Česká energetická politika po finanční a ekonomické krizi

Vladimír Dlouhý

12. energetický kongres ČRPraha, 28. března 2012

NEK 2008 z pohledu roku 2012• NEK 2008

– Politické zadání– Úsilí nalézt kompromis

• Téměř 2 roky práce– Počátek 2006: období mimořádného hospodářského

růstu– Ukončení 2008: 4 týdny po kolapsu Lehman Brothers

• 2008 – 2012– Nejhlubší hospodářská krize po 2. světové válce– Euro krize– Fukušima

• Dopad na energetickou politiku ČR?

Východiska 2008 a dnes• Česká energetika je v současné době stabilní

– Nižší stabilita přenosové soustavy

• Dostatečně zabezpečena vyváženým zdrojovým mixem a výrobními kapacitami a současně disponuje rezervami, včetně strategických, pro krytí výkyvů spotřeby– Nicméně žádná změna, zastarávající kapacity

• Disponuje významnými zásobami černého a hnědého uhlí a jako jediný stát Evropské unie do určité míry i přírodního uranu

• Plní závazky Kjótského protokolu– Rozporné zkušenosti s OZE

Rizika

• Dočasná stabilita– Elektroenergetika– CZT

• částečná modernizace x zastarávání

• Postupné vyčerpání domácích zdrojů• Pomalá substituce (OZE)

– Pokřivení trhu se prohloubilo• Stárnoucí kapacity• Nejasné záměry energetické politiky

státu

Vnitřní rizika• Riziko „z nečinnosti“ - trvá• Apriorní vyloučení některých zdrojů

– Snaha o nápravu x Fukušima, neujasněný domácí vztah k hnědému uhlí, pohled na plyn až příliš ovlivněn vnímáním ruského rizika

• Vztah energetiky a životního prostředí– Minimální pokrok

• Legislativa a složité schvalovací procedury

• Regulace• Profesní zázemí české energetiky

Vnější rizika• Obecná světová, resp. evropská rizika

– Dostupnost energií pro ČR?– Finanční a ekonomická krize

• Cena ropy (a následně plynu)– Riziko hlubší

• Rozhodnutí o přepravních trasách– Nordstream dokončen– Net4Gas na prodej?

• Destabilizace energetických soustav v sousedních zemích– Vyšší riziko krizových stavů

Základní scénář NEKpohled roku 2008

• Substituce domácího hnědého a černého uhlí jaderným palivem, zemním plynem, rostoucím využitím OZE a v menším rozsahu i dovozovým černým uhlím

• Klesá energetická a elektroenergetická náročnost, jsou plněny závazné emisní limity a mezinárodní závazky, vyplývající z Kjótského protokolu

• Přijatelně diverzifikovaný energetický mix jak v PEZ, tak ve výrobě elektřiny

• Srovnání se SEK 2012

Tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů - Základní NEK

-500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva

Surová ropa Kapalná paliva Plynná paliva

Jaderné palivo Elektřina Obnovitelné zdroje

Konečná spotřeba energie - Základní NEK

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva

Plynná paliva Elektřina Teplo Obnovitelné zdroje

Struktura výroby elektřiny - Základní NEK

0

20

40

60

80

100

120

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[TW

h]

Hnědé uhlí Černé uhlí Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva

Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

Struktura výroby tepla - Základní NEK

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

2003 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva

Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

Základní scénářpohled roku 2012, SEK

• Základní parametry se nemění. • Ekonomické limity využití OZE

– limit užití orné půdy• Klesající význam uhlí

– vyšší účinnost, modernější technologie– neztratit schopnost těžit a zpracovávat tuto cennou

surovinu• O „uvolněný“ segment trhu soutěží jádro a plyn

– Role státu: efektivní (z hlediska vnějších i vnitřních podmínek rozvoje české ekonomiky) pravidla takové soutěže

– Cíl: vyvážený, dlouhodobě stabilní mix

Přednosti základního scénáře NEK• rychlá cesta k nízkoemisní struktuře spotřeby PEZ, od

dnešní, založené na hnědém uhlí a jaderné energetice, ke struktuře, postavené na jaderné energetice a vyšším využití zemního plynu a především OZE

• investice do nových moderních technologií jsou příležitostí pro náš průmysl, ale i pro vědecko-technické zázemí

• dodávky jaderného paliva se mohou opřít o tuzemskou výrobu uranového koncentrátu a stabilizovat palivový cyklus a v jaderném palivu se dá vytvořit dlouhodobá strategická rezerva, kdy současné JE domácí uran nevyužívají

• rychlý pokles energetické náročnosti, vysoké tempo realizace úspor energie;

• aktivní řešení závazků ČR k EU– Dnes problém: ani EU nemá jasnou energetickou politiku, problém pře-regulace

Rizika základního scénáře NEK• mimořádná náročnost na výrobce elektřiny a tepla docílit rychlé změny

v palivové základně• masivní využití biomasy, kdy NEK má k dispozici celou řadu studií, které

upozorňují na příliš optimistické předpoklady• velká míra využití jaderné energetiky, kdy kromě posílení dovozní závislosti na

jaderném palivu (a tedy zhoršení strategické bezpečnosti) bude nutné vyřešit zejména problematiku ukládání radioaktivních odpadů;

• z hlediska strategické bezpečnosti jde o více rizikový scénář, kdy není využíván domácí zdroj, hnědé uhlí;

• dřívější ukončení těžeb hnědého uhlí (technické omezení dotěžení zásob uhlí do limitů) povede k tomu, že nebudou vytvořeny prostředky na rekultivace a úhrady starých dluhů

• nejistota, zda obstojí soustavy CZT při přechodu na dražší zemní plyn (navíc s kolísajícími cenami) v konkurenci s lokálním teplem;

• vyšší podíl dražších paliv v elektřině a v teple povede k nárůstům ceny elektřiny a tepla

• výsledky nebyly ověřeny z hlediska zachování spolehlivosti funkce elektrizační soustavy;

• Nebyly kvantifikovány finanční dopady na stát a na obyvatelstvo• obyvatelstvo především ve středních a menších  obcích přijde o levné palivo

(v současné době – 2008 - je v ČR 2240 neplynofikovaných obcí a cca 30 % koncových plynovodních přípojek není využíváno nebo jenom částečně – z cenových důvodů).

SEK 2012 – jaderná energetika

• Srovnání NEK a SEK: výrazně vyšší podíl jaderné energetiky– Plus dlouhodobě celkově vyšší produkce

elektřiny• Exogenní změny pro jadernou

energetiku:– Fukušima x ztráta důvěry– „shale“ gas a změna v komparativních

nákladech– Financování, nepominutelná role státu

SEK 2012 a plyn

• NEK 2008 pracoval s malým podílem plynu ve struktuře zdrojů pro výrobu elektřiny, SEK tento podíl ještě snižuje

• Nebyl (a není) to omyl?• Dodatečné riziko – ruská „plynová“ krize

2009– Nedémonizujme Rusko!

• SEK 2012 – oproti NEK 2008 – nepřipouští konkurenci mezi jádrem a plynem– Proč není větší důraz na plynové kogenerační

zdroje?

Závěrečné poznámky (1)

• Finanční a ekonomická krize nepřinesla pro energetickou politiku zcela zásadní změny

• Evropský energetický trh vážně pokřiven masivními dotacemi/penalizacemi EU– Riziko pro dlouhodobé investice

• Metodologie NEK i SEK: energetickou koncepci/politiku nelze zúžit na lineární optimalizační model při předem zadaných vstupech– Predikce HDP/HPH do 2060 je fikce– Vstupy nemohou být nastaveny tak, aby předem

vyloučily simulaci konkurence mezi jádrem a plynem

Závěrečné poznámky (2)

• Riziko narušení stability přenosové soustavy „přetoky“ ze SRN

• Jaderná energetika na rozcestí– Problém není ani tak v celospolečenském odporu

(většinově jsme stále pro) – Nevíme zcela za jak dlouho se nový reaktor podaří

postavit, ani co bude stát, ani kdo (a při jakých zárukách) ho profinancuje

• Nejistota kolem plynu– Pokles významu tranzitní cesty– Vzájemná nedůvěra ve vztazích s Ruskem

• OZE– Před fotovoltaikou NEK explicitně varovala– Druhotné dopady nepromyšlených dotací