chemie-prvků.pdf

7/21/2019 chemie-prvků.pdf

http://slidepdf.com/reader/full/chemie-prvkupdf 1/40

Chemie prvk

Prezentace obsahuje jen základní údaje ovýskytu prvk v p #írod& a jejich biologickém

d&lení. Konkrétní informace o prvcích je t #eba

hledat v doporu(ené literatu #e.

© Ing. Valerie Helánová, Ph.D., Mendelu 2010



Základní pojmy

Anorganické látky jsou všechny chemické prvky, anorganickéslou(eniny a jejich sm&si.

Chemické prvky: nelze chemicky rozkládat na jednodušší látky.

Znaky: odvozeny z mezinárodního názvu

Anorganické sloueniny: látky, které se skládají ze slou(enýchatom dvou nebo více prvk.

Chemické názvosloví: znáte ze seminá #e.

(Oxida(ní (ísla, vyjád #ení ox. (ísla v názvu slou(eniny, hydridy,oxidy, sulfidy, hydroxidy, bezkyslíkaté a kyslíkaté kyseliny,názvy jejich solí, názvosloví iont, komplex.)



Klasifikace prvk podle vlastností



Fyzikální vlastnosti anorganických látek

Uvedeny v tabulkách

l teploty tání a varu

l elektrická vodivost

l rozpustnost

l index lomu sv&tla

l barevnost látek



Chemické vlastnosti anorganickýchlátek

Projevují se v jejich chemických reakcích.

Jsou ur(eny hlavn& schopností jejich atom

p #ijímat nebo odevzdávat elektrony (ioniza(ní

energie a elektronová afinita).P #íklady: Kovy (alkalické) – reduk(ní schopnosti

St #ední (ást tabulky a nekovy z pravé strany –

reduk(ní nebo oxida

(ní vlastnosti.S rostoucím ox. (íslem rostou oxida(ní ú(inky.



Periodická tabulka prvk



Biologické d&lení prvk

Prvky biogenní: vyskytují se v biologických objektech, jsou pro tytoobjekty esenciální (nezbytné).

Prvky ostatní:

l toxické - nap #. Hg, Cd, Pb

l nebiogenní - nap #. Al

Biogenní prvky se d%lí l makroprvky: jsou obsaženy v biologických objektech ve velkém

množství (jednotky až desetiny procent) - C, N, O, H, P, Ca

l oligoprvky: jsou obsaženy v biologických objektech v menšímmnožství (desetiny až setiny procent) - Na, K, Mg, Fe, S, Cl

l mikroprvky: jsou obsaženy v biologických objektech ve velmimalém množství (tisíciny procenta a mén&) - Cu, Mn, B, Si, F, I

T&chto 18 prvk se vyskytuje ve všech živých soustavách. Dále sevariabiln& vyskytuje dalších asi 50 prvk.



Biogeochemický cyklus

Biogenní i ostatní prvky vym&*

uje biologický objekt se svým okolím, jedná se o tok hmoty. Hnací silou je energie slune(ního zá #ení.Vzhledem k prost #edí se jedná o biogeochemický cyklus. Existencecyklu souvisí s následujícím:

l životní procesy biologických objekt jsou neodd&liteln& spjaty svým&nou látky a energie mezi objektem a jeho okolím

l délka života je omezena, po ur(ité dob& organismy umírají (z(ástinebo zcela)

l životní procesy produkují odpad organického charakteru, který jerozložen, mineralizován, vzniká soubor volných živin

l minerální živiny jsou dále zpracovány rostlinami a zabudovány do

jejich biomasy; cyklus se uzavíráKaždý prvek má sv j biogeochemický cyklus. Tento byl pvodn&

p #irozený, dnes se skládá z (ásti p #irozené a (ásti antropogenn&ovlivn&né.



Periodický systém prvk



Vodík H2Hydrogenium – atomy mají nejjednodušší konfiguraci 1s1

protium 11H, deuterium 2

1H, tritium 31H

s1 prvek, liší se od alkalických kov, elektronegativita 2,2

V p #írod& jako H2 (konfigurace s2). Použití: palivo, redukce kov.

l Ztrátou elektronu tvo #í ion H+: H H+ + e-

Solvatovaný ve vod& jej nazýváme oxoniový ion H3O+

l P #íjmem elektronu vytvo #í elektronovou konfiguraci He

H + e- H-

Slueniny vodíku:

l

Hydridy (iontové – NaH ; kovalentní H2O, HX,organické látky; kovové TiH)

P #íprava vodíku: Zn + 2 HCl ZnCl2 + H2

Výroba vodíku: H2O + C CO + H2



Kyslík O2

Oxygenium - Prvek VI.A skupiny, elektronová konfigurace 2s2

2 p4. Za b&žných podmínek je to plyn (21 % v atm.), nej(ast& jší oxida(ní (íslo –II.

Silné oxida(ní (inidlo, reakcím s kyslíkem #íkáme oxidace.

Sloueniny kyslíku:l Oxidy: iontové Na2O, kovalentní CO, SO2

l Kyseliny: z kyselinotvorných oxid kov s oxida(ním (íslemv&tším než +V (H3PO4, H2SO4, …), se zásadami tvo #í soli.

l Hydroxidy: ze zásadotvorných oxid kov s oxida(ním (íslemmenším než +IV (Ca(OH) 2, NaOH, …), s kyselinami tvo #í soli.

l Amfoterní oxidy: ZnO, Al2O3

l Peroxidy: oxida(ní (íslo kyslíku je –I. Skupina peroxo- -O-O-



Kyslík O2

Kyslík vytvá #í slou(eniny se všemi prvky s výjimkou n&kterýchvzácných plyn. S v&tšinou prvk se slu(uje p #ímo (zanormální nebo zvýšené teploty).

Reakcí dvou atomových kyslíku vzniká kyslík molekulový:

O + O , O2

Všude tam, kde se vytvá #í atomový kyslík, dochází k jeho reakci skyslíkem molekulovým za vzniku ozonu. Ozon je druháalotropická modifikace kyslíku: O2 + O , O3

P #íprava kyslíku: 2 KClO3 , 2 KCl + 3 O2

2 H2O2 , 2 H2O + O2

Výroba kyslíku: frak(ní destilací kapalného vzduchu.



Voda H2Ol Chemická slou(enina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem,

resp. zemskou atmosférou tvo #í základní podmínky proexistenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je tobezbarvá, (irá kapalina bez zápachu, v siln& jší vrstv&namodralá.

l V p #írod&: led a sníh, voda

a vodní pára.



Chemické vlastnosti H2O

Voda vzniká prudkým až explozivním slu(ováním vodíku skyslíkem (ho #ením bezbarvým plamenem):

2 H2 + O2 , 2 H2O

P #i neutralizaci kyselin zásadami:

HCl + NaOH , H2O + NaClVoda je ve spalných plynech p #i ho #ení v&tšiny organických látek:

CH4 + 2 O2 , 2 H2O + CO2

Autoprotolýza vody:

2 H2O D H3O+ + OH-

Voda je polární rozpoušt&dlo.



Tvrdost vodyl Veli(ina nej(ast& ji udávající koncentraci kationt vápníku a

ho #(íku ve vod&.l P #echodná: Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2; odstraníme p #eva #ením –

dekarbonizací:Ca(HCO3)2 , CaCO3 + H2O + CO2

Mg(HCO3)2 , MgCO3 + H2O + CO2

l Trvalá: síran vápenatý CaSO4 a síran ho #e(natý MgSO4.l Hodnotu tvrdosti vody uvádíme v mmol/l nebo tzv.

n&meckých stupních tvrdosti (dGH). Mezi uvedenými jednotkami je možno p #ibližn& p #evád&t podle vztahu 1mmol/l = 5,61°dGH.

l Z celkové tvrdosti vody jsou odvozeny tyto údaje: tvrdost od 1do 10° zna(í vodu m&kkou, z toho do 5° jde o vodu zvlášt&m&kkou. 10–20° zna(í st #ední tvrdost, 20–30° zna(í vodutvrdou a p #es 30° zvlášt& tvrdou.



Voda H2ORozší #ením vody na Zemi a jejím pohybem se zabývá hydrologie.

Výskyt vody na naší planet& je mnohem vyšší než na ostatníchplanetách slune(ní soustavy. -ást zemského povrchu sobsahem vody v kapalném skupenství nazýváme hydrosféra.

V&tšinu povrchu Zem& (71 %) pokrývá slaná voda mo #í a oceán, jež tvo #í 97 % celého vodstva na naší planet&. Obsahuje

prm&rn& 35 g solí v jednom litru. Z toho 77,8 % chloridusodného (NaCl), 10,9 % chloridu ho #e(natého (MgCl2) a další soli jako síran ho #e(natý, síran vápenatý, síran draselný a jiné.

Sladká voda tvo #í jen (ást hydrosféry: 3 %, p #i(emž 69 % této vody je v ledovcích, které jsou v polárních oblastech. Dalších 30 % je

voda podzemní a jen necelé procento tvo #í voda povrchová aatmosférická.



Halogeny

Prvky VII.A skupiny F, Cl, Br, I, elektronová konfigurace s2 p5.

Vysoká elektronegativita, p #ijímají elektron , ionty X-.

Za standardních podmínek jako X2. F2, Cl2 plyny, Br2 kapalina, I2

je pevná látka. Reaktivita klesá F > Cl > Br > I.

Sloueniny halogen':

l Halogenvodíky HX: plyny, jejich vodné roztoky jsou kyseliny.

l Halogenidy: slou(eniny s prvky s nižší elektronegativitou(NaCl, CuCl2, PCl5).

l

Kyslíkaté sloueniny: oxidy, kyseliny a jejich soli

(chlorování vody, b&lení látek, pyrotechnika)



HalogenyP #i reakci s binárními slou(eninami vyt&sní elektronegativn& jší

složku:2 Cl2 + 2 H2O " 4 HCl + O2

2 F2 + SiO2 " SiF4 + O2

N&které dležité reakce slou(enin halogenid:

4 HF + SiO2 " SiF4 + 2 H2OHCl + NaClO " Cl2 + NaOH

HCl + CaCO3 " CaCl2 + CO2 + H2O

Jod je rozpustný ve slab& polárních nebo nepolárníchrozpoušt&dlech. Rozpouští se i v roztoku jodidu draselného:

KI + I2 D K[I3] K[I3]D K+ + [I3]-



Halogeny

Fluor: v p #írod& jako fluorit (kazivec) CaF2, v organismechsou(ást zubní skloviny a kostí.

Chlor: v p #írod& se vyskytuje v minerálech: sylvín (KCl), slkamenná - halit (NaCl), kainit (KCl.MgSO4.3H2O). V živých

organismech pomáhá udržet vnit #ní prost #edí živýchorganism, HCl v žalude(ní š/ áv&.

Brom: v p #írod& pouze ve slou(eninách, doprovází chloridy. Vživých organismech jeho význam není úpln& prozkoumaný.

Jód: v p #írod& p #ím&s v chilském ledku (jodi(nany), v mo #ské

vod&. V živých organismech v krvi I-, prekurzorem pro syntézuhormonu thyroxinu (nedostatek jódu " struma, proto seobohacuje kuchy*ská sl KI).



Chalkogeny – síra S

Prvek VI.A skupiny, elektronová konfigurace 3s2 3 p4. Žlutákrystalická S8, za tepla polymeruje. Nerozpustná ve vod&.

Nej(ast& jší oxida(ní (ísla: -II, +II, +IV, +VI.

Reaguje s kovy i nekovy, zapálená ho #í na SO2.

Sloueniny síry:

l Sulfan: H2S, tvo #í sulfidy a hydrogensulfidy (Na2S, NaHS)

l Oxidy: SO2, SO3

l Kyseliny: H2SO3, H2SO4

l Soli kyselin: sírany (Na2SO4), hydrogensírany (NaHSO4)



Chalkogeny – síra SN&které reakce:

Cu + S " CuS Fe + S " FeS S + O2 " SO2

SO2 + O2 " SO3 SO3 + H2O " H2SO4

Reakce kyseliny sírové: H2SO4 + Cu " CuSO4 + H2

H2SO4 + NaOH " NaHSO4 + H2O

NaHSO4 + NaOH " Na2SO4 + H2OSírany (asto krystalují s molekulami vody:

ZnSO4.7 H2O (bílá skalice), FeSO4.7 H2O (zelená skalice),

CuSO4.5 H2O (modrá skalice), MnSO4.7 H2O (ržová skalice)

Tvo #í podvojné soli: KAl(SO4)2.12 H

2O (kamenec)

Sulfan H2S: FeS + 2 HCl " H2S + FeCl2V&tšina sulfid t&žkých kov je ve vod& nerozpustná.

2 PbS + 3 O2 " 2 PbO + SO2



Chalkogeny – síra SVýskyt v p #írod&: Volná, vázaná ve slou(eninách.

Glauberova sl Na2SO4.10 H2O,sádrovec CaSO4.2 H2O, baryt BaSO4, sfalerit ZnS,

Galenit PbS, pyrit FeS2, chalkopyrit CuFeS2,rum&lka HgS

V organismech je síra vázaná ve slou(eninách:

Aminokyseliny methionin, cystein.

Síra je sou(ástí hnojiv, polysulfid barya se používák ochran& ovocných d #evin proti chorobám.

Oxid si #i(itý: škodlivina v ovzduší, vzniká spalo-

váním paliv. Kone(ným produktem je síranovýanion, z ovzduší vymýván srážkami , kyselýdéš/ . Poškozuje fotosyntetický aparát rostlin amobilizuje t&žké kovy.



Dusík - N2

Prvek V.A skupiny, elektronová konfigurace 2s2 2 p3. Za b&žnýchpodmínek plyn N2. |N*N|

Neho #lavý (inertní), bez chuti a bez zápachu.

Sloueniny dusíku:

l Amoniak, amonné soli (NH3, NH4Cl)l Oxidy (N2O, NO, N2O3, NO2 , N2O5)

l Kyselina dusiná (HNO3), dusinany (KNO3), dusitany (NaNO2)

Výroba hnojiv, výbušnin, organické syntézy, hutnictví,

potraviná #

ství.



Dusík - N2P #íprava dusíku:

NH4NO4 " N2 + 2 H2OAmoniak NH3: NH3 + H2O " NH4

+ + OH-

Amonné soli: 2 NH3 + H2SO4 " (NH4)2SO4

Kyselina dusi(ná: NaNO3 + H2SO4 " NaHSO4 + HNO3

HNO3 + HNO3 " NO2+

+ NO3+

+ H2OSoli kyseliny dusi(né:

NH3 + HNO3 " NH4NO3

3 N2O4 + 2 Na2CO3 " 4 NaNO3 + 2 CO2 + 2 NO

NaNO3

+ KCl " KNO3

+ NaCl

Lu(avka královská: HNO3 a HCl v pom&ru 3:1



Dusík - N2V p #írod& je N2 sou(ást atmosféry (78 %)

Vázaný je ve form& dusi(nan NO3-, mén& amonné a dusité soli.V organických slou(eninách v bílkovinách, nukleových kyselinách,

alkaloidech, mo(ovina…

Volný dusík z atmosféry využívají bakterie Azotobacter neboRhizobium.

Autotrofní organismy využívají pouze anorganický dusík.

Heterotrofní organismy ve form& aminokyselin apod. Dusi(nan jepro n& cizorodý!

NO3- " NO2

- " vazba na hemoglobin " methemoglobin

NO2- (v uzeninách) + terciární aminy (v pivu) " nitrosaminy(prokázané karcinogeny)



Fosfor - P

Prvek V.A skupiny, elektronová konfigurace 3s2 3 p3. Bílý fosfor P4

(samozápalný na vzduchu), (ervený (polymer, k výrob&zápalek), (erný (kovový, nejstálejší).

Sloueniny fosforu:

l Oxidy (P4O10)l Kyselina trihydrogenfosforená (H3PO4, stálá st #edn& silná,

výroba hnojiv, v organismech jsou fosfore(nanové iontyvázané na organické molekuly v RNA, DNA, ATP – zde tvo #í makroergické vazby)

Kyselinu fosfore(nou obsahují kolové nápoje.

PO

OH

O

O

A

P

O

O

OH

P

OH

O

OH



Fosfor - P

2 Ca3 (PO4)2 + 6 SiO2 + 10 C " 6 CaSiO3 + P4 + 10 CO

P2O5 + 3 H2O " 2 H3PO4

Kyselina fosfore(ná tvo #í dihydrogenfosfore(nany H2PO4-,

hydrogenfosfore(nany HPO42-, fosfore(nany PO4

3-. Fosfore(nany

alkalických kov jsou rozpustné, ostatní nerozpustné.V p #írod&: apatit Ca3(PO4)2.CaF2

V organismech: fosfáty se podílí na makroergických vazbách,sou(ást kostí a zub, hydrogenfosfore(nany adihydrogenfosfore(nany v krvi tvo #í pufra(ní systém (pH27,4)

V životním prost #edí : fosfáty z odpadních vod se podílí naeutrofizaci vod.



Uhlík - C

Prvek IV.A skupiny, elektronová konfigurace

2s2 2 p2. Nekov, tvo #í kovalentní vazby.

V p #írod& jako grafit nebo diamant. Amorfní

uhlík je uhlí (palivo, léka #ství).

Sloueniny uhlíku:

l Sirouhlík (CS2, rozpoušt&dlo, jedovatý)

l Halogenidy (CCl4, rozpoušt&dlo, jedovatý)

l Kyanidy (CN-, jedovaté)

l Oxidy (CO2, CO, produkty spalování, skleníkový plyn, suchýled)

l Kyselina uhliitá (H2CO3) a její soli a hydrogensoli (CaCO3)



Uhlík - C

Snadno se oxiduje: C + O2 " CO2

Redukuje kovové oxidy: C + Cu2O" 4 Cu + CO2

Oxid uhelnatý: 2 C + O2 " 2 CO 2 CO + O2 " 2 CO2

Oxid uhli(itý: CO2 + Ca(OH)2 " CaCO3 + H2O

Uhli(itan sodný (soda) Na2CO3.10 H2O (ve sklá #ství, p #i výrob&mýdla, pracích prášk)

Uhli(itan draselný (potaš) K2CO3 (ve sklá #ství, p #i výrob& mýdla,kyanidu draselného)

Kyanovodík HCN (jedovatý, v(etn& jeho solí. V p #írod& sou(ástí

rostlin – amygdalin, tzv. ho #

ké mandle) K hubení šk

dc

vpotraviná #ství, výroba textilních vláken, kau(uk a plast.

CN – + 3 O2 + H2O " NH3 + HCO3 –



Uhlík - C

Chlorid uhli(itý CCl4: CS2 + 3 Cl2 " CCl4 + S2Cl2Neho #lavý, málo reaktivní, rozpoušt&dlo nepolárních látek.

Sirouhlík CS2: C + 2 S " CS2

Ve vod& nerozpustný, rozpustný v alkoholu nebo etheru.

Rozpoušt&dlo kau(uku, tuk, síry, p #i výrob& viskózovéhovlákna.

Uhlík v p #írod&: vápenec CaCO3, dolomit CaMg(CO3)2, oxiduhli(itý CO2.

V živých organismech: základní složka všech organism.



K #emík - Si

Prvek IV.A skupiny, elektronová konfigurace 3s2 3 p2. Polovodi(,málo reaktivní. Surový do slitin, velmi (istý pro výrobupolovodi(.

Sloueniny k #emíku:

l Silany (SinH2n+n, n je 1 až 4 a 6, um&le p #ipravené, reaktivní)l Halogenidy (SiX4, leptání polovodi()

l Oxidy (SiO2, k #emen. Šperka #ství, stavebnictví, výroba skla)

l K #emiitany (MI+2SiO3, nerosty, složky hornin, vodní sklo –

roztok k #emi(itan alkalických kov, hlinitok #emi(itany –

živce, hlinitok #emi(itany vápenaté – složka cement)



K #emík - Si

SiO2: k #emen,

sklo, pevná vazba Si–O.

SiO2 + 4 HF " SiF4 + 2 H2O

Kyselina k #emi(itá H4SiO4: Na2SiO3 + H2SO4 " H4SiO4 + Na2SO4

Polymerace:

V p #írod& je to základní prvek neživé p #írody.V organismech: n&které organismy jej hromadí (rozsivky,

p #esli(ky)

a b c

a – k #emen, b – sklo, c – sodnok #emi(ité sklo

n SiO2.x H2O

Si OH

OH

OH

OH

+ Si OH

OH

OH

OH

Si OH

OH

O

OH

Si

OH

OH

OH

OH2+



Cín – Sn a olovo - Pb

Prvky IV.A skupiny, elektronová konfigurace s2 p2.

l Cín: kov, tažný, kujný (staniol), odolný proti korozi. Výrobaslitin (bronz Sn a Cu), pájecí kov (Sn a Pb). Rozpouští jej HCl.

Sn + 2 HCl " SnCl2 + H2

l Olovo: šedomodrý kujný kov, reaktivn& jší než cín. Výrobaakumulátor, d #íve jako antidetona(ní (inidlo v benzínu.Nepropouští rentgenové paprsky.

Je jedovaté, ukládá se v kostech (místo C), odkud se postupn&uvol*uje. Poškozuje mozek.

Pb3O4 – su #ík – pigment do antikorozních nát&rových hmot.

Olov&ný akumulátor:

PbO2 + Pb + 2 H2SO4D 2 PbSO4 + 2 H2O



Bór – B a hliník - AlPrvky III.A skupiny, elektronová konfigurace s2 p1.

lBór: amorfní – hn&dý prášek, krystalický – šedo(erný. Jetém&# inertní.

Kyselina boritá H3BO3: je jednosytná, velmi slabá. Její soli jsounerozpustné, krom& solí alkalických kov.

Borax: Na2[B4O5(OH)4].8 H2O

Využití ve sklá #ství, keramickém prmyslu, potraviná #ství,zem&d&lství, farmacii.

l Hliník: bílý kov, kujný, tažný, s vysokou tepelnou a elektrickouvodivostí. Na vzduchu se pokrývá vrstvi(kou oxidu Al2O3, vevod& vrstvou hydroxidu Al(OH)3. Amfoterní vlastnosti:

2 Al + 6 HCl " 2 AlCl3 + 3 H2

2 Al + 2 OH- + 6 H2O " 2 [Al(OH)4]- + 3 H2

Využití: korund, safír, rubín, bauxit (vše je to Al2O3).



Alkalické kovy

Prvky I.A skupiny, elektronová konfigurace s1. Velké atomovéorbitaly. M&kké kovy s nízkou teplotou tání a nízkou hustotou.Vedou elekt #inu a teplo. Velice reaktivní, uchovávají se vpetroleji.

Hydroxidy alkalických kov' se vyrábí elektrolýzou vodného

roztoku p #íslušného chloridu. Jsou bezbarvé, hydroskopické,ve vod& rozpustné.

Halogenidy: rozpustné, zdroj mo #ská voda, solná jezera…

Dusinany, sírany, hydrogensírany: bezbarvé, ve vod&

rozpustné, použití jako hnojiva.l Sloueniny sodíku Na: NaOH, Na2CO3, NaCl, Na2SO4, NaNO3…

l Sloueniny draslíku K: KOH, K2CO3, KCl, K2SO4, KNO3…



Alkalické kovy

Reakce:2 Na + 2 H2O " 2 NaOH + H2

Výroba hydroxid alkalických kov:

Na+ + e- " Na Na + H2O " NaOH

Hydroxidy p #ijímají vzdušnou vlhkost a oxid uhli(itý:

NaOH + CO2 " Na2CO3 + H2O

Jejich soli se p #ipravují neutralizací hydroxidu s p #íslušnoukyselinou.

KOH + HCl " KCl + H2O

V p #írod&: jen ve slou(eninách, nap #. halit NaCl.V živých organismech: makroprvky, sodík udržuje acidobazickou

rovnováhu, osmotický tlak, bobtnání bílkovin. Draslíkkontroluje otevírání prduch, p #enos nervového signálu.



Prvky s2

Prvky I.A skupiny, elektronová konfigurace s

2

. Menší atomové orbitaly.Tvrdší kovy s vyšší teplotou tání a hustotou oproti s1 prvkm. Vedouelekt #inu a teplo. Mén& reaktivní.

Sloueniny vápníku Ca:

CaCO3 , CaO + CO2

CaO + H2O,

Ca(OH)2Ca(OH)2 + CO2 , CaCO3

CaSO4 – sádrovec; zpsobuje trvalou tvrdost vody.

Ca(HCO3)2 – p #echodná tvrdost vody.

Stavební složka kostí, zub. Ovliv*uje p #enos nervových

vzruch.Sloueniny ho #íku Mg:

Sou(ást molekuly chlorofylu, syntéza protein a DNA



Prvky d



Prvky d Valen(ní elektrony jsou v orbitalech ns a (n-1)d 1až d 10, kde n je 4

až 7.Ve skupinách se d&lí podle po(tu valen(ních elektron: triáda

železa, platinoidy, skupina Cu-Ag-Au atd.

Mají menší atomové polom&ry než s prvky, kovovou vazbu tvo #í více elektron: velké hustoty, vysoké teploty tání a varu, tvrdé

kovy, dob #e vedou elekt #inu a teplo. Oxida(ní (ísla mají rzná.Sloueniny d prvk': barevné slou(eniny i ionty, katalyzátory

chemických a biochemických reakcí. Tvo #í koordina(ní slou(eniny. V p #írod& #ady III.B až VIII.B jako oxidy a kyslíkatéanionty, od VIII.B po II.B skupinu jako sulfidy, Au a Pt kovy ryzí

nebo ve slitinách.Ti, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn,

Mo, Ag, Cd, Au, Hg.

chemie-prvků.pdf

Documents