berounskou ve středověku

42
David Kalhous Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku (před r. 1419) Úvaha nad majetkovou strukturou mikroregionu a nad reprezentativností našich pramenů k dějinám osídlení 1 Obsah Charakter krajiny ................................................................................................................2 K otázce metody a pramenů ................................................................................................3 Berounsko do r. 1300..........................................................................................................4 Berounsko a česká knížata a králové ................................................................................. 11 Hutnictví .......................................................................................................................... 15 Tvrze ................................................................................................................................ 16 Lokální elity ..................................................................................................................... 16 Majetky místní nižší šlechty.......................................................................................... 17 Nižší šlechta a církev: zbožné nadace a zajištění práva .................................................. 24 Panovník a místní šlechta .............................................................................................. 27 Úřady a dary: k funkci místní šlechty ............................................................................ 27 Problém poddaných .......................................................................................................... 29 Několik sond .................................................................................................................... 34 Suchomasty .................................................................................................................. 34 Borek ............................................................................................................................ 36 Bykoš ........................................................................................................................... 37 Tmaň ............................................................................................................................ 38 Želkovice ...................................................................................................................... 41 1 Příspěvek vznikl s podporou grantového projektu Archeologie přemyslovských Čech, GA ČR P405/10/0556.

Upload: david-kalhous

Post on 23-Nov-2015

103 views

Category:

Documents


12 download

DESCRIPTION

Berounsko ve středověku

TRANSCRIPT

  • David Kalhous

    Berounsk sdeln komora v ranm a vrcholnm stedovku (ped r.

    1419)

    vaha nad majetkovou strukturou mikroregionu a nad reprezentativnost naich

    pramen k djinm osdlen1

    Obsah

    Charakter krajiny ................................................................................................................2

    K otzce metody a pramen ................................................................................................3

    Berounsko do r. 1300 ..........................................................................................................4

    Berounsko a esk knata a krlov ................................................................................. 11

    Hutnictv .......................................................................................................................... 15

    Tvrze ................................................................................................................................ 16

    Lokln elity ..................................................................................................................... 16

    Majetky mstn ni lechty .......................................................................................... 17

    Ni lechta a crkev: zbon nadace a zajitn prva .................................................. 24

    Panovnk a mstn lechta .............................................................................................. 27

    ady a dary: k funkci mstn lechty ............................................................................ 27

    Problm poddanch .......................................................................................................... 29

    Nkolik sond .................................................................................................................... 34

    Suchomasty .................................................................................................................. 34

    Borek ............................................................................................................................ 36

    Byko ........................................................................................................................... 37

    Tma ............................................................................................................................ 38

    elkovice ...................................................................................................................... 41

    1 Pspvek vznikl s podporou grantovho projektu Archeologie pemyslovskch ech, GA R P405/10/0556.

  • Charakter krajiny

    Msto Beroun vd za svj pvod kolonizan vln, je se pelila Evropou v prbhu

    11.-14. stolet, avak vzniklo v krajin, jej osdlen m mnohem hlub koeny. Rovn hrad

    Karltejn, vybudovan Karlem IV. jako pokladnice pro sk a esk korunovan klenoty, je

    a pomrn pozdnm dokladem panovnick ptomnosti jihozpadn od Prahy, j vak

    dosvduj ji psemn prameny ranho stedovku Tetn, Zbeno, ale tak Svinae,

    Suchomasty, Sv. Jan pod Skalou nebo Velz se objevuj v textech 10.-11. stolet.

    Nepravideln obdlnk, vymezen dnes liniemi ty elezninch trat s vrcholy v

    Hostomicch na jihozpad, ve Zdicch na severozpad, v Beroun na severovchod a v

    Tebni na jihovchod nelze snad povaovat za pirozen mikroregion, by se z sti kryje

    s prostorem dnenho Berounska a Hoovicka. Avak pesto je dobe vymeziteln v krajin

    jeho severovchodn hranici tvo Berounka, zatmco jej na jihovchod a na severozpad

    snadno rozeznme dky odlinmu charakteru ternu, kter se ve smru od lidskch sdel

    v nmi sledovanm prostoru zved.

    Pedstavme si nejprve krajinu z hlediska jejch prodovdnch charakteristik.

    Geologicky se jedn o soust Prask pnve, je je tvoena relikty prvohornch a

    starohornch hornin. Krajinu vrsn dol a pahorky, jejich ve vak mnoho nepesahuje 600

    m. Vtinu zem pokrvaj jlohovolinit pdy na vpenci i vpnitch bidlicch, piem

    tlouka vrstvy hlny se li podle konkrtnch podmnek. V nkterch mstech, zejmna

    v okol vodnch tok, najdeme glejovou zraelinlou pdu. V prmru se z hlediska

    zemdlskho vyuit jedn o pdy stedn kvality.

    By se jedn o nevelk zem, mnostv sdel, je v tto oblasti od ranho stedovku

    vznikla, samozejm nut k volb rozumnho pracovnho postupu, jen by umonil sledovat

    promny osdlen a jeho charakteru ped zatkem 15. stolet nemn ne mocenskou

    geografii naeho prostoru. Pes zdnliv mnostv pramen se pochopiteln nejedn o snadn

    kol, nebo mnoh sdla prameny zachycuj ji velmi zhy, aby se pozdji z psemnch

    svdectv vytratila, zatmco se jin vsi objevuj v naem hledku a s listinami 13. a 14.

    stolet. Nen tak vdy mon podchytit, kdo byl vlastnkem konkrtn vsi nehled k tomu, e

    v pedhusitsk dob mnoh vesnice ani jednomu vlastnku (nebo driteli) nepatily a dlil se o

    n bu cel klan, nebo vce rznch pn. Pesto se pokusme zachytit majetkovou strukturu

    nmi zkoumanho mikroregionu a jej promny, a to jak prostednictvm psemnch, tak i

    archeologickch a toponomastickch pramen.

  • K otzce metody a pramen

    Oproti pedchoz sond, jejm prostednictvm jsme mapovali vvoj oblasti mezi

    starobylou Libic a vrcholn stedovkm Kolnem, zahrnuje tato sonda vesnice, je se

    rozkldaj jihozpadn od msta Berouna. Jejich poet sice zdaleka pevyuje mnostv osad

    v dve zkouman oblasti na Libicku, pesto je mnostv dochovanch pramen podstatn

    ni, nebo se nedochoval zejmna dn urb. Stejn tak nm chyb mstsk kniha, je by

    byla srovnateln s kolnskou mstskou knihou, ji jsme mli k dispozici v pedchozm

    ppad. Z pramen hromadn povahy, je by dovolovaly povznst se nad jednotlivosti,

    zstvaj tak k dispozici pouze svazky dvorskch desk a ednch knih praskho

    arcibiskupstv.2 Ty spolu s nkolika destkami listin a strunmi zprvami z archeologickch

    vzkum tvo nevelk soubor pramen, z nich se meme pokouet zskvat data. Graf

    dobe dokumentuje, jak omezen jsou nae znalosti o vtin mst ped r. 1300.

    Mm hlavnm clem bylo uskupovat informace vdy tak, aby tvoily dostaten velk

    celek, v jeho rmci by bylo mon srovnvat a hodnotit. Proto jsem se zamil zejmna na

    ptomnost panovnick moci a na problmy, spojen se studiem drobn lechty, nebo prv

    tyto dv veliiny povauji v dan oblasti za klov.

    2 Cennm pramenem, je vybz ke komplexnmu zpracovn, avak se ji dotk husitsk doby, jsou karltejnsk ty. Ty nm dovoluj nahldnout do kadodennho ivota krlovsk enklvy nedaleko hlavnho msta husit, Prahy. Jejich zpracovn by se autor rd vnoval v nsledujc studii.

    2; 3%

    6; 9% 4; 6%

    16; 24%38; 58%

    Prvn zmnka o lokalit

    901-1000

    1001-1100

    1101-1200

    1201-1300

    1301-1400

  • Berounsko do r. 1300

    Potky tamnho ran stedovkho osdlen se kladou ji do 7. stolet, nicmn jej

    dokldaj jen ojedinl nlezy (fragment asn slovansk spony z Litn; avarsk nkon

    z kostrovho hrobu v Krlov Dvoe; avarsk pvsek z Hostimi; ostruha s hky nalezen

    na Tetn). Do starohraditnho obdob se hls nalezit v Beroun, Chlustin, Kotopekch,

    Neumtelech, Radoui a Stradonicch. V 9.-10. stolet se poet znmch lokalit roziuje na

    dvacet. Do 10. stolet se tak datuj potky vech pozdjch znmch stedovkch

    pohebi v tto oblasti. Doloena jsou vzkumy na Kozlu u Hostimi,3 v Lochovicch a na

    Otmsk hoe, je dopluj star skupinu hrad v Kotzu u Tman a Knihov u Zdic.4

    Svdectv archeologickch pramen a listin propojil Vladimr milauer a pelivm

    zpracovnm souboru mstnch jmen se pokusil stanovit urit tdy mstnch jmen

    z morfologickho hlediska. Prostednictvm datovn jednotlivch zmnek pak mnil dospt

    k piblinmu datovn cel tdy.5 (Jeho postup zde nebyl vzdlen od pstupu archeologie,

    je mnohdy nhodnho absolutnho datovn uritho konkrtnho nlezu nsledn vyuv k

    datovn cel skupiny pedmt morfologicky pbuznch.) Pouze 17 z 54, tedy piblin

    tetina jmn, kter by ns zajmala, si nala cestu do milauerova klasifikanho systmu.

    Nicmn u t lokalit, a to u Litn (1324),6 Svina (1088) a Vlenc (1381), vme, e je autor

    adil do nejstar vrstvy AB, je odpovd nejstarmu osdlen.7 Do dal skupinu A, B, C, D,

    ji milauer ohraniuje ekou Szavou a Brdy a spojuje ji s prvotnm rozenm nejstarho

    sdelnho arelu, pat Lounn (1324), Nesvaily (1318), Poaply (1262) a Vinaice (1170).8

    Popovice spojuje se skupinou A, B, C, D, E, je by mla sdruovat jmna typick nejenom

    pro nejstar sdeln zem, ale tak pro jeho rozen mezi Szavou a Brdy a pro zpadn

    echy; samotn Popovice a jejich odvozeniny se daj najt na eji vymezenm zem A, B,

    C, E.9 Skipel by pak mla nleet do iroce vymezen skupiny A, B, C, E, F, G, je krom

    nejstarho sdelnho zem zahrnuje i zem mezi Szavou a Brdy spolu s jinmi a

    zpadnmi echami., kdy Skipel pat pod podtyp 5/6, kter se objevuje na A, B, D, E, G.10

    S ohledem na to, e pouze Velz znme ze starch zmnek psemnch pramen, pedstavuje

    toponomastick argumentace cenn korektiv naeho poznn. Je vak jist, e se na

    3 Srov. pozn. 25. 4 Srov. Irena BENKOV in: Beroun, red. I. Benkov a kol., Praha 2008, s. 24-25. 5 Vladimr MILAUER, Osdlen ech ve svtle mstnch jmen. Praha 1960, s. 20-26. 6 slovka v zvorce oznauje rok prvn zmnky o dan lokalit. 7 V. MILAUER, Osdlen, s. 33-37. 8 Tamt, s. 40-43. 9 Tamt, s. 51. 10 Tamt, s. 55.

  • milauerovy rekonstrukce nelze dvat jako na jist sdlen, jako spe na pokusy dt

    shromdnm informacm urit d, jeho vhodnost vak zvis nejenom na toponomastice

    sam, ale tak na dalch informacch, o n milauer sv zjitn opral. Kruhem se tak

    vracme k psemnm pramenm, a tak k archeologii, nebo nejstar sdeln zem, jak jej

    milauer chpal, vychz z tehdejho stavu archeologickho bdn. Ve sv sum vak

    toponomastick zjitn podporuj nzor, e dnen Berounsko patilo k velmi starmu

    sdelnmu zem.

    Nejstarm sdlem oblasti, je znme prostednictvm psemnch pramen, je

    bezpochyby Tetn. Objevuje se toti ve spojitosti vdovou po kneti Boivojovi sv. Ludmilou

    ji v nejstarch legendch 10. stolet, a to jako hrad, dvorec a sdlo knny-vdovy.11 Jako

    jeden z mla zdejch hrad byl alespo sten archeologicky prozkoumn. Naa

    Profantov klade vznik vnjho valu do doby po r. 850, a to na zklad keramiky, je byla

    objevena v tle valu.12 Kostel zde existoval zejm ji v 10. stolet, nicmn dnes stoj a

    pozdn romnsk stavby kostel sv. Michaela (dnes sv. Jana Nepomuckho) a sv. Kateiny,

    je jsou datovny do prvn tvrtiny 13. stolet.13 V kadm ppad prameny spojuj tamn

    hrad s knec rodinou a s panovnickou moc. O petrvvajc vazb na knec moc svd i

    donace vyehradsk kapitule, jejm pedmtem se stala mj. dest dl z platu v tetnsk

    provincii; krom toho kne daroval i tni pod vrchem Tetn a dv poplu na Tetn u brodu

    na mst dnenho Berouna s pekaem Kakou a jeho bratrem snad stejn profese.14 Podle

    verze B vyehradskho falza daroval Vratislav kapitule i nkolik dalch osob.15 Zmnka o

    tetnsk provincii je vak pro svou ojedinlost spe vzvou k vahm nad obsahem tohoto

    termnu ve vyehradskm falzu, ne aby byla bez ohledu na souasn diskuse o ran

    stedovkch sprvnch struktur bezpenm dokladem teritorilnho uspodn

    pemyslovskho knectv.16 Spolen s Tetnem se pedmtem darovn staly i nedalek

    11 Fuit in provincia Bohemorum, ed. V. Chaloupeck, kap. 5, in: T: Prameny X. stolet legendy Kristinovy o sv. Vclavu a svat Ludmile (= Svatovclavsk sbornk 2.2), Praha 1939, s. 473: Hec dicens Ludmilla, discessit a civitate Praga et venit in castellum quoddam, quod Tetyn nominatur. Ibi vero prescia futuri martyrii, se totam ad sacrum studium firmiter corroboravit et bona supra memorata magis ac magis in pauperes faciens, desiderium non explevit. Qua discendente, mater novelli principis, facto consilio cum sceleratis, misit eos, ut eam perderent. Qui assumentes secum exercitum magnum, perrexerunt in castellum Tetyn. 12 Profantov, Naa: Pspvek k poznn pedhrad Tetna, okr. Beroun, Archeologie ve stednch echch 1, 1997, s. 323-332. ? Jak je to keramika? 13 Zdenk BOH, Ostrov. Tiscilet historie zmaenho kltera, Jlov u Prahy 1999, s. 99-100. 14 CDB I, . 387, s. 387, varianta A: In provincia Tetinensi de vendicione decimus denarius.; tamt, s. 381-382: Wtetinscse Nabrode de terra ad II aratra cum pistoribus Kaka cum fratre Sub ipso monte Tetin stagnum, quo slavice dicitur tona. K hodnocen listinnho souboru z hlediska diplomatiky Jiina PSKOV, Pspvky k diplomatice vyehradskch listin 12. stolet, Archivum Trebonense 2, 1973, s. 1-44, je klade vznik nejstar verze falza (A) ped polovinu 12. stolet. 15 CDB I, . 387, s. 390, varianta B: de Tethin Denaua, mater eius Mirena, Dedacs 16 Srov. pozn. ?.

  • Suchomasty a Svinae.17 Zatmco v Suchomastech kapitula zskala dv dal poplu se temi

    zvonky, ve Svinach j kne pipsal svinae Zdka.18

    Majetkov struktura tto oblasti vak zejm byla velmi komplikovan, nebo vme, e

    r. 1266 Pemysl Otakar II. pevedl na klter v Chotovicch patrontn prva ke kostelm

    sv. Michala a sv. Ludmily s jednm lnem, lesy a horami v okol vetn rybnku eenho

    Zlup a dal majetky, mj. ves Popovice nedaleko Berouna.19 Existenci tamnch krlovskch

    majetk potvrzuje i podezel listina krlovny Kunhuty z r. 1271, je krom ji ve

    zmiovanch osad uvd nov i Chodou.20 Svdectv obou listin potvrzuje konfirmace

    ehoe X. z 23. 5. 1273 na chotovick majetky, je vak nevypotv vechny krlem

    darovan majetky a mnoh dary zmiuje jen pauln (mj. dv kaple na Tetn).21 To, e bylo

    mon ve 13. stolet darovat majetky, je byly ji o vce ne 150 let dve pipsny

    vyehradsk kapitule, ukazuje, e Vratislav II. daroval pouze dl svch zdejch majetk, a pro

    nedostatek pramen nelze vylouit ani tu monost, e osudy zdejch majetk mly mnohem

    vce zkrut, ne nm dochovan prameny dovoluj poznat nejzetelnji je to patrn v ppad

    Sedlce a Chodoun, je zejm nsledn zskali Buzicov, od nich je pak spolen s dalmi

    vesnicemi a hradem a mstekem ebrk odkoupil Jan Lucembursk.22 Krom toho jsou

    pipomnni i tamn vladykov.23

    17 Suchomasty se rozkldaj asi 5 km jihojihozpadn od Tetna, zatmco Svinae bychom nalezli asi 7 km jihojihovchodn od hradu. Mokropsy na cest z Prahy! 18 CDB I, . 387, s. 381-382, varianta A: Suhomazleh de terra ad II aratra cum campanariis Milon, Zlaua, Tronac. Zuina-/rih terra ad aratrum cum porcario, cui slauice dicitur zuinar, nomine Vzdics. Listina je snad jedinm dokladem v korpusu ran stedovkch pramen, je umisuje nositele urit profese do osady, jej jmno se ve na onu profesi. 19 CDB V. 1, . 475, s. 704 k 26. 6. 1266: ecclesias in Thetin s. Michaelis et s. Ludmile apud Weronam, cum uno manso, siluis et montibus et cum piscaria, que vulgariter Zlup nuncupatur, pertinentibus adeasdem, item villam Wscahlau, Zedlce cum molendino et flumine Bradaua dicto, Lubacouicivh, in Wodokerth duos mansos, in Dudlenech similiter duos mansos, in Malich unum mansum, apud Dolen circa flumen, quod Misa vocatur, tres mansos, villam Popouich iuxta Veronam civitatem cum omnibus pertinentiis...; 20 CDB V. 2, . 643, s. 267-268 z14. 10. 1271 krlovna Kunhta daruje patront v evnicch, etc. pitlu sv. Frantika: Item de Rewnicz duo talenta denariorum singulis annis cum aliis minutis dictis fratres tollent. Item de Drahlowicz, de Zvchomast,

    de Chodun, de Zedlicz plus quam mediam partem agrorum, Item de Zwynar post duas araturas plenas decimas; CDB V.2, . 708, s. 353-354 z 23. 5. 1273, jejm prostednictvm eho X. konfirmuje majetky kltera Chotov, zmiuje Chuchon V panovnick listin CDB V. 1, . 475, s. 704 z 26. 6. 1266 se tato lokalita neobjevuje. 21 CDB V. 2, . 708, s. 353-354. Srov. RBM II, . 1457, s. 625 vydan 23. 8. 1288: siluam suam adiacentem Tetin cum viredaria siue forestaria ipsius silvae, quae lowche dicitur in uulgari, eidem preposito et commodum ecclesiarm s. Michaelis et b. Ludmilae et loci in Tetin liberaliter confert possidendas, ita quod idem prepositus et successoreseandem siluam pro deductionibus uenationum nostrarum tamquam forestarij et viredi siue lowchi diligenter custodiant, foueant et conseruent, lognorum aridorum seu arescentium, et pratorum ac aliarum vtilitatem et fructuum supradicte silue commodis libere potuit. De silua uero et lignis viridibus, ad structuras domorum et curiarum eiusdem prepositi et successorum ipsius

    edificia, necnon pauperum ipsorum in Tetin et Podol reformandas manubias, prenotato preposito et successoribus eius ac pauperibus iam predictis tollendi necessaria, quotiens et quantum opus fuerit, concedimus facultatem, inhibentes distinctius, ne viridem siluam vastare presumant aliquatenus, aut alicui alteri ab ipsis et eorum pauperibus sepefatis uendere uel donare. Alioquin collationem, donationem et commissionem predictas ipso facto decernimus irritas et inanes. Ves Popovice, zmiovan v donaci pro zbraslavsk klter z 16. 6. 1400, le soud podle ostatnch darovanch majetk asi 5 km zpadn od Vlaimi, srov. Listy kltera Zbraslavskho, ed. F. Tadra (= Historick archiv esk Akademie 23.)), Praha 1904, . 245, s. 204-205. 22 Srov. ve na s. ?. 23 Srov. ve na s. ?.

  • Kdo byl inicitorem udlen odpustk pro nvtvnky tetnskch kostel o edest let

    pozdji, ovem nevme.24 V kadm ppad zdej fara zejm nkdy v prbhu 14. stolet

    opt pela na krle, nebo arcibiskup Jan z Jentejna na dost Vclava IV. inkorporoval

    zdej faru karltejnsk kapitule vzjemn propojen zdej fary a dkanstv na Karltejn je

    pitom zejm star, nebo ji r. 1359 prezentuje Karel IV. karltejnskho dkana k tetnsk

    plebnii.25

    Lze se pitom jenom dohadovat, jak do naeho obrazu zapad tpn z Tetna, nevlastn

    bratr vyehradskho probota Jana Volka, kter je takto zmiovn v nkolika dalch

    listinch.26 Zrove vme, e v Tetn stval i vrcholn stedovk kamenn hrad, jeho

    potky se na zklad archeologickch doklad obvykle kladou do 13. stolet.27 Nkdy ped

    polovinou 14. stolet hrad zskal Karel IV., nebo se tetnsk panstv stalo soust dravy

    pilenn k nov budovanmu Karltejnu.28 V jejm rmci Tetn zejm ztratil na vznamu

    ostatn do t doby tak kladou archeologov Irena Benkov a Vladimr tverk znik

    vrcholn stedovkho tetnskho hradu.29

    24 RBM III, . 1220, s. 474, 23. 8. 1326; tamt, . 1245, s. 485, z-prosinec, 1326; tamt, . 1298, s. 508 z 20. 3. 1327. 25 Archiv prask metropolitn kapituly I, 513, s. 143: 4. 5. 1387, Praha; LC I/1, 86-87, 20. 2. 1359 Cunsso decanus in Karlstein ad presentacionem dom. Karoli Roman. Imp. Semper Augusti et Boemie/ Regis, ad ecclesiam in Tetyn per mortem Nicolai plebni vacantem, fuit institutus. Executor plebanus de Werona. 26 RBM III, . 696-697, s. 290-291 z 24. 6. 1321, . 1831, s. 714-715 ze 17. 9. 1331 jej dosvduje jako vicepurkarbho na Lichtenburku a zemskho note. Zemel nkdy r. 1338 (viz RBM IV, . 632, s. 244 k r. 1338). Srov. Marek STAR, Zemsk psa tpn z Tetna, jeho pvod a potomstvo, Genealogick a heraldick listy. Acta genealogica ac heraldica 19, . 3-4, 1999, s. 27-37 (pstupn online na adrese http://www.arttex.cz/marek/stepan.htm, 5. 6. 2014) vrohodn identifikuje tpna jako o mlo starho nevlastnho bratra Jana Volka, nemanelskho syna Vclava II., s nm sdlel pouze matku. Srov. Ji LOVEC, Tvrz a zmek v Suchomastech, Minulost Berounska 5, 2002, s. 9-41. 27 Ji LOVEC, Zceniny hradu Tetn, Minulost Berounska 10, 2007, s. 11-; Durdk, Tom, Stedovk hrad Tetn, esk kras 11, 1985, s. 63-71. 28 Indici se zd bt u l. 8 Majestas Carolina, ed. F. Palack, A 3, s. 88, kde je zmiovn mezi doasn zastavitelnmi hrady i jaksi Deutin. Palack jej ovem ztotouje s Dnem. Ovit, zda Dn patil tehdy panovnkovi. Martin NODL, Maiestas Carolina. Kritick postehy k pramenm, vyhlen a odvoln Karlova zkonku, Studia mediaevalia Bohemica 1, 2009, s. 21-35; Ji KEJ, Sporn otzky v bdn o tzv. Maiestas Carolinae, Prvnhistorick studie 32, 1992, s. 53-82. 29 Irena BENKOV Vladimr TVERK, Dva hrady na Berounsku, Archeologie ve stednch echch 6, 2002, s. 545-552, 545-547.

  • Podobn jako v Suchomastech si et panovnci zachovali patrontn prva k

    nedalekmu farnmu kostelu v Borku,30 akoli vesnice zejm patila mstnm vladykm.31

    Naopak ve Svinach prameny ped 13. stolet dosvduj pouze kapituln majetek, zatmco

    pramenm 14. stolet dominuj snad dky Boivojovi ze Svina zmnky o zdej rodin

    ni lechty.32 Situaci nijak nekomplikuje listina z 9. kvtna 1325, j krl Jan vrac horu

    30 LC I/1, s. 166 k 13. 12. 1361 Johannes presbyter de Suchomasl ad presentacionem et requisicionem Karoli Rom. Imp. et tamquam regis Bohemie, ad ecclesiam in Borek per sentencm priuacionis contra Cunlim olym rectorem ipsius per dom. Przibislaum correctorem cleri latam vacantem, fuit institutus, decano Podbrdensi pro exekutore deputato. 31 A 31, . 1, s. 90 k 1381: In villa Suchomaslech Bohunek alias Manyk, Wenceslau et eorum heredes decesserunt. Bona eorum servilia due curie araturarum cum hereditate, pratis, due curie rusticales, subside et cum qualibet libertate ... ad d. regem devoluta sunt et d. rex predicta bona et hereditates serviles in Suchomasl dedit et contulit Bohunkoni et Borziwogio fratribus de Lochowicz ad ius servile. Tandem Wsseslaus de Wlenecz sepe et sepius ipsos fratre Bohuncome et Borzywogium pro beonis predictis in Suchomasl impugnabat et infestabat, asserens sibi ad ipsa bona melius ius conpetere... Tunc predicti

    Bohunco et Borzywoy cum Wsseslao predicto amicabiliter concordati sunt in hunc modum, sic quod prefati fratres dederunt et assignaverunt Wsseslao ... L sexag. gr. denariorum Pragensium pro iuribus suis, si qua ipsum Wsseslaum et heredes suos in bonis et hereditatibus premissis concernunt...; DD VII, . 37, s. 12, leden nor 1383: Borziwoy de Janowa conqueritur super Elcam de Wlenecz, quod quando Andreas de Wlenecz fecit ei dampnum suo posse minus iuste in sua hereditate servili in Suchomasl, et id dampnum in equis, in paratis pecuniis et in diversis rebus domesticalibus pro C marcis argenti, et ipsa id dampnum ab eo susceptum utitur.; tamt, 12-13.38 Bohunek de Lochowicz conqueritur super Margaretham de Wlenecz, quia fecit sue potestati Andree de Wlenecz facere ei dampnum In eodem termino Bohunco predictus ex una, Elca relicta olim Wsseslai de Wlenecz, Andreas, Margaretha et Cunca ac allii orphani Wsseslai predicti parte vertente In arbitros in causa presenti, Bohunek in Borziwogium de Janowa et de Lochowicz, Elca, Margaretha, Cunca et Andreas in Domynkonem

    de Kozarowicz, quod Bohunco predictus debet dare et persolvere XX sexagenas gr. den. / Item Elca et alii orphani sepedicti coram beneficiariis curie regalis se abrenunciaverunt se ab omnibus iuribus, sie que eis in bonis vel in hereditatibus in Suchomasl per litteras domini regis vel per quemcumque modu,competunt 32 Listy kltera zbraslavskho, . 112, s. 63-65 k 17. 5. 1350 (= RBM V, 867, III, s. 448-449); tamt, . 135, s. 84-86 z 6. 4. 1356; LC I/1, 12 k 19. 3. 1358; DD VII, . 241, s. 89-90 a mnoh dal. ??? I. 482 z 6. 10. 1383: Bohuslaus de Hoholowa ..., quod hereditatem suam in Swynarz, curiam arature cum agris, pratis, etc., nihil reseruando, excluso quod Fiola tenet, vendidit Otykoni et Albero pro 7 sexagenis.; PDZ I., 502, 20. 12. 1384: Matthias de Swynarz ..., quod hereditatem suam ibidem, curiam arature cum agris, pratis, jure patronatus eccleise et omni libertate ad ea peritinente vendidit Otikoni

    de Swynarz et suis heredibus pro tribus sexagenis grossorum.

    7; 25%

    15; 54%

    4; 14%

    2; 7%

    Vlastnci dle zmnek ve 13. st.

    Panovnk

    Crkev

    Ni lechta

    Vy lechta

  • Ovny a lesy, patc ke vsi Svinae jedn se toti o Svinaov na Kladensku, jej v majetku

    kltera dosvduje jet ostrovsk urb z r. 1390.33

    Podobn v Chodouni vme dky nhodn zachovan zprv ze zemskch desek o

    jakmsi Vtkovi, jen se psal z Chodoun, by zprva dokld pouze jeho dva dvory

    Ttnicch.34

    Mezi zmnky o Tetn a dalch majetcch vyehradsk kapituly se vkliuje zprva o

    darovn ryb v Tebni ostrovskmu klteru r. 1000.35 Krom psemnch pramen

    dosvduje tamn osdlen i objev t objekt se zlomky keramiky stedo- a mladohraditnho

    st v Hlsn Tebni.36 Klter nkdy za vldy Betislava I. zskal i nedalek kostel sv. Jana

    pod Skalou, kde zhy vyrostlo vznamn kltern probotstv, a to spolu se strci kostela

    usazenmi v Chrustimicch a Nunicch i hosty v Sedlci.37 Zdej osdlen pitom mlo

    33 RBM III, . 1108, s. 432: ...horu Ovny esky jmenovan s kovinami a lesy vsi Svinam pinlec ... a lidi nae, kteto horu jmenovan z naeho njmu a rozkzn dreli js, tm pikazujeme a oddvme s jejm psluenstvm vn k vlden. Srov. Decem registra, ed. Emler, s. 70. 34 PDZ I. 564 k 30. 6. 1396: Witko de Chodunie protestatus est etc., quod hereditatem suam in Trtieniczi, duas curias rusticales soluentes duas sexag. gr. census cum agris etc. vendidit Bohuslao de Mendico et Budiwogo plebano fratri ipsius ac Wogcze dicti Bohuslai vxori pro viginti sexag. gr. etc. Disbrigare debet ipse et cum eo Jan de Tmanie, Zbynko de Wyssebor, omnes in solidum ab omni etc. ut in forma. Et Benessius de Chotunie ad hoc forum suum beniuolum consensum praebuit, et omne jus suum, quodcumque habuit in dictas hereditates, dimittit eis plene et in toto. 35 CDB I, . 40, s. 46-47: De familia autem has villas Sazawa, Sedlce, Myechinici. Piscatores autem Drazowichich, Trebani, Lahowicih. Viz Z. BOH, Ostrov. 36 Daniel STOLZ, Nov doklady ran stedovkho osdlen Berounska, Archeologie ve stednch echch 6, 2002, 527-540, 527-529. 37 CDB I, . 52, s. 52: Capellam quoque in spelunca sancti Johannis Baptiste huic loco adidit. Insuper et custodes ipsius ecclesie Chrustimicich et Nuncycyh; villam cum hospitibus Sedlce. Vme, e probotstv jet ve stedovku zskalo nedaleko lec vsi Bubovice, Hostim a Sedlec, je v jeho vlastnictv dosvduje zdej urb z poloviny 15. stolet, srov. Rostislav NOV, Ostrovsk urbe z let 1388 a 1390. K situaci venkovskho lidu v dob pedhusitsk. SNM A: Historie 15, 1961, s. 41.

    13; 18%

    14; 20%

    32; 46%

    11; 16%

    Vlastnci dle zmnek ve 14. st.

    Panovnk

    Crkev

    Ni lechta

    Vy lechta

  • star tradici, nebo nedaleko na vrchu Kozl bychom nali pozstatky hradu.38 Pedmtem

    darovn se stala i nedalek kaple na Velzi, a to rovn spolu s nkolika rybi v Draovicch,

    se strci z nedalek Otroinvsi (2 km SZ od Berouna) a se tymi poplumi v ern.39

    Potkem 13. stolet se ostrovsk klter uchytil i ve Skipli, kde zskal od krle Vclava I.

    patront k tamnmu kostelu spolu se dvma lny v Hlazovicch zejm se jedn o nedalek

    Lovice (3 km SV) a se tymi osedlmi v ebrkov.40 Dar klter vyvil stem hiven.

    Neznmo kdy zskal v regionu majetky i zbraslavsk klter podle listiny z r. 1400 mu

    patily vsi Popovice, eporyje a Neumtely, kde stl i dvr a tvrz, nebo prv tyto majetky

    panovnk osvobodil od bern.41

    Dal ti osady nalezneme v pramenech 12. stolet. Zdice figuruj pouze jako

    geografick bod ve Vincenciov len boj mezi Pemyslovci r. 1147.42 Tak Tm (?)

    vystupuje v listin doby okolo r. 1170 jen jako msto pvodu jednoho ze svdk Havla,43

    piem pedmtem darovn asty, syna komornka Vojslava, Boehrobcm je ves Byko.44

    Svdectv to nen prv spolehliv, nebo se nm listina dochovala a v ran novovkm

    opisu. Pesto alespo archeologick nlezy ze Zdic potvrzuj existenci tamnho ran

    stedovkho osdlen Irena Benkov spolu s Michalem Lutovskm upozornili na skupinu

    pti hrob, kde bylo snad v blzkosti njak kosteln stavby pohbeno 7 jedinc.45

    38 Irena BENKOV Vladimr TVERK Michal LUTOVSK, Nkolik poznmek k hraditi Kozel u Hostimi, okr. Beroun, Archeologie ve stednch echch 1, 1997, s. 311-321 zmiuj, e se jednalo o trojm valem chrnnou ostronu, jej vznik spolu se Slmou spojuj s dobou okolo r. 900. 39 CDB I, . 52, s. 52-53: Item aliam capellam in Veliz cum omnibus appendiciis uis dedit; piscatores Drazowycyh, custodes eiusdem ecclesie Otrocynyewsy, Cyrnye terram ad quatuor aratra. Curcuitum quoque silve, quo dicitur Zaton, et capellam

    beati Johannis Baptiste Domaslicyh civitate etiam ebdomadam thelonei contulit cum capella beati Jacobi apostoli 40 CDB III. 1, . 55, s. 55-57 z 1233, Milevsko. 41 RBMV V.2, . 693, s. 43 z 16. 6. 1400 = Tadra, . 245, s. 204-206. Listina uveden v pedchoz poznmce zmiuje k r. 1331 jakhosi Dluhomila z Neumtel. S ohledem na to, e svdil v listiny tkajc se nedalek Skiple, jeho pdomek skuten dokld, e v Neumtelch drel njak majetek. Nelze pochopiteln vylouit, e mu patila jenom st vsi a e ji tehdy byli v Neumtelch zakoupeni zbraslavt cistercici. 42 FRB II, ed. J. Emler, Praha 1875, s. 418: Quod cum dimono Theobaldo fuisset relatum, diversas insidias, ut eum caperet, ponit ad ultmum eum in quadam villa ultra Uzdic cum magna militia de nocte circumvenit et tandem in quadam curia captum Praga deducit et in turri majori et firmiori positum usque ad ducis Wladizlai adventum custodibus fidelibus tradit. 43 CDB I, . 251, s. 224: Gavel de Cinan cum fratre suo Budilow 44 CDB I, . 251, s. 223-224: pro remedio anime mee et prdicti patris mei Voyzlai et omnium parentum metrum ecclesi sancti Wencezlai villam Bikkos contuli, ita quo ipsam custos sepulcri sancti Wencezlai et sui successores sine contradictione canonicorum in perpetuum obtineat. 45 Irena BENKOV Michal LUTOVSK, Stedovk hroby ve Zdicch, okr. Beroun, Archeologie ve stednch echch 1, 1997, s. 389-393. Srov. tak Milue DOBISKOV, Antropologick zhodnocen nlez z hrob v Husov ulici ve Zdicch, okr. Beroun, tamt, s. 395-398.

  • Berounsko a esk knata a krlov

    Pomrn znan mnostv zprv v knecch listinch se zd nasvdovat tomu, e se

    oblast tila zjmu Pemyslovc, kter nevymizel ani s darovnm ve zmnnch majetk,

    nebo si knata a krlov nad nimi podreli uritou nepmou kontrolu prostednictvm

    souboru zakladatelskch prv.46 Krom toho si panovnk mohl vykonvat svj vliv nad

    rznm dalm majetkem, nap. nad patrontnmi prvy ke zdejm kostelm. Bohuel

    nevme, zda panovnk v tto oblasti skuten disponoval njakm sprvnm apartem,

    nebo zmnka o tetnsk provincii je zcela ojedinl. Nen ovem vyloueno, e zdej oblast

    uritm zpsobem souvisela s nedalekm loveckm hvozdem spravovanm z dvorce ve

    Zben, kter zejm v pemyslovskm knectv musel zaujmat vznamnou roli, nebo se

    v Kosmov kronice mihne hned nkolikrt a pat k mstm, kde kne slavil vnoce.47 Zbeno

    rovn le jen asi 15 km severozpadn vzdunou arou tetnskho hradu; piblin 8 km

    jin od Zbena a asi 10 km od Tetna bychom tak nalezli vrch Velz, kde ml bt dajn

    pepaden kne Jaromr a kde zskal kapli s dalmi majetky klter Ostrov.48 Nedaleko rovn

    le hrad Kivoklt, jen nalezl rovn cestu na strnky Kosmovy kroniky, zajitn manskm

    systmem.49 Navc listina k r. 1288 zmiuje tetnsk hrad jako sdlo lovho a my tak vme,

    e k hradu nleel i les een Bor, kde se tpn z Tetna se svolenm krle rozhodl

    prostednictvm Mikule z Rjova lokovat 40 ln pol.50 Nelze tedy vylouit, e byl Tetn i

    ve 13. stolet centrem uritho obvodu, je vak ji nefungoval jako provincie, ale spe

    jako loveck obvod podobn tomu zbeenskmu.51 Oba termny by pak oznaovaly jedno a

    tot. Njakou dobu tetnsk hrad fungoval jako centrum tpnova panstv, avak asi 10 let

    po smrti tpna st. odkoupil hrad i s psluenstvm od jeho syn Karel IV.52

    Oblbenmi se stal za vldy Karlova nstupce i hrad ebrk a po jeho poru vystavn

    horn hrad, Tonk. Poznamenejme, e ebrk pvodn panovnickm hradem nebyl, jednalo

    se pvodn o majetek jedn z vtv Buzic, je se zde usadila osobou Oldicha z Valdeka.

    Ten zskal pvodn trhovou ves ebrk, nad n pak ped r. 1304 jeho vnuk Oldich Zajc

    46 K tou stle zsadn prce Vclav VANEK, Zklady prvnho postaven klter a klternho velkostatku ve starm eskm stt, 1-3. Praha 1933-1939. 47 Cosmas I.3, 9; I.4, 11; III.13, 173; III.57, 233. K vznamu crkevnch svtk v tto souvislosti Josef EMLIKA, Politick kalend pemyslovskch ech. H 89, 1991, 31-47; srov. tak Michael SIERCK, Festtag und Politik: Studien zur Tagewahl karolingischer Herrscher, Kln Weimar 1995. 48 Kosmas, I.34, 62-63; srov. pozn. 22. 49 Eva IMICOV, Kivokltsk mansk kniha z let 1454-1566, Rakovnick historick sbornk 5, 2004, s. 23-81; Marek LAOVKA, Kivokltsk lna v dob pedhusitsk. SSH 21, 1995 [1996], s. 44-66. 50 Listiny dkanstv Karltejnskho z let 1322-1625, ed. J. Teige. Praha 1906, . 2, s. 5-6 k 23. 4. 1322. 51 K otzce lovch a jejich funkce i pravomoc nejlpe Libor JAN, Jger in mittelalterlichen Mhren. Historica NS 5-6, 2000, s. 7-25. 52 RBM V 291, I, s. 147-148 21. 2. 1348 tpn z Tetna??? A. Sedlek: Hrady ... VI., op. cit. 6, s. 40

  • vystavl hrad.53 Ten spolu s okolnmi vesnicemi Hedle, Lhota, Chodou, Tlustice, Wyleczie,

    Zabdistye, Habarsze a st Praskoles a Sedlce nimi smnil Jan Lucembursk se Zbykem

    Zajcem z Valdeka za panstv Budyn, kdy byl Zbynk od krle o rok dve zskal hrad

    Klap (Hazmburk).54

    RBM II . 2650, s. 1164 (5. 4. 1251, HK Ulricus Zagechec subpincerna jako posledn jmenovan), . 2658, s.

    1166 (1252, Linec jako pincerna), 3, 5, 21, 32, 1167, 36, 70, 82, 95, 99, 114, 131, 132, 158, 174, 176, 190, 183, 212, 213,

    223, 234, 236, 238, 248, 250-252, 260

    Obma kroky, smnou ebrku a koup Tetna, et krlov ve druh tvrtin 14.

    stolet opt poslili svou kontrolu nad berounskou sdeln komorou, a zejmna nad zemskou

    stezkou z Prahy do Plzn, kter ji protnala.

    Choc, P. 1967: S meem i ttem - esk ran feudln vojenstv. Praha

    Ruku v ruce s tm krel Karlv pln zbudovat nov hrad, Karltejn, kter se stal

    strcem korunovanch klenot, a tm jednm z nejvznamnjch panovnickch hrad.

    Krom samotnho hradu, jen zhy zastnil star Tetn, nelze rozhodn pominout ani tamn

    dkanstv nadan Karlem IV. r. 1357 pro pt prebendist, tj. dkana a dal tyi kanovnky.55

    Nov vznikl nadace zskala podly na pjmech z vesnic v irm okol, mj. z Berouna, z

    Lodnic, Pusnka, z Tebn, z Hostomic, z ovic, z Dobe, z Dunk, z Tzschim,

    53 Oldich Zajc je poprv dosvden listinou ze 7. 7. 1242, kde vystupuje jako svdek a na konci svden ady, srov. CDB IV.1, . 13, s. 75. Jako pode je poprv zmnn k r. 1251, viz CDB IV.1, . 209, s. 373. 54 RBM IV, . 265, s. 106-107 z 21. 1. 1336: ...pro castro suo Mendico ac opido Mendico dicis cum villis ad ipsum catsrum Mendicum spectantibus, videlicet Hrziedlye, Lhota, Chodun, Tlusticz, Wyleczie, Zabdistye, Habarsze et partem ville Prascoles et partem ville Sedlcez... 55 Listiny dkanstv Karltejnskho, . 12, 16-21, 27. 3. 1357.

  • z Tetna, Chnova z Vrs, z Trubingen, z Blho Kostela, ze Skoby a z Hudlic. Krom toho

    byla nov kapitula provzna s dalmi blzkmi crkevnmi institucemi.56

    Dal oporou panovnick moci v tto oblasti bylo jist msto Beroun. By se na ploe

    dnenho msta nachzelo star osdlen vykazujc prvky msta a osdlen Nabrode se

    obvykle situuje na zem dnenho msta,57 nejstarm, stle jet nepmm dokladem

    existence msta je a zde vydan listina z r. 1265, j krl Pemysl Otakar II. daruje

    ostrovskmu klteru patront ke kostelu P. Marie a sv. Jakuba spolu s kapl v Domalicch.58

    O ticet let pozdji se dozvdme o smn vsi Zdic, je pely nejprve z praskch biskup na

    krle, aby je panovnk nsledn daroval mstu Berounu.59 Mstsk panstv se ovem uten

    rozrstalo, nebo pozdj konfirmace Zikmundova dokld, e berounsk statky tvoily jet

    vsi Bavoryn, ernn, Zhivec, Trubn, Baechov a Poaply.60 Nadto Beroun fungoval

    rovn jako provolac msto,61 i jako odvolac stolice62 a vbrn msto bern.63 Vznam

    msta pro panovnka pitom nen teba zdrazovat: msto nejenom, e pispvalo na zvltn

    berni, panovnk si rovn ponechal patrontn prva ke zdej fae.64 Krom toho zde pomrn

    asto vydval sv listiny.

    Ve sledovanm mikroregionu mme tak doloeno hned nkolik panovnickch

    hospodskch dvor. Krom Krlova Dvora65 prameny zmiuj nap. dvr v Jincch,

    k nmu pinleel lest Tlust.66

    Srovnme-li situaci v 11. a ve 12. stolet se situac ve 14. stolet, nebude vhodn v tomto

    regionu mluvit o rozpadu panovnick moci. By tetnsk provincie z pramen miz, Tetn

    prochz rukama rznch dritel a ebrk pat Buzicm, vdy ctme ptomnost panovnka,

    56 Srov. nap. pozn. 12. 57 CDB I, . 387, s. 381. Srov. i Jarloch, ed. Emler, FRB II, s. 474: erat ad fluvium, cui nomen est Misa, ibidem in loco, qui dicitur Brodt. 58 CDB V, 450, 475. 59 RBM II, . 2809, s. 1231 k 8. 10. 1294: qvod cum nos ven. D. Tobiae, Pragensi episcopo, pro villa episcopatus sui dicta Wzdicz, quam ab eodem episcopo in commutationem receptam ad civitatem Beraunam dedimus, villas quatuor, videlicet: Doberu, Kozlowicz, Czernicz et Lobeth...; tamt, . 1692, s. 727 k 11. 8. 1295: Nos quoque villas ipsius episcopatus Wzdicz, Baworine et Chirnini predicte civitati nostre Werone, quam de novo locari et reedificari facimus, duximus adjugendas. 60 ZbR, . 1573, s. 214: 28. 4. 1437 (= A II, s. 459). 61 Srov. svazky vydan svazky Desek dvorskch (A 31, 35, 36, samostatn DD VII a VIII). 62 Listiny dkanstv Karltejnskho, . 2, s. 6 potvrzuje, e se m soudit podle berounskho prva. T listina zmiuje i mice berounsk mry a listina je rovn stvrzena za svdectv berounskch man a pod mststkou peet. 63 RBM IV, . 632, s. 244. 64 Srov. LC I/1, 65, 27. 8. 1358; LC VI, 65, 17. 3. 1402. 65 Srov. pozn. 63. Srov. tak A, . 8, s. 213: In villa Rayow filii quondam Slanczowczonis de Werona decesserunt. Littera proclamationis in Weronam feria II in die s. Elizabeth (19.11. 1414) emanavit. Quorum una sexagena gr. census et una vinea ad dominum regem legittime sunt devolute. Quas dominus rex curie sue prope Weronam mandavit applicare. Barbara relicta Johannis de Werona defendit hereditates predictas Ibi predicta defendens neque commissarius suus terminos non correxit 66 Srov. pozn. 67.

  • na nho byly navzny i klter Ostrov nebo vyehradsk kapitula a nkter dal instituce.67

    Oproti star situaci, kdy se ozvaj jenom listiny s panovnickou ast, ppadn legenda o sv.

    Ludmile, vak prameny pozdj doby promlouvaj mnohohlasem, kde part pidlen

    panovnkovi je jenom jednm z mnoha. Pitom je zejm, e ani v 10., 11. nebo ve 12. stolet

    nemohl kne spravovat dan zem bez kontaktu se zdejm obyvatelstvem, je zejm

    zprostedkovaly mstn elity. (Mohli bychom samozejm uvaovat o tom, e vzjemn

    kontakt zprostedkovali knec ednci. Avak ti se povtinou vybrali z lid, kte ji

    mli sami urit vliv nezvisle na svm vztahu k stedn moci.) Rovn vystavn hradu

    Karltejna Karlem IV. a proteovn mstnch loveckch hrad Vclavem IV. svd o dosti

    intenzivnm vztahu eskch panovnk ke zkoumanmu zem.

    Panovnk byl rovn aktivnm dontorem, jen tmto zpsobem demonstroval vztah

    k dan oblasti, i na potku 15. stolet jet r. 1405 nap. Vclav IV. obdaroval kostel

    v Poaplch polovinou kopy platu, je pvodn plynul z usedlosti Mikee Kuky v Levn ke

    dvorci v Krlov Dvoe.68 Panovnick donace rovn ukazuj na vznamn podl crkevnho

    majetku a pomrn etn jsou i zmnky o ptomnosti ni lechty, j potvrzuj jenom etn

    mstn tvrzit. Naopak skoro pln chyb zprvy o majetcch vy lechty vjimkou je

    nap. Zbyslav z Tebn i ebrck vtev Buzic.

    Svdectv uvedench zmnek ns pivd k zvru, e vznamnm faktorem pi

    psemnm zznamu byl zjem obdarovvanch crkevnch instituc. Dve tento zjem

    zapsobil v interakci s panovnickou moc, pozdji se projevil v souvislosti s donacemi

    lechty.69 Soubor pramen, kter jsme zde shromdili, vak vybz i k vahm nad vlastn

    reprezentativnost. Ped rokem 1200 lze hovoit spe o nhod vtinu svdectv erpme

    ze dvou listin, a to z falza pro vyehradskou kapitulu a rozshlho aktovho zznamu ve

    prospch ostrovskho kltera. Pekvap trojce zprv z druh poloviny 12. stolet, je m

    vazbu k mstnm loklnm elitm. Jedn se vak opt o svdectv jedin listiny, je navc nic

    67 O majetcch tamnch kostel toho mnoho nevme. LE II, . 269, s. 147 vak alespo 5. 2. 1378 zmiuj smnu platu na Tismicch (10 km JZ od eskho Brodu) za 13 kop gr., je vyuil na zakoupen jinch pjm (qualiter ipse unam cum media sexg. grss. census annui, quem Ea sua in omnibus bonis Tissmucz actenus possedit, minus utilem pro 13 sexgis. grss. cum nob. viro d. Bohuncone dc. Hagyek de Tissmicz permutavit, pro quibus pecuniis 1 marcam gravem, videl. 64 grss. census annui super judicio villae Lhota pro sua ea comparavit et pro 6 sexagenis grss., quasi idem plebanus de propria bursa solvere textur, mediam seg. grss. census in certis bonis emere pro sua Ecclesia) 68 ZbR, . 477, s. 72. 69 Srov. ke vztahu rznch sloek spolenosti k listin zejmna Jindich EBNEK, Das Verhltnis zur Urkunde als methodischer Faktor der diplomatischen Arbeit, SPFFBU C 6, 1959, s. 5-19; Zdenk FIALA, K otzce funkce naich listin do konce 12. stolet, SPFFBU, C 7, 1960, s. 5-34. Odlin vztah k listin, jak jej formulovali oba diplomatikov, vak me mt i jin koeny, a to podstatn vy stabilitu crkevnch instituc, je mohly navc k uchovvn listinnho pokladu vylenit zvltn pouen sly. Tato pedstava lpe odpovd zjitnm Jiho Praka, srov. souhrnn Ji PRAK, Rozen akt v pemyslovskch echch. K potkm esk listiny, in: Collectanea opusculorum ad iuris historiam spectantium Venceslao Vanek septuagenario ab amicis discipulisque oblata. Pocta akademiku Vclavu Vankovi k 70. narozeninm. Praha 1975, s. 29-40.

  • nek o postaven a majetku dvou svdk, jejich predikt odkazuje k mstnm osadm.

    Vrazn pevaha (15:4) vazeb listin 13. stolet na panovnka a crkev jen potvrzuje star

    situaci. Se zmnou struktury pramen zejmna se zaloenm dvorskch desek se vak

    situace obrac a pevahu zskvaj svdectv o ivot ni lechty. I zde vak je teba

    upozornit, e za dochovan zprvy nevdme povtin mstnm vydavatelm, avak nov

    vzniklm ednm knihm vzniklm p panovnick kancele, ppadn arcibiskupskho

    dvora. Pes etn zmnky o mstn ni lecht ovem plat, e pevnou vtinu

    patrontnch prv drela v nmi sledovanm regionu krom panovnka nadle crkev (15:5).

    To svd o tom, e pes poetn soubor pramen o ni lecht nelze jednoznan ci, e by

    tato vrstva na Berounsku majetkov dominovala. Pepoteme-li navc podl na patrontech na

    podl na vnosech, vyjde nm pozice mstn lechty jet slab.

    Exkurz: Hutnictv

    Prameny z konce 14. stolet dovoluj nahldnout do zkulis provozu nedalekho

    elezskho podniku, kter zaloili Jakln ze Straic, ztotoovan s plzeskm manem

    Jekem, a Mikul z Radnice.70 Z listiny je patrn znan zjem panovnka na podpoe jejich

    podnikn, nebo spolenci zskali jednak prva na vkup pozemk a prvo svobodnho

    pstupu, jednak jim bylo dovoleno zdit si svobodnou hospodu, kovrnu, masn krm,

    krejovstv (!) a uvat prvo rybolovu.71 Panovnk dle stanovil pro oba podnikatele pevnou

    vkupn cenu deva a propjil jim prvo k jeho tb s vjimkou lesa Tlust, ohranienho

    okrskem msteka Hostomice a blzkm potokem, je patila k psluenstv panovnickho

    dvora v Jincch.72 Za to si vymnil plat 70 gr. odvdnch ve dvou obvyklch termnech, kdy

    70 Vra BERNKOV Gustav HOFMANN, Obnoven elezn hut v Jincch roku 1390, Vlastivdn sbornk Podbrdska 8-9, 1974-1975, s. 58-64, 54-61. Srov. RBMV V. 1, . 355, s. 165. 71 Bernkov, Vra Hofmann, Gustav, Obnoven elezn hut, s. 62: Habebunt quoque idem Nicolaus et Jaklinus glebam liberam, ex qua fit ferrum, que ruda vulgariter nuncupatur, et ad eius adduccionem et abduccionem vias similiter liberas, prout est antiquitus observatum; sed et in predictis areis tabernam, pistorem, fabrum, sartorem et carnificem, sine quobus commode subsitere nequeunt, similiter liberos habere debebunt. Indulgemus eciam ipsis, eorum heredibus et successoribus, ac ipsos virtute presentium quoad hoc ex speciali gratia libertamus, ut videlicet ipsi usque ad locum illum, ubi aqua

    abstracta a fluvio fluvium regreditur, piscari valeant atque possint, sic tamen, quod nequaquan abstrahentes vel effundentes aquam per loca hoc modo, qui vulgariter przielewanie dicitur, piscari presumant. 72 Tamt, s. 62: Placet eciam nobis et hoc ipsum nostro, heredum et successorum regum Bohemie nominibus volumus decetero observari, ut videlicet silve ad bona in Gynecz pertinentes nuli alteri pretequam prefatis Nicolao et Jaklino, heredibus et successoribus eorum, in dictis ferrifondinis operantibus, possint aut debeant venundari, taliter videlicet, ut quilibet laneus silve, sive bonus, sive malus existat, nula penitus in hoc differencia interiecta, precio octo sexagenarum grossorum Pragensium, non magis nec minus, debat venundari, silva tamen Tlust, quam pro usibus curie nostre in Gynecz et eius structura reservandam decrevimus, et similiter silvis ab illa parte fluminis versus Hostimicz sitis, quas pro usibus

    predicte curie nostre similiter reservavimus, dumtaxat exceptis.

  • tak mli odvst 52 n eleza s prvem reluice v pomru 1 gr. za 1 n.73 Vnos hut tak

    piblin odpovdal vnosu dvoulnovho statku.

    Tvrze

    Podle autor souhrnn studie o tvrzch v bvalm okrese Beroun je mon mezi 13. a

    16. stoletm zachytit 93 tvrz na 662 km2, z toho 44 spolehliv.74 Jedenct z nich jet alespo

    z sti stoj, v devti ppadech dokeme identifikovat tvrzit, po dalch dvacet tyech ji

    nemme hmotnch stop, by v osmi ppadech dokeme i u nich urit piblinou polohu.75

    Vtina z nich byla vystavna na nmi sledovanm zem.

    Lokln elity

    Nelze ovem ci, e by pozice mstnch ryt a vladyk byla bezvznamn. Navc se

    d pedpokldat, e podobn vrstva lid, je stla mezi pslunky elity zem a venkovskm

    obyvatelstvem, existovala v pemyslovskm stt ji ped r. 1200.76 Jej sebeuvdomn

    muselo bt v dob lucembursk ji dostaten vyvinut, nebo se nevhala soudit o uznn

    svho postaven.77 Z tto vrstvy se pozdji rekrutovala vtina panovnkova niho sprvnho

    apartu78 a agenda dvorskho soudu pedstavovala pro panovnka skvl zpsob, jak

    prostednictvm nepatrnch odmn zskvat vrnost tchto lid. Podvejme se vak na aktivity

    tchto lid ponkud podrobnji. Nejprve se zamme na otzku patront a zbonch nadn.

    V dalm kroku si povimneme problematiky spor o ddictv a otzky vznamu dvorskho

    soudu.79 Konen se budeme vnovat i otzce vznamu ad pro ni lechtu.

    73 Tamt, s. 63: In recompensationem antedicte gracie ipsis per nos facte prefati Nicolaus et Jeklinus .... nobis ... de prefatis areis census antiqum videlicet septuaginta grossos in festis sancti Georgii et totidem in festo sancti Galli et sub nomine census novi quinquaginta duas pecinas ferri, que vulgariter ssyny dicuntur, super festo sancti Georgii et totidem in festo sancti Galli annis singulis ... si nobis aut officialibus nostris ob ui vilitatem forsitan non placerent, extunc loco cuiuslibet pecie unus grossus bohemicalis et non ultra per predictos ... persolvi debebit.... 74 David NOVK Pavel VAEKA, Tvrze na Berounsku, AH 38, 2013, s. 491- 75 Tamt, s. 492. 76 Srov. Kalhous, v tisku. 77 ZbR, . 484, s. 73 uvdj k 1403/1405 spor, kdy V. opatuje Vanka z Vyhnanic sednm na Skipli na cti, protoe jej Kune z Olbramovic veejn nakl z chlapstv a e pr nepochz z rodu vladyckho. 78 Podle Cosse to byla prv aktivita panovnk 12. stolet, je pispla ke zformovn gentry jako uvdoml spoleensk skupiny, srov. Peter COSS, Origins of English Gentry, Cambridge 2003, s. ?. O ni lecht v lucemburskch zemch toho stle nevme dost pes cenn studie Frantika mahela a Miroslava Polvky (viz pozn. 78 a ??? tto prce). 79 Zkladn informace o deskch dvorskch a o dvorskm soudu strun shrnuj Pavla BURDOV, Desky dvorsk, Paginae historici 2, 1995, 5-19; Ji KEJ, Potky dvorskho soudu. Rozpravy SAV, ro. 66/4, Praha 1956.

  • Majetky mstn ni lechty80

    Pesto, e proud zprv sl a houstne s tm, jak se nm zachovaly svazky desk

    dvorskch, nen pes poetnost jednotlivch svdectv dostaten mnostv zprv, je by

    jednoznan dovolovaly identifikovat strukturu majetkov drby ni lechty na Berounsku.

    Stejn tak nelze ani s nejvtm silm vyslit hodnotu jednolivch majetk, a to doknce ani

    vtiny tch, o n se na strnek desk vede spor, nebo jejich ocenn vtinou chyb.

    Spor o majetek po Bohunkovi e. Mank ze Suchomast r. 1381 ukazuje, e jeho majetek sestval

    z pouhch dvou poddanskch usedlost a podsedka.81 Ddictv nakonec pipadlo krli, kter jej daroval dvma

    bratm Bohunkovi a Boivojovi z Lochovic (6 km JZ od Suchomast). Krlv nrok byl ale napaden Veslavem

    z Vlenc (8 km V od Suchomast) a oba brati se proto radji rozhodli zamezit ppadnm pm vyrovnnm se

    s odprcem ve vi 50 kop gr. V jakmu vztahu bylo odkodn vi hodnot majetku, bohuel nedokeme

    odhadnout. Z toho mla zmnek, co mme, lze vak prmrn vnos zdejch poddanskch usedlost ocenit

    kopou gr. Cena se pak obvykle vyplhala na desetinsobek vnosu. To by ovem znamenalo, e brati

    z Lochovic zaplatili za dv usedlosti a podsedka tolik, kolik by stl majetek s vnosem pti kop. Jednalo by se

    tedy bu o chybu, nebo bychom museli pipustit, e tyto dv usedlosti musely bt mimodn vnosn. Zrove

    lze jen tko pedpokldat, e v Suchomastech stla jen ti selsk staven, a tedy museli podly na zdejch

    majetcch dret i jin. V jakm vztahu byl Veslav z Vlenec k Bohunkovi ze Suchomast, se meme jenom

    dohadovat. Muselo se vak jednat o vazbu natolik silnou, e by ohroovala nrok Lochovickch.82 Phonn

    knihy dvorskch desk pinej navc jet trojici zpis tkajcch se rovn tto pi, a to jednak Eliky, jednak

    Markty, jednak Dticha z Vlenec.83 Zatmco Eliku aloval Boivoj z Janova za to, e Ondej, jej v t dob ji

    zesnul cho plenil jeho ddiny v Suchomastech a zpsobil mu tak kodu ve vi 100 kop; z tho dvodu ml

    spolus s Braniem z Krchlova a Jekem z Praskoles alovat Eliku a Kuku.84 Bohunk z Lochovic se pel

    80 Ni lechtu lze pro toto obdob jenom obtn vymezit. Na stran jedn se do jejch ad drali na venkov se zakupujc man, na stran druh tito lid sami usilovali o spoleensk vzestup a nov majetek. Pjem vtiny nebyl dostaujc, aby zabezpeil jejich rodiny, proto byli nuceni mnohdy vyhledvat obivu z pzn mocnjch. S tmi pitom mohli sdlet nkter hodnoty, zejmna pak idel rytstv. Stavem an sich, tedy skupinou, je by si byla vdoma spolench cl a hjila je proti ostatnm skupinm, se ped husitstvm urit nestala. Srov. alespo Miloslav POLVKA, Mikul z Husi a ni lechta v potcch husitsk revoluce (Rozpravy SAV: ada spoleenskovdn 92). Praha 1982. 81 A 31, . 1, s. 90 z 1381: In villa Suchomaslech Bohunek alias Manyk, Wenceslaus et eorum heredes decesserunt. Bona eorum servilia due curie araturarum cum hereditate, pratis, due curie rusticales, subside et cum qualibet libertate ... ad d. regem devoluta sunt et d. rex predicta bona et hereditates serviles in Suchomasl dedit et contulit Bohunkoni et Borziwogio fratribus de Lochowicz (6 km JZ od Suchomast) ad ius servile. Tandem Wsseslaus de Wlenecz sepe et sepius ipsos fratre Bohuncome et Borzywogium pro bonis predictis in Suchomasl impugnabat et infestabat, asserens sibi ad ipsa bona melius ius conpetere... Tunc predicti Bohunco et Borzywoy cum Wsseslao predicto amicabiliter concordati sunt in hunc modum, sic quod prefati fratres dederunt et assignaverunt Wsseslao ... L sexag. gr. denariorum Pragensium pro iuribus suis, si qua ipsum Wsseslaum et heredes suos in bonis et hereditatibus premissis concernunt... 82 Srov. i dle DD VII, . 37-38, s. 12-13. 83 DD VII, . 41, s. 14: Byetha de Praga conqueritur super Theodricum de Wlenecz, quia intromisit se in hereditate sua dotali obligata in Wlenecz minus iuste et tenet, de curia arature in Wlenecz cum hereditate, pratis et qualibet libertate ad ea pertinente, in qua hereditate habet X marcas argenti dotaliciales, quia ei id argentum dotavit Mathias maritus ipsius quondam in Wlenecz, quando sibi tradebatur Testes Nuzerz de Wlenecz, Waczlaw de Sirbska, Cirlyk ibidem. In eodem termino partes compromiserunt potenter in arbitros, Theodoricus in Przibiconem dictum Mlynarz de Karlica et Byetha in Jacobum de Sowynicz, promittens sub pena XX marcarum argenti ordinacioni Ibidem arbitri predicti comparauerunt dicntes se non potuisse in arbitracione concordare; 84 DD VII, . 37, s. 12 (leden nor 1383): Borziwoy de Janowa conqueritur super Elcam de Wlenecz, quod quando Andreas de Wlenecz fecit ei dampnum suo posse minus iuste in sua hereditate servili in Suchomasl, et id dampnum in equis,

    in paratis pecuniis et in diversis rebus domesticalibus pro C marcis argenti, et ipsa id dampnum ab eo susceptum utitur.

  • s Marktou z Vlenc zejm z tho dvodu a do sporu zahrnul rovn Eliku, vdovu po Veslavovi z Vlenc a

    jej dal dti Ondeje a Kuku.85 Spor se skonil smrem, kdy ddicov pistoupili na odkodnn.

    V te dob, r. 1383, byla v Beroun provolna smrt Drky ze Skuhrova, o jej vno se ihned pihlsil

    krl proti nrokm Janka ze Skuhrova, Anky z Osova, Markty z Knna, Zdenky z Dobr a Dobr ze Zhedl

    (?).86 Nrok stovatel nicmn propadl a o vi spornho majetku, ani o jeho rozsahu se desky nezmiuj.

    Snad jen pekvap o mlo pozdj zmnka o smrti jin (?) Drky ze Skuhrova ve Starm Knn.87 D se asi

    pedpokldat, e alobci byli leny neju rodiny zstavitelky a tedy by zprva aspo dovolovala urit hranici,

    kter vymezovala prostor pro vhodn npadnky.

    Nrok na ves Lunn obhajovala r. 1386, tedy jen o ti roky pozdji, prask kapitula, je slbila pedloit

    nejenom kupn smlouvu, ale i svolen Karla IV. k intabulaci zskanho majetku.88 Nen zcela jasn, pro se tento

    ppad ocitnul prv u dvorskho soudu a jak byla hodnota spornho majetku.

    Suchomast se dotk i zpis z r. 1398, kter zmiuje smrt Zikmunda ze Suchomast a nsledn spor mezi

    krlem a Pedvojem e. Vlach ze Suchomast, kter ovem nevn jasno ani do pbuzenskch vztazch mstnch

    vladyk, ani do rozsahu eench statk.89

    Podobn je tomu i v ppad mrt Radslava z Byko r. 1386, kdy se o ddictv krom krle pihlsil Petr

    e. k z Byko.90 I zde zcela chyb jakkoli vymezen projednvanho majetku. Opt nevme ani to, v jakm

    vztahu Petr a Radslav byli. Mohlo se jednat jak o otce a syna, tak o vzdlenj pbuzn. Spor ml navc

    neobvykl rozuzlen: zapojila se do nj i arcibiskupsk kapitula, je vystoupila s tvrzenm, e jak Petr, tak

    Borzywoy de Janowa, Branyssius de Krichlewa et Jesco de Prasscoles conqueruntur super Cunkam et Elcam de Wlenecz de simili. 85 Tamt, . 38, s. 12-13: Bohunek de Lochowicz conqueritur super Margaretham de Wlenecz, quia fecit sue potestati Andree de Wlenecz facere ei dampnum In eodem termino Bohunco predictus ex una, Elca relicta olim Wsseslai de Wlenecz, Andreas, Margaretha et Cunca ac allii orphani Wsseslai predicti parte vertente In arbitros in causa presenti, Bohunek in Borziwogium de Janowa et de Lochowicz, Elca, Margaretha, Cunca et Andreas in Domynkonem de Kozarowicz, quod Bohunco predictus debet dare et persolvere XX sexagenas gr. den. / Item Elca et alii orphani sepedicti coram beneficiariis curie regalis se abrenunciaverunt se ab omnibus iuribus, sie que eis in bonis vel in hereditatibus in Suchomasl

    per litteras domini regis vel per quemcumque modu,competunt 86 A 31, . 13, 93: In villa Skurowie Dirzka decessit. Dotalicium eius ad d. regem devoltum existit. Litera proclamacionis in Weronam in die sanctorum Innocentum (28. 12. 1383). Jenczo de Skuhrow suo, Ancze de Ossowa, Margarete de Knyna (25 km JV od Berouna), Zdencze de Dobre et Dobre de Zezhreld nomine defendit, aaserens eius melius ius competere hereditatum in Skuhrowe olim Drzcze de Skuhrowa et dotalicii sui, quam d. regi... die dominico Reminiscere (6. 3. 1384). In eodem termino Wenco coram beneficiariis curie regalis protestatus est et super conscienciam suam recepit, quod d. regi et predicta bona in Skurowie nullum ius competit, quia ipse Wyenko per errorem predicta bona proclamavit. 87 A 31, . 15, s. 94: In Knyn opydo Dirzka de Skuhrowa decessit. Litera proclamationis in Weronam (2. 3. 1384) emanavit. Deletum, quia superius iobtinuerunt contra regem. 88 A 31, . 20, s. 95-96: In Lvnyn post d. Arnestum olim archiepiscopum Pragensem, Wratynogium decanum et Stiborium canonicum ecclesie eiusdem litera proclamationis in Weronam ... (3. 4. 1386) emenavit. Przibislaus decanus totumque capitulum Pregansis defendunt villam Lunyn predictam... docuerunt per tabulas terre forum sive empcionem ville Lunyn... Contra id forum Hinco de Missloa, cui ius regium competit, locutus est dicens, quod prefata villa es empta absque consensu d. regis. Ad hec decanus et capitulum ..., quod intabulacio ville sepedicte facta / est per Stephanum olim prothonotarium tabularum terre ex mandato olim d. Karoli ... Hinco de Misslowa recepit. 89 A 35, . 9, s. 152: In villa Suchomasl Sigismundus decessit. Litera proclamacionis Dominici post Margarete (14. 7. 1398) in Veronam emanavit. Cuius bona et hereditates ad d. regem sunt legittime evoluta. Przidwog dictus Wlach de

    Suchomasl defendit hereditates post Zigismundum proclamatas, dicens se habere Docere vult per tabulis curie et literis d. imperatoris. Anno MXXXXCVIII datum Stasowczoni et aliis duobus, quos ipse ad se recepit. Ralacio d. Georgii de Roztok literalis. 90 A 31, . 26, s. 97: In villa Bykossy Radslaus decessit. Litera proclamacionis in Weronam in die s. Johannis ante portam latinam (6. 5. 1386) emanavit. Petrus dictis Zak de Bykossie defendit indivisione per testes. ... Ibidem (14. 7. 1386) Petrus predictus testes suos non produxit, quia d. Nicolaus vicarius decani ecclesie Pragensis dicit esse Radslaum et Petrum predictos censuales suos. De hoc offert se probaturum per testiminium ecclesie Pragensis. ... Ibidem (22. 12.) d. Nicolaus vicarius predictus docuit per regulam et literas [!] ecclesie Pragensis, quod bona predicta spectant et pertinent ad ipsam

    ecclesiam Pragensem, prout se docturum offerebat. Et ob hoc datum est eidem pro iure obtento.

  • Radslav pat mezi jej poddan a svj nrok doloila listinou. Jej nrok zejm souvisel s tm, e sprvce hrobu

    sv. Vclava pi katedrle v Bykoi drel majetek.

    Smrt Rynarda a jeho syna Jakuba na elkovicch znamenala pechod jejich majetku do rukou Mistra

    Smila ze elkovic.91 Jakkoli znalosti o velikosti majetku opt chyb. Vme sice, e se krl Vclav IV. zekl

    ddictv po Zdenkovi e. Bovec z Neumtel ve prospch Mikka z Host (?) a jeho eny Barbory. Ve sporu

    figurovala i zesnul vdova po manu Menho msta Praskho Kkovi e. Beran Kateina.92 Sv nroky na

    majetek po Swence (?) z Kotenic (10 km J od Hostomic) neuhjil ani Sudk z Konprus.93 Ani zde se vak nic

    neprav o velikosti spornho majetku. tst mme v ppad zbo po Bukovi z Hostomic, nebo se alespo

    dozvdme, e jeho nepatrn majetek nebyl vt ne pl lnu a krl jej pevedl na Duchon z Hostomic.94

    Zpis z r. 1395 je zajmav z hlediska djin prva, nebo obsahuje zdvodnn nlezu, kdy otec Markvard

    z Tmn neml ddit po sv dcei, nebo se jednalo o majetek jeho dt po matce a matka jako jejich jedin

    oprvnn ddika rovn zemela.95 Avak pesnj vymezen onch zbo opt chyb. (Dvorsk desky se vak

    jet k roku 1398 zmiuj o Janovi z Tmn a jeho pi s Mikulem z Myslna a Mikulem z jezda.96)

    Vce prozrazuje jin zpis z r. 1398. Tehdy ml v zemt dritel majetk v Nesvailech Ondej, o jeho

    pjem, ron plat 25 gr., se pihlsil krl. Proti nmu hjil svj zjem Chval z Oczyna (?), a to jak jmnem svm

    a Otka ze Sedlit, tak jmnem sv choti, je mla mt na Ondejov majetku pojitno vno ve vi 200 kop

    gr.97 To naznauje, e se jednalo jen o dl Ondejova majetku, jeho hodnota se tak pokud byl ovem nrok

    91 A 31, . 29, s. 98: In villa Zelkowyczich Rynardus et Jacobus fillius suus decesserunt. Litera proclamacionis in Werona in die s. Lucie (13. 12. 1386) emanavit. Czyskray de Borku defendit unione per tabulas curie regalis. Terminus docendi in crastino sanctorum Sebastiani et Fabiani (21. 1. 1387). Magister Smylo de Zelcowicz defendit, asserens sibi melius ius competere hereditatem in Zielkowicz ad servicium regium post Rynardum et Jacobum filium suum, quam alicui homini... Item in termino predicto (2. 3. 1387) Czyskray predictus docuit unionem per tabulas curie et tenorem earundem prout se docturum offerebat 92 A 31, . 33, s. 99: Rex Wenceslaus Romanorum et Boemie rex omne ius, quod sibi in hereditatem Sdenkonis militis dicti Byesscowecz in villa Neumyetel ex morte olim d. Katherine relikte Krzissconis dicti Beran civis minorit civitatis Pragensis per quandam prescriptionem, prout tabulis terre plenius continetur, competebat aut competere potuit, Mikssiconi de Hostye

    et Barbare uxori sue dedit et contulit ac gratuitate condonauit. 93 A 31, . 34, s. 99-100: In villa Kotencziczich Swenka decessit. Cuius dotalicium ad d. regem devolutum existit. Litera proclamacionis in Weronam die dominico Invocavit (12. nora 1391) emanavit. Sudik de Konyepruss defendit empcione huiusmodi dotalicium, dicens se melius ius habere, quam d. rex aut aliquis post eum et vult docere per tabulas / terre Vlricus de Holowicz recepit. 94 A 31, . 40, s. 101: In opido (!) Hostomicz Buzko decessit. Litera proclamationis in Weronam in vigilia beati Augustini (27. 8. 1392) emanavit. Cuius dimidius laneus agrorum ibidem in d. regem devolutus dicitur esse legitime. Duchon de Hostomicz recepit. 95 A 35, . 3, s. 149-150: In villa Wetmany Swachna filia Marquardi de ibidem decessit. Litera proclamationis in Werona feria sexta post Bartholomei (27. 8. 1395) emanavit. Cuius hereditarium ibidem ad regem est legitime devolutum. Marquardus de Tmany defendit ius hereditarium post Swachnam filiam suam individuam, asserens Ibi domini barones invenerunt pro iure, et domino Brzienco de Skali iudex curie regalis per Bohemiam potaz exportavit, ex quo mater decessit unacum pueris, qui fuit vera heres hereditatum predictarum, maritus post suos pueros hereditare non potest, ex quo matris hereditates fuerunt, et ideo datum es domino regi pro iure obtentum. Presentibus dominis / Smilone de Libomisle viceiudice curie regalis Et demum dominus rex supradicta bona post Swachnam ad ipsum dominum regem devoluta dedit et contulit Johanni dicto Koberecz (de Dobrziess) O Markvardovi se zmiuje i PDZ I, s. 537-538 k r. 1391. 96 DD VII, . 156, s. 60 k 20. 7. 1398: Havel de Talenberga, Nicolaus de Vgezda, Johannes de Tmanye conquererunt super Nicolaum de Mislyna.; tamt, . 60, s. 157 k 16. 7. 1398: Havel de Talenberga, Nicolaus de Vgezda, Johannes de Tmanye conquererunt super Nicolaum de Vgezda.; srov. tak PDZ I, s. 564; A 36, . 1, s. 209-210. 97 A 35, . 8, s. 152: In villa Neswaczil Andreas frater Matygiconis de ibidem decessit. Cuius XXV gr. census annui ad d. regem sunt legitime devoluce. Litera proclamacionis feria quarta in die s. Stanyslai (8. 5. 1398) emanavit. Chwal de Oczyna defendit hereditates in Neswaczil, dicens se habere melisu ius, quam d. rex aut aliquis post eum. Docere vult tabulis terre unione. Idem Chwal nomine Katherine defendit dotalicio CC sexag. gr. Docere vult tabulis terre. Idem Chwal nomine Ottykonis de Sedlist defendit tabulis terre prescripcione. Term. docendi defendentibus in crast. Jeronimi (1. 10). Ibi Wenceslaus de Zabiehlicz purgravius novi castri in Wyssegrado olym notarius tabularum, qui sibi ius in predictis

    hereditatibus vendicabat, conspectis tabuli set defensionibus Chwalonis de Oczina et a multis fidedignis informatus, quo sibi

  • oprvnn mohla pohybovat a okolo neuvitelnch 1000 kop gr. Jakou roli sehrval v tomto ppad

    bagateln sporn plat, lze jen tko odhadnout. Bohuel se mi nepodailo identifikovat ani Sedlit, ani Oinu,

    z n Chval a Otk pochzeli, tud lze jen tko ci, jak vzdlenost dlila oba snoubence.

    Kdy r. 1406 v Bli dajn zemela syrota Markta po Petru kopkovi z Litn, o jej majetek se opt

    pihlsil krl. Spolu s nm tak ovem vystoupil jaksi Mistr Petr, kter pedloil svdectv mistra kuchyn

    Hanue z Vinaic, Mikule z Litn a Matye ze Skuhrova potvrzujc, e dajn zesnul je jet stle naivu.98

    Pli mnoho informac neposkytuje ani zpis o smrti Kateiny z Bezddic.99 Nevme, jak majetek po n

    zbyl, avak skutenost, e se o nj nikdo nehlsil, nasvduje, e s n vymela jej rodina, pestoe prameny

    zmiuj nap. Janka z Bezddic o dva roky pozdji.100 Krl zskan statek ihned propjil Matjovi ze Srbce.

    Smrt Markty v Mstihlavech, vdovy po Diviovi z Borku, vedla jen k pesunu jejho ddictv na Janka

    z Bzddic a Petra z Chlumku, krlovy druinky.101 Petr z Chlumku se ovem uchzel i o ddictv po Habardovi

    Hunthovi z Man, a to pes nrok vznesen Petrem z Man, jeho zastupoval Bohunek ze Skiple, Oldichem

    e. Olovo ze Suchdolu a Marktou z Mlkovid.102 Spor zakonilo rozhodnut, e se Petr m do budoucna vzdt

    jakhokoli vmovn; pesto zpis kon zmnkou o pidlen majetku jako vyehradskho lna prv panu

    Petrovi.

    Po smrti pana Bohuslava na ebrku a Ttnicch (?) r. 1411 se o ddictv pihlil jeho bratr Budivoj.

    Svj nrok doloil zpisem z desk zemskch, kter k r. 1396 zaznamenaly, e Vtek z Chodoun prodal dv

    poddansk usedlosti obma bratm za dvacet kop.103

    ex donacione regia nulm ius in predictis hereditatibus posset conpetere, ab hoc iure regio dimittit et dimisit, et sibi in predictis hereditatibus ius Regin cuivisposset conpetere, hoc dimittit Chwaloni predicto pleno iure. 98 A 35, . 23, s. 168: In villa Byelczy Margaretha orphanna Petri dicti Scopek derelicta decessit. Litera proclamacionis in Weronam sabbato ante Fabiani (16. 01. 1406) emanavit. Cuius bona ad. D. rege sunt legitime devoluta. Magister Petrus defendit nomine predicte orphanne, dicens eam esse et vivere in humanis. Et offert eam probaturam testimonio sufficienti, et probavit litera testimoniali in hec verba: Vobis nobili Brzyenkoni de Skala iudici curie regalis, nos Hanussuius de Wynarzecz magister coquine d. regis, Nicolaus de Lytna et Mathias de Skuhrow promptum in omnibus animum serviendi. Eggregii viri

    et fautori sinceri! Harum per tenorem fatemur sub puritate honoris et consciencia nostra publica recognoscentes, quod Margaretha orphanna salubris memorie Petri dicti de Skopek de Lytna vivit et est in humanis. In cuius rei testimonium sigilla nostra presentibus sunt appressa. Scriptum in Karlstein... 99 A 35, . 27, s. 169: In villa Bezdiedicz Katherina de ibidem decessit. Cuius bna ad dominum regem sunt legittime devoluta. Nemo defendit Datum Mathie de Srbecz ad omagium Wissegradense. Prameny sice ppomnaj i dal ves podobnho jmna v majetku kltera sv. Ji, avak se zejm jedn o Srbe 10 km Z od Slanho, srov. falzum, kde se Abatye Albta star mimo jin o potvrzen majetk Sribci integra (CDB II, . 378, s. 422. Na polohu tto vsi se d usuzovat z jejho pozdjho propjen Petru z Perubenice v prosinci 1420, viz ZbR, . 975, s. 139: Item super villa Lhota Theutonicali prepositi Pragensia cum villa Srby monialium sancte Annae Petro de Przerubenicz in 58 ss. usque solucionem. 100 A 35, . 32, s. 171. 101 A 35, . 32, s. 171: In villa Mtihlaw Margaretha relicta quondam Diuisii de Borka decessit. Literra proclamationis in Weronam feria VIa post festum s. Dorothee (8. 2. 1409). Johannes de Mtihawi deffendit hereditates predictas ibidem in Mtihawi, quia habet melius ius, , et dicit, quia habet disbrigatores et petit terminum ad disbrigatores compellendos. Datum Janconi de Bezdyedicz et Petro Chlumek familiaribus domini regis ad omagium Wissegradense.; srov. i pozn. 102 A 35, . 33, s. 172: In villa Gmyenanech Habardus Hunth ibidem decessit. Litera proclamationis in Weronam (10. 10. 1409.) Cuius bona et hereditates ad dominum regem sunt legitime devoluta. Bohunco de Skrziple nomine Petre de Gmyenyan defendit hereditates predictas, dicens eam habere melius ius ad dictas hereditates predictas, Vlricus Oluwus nomine suo de Oluwus defendit hereditates predictas Margaretha de Mlekowid nomine sui et Sigismundi de ibidem defendit Ibi Vlricus dictus Olows de Suchdol ex una et Petrus dictus Chlumek, qui sibi ius regium vendicabat, ex parte altera, promittens pro se et Johanne dicto Husic admiserunt se arbitrio Benessii de Horzowicz capitanei domini regis in Rabsten et Johannes de Litnye; Et mox predicti arbitri de consensu parcium predictarum pronuncciaverunt, dicentes quia ex tabulis terre informati et a multis fidedignis personis, quod Chlumko predictus per ius regium nullum ius habet ad heredidates in Myenanech post Habardum, Datum Petro Chlumkoni et Hussyeti ad omagium Wissegradenses. / Margaretha commitit Bohunconi de Skrzyple super lucro et dampno. 103 A 36, . 1, s. 209-210: In Trztynycze et opido Zebrak Bohuslaus de ibidem decessit. Littera proclamationis in Weronam feria tercia proxima post festum s. Viti (16. 6. 1411) emanavit. Cuius bona et hereditates ad dominum regem sunt legittime

  • O rok pozdji se po smrti Drky z Popovic a na Konprusch stal jej tamn majetek, o nj se pihlsila

    jej dcera Barbora a Jakub z Popovic spolu se Sudkem z Konprus a jeho enou Jitkou. Protoe vak nemohli

    prokzat sv nroky, majetek pipadl Jankovi z Bzddic a Rupertovi ze Zestmelin (?).104 Rovn ddictv po

    Mikul z Kotova se zmocnil panovnk a daroval jej svmu lovmu Kobercovi z Tmn.105 Podobn to dopadlo

    po smrti Jeka e. Pec na Chodouni, jeho majetek zskali jako vyehradsk lno Pibk a Jan z Batiny.106

    Kozolupsk majetek Ofky po Ondejovi peel dky krli na Buka z Tmn, kter psobil jako sprvce

    panovnkova dvorce pobl Berouna.107 Buek rovn krlovou milost zskal spolu s Jankem z Bezddic a

    Krkem podl na dalm ddictv v Kozolupech, a to po jakmsi Stkovi.108 Dle se mu podailo spolu s Jankem

    a Petrem z Kokotova zskat i ddictv po Bedichovi z Vinaic a Zbykovi z Lnysstiech.109 Podvme-li se na

    Vinaice jet jednou, zjistme, e vesnice byla tak rozdlena mezi mnoho vlastnk dal ze zpis zmiuje

    Zdeka z Chayny, kter drel plat jedn kopy na usedlosti Mikule z Vinaic,110 abychom se o zpis dle

    dozvdli o pi mezi panovnkem a berousnkmi minority, kte mli dajn bez krlova souhlasu zakoupit plat

    sedmi kop na Vinaicch a Litni.111 Brat se odvolvali na deskov zpis, je prokazoval koupi sti platu za 40

    devoluta. Dominus Budywogius de Tinecz frater predicti Bohuslai deffendit in Trztynycze et domum in Zebrak et alias omnes hereditates post Bohuslaum proclamatus, dicens se habere melius ius/ Witko de Chodunye prot. est, quod hereditatem suam, in Trztieniczi duas curias rusticales solventes duas sexagenas gr. census cum agris vendidit Bohuslao de Mendico et Budiwogio plebano fratri ipsius ac Woycze dicti Bohuslai uxoris pro vigintis sexagenis gr. etc. Disbrigare debet ipsemet vendens et cum eo Jan de Tmanye, Sbinco de Wissebor, omnes in solidum. Et Benessius de Chotunye ad hoc forum suum benivolum consensum prebuit et omne ius suum, quodcumque habuit ad dictas hereditates, dimisit eis, plene et in toto.; Srov. PDZ I, s. 564. 104 A 36, . 4, s. 211-212: In villa Popowicz et Conyepruss Drzka decessit. Littera proclamationis in Veronam (5. 9. 1412). Cuius predicta bona et hereditates ad dominum regem sunt legittime devoluta. Barbara de Popowicz defendit hereditates post Drzkam matrem suam proclamatas, Jacobus de Popowicz defendit hereditates Cunath de Komarov defendit hereditates Docere vult tabulis terre. / Sudik de Conieprus sue et uxoris sue nomine defendit hereditates in Conieprussiech eam probaturos tabulis terre Ibi, videlicet in crastino Martini, Barbara defendens predicta testes suos non produxit, et ob hoc regi, et qui ius regium sibi vendicant, datum est pro iure obtento. Dederunt memoriales. Terminus ad idem Cunato sabb. contemp. quadrag. (14. 3.). Ibi Sudik de Conieprus et Gitka uxor sua in defensione contenti in termino

    peremptorio nichil docuerunt contra ius regium neque eis terminos emendaverunt, et ob hoc predictis Ruperto et Janconi, qui ius regius ipsis vendicant, datum est pro iure obtento. Datum Jankoni de Bezdiedicz et Ruperto de Zestmelin. 105 A 36, . 5, s. 212: In villa Tmany Nicolaus de Kokotow decessit. Littera proclamationis in Weronam a d. MCCCCXII feria quinta post Nativitatis s. Marie (15. 9.) emanavit. Cuius bona Et demum dominus rex dicta bona dedit Coberczoni de Tmanie venatori suo. Ibi nullus infra tempus proclamationis se obtulit, 106 A 36, . 6, s. 212-213: In villa Chodun Jessek pissczecz decessit. Littera proclamationis in Weronam a. d. MCCCCXII feria IIIIa post omnium sanctorum (2. 11.) emanavit. Cuius bona Welik de Zylini defendit hereditates suas in Choduny Ibi defendens predictus nichil docuit de iure suo, prout se submisit, neque sibi terminos emandavit, et pro eo predictis ius regium ipsi vendicantibus datum est pro iure obtento. Pribiczoni et Johanni dicto Basstin dato ad omagium Wissegradense. 107 A 36, . 9, s. 213-214: In villa Cozolup Offca relicta quondam Andree de ibidem decessit. Littera proclamationis in Weronam feria II in die s. Elizabeth (19. 11. 1414) emanavit. Datum Buczkoni de Tmanye provisori domini regis curie prope Weronam ad omagium Wissegradense. 108 A 36, . 10, s. 214: In villa Cozolup (7 km V od Berouna) Strziezko de ibidem decessit Littera proclamationis sabbatum ante festum sanctorum Philippi et Jacobi apostolorum (27. 4. 1415) emanavit. Datum Buczkoni provisori curie Weronensis, Janconi de Bezdiedicz et Krczkoni ad omagium Wissegradense 109 A 36, . 18, s. 218-222; tamt, . 19, 222. 110 A 36, . 23, s. 224-225: In villa Winarzicz Zdenko de Chayna decessit. Littera proclamationis anno ut supra feria II ante Magdalene (19. 7. 1417) in Weronam emanavit. Cuius una sexagena census annui in curia arature Nicolai de Winarzicz ad dominum regem legittime est devoluta Nemo defendit 111 A 36, . 24, s. 225: In villa Litnye et in Winarzicz septem sexagene gr. census, quas religiosi prior et conventus monasterii beate Marie virg. Weronensis sine consensu d. regis emerunt et compararunt ad dominum regem sunt legittime devolute. Littera proclamationis in Weronam anno domini MCCCCXVII feria III post festum s. Francisci (5. 10.) emanavit. Frater Nicolaus ordinis Predicatorum a s. Clemente nomine prioris et tocius conventus monasterii prenominati Weronensis ord. Predicatorum a s. Clemente nomine prioris .. defendit predictum censum proclamatus, dicens eos predictum censum

    habere in tabulis terre de consensu d. regis

  • kop gr. od Mikule z Litn a druhho dlu za 30 kop od Peka z Vinaic.112 Majetek ve Tmni vak drel i

    jaksi Albert, syn ekv, jeho statky pipadly na krle.113

    Phonn knihy dvorskch desk pinej trojici zpis tkajcch se rovn tto pi, a to jednak Eliky,

    jednak Markty, jednak Dticha z Vlenec. Zatmco prvn dva zpisy bychom nalezly i v deskch dvorskch,114

    zpisu o Dtichovi budeme nyn vnovat pozornost.115 Jedn se toti o spor o majetek ve Vlencch, kdy Bta

    z Prahy pohn Dticha z Vlenc kvli svmu vnu, pojitnmu na vleneck usedlosti do ve 10 hiven, je

    zskala od svho zesnulho mue Matye. Svdky se stali Nuzerz z Vlenec a Vclav ze Srbska, co jen dle

    potvrzuje majetkovou rozdrobenost vesnice.

    Hned tikrt se setkme s Jankem z Nesvail, kter v l. 1405-1406 aloval dvakrt Johanna z Vina a

    Osov a jednou se svil s Marktou z Borku.116 Jednalo se zejm o majetkov spory, een za vyuit

    prostednk.117

    Zachari ze Svina se naopak stal dvakrt pedmtem aloby, a to kdy jej nakli Jakub z Prahy a

    Purchard z Roupova.118

    Mnoho informac nezskme ani z Desek zemskch. K r. 1370 Emler dohledal stopy zpisu spolu mezi

    Oldichem a Smilem z Libomyle na majetky v Libomyli, Ohrazenicch, Ken, Hoovicch, Rpetech, in

    112 Tamt, . 24, s. 225 k 11. 5. 1413: Nicolaus de Litnye protestatus est coram beneficiariis Pragenses, quod in hereditate sua, in Litny in curiis rusticalibus omnibus cum censu vendidit priori et conventui monasterii s. Marie in Werona et ipsi monasterio in perpetuum pro quinquaginta sexagenis gr. sibi plene persolutis et eis a dicto monasterio de dicto censu hereditarie in perpetuum condescendit . Quem quidem censum ipsis solvere tenetur et debet per medium incipiendo in festo s. Galli proximi et per medium in festo s. Georgii; tamt, . 24, s. 226 k 16. 12. 1416: Pecha de Winarzicz protestatus est coram beneficiariis Pragenses, quod in hereditate sua in Winarziczich curia arature cum censu, tres sexagenas gr. census annui nudi et perpetui vendidit priori et conventui monasterii s. Marie in Werona in perpetuum pro XXX sexagenis gr. Disbrigare debet ispemet vendens et cum eo Sudik de Konyeprus et Jan de Bytowa, Quem quidem census solvere eis tenetur et debet per medium in festo s. Georgii proximi et per medium in festo s. Galli 113 A 36, . 27, s. 228. 114 Srov. 115 DD VII, . 41, s. 14: Byetha de Praga conqueritur super Theodricum de Wlenecz, quia intromisit se in hereditate sua dotali obligata in Wlenecz minus iuste et tenet, de curia arature in Wlenecz cum hereditate, pratis et qualibet libertate ad ea pertinente, in qua hereditate habet X marcas argenti dotaliciales, quia ei id argentum dotavit Mathias maritus ipsius quondam in Wlenecz, quando sibi tradebatur Testes Nuzerz de Wlenecz, Waczlaw de Sirbska, Cirlyk ibidem. In eodem termino partes compromiserunt potenter in arbitros, Theodoricus in Przibiconem dictum Mlynarz de Karlica et

    Byetha in Jacobum de Sowynicz, promittens sub pena XX marcarum argenti ordinacioni Ibidem arbitri predicti comparauerunt dicentes se non potuisse in arbitracione concordare; 116 Mohla by bt toton s Marktou na Mstihlavech, vdovou po Diviovi z Borku, viz pozn. 71. 117 DD VII, . 135, s. 50: Genczo de Neswaczil conqueritur super Johannem de Wyezym et de Osowa, quia fecit sibi dampnum suo posse sine iure ius hereditate in Neswacyl, quando ibi habuit. Perdicio in diversis rebus domus et in promptis pecuniis pro X marcis minus lothone.; DD VII, . 136, s. 51: Genczo de Neswaczyl conqueritur super Margaretham de Borku. Inposicio ut supra pro X marcis. Executor idem (Wnuczko de Wlenecz.). Terminus sabbato contemporum adventus (19. 12.) Ibi Genczo Nicolai dicti Pastorek et Margaretha Mathie de Wikoss. Quidquid habuit mandabunt et inter predictas partes ordinabunt, ratum et gratum tenere debent sub pena decem sexagenarum gr.; ; DD VII, . 137, s. 51: Genczo de Neswaczil conqueritur super Johannem de Osow. Inposicio a. d. MCCCCVI sabato contemporum penthecoses. Executor Wnuczko de Wlenecz. Terminus in crastino Marharethe. 118 DD VII, . 241, s. 89-90: Jacobus de Praga conqueritur super Zachariam de Swynarz et Albertum de Wssyeradycz et Woyslaum de Swinarz, quia fecit dampnum suo posse in regis Wenceslai hereditate in Praga sine iure. Perdicio in diversis argenteis clenodiis, in promptis pecuniis et in diversis litteris, a na lystyech, neplnyenye pro C marcis argenti. Post hoc dampnum powod list s wysutymi peczetmi. Tallis Data monicio XIIIIor dierum per Nosakonem super Woyslaum predictum et per Marssiconem super Zachariam predictum et per byczenum de Sokolowicz super Albertum predictum.; DD VII, . 376, s. 144: Purchardus de Rupow conqueritur super Zachariam de Swynar et Lytowicz, quia fecit sibi dampnum suo posse sine iure in eius hereditate in Rupowye. Perdicio rozlicznych litteras cum sigillis pendentibus

  • Cheznowicz a v Olenm.119 O vi majetku nic nevme, nicmn se jedn vesms o osady od sebe nepli

    vzdlen. Pitom je vce ne pravdpodobn, e nebyly v majetku obou vladyk cel.

    Vce se dozvdme o statcch Dobee z Jablonce, kter prodal sv ddiny v Levn (plat 3 kop na tyech

    usedlostech) a v Nesvailech (plat 3 kop na dvou usedlostech) minoritm v Beroun za 60 kop.120 Jako ruitel

    byli ptomni Zachari z Vinaic a Markvard z Tmn.

    Nevelk majetek zachycuje tak zpis k roku 1383, jeho prostednictvm Bohuslav z Hlohova prodal

    svou usedlost ve Svinach za 7 kopy gr. jej vnos zejm neinil ani kopu ron.121 Kupcem byli Albert a

    Otk, piem o Otkovi vme, e nsledujcho roku odkoupil od Matje ze Svina dal usedlost za ti kopy a s

    tm i patront k mstnmu kostelu.122

    Kdy zesnul Vilm z Hraditka, zanechal po sob poh dv kopy platu, o n se prostednictvm knze

    Jindicha ze Vetat hlsil nespn Jan e. ihk ze Skivn.123 Pouh kopa platu se stala pedmtem

    ddickho jednn po mrt pana Zdenka ve Vinaicch, je byla uvzna na dvorec Mikule z Vinaic a

    pipadla krli.124 Konen dvorec i usedlost o neznm rozloze i vnosu po sob zanechal Vclav e. Vlach,

    sednm na elkovicch. I ona pipadla panovnkovi, kter ji obratem pidlil Matjovi z Hostnic.125

    Pokusme-li se strun sumarizovat pechodz vsledky, je vak pro jejich nzkou

    poetnost nem cenu statisticky zpracovvat, zjistme, e jen mal dl zprv (ca. 20 %) pin

    konkrtn informace o vi projednvanho majetku. Nikdy vak neumouje postihnout

    majetkovou strukturu jednotlivch vs, a ji z pohledu tamnho poddanskho obyvatelstva,

    nebo z hlediska tamn ni lechty. Pomineme-li extrmn hodnoty (pl lnu na stran jedn a

    119 PDZ I, s. 438 k 2. 10. 1370: Vlricus et Smil de Libomyssle p. s. c. dominis baronibus, judicio presidentibus etc., quo ipse Vlricus hereditate sua in Lybomissli, toto quodquid ibi habuit, in Ohrazeniczich (6 km JV od Hoovovic) parte sua, in Krzyessin (1 km SZ od Ohrazenic) parte sua, et ipse Smil herediate sua in Horzowicz parte sua, et in Rpet (3 km JV od

    Hoovic) parte sua, in Cheznowicz parte sua, in Olessne (10 km JZ od Hoovic) parte sua, in , omnibus hereditatibus habitis vel habendis se insimul unierunt, 120 PDZ I, s. 537 J z 19 31. 3. 1391: Dobessius de Jablonczie dictus Kdyczyna p. e. c. b. P., quod hereditatem suam in Lewinie (10 km SZ od Nesvail), tres sex. gr. census cum quatuor curiis rusticalibus, in Neswaczil duas curias rusticales soluentes 3 sex. gr. census annui ... vendidit Adalberto priori et toto conuentui monasterii in Verona ordinis fratrum Predicatorum nec non et moansterio perpetue et in ewum pro vescitu fratribus pro 60 sexag. gr. prag. integre persolutorum hereditarie, et codescendit. Et debet disbrigare ipsemet vendens et cum eo Zacharias de Winarzecz et Marquardus de/ Tmanie, omnes in solidum. Nuncius ex parte domini regis fuit Cunradus Capler specialiter delegatus, quod ipse dominus rex

    eisdem monachus indulsit mere 20 sexag. gr. census in hereditatibus liberis, ubicunque possent. 121 PDZ I, s. 482 z 6. 10. 1383: Bohuslaus de Hoholowa ..., quod hereditatem suam in Swynarz, curiam arature cum agris, pratis, etc., nihil reseruando, excluso quod Fiola tenet, vendidit Otykoni et Albero pro 7 sexagenis. 122 PDZ I, s. 502 z 20. 12. 1384: Matthias de Swynarz ..., quod hereditatem suam ibidem, curiam arature cum agris, pratis, jure patronatus eccleise et omni libertate ad ea peritinente vendidit Otikoni de Swynarz et suis heredibus pro tribus sexagenis grossorum. 123 A 36, . 17, s. 217-218 In villa Brzeskowicz Wilhelmus de Hradysstka decessit. Littera proclamationis in Rakownik anno domini MCCCCXVI sabbatum ante diem Innocentum (26. 12.) emanavit. Cuius due sexagene census in Brzesstyan ad dominum regem legittime sunt devolute. Dominus Henricus presbyter de Wssetat nomine Johannis dicti Czihak de

    Skrzywanie defendit ius hereditarium et offert eum probaturum tabulis terre. Visa tabularum, quia predictus Johannes nichil docuit Datum Zdenconi de Duchowicz ad omagium Wissegradense 124 A 36, . 23, s. 224-225 In villa Winarzicz Zdenko de Chayna decessit. Littera proclamationis anno ut supra feria II ante Magdalene (19. 7. 1417) in Weronam emanavit. Cuius una sexagena census annui in curia arature Nicolai de Winarzicz ad dominum regem legittime est devoluta Nemo defendit 125 A 36, . 29, s. 228 z 24. 2. 1437: In villa Zelkowicz Wenceslaus de ibidem dictus Wlach decessit. Cuius curia arature cum suis pertinenciis ad dominum regem legittime est devoluta. Que bona serenissimus princeps et dominus dominus Sigismundus Mathie Videt dicto de Hostienicz pro serviciis suis graciose per litteram suam, que ingrossata est in quaterno

  • vno v dajn hodnot 200 kop na stran druh), pohybuje se sporn stka vtinou v du

    destek kop gr. S tm vcelku souhlas daje, je zskme pi nahldnut do ereknch knih. I

    zde se vtina dar pohybuje na stejn rovni.126 Nae odhady pevaujc ve majetku

    drobn lechty potvrzuje konen i darovn, je uinil man Vavinec, kdy fundoval olt

    sv. Luke evangelisty a sv. Vavince a nadal jej 10 kopami gr. platu, z nich 4 plynuly od

    Jaroslava z Litn.127 Konen podobn vsledky poskytla i regionln sonda z oblasti mezi

    Libic a Kolnem.128 jen dl majetku x mohlo patit vce osobm, min. 10 kop Vezmeme-li

    do vahy, e se o majetek mnohdy dlilo vce osob, ppadn celch rodin, vyvstane na

    povrch, e jakkoli sebemen rozen tohoto skromnho jmn mohlo pro jednotliv

    lechtice a jejich rodiny znamenat podstatn zlepen ivotn rovn tato situace ovem

    musela velmi vyhovovat panovnkovi, jemu prvo odmrti dvalo do ruky cenn mocensk

    nstroj, kter mu umooval naklonit si pomrn zajmavou spoleenskou skupinu, ji mohl

    dobe vyut ve svch slubch. Z naich zjitn rovn vyplv, e mnoz drobn lechtici

    museli nevelk pjmy ze zddnch majetk doplovat odmnami plynoucmi ze sluby

    mocnjm a bohatm.

    3/17 51 50 kop odkodn, 64 lnu, 67 vno 200 kop, 2/11 71, 79-80 40/30 kop, 2/8

    85 10 kop, 90 60 kop, 7, poet osob, etnost vskytu

    Ni lechta a crkev: zbon nadace a zajitn prva

    Podvejme se nyn, nakolik me nae pedstavy zpesnit rozbor darovn ve prospch

    crkve.

    Darovn, uinnch samotnmi vladyky, nebylo mnoho a nejsou nesporn. R. 1397 Pibk daroval

    kostelu v Bubovicch pat dvou kop ze vsi Borek na tech osedlch, kdy Vclav ml platit dvakrt ron 20 gr.,

    Jan 24 gr. a Swacho 16 gr.129 Bohuel bychom Bork nali celou adu a nen tedy zcela jist, zda byly tyto statky

    upsny na Borku u Berouna.

    126 Viz dle ?. 127 LE III, . 424, s. 284-285 k 21. 4. 1388. 128 Srov. David KALHOUS, Od Libice ke Kolnu. Djiny jedn oblasti do husitstv II. MHB 14, 2011, s. 56-60; Miroslav POLVKA, Mikul z Husi a ni lechta v potcch husitsk revoluce, Praha 1982, s. 1819 na zklad vsledk studie Idem, A Contribution to the Problem of Property Differentiation. of Property Differentiation of the Lesser Nobility in the Pre-Hussite Period in Bohemia, Hospodsk djiny 2, 1978, s. 331-359. Srov. Rostislav NOV, Vvoj struktury pozemkovho vlastnictv na Beneovsku v pedhusitsk dob, Sbornk vlastivdnch prac Podblanicka 21, 1979, s. 141176 a Frantiek MAHEL, Dvanct pramennch sond k socilnm pomrm na Tborsku od poloviny 14. do konce 15. stolet, Husitsk Tbor 9, 19861987, s. 289. 129 LE IV, . 649, s. 471 z 5. kvtna 1397: Przibico, cliens de S. Sswihow pro salute animae suae ac progenitorum et predecessorum duas sexgas grss. den. Prag. in villa Borek super hominibus Waczlawone, Janone et Schwachone, qui Waczlaw 20 grss., Jan 24 grss., et Schwacho 16 grss. census annui pro uno termino et pro alio tantumdem censuant, D. Jaxoni, plebano Eae in Bubowicz. Za to jedno anniversarium ubi de vespere vigiliae decantabuntur et in chrastino quatuor

  • Jistj je situace v ppad obdarovn farnosti v Borku, kter zskala r. 1405 plat 44 gr., 24 vajec a dvou

    slepic, je mly plynout z nedalekch Kotopek (10 km JZ) za aniversrium sestvajc ze t lekc a me. Kostelu

    plat potvrdil urozen Jan ze Mstichova (?), jen oven jen stvrzoval donaci svho strce.130

    Kostel v Bezddicch zskal dokonce plat est kop, je byly ureny ke zzen kaplanstv a dren dvou

    m a 4 aniversri.131 Na plat se sloili Petr z Bezddic, sezenm na Vesci a Jaroslav z ielic, sezenm na

    Bezddicch. Petr pislbil dv kopy na tech usedlostech Bezovicch (vechny nalezen dosti daleko), zatmco

    Jaroslav nabdl dal dv kopy na tech kontopskch usedlostech.

    Naopak farnost v Lochovicch zskala plat dvou kop na dvou usedlostech v Bezddicch, je j pipsali

    Johan Kbel, urozen Boiovoj, jeho ena Dorota a syn Bohuslav z Janova.132

    Konen Zbynk e. Bkovec z Neumtel vyznal ped Mikulem Puchnkem, e daroval Jaroslavovi z Neumtel a

    jeho fae plat kopy gr.133

    LE II, ., 255, 138, 1. 5. 1377: pitlu pro kleriky na Hradanech ab. daroval z rodinnch statk plat 10

    kop na dvoe v Hostonicch. (Jan Oko z Vlaimi)

    LE I, 4, villa nova dicta Psilep prope Veronam

    LE I, 91, . 189: Pibyslav, kdysi blinsk arcidkan a kanovnk u sv. Vta, zakld poslednm pozenm

    plat pro olt s. Tome ve sv. Vtu, 6. 11. 1371 ve vi dvou kop a 32 gr. a 8 slepicemi ze vsi Veradice na

    Slnsku na polch, kter nyn vzdlvaj Vavinec Trojan a Wyech. Rovn vnoval 2 kopy platu na vsi

    Zahrziwecz u Berouna na polch, kter dr Wieton. Z tchto pjm vak Kune a jeho nstupci maj odvdt po

    pl kop na sv. Ji a na sv. Havla ze vsi Veradic blinskmu arcidkanovi.

    LE II, .