Většina dějů na zemském povrchu se odehrává v určitém prostorovém kontextu

a jeho sledování nám přináší mnoho užitečných informací. Nejinak je tomu

i v botanice. Jaké je prostorové rozmístění druhů a jejich společenstev v krajině

a které podmínky prostředí ho podmiňují? Lze ho předpovídat? A jak se mění v čase?

Jaká je dynamika horských smrkových lesů v ČR? Jsou jejich narušení důsledkem

lidské činnosti nebo mohou být i přirozeným jevem?

Jaké je mikroklima roklí v pískovcových oblastech a jak ovlivňuje výskyt vzácných druhů?

Jak požáry formovaly podobu našich lesů?

Lze detekovat přítomnost jednotlivých druhů rostlin nebo dřevin pomocí leteckých

nebo satelitních snímků?

DPZ – dálkový průzkum Země

je mapování a analýza jevů na Zemi z dálky,

pomocí leteckých či družicových snímků. My

DPZ využíváme např. pro studium šíření invazních

druhů či pro analýzu historických změn krajiny.

GIS – geografické informační systémyumožňují pracovat s prostorovými informacemi

v geografickém souřadném systému. Je tudíž

možné studovat vzájemné prostorové vztahy

jevů a překrývat různé prostorové informace

(vrstvy), v našem případě např. výskyt druhů

a podmínky prostředí.

Ke studiu využíváme moderní geoinformační technologie, které zahrnují geografické

informační systémy (GIS), metody dálkového průzkumu země (DPZ) a globální

navigační satelitní systémy (GNSS), známé spíše pod zkratkou GPS. V pochopení

významu prostorových vztahů nám pomáhají počítačové modely populací nebo

celých ekosystémů, ale nevyhýbáme se ani přímému měření podmínek prostředí,

například mikroklimatu.

Nahoře horská smrčina v NP Bavorský les, který se

přirozeně obnovuje po narušení stromů lýkožroutem

smrkovým. Foto J. Wild. Ve výřezu vlevo lesnická mapa

zachycující část oblasti Bližší Lhoty na Šumavě z roku

1922. Státní oblastní archiv Český Krumlov

Z digitálního modelu terénu lze odvodit celou

řadu informací, např. v tomto případě sklon

svahů (nejprudší svahy jsou zobrazeny červeně,

plošiny modře). Tipnete si, která část ČR je zde

zobrazena? Data ČÚZK

Oddělení se výrazně podílelo na vývoji

mikroklimatické autonomní jednotky TMS pro

měření vzdušné a půdní teploty a půdní vlhkosti.

Tisíce těchto jednotek již měří mikroklima

v projektech v ČR i v zahraničí. Ladakh, SZ Indie,

4 500 m n. m. Foto J. Wild

S využitím

digitalizovaných

historických lesnických

map jsme vytvořili

geodatabázi vývoje

lesů v Českosaském

Švýcarsku. Výsledky

přeshraničního projektu

řešeného ve spolupráci

s TU Dresden shrnuje

rozsáhlá česko-německá

publikace.

Velká narušení, jako je třeba napadení smrků lýkožroutem na Šumavě, jsou nejen mediálně vděčným

tématem, ale poskytují nám i cenné informace o biologických procesech. Měřením prostorového

uspořádání odumřelých dospělých smrků a jejich semenáčků se nám podařilo prokázat, že při

spontánní obnově porostu po odumření stromového patra vzniká stejné prostorové uspořádání stromů

jako před narušením. Zmlazení se totiž přednostně vyskytuje v blízkosti kmenů živých i odumřelých

stromů. Poškozený les se tedy přirozeně navrací k původnímu stavu, a to bez potřeby asanačních

i ochranářských zásahů. Studium historických lesnických map v prostředí GIS pak potvrdilo, že rozsáhlá

narušení patří mezi přirozeně se vyskytující události utvářející horský smrkový les.

Oddělení GIS a DPZ

PŘÍKladY OtÁzEK, KtERÉ nÁS zajÍMajÍ

jaK a KdE na ně HlEdÁME OdPOVědi?

Ulrike Seiler / Jan Wild (Hrsg.)

Historische Waldentwicklung in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz

Historický vývoj lesa v Českosaském Švýcarsku

Die Forst- und Schutzgebietsverwaltungen in der grenz-überschreitenden Nationalparkregion Sächsisch-Böhmische Schweiz koordinieren in gegenseitiger Abstimmung die Pfl e-ge- und Entwicklungsplanung der Wälder. Deren Ziel ist die langfristige Umwandlung der ehemals zum Teil intensiv forst-wirtschaftlich genutzten Wälder in einen weitestgehend natur-nahen Zustand. Für diese Aufgabe sind Kenntnisse über die historischen Einfl üsse und über Ursachen der Landschafts-veränderungen sowie deren zeitliche Abfolge von großer Be-deutung. Auf dieser Grundlage wird das Verstehen aktueller Waldzustände, aber auch die konkrete Formulierung zukünf-

tiger Entwicklungsszenarien effi zienter und zielgerichteter möglich. Mit der Bereitstellung von histori-schen Geodaten zur Waldentwicklung befasste sich das von der Professur für Fernerkundung der TU Dresden geleitete Projekt. Gemeinsam mit dem Projektpartner, dem Institut für Botanik der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik wurde das Vorhaben im Zeitraum April 2009 bis März 2013 realisiert.

Lesní správy a správy chráněných oblastí v přeshraničním regionu národních parků Českosaského Švýcarska koordinují po vzájemné dohodě plánování péče a vývoje lesů. Cílem je postupná přeměna v minulosti často intenzivně obhospodařovaných porostů do přirozeného či přírodě blízkého stavu. Pro splnění tohoto úkolu mají velký význam poznatky a údaje o historických vlivech a příčinách změn krajiny, i jejich časové posloupnosti. Na základě těchto poznatků je zabezpečena lepší identifi kace aktuálního stavu porostů, jakož i sestavení konkrétních vývojových scenářů. Projekt vedený profesurou pro dálkový výzkum TU Drážďany se zabýval poskytováním historických geodat o vývoji lesů. Společně s projektovým partnerem Botanickým ústavem Akademie věd České republiky, v. v. i. byl tento záměr uskutečněn v období od dubna 2009 do března 2013.

Das Projekt „Raumbezogene historische Informationen als Grundlage für die Pfl ege- und Entwicklungsplanung naturnaher Wälder in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz“ (kurz: Historische Waldentwicklung) wurde im Rahmen des Ziel3 Programms zur Förderung der grenzübergreifenden Zusammenarbeit zwischen dem Freistaat Sachsen und der Tschechischen Republik realisiert. Es wurde im Förderbereich Verbesserung der Situation von Natur und Umwelt bewilligt und aus Mitteln der Europäischen Union, der Tschechischen Republik und des Freistaates Sachsen fi nanziert.

Projekt „Prostorově vázené historické informace jako podklad pro plánování péče a rozvoj přírodě blízkých lesů v Českosaském Švýcarsku“ (zkráceně: Historický vývoj lesa) byl realizován v rámci programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou. Byl schválen v oblasti podpory Zlepšení situace přírody a životního prostředí a byl fi nancován z prostředků Evropské Unie, České republiky a Svobodného státu Sasko.

Ferne rkundung und angewand te Geo in fo rma t i k Band 10

Institut für Photogrammetrie

und Fernerkundung

Ferne rkundung und angewand te Geo in fo rma t i k Band 10

Professur Fernerkundung

ISBN 978-3-944101-19-4

Ulrike Seiler / Jan Wild (Hrsg.)

Historische Waldentwicklung in der Sächsisch-Böhmischen Schweiz

Historický vývoj lesa v Českosaském Švýcarsku

2013. 440 Seiten. Preis: 39,50 Euro

Ulri

ke S

eile

r / J

an W

ild (

Hrs

g.)

His

toris

che

Wal

dent

wic

klun

g in

der

Säc

hsis

ch-B

öhm

isch

en S

chw

eiz

His

toric

ký v

ývoj

lesa

v Č

esko

sask

ém Š

výca

rsku