44.

Vztah mezi původním autorem projektu a architektem, který po něm zakázku přebírá, se pochopitelně také řídí autorským zákonem, platí pro něj tedy vše, co je uvedeno v předchozím odstavci. Nad rámec toho ovšem architekt přebírající zakázku musí dodržovat stavovské předpisy, konkrétně Profesní a etický řád, dle kterého je povinen se před převzetím zakázky písemně dotázat původního autora, zda je s klientem řádně vypořádán – není-li tomu tak, není oprávněn zakázku převzít, ledaže by požadavky původního autora vůči klientovi byly zjevně nepřiměřené a převzetí zakázky by zároveň nepředstavovalo zásah do autorských práv původního autora.

Z hlediska praktického postupu k uzavření licenční smlouvy dochází mezi původním autorem a klientem. Architekt přebírající zakázku by si tak od klienta měl vyžádat doložení existence takové licenční smlouvy a klient by mu zároveň měl udělit takzvanou podlicenci. Tomu se věnuje text „Licence k nakládání s autorským dílem“ na straně 39.

b) změna dokončené stavbyStejně jako v případě přebírání rozpracované

zakázky i zde je třeba rozlišovat vztah architekta ke klientovi/vlastníkovi stavby, který je upraven v autor-ském zákonu, a vztah mezi dvěma architekty, tedy

autorem původní dokumentace stavby a tím, kdo má zpracovat dokumentaci pro provedení změny.

Ve srovnání s postupem při přebírání rozpracova-né zakázky je u změny dokončené stavby ochrana auto-ra původní dokumentace stavby dle autorského zákona slabší. Zákon se zde pokouší nalézt jakousi rovnováhu mezi právy autora a právy vlastníka stavby, který z pod-staty věci musí mít možnost s touto stavbou do určité míry nakládat na základě vlastního uvážení. Autorský zákon proto stanoví, že do autorského práva nezasahuje ten, kdo navrhne nebo provede změnu dokončené stav-by, která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla. Je samo-zřejmě vždy věcí individuálního posouzení, co je onou „mírou nezbytně nutnou“ a jaký zásah představuje po-škození hodnoty díla. Otázkám souvisejícím se změnou dokončené stavby se věnuje zvláštní článek „K ochraně autorských práv při provádění změn dokončených sta-veb“ na straně 49 tohoto Bulletinu.

Vztah mezi dvěma architekty při změnách do-končené stavby je opět nad rámec autorského zákona popsán v Profesním a etickém řádu, dle kterého je před převzetím takové zakázky architekt povinen neprodle-ně a prokazatelně informovat autora původního návrhu, pokud možno si od něj vyžádat stanovisko k chystané změně a případně ho i přizvat ke spolupráci.

c) autorství k územně plánovací dokumentaciÚzemně plánovací dokumentace – tedy územní

plán či regulační plán – představují pochopitelně au-torské dílo. Režim nakládání s ním z hlediska ochrany autorského práva je nicméně odlišný od projektové do-kumentace. Vydaná územně plánovací dokumentace má totiž dle autorského zákona povahu takzvaného úředního díla, u něhož je upřednostněn zájem veřejný před zájmy architekta jakožto autora/zpracovatele. Pro-blematice autorství k územně plánovací dokumentaci se věnuje text na straně 43.

d) spoluautorství a kolektivní díloV architektonické praxi je běžné, že na projektu

pracuje více osob. Z pohledu autorského zákona jsou pak tyto osoby spoluautory a práva k takto vzniklému dílu jim náleží společně. Je samozřejmě potřeba odlišo-vat spoluautory od dalších osob, které se sice na vzniku díla podílely, nikoli však tvůrčím způsobem. Zákon zde výslovně uvádí, že spoluautorem není ten, kdo ke vzni-ku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického mate-riálu.

Na vymezení spoluautorství navazuje v autor-ském zákoně úprava kolektivního díla jako práva se speciálním režimem. Kolektivní dílo je pojmově dílem jediným a jeho pojmové znaky musejí být kumulativně naplněny, přičemž se jedná o následující znaky:

→ existence díla, na jehož tvorbě se podílelo více autorů, jejichž příspěvky nejsou schopny samostatného užití,

→ podnět fyzické či právnické osoby (investora) k vytvoření díla,

→ vedení investora při vytváření díla, → uvedení díla na veřejnost pod investora.

Podmínkou existence kolektivního díla je výkon tvůrčí činnosti alespoň dvou autorů. Musí se tedy jednat o příspěvky tvůrčí, nikoli pouze povahy technic-ké či pomocné. Ty se při tvorbě kolektivního díla mohou vyskytovat též (a v praxi se i běžně vyskytují), nicméně


28TÉMA

z hlediska autorskoprávního posouzení povahy díla jsou bezvýznamné. Pokud je některý z tvůrčích příspěvků způsobilý samostatného užití, spadá mimo režim kolek-tivního díla.

Kolektivní díla jsou zpravidla díla investičně ná-ročná, neboť se na jejich tvorbě pojmově podílí více autorů. Omezení autorského práva spočívá v podřaze-ní těchto děl pod režim děl zaměstnaneckých (jak jsou tato díla vymezena níže) i v případě, kdy jinak podmínky pro vznik zaměstnaneckého díla nejsou splněny. Toto omezení vyplývá z ochrany investice třetích osob vlože-ných do procesu tvorby kolektivního díla.

e) zaměstnanecké díloObdobně jako kolektivní dílo popsané v předcho-

zím bodě autorský zákon upravuje jako zvláštní kate-gorii autorského díla, se specifickým právním režimem, dílo zaměstnanecké. Jedná se o dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovního vztahu k zaměstnavateli. Zákon omezuje práva autora ve prospěch zaměstnavatele, když stanoví, že není-li smluvně sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává au-torova majetková práva k dílu. Ohledně osobnostních práv zákon sice stanoví, že tato práva autora zůstávají nedotčena, nicméně fakticky dochází i k jejich omezení. Pokud totiž zaměstnavatel vykonává majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor udělil souhlas se zveřejněním a úpravami svého díla a také s tím, že dílo bude na veřejnosti uváděno pod jménem zaměstnavatele.

Při nakládání se zaměstnaneckým dílem se vy-chází z toho, že odměna autora za zhotovení díla je reprezentována mzdou dle pracovní smlouvy, běžně zaměstnanci tedy žádná speciální odměna nepříslu-ší. Pokud by však zisk z využití díla získaný zaměstna-vatelem byl významný a byl by v nepoměru se mzdou zaměstnance, stanoví zákon právo zaměstnance na přiměřenou dodatečnou odměnu. Mohlo by se jednat například o situaci, kdy zaměstnavatel udělí k dílu li-cenci třetí osobě a za tuto licenci obdrží nadstandardní odměnu.

Je samozřejmě možné si v pracovní smlouvě sjed-nat jiný režim nakládání s autorským dílem, v praxi to nicméně zřejmě nebude příliš časté.

f) uzavírání licenční smlouvyJiž v předchozích bodech byla opakovaně zdůraz-

ňována důležitost uzavření licenční smlouvy, kterou au-tor uděluje třetí osobě oprávnění s jeho dílem nakládat. Tematice licenční smlouvy se věnuje článek „Licence k nakládání s autorským dílem“ na straně 39.




AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ AUTORSTVÍ

1

30TÉMA

Střet těchto dvou zákonů vzniká zejména v situacích, kdy veřejný zadavatel – ať už z jakéhokoli důvodu – zadává zakáz-ku na dokumentaci po jednotlivých projekčních fázích. V rámci zadání na první fázi (na studii stavby nebo na dokumentaci pro územní rozhodnutí) však nevyřeší otázku licence k odevzdané dokumentaci. Když se posléze rozhodne k zadání zakázky na další fázi projektu, často v souladu se zákonem o veřejných za-kázkách dochází k novému zadání zakázky, při němž je v řízení jako podklad užita dokumentace dodaná na základě původní zakázky, aniž by byly řešeny autorskoprávní vztahy původního dodavatele. Takový postup je v rozporu s autorským zákonem.

Má-li být dokumentace užita a dále rozpracována osobou odlišnou od autora (resp. nositele majetkových autor-ských práv), je nutné uzavření licenční smlouvy mezi autorem a zadavatelem nebo jiné výslovné vyjádření souhlasu autora. Z praxe jsou známy případy, kdy se zadavatel rozhodl přenést povinnost vypořádání autorskoprávních vztahů na dodava-tele a předložení příslibu autora k uzavření licenční smlouvy stanovil jako jeden z požadavků pro uchazeče o veřejnou za-kázku. Tento postup byl v řízení před Úřadem pro ochranu hos-podářské soutěže označen za diskriminační (např. č. j.: ÚOHS-S216/2011/VZ-11988/2011/540/IMa), a to z více důvodů.

V první řadě postup nelze akceptovat proto, že přená-ší na autora odpovědnost, že uzavře se všemi potenciálními dodavateli licenční smlouvu za srovnatelných podmínek, což však zadavatel nemůže reálně ovlivnit. Úřad též zpochybnil skutečnost, zda může zadavatel takto na dodavatele přenášet plnění z vlastních závazkových vztahů. Zároveň je třeba kon-statovat, že tento postup z účasti v řízení implicitně vylučuje samotného autora dokumentace, jelikož ten je oproti ostatním účastníkům ve výhodě, když jeho nabídková cena může být nižší o (nehrazený) licenční poplatek. Čestné prohlášení au-tora, že se řízení nebude účastnit, přitom nemá dostatečnou relevanci.

Řešením může být smlouva nebo jednací řízeníŘešením výše popsané situace je, aby zadavatel uza-

vřel licenční smlouvu s autorem dokumentace ještě před za-hájením zadávacího řízení. Jak však postupovat v případě, že autor uzavření takové smlouvy odmítne? V takovém případě lze využít možnosti vést jednací řízení bez uveřejnění v soula-du s ustanovením § 23 odst. 4 písm. a), který uvádí, že „Zada-vatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uve-řejnění rovněž tehdy, jestliže veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhrad-ních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem“.

Zákonné předpoklady zadání veřejné zakázky za využití jednacího řízení bez uveřejnění jsou v souladu s výše citova-ným zněním zákona následující:

AUTORSKÁ PRÁVA PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

EVA FALTUSOVÁ

V procesu zadávání veřejných zakázek na dodání dokumentace staveb se nezřídka vyskytuje problém střetu práv chráněných zákonem o veřejných zakázkách a zákonem autorským. Jak takovou situaci řešit?

a) existuje pouze jediný dodavatel, který může zakázku splnit, a zároveň

b) tato skutečnost je založena důvody uměleckými, technickými, důvody ochrany výhradních práv nebo důvody vyplývajícími ze zvláštního zákona.

Nese-li plnění, které bylo součástí první fáze, znaky autorského díla a není-li k němu poskytnuta licence, bude jeho autora (osobu, která disponuje majetkovými autorskými právy) vždy třeba považovat za jediného dodavatele, který může (v souladu se zákonem) zakázku splnit, a to z důvodu ochrany výhradních práv. Zákonná možnost zadání veřejné zakázky na služby formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) v případě nedostatku zadavatelova oprávnění užít autorské dílo (je-li toto užití nutným předpokladem pro splnění zakázky) byla rozporována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v řízení č. j. ÚOHS-S108/2009/VZ-12163/2009/510/Hod. Rozhodnutí úřadu bylo podrobeno soudnímu přezkumu správnímu a zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně (č. j. 62Af 62/2010-367). V rozsudku soud uvádí mimo jiné, že „(…) Bez svolení osloveného dodavatele do těchto programů zasahovat nelze, přičemž oslovený dodavatel tento souhlas žalobci odmítl vydat. Je to tedy toliko oslovený dodavatel, kdo je z důvodu ochrany výhradních práv (práv podle autorského zákona) schopen předmětnou zakázku realizovat. Podmínky zakotvené v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění tak byly splněny“. Rozsudek krajského soudu byl následně potvrzen Nejvyšším správním soudem (č. j. 5 Afs 43/2012 – 54), který zamítl kasační stížnost úřadu. NSS v rozsudku připouští, že je třeba v jednotlivých případech vážit, zda postup zadavatele nesměřuje k obcházení zákona; rozlišuje přitom, zda zadavatel postupuje zaviněně, či pouze „nešikovně“.

Autorskoprávním problémům se při zadání veřejné zakázky lze vyhnout nejlépe tak, že se zakázka zadá jako jeden celek. V případě, že takto zadavatel postupovat nechce, jelikož nemá jistotu, zda a kdy bude v budoucnu disponovat dostatkem prostředků, je možné v uzavřené smlouvě nastavit systém rozvazovacích podmínek v závislosti na dispozici finančními prostředky či jiných okolnostech. Pokud se řeší situace ex post, je nutno vždy obstarat souhlas autora před zadáním zakázky, a to formou licenční smlouvy. Současně je velmi vhodné sjednat s autorem výkon autorského dohledu. V případě, že uzavření smlouvy možné vzhledem k postoji autora není, lze využít postup podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona a vést jednací řízení bez uveřejnění.

Mgr. Eva Faltusováprávní oddělení Kanceláře ČKA



Odst. 1 Architekt respektuje a chrání práva k duševnímu vlast-nictví, zejména autorská práva ostatních architektů, jakož i všech dalších osob. Architekt se zároveň vůči těmto osobám vyvaruje zneužívání svých autorských práv.

Ustanovení obecně odkazuje na povinnost respektovat, tzn. vyvarovat se neoprávněných zásahů do autorských práv jiných autorů a povinnosti s tím spojené. Konkrétní obsah po-vinnosti uvádí odstavce následující, a zejména též autorský zákon (který dává pojmu „autorská práva“ konkrétní obsah). Odst. 1 přitom zdůrazňuje povinnosti vůči autorizovaným ar-chitektům (čímž se nijak nesnižuje odpovědnost vůči ostatním osobám). Ustanovení zakazuje zneužití autorských práv. Tato zásada platí též obecně (viz nový občanský zákoník, § 6, 7, 8). Za zneužití autorského práva může být považován např. postup autora, který odmítá přijetí zakázky na změnu autorského díla (pro klienta nutnou) a současně též odmítá uzavření licenční smlouvy (či požaduje neúměrně vysoký licenční poplatek).

Odst. 2 Architekt uvádí na dokumentaci jako celku kro-mě svého razítka a podpisu též jména všech osob, které se na vypracování dokumentů autorsky podílely.

Odstavec rozvíjí ustanovení autorského zákona, dle ně-hož má autor právo si osobovat autorství včetně práva rozhod-nout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé. V souladu s ustanovením odst. 2 PEŘ ČKA je uvádění jmen osob, které se na vypracování dokumen-taci autorsky podílely, třeba chápat jako praxi obvyklou.

Odst. 3 Architekt nepřevezme rozpracovanou zakázku bez vědomí jejího původního zhotovitele. Před převzetím za-kázky musí architekt neprodleně a písemně informovat o za-kázce jejího původního zhotovitele a dotázat se, zda původní zhotovitel a zadavatel jsou řádně vypořádáni. Nevyjádří-li se

původní zhotovitel k této informaci do patnácti kalendářních dnů od doručení žádosti, má se za to, že souhlasí. Pokud pů-vodní zhotovitel v této lhůtě prokáže, že není se zadavatelem řádně vypořádán, architekt rozpracovanou zakázku nepřevez-me, ledaže požadavky původního zhotovitele jsou s ohledem na smlouvu uzavřenou mezi ním a klientem zjevně nepřimě-řené a převzetím zakázky nebudou dotčena autorská práva původního zhotovitele.

Ustanovení směšuje prvky autorskoprávní ochrany s povinností, která má sloužit k ochraně před neplatícími klienty. Smyslem ustanovení je ochrana jak architekta samot-ného (ten má možnost se touto cestou dozvědět, že investor má špatnou platební morálku), tak celé profese.

PEŘ ČKA zakazuje, aby architekt přijal zakázku, má-li informaci, že mezi původním zhotovitelem a investorem nedošlo k finančnímu vypořádání. Architekt má v první fázi před přijetím povinnost písemně informovat původního dodavatele, že zakázku přijímá, a dotázat se ho, zda ve vztahu s investorem proběhlo řádné vypořádání závazků. V případě, že se původní zhotovitel do patnácti dnů nevyjádří, lze to považovat za souhlas a architekt zakázku může přijmout. Vyjádří-li se negativně a předloží-li pro svá tvrzení důkazy, architekt by zakázku přijmout neměl. Komplikovaná situace nastává v případě, že původní zhotovitel tvrdí, že vypořádán není, zatímco klient tvrdí opak a předkládá pro to konkrétní důkazy. Obdobně může klient tvrdit, že původní zhotovitel porušoval své povinnosti, a nemá tedy na úplatu nárok. V takovém případě je zřejmě věcí úsudku architekta, jak situaci na základně dostupných podkladů vyhodnotí. Pokud se rozhodne, že zakázku přijme z důvodu, že požadavky původního zhotovitele jsou nepřiměřené, musí zároveň ověřit, že nebudou dotčena jeho autorská práva (že je uzavřena licenční smlouva). Je skutečností, že architekt nedisponuje právními prostředky požadovat od původního architekta ani investora konkrétní důkazy a jeho možnost zcela relevantního posouzení situace je tak omezená. Také z tohoto důvodu Stavovský soud v minulosti při rozhodování vždy přihlížel k tomu, jaké úsilí disciplinárně obviněný vynaložil k tomu, aby se seznámil se skutečným stavem, a zohledňoval to při posuzování závažnosti porušení ustanovení § 26 odst. 3.

Stavovský soud při svém rozhodování opakovaně řešil obsah pojmu „rozpracovaná zakázka“. Lze konstatovat, že rozpracovaná zakázka je zakázkou na projektové či jiné práce, které spadají do výkonu profese architekta, na jejíž realizaci se předešle účastnil jiný zpracovatel. K odlišení, kdy se jedná o jednu rozpracovanou zakázku a kdy se jedná o dvě samostatné zakázky, lze uvést, že totožnost zakázky je dána existencí kvalifikované souvislosti mezi první fází a fází druhou. Možná souvislost je zejména věcná, místní a časová. Rozpracovaná zakázka bude zpravidla charakteristická souběhem těchto souvislostí.

Věcná souvislostAby se jednalo o jedinou zakázku, musí spolu obě její

fáze zejména po věcné stránce souviset. Tato souvislost bude mít nejčastěji podobu totožného (nebo alespoň velmi podob-ného) zadání zakázky. Podobnost se nebude posuzovat podle znění písemné smlouvy, ale podle svého skutečného obsahu. Např. jedná-li se o projekt obchodního centra a investor změní po ukončení první fáze záměr využití některé části z obchodů kupř. na garáže, jedná se stále o totožnou zakázku. Naopak plánuje-li investor na jednom místě vystavět mateřskou ško-lu a po ukončení prací na první fázi záměr změní na bytový dům, pak se o totožnou zakázku jednat nebude. Hodnocení, kdy se stále jedná o tentýž záměr, a tedy zakázku, a kdy je záměr dostatečně odlišný, bude vždy do jisté míry záviset na subjektivním posouzení. Věcná souvislost se v praxi může pro-jevit tak, že investor poskytne podklady připravené autorem první fáze autoru druhé fáze. V situaci, kdy architekt 2 přímo

VZTAH AUTORSKÉHO ZÁKONA A PROFESNÍHO A ETICKÉHO ŘÁDU ČKA PŘI OCHRANĚ AUTORSKÝCH PRÁV

EVA FALTUSOVÁ

Autorským právem se vedle autorského zákona zabývá též Profesní a etický řád ČKA (dále též „PEŘ ČKA“), a to v ustanovení § 26. PEŘ ČKA je vnitřním předpisem ČKA, a zavazuje tak pouze členy ČKA. Pět odstavců obsahově vychází z autorského zákona, který dále zpřesňuje a místy rozšiřuje. Ustanovení je nutno vykládat ve světle autorského zákona, za jehož (ne)dodržení je autorizovaný architekt rovněž disciplinárně odpovědný. Za porušení PEŘ ČKA, je-li Stavovským soudem ČKA vyhodnoceno jako dostatečně závažné, hrozí disciplinárně obviněnému disciplinární opatření od důtky přes pokutu do 50 000 Kč po pozastavení či odnětí autorizace. Porušení § 26 je jedním z nejčastějších důvodů vedení disciplinárního řízení vůbec.


32TÉMA

pokračuje v práci architekta 1, např. rozpracováním jeho projektu, se jedná vždy o totožnou zakázku.

Časová souvislostV naprosté většině případů bude v praxi rozpracovaná

zakázka charakterizována přiměřenou časovou blízkostí mezi první a druhou fází. Přesná časová hranice, po kterou se jedná stále o totožnou zakázku, je obtížně určitelná. Faktem je, že časem se snižuje příležitost architekta 2 se vůbec dozvědět, že na zakázce před ním pracoval jiný dodavatel (nejde-li o dal-ší práci na jeho projektu).

Místní souvislostTotožnost zakázky je taktéž dána totožností lokality, pro

kterou je záměr zpracováván. Z této podmínky si lze (obtížně) představit výjimku, jednalo-li by se o typový projekt vytvářený bez návaznosti na konkrétní místo.

Odst. 4 Architekt nevyužije autorské dílo jiného archi-tekta při zhotovování své vlastní zakázky bez jeho výslovného písemného souhlasu, popřípadě uzavřené licenční smlouvy.

Odstavec 4 uvádí základní zásadu autorského zákona, tedy že autorské dílo lze užít pouze s výslovným souhlasem autora (resp. té osoby, která drží k autorskému dílu výhradní autorská majetková práva, a je tak oprávněna udělit svolení s užitím díla – např. zaměstnavatel u autorského díla zaměst-nance). Běžnou formou udělení souhlasu je uzavření licenční smlouvy, jejíž vzor naleznete na straně 40.

Odst. 5 Architekt nepřevezme zakázku, jejímž před-mětem je změna zrealizovaného díla, zejména pokud jde o dílo zrealizované podle návrhu, projektu nebo plánu žijícího architekta, bez předchozího upozornění zadavatele na tuto skutečnost. Před převzetím zakázky musí architekt nepro-dleně a prokazatelně informovat o zakázce autora původního návrhu, projektu nebo plánu a podle možností si od něj vyžádá stanovisko nebo konzultaci k zakázce, popřípadě ho vyzve ke spolupráci.

Ustanovení navazuje na § 38d písm. b) autorského zákona. Architekt by měl zadavatele upozornit na jeho povin-nosti vůči původnímu autoru stanovené autorským zákonem, s ohledem na ustanovení § 38d písm. b). V souladu s autor-ským zákonem je povinností zadavatele umožnit původnímu autoru výkon autorského dohledu, k němuž by ho měl nový architekt přizvat a v dostatečné míře mu umožnit jeho výkon. Obsahem autorského dohledu je zejména kontrola, zda ke změnám autorského díla dochází, aniž by byla přitom naruše-na jeho hodnota.


ARCHITEKTURA A PRÁVA AUTORA

JAN SAPÁK

Architektura je autorským dílem, to je mimo diskusi. Abych věc trochu přiblížil, musím dodat, že jím není každý projev, který se týká navrhování staveb. Stejně tak je potřeba připojit, že ani některé projevy (díla) urbanistické. Podstatné je, že dílo musí být výsledkem tvůrčího procesu.

Co to ale znamená v konkrétní věcné praxi? Znamená to, že na počátku, když se blíží případný spor ohledně autorských práv, je potřeba vyjasnit, zda je před námi autorské dílo, či nikoliv. Jen pouhé zdání nestačí (tedy zda jde o návrhový projev, který má jinak obvyklé rysy návrhu stavby – ortogonální nebo 3D zobrazení). Autorské dílo je jen nepochybným výsledkem tvůrčího procesu, nemůže být jednoduchým rutinním dílem, byť jeho výrazové (zobrazovací) rysy mohou být podobné.

Aby bylo možno vnímat dílo jako tvůrčí, musí být přítomny určité znaky, stopy. Musí být patrné znaky postupu, ve kterém autor promítal, vedle objektivních daností, též své přístupy. Není tedy požadavkem, aby dílo bylo zvlášť vynikající, nesmí ovšem být ploché, bezduché, ale ani chaotické, nemohoucí.

Abychom situaci více přiblížili, je vhodné ji zjednodušit a upozornit na to, že opakem tvůrčího díla je elaborát veskrze rutinní. Rutina je protikladem tvorby. Ale pozor, ani u tvorby se nelze bez rutiny zcela obejít. Existují dva druhy rutiny. Ta obecná, co nejvíce objektivní a jednoduchá, bez možností rozvoje a reakce na specifické okolnosti. Tu, kterou se učíme v dětství od rodičů a později ve škole. Ilustrativně řečeno je rutinou to, co se například většinou vyučuje v prvních dvou ročnících střední stavební školy. Pak je ale rutina, kterou si více nebo méně vytváří každý autor v průběhu svého tvůrčího zrání a která odráží jeho osobitost. Bez ní by se sotva dostal dál a jeho snaha by byla krajně neproduktivní. Mezi těmito druhy rutiny nutno rozlišovat, přičemž je jasné, že hranice nemusí být ostrá.

Aby to bylo ještě složitější (protože spletitá je sama skutečnost), existují jistě i výtvory, na kterých je sice znát, že se při jejich vzniku odehrál nějaký bouřlivý proces, mož-ná i zápas, ale jejich nositel v tomto zápase prohrál. Jsou to díla, která se sice odchylují od rutinní šablonovitosti, ale jejich výsledek není pozoruhodný, nýbrž zmatený a roztříštěný. Zdá se mi, že právě těchto děl bylo v minulosti méně, ale přibývá jich. V minulosti byla jasněji rozprostřena polarita mezi nauče-nou rutinou a tvůrčím dílem. Ještě jeden případ by neměl ujít pozornosti, a sice díla do krajnosti eklektická. Tam může být také krajní nouze stop po tvůrčím procesu, i když jinak může jít o výtvory úhledné a zdařilé. Rovněž těchto je stále více.

Příklad jednoduché stavbyPokud jde o druh stavby (pro přehlednost setrvám jen

u staveb pozemních), je málo pravděpodobné, že tvůrčím autorským dílem budou stavby zcela jednoduché a prosté. Jako příklad bych uvedl jednomístnou přízemní garáž. Ne-musí to být ve sto procentech případů, ale pravděpodobnost, že není autorským dílem, pramení již ze samé povahy věci. Ovšem ne každý takto drobný stavební předmět musí být



prost tvůrčího zápasu. Víme, že dějiny architektury znají hned několik takových případů (malý vyhlídkový můstek, zahradní altán, nová terasa nebo originální balkon, oltář či kazatelna). U většího domu, zvláště toho, který má více poschodí, musí být zvažována vzájemná pozice schodišť, vstupů, toalet apod., tě-leso musí být formováno zvenčí a fasádu je třeba artikulovat, se otevírá prostor pro tvůrčí uchopení. Ale ani v případě vel-kých staveb nemusí jít v každém jednotlivém případě o tvůrčí dílo. Typickým případem, kdy tomu tak není, je dílo zmatené, nemohoucí, nesourodé. Příklady ze současné praxe známe.

Příkladem zcela jednoduché stavby, která s jistotou nebyla tvůrčím dílem, byl případ malé zahradní chatky na nářadí. Toto téma samo o sobě nevylučuje tvůrčí přístup. I zde jde o proporce, strategii užití, ergonomii a detaily stejně jako o zpracování materiálu. Případ, který byl posuzován v trestním řízení, byl ale zcela tuctový, bez sebemenšího nápadu, a nadto se po uzavření věci ukázalo, že jde o stoprocentní kompilát. S tím však souvisí jedno upozornění: i v případě díla-plagiátu, kdy jedna osoba odcizila již rozpracované, ale i hotové dílo a dále na něm pracovala, pak tento děj nemusí (byť jde o deliktní jednání) vylučovat další autorský přínos. To, že vznikl na základě deliktního, nebo i nezákonného děje, nevylučuje fakticitu samotnou. To však již je otázka především právní.

Aby vše bylo ještě složitější, je zapotřebí připomenout, že autorské právo (zákonná úprava) na dílo pohlíží jako na za-chycení vlastního projevu a rozeznává kopie (rozmnoženiny), což je v případě architektury realizovaná stavba. To se ovšem tak trochu vzpírá povaze věci, protože je jasné, že kopie u ji-ných druhů tvůrčí činnosti – např. literatury (kniha či výtisk ča-sopisu) nebo CD jsou něčím jiným než materiální podoba díla v případě architektury, ale i jiných oborů výtvarného umění. Je třeba dodat, že celá zákonná úprava autorského práva je umě-lým výtvorem, starým méně než 250 let, a na rozdíl od jiných oborů práva nemá přirozenoprávní základ. Právě tato rozdíl-nost byla příčinou, proč nebyla architektura dlouho pojímána a chráněna jako autorské dílo. Také je třeba mít na paměti, že v úplném počátku existovalo právo nakladatelů, které bylo následně vyváženo právem autorů. Uvedená problematika má své právní i věcné (skutkové) aspekty. Tyto dvě složky zde od sebe nejsou odděleny, ale stýkají se a možná se i prostupují.

Jak to vypadá v praxi?Většina situací je naštěstí bezkonfliktních, protože pa-

nuje přirozená soudnost a patrně i zdrženlivost obou stran. Bezkonfliktní jsou možná někdy i přesto, že k vychýlení od při-měřeného stavu dochází, a to většinou na úkor autora. Pojďme se nyní podívat, jaké situace mohou nejčastěji nastat:

1. zadávání jednotlivých fází projektové dokumentace po částech,

2. spolupráce více autorů s předem nevyjasněným au-torským podílem,

3. prostá krádež autorského díla jakoukoliv cestou a parazitování na něm,

4. zásahy do hotové stavby, poté co byla dokončena,5. škála dalších variant – mimo jiné nejčastěji opome-

nuté uvedení jména autora.

Z praktických důvodů jsem protentokrát vybral přede-vším otázky spojené s bodem 1.

K tomu jen stručnou poznámku: k poslednímu bodu do-chází notoricky a často, v podstatě každý den, při referátech o aktuálních stavbách v médiích, kdy jen zcela výjimečně bývá uveden autor. Pochopitelně je nutné posoudit reálnou mož-nost jméno autora poznat; původci zpráv většinou nevyvinou ani nejmenší úsilí, aby jméno autora zjistili, protože si ani neuvědomují, že by tak měli učinit. Že jde o delikt, je v mnoha případech velmi pravděpodobné.

Pro obě nebo všechny strany, které by se mohly při vzni-

ku architektonických děl dostat do střetu, má velký význam prevence. Jenže to je právě kámen úrazu. Prevence je nejvíce zanedbávána, a to z pochopitelných důvodů. Vznik návrhové-ho a poté projekčního úkolu má mnoho důležitějších aspektů a pro architekta je velmi obtížné ho získat. Práva autora jsou obvykle tím posledním, čím by chtěl klienta, který má velkou možnost výběru, odradit. Častá je naopak opačná strategie: zejména velcí a silní stavebníci chtějí mnohdy na radu právní-ků oprávnění autora k jeho dílu eliminovat.

V tomto ohledu je nejdůležitější otázka návaznosti jed-notlivých fází projektu, tedy dílů určitého celku. Podle dosud českými soudy přijímané věcné a skutkové doktríny je pro-jekt jako celek jedním autorským dílem. Počátkem je studie (návrh), kde se koncentruje nejvíce autorského vkladu, nikoli však všechen. Právě tato fáze je ovšem nejvíce náchylná k roz-dílným přístupům, a tedy i k možným střetům. Architektonický návrh, a tím i projekt ani zdaleka není výhradně věcí autorské povahy. Má rovněž jiné vlastnosti a jeho kvalitativní aspekty nepokrývá pouze kvalita, která by byla plně ztotožnitelná s au-torskou hodnotou. Objednatel potřebuje též plnění dalších kritérií, jako jsou včasnost nebo náklady, jež se nemusí krýt se strategií, kterou sleduje autorský pohled.

Komplexní parametry smluvních vztahů přinášejí do procesu vzniku návrhového díla i řadu jiných aspektů než jen těch, které sleduje autorská strategie. Měly by a musí být v přirozené rovnováze. Pokud jsem se ale zmínil, že projekt jako celek je jedním autorským dílem, neznamená to, že za všech okolností musí být jeho vykonavatelem jen jedna oso-ba, která je výchozím autorem. Je nabíledni, že ke zdárnému dokončení projekčního díla jsou potřebné komplexní kompe-tence, spolehlivost a kondice, která nemusí být vždy totožná se schopnostmi autorskými. Znamená to, že by se objednatel návrhového (případně projekčního) díla neměl dostat do pasti jenom proto, že je zde přítomna ochrana práv autora. Pokud je v nějakém ději přítomen nesoulad mezi schopnostmi výchozí-ho autora a jeho další kompetencí dílo po všech stránkách do-končit, měl by mít jeho objednatel dostupnou možnost přibrat další osoby. V ideálním případě by se to mělo stát na základě rozumného jednání.

Pokud nenastane takový přirozený postup, může se roz-vinout spor, který v nejhorším případě může skončit až soud-ním projednáním. V této souvislosti je příhodná poznámka, že se v posledních letech nashromáždila již řada soudních roz-hodnutí, která poskytují judikatorní základ pro další přesnější (a předvídatelné) rozhodování i pro preventivní postup smluv-ních stran, aby konfliktům předcházely.

Přestože je projekční činnost složitá a zahrnuje řadu aspektů, autorská složka v ní neleží na periferii. Je potřeba brát ji přiměřeně a harmonicky vůči ostatním aspektům.

Je vhodné připomenout, že jednotlivé vývojové (výko-nové) fáze projektu nejsou vůči sobě v postavení autorského díla a jeho rozmnoženiny (to by odporovalo skutkové povaze děje), ale v postavení další rozpracující a dokončující fáze té-hož. Dělení na jednotlivé fáze bylo vynuceno jinými příčinami než těmi, které souvisejí s autorstvím samotným. Jsou to pře-devším příčiny veřejnoprávní, tedy dělení na základě potřeby projednání před úřady. V dřívějších obdobích nebyl návrh (pro-jekt) stavby dělen na jednotlivé fáze.

Problematika autorství a jeho ochrany je značně složitá, a aby byla alespoň trochu uchopitelná, byl z celé škály mož-ných případů jako ilustrace vybrán tento jediný, ovšem nejfre-kventovanější a také nejzávažnější.

akad. arch. Jan Sapákčlen představenstva ČKA


34

Už v antickém období, v období práva řeckého a římského, obíhala ve společnosti celá řada děl literárních, hudebních, dramatických a samozřejmě výtvarných či architektonických. Nicméně ochrana autorů a jejich práv byla velmi slabá. Fak-ticky byli autoři oprávněni k podání pouze vlastnické žaloby ve vztahu k rukopisu díla jako věci a žaloby, jíž se domáhali cti, zavdalo-li k tomu příčinu užití díla jiným subjektem.

Odměna autora byla nahrazena kupní cenou za ruko-pis. V této době se aplikoval výhradně princip, že odkoupení nebo jiné oprávněné nabytí rukopisu, tedy hmotného substrá-tu, v němž bylo dílo zachyceno, znamenalo pro autora navždy ztrátu jakýchkoliv práv k rukopisu, a tím i k dílu samotnému.

Autorské právo se objevilo s knihtiskemPrapůvod moderního autorského práva je nutno hledat

až o mnoho století později, a to v období, kdy dochází k rozší-ření knihtisku. Tehdejším pramenem vydavatelských a autor-ských práv byly tzv. výsady, individuálně udělená privilegia. Ani sama autorská či tvůrčí činnost však nezakládala automaticky vznik práv autora. Téměř veškerá zahraniční literatura se sho-duje na bodě, od něhož je možno hovořit o vzniku moderního autorského práva, alespoň z hlediska legálního. Tímto bodem v historii je přijetí anglického zákona o autorském právu v roce 1709.

Z dnešního pohledu je už možné říct, že vývoj autorského práva v Anglii byl v porovnání s ostatním světem neuvěřitelně progresivní, a to zejména z toho důvodu, že ang-lické zákonodárství předstihlo všechny jiné země o celé jedno století. Ve Francii byl například podobný zákon, který chránil autorská práva týkající se dramatických a hudebních děl, při-jat až v roce 1791, a další, o vlastnickém právu autorů sloves-ných děl, hudebních skladatelů, malířů a kresličů, až v roce 1793.

Teoretická pojetí autorských práv byla postupem doby doplňována a obohacována učením obsaženým v dílech známých filozofů. Tak především Immanuel Kant v díle Metaphysichen Anfangsgründe der Rechtslehre kladl důraz na přísné odlišování hmotného substrátu díla a díla samot-ného, které považoval za projev osobnosti a svobody autora, jímž autor hovoří k veřejnosti. K obsahu autorského práva Kant počítal i osobní užívací právo. Z dalších filozofů je mož-né zmínit alespoň Johanna Gottlieba Fichta, Georga Wilhelma Friedricha Hegela a Arthura Schopenhauera.

Sama koncepce skutečného duševního vlastnictví se ovšem prosazovala až později. Nejvšeobecněji přijímanou ver-zi osobního pojetí autorských práv vypracoval až v roce 1895 Otto Gierke v díle Deutsches Privatrecht. Základem jeho teorie, která do té doby nejvíce odpovídala zájmům autorů, bylo tvr-zení, že autorské právo je nepřevoditelné a přípustná je pouze převoditelnost práva dílo užít.

Dříve autorské právo přecházelo na nového majitelePokusíme-li se uvést nejzásadnější rozdíly mezi histo-

rickými autorskoprávními normami a moderním (aktuálním) pojetím autorského práva, dojdeme k tomu, že historické nor-my vycházely z principu, že autorské právo je nedílně spjaté s věcí, tudíž i zcizením (převodem) předmětné věci přecháze-la všechna práva (včetně práv autorských) na nabyvatele věci a autorovi tak v podstatě poté nezůstávala žádná práva. Záro-veň platilo, že autorské právo vzniká a může být uplatňováno až od okamžiku registrace ve speciálních rejstřících.

Moderní přístup k autorskému právu však akcentuje odlišné principy: autorské právo nepřechází s věcí, jejímž pro-střednictvím nebo v níž je autorský počin vyjádřen; autorské právo vzniká bez ohledu na jakoukoliv registraci, protože vzni-ká již samotným okamžikem, kdy je autorský počin vyjádřen v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě. Dále je autorské právo nepřevoditelné, ale zároveň platí, že autor může poskyt-nout pouze oprávnění k výkonu práva dílo užít, tj. poskytnout licenci, autor však nemůže svá práva beze zbytku postoupit na jiného. Nakonec dnes na rozdíl od historického vnímání platí, že autorské právo svědčí vždy pouze autorovi – tedy fyzické osobě, protože právnická osoba autorem sama o sobě být ne-může.

Císařský patent se bránil rozmnožování dílaZa první autorskoprávně relevantní normu na našem

území se považuje císařský patent číslo 992 z října roku 1846, který poprvé stanovil zásady ochrany děl literárních, hudeb-ních a výtvarných umění proti neoprávněnému mechanickému rozmnožovaní, u děl dramatických a hudebních navíc postiho-val neoprávněné veřejné provozování díla. Patent byl za dobu své platnosti několikrát novelizován. Od roku 1859 se rozšířil rozsah ochrany práva provozovacího, roku 1892 byl přijat říš-ský zákon o prodloužení ochranných lhůt literárního a umě-leckého vlastnictví.

V padesátých letech 20. století bylo české právní pro-středí vystaveno procesu změny téměř všech zákonů. Dělo se tak jak pod tlakem politické objednávky, tak z pouhé nutnosti reagovat na změny ve společnosti. Byl přijat nový občanský zákoník a v důsledku toho bylo také zapotřebí uvést s ním do souladu české autorské právo. Stalo se tak zákonem číslo 115/1953 Sb., o právu autorském.

V šedesátých letech 20. století došlo znovu k rozsáhlé změně v oblasti občanského práva. Byl opět vydán nový ob-čanský zákoník a nedlouho poté také zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých. Ačkoliv byla tato norma v historii českého autorského práva vcelku progresivní, nezbavila se označení typického socialistického zákona, a to z toho důvodu, že obsahovala často řadu direktivních admini-strativních ustanovení, jež nadbytečným způsobem zvýrazňo-vala úlohu státu při nakládání s dílem a při různých způsobech jeho využití.

Zákon byl několikrát novelizován. První změnou zákona v roce 1990 se autorskoprávní ochrana rozšířila i na někte-ré programy počítačů. Další novela o rok později odstrani-la (úplatné) zákonné licence ve prospěch smluvních vztahů a třetí novela v roce 1993 upravovala zejména postavení kul-turních fondů.

V roce 1995 pak nepřímou novelou došlo k upravení práva na odměnu související s nenahranými nosiči záznamů, která nahrazuje příjem ušlý nositelům práv v důsledku zákonné

TÉMA

HISTORIE AUTORSKÉHO PRÁVA

LIBOR VAŠÍČEK

Autorské právo můžeme datovat až do období konstituování moderních států. Pojem práva duševního vlastnictví a duševní vlastnictví jako takové se v českém právu začíná šířeji užívat teprve v době po převratu v roce 1989. Předtím byl tento termín sice také znám, nicméně užíval se téměř výhradně ve spojení s mezinárodním právem veřejným a vnitrostátnímu právu bylo vlastní spíše užívání pojmů jako právo průmyslového vlastnictví a průmyslová práva. Zde nabízíme malý exkurz do historie autorského práva ve světě i u nás.



výjimky k bezplatnému pořízení kopie již uveřejněného díla pro vlastní potřebu uživatele. Podmínkou vzniku práva na tuto odměnu se stalo nejen vyrobení, ale i uveřejnění uvedeného snímku jeho výrobcem. Dále norma nově upravovala právo na odměnu autorům, jejichž díla lze rozmnožovat pro osobní potřebu uživatelů na podkladě tiskovin pomocí kopírovacích přístrojů. Takzvaná reprodukční práva u nás do té doby nebyla zajišťována ochrannými organizacemi a ani nebyl řešen sys-tém náhradních odměn za ušlý příjem autorům, přestože bylo zjevné, že takové právo by nemohlo být autorem vykonáváno samostatně.

Rozsáhlou novelou autorského zákona v roce 1996 byla posílena ochrana počítačových programů. Počítačový program se považoval za dílo literární, pokud splňoval znaky autorské-ho díla. Kopírování počítačových programů, byť i jen pro osob-ní potřebu, bylo tehdy zakázáno. Oprávněný uživatel programu nepotřeboval svolení autora, neposkytoval autorovi odměnu za pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy programu za předpokladu, že tak činil ze zákonem dovolených důvodů.

Současný a doposud účinný zákon o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů vznikl v roce 2000.

JUDr. Libor Vašíček,advokát Legal Partners, Advokátní kanceláře JUDr. Libora Vašíčka


36

ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA

2TÉMA


ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA ANKETA

Ing. arch. HELENA STEJSKALOVÁAteliér U-24

Ing. akad. arch. JAN ŠÉPKAŠépka Architekti

MgA. ONDŘEJ CÍSLER, Ph.D.architekt

prof. Ing. akad. arch. ALENA ŠRÁMKOVÁŠrámková Architekti

Vzhledem k mé profesní orientaci na urbanismus a územní plánování se otázka autorství týká zejména urbanistické koncepce a následného nakládání s vydaným územním plánem. Negativní zkušenosti z praxe: 1. kopírování regulativů architekty do svých územních plánů bez jakékoli změny; 2. klauzule v předpřipravené smlouvě o dílo ze strany zadavatele (obce) o zříkání se „veškerých autorských práv“ k územnímu plánu; 3. architekti, kteří nechtějí dovolit nakládání s vydaným územním plánem, jejž zpracovali.

Rozlišuji mezi soukromými a veřejnými stavbami. Respektuji vnitřní zařízení objektu jeho obyvateli i dodatečné drobné změny. Nechtěl bych se nikdy dostat do situace, kterou popisuje ve svých esejích Adolf Loos, kdy architekt diktuje nebohému klientovi, jaké si má obout papuče, aby ladily s navrženým interiérem. Je proto důležité přemýšlet nad mírou, která se má ještě respektovat, jelikož představuje nedílnou součást koncepce stavby, a nad možností zabydlet se podle svého vkusu. Jiný pohled mám ale na veřejné zakázky. U nich by zástupci investora měli postupovat ve veřejném zájmu, a protože většinou sami nejsou odborníky, měli by odborné věci odborníkům přenechat.

Autorství v architektuře neznamená úplně totéž co autorství ve výtvarném díle, kdy před námi stojí umělec-ké dílo a jeho doplněním nebo poškozením se dotýkáme výtvoru jednoho umělce, který zároveň dílo vymyslel, ale větši-nou i fyzicky vytvořil. Nicméně architektura je ve své podsta-tě také uměním a doplněním nebo ubíráním může vzniknout stejné poškození jako v případě sochy nebo obrazu.

Autorství v architektuře považuji za zásadní. Především proto, že zabraňuje neřízenému míšení přístupů k úkolu a rozmělňování názoru na něj. Nechci tím nicméně říci, že není možné spoluautorství. Své autorství jsem ve sporu s kolegou uplatnil jednou a byl jsem úspěšný, celá věc skončila smírem a dohodou. Myslím, že je důležité k autorství přistupovat racionálně a věcně v mezích toho, co stojí v autorském zákoně.

Uplatňovat autorství musíme v první řadě my, architekti, jinak to nikoho ani nenapadne. Je třeba, abychom se ozývali na každé bezpráví tak, aby si naši klienti uvědomili, že s autorstvím architektury je to stejné jako s autorstvím obrazů.

38

MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU MANUÁL K AUTORSKÉMU ZÁKONU

3TÉMA


LICENCE K NAKLÁDÁNÍ S AUTORSKÝM DÍLEM

DANIELA RYBKOVÁ

Chce-li osoba odlišná od autora s jeho dílem nakládat, potřebuje k tomu zásadně autorův souhlas, který se uděluje licenční smlouvou. Její obsah určují obě smluvní strany.

Tento smluvní typ býval upraven v autorském zákoně, ovšem od 1. ledna 2014 je součástí občanského zákoníku. Principy licence se přitom nezměnily, šlo jen o pouhý přesun do jiného právního předpisu a navíc o podrobnější rozpracování někte-rých ustanovení. Ze systematického hlediska je úprava v no-vém občanském zákoníku členěna tak, že nejprve jsou uve-dena obecná ustanovení společná pro všechny druhy licencí, následují ustanovení zvláštní, specifická pro určité kategorie licencí, kdy jako samostatný typ je upravena i licence k prá-vům chráněným autorským zákonem.

Rozsah určí obě stranyZákonná definice licenční smlouvy uvádí, že smlouvou

poskytuje autor nabyvateli oprávnění k výkonu práva autorské dílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném. Je tedy výlučně věcí dohody obou smluvních stran, v jak širokém rozsahu bude licence udělena. Zákon obsahuje jediné omezení – nelze poskyt-nout oprávnění k výkonu práva dílo užít způsobem, který není v době uzavření smlouvy znám. Je vhodné ve smlouvě stanovit, k jakému účelu je licence poskytnuta, a to z hlediska právní jistoty obou smluvních stran. Stanovením účelu udělení licen-ce se lze vyhnout tomu, že klient (nabyvatel) bude s dílem na-kládat způsobem, který je v rozporu se zájmy architekta.

Finanční odměnaLicence by zásadně měla být udělována za úplatu, není

to ale nezbytné, strany se mohou dohodnout, že autor licen-ci poskytuje bezúplatně. Výše odměny za licenci je záležitostí domluvy smluvních stran. Jako pomocné kritérium pro stano-vení výše odměny lze doporučit kalkulaci, která vychází z hod-noty všech navazujících výkonových fází. Základní kalkulace se standardně provádí s přihlédnutím k významu, charakte-ru a obtížnosti navrhované stavby, přičemž obvyklá sazba se pohybuje v rozpětí od pěti do patnácti procent z jednotlivých dosud neprovedených fází zpracování projektu. Je-li licence udělována například již ve fázi po zpracování studie, bude tu-díž její cena výrazně vyšší, než když k udělení licence dojde až v některé z pozdějších fází – smyslem této úpravy je pochopi-telně fakt, že původní autorské dílo bude v průběhu zpraco-vání dalších projekčních fází využíváno opakovaně a autorský vklad architekta do takovéhoto díla je také nejvýznamnější.

Licence výhradníExistují dva hlavní typy licencí – výhradní a nevýhradní.

V případě výhradní licence autor nejenže nemůže ve stejném rozsahu udělit licenci další osobě, ale ani on sám nesmí dílo užívat. Nevýhradní licence pak autora neomezuje v dalším nakládání s dílem, může tedy poskytnout další licenci i sám dílo používat. Licence k architektonickému dílu se bude z po-vahy věci většinou udělovat jako výhradní – jednak s ohledem


na specifičnost projektu ve vztahu k určité lokalitě, zejména však proto, že klient zřejmě nebude mít zájem, aby architekt mohl zcela totožný projekt poskytnout i další osobě. Ve smlou-vě je nicméně vhodné výslovně uvést, že architekt má právo to konkrétní dílo, k němuž udělil výhradní licenci, dále užívat pro účely marketingu a prezentace svých prací. Upozorňujeme také, že pro výhradní licenci zákon povinně vyžaduje písem-nou formu.

V architektonické praxi je licence typicky udělována v případě, kdy architekt zpracuje projekt do určité fáze a klient takto rozpracovaný projekt předá k dokončení jinému architektovi. Proto je třeba v licenční smlouvě výslovně sjednat oprávnění nabyvatele poskytnout oprávnění dílo užít třetí osobě (tzv. podlicence). Bez takovéhoto ujednání by klient (nabyvatel) mohl s projektem nakládat pouze sám, nebyl by však oprávněn předat ho ke zpracování jiné osobě.

Časový rozsah smlouvyDalší záležitostí, kterou je vhodné výslovně upravit v li-

cenční smlouvě, je časový rozsah licence. Neobsahuje-li to-tiž smlouva takové ustanovení, uplatní se podpůrně zákonná dikce, dle které je licence poskytnuta pouze na dobu jednoho roku, což zjevně není praktické.

Vzorový text licenční smlouvy, zpracovaný právním oddělením České komory architektů v souladu s právní úpra-vou v novém občanském zákoníku, je uveden na následující stránce.


40TÉMA


I. Úvodní ustanovení

1. Autor prohlašuje, že je autorem _______ ve smyslu ustanove-ní § 2 odst. 1 a 3 autorského zákona pro stavební záměr _______ a držitelem majetkových autorských práv k Autorskému dílu.

Komentář:Zde je potřeba s co největší mírou podrobnosti specifi-kovat autorské dílo, tak aby nemohlo dojít k pochybám o jeho obsahu. Je možné odkázat na smlouvu o dílo, na jejímž základě autorské dílo vzniklo.

2. Nabyvatel prohlašuje, že byl a je objednatelem Autorského díla.

3. Pojmy užívané v této Smlouvě jsou užívány ve významu vyplývajícím z příslušných právních předpisů, resp. ve svém obvyklém významu. Pro účely této Smlouvy se rozumí

3.1 Autorským dílem dílo popsané v bodu I.1 zpracované Autorem. 3.2 Výhradní licencí výhradní oprávnění v souladu s § 2360 občanského zákoníku k výkonu práva užít Autorské dílo v rozsahu stanoveném touto Smlouvou.

3.3 Autorským dohledem dohled Autora nad užitím Autorského díla tak, aby nebyla snížena jeho hodnota.

II. Předmět Smlouvy

1. Autor uděluje Nabyvateli Výhradní licenci k Autorskému dílu. Nabyvatel je v rámci poskytnuté Výhradní licence oprávněn užít Autorské dílo způsobem, který nesníží hodnotu Autorské-ho díla, a to k následujícím účelům:

1.1 pro potřeby zpracování a provedení Autorského díla, a to za účelem vypracování dokumentace k územnímu řízení a pro vydání územního rozhodnutí, ke stavebnímu řízení a pro vydání stavebního povolení, pro vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, pro zho-tovení dokumentace pro výběr dodavatele stavby, pro účely provedení stavby samé, a to v celku nebo v části, a pro výkon souvisejícího autorského dozoru, popřípadě též jiné dokumentace nezbytné pro provedení stavby ja-kožto rozmnoženiny autorského díla, pro uvedení stavby do provozu a užívání, vypracování dokumentace skuteč-ného provedení stavby a pro kolaudaci stavby;

1.2 pro potřeby marketingu Nabyvatele, a to za účelem prezentace díla na veřejnosti, na výstavách či jednotlivě u třetích osob v jakékoliv formě zachycené na jakémko-liv nosiči či maketě;

1.3 pro potřeby pořízení jiných rozmnoženin a napodo-benin díla nežli stavbou samou, a to trvale nebo dočas-ně jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě.

Komentář:Občanský zákoník rozlišuje výhradní a nevýhradní licenci. Udělením výhradní licence autor přichází o prá-vo autorské dílo užít (není-li výslovně dohodnuto jinak – viz zde bod II.5) či toto právo nadále poskytnout dalším osobám. V případě licence nevýhradní může původní autor dílo užívat či převádět (nevýhradní) licenci na dal-ší subjekty. Nesjedná-li se licence výslovně a písemně jako výhradní, má se za to, že se jedná o licenci nevý-hradní.

2. Výhradní licence se uděluje na dobu _______ let / po dobu trvání majetkových autorských práv k Autorskému dílu.

Komentář:Není-li ve smlouvě stanovena doba, platí, že se licence poskytuje na dobu obvyklou u daného druhu díla a způ-sobu užití, nikoli na dobu delší než 1 rok od poskytnu-tí licence nebo (má-li být dílo poskytnuto až poté) od poskytnutí díla. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit jinou, delší lhůtu.

3. Nabyvatel je oprávněn poskytnout podlicenci k Autorskému dílu třetí osobě, a to v rozsahu nutném k dosažení účelu ply-noucího z bodu II.1 této Smlouvy.

Komentář:Nabyvatel může oprávnění z licence poskytnout tře-tí osobě zcela nebo zčásti, pouze bylo-li tak ujednáno.

LICENČNÍ SMLOUVA

uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami:

1. IČO: se sídlem zapsaná v obchodním rejstříku vedeném , oddíl , vložka č. ú. jednající/zastoupená (dále jen „Autor“)

a

2. IČO: se sídlem zapsaná v obchodním rejstříku vedeném , oddíl , vložka jednající/zastoupená (dále jen „Nabyvatel“)

Legenda smluvního vzoru

Text psaný kurzivou se užívá tam, kde z uvedených variant je třeba jednu zvolit a ostatní vyškrtnout.

Text psaný šedou barvou se užívá u ustanovení, je-jichž uvedení ve Smlouvě doporučujeme, avšak není bezpodmínečně nutné a závisí na dohodě s klientem.

Text označený žlutou barvou se užívá u stanovení lhůt a vyjadřuje jejich obvyklou délku; ta může být na základě dohody s klientem upravena.

Červeně je komentář právního oddělení ČKA. Text je vysvětlujícím vodítkem, nepatří do smlouvy.



Vzhledem k tomu, že v projekční praxi bude k udělování podlicence nastupujícímu projektantovi docházet pra-videlně, je třeba toto ve smlouvě uvést, aby byla licence pro nabyvatele vůbec využitelná.

4. Nabyvatel se zavazuje umožnit Autorovi v souladu s autor-ským zákonem výkon Autorského dohledu v průběhu užití Au-torského díla a dále se zavazuje s Autorem konzultovat změny na Autorském díle prováděné, a to alespoň jedenkrát v průbě-hu práce a jedenkrát po dokončení každé fáze, pro niž bude Autorské dílo užito.

Komentář:Právo k výkonu autorského dohledu je založeno na § 11 odst. 3 autorského zákona. Jedná se o právo autora dohlížet na to, že autorské dílo je užíváno způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Výkon tohoto práva by měl nabyvatel autorovi umožnit a též honorovat. V případě, že v rámci výkonu tohoto práva autor shledá, že se při užívání hodnota díla snižuje, může zejména požadovat, aby se nabyvatel takového jednání zdržel. Nelze-li to odvrátit, lze požadovat přiměřené zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu. Tyto nároky jsou v praxi obtížně vymahatelné, zejména s ohledem na subjektivitu posouzení, co je „snížením hodnoty“ díla.

5. Autor je nadále oprávněn Autorské dílo užít pro potřeby vlastního marketingu, a to formou prezentace díla na veřej-nosti, na výstavách, v soutěžních přehlídkách či jednotlivě u třetích osob v jakékoliv formě zachycené na jakémkoliv nosiči. Autor je oprávněn užít pro výše jmenované potřeby též fotografie interiéru a exteriéru realizovaných na základě jeho Autorského díla. Nabyvatel je povinen Autorovi umožnit přístup do stavby po jejím dokončení za účelem pořízení těch-to fotografií.

6. Výhradní licence na Nabyvatele přechází okamžikem zapla-cení licenčního poplatku uvedeného v bodu III.1 této smlouvy.

Komentář:Není-li otázka okamžiku přechodu licence ve smlouvě upravena, platí, že přechází okamžikem podpisu smlou-vy. Neuhradí-li nabyvatel včas licenční poplatek, do-pouští se neoprávněného nakládání s autorským dílem a autor může následně soudně požadovat dvojnásobek obvyklého licenčního poplatku.

III. Odměna

1. Nabyvatel se zavazuje zaplatit Autorovi licenční poplatek ve výši _______ ,- Kč, a to do 10 pracovních dnů od doručení faktury vystavené Autorem na účet Autora uvedený v záhlaví smlouvy.

Komentář:Licenční smlouvu lze uzavřít též jako bezúplatnou. Pokud smlouva není výslovně uzavřena jako bezúplatná a zároveň nelze výši úplaty ze smlouvy dovodit, vychá-zí se z toho, že výše licenčního poplatku odpovídá výši obvyklé v době uzavření smlouvy za obdobných smluvních podmínek. Jelikož stanovení „obvyklé“ výše licenčního poplatku je velmi obtížné, doporučujeme vždy uzavřít smlouvu s určením výše odměny.

2. Nabyvatel se zavazuje Autorovi zaplatit honorář za konzul-tace, které Autor poskytne v rámci výkonu Autorského dohle-du, a to ve výši _______ ,- Kč za hodinu, do 10 pracovních dní od

doručení faktury vystavené Autorem. Bude-li Autorský dohled vykonáván mimo sídlo Autora, uhradí Nabyvatel též náklady spojené s cestou na místo konzultace.

3. Autor zašle fakturu vystavenou dle odstavce 1 tohoto článku Nabyvateli neprodleně po předání Autorského díla e-mailem na adresu _______ a doporučeně poštou na adresu sídla Naby-vatele. Autor bude zasílat faktury vystavované dle odstavce 2 tohoto článku Nabyvateli vždy nejpozději do 5. dne měsíce ná-sledujícího po měsíci, za který je faktura vystavena. V případě pochybností o doručení faktury Nabyvateli se faktura považu-je za doručenou dnem následujícím po jejím prokazatelném odeslání jedním z uvedených způsobů.

IV. Sankce

1. Nabyvatel je v případě porušení smluvních povinností ply-noucích z této Smlouvy povinen Autorovi uhradit smluvní po-kutu ve výši _______ ,- Kč, a to za každý jednotlivý případ poru-šení povinností.

Komentář:Stanovení smluvní pokuty je věcí dohody mezi smluvní-mi stranami, vždy by měla zohledňovat význam autor-ského díla a výši licenčního poplatku. Občanský zákoník stanoví, že je-li smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká, soud ji v případě sporu sníží až do výše vzniklé škody.

2. Je-li Nabyvatel v prodlení s úhradou jakékoli části odměny dle článku III. této smlouvy, je povinen Autorovi zaplatit smluv-ní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Komentář:Platí totéž co v předchozím komentáři, smluvní poku-ta je věcí dohody smluvních stran. Zde uvedená výše 0,05 % denně je nicméně standardní úrovní, vyšší smluvní pokuty bývají posuzovány jako nepřiměřeně vysoké, a tudíž jsou v případě sporu kráceny.

3. Sjednáním smluvní pokuty není dotčeno právo na náhra-du škody vzniklé porušením Nabyvatelovy povinnosti dle této smlouvy.

Komentář:Smluvní pokuta je obecně chápána jako tzv. „paušali-zovaná náhrada škody“, občanský zákoník tudíž vychází z principu, že pokud je ujednána smluvní pokuta, není už dán nárok na náhradu škody – jedná se nicméně o dispozitivní ustanovení zákona, které je možné doho-dou smluvních stran změnit, a v praxi k tomu také často dochází.

V. Práva a povinnosti smluvních stran, součinnost

1. Smluvní strany se zavazují, že budou postupovat v souladu s jim známými oprávněnými zájmy druhé smluvní strany a že uskuteční veškeré právní úkony, které budou nezbytné pro vý-kon práv a povinností vyplývajících z této smlouvy.

2. Autor se zavazuje poskytnout Nabyvateli Autorské dílo na hmotném nosiči v následujícím rozsahu _______ a ve formě _______, a to do 5 dnů od podpisu této Smlouvy.

Komentář:Na rozdíl od dokumentace předávané architektem klientovi dle smlouvy o dílo, u které doporučujeme pře-dávat pouze „neotevřený“ formát .pdf, v případě udělení

42TÉMA

AUTORSKÉ DÍLO A REKLAMA

DANIELA RYBKOVÁ

V praxi se často setkáváme s využíváním architektonického díla-stavby pro reklamní účely. Děje se tak typicky v případech výtvarně zajímavých staveb pro účely reklam na špičkové exkluzivní či značkové zboží, může se ale jednat v zásadě o jakoukoli stavbu sloužící jako kulisa při natáčení reklamy.

Nabízejí se v zásadě dvě hlavní otázky:

1. Je k takovémuto užívání architektonického díla v reklamě nutný souhlas architekta?Obecnou zásadou autorského práva je, že užití díla je

podmíněno souhlasem jeho autora. Zároveň však autorský zákon stanoví z této zásady výjimky (tzv. bezúplatné zákonné licence) tam, kde by striktní ochrana práv autora znamenala nepřiměřený zásah do práv jiných osob. Jedním z takových zákonných omezení práva autora k dispozicím s jeho dílem je i užití díla umístěného na veřejném prostranství – „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafi-kou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na ve-řejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autor-ského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachyce-né nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno oso-by, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.“ (§ 33 odst. 1 autorského zákona).

Z uvedeného vyplývá, že jeden právní režim budou mít z hlediska využívání v reklamě díla (stavby) umístěná na ve-řejném prostranství a odlišný právní režim pak díla umístěná mimo veřejná prostranství včetně interiérů.

V prvním případě souhlas autora standardně není po-třebný, i přesto je nicméně třeba respektovat jeho práva – užití díla nesmí být v rozporu s běžným způsobem užití díla a záro-veň nesmí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. Lze si tak jistě představit, že natáčení kontroverzní či provo-kující reklamy, odehrávající se na pozadí známé stavby, může být v rozporu se zájmy architekta a bez jeho souhlasu by tako-vá reklama neměla být zpracována, i když se jedná o stavbu umístěnou na veřejném prostranství. Architekt by se tak mohl přinejmenším dodatečně bránit a zasáhnout, pokud by forma využití exteriéru stavby svým pojetím stavbu, resp. její autory poškozovala, například evidentně snižujícím způsobem zob-razení nebo poškozujícím kontextem.

Přísnější režim platí při užití pro reklamní účely týkají-cím se staveb umístěných mimo veřejná prostranství a inte-riérů staveb. V těchto případech se tedy neuplatní bezúplat-ná zákonná licence. Je přitom potřeba si uvědomit, že více než stanovisko architekta (autora projektu) je zde podstatné stanovisko vlastníka stavby – ten musí primárně povolit zpra-covatelům reklamy přístup ke stavbě, respektive do jejího interiéru. Teprve po získání souhlasu vlastníka stavby by se zpracovatel reklamy měl obrátit na autora projektu a vyžádat si i jeho souhlas. Jsme si vědomi toho, že v praxi zpracovatelé reklamy o takovýto souhlas architekta k využití jeho díla pro reklamní účely téměř nikdy nežádají. Jedná se zde nicméně o rozpor s dikcí autorského zákona, využití díla pro reklamní účely je způsob užití díla jako každý jiný, proto je k němu stan-


licence, kde smyslem smlouvy je možnost nabyvatele s dílem dále nakládat, bude standardní formou předání „otevřený“ formát .dwg.

3. Nabyvatel se zavazuje Autora neprodleně informovat o oso-bě, které poskytuje podlicenci k Autorskému dílu.

4. Nabyvatel není povinen licenci využít.

Komentář:Dle § 2372 odst. 2 je Nabyvatel licenci povinen využít, není-li stanoveno jinak. Vzhledem k tomu, že využití li-cence na straně Nabyvatele závisí na řadě vnějších fak-torů, je vhodné toto ve smlouvě upravit odchylně.

VI. Doba trvání a možnost ukončení

1. Tato Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tuto Smlouvu lze ukončit vzájemnou dohodou smluvních stran nebo odstou-pením od Smlouvy.

2. Každá ze smluvních stran je oprávněna od této Smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení povinností dru-hou smluvní stranou. Odstoupení musí být učiněno písemně a je účinné okamžikem jeho doručení druhé smluvní straně. Za podstatné porušení povinností se pro účely této smlouvy považuje zejména:

a) prodlení Autora s poskytnutím součinnosti, jak je tato definována v článku V. této Smlouvy, po dobu delší než 30 dní poté, kdy byl Autor k poskytnutí součinnosti Nabyvatelem písemně vyzván;b) prodlení Nabyvatele s úhradou licenčního poplatku po dobu delší než 30 dní.

VII. Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva se řídí českým právním řádem, zejména zá-konem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a zákonem č. 121/2000 Sb., autorským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.

2. Tato smlouva představuje úplnou a ucelenou dohodu smluv-ních stran, která nahrazuje všechna předchozí ujednání, do-hody či smlouvy, ať písemné či ústní, ohledně totožného před-mětu plnění.

3. Jakékoli změny či dodatky ke smlouvě musí být vyhotoveny v písemné formě a podepsány oběma smluvními stranami.

4. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, přičemž každá smluvní strana obdrží po jednom z nich.

5. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího pod-pisu oběma smluvními stranami.

6. Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před podpi-sem přečetly, jejímu obsahu porozuměly a že uzavření smlou-vy tohoto znění je projevem jejich pravé, svobodné a vážné vůle. Na důkaz toho připojují vlastnoruční podpisy.

V _______ dne _______

Nabyvatel _______ Autor _______


Územní plán (stejně jako plány regulační a zásady územní-ho rozvoje) spadá do kategorie tzv. úředního díla, kterým je v souladu s § 3 písm. a) autorského zákona dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřed-ní návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní sym-bol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Tato díla jsou sice nadále autorskými díly, jsou ovšem autorským zákonem výslovně vyňata z ochrany. Smysl vynětí je u územně pláno-vací dokumentace zřejmý: nelze si představit, že by přípust-nost každé jednotlivé změny dokumentace byla podmíněna souhlasem autora jejího návrhu. Ne zcela jednoznačná je otázka, v jakém okamžiku nabývá dokumentace povahy úřed-ního díla. Dle ustanovení je z ochrany vyňat též „úřední návrh úředního díla“. Výklad některých zpracovatelů územně pláno-vací dokumentace inklinuje k tomu, považovat za úřední ná-vrh až finální návrh opatření obecné povahy před schválením zastupitelstvem. V souladu se smyslem úpravy je však třeba považovat za návrh úředního díla návrh územního plánu od okamžiku jeho odevzdání a zahájení projednání s dotčenými orgány. K tomuto účelu ostatně autor návrh dokumentace obci odevzdává. Není tedy možné, aby zpracovatel z titulu autorství např. odmítl zapracování požadavků dotčených orgánů.

Zajímavou otázkou je autorskoprávní ochrana územně plánovacích podkladů, konkrétně územní studie. Komentář k autorskému zákonu uvádí, že též územní studie je třeba po-važovat za úřední autorská díla bez autorskoprávní ochrany. To však dle mého názoru platí teprve od okamžiku jejího pořízení a zapsání do evidence územně plánovací činnosti. Jedná-li se o územní studii zpracovanou na objednávku investora, kterou tento objednává s cílem udělat si názor na možná řešení úze-mí, je nutno k ní přistupovat jako k plnohodnotnému autor-skému dílu požívajícímu úplné autorskoprávní ochrany. Totéž se týká urbanistických návrhů na řešení území odevzdaných do architektonické soutěže za účelem výběru zpracovatele územního plánu. Tyto jsou plnohodnotně chráněným tzv. sou-těžním dílem, a není tedy možné použít bez souhlasu autora ani dílo jako celek, ani jeho jednotlivé prvky, což bývá občas nápadem vyhlašovatelů.


ÚZEMNÍ PLÁN A AUTORSKOPRÁVNÍ SOUVISLOST

EVA FALTUSOVÁ

Autorský zákon v definici autorského díla výslovně uvádí, že autorským dílem je též dílo urbanistické. Tomuto pojmu odpovídá obecně tvůrčí návrh koncepce řešení území, ať se již jedná o územně plánovací dokumentaci nebo podklad (územní studie). Jaké jsou tedy možnosti zpracovatelů uplatňovat zákonné nástroje pro ochranu svých děl?

dardně potřebný souhlas autora. V případě sporu by ovšem bylo jistě nutné posoudit, o jak významné „využití díla“ se jed-ná a zda by vyžadování souhlasu nepředstavovalo výkon au-torského práva v rozporu s dobrými mravy – souhlas autora by tak zřejmě nebyl nutný, pokud by stavba byla použita skutečně jen jako pozadí/kulisa a způsob jejího využití by nepředstavo-val snížení hodnoty stavby.

Zdůrazňujeme, že bez souhlasu vlastníka stavby (s vý-jimkou stavby na veřejném prostranství) ji není možné k re-klamním účelům užít, a to ani pokud by k takovému užití udělil souhlas autor projektu. To také znamená, že architekt není oprávněn bez souhlasu vlastníka poskytnout fotografie stavby či interiéru.

2. Má architekt právo požadovat, aby v reklamě bylo uvedeno jeho jméno jakožto autora projektu?Odpověď na tuto otázku lze najít ve výše citovaném

ustanovení § 33 odst. 1 autorského zákona, který uvádí, že jméno autora je třeba uvést, „je-li to možné“. Obdobně v § 11 odst. 2 zákona, který upravuje osobnostní práva, se uvádí, že autor má právo rozhodnout, zda a jakým způso-bem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé. Pojmy „obvyklé“ a „možné“ jsou samozřejmě do značné míry neurčité a bude vždy záležet na konkrétní situaci a jejím posouzení. Obecně lze říct, že o čím významnější a architekto-nicky výjimečnější stavbu se jedná, tím přísněji by se uvádění jména architekta (autora projektu stavby) mělo posuzovat.



44TÉMA

KATEGORIE NÁROKŮ

Určovací žaloba: Právo autora domáhat se určení svého autorstvíJedním ze základních práv autora díla je jeho právo

být jako autor označován (viz § 11 odst. 2 autorského zákona 121/2000 Sb.). Spor o to, kdo je autorem určitého díla, může typicky nastat při zpracování projektu v rámci ateliéru, kdy na jednotlivých částech projektu se podílejí různé osoby. Je po-tom třeba řešit, zda, respektive které z takto spolupracujících osob se staly autory či spoluautory díla.

V případě děl architektonických je důležitou otázkou také to, zda má architekt (autor projektu stavby) právo na uvá-dění svého jména, pokud se například v tisku publikuje článek nebo fotografie týkající se předmětné stavby. Dle mého názoru toto právo architektovi obecně náleží, v praxi však k takovému uvádění jména dochází jen výjimečně.

Negatorní žaloba: Právo autora domáhat se zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, a zákazu neoprávněného zásahu do svého právaU architektonických děl se jedná především o situa-

ci, kdy architekt zpracoval pro klienta projekt do určité fáze (například dokumentace pro vydání územního rozhodnutí), poté byla spolupráce ukončena, a nebyla uzavřena licenční smlouva, která by upravovala způsob nakládání s projektem. Klient takto zpracovanou dokumentaci, která je pochopitelně autorským dílem, obvykle předá jinému architektovi či inžený-rovi, aby ji rozpracoval do dalších projektových fází. Zjistí-li to původní architekt, měl by se primárně pokusit s klientem i no-vým projektantem uzavřít dohodu. Pokud to však není možné, má právo podat žalobu, kterou by soud přikázal zdržet se ne-oprávněného užívání a jakýchkoli zásahů do jeho autorského díla. Tato žaloba přitom může směřovat jak proti klientovi, tak proti novému projektantovi.

V praxi se jedná zřejmě o nejčastější typ žaloby týkající se architektonických děl, a to i přesto, že většina architektů, do jejichž autorského práva je výše popsaným způsobem ne-oprávněně zasahováno, se proti těmto zásahům nijak nebrá-ní. Šance na úspěch v soudním sporu je přitom značná, neboť autorský zákon stanoví zcela jednoznačně, že ke změnám díla v takovémto případě je nezbytný souhlas autora.

Právo autora domáhat se sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití jeho dílaTento nárok není využíván příliš často, respektive po-

kud ano, vždy v kombinaci s některým z ostatních zde popi-sovaných nároků. Fakticky se jedná o situaci, kdy autor má

podezření, že dochází k zásahům do jeho autorského práva, nezná však přesné podrobnosti. Může proto požádat o infor-mace osobu, která s jeho autorským dílem nějakým způsobem nakládá, a tato osoba je povinna mu požadované informace poskytnout.

Restituční žaloba: Právo autora domáhat se odstranění následků neoprávněného zásahuAutor se tímto nárokem může domáhat například

odstranění a zničení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla. Stavba je přitom dle dikce autorského zákona rozmnoženinou architektonického díla (viz § 13 odst. 2 zákona). Teoreticky by tedy mohl architekt požadovat odstranění stavby, která byla provedena na základě jím zpracovaného projektu, ovšem s odchylkami od projektu, ke kterým nedal souhlas. V praxi se však tento nárok příliš často neuplatní, a to především s ohledem na ochranu práv třetích osob – před autorským právem architekta se obvykle upřednostní vlastnické právo majitele takové stavby. Pokud chce tedy architekt zabránit neoprávněným zásahům do svého díla, měl by tak učinit dříve, než je stavba realizována, a to negatorní žalobou popsanou výše v tomto článku.

Satisfakční žaloba: Právo autora domáhat se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmuJedná se zde o nemajetkovou újmu – nejčastěji se tak

zřejmě bude jednat o ohrožení dobré pověsti autora tím, že dílo bylo bez jeho vědomí a souhlasu upraveno. Primárně má v takovém případě postižený autor právo se domáhat omluvy. Teprve pokud omluva není vzhledem k závažnosti zásahu dostačující, může být přiznáno i zadostiučinění v penězích, výše takovéto finanční náhrady by přitom záležela na uvážení soudu.

Právo autora na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohaceníNad rámec nároků definovaných specificky v autorském

zákoně (tzn. v tomto článku uvedené nároky ad 1–5) má au-tor, do jehož práv bylo zasaženo, nárok na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení, dle úpravy v občanském zá-koníku.

Nárok na náhradu škody se obecně skládá ze dvou slo-žek, a to skutečné škody (o co se majetek poškozeného snížil) a ušlého zisku (o co se majetek poškozeného nezvýšil, ačkoli za normálního běhu událostí by k tomuto zvýšení došlo). Vznik skutečné škody bude u autorského práva k architektonickému dílu spíše výjimečný – mohlo by se snad jednat o fyzické po-škození, zničení či odcizení originálů dokumentace, od kterých neexistuje žádná kopie ani nejsou uloženy na nosičích dat.

Častější než skutečná škoda je v praxi jistě ušlý zisk a/nebo bezdůvodné obohacení. Domnívám se, že zákon tyto dva odlišné instituty ne zcela šťastně směšuje, a není tak jasné, zda, respektive jakého nároku z titulu ušlého zisku se lze vůbec domáhat. Ohledně ušlého zisku totiž autorský zákon, kromě odkazu na úpravu v občanském zákoníku, stanoví, že místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání licence v době neoprávněného nakládání s dílem. O bezdůvodném obohacení pak autorský zákon říká, že jeho výše vzniklá na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem bez toho, aby disponoval potřebnou licencí, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. Máme tu tak nárok na částku odpovídající obvyklé hodnotě licence (v případě ušlého zisku) a nárok na částku odpovídající dvojnásobku obvyklé hodnoty licence (v případě bezdůvodného obohacení).

Bezdůvodné obohacení je charakterizováno tak, že působením jedné osoby (škůdce) vznikne jiné osobě škoda


ZÁSAH DO AUTORSKÉHO PRÁVA – JAK SE BRÁNIT?

DANIELA RYBKOVÁ

Autorský zákon upravuje celou řadu možností, jak se může bránit autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo. Předem je potřeba upozornit, že pokud nedojde k dohodě mezi autorem a narušitelem jeho autorského práva, je zákonem předvídaným způsobem obrany vždy podání žaloby k civilnímu soudu. Jak se tedy bránit?



a zároveň škůdce získá prospěch – rozdíl od nároku na ná-hradu škody je tedy právě v existenci prospěchu na straně škůdce, který je dán u bezdůvodného obohacení, nikoli však u škody. V případě neoprávněného zásahu do autorského díla architekta, ke kterému dochází tak, že klient jeho dílo užívá a upravuje, aniž by k tomu měl autorovo svolení (licenci), je zřejmé, že na straně klienta vzniká bezdůvodné obohacení, neboť za normálních podmínek by za udělení licence musel autorovi zaplatit odměnu. Vzhledem k tomu dle mého názoru bude poškozený autor vždy nárokovat vydání bezdůvodného obohacení, a nikoli ušlého zisku.

PROCESNÍ POSTUP

Občanskoprávní žaloba Nedojde-li k dohodě o smírném vyřešení zásahu do au-

torského práva, přichází na řadu řešení soudní. Autor by tak měl podat žalobu u obecného soudu, kterým je krajský soud dle místa bydliště nebo sídla žalovaného. Podání žaloby je podmíněno úhradou soudního poplatku – ten u žalob na ná-hradu škody či vydání bezdůvodného obohacení činí pět pro-cent z žalované částky, u ostatních žalob netýkajících se pe-něžitého plnění pak 2000 korun.

Návrh na vydání předběžného opatření v rámci občanskoprávního sporuS ohledem na délku trvání soudních sporů, v jejichž prů-

běhu může dojít (a často také dochází) k nevratným zásahům do práv zúčastněných, občanský soudní řád upravuje možnost vydání předběžného opatření – soud může na návrh nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního roz-hodnutí byl ohrožen. Praktické toto bude zejména v případě negatorní žaloby, jak je tato popsána výše v tomto článku – tzn. žaloby na zdržení se neoprávněného užívání a jakýchkoli zásahů do autorského díla.

Návrh na nařízení předběžného opatření může být z ča-sového hlediska podán buď ještě před podáním vlastní žaloby (zde, je-li návrhu vyhověno a soud předběžné opatření nařídí, stanoví navrhovateli zároveň lhůtu, ve které je povinen podat vlastní žalobu), současně s žalobním návrhem nebo i kdykoli v průběhu soudního řízení.

Návrh se podává stejnému soudu, u kterého je vedeno řízení o žalobě. Podání návrhu podléhá úhradě soudního po-platku ve výši 1 000 Kč, dále je třeba složit peněžní částku (jistotu) na náhradu škody, která by mohla v důsledku nařízení předběžného opatření vzniknout. Tato částka činí ve vztazích mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti 50 000 Kč, v ostatních případech pak 10 000 Kč – je-li vlastní žalobě ná-sledně vyhověno, jistota se navrhovateli vrací.

Zásadní význam předběžného opatření spočívá v tom, že soud je povinen o návrhu rozhodnout ve lhůtě sedmi dnů od jeho podání. Ačkoli je proti rozhodnutí soudu prvního stupně možné podat odvolání, i odvolací řízení běžně probíhá relativ-ně rychle, v řádu týdnů či měsíců.

Řízení u Stavovského soudu KomoryKromě žalob u civilních soudů je možné autorskoprávní

spory týkající se nakládání s architektonickými díly řešit také v řízení před Stavovským soudem České komory architektů.

A) DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ Úkolem dozorčí rady Komory je mimo jiné dohlížet nad řádným výkonem činnosti autorizovaných osob. Pokud tak dozorčí rada dojde k názoru, že některý architekt porušil ustanovení § 26 Profesního a etického řádu upravující ochranu autorských práv, podá návrh na zahájení disciplinárního řízení.

Stavovský soud může uložit disciplinární opatření od písemné důtky až po odejmutí autorizace.

B) SMÍRČÍ ŘÍZENÍ Smírčí řízení je na rozdíl od řízení disciplinárního dobrovolné, může tedy probíhat, pouze pokud s tím obě strany sporu vyjádří souhlas. Jeho cílem je nalézt spravedlivé řešení sporu, Stavovský soud tak v zásadě plní roli mediátora a napomáhá účastníkům dosáhnout smíru.

C) ROZHODČÍ ŘÍZENÍ Další formou řízení, které může probíhat před Stavovským soudem Komory, je řízení rozhodčí. Výsledkem řízení je vydání rozhodčího nálezu, který stanoví, zda uplatňovaný nárok je, či není oprávněný.

Přestupkové řízení dle autorského zákonaAutorský zákon obsahuje také výčet přestupků (fyzic-

kých osob-nepodnikatelů) a správních deliktů (právnických osob a fyzických osob-podnikatelů), které mohou nastat v souvislosti s autorským právem – obecně řečeno se jedná o přestupky a správní delikty spočívající v neoprávněném uží-vání autorského díla a neoprávněných zásazích do autorského díla. Sankce za tyto delikty může činit až 150 000 Kč.

Pro řízení o těchto deliktech se podpůrně použijí usta-novení zákona o přestupcích a správního řádu, věc je v pravo-moci obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž obvodu byl delikt spáchán. Řízení je standardně zahájeno na návrh osoby, která byla deliktem poškozena, ta také může v rámci řízení uplatnit svůj nárok na náhradu škody. Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla dob-rovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli deliktu po-vinnost ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán.

Trestní stíháníKrajní řešení případů porušování autorského práva

spočívá v rovině trestněprávní. Trestní zákon jasně stanoví, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škod-livých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu – trestněprávní postup by tedy měl být mimořádný, pouze v případě, že věc nelze dostatečně řešit jinými postupy, specifikovanými výše v tomto článku.

Trestný čin porušení autorského práva je vymezen takto: Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chrá-něných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvuko-vému či zvukově-obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Trestní stíhání může být vedeno buď z vlastní iniciativy orgánů činných v trestním řízení, nebo na základě trestního oznámení – to přitom může podat kdokoli, domnívá-li se, že došlo k zásahu do práv chráněných trestním zákonem. Podob-ně jako u přestupkového řízení i zde se osoba podávající trest-ní oznámení může zároveň přihlásit jako poškozený a v rámci trestního řízení pak může být pachateli trestného činu ulože-na povinnost poškozenému vzniklou škodu nahradit.


46

AUTORSTVÍ ARCHITEKTA AUTORSTVÍ ARCHITEKTA AUTORSTVÍ ARCHITEKTA AUTORSTVÍ ARCHITEKTA AUTORSTVÍ ARCHITEKTA AUTORSTVÍ ARCHITEKTA AUTORSTVÍ ARCHITEKTA AUTORSTVÍ ARCHITEKTA

TÉMA

4


Vymezení dokumentace jako autorského díla, a to včetně jednotlivých fázíProblematiku autorství k projektu a věcí s tím souvi-

sejících upravuje především zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen jako „AZ“). Dle § 2 odst. 1. a 3. AZ je předmětem práva autorského dílo architektonické včetně díla urbanistic-kého a toto právo se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednot-livé vývojové fáze a části, což dále znamená, že architektonic-ká díla jsou AZ považována za zvláštní kategorii autorských děl. Architektonické dílo musí splňovat minimální standardy AZ, tedy musí být vytvořeno duševní činností každého auto-ra a musí být objektivně vnímatelné smysly. Komentáře k AZ uvádějí, že architektonická díla jsou díla vytvářející umělecké ztvárnění prostoru v oblasti architektury stavební, interiérové, jevištní (scénografické), zahradní apod., a to nejen vyjádřená prostorově, jako určité stavby, konstrukce atd., ale i jako ma-kety, architektonické projekty, výkresy, plány, grafická zobra-zení, textová určení (specifikace) a náčrty.

Ochranu autorského práva tak může mít rovněž doposud nezrealizovaná stavba, přičemž není podstatné, zda tato stavba může být stavebně a funkčně použitelná. Autorské dílo architektonické se skládá z veškeré dokumentace ke stavbě. Definice stavby se označuje jako rozmnoženina autorského architektonického díla. Originálem architektonického díla je návrh architektonického díla a projektová dokumentace je dílem odvozeným. Pokud by architekt chtěl užít cizí odvozené dílo, dle § 11 odst. 3. AZ a zároveň dle § 26 odst. 3. Profesního a etického řádu České komory architektů musí mít svolení (souhlas) autora originálu. Architektonické dílo prochází těmito architektonické obci všeobecně známými etapami:

a) předprojektová příprava stavby – architekt se ve svých návrzích snaží skloubit leckdy neuchopitelné představy klienta s cenovým rozpočtem a svou ideu ztvárňuje do vnímatelného návrhu, který je následně předkládán k územnímu řízení,

b) projektová příprava stavby – v této fázi dochází k předložení dokumentace ke stavebnímu řízení a samotná dokumentace zpravidla obsahuje architektonický návrh, výkresové části, technické požadavky na výstavbu apod.,

c) zadávací část – neboli návod pro postup dodavatele a zhotovitele stavby,

d) prováděcí část – zde dochází k výkonu autorského dozoru ohledně provádění stavby.

Kdo je autorem dokumentace, včetně vztahu odpovědný projektant vs. autor?Dílo může vzniknout společnou činností dvou nebo

více autorů, a to jako dílo společné, viz § 8 AZ. Spoluautor ale není ten, kdo pouze přispěl technickou, administrativní či

obdobnou radou či poskytl technický materiál apod. Dále je zapotřebí rozlišit dílo kolektivní, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného využití. V tomto případě je vykonavatelem majetkových práv osoba, která dala (či stále vede) podnět k tvorbě.

Architektonické dílo (tedy včetně dokumentace) nemusí být vytvořeno pouze autorizovaným architektem ČKA, neboť kdyby tomu bylo obráceně, tak by se ochrana autorského práva vztahovala jen na vymezený okruh lidí, což rozhodně není smyslem obecné ochrany autorských práv, která zaručuje AZ. Dle ustanovení § 5 odst. 1 AZ je autorem fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem dokumentace je tedy vždy její zhotovitel, tzn. architekt. Postavení projektanta je upraveno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a též v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon (ustanovení § 159 odst. 1, 2).

Nakládání s dokumentací bez a včetně zvláštní licence, i s ohledem na nový občanský zákoníkDokumentaci jako dílo jsem již vymezil, ale jak je to

s nakládáním s tímto dílem z pohledu třetích osob? Dílo smí užít a užívat primárně autor, autor však může třetí osobě udělit oprávnění k výkonu práva toto dílo užít, tj. poskytnout (smluvně) licenci. Pokud dílo vznikalo jako dílo spoluautorské, náleží autorské právo každému z autorů a licence může být udělena pouze se souhlasem každého z nich. Licenční smlouva je upravena § 2358 nového občanského zákoníku (více k licenční smlouvě na stranách 39 a 40), nicméně se jedná o smluvní závazek mezi stranami, a proto lze aplikovat i ustanovení NOZ ohledně závazkových vztahů, jako je např. právo na smluvní pokutu, právo na odstoupení nebo příslib odškodnění.

Zde je ale zapotřebí být nadmíru obezřetný, neboť se může stát, že klient vloží do smlouvy o dílo ustanovení, dle kterého nutí autory, aby se předem vzdali svých autorských práv, když se např. můžeme setkat s tím, že „zhotovitel svým podpisem poskytuje neodvolatelný a bezpodmínečný souhlas a výhradní licenci k užití projektové dokumentace…“. I přes smluvní volnost NOZ se domnívám, že takovýto smluvní závazek je neplatný, a to i s ohledem na § 2372 odst. 1 NOZ: „Autor může poskytnout oprávnění k výkonu práva užít autorské dílo jen způsobem, který je v době uzavření smlouvy znám; k opačnému ujednání se nepřihlíží.“ Oproti tomu je však potřeba poukázat na ustanovení § 2634 NOZ, dle kterého: „Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.“ Což by znamenalo, že k výlučným majetkovým právům může vzniknout licence i na základě vyvratitelné domněnky náležící objednavateli při zhotovení díla s nehmotným výsledkem. AZ rovněž upravuje situace, kdy není vyžadována licenční smlouva.

Užitím díla bez svolení (bez licenční smlouvy) může být užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není hospodářský prospěch. Dále může být oprávnění dáno přímo zákonem (bezúplatné licence), do kterého spadá:

→ citování děl v odůvodněné míře, → užití pro propagaci výstavy uměleckého díla a jeho

prodeje, → užití díla umístěného na veřejném prostranství, → užití pro účely bezpečnosti, soudního nebo

správního řízení, zpravodajství, v periodickém tisku či televizním a rozhlasovém vysílání,

→ užití v rámci občanských či náboženských obřadů.

AUTORSTVÍ K PROJEKTU V JEHO JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH

CHRISTIAN CHODĚRA

Pojďme se nyní věnovat otázkám autorského zákona, které si během své praxe položí řada architektů: autorství projektu a následné převzetí zakázky. Pro názornost uvedeme i konkrétní příklad.


48TÉMA


Rozhodovací praxe soudůJak je obecně známo, právní řád České republiky je

založen na psaném právu, do kterého spadají písemné právní předpisy. Nelze tedy vždy pro svou obranu poukazovat na jiný (ač obdobný) případ, který byl již soudně řešen. Soudní rozhodnutí, usnesení či nálezy v ČR tak např. slouží k výkladu zákonných ustanovení, která by se mohla vykládat různými a mnohdy opačnými významy. Soud tak musí na každý spor nahlížet zcela individuálně a vždy musí hodnotit veškeré jednotlivé aspekty.

Navíc od 1. 1. 2014 je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „NOZ“), který rovněž upravuje tuto problematiku, přičemž k dnešnímu dni bohužel neexistují k tomuto zákoníku komplexní komentáře, natož soudní rozhodnutí nejvyšších instancí. Navíc již v této době Ministerstvo spravedlnosti připravuje velkou novelizaci celého zákoníku, neboť jak uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Fiala, „nový občanský zákoník dělá z lidí pokusné králíky. Vede k tomu, že literu zákona nemohou brát vážně už ani právníci a soudci. V právu se u nás začíná střílet od boku“.

Z těchto důvodů ve většině případů nelze předjímat ko-nečný výsledek případného soudního sporu. Nelze tak proto určit, že v případě, kdy se spor zdá být po právní stránce zcela jednoznačný, bude autor-architekt se žalobou vždy úspěš-ný. Všem architektům doporučuji, aby veškerou komunikaci s objednatelem (zadavatelem) vedli v písemné podobě, neboť tím mohou předejít případným následným rozporům jednotli-vých tvrzení. Dále je velmi důležité znění smlouvy o dílo, která je upravena v § 2586 a násl. NOZ, předávacího protokolu nebo licenční smlouvy dle § 2358 a násl. NOZ. Nicméně ani sebelep-ší smluvní dokumentace nemůže druhé straně zamezit v pří-padném porušení autorského práva.

Od počátku sporu soudy vedou a směrují účastníky k dohodě či k uzavření soudního smíru, přičemž většina těchto sporů ohledně autorského práva takto skutečně končí. Existuje tak velice omezená judikatura a rozhodovací soudní praxe. Pokud se ale spor nakonec bude projednávat, připravte se na několikaletou a psychicky i finančně náročnou bitvu, která bude většinou založena na závěrech odborného znaleckého posudku, jenž však (pokud vyzní ve váš prospěch) bude jistě druhou stranou napadán, a to např. pro podjatost znalce.

Příklady z praxe1. Žalobce se po žalovaném domáhal ochrany autorské-

ho práva, náhrady škody, která vycházela ze smlouvy o dílo a licenční smlouvy, a dále aby žalovaný na své náklady zveřej-nil rozsudek v architektonickém časopise, neboť žalobce pro žalovaného vypracoval projektovou dokumentaci k výstav-bě bytových domů, přičemž žalovaný stavbu dokončil, ale až na základě projektové dokumentace, kterou vypracoval jiný architekt. Žalovaný se žalobou nesouhlasil.

Dle znaleckého posudku dokončená stavba nevykazovala podobnost s původní projektovou dokumentací, a proto (ač žalobce namítal podjatost znalce z důvodu, že znalec i architekt pracují spolu na ČVUT) soud žalobu zamítl. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, ale poté se se žalovaným dohodl na mimosoudním vyrovnání.

2. Žalobce se po žalovaném domáhal vrácení vyplace-ných peněz dle smlouvy o dílo na projektovou dokumentaci, neboť žalobce před zhotovením (odevzdáním) díla od této smlouvy o dílo odstoupil, přičemž žalobce dále tvrdil, že žalo-vaný neodevzdal dílo včas a že dílo může jinde užít.

Dle ustanovení § 642 odst. 1. starého občanského zákoníku: „Až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud

zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak, a nahradit mu účelně vynaložené náklady.“

V řízení se ale prokázalo, že zhotovitel (architekt) nemohl své rozpracované dílo použít ke zhotovení díla pro jiného objednatele, nemohl je prodat ani jinak využít, předmětné dílo je tak dílem jedinečným, a to nejen co do účelu, ale i co do místa. Soud prvého stupně a poté i soud odvolací proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

JUDr. Christian ChoděraAdvokátní kancelář JUDr. PhDr. Oldřich Choděra


Architektonické autorské díloArchitektonickým autorským dílem míní autorský zákon

zejména projektovou dokumentaci či jinou dokumentaci, kte-rou lze „vyjádřit“ stavbou. Režim ochrany architektonického autorského díla je obdobný jako u ostatních autorských děl. Samotné provádění stavby je z hlediska autorskoprávního po-važováno za užití autorského díla rozmnožením (§ 13 odst. 2 autorského zákona). Do okamžiku, než je stavba dokončena, je architektonické dílo stále v režimu plné ochrany autorské-ho zákona. Změny stavby před dokončením tak lze realizovat pouze s výslovným souhlasem autora dokumentace. Stavba je dokončena okamžikem, kdy je realizována v souladu s pří-slušnou dokumentací a je schopna užívání, obdobně jako lze dovodit ze stavebního zákona.

Po dokončení stavby se právní režim autorského díla vyjádřeného stavbou mění. Ve vztahu k jednotlivým rozmno-ženinám se uplatní režim tzv. bezsmluvního užití díla, popsaný v ustanovení § 38d autorského zákona. Dle ustanovení § 38d písm. b) do práva autorského nezasahuje ten, kdo navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla; je-li to opodstatněné významem architektonic-kého díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu po-skytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.

Ustanovení § 38d písm. b) představuje jednu z výjimek, resp. omezení práva autorského. Smyslem ustanovení je ze-jména snaha o účelné vyvážení dvou proti sobě působících práv: práva autorského a práva vlastnického. Dle ustanovení § 9 odst. 3 autorského zákona platí, že „Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva věci nenabývá se oprávně-ní k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z autorského nebo jiného zákona jinak (…)“. Toto ustanovení nastavuje obecné pravidlo, kterým se významně omezuje roz-sah oprávnění, která jsou běžně součástí vlastnického práva, a to právo věc užít. Vlastník věci, která je autorským dílem (ne-ní-li jím autor sám), je ve svém nakládání s věcí omezován vůlí autora. V případě staveb jakožto trojrozměrných rozmnoženin autorských děl však došel zákonodárce k závěru, že je ome-

zení plynoucí z autorskoprávní ochrany vhodné mírnit, a to zřejmě zejména vzhledem k vysoké užitné hodnotě a faktické potřebě zasahovat do díla v průběhu jeho života, která nastá-vá časem u každé stavby, a také značné finanční nákladnosti jejího pořízení, jež většině lidí umožní tuto investici vynaložit nejvýše jednou za život. Za těchto okolností by bylo nepřimě-řeně tvrdým požadavkem, aby byl vlastník ve svém rozhodová-ní o nakládání se stavbou zcela závislý na autorovi projektu. Zákon to řeší tak, že případy, kdy okolnosti vyžadují provést změnu dokončené stavby, vyjímá z obecného režimu ochra-ny autorského díla, a ta užití autorského díla, která jsou pro realizaci změny stavby nezbytná (navržení změny stavby a její provedení), vyjímá z obecné povinnosti opatřit souhlas autora tak, že pro ně zakládá bezúplatnou zákonnou licenci.

Jak může se stavbou nakládat vlastník?Možnosti vlastníka nakládat s dokončenou stavbou

v rámci bezúplatné zákonné licence nejsou zcela volné. Ome-zení je stanoveno v první řadě třemi obecnými a následně dvě-ma zvláštními podmínkami.

Obecné požadavky pro aplikaci zákonné licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým jsou uvedeny v § 29 autorského zákona. Nejprve je třeba zkoumat, zda užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití za daných okolnos-tí, nejsou jím nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy auto-ra a zda se jedná o některý ze zvláštních případů stanovený zákonem (§ 31–39 AZ).

Běžné užití u zákonné licence k dílům architektonickým je přitom vyjádřeno přímo ve znění § 38d písm. b) a bude jím navržení a realizace změny stavby. Nepřiměřeně dotčeny nesmí být všechny zájmy autora, které lze předvídat v rámci cílů, jež ochrana duševního vlastnictví sleduje. Může se jednat např. o případ význačného architektonického autorského díla, které je obecně spojováno se svým autorem a významnou měrou přispívá k jeho profesnímu renomé. Zákonná licence by se v tomto případě neuplatnila, a to ani za okolností, že by byla naplněna ostatní kritéria. Lze totiž předvídat, že i drobná změna vyvolaná objektivní potřebou a nesnižující hodnotu díla změní jeho celkové vyznění, se kterým se autor, jehož profesní renomé je právě s touto stavbou spojeno, nemusí ztotožnit. Tento výklad by však neměl vést k subjektivizaci posuzování hodnoty díla a měl by být ponechán jen pro výjimečné případy. Poslední obecné kritérium – zda se jedná o zvláštní případ stanovený zákonem – hodnotí, zda dotčený případ vyhovuje požadavkům zvláštního ustanovení – v tomto případě § 38d pís. b). § 38d písm. b) uvádí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla. Z ustanovení lze vyčíst dvě podmínky vzniku zákonné licence.

Co je to „míra nezbytně nutná“?První z nich je povaha změny dokončené stavby, která

je omezena na míru nezbytně nutnou. Výklad spojení „změna stavby v míře nezbytně nutné“ je základní otázkou s dopadem na aplikaci ustanovení § 38d písm. b). Jedná se o neurčitý právní pojem, jehož naplnění bude posuzováno vždy s při-hlédnutím ke konkrétnímu případu. Lze dovozovat, že „změ-nou stavby“ autorský zákon nemíní pouze její rekonstrukci ve smyslu obnovy původního stavu. Dle stavebního zákona se změnou stavby rozumí „nástavba, přístavba nebo stavební úprava“. Přestože nelze s jistotou předjímat, že zákonodárce vědomě užívá pojmosloví stavebního zákona, lze usuzovat, že autorský zákon pojmu změna stavby rozumí šíře než pouze ve smyslu obnovy původního stavu. V takovém případě by zřejmě použil jednoznačnější pojem (obnova či rekonstrukce).

Lze teoreticky vymezit případy, které se budou pod po-jem „míra nezbytně nutná“ řadit vždy. Vždy se bude jistě jed-nat o situace, kdy změna stavby směřuje k odvrácení škody

K OCHRANĚ AUTORSKÝCH PRÁV PŘI PROVÁDĚNÍ ZMĚN DOKONČENÝCH STAVEB

EVA FALTUSOVÁ

V projekční a stavební praxi se často objevuje otázka nakládání s dokončenou stavbou z hlediska autorskoprávní ochrany, zejména otázka, jak se vyvarovat nezákonného zásahu do autorského práva autora stavby při její rekonstrukci či přestavbě. Přestože se jedná o častý praktický problém, názory na právní výklad se různí. Z nejednoznačnosti úpravy dále plyne i neochota dotčených osob v případech zásahů do jejich práv vést soudní spory, a tak neexistuje ani potřebná judikatura, která by dala neurčitým ustanovením autorského zákona jasný výklad.


50TÉMA


hrozící na životě nebo zdraví lidí či zvířat, případně majetku. Dle mého názoru však nemusí škoda hrozit bezprostředně a stačí, aby dotčená úprava působila preventivně. Míra, v jaké je změna připuštěna, musí mít přitom souvislost s důvodem její nezbytnosti. Nelze tedy například ustanovení vykládat tak, že při obnově fasády je možné diametrálně změnit její barvu či jiné vlastnosti, které s nutností změny nesouvisí. Jednotný přístup k vymezení pojmu nezastává ani teorie. Někteří auto-ři se přiklánějí spíše k výkladu restriktivnímu, který požaduje skutečnou nezbytnost změny (Ivo Telec, Pavel Tůma, Autorský zákon, 1. vydání, Praha 2007), jiní zdůrazňují omezení vlastní-ků staveb, varují před šikanózním výkonem autorských práv a zastávají širší aplikaci ustanovení (Jan Kříž, Co lze považo-vat za autorské dílo, Sborník přednášek z mezinárodního sym-pozia Autorská díla v architektuře, Brno).

Zdá se, že smyslu právní úpravy odpovídá spíše výklad užší. Že právě taková byla vůle zákonodárce, lze konec konců dovodit též ze striktní formulace „míra nezbytně nutná“, která naznačuje, že se jedná spíše o případy objektivní nevyhnu-telnosti (předcházení škodám). V souladu se zákonem by se v případech méně intenzivní nutnosti změn staveb (např. z dů-vodu potřeby navýšení kapacity) zákonná licence neuplatila a stavebník by měl ke změně oslovit původního autora. Přís-ná interpretace § 38 d písm. b) vyžaduje respektování zákazu zneužití autorského práva ze strany projektanta, který by měl zakázku přijmout pouze v případě, že ji dokáže provést řádně a včas podle požadavků klienta, a v opačném případě udělit souhlas s provedením jinou osobou za současného provádění autorského dohledu, je-li to možné.

Osobně jsem názoru, že tato velmi přísná zákonná for-mulace byla zvolena nešťastně. Domnívám se, že oprávněné zájmy autora nepřiměřeně vyvyšuje nad oprávněné zájmy vlastníka stavby, a to především zájem stavbu užívat v soula-du s jejím účelem a svými potřebami. Ty se v čase přirozeně vyvíjejí. Při adekvátním výkladu zákona by všechny tyto změny musel navrhovat či odsouhlasit původní autor. Zdá se, že ta-ková koncepce by byla funkční pouze v ideálním světě plném zcela mravně a racionálně jednajících osob. Ve skutečnosti by docházelo k častému blokování možnosti vlastníků se stavbou nakládat, ať již z důvodu silného autorova přesvědčení nebo nesolventnosti vlastníka stavby. Takto silná ochrana autor-ských práv má jistě své místo v případě staveb alespoň do jisté míry unikátních, nezdá se však, že je vhodná u všech staveb obecně. Paradoxní je, že tímto právním stavem trpí nejvíce právě samotná ochrana autorských práv; toto ustanovení je vlastníky staveb až na výjimky opomíjeno, a to i v případech, kde by byla důsledná ochrana na místě.

Zachování hodnoty dílaDruhou podmínkou vzniku zákonné licence je zachování

hodnoty díla. České autorské právo vychází ze zásady tzv. objektivní dehonestace díla, pouhý názor autora, že hodnota jeho díla byla snížena, tak není sám o sobě dostatečným měřítkem. Názor, zda došlo ke snížení hodnoty díla, si relevantně utváří až soud, a to obvykle na základě znaleckého posudku.

Pokud jsou všechny výše uvedené požadavky naplněny a ke vzniku zákonné licence dojde, je třeba při jejím užití za stanovených podmínek splnit tzv. informační povinnost. Ustanovení § 38d uvádí, že je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na osobě, která v intencích § 38d autorské dílo užívá, spravedlivě požadovat, je povinna předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení vystihujících stav před provedením změn.

Smyslem informační povinnosti je zřejmě zákonná pojistka, aby při nesprávném výkladu § 38d nedocházelo k nevratnému poškození významných staveb. Z tohoto důvodu by měla být informace poskytnuta v dostatečném

předstihu tak, aby autor v případě nesouhlasu mohl provést potřebné právní kroky. Kritérium významu díla je, podobně jako jeho hodnota, kritériem odborným. Úsudek si lze udělat na základě určitých objektivních indicií, např. ocenění stavby v odborných soutěžích, uvádění v odborné literatuře či skutečnosti, že je stavba prohlášenou kulturní památkou. Tyto příklady samozřejmě nejsou vyčerpávající a výklad pojmu význam stavby by měl být spíše široký. Jako příklady případů, kdy to nelze spravedlivě požadovat, lze uvést časovou tíseň, vyvolanou bezodkladnou nutností provedení oprav, či značné objektivní překážky při zjišťování autorství k dílu. Informační povinnost obdobně uvádí též Profesní a etický řád ČKA v § 26 odst. 5.

Na dědice přecházejí jen některá právaZákonná licence se uplatní v obdobném rozsahu též po

smrti autora. Autorská práva se dělí na osobnostní a majet-ková, přičemž osobnostní práva jsou vázána na osobu autora a jeho smrtí zanikají a majetková práva přecházejí na dědice a zanikají 70 let po smrti autora. Vedle výkonu majetkových práv, která náleží autorovým dědicům, zákon dále zavádí tzv. postmortální ochranu autorského díla. Jejím vykonavate-lem může být kterákoliv osoba blízká autorovi, a to po dobu svého života, tj. i poté co uplyne lhůta trvání majetkových práv. Nový občanský zákoník přitom osobu blízkou definuje jako „příbuzného v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partne-ra podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen ‚partner‘)“ a dodává, že jiné osoby v poměru rodin-ném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá dů-vodně pociťovala jako újmu vlastní.

Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagře-né nebo osoby, které spolu trvale žijí. Obsahem postmortální ochrany je dohled vykonavatelů nad zákazem osobování si autorství díla, povinností užívat dílo pouze způsobem nesni-žujícím jeho hodnotu a povinností uvést jméno autora při užití díla. Toto dopadá též na architektonická autorská díla prove-dená stavbou. Po smrti autora stavby přicházejí v souvislosti se změnou stavby v úvahu následující možnosti: překračuje-li změna stavby zákonnou licenci, je třeba získat souhlas držite-lů majetkových autorských práv. Je-li změna v mezích zákonné licence, souhlas se neuděluje; příslušné osoby však v případě poškození hodnoty autorského díla mohou uplatnit prostředky postmortální ochrany. V tomto světle by se měla vykládat též zmíněná informační povinnost. Přestože z autorského zákona lze dovodit, že ta musí být uplatněna pouze vůči osobě auto-ra, plyne již ze zásady povinnosti předcházet škodám, že in-formační povinnost je třeba po smrti autora plnit vůči osobám vykonávajícím postmortální ochranu autorského díla.

Autorskoprávní ochrana dokončených staveb a zákon-ná licence odráží specifika ochrany architektonických autor-ských děl, zejména vysokou užitnou hodnotu staveb. Vzhle-dem k přímému střetu práva autorského s právem vlastnickým je zřejmé, že adekvátní míra uplatnění autorského práva bude vždy předmětem sporu. Autorská práva autorů staveb nejsou v současné době vlastníky příliš respektována, příčinu lze spatřovat v nízké aktivitě autorů při uplatňování zákonných prostředků ochrany a zřejmě též v neurčité právní úpravě. Svou roli sehrává jistě též nízké povědomí společnosti o au-torskoprávní povaze staveb.

Mgr. Eva Faltusová právní oddělení Kanceláře ČKA


STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY

5

52TÉMA

DOZORČÍ RADA A POČET KAUZ VĚNOVANÝCH AUTORSKÝM PRÁVŮM (AP) V UPLYNULÝCH LETECH

STAVOVSKÝ SOUD ČKA – ROZHODNUTÍ V KAUZÁCH VĚNOVANÝCH AUTORSKÝM PRÁVŮM V ROCE 2014

Porušené ustanovení PEŘ§ 26 odst. 5

Rozhodnutí Stavovského soudu Písemná důtka

Odvolání Ano – disciplinárně obviněný

Rozhodnutí představenstvaPotvrzení rozsudku

Porušené ustanovení PEŘ§ 26 odst. 1 a 4

Rozhodnutí Stavovského soudu Písemná důtka

Odvolání Ne


Rozhodnutí Stavovského soudu Zproštěn obvinění (plus výtka)

Odvolání Ne


Rozhodnutí Stavovského soudu Pokuta 20 000 Kč

Odvolání Ano – dozorčí rada

Rozhodnutí představenstvaDosud nerozhodlo

Počet podání na porušení AP2013 7 2012 32011 7

Z toho předáno StS2013 3 2012 12011 3

Zastavení zjišťování, neboť se neprokázalo porušení převzetí zakázky

2013 4 2012 22011 4

STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY STATISTIKY


ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE ZAHRANIČNÍ PRAXE

6

54TÉMA

v. Childs a J.R. Lazaro Builders, Inc. v. R.E. Ripberger Builders, Inc. však žalobci kvůli nesplnění požadavku minimálního stupně vlastní kreativity úspěšní nebyli. Kauza Shine v. Childs vstoupila ve známost z několika důvodů. Student architektury podal žalobu na svého profesora, který podle jeho názoru zkopíroval jeho ve škole vytvořený návrh One World Trade Center (známé také jako Ground Zero’s Freedom Tower). Kauza byla velice emočně vypjatá a hojně sledovaná médii nejen proto, že šlo o známého profesora architektury, ale také proto, že stavba měla být postavena na místě, kde došlo dne 11. září 2001 k teroristickému útoku a zřícení tzv. Dvojčat. Soud dospěl k závěru, že studentův návrh „otáčející se“ věže nebyl kreativní. V autorském právu totiž nejsou chráněny běžné tvary, ale to, s jakým (alespoň minimálním) stupněm kreativity k nim autor přistoupí.

V druhé kauze J.R. Lazaro Builders, Inc. v. R.E. Ripberger Builders, Inc. žalovaný namítal, že žalobce tvořil v architektonickém stylu, v němž se běžně staví domy v Indianapolis posledních deset let, s čímž se i soud ztotožnil. Znovu tak nebyl splněn pojmový znak díla minimálního stupně vlastní kreativity.

Posledním pojmovým znakem je absence vyloučení z autorskoprávní ochrany, čímž musí být dílo vedle dichotomie architektonického návrhu a jeho vyjádření ještě podrobeno testu separability nebo testu poetického a vnitřního jazyka.

V USA dále není chráněno dílo, které je vytvořeno zaměstnancem orgánu federální a státní moci, ale také orgánu územní samosprávy.

Myšlenka architekta není autorskoprávně chráněnaStálým a nedořešeným problémem v USA, stejně tak

jako v Česku, zůstává dichotomie architektonického návrhu a jeho vyjádření. Architektonický návrh v obou zemích per se autorskoprávně chráněn není, chráněno je pouze jeho vyjádření. Problémem bývá určení hranice, kdy lze ještě hovořit o návrhu a kdy už o jeho vyjádření. Pokud by si chtěl jiný autor zjednodušit práci a převzal by autorskoprávně nechráněný návrh původního autora, mohl by se i tak původní autor bránit, a to prostředky na ochranu proti nekalé soutěži.

Aspektu, že si někteří architekti více cení svého návrhu, nápadů a myšlenek, si v roce 2008 všiml americký soud (v kauze Oravec v. Sunny Isles Luxury Ventures, L.C.) a dospěl k závěru, že „zatímco běžné standardizované prvky a architektonické prvky klasifikovatelné jako myšlenky nejsou samy o sobě autorskoprávně chráněny, architektova originální kombinace nebo uspořádání těchto prvků může být autorskoprávně chráněno“. Kauza je pro nás zajímavá nejen inspirací vyslovenou právní větou, ale také tím, že se Oravec narodil v Československu a později emigroval do USA. V USA sice není vyžadována registrace architektonického díla, avšak je prerekvizitou pro podání žaloby pro porušení autorského práva. Důležité ovšem je, zda je dílo registrováno jako dílo z oblasti architektury, které je subsumováno pod díla obrazová, grafická nebo sochařská, anebo jako architektonické dílo dle AWCPA.

Oravec neměl dílo zaregistrováno jako architektonické dílo dle AWCPA, ale zaregistroval pouze dílo derivativní, tj. model a fotografie vytvořené na základě preexistujícího díla zaregistrovaného jako dílo z oblasti architektury, které je subsumováno pod díla obrazová, grafická nebo sochařská. Protože Oravec dílo nesprávně zaregistroval, byl v soudním sporu neúspěšný, protože nemohl žalovat na neoprávněné postavení stavby. V ČR je tak v tomto ohledu situace mnohem jednodušší, neboť dílo nemusí být nikde registrováno a není to ani podmínkou pro vznesení žaloby.

Vedle již zmíněné dichotomie návrhu a vyjádření návrhu americké soudy aplikují i tzv. „merger doctrine“, podle níž je-li stanovený úkol řešitelný pouze jedním způsobem

OCHRANA AUTORSTVÍ V USA

PAVLA SÝKOROVÁ

Sice existují rozdíly ve vnímání architektonického díla v Česku a ve Spojených státech, ale najdeme zde i několik společných prvků. Aby bylo obecné dílo autorskoprávně chráněno, musí jak v Česku, tak ve Spojených státech naplňovat tzv. pojmové znaky díla. V obou zemích je vyžadováno, aby bylo dílo vytvořeno na základě kreativního úsilí a bylo originální ve smyslu původnosti díla. Druhým společným pojmovým znakem, vyjádřeným však negativně, je absence vyloučení z autorskoprávní ochrany.

Dvojí ochrana Ačkoli je v USA odlišný systém práva, tj. soudcovského

dotváření práva (judge made law), kdy soudní rozhodnutí mají zpravidla povahu závazných precedentů, je velmi přínosné se inspirovat tamější úpravou architektonického díla. Za posledních dvacet let došlo v USA k velké změně paradigmatu v jeho chápání. V roce 1989 přistoupily USA k revidované multilaterální Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl, čímž musely splnit požadavek přiznání autorskoprávní ochrany stavbě. Nejprve se uvažovalo o tom, že dojde k pouhé změně 17 United States Code, ale nakonec došlo k přijetí amerického federálního autorského zákona k architektonickému dílu (AWCPA).

Od té doby je v USA poskytována dvojí ochrana děl z oblasti architektury. Na jedné straně je chráněno dílo z oblasti architektury, které je subsumováno pod díla obrazová, grafická nebo sochařská, a na straně druhé architektonické dílo dle AWCPA. Aby se předešlo v minulosti častým interpretačním obtížnostem, definoval Kongres architektonické dílo jako „architektonický návrh stavby ztělesněný v jakémkoli hmotném substrátu, jakým může být stavba, architektonické plány nebo studie (kresby)“. Chráněny nejsou běžné standardizované prvky, jako jsou například okna nebo dveře.

Stavba není v americkém autorském zákoně definována, ale její definici přinesl americký úřad pro autorské právo (U.S. Copyright Office). Tato definice sice není právně závazná, přesto na ni federální soudy hojně odkazují při své rozhodovací praxi. Stavbou se dle úřadu pro autorské právo rozumí obyvatelná stavba, která je trvale a pevně spojená se zemí, například i kostel, muzeum nebo zahradní altán. Vyloučeny z ochrany jsou pak „konstrukce jiné než stavby, jako například mosty, dálniční přivaděče, mimoúrovňové křižovatky, přehrady, chodníky, stany, karavany, mobilní domy a lodě“, neboť jejich forma je dána technickou povahou.

Pojmové znaky dílaAby bylo dílo v USA chráněno jako dílo autorské, musí být

na rozdíl od úpravy české ztělesněno na jakémkoli hmotném substrátu, tedy na papíře, ve formě trojrozměrného modelu či stavby. Sine qua non autorského zákona je nikoli podstatný, ale alespoň minimální stupeň vlastní kreativity, proto americké soudy obhajují i současnou komerční architekturu, například kancelářské či obchodní domy. V kauzách Shine



nebo malým počtem způsobů, nemůže být vyjádření návrhu autorskoprávně chráněno vůbec.

Test separability a test poetického a vnitřního jazykaDílo nesmí být vyloučeno z autorskoprávní ochrany na

základě „testu separability“, který lze aplikovat pouze na dílo z oblasti architektury, jež je subsumováno pod díla obrazová, grafická nebo sochařská. S „testem separability“ přišel Nejvyšší soud USA (Supreme Court of the United States) již v roce 1954 ve velice známé kauze Mazer v. Stein. Soud měl za to, že nezávislé umělecké dílo, v tomto případě soška, může být autorskoprávně chráněno i tehdy, pokud je vsazeno do užitečného předmětu a slouží jako stojan lampy. Do té doby totiž nebyla v USA přiznávána autorskoprávní ochrana užitečným předmětům, tedy ani stavbě.

„Test poetického a vnitřního jazyka“ lze aplikovat pouze na architektonické dílo dle AWCPA. Představil ho archi-tekt Michal Graves, který byl přizván Kongresem do legisla-tivního procesu při tvorbě AWCPA, a vysvětlil jím svůj náhled na architektonické dílo. Vnitřní jazyk architektury se skládá z těch prvků, které jsou diktovány pragmatickými stavební-mi a technickými požadavky a nemohou vyjadřovat kreativitu architekta, kdežto poetický jazyk se týká vnějšího vzhledu díla, v němž se odráží mýty a rituály společnosti. Kongres pro-to přistoupil k ochraně toho, co Graves popsal jako poetický jazyk architektury.

Domnívám se, že ačkoliv chtěl Kongres při přípravě AWCPA ustoupit od užití „testu separability“ na architektonická díla (zvláště stavby), kodifikoval test nový, který však zapříčiňuje další pochybnosti, a Kongres tak zřejmě nedosáhl toho, co si dal za cíl.

Jedinečnost versus návrh pro masový trhAčkoli není jedinečnost (one-of-a-kind) doktrinálně

uznávána jako pojmový znak díla USA, může hrát roli v přiznání žalobcova nároku. V kauze Dream Custom Homes, Inc. v. Modern Day Construction, Inc. si soud povšiml, že žalobce navzdory obchodní firmě „Dream Custom Homes, Inc.“ do té doby vytvořil třicet čtyři domů dle svých stále stejných zaregistrovaných plánů, které vždy mírně poupravil pro potřeby zákazníka. Nemůže se tak jednat o plány vytvořené one-of-a-kind, nýbrž o plány vytvořené pro masový trh.

Architektonické dílo jako specifická oblast autorského právaZávěrem je třeba říci, že architektonické dílo je

specifickou oblastí autorského práva a nelze na ně aplikovat stejná pravidla jako například na díla hudební, kde je nejen americkou judikaturou dovozována přísnější autorskoprávní ochrana. Na rozdíl od hudebního díla je možné si pro vytvoření architektonického díla půjčovat již existující prvky jiných architektonických děl a použít je v jiném, novém kontextu, přesto bude zachován alespoň minimální stupeň vlastní kreativity. V kauze Meredith Corp. v. Harper & Row, Publishers, Inc. však soud upozorňuje, že „i jen malé užití části díla může být nespravedlivé, pokud je takové užití podstatně důležité pro dílo jako celek“. V této kauze žalovaný jednoznačně vycházel z žalobcovy knihy, přičemž i převzetí méně než jedenácti procent textu knihy zapříčinilo plagiátorství, neboť hrálo stěžejní roli v díle jako celku. Domnívám se, že tento závěr soudu je možné aplikovat i na díla architektonická.

Mgr. et Mgr. Pavla SýkorováLegislativní odbor Ministerstva spravedlnosti, doktorandka na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci


56SOUTĚŽEVÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Rekonstrukce skautské mohyly Ivančena a jejího okolí

Jednokolová veřejná projektová architektonicko-krajinářská soutěž

Vyhlašovatel: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Moravskoslezský krajPředmětem soutěže bylo zpracování architektonického návrhu na rekonstrukci skautské mohyly Ivančena a jejího okolí. Návrh měl respektovat ekonomické možnosti vyhlašovatele.Termín konání soutěže: 26. 3. 2014–16. 7. 2014Porota: Ondřej Kupka, Vladimír Malarz, Kamil Mrva, Milan Sýkorský, Martin Foldyna, Iva Škrovová, Tomáš Skalík, Jan Zahradník, Petr Klápště, Miroslav Rybička, Petr Fiala, Kamil Herůdek Počet odevzdaných návrhů: 9

Ceny a odměny celkem: 24 tis. Kč1. cena (11 tis. Kč): Pavel Buryška, Petr Buryška, Simona Ledvinková2. cena (8 tis. Kč): H3Tarchitekti – Jiří Ksandr, Vít Šimek3. cena (5 tis. Kč): Lukáš Křižan, Václav HUA Kocián, Natalie Chalcarzová

Hodnocení vítězného návrhu:Porota vybrala tento návrh jako nejvhodnější řešení, protože je ohleduplný vůči krajině a okolí, respektuje ducha a tradice místa. Netradiční přístup spatřuje porota v rovnocennosti návštěvníků místa při výstupech – shromáždění skautů. Oproti ostatním návrhům je podpořeno urbanisticko-krajinářské řešení, prostor pro rozvíjení.

Více informací: www.ivancena.cz/rekonstrukce/architektonicka-soutez

Centrum pro seniory v Táboře

Jednokolová veřejná anonymní architektonická soutěž

Vyhlašovatel: Město TáborÚčelem a posláním soutěže bylo zpracování architektonic- kého návrhu budovy centra s domovem pro seniory se zvláštním režimem, s byty zvláštního určení a s prostory pro poskytovatele sociálních služeb na pozemcích bývalých garáží ZZS Tábor v prostoru před nemocnicí.Termín konání soutěže: 28. 4. 2014–25. 6. 2014Porota: Irena Šestáková, Martin Pinc, Martin Kraus, Jiří Fišer, Olga BastlováPočet odevzdaných návrhů: 24

Ceny a odměny celkem: 900 tis. Kč1. cena (320 tis. Kč): SKUTEK ARCHITECTURE (CZ) + RAUMLEIPZIG ARCHITEKTEN (DE) – Ondřej Dvořák, Jiří Matys, Šárka Voříšková, Urban Schnieber, Martin Morkramer2. cena (260 tis. Kč): Skvadra architekti – Milena Kubiszová, Ondřej Volný / účastník: Pavel Jindra, Praha3. cena (220 tis. Kč): Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid – re:platforma / účastník: Michal Kuzemenský, Praha / spolupracující osoby: Jan PtáčekOdměna (40 tis. Kč): Karel Scheib / spolupracující osoby: Jan Holub, Richard ZacpalOdměna (12 tis. Kč): Josef Krejčí, Michal Šrámek, Jindřich Blaha, Petr Bočan / spolupracující osoby: Jan Lankaš, Dagmar Andělová, Marie Kraťuková, Vít Holý, Mikuláš Vavřín6× odměna (8 tis. Kč):

→ Jana Marková, Břetislav Marek → Tomáš Velehradský / účastník: Ateliér Velehradský,

s. r. o. / spolupracující osoby: František Türk, Tereza Velehradská, Filip Velehradský, Jakub Tichý

→ Jan Mrázek, Barbora Rossi / účastník: Mrázek & Rossi architekt, s. r. o.

→ Karel Hájek / účastník: PIKAZ, s. r. o. / spolupracující osoby: Tibor Csukás

→ Studio PRAK, s. r. o., Olomouc – Jan Pospíšil, Miroslav Malý, Alice Michálková / spolupracující osoby: Pavel Pospíšil, Marek Brejcha, Zdeněk Chmel

→ Jiří Vojtěšek, Jiří Kolomazník

Hodnocení vítězného návrhu:Urbanistické řešení návrhu je zdařilé, správně člení stavební program na dvě budovy – domov pro seniory a domov s pečovatelskou službou. Měřítko architektury je příznivé,


Sportovní centrum Chrudim

Jednokolová veřejná projektová architektonicko-urbanistická soutěž o návrh

Vyhlašovatel: Město Chrudim Předmětem soutěže bylo nalezení optimálního způsobu a míry přestavby a rekonstrukce sportovního areálu na Tyršově náměstí v Chrudimi.Termín konání soutěže: 20. 2. 2014–16. 5. 2014Porota: Aleš Papp, David Wittassek, Pavel Nasadil, Radek Dragoun, Yvette Vašourková, Petr Řezníček, Marek Janatka, Luděk Marousek, Václav Tajovský; náhradníci: Jan Šépka, Pavla Pannová, Jan Čechlovský, Petr Vojtěchovský, Slavomír Kudláček, Josef KopečnýPočet odevzdaných návrhů: 28

Ceny a odměny celkem: 1200 tis. Kč1. cena (600 tis. Kč): Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym Svoboda, Zdeněk Rothbauer2. cena (300 tis. Kč): Ján Studený, Maroš Bátora, Marian Počúch, Benjamín Bradňanský, Vito Halada3. cena (200 tis. Kč): Michal Kuzemenský2× odměna (50 tis. Kč):

→ Kolaboratory, s. r. o. / Radek Kolařík, Lada Kolaříková → Projektil architekti / Roman Brychta, Ondřej

Hofmeister

Hodnocení vítězného návrhu:Nejkomplexněji řešený, sebevědomý návrh. Transparentní řešení parteru zapojuje stavbu do veřejného prostoru, jak před vstupem z Tyršova náměstí, tak v ulici Opletalově i směrem do parku, což porota hodnotí jako přínos. Hmotové řešení není i přes svou extravaganci samoúčelné, vychází z konceptu osvětlení tělocvičen denním světlem ze severní strany a současně pravdivě přiznává sportovní funkci objektu. Měřítko stavby odpovídá struktuře okolní zástavby. Dispoziční a provozní řešení je čitelné, bez zásadních problémů a umožňuje nezávislé provozování velké haly, severního křídla tělocvičen a penzionu v Tyršově

Pomník / náhrobek děčínských měšťanů z města na Mariánské louce

Jednokolová veřejná projektová architektonicko-výtvarná soutěž

Vyhlašovatel: Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnostPředmětem soutěže bylo zpracování návrhu Pomníku / náhrobku děčínských měšťanů z města na Mariánské louce v Děčíně.Termín konání soutěže: 3. 3. 2014–16. 5. 2014Porota: Otto Chmelík, Valdemar Grešík, Hermann Wagner, Kurt Gebauer, Radek Wohlmuth, Petr Janda, Radek Fridrich, Artur Magrot, Dmitrij Pavlovič PljonkinPočet odevzdaných návrhů: 26

Ceny a odměny celkem: 50 tis. Kč1. cena (30 tis. Kč): Martin Kocourek2. cena (10 tis. Kč): Jan Holub2. cena (10 tis. Kč): Vít Šimek

Hodnocení vítězného návrhu:Porota doporučuje vyhlašovateli, aby zahájil jednání o realizaci pomníku s autorem vítězného návrhu Martinem Kocourkem. Porota doporučuje vyhlašovateli zvážit možnost rozvinutí potenciálu kříže / lavičky jako mobiliáře (definovaný autorem) formou zmnožení a vazbou k oběma památným místům (vykopání i pohřbení). To zároveň umožní plnohodnotnější využití v prvku kříže integrovaného umělého osvětlení, které by v prostoru hřbitova bylo čitelné jen velmi zřídka (z důvodu uzavírání areálu ve večerních hodinách), zatímco v parku na Mariánské louce dodá kříži symbolickou sílu znakového odkazu vyjadřujícího památné místo, za současného dosažení netradičního scénického efektu osvětlení prostoru při využití objektu jako sedacího prvku.

Více informací: www.idzka.cz/2014/pomnik.htm

koresponduje s okolní zástavbou a využívá výhledů do městské krajiny. Dispoziční řešení dokládá znalost problematiky a dobře vyjadřuje trend deinstitucionalizace zařízení. Společné prostory nabízejí dostatek možností k setkávání, krátké a proměnlivé chodby vytvářejí pro klienty zapamatovatelná místa. Nutno dopracovat dopravní řešení lokality, městské řešení parteru s vazbou na blízké okolí a exteriérové odpočinkové prostory a zásobování objektů. Finanční náklady jsou přiměřené požadavku vyhlašovatele.

Více informací: www.taborcz.eu/dp/id_ktg=1854&p1=31690

domě. Interiéry jsou prostorově rafinované, přesto ale přehledné a kromě komunikační funkce nabízejí výraznou společenskou kvalitu. Slabinou návrhu je schematické řešení Tyršova domu a jeho napojení na hmotu novostavby. Otázkou zůstává adekvátnost perforovaného kovového pláště, porota doporučuje zvážit jiné alternativy.

Více informací: www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/zadavaci-dokumentace.html

58SOUTĚŽE

Plzeň – náměstí Emila Škody

Jednokolová veřejná architektonicko-urbanistická soutěž

Vyhlašovatel: Statutární město PlzeňPředmětem soutěže bylo zpracování ideového urbanisticko-architektonického návrhu na řešení prostoru „náměstí Emila Škody“ s důrazem na doplnění a intenzifikaci urbanistické struktury a vymezení veřejného prostranství. Stanovené základní principy řešení zahrnovaly nalezení nové podoby významné části města i významného veřejného prostoru širší centrální oblasti. Návrhem měl být vytvořen odpovídající prostor, organicky zapojený do struktury města, slučující charakter historické blokové zástavby se současnými společenskými aktivitami, vytvářející polyfunkční prostředí a umožňující komfortní průchod, zastavení i pobyt. Zároveň měl řešit potřeby dopravy v klidu.Termín konání soutěže: 13. 6. 2014–20. 8. 2014Porota: Pavel Šindelář, Petr Nosek, Irena Langová, Adam Gebrian, Petr Kratochvíl, Mikoláš Vavřín, Jaroslav Wertig, Hana Hrdličková, Jiří Kozohorský, Zuzana Froňková, Tomáš Hradečný, Miroslava Břízová, Igor KovačevićPočet odevzdaných dokumentací staveb: 6

Ceny a odměny celkem: 400 tis. Kč1. cena (190 tis. Kč): Petr Bouřil, Sandra Gulázsiová, Magdalena Nováková, Filip Fišer2. cena (130 tis. Kč): autorský kolektiv „20-21 architekti“: Peter Lényi, Ondrej Marko, Marián Lucký, Alexandra Kvasnicová, Miroslav Styk3. cena (80 tis. Kč): Jakub Smolka, Vít Polák

Hodnocení vítězného návrhu:Vítězný návrh chápe řešené území v širším kontextu jako jizvu ve struktuře města, kterou je třeba zacelit. Léčí ji analogickým navazováním ulic, kterými krájí území, kterými navazuje na uliční osy v okolí a na bránu č. 1 Škodovky. Na rozdíl od většiny soutěžních návrhů necítí jako vhodné nově definované náměstí situovat hranicí řešeného území, ale vkládá ho do těžiště nově navržené zástavby. Významově ho propojuje s bránou Škodovky pobytovou propojovací ulicí se zelení. Toto poměrně odvážné řešení vyvolalo značnou diskusi. Pozitivně bylo chápáno, že nové náměstí bezprostředně nekonkuruje Husovu náměstí a neodčerpává mu energii. Na druhou stranu vyvolalo obavy, zda se tak neodsouvá vytvoření klíčového městského prostoru do daleké budoucnosti. Projekt má smysl, pokud je realizován jako celek, tj. s oběma veřejnými prostory. Nicméně přihlášení se k tradičnímu blokovému urbanismu je natolik jasným a nadčasovým principem nezávislým na architektonickém ztvárnění, že unese i nyní nepředpokládatelné eventuality. Návrh artikuluje město jednoznačnými pojmy – ulice,

Obnova zástavby a parku Stromovka v Humpolci

Jednokolová veřejná ideová urbanistická soutěž

Vyhlašovatel: Město HumpolecPředmětem soutěže bylo zpracování urbanistického návrhu parkových a odpočinkových ploch a rehabilitace zástavby v lokalitě stávajícího parku Stromovka v Humpolci pro smíšenou obytnou funkci. Podrobnější požadavky byly stanoveny v zadávacích podmínkách.Termín konání soutěže: 16. 6. 2014–25. 8. 2014Porota: Petr Hlaváček, Zdeňka Vydrová, Jiří Poláček, Jiří Kučera, Květoslav Namyslo, Dan Merta, František KocmanPočet odevzdaných návrhů: 12

Ceny a odměny celkem: 125 tis. Kč1. cena: neudělena2× 2. cena (50 tis. Kč):

→ Pavel Popela / autoři: Alena Hrabětová, Jakub Popela, Pavel Popela

→ Luděk Rýzner – OK PLAN ARCHITECTS, s. r. o. / spolupracující osoby: František Čekal, Helena Pasáčková, Barbora Stejskalová

3. cena (25 tis. Kč): Eduard Žaluda / autoři: Eduard Žaluda, Michaela Dejdarová, Valéria Gašparová, Luboš Křižan

Hodnocení poroty – 2. cena (Pavel Popela / autoři: Alena Hrabětová, Jakub Popela, Pavel Popela):Kladně hodnotíme rehabilitaci tradiční formy městské zástavby s použitím osvědčeného typu městského domu, vytvářející vhodný tvar parku. Je potvrzena hodnota městského parku v centru města. Návrh respektuje urbanistickou strukturu okolní zástavby a zachovává propojení ulice Dvorské s parkem. Návrh prokazuje vhodnost

náměstí, blok, které budou platné a srozumitelné i v budoucnu. Oproti urbanistickým kvalitám návrhu nepříliš přesvědčivě působilo schematické pojetí parteru navrženého náměstí, na vizualizacích nepůsobí přívětivě. Porota doporučuje v další fázi ověřit reálnost navržené redukce CAN, aby realizování navrženého kvalitního prostředí nebylo podmíněno nereálnými předpoklady.

Více informací: ukr.plzen.eu/cz/souteze-vystavy-a-konference/probihajici-architektonicke-souteze-dle-cka/plzen-namesti-emila-skody-2014


situování zástavby do severovýchodního cípu parku s návazností na budoucí kruhovou křižovatku. Doporučujeme přehodnotit vazbu parku na historické centrum, uvolnit průhled na nároží ulic Jana Zábrany a Rašínova a zvážit celkový rozsah zástavby. Otázkou je vymezení rozhraní budoucího veřejného a neveřejného prostoru, který vnímáme jako citlivý a určující prvek pro budoucí charakter parku. Porota doporučuje řešit hmotově uzavřenou, architektonicky jasně definovanou zadní stranu dvorů; navržená forma dřevěných plaňkových plotů je nedostatečná. Návrh správně řeší obě strany ulice Jana Zábrany, doporučujeme zvážit doplnění stromů do uličního profilu. Návrh prověřil vhodnost zástavby nároží v návaznosti na dolní náměstí na pozemku p. č. 2670/2. Doporučujeme najít vhodné řešení parkování podél ulice Rašínova. Ke zvážení a prověření je vzájemný poměr ploch mlatového a travnatého povrchu parku, současně je pozitivním prvkem prostupnost území. Porota doporučuje tento návrh k dalšímu dopracování.

Hodnocení poroty – 2. cena (Luděk Rýzner – OK PLAN ARCHITECTS, s. r. o. / spolupracující osoby: František Čekal, Helena Pasáčková, Barbora Stejskalová):Návrh vhodně vytipovává prostor k zástavbě v prostoru budoucí kruhové křižovatky. Park vhodně regeneruje a doplňuje o minimální potřebné zázemí formou pavilonu. Za nepřesvědčivý považuje porota návrh zástavby. Její funkci, formu, rozsah a případnou etapizaci je třeba diskutovat. Návrh potvrzuje hodnotu městského parku v centru a dobře řeší návaznost na okolní strukturu města. Ke zvážení je dopracování pěších cest v parku – spojení ulice Rašínova a Dvorská a směr k autobusové zastávce. Porota doporučuje dopracovat detail řešení celého uličního profilu Jana Zábrany. Návrh kladně prověřil hodnotu dostavby na pozemku p. č. 2670/2. Porota doporučuje tento návrh k dalšímu dopracování.

Více informací: www.ppe.cz/v2/GovTenderItem.aspx?id=6ac5d013-b6a2-4be8-9fcd-7c45acc3cc86

PROBÍHAJÍCÍ SOUTĚŽE

Centrum města Milevska

Jednokolová veřejná architektonicko-urbanistická soutěž

Vyhlašovatel: Město MilevskoSekretář soutěže: Miroslav Sládek, referent odboru regionálního rozvoje, Sažinova 843, 399 01 Milevsko, tel.: 382 504 243, e-mail: [email protected]ředmětem soutěže je zpracování architektonicko-urbanistického návrhu prostorového a funkčního řešení centra města Milevska.Porota: Jan Hlavín, Petr Preininger, Petr Uhlík, Zdeněk Herout, Martin Třeštík, Martin Kloda, Simona Švecová, Marek Janatka, Petr ŠváraPředpokládané ceny a odměny celkem: 250 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů: 3. 11. 2014Více informací: www.milevsko-mesto.cz/architektonicko-urbanisticka-soutez-centrum-mesta-milevska/d-167129

Urbanistické řešení města Hustopeče – Severozápad

Jednokolová veřejná ideová urbanistická soutěž

Vyhlašovatel: Město HustopečeSekretář soutěže: Ondřej Rafl, Odbor regionálního rozvoje, Městský úřad Hustopeče, Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče, tel.: 519 441 092, e-mail: [email protected]ředmětem soutěže je zpracování návrhu urbanistického řešení území, které se nachází v severozápadní části města Hustopeče a je vymezeno plochami, kde je podle Územního plánu Hustopečí, vydaného v roce 2013, uloženo pořízení pěti územních studií, označených jako S3, S4, S5, S7 a S9. Celková rozloha řešeného území je asi 65 ha. Územní studie budou sloužit k rozhodování v území a jako podklad pro změnu územně plánovací dokumentace. Hlavním využitím zastavitelných ploch S3 a S5 je podle podmínek územního plánu bydlení v bytových a rodinných domech smíšené s komerčním využitím. Přípustným využitím jsou stavby pro bydlení v rodinných a bytových domech, stavby bezprostředně související s bydlením, stavby občanské vybavenosti, s výjimkou

60SOUTĚŽE

pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2, stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu, veřejná prostranství a zeleň a plochy parkovacích stání pro osobní auta a garáže. Podmínkou prostorového uspořádání je požadavek na intenzitu využití pozemků, stanovený koeficientem zeleně – minimálně 0,3.Porota: Luboš Kuchynka, Antonín Matocha, Zdeňka Vydrová, Pavel Jura, Jakub Kynčl, Lydie Filipová, Tomáš Zlámal, Karel BařinkaPředpokládané ceny a odměny celkem: 270 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů: 29. 10. 2014, 14.00 hod.Více informací: www.hustopece-city.cz/severozapad/

Porotherm dům 2015 – „Bydlení ve vatě“

Jednokolová veřejná ideová architektonická soutěž

Vyhlašovatel: Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.Sekretář soutěže: Václav Chaloupecký – KOMUNIKACE & PROFIT, Pražská 16, 102 21 Praha 10, tel.: 602 342 514, e-mail: [email protected]; [email protected]ředmětem soutěže jsou architektonické studie rodinných domů nabízejících vysoký komfort bydlení s nízkými provozními a energetickými náklady. Konstrukční řešení by mělo, vedle broušených cihel Porotherm T Profi, maximálně využít možnosti kompletního cihlového systému POROTHERM včetně malt a ostatních výrobků Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., jako jsou např. lícové cihly TERCA, Klinker apod. Kompletním systémem POROTHERM se rozumí výrobky, případně technická řešení, která jsou uvedena v příručkách Podklad pro navrhování, 13. vydání – prosinec 2011 a Konstrukční detaily pro cihly Porotherm T Profi plněné minerální vatou – červen 2014. Příručky je možno získat u vyhlašovatele soutěže, Podklad pro navrhování, 13. vydání – prosinec 2011 je k dispozici i na www.porotherm.cz.Porota: Antonín Horský, Iva Poslušná, Alexandr Kroha, František Kulhánek, Ján Stempel, Jiří Hejhálek, Jitka Pálková, Matěj ŠišolákPředpokládané ceny a odměny celkem: 135 tis. KčDatum odevzdání návrhů: 19. 1. 2015Více informací: www.wienerberger.cz

Nové náměstí v České Třebové

Jednokolová veřejná ideová urbanisticko-architektonická soutěž

Vyhlašovatel: Město Česká TřebováSekretář soutěže: Karel Švercl, vedoucí odboru rozvoje města a investic, Městský úřad Česká Třebová, adresa / sídlo: Staré náměstí 78, 560 02 Česká Třebová, tel.: 605 246 688, e-mail: [email protected] Předmětem soutěže je zpracování urbanisticko-architektonického návrhu na revitalizaci Nového náměstí v České Třebové včetně návrhu dopravního řešení okolních ulic – místních komunikací (vymezení hranic území urbanisticko-architektonického řešení, vymezení hranic území dopravního řešení), jeho prostorového a funkčního uspořádání, zahrnující úpravy veřejného prostranství včetně názoru na propojení s širšími městskými souvislostmi, zapojení stávajících objektů, případně umístění novostaveb.Porota: Jaroslav Zedník, Josef Menšík, Milan Košař, Bohumír Prokop, Petr Velička, Miloslav Cindr, Lukáš Pavlík, Tomáš MedPředpokládané ceny a odměny celkem: 275 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů: 20. 10. 2014Více informací: zakazky.ceska-trebova.cz/contract_display_78.html

Dům s pečovatelskou službou v Sezimově Ústí

Jednokolová veřejná projektová architektonická soutěž

Vyhlašovatel: Město Sezimovo ÚstíSekretář soutěže: Jiří Prokop, Město Sezimovo Ústí – ÚPŽPD, Dr. E. Beneše 21, 391 01, Sezimovo Ústí, tel.: 381 201 140, 777 794 884, e-mail: [email protected]ředmětem soutěže je zpracování architektonického návrhu Domu s pečovatelskou službou pro seniory s denním stacionářem pro seniory na pozemcích bývalé mateřské školy v ulici k Hájence, venkovní prostory v prostoru mezi základní školou a bytovými domy. Předpokládané náklady na novostavbu domu s PS pro seniory činí 30 mil. Kč bez DPH pro I. etapu.Porota: Štěpánka Ťukalová, Dagmar Buzu, Radek Zeman, Martin Doležal, Vojtěch Kadlčík, Jan Stach, Miroslava

Svitáková, Helena Řežábková, Pavel VochozkaPředpokládané ceny a odměny celkem: 300 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů: 24. 10. 2014, 11.00 hod.Více informací: www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/architektonickou-soutez-o-navrh-dum-s-pecovatelskou-sluzbou-v-sezimove-usti

Novostavba transfuzního oddělení a centrální tkáňové banky


Vyhlašovatel: Fakultní nemocnice OlomoucSekretář soutěže: Aleš Houserek, Lazaretní 13, 615 00 Brno, tel./fax: +545 120 284 /+420 545 120 210, e-mail: [email protected]ředmětem soutěže o návrh je předložení architektonického návrhu zpracovaného tak, aby podával základní představu o funkčním uspořádání stavby, její vnější podobě, funkčním a estetickém zapojení do struktury stávající objektové skladby areálu FNOL. Návrh bude obsahovat provozně-dispoziční řešení v půdorysech jednotlivých podlaží s vyznačením navrhovaných stavebních funkcí a s orientačním zákresem zdravotnické (laboratorní) techniky a vybavení. Bude navržena koncepce napojení na komunikační a energetickou infrastrukturu a média – budou posouzeny případné dopady na dotčené rozvody a kapacity zařízení (např. trafostanice, náhradní zdroje, meziplyny apod.). Součástí návrhu bude propočet nákladů stavebních prací z jednotkových cen objemových ukazatelů a nezdravotnických provozních souborů a schematické znázornění laboratorní (zdravotnické) techniky a vybavení. Návrh by měl také definovat další rozsah přípravných prací, průzkumů a specifikovat spolupráci s jinými profesemi při přípravě investiční akce.Porota: Martin Šamaj, Čeněk Merta, Dana Galuszková, Ivan Ruller, Robert Štefka, Klára Steinhauserová, Josef Pálka, Aleš Kotásek, Robert Bravenec, Jaromír HomolkaPředpokládané ceny a odměny celkem: 800 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů:


14. 10. 2014, 10.00 hod.Více informací: www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profil/fnol

Revitalizace náměstí Karla IV. – Mělník

Dvoukolová veřejná ideová architektonicko-urbanistická soutěž

Vyhlašovatel: Město MělníkSekretář soutěže: Slavomír Vecko, Městský úřad Mělník, Odbor výstavby a rozvoje, náměstí Míru 1, 267 01 Mělník, tel.: +420 315 635 359, e-mail: [email protected]ředmětem soutěže je zpracování ideového architektonicko-urbanistického návrhu na revitalizaci náměstí Karla IV. – Mělník s důrazem na řešení úprav plochy náměstí a určení prostorového řešení a regulačních prvků náměstí včetně dopravních podmínek, a spojení – synergie s náměstím Míru, s cílem znovuoživení středu města. Dalším úkolem soutěže je i řešení a rozhodnutí o náplni a regulačních prvcích formy těchto objektů na náměstí: výchovně vzdělávacího střediska (VVS), domu služeb (DS), obchodního střediska (OS).Porota: Ludvík Grym, Tomáš Bezpalec, David Mareš, Alexandra Burešová, Ctirad Mikeš, Milan Schweigstill, Ivan Hromádka, Vladimír Štulc, Jan VranaPředpokládané ceny a odměny celkem: 500 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů: 1. kolo – 1. 12. 2014, 2. kolo – 2. 3. 2015Více informací: vyhlašuje se 18. 9. 2014

Revitalizace dominikánského kláštera v Chebu s návazností na Jánské náměstí

Soutěž je zařazena do projektu Ceny Petra Parléře 2014


Vyhlašovatel: Společnost Petra Parléře, o. p. s. / spoluvyhlašovatel město Cheb Sekretář soutěže: Marta El Bournová, Společnost Petra Parléře, o. p. s., Mlýnská 60/2, 160 00 Praha 6, tel.: 220 380 411, mobil: 724 085 334, e-mail:

[email protected], e-mailová adresa pro registraci: [email protected]ředmětem soutěže je zpracování architektonického návrhu na revitalizaci dominikánského kláštera v Chebu s návazností na Jánské náměstí.Porota: Pavel Vanoušek, Tomáš Linda, Aleš Burian, Petr Hájek, Michael Třeštík, Pavel Šturc, Tomáš VíchPředpokládané ceny a odměny celkem: 550 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů: 26. 11. 2014, 12.00 hod.Více informací: vyhlašuje se 15. 9. 2014

Kultivace veřejného prostoru mezi obchodními domy OD Labe a OC Forum

Jednokolová veřejná ideová architektonicko-urbanistická soutěž

Vyhlašovatel: Statutární město Ústí nad LabemSekretář soutěže: Pavel Nepivoda, Magistrát města Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem, tel./fax: +420 475 271 651, e-mail: [email protected]ředmětem soutěže je zpracování architektonicko-urbanistického návrhu na kultivaci veřejného prostoru vymezeného obchodními domy Labe a Forum v ulici U Kostela včetně stávající pěší propojky do ulice Revoluční, s řešením návazností především na nejbližší okolí.Předmětem řešení je návrh na víceúčelové využití prostoru a posouzení podílu tržní, volnočasové, případně jiné funkce. Návrh bude řešit funkční a prostorové uspořádání prostoru včetně umístění mobiliáře a osvětlení.Porota: Petr Pinkas, Vladimír Balda, Jiří Janďourek, Pavel Dlouhý, Jitka Fikarová, Štěpánka Šmídová, Pavel Vodseďálek, Jiří NěmečekPředpokládané ceny a odměny celkem: 220 tis. KčDatum odevzdání soutěžních návrhů: 3. 11. 2014, 17.00 hod.Více informací: vyhlašuje se 11. 9. 2014

roa d s h o w4. ročník diskuzního semináře DESIGN ROADSHOW 2015 přinese opět to nejnovější z interiérového designu a stavebnictví z produkce firem J.A.P., Trachea a Technistone...

luxuSNí Posuvné i oTočné dveře mAsTer A sTrongod J.A.P.

umělý kámEN fAce sTone A kvAliTA HRANTrAcheA

obklAdy, dlAžby, DESky A fASáDyz mATeriálu TechnisTone

zlín 19. 2. 2015

české budějovice 26. 2. 2015

Pardubice 5. 3. 2015

Praha 19. 3. 2015

ostrava 26. 3. 2015

karlovy vary 9. 4. 2015

Ústí nad labem 16. 4. 2015

odborný garant projektu prof. ing. arch. Jan fišer

www.designroadshow.cz

mediální partneři

Inzerce - bulletin Design Roadshow 2015.indd 1 25.11.2014 14:04:18

SOUTĚŽEPŘIPRAVOVANÉ SOUTĚŽE

Masterplán expozic a výstav v Historické a Nové budově Národního muzea

Vyhlašovatel: Národní muzeum Předmětem soutěže bude zpracování základního prostorového a komunikačního řešení stálých expozic, prostor pro dočasné výstavy a prostor pro poskytování služeb budoucím návštěvníkům komplexu budov Historické a Nové budovy Národního muzea po rekonstrukci. Konkrétním předmětem soutěže bude architektonicko-výtvarné řešení základních společných prvků jednotlivých součástí budoucích stálých expozic, vyřešení návaznosti jednotlivých součástí expozic a vyprojektování návštěvnických tras, odpočinkových a interaktivních zón ve stálých expozicích, a rovněž definice parametrů designu částí expozic i výstavních prostor. Předpokládá se budoucí spolupráce s architekty, designéry a dalšími výtvarníky na konkrétních celcích stálých expozic, na tvorbě libret a scénářů stálých expozic i autorský dozor po dobu přípravy stálých expozic. Předpokládaný termín opětovného zpřístupnění muzea je v roce 2018.Předpokládaný termín vyhlášení: do konce roku 2014

Novostavba fakulty CPTO v areálu kampusu univerzity

Vyhlašovatel: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad LabemPředmětem soutěže bude zpracování prostorového, výtvarného a funkčního uspořádání areálu kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Předpokládaný termín vyhlášení: do konce roku 2014

Revitalizace dominikánského kláštera v Chebu s návazností na Jánské náměstí

Zařazena do projektu Ceny Petra Parléře 2014.

Vyhlašovatel: Společnost Petra Parléře, o. p. s., spoluvyhlašovatel město Cheb

Předmětem soutěže bude zpracování architektonického návrhu na revitalizaci dominikánského kláštera v Chebu s návazností na Jánské náměstí.Předpokládaný termín vyhlášení: podzim 2014

Dopravní terminál v přednádražním prostoru ČD Valašské Meziříčí

Zařazen do projektu Ceny Petra Parléře 2014.

Vyhlašovatel: Společnost Petra Parléře, o. p. s., spoluvyhlašovatel město Valašské MeziříčíPředmětem soutěže bude zpracování architektonického návrhu na řešení dopravního terminálu v přednádražním prostoru ČD Valašské Meziříčí.Předpokládaný termín vyhlášení: podzim 2014

62

Connecting Global Competence

Budoucnost stavění

CZ Návštěvnický servis zajišťuje:EXPO-Consult + Service, spol. s [email protected]. 545 176 158, 545 176 160Fax 545 176 159

19.-24. ledna . MnichovVedoucí světový veletrh pro architekturu, materiály, systémywww.bau-muenchen.com

Jste firma z oblasti stavebnictví nebo interiérového designu? Chcete oslovit autorizované architekty – tedy ty, kteří stojí u realizace zakázek? Inzerujte v Bulletinu České komory architektů! Naše periodikum vychází čtvrtletně a je distribuováno všem autorizovaným architektům, jež Komora sdružuje. Bulletin ČKA zároveň vychází v novém atraktivním vizuálu a v nákladu 4600 ks. Kromě inzerce v Bulletinu ČKA nabízíme možnost umístění vaší reklamy na komorových akcích, jako jsou valná hromada, Architekti na jedné lodi či Přehlídka diplomových prací.

Více informací na telefonu 273 167 480, e-mailu [email protected] a na webových stránkách www.cka.cz.

INZERUJTE

V BULLETINU

ČKA!

Obecné informace

• MARSH ve světě od roku 1871• Člen skupiny Marsh & McLennan Companies• Kanceláře ve 100 zemích• V České republice od roku 1992• 70 zaměstnanců -> odborníci na speciální druhy pojistné ochrany• Služby pro více než 1500 společností -> znalost a prestiž• Spolupráce pouze s licencovanými pojišťovnami a penzijními fondy

Autorizované osoby mohou zdarma využít těchto služeb:

• Zprostředkování pojištění• Posouzení a revize stávajících pojistných smluv• Vystavení předběžné záruky/příslibu o pojištění do výběrových řízení na požadovaný limit pojistného krytí• Konzultace ohledně pojištění a likvidace pojistných událostí

Pět hlavních důvodů proč zvolit MARSH

• Zajistíme Vám nejlepší cenu a nadstandardní podmínky - Úspora nákladů a optimalizace pojistného krytí• Provedeme audit současného pojistného krytí zdarma - Nabízíme bezplatný alternativní návrh pojistného krytí• Stejná úroveň servisu v tuzemsku i v zahraničí - Provozujeme pobočky, zastoupení a reprezentace ve více než 100 zemích• Expertní skupiny - Disponujeme vyškolenými odborníky na konkrétní odvětví• Zkušenost - 141 let ve světě, v ČR 21 let

Specializujeme se také na

• Pojištění odpovědnosti firmy a jejich činností - odpovědnost managementu a zaměstnanců• Pojištění finančních rizik• Pojištění stažení produktu z trhu• Pojištění ekologických rizik• Řízení programů zaměstnaneckých benefitů

Kontakt Kateřina Poláčková 221 418 135 [email protected] Martina Perková 221 418 176 [email protected]

Obecné informace

• MARSH ve světě od roku 1871• Člen skupiny Marsh & McLennan Companies• Kanceláře ve 100 zemích• V České republice od roku 1992• 70 zaměstnanců -> odborníci na speciální druhy pojistné ochrany• Služby pro více než 1500 společností -> znalost a prestiž• Spolupráce pouze s licencovanými pojišťovnami a penzijními fondy

Autorizované osoby mohou zdarma využít těchto služeb:

• Zprostředkování pojištění• Posouzení a revize stávajících pojistných smluv• Vystavení předběžné záruky/příslibu o pojištění do výběrových řízení na požadovaný limit pojistného krytí• Konzultace ohledně pojištění a likvidace pojistných událostí

Pět hlavních důvodů proč zvolit MARSH

• Zajistíme Vám nejlepší cenu a nadstandardní podmínky - Úspora nákladů a optimalizace pojistného krytí• Provedeme audit současného pojistného krytí zdarma - Nabízíme bezplatný alternativní návrh pojistného krytí• Stejná úroveň servisu v tuzemsku i v zahraničí - Provozujeme pobočky, zastoupení a reprezentace ve více než 100 zemích• Expertní skupiny - Disponujeme vyškolenými odborníky na konkrétní odvětví• Zkušenost - 141 let ve světě, v ČR 21 let

Specializujeme se také na

• Pojištění odpovědnosti firmy a jejich činností - odpovědnost managementu a zaměstnanců• Pojištění finančních rizik• Pojištění stažení produktu z trhu• Pojištění ekologických rizik• Řízení programů zaměstnaneckých benefitů

Kontakt Kateřina Poláčková 221 418 135 [email protected] Martina Perková 221 418 176 [email protected]

DESIGN YOUR CONCRETE

StrukturmatrizenAbformtechnikFormen- und ModellbauharzeBetonveredelung

RECKLI Strukturní matricepro všechny oblasti betonových staveb

Jak pro prefabrikáty, tak pro monolitické stavby.

Vyžádejte si náš katalog a fotografie s referencemi.

Akustické panely, Kongresové centrum, Zlín

Foto-Gravur, Pěstírna kaktusů, Bleiswijk, Holandsko

Standardní matrice, 1/43 Corse, Budova, Curych, ŠvýcarskoIndividuální matrice, Muzeum Architektury, Berlín, Německo

RECKLI GmbHGewerkenstr. 9a · 44628 Herne · Germany · Tel. +49 2323 1706-26 · Fax +49 2323 [email protected] · www.reckli.com

RECKLI Ceská republikaP.O. BOX 206 · Kafkova 19 · 16041 Praha 6 · Czech RepublicMgr. Iveta Heczková · Mobile: +420 724 888 [email protected] · www.reckli.com

www.facebook.com/reckli.net

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

Designová řešení pro moderní interiéryHAWA CONCEPTA, OTOČNÉ ZASOUVACÍ, SKLÁDACÍ KOVÁNÍ

Otočné a zasouvací, skládací dveřní systémy představují inteligentní multifunkční řešení, vytvářející bezpečný komunikační prostor před skříní a zároveň umožňující volný přístup do všech částí úložného prostoru.Švýcarská společnost Hawa je výrobcem otočných a zasouvacích dveřních systémů Concepta a Concepta Folding pro dřevěné a skleněné dveře, které nastavují nový standard v oblasti luxusního nábytku orientovaného na design, určeného nejnáročnějším zákazníkům. Systém HAWA-Concepta umožňuje uzavření skříní otočnými dveřmi, jejichž výhodou je plné otevření skříně a snadný přístup do celého úložného prostoru, zároveň ale v otevřeném stavu poskytuje volný neomezený a tudíž bezpečný pohyb v celé oblasti před skříní. Je proto vhodný nejen pro šatní skříně, ale zejména pro pracovní prostory, jako jsou např. skryté kuchyňské linky, domácí kanceláře apod. Využití nachází nejen v soukromých interiérech, ale též v kancelářích nebo obchodech.

Hafele Czech & Slovakia s.r.o. | Pekařská 14/628 · CZ-155 00 Praha 5 | Tel.: + 420 241 095 000 | Fax: + 420 241 095 001 | E-mail: [email protected]

inzerat_hafele_Concepta_1ver_198x270.indd 1 22.11.2014 10:03:51

Gira eNetNový obousměrný rádiový systémwww.gira.com/cz

Jednoduché dovybavení elektroinstalaceGira eNet je nový obousměrný funk/rádiový systém pro inteli-gentní propojení sítí a řízení moderní elektroinstalace. Funkce jako řízení světel a žaluzií mohou být jednoduše takto dovy-baveny a spolu propojeny. Již nainstalované spínače lze jednoduše a rychle vyměnit a přizpůsobit rádiovému systému bez toho, aby muselo být položeno nové vedení. K ovládání

eNet lze jednoduše ovládat i dálkověGira mobilní brána umožňuje ovládání celého systému přes iPhone v rámci lokální sítě. Žaluzie, světla a naprogra-mované scény lze pohodlně a intuitivně ovládat přes Gira Interface. Také lze jedním pohledem zaznamenat

systému jsou k dostání tyto prvky: rádiový spínač/stmívač, rádiový nástěnný vysílač a rádiový ruční vysílač.Obr. zleva doprava: Gira eNet rádiový spínač/stmívač 1-násobný systém 2000, Gira eNet rádiové žaluziové ovládací tlačítko 1-násobné, Gira eNet rádiový nástěnný vysílač 3-násobný, E2, bílá lesklá.

a zkontrolovat stav osvětlení a žaluzií.Obr.: Nový Gira interface pro mobilní bránu na Smartphonu (k dostání od 12/2014)

SBS ELEKTRO, s.r.o. Na Spádu 2133/8, 400 11 Ústí nad LabemTel.: +420 475 207 940, [email protected], www.gira.cz

hgschmitz.de

204315_Anz_eNet_iPhone_198x270_CZ.indd 1 03.09.14 10:36

www.sanswiss.cz

SanSwiss s.r.o. Jičín, Popovická 1123T: +420 493 587 425-6, -450E: [email protected]

Přední evropský výrobcesprchových zástěn a vaničeks dlouholetou tradicí

Specialista na atypická provedení

Radost ze sprchování

www.sanswiss.cz

SanSwiss s.r.o. Jičín, Popovická 1123T: +420 493 587 425-6, -450E: [email protected]

Přední evropský výrobcesprchových zástěn a vaničeks dlouholetou tradicí

Specialista na atypická provedení

Radost ze sprchování

Wiesner-Hager Project s.r.o. • Drtinova 10 • Praha 5 • +420 271 730 444 • [email protected] • www.wiesner-hager.com

update_b

update_b_CZ_10_2014_magazine.indd 1 01.10.14 15:26

autorskÁ prÁva - auth.cka.cz

Documents