Vsledky tdne (10-16.03.2015)

V tchto Vsledcch tdne jsou vysvtlenyy zvry o situaci na vchod

Ukrajiny, o ekonomice Ukrajiny, o provdn reforem na Ukrajin, a tak je zde

analza mezinrodnch a ukrajinskch prohlen tdne a tendence mezinrodn

podpory Ukrajiny.

V zn ATO neptel zjevn nadle poruuje Minskou smlouvu.

Bandaformovn zasazuj ohniv dery na pozice ukrajinskch vojsk 122-mm

houfnicemi a 120mm minomety, kter musely bt na zatku bezna odstranny z

linie bojov srky. Tak bhem ostelovn se pouv tk dlostelectvo (tanky

vedle obce irokino). Ukrajinsk strana i nadle dodruje pm a dala misi

OBSE seznam odstrannch zbran z linie srky na Donbasu (OBSE).

Bhem minulho tdne uinili v zn ATO 208 ostelovn , v dsledku eho

emeli 3 ukrajint vojci, a 16 jich bylo zranno. Je mon konsatovat, e dochz

ke snen potu a intenzity ostelovn, ale zrove se zvyuje aktivita przkumn-

sabotnch skupin a veden vzdunho przkumu (42 bezpilotnch letadel bhem

tdne).

V "humanitrnm konvoji" z Ruska, kter 13. bezena nelegln pekroil

hranici s Ukrajinou, pijelo 24 aut: 11 aut s benzinem, 11 nkladnch vozidel s

neznmou npln (vkaz OBSE). Podle infomac z przkumu do stanice Krasnodon z

Ruska kad den pijdj vlaky s municemi.

Na Donbasu v sestav "DNR" a "LNR" vl vc ne 43 000 terorist, z nich

tm 9000 ruskch vojk (tb ATO). Zrove rusk strana aktivn pouv

speciln sluby pro zakoenn separatistickch nlad na jihovchod Ukrajiny a

lobbuje je prostednictvm vysoce postavench ednk financovanch z Kremlu.

Bojovnci hroz, e zrealizuj provdn Minskch dohod, pokud ukajinksk

strana nezvldne v tdennm termnu s urovnm seznamu oblast Donbasu, kter

maj zvltn status. Rst hrozby zmaen dohod a obnoven bojovch innost se

konaj na pozad toho, e v sekretaritu OSN 13.bezna potvrdili obdren od Kyjeva

pedchoz dosti o umstn mrovch sil na vchod Ukrajiny.

P. Poroenko oznmil, e Minsk dohody utrp fiasko (bez ohledu na

jednotliv projevovn deeskalace): ze zatku pln zastaven palby 15. nora, reim

"ticho" poruovali 1100 krt. Zrove oznmil, e Ukrajina aktivn zvyuje bojov

potencil Ozbrojench sil, v ppad poteby zasadit der jako reakci na agresi.

Prezident ujistil, e EU, USA a jin zem poskytnou letln zbra a zavedou nov

sankce, jestli zane nov agrese. MZV Ukrajiny je hluboce znepokojeno zastavenm

asti Ruska v zasedn Spolen konzultativn skupiny Smlouvy o konvennch

ozbrojench silch v Evrop (CFE). Tak zahraninpolitick sluby EU obdrely

oficiln dopis z Ukrajiny o reakci Bruselu na vyznn ruskho prezidenta V. Putina o

pedem plnovan anexi Krymu.

Ukrajina se obrac na EU s dost o vysln na Donbas bezpenostn a

obrannou misi, kter bude nejpoetnj v historii Evropsk unie. K. Jeliseev podotkl,

e bezpenostn mise EU m nkolik vhod oproti misi OBSE, kter m omezen

prostedky.

Zpad je znepokojen provokativnmi iny Ruska na Ukrajin a na hranicch

s lenskmi stty NATO. Konkrtn J. Stoltenberg vyhlsil, e "zklamn"

nebezpenm rozhodnutm Ruska o odstoupen od Smlouvy o konvennch

ozbrojench silch v Evrop (CFE). Vyjdil tak znepokojen nad "rostoucm potem

nhlch vcvik" ruskch ozbrojench sil, a tak "poslenm vojskem" Ruska podl

hranic zem NATO. D. Kameron je pesvden, e Rusko se nespokoj poze s agres

proti Ukrajin, me napadnot I pobaltsk stty. Podle jeho slov, jestli Rusko chce bt

st svta 21. stolet, mus si vit hranic jinch stt.

F. Hammond konstatoval, e iny prezidenta Putina (nezkonn anexe Krymu

a pouit ruskch vojsk pro destabilizaci vchodn Ukrajiny) vznamn ohrouj

bezpenost suvernnch stt ve vchodn Evrop. Podle jeho mnn, V. Putin nem

v myslu dodrovat mezinrodn pravidla, kter maj zajistit udrovn mru, spe

naopak, chce je zniit. S nm souhlas D. Tusk, kter prohlsil, e "Vit v dobrou vli

Putina je naivn a pokryteck. Politika Kremlu je mnohem jednodu ne sloit

diskuse v Evrop a USA. Rusk prezident je hodn k K. Schmidta: za prv, mus

mt neptele, za druh: mus bt silnj ne oni, za tet: mus mt s nimi konflikt a

za tvrt: mus je zniit".

D. Tusk ekl, e Rusko se sna rozdlit staty EU a tak rozdlit EU a USA.

Prosil alespo udret stvajc sankce do konce tohoto roku. Teprve potom meme

mluvit o jejich zruen, kdy se Ukrajina bude mt kontrolu nad svmi hranicemi.

Samozejm, e nejvznamnj udlosti v Rusku byl z propaganda

dokumentrn film "Krym. Cesta dom ", v nm rusk prezident Vladimir Putin

oteven piznal anexi Krymu a ast ruskch vojenskch a zpravodajskch agentur v

blokovn ukrajinsk armdy na poloostrov. Zejmna, f Kremla uvedl, e po

udlostech na Majdan v zim 2014, rusk ozbrojen sly byly pipraveni na jakoukoli

situaci. ekl, e Moskva byla pipravena pivst v pipravenost sv jadern sly. V

tomto kontextu, rusk ministerstvo zahrani uvedlo, e Moskva se mohou umstit na

Krymu jadern zbran.

Ukrajinsk ekonomika je charakterizovna nsledujcmi trendy: 1)

zhorujc se makroekonomick ukazatele (rozpotov deficit za rok inil 5,1% HDP,

inflace zrychlila na 33,2% poklesu v retailovm do 21%); 2) stabilizace hivny (a

21,5 za dolar na mezibankovnm trhu) v dsledku sprvnch opaten NBU, kter

pomohly snit vznamn ceny benznu pro populace; 3) pokraujc sniovn

zvislosti na ruskm plynu (podl dovenho z Ruska nebude vce ne 40% spolu se

zvenm dodvek z Maarska) a snen tranzitu ruskho plynu do Evropy; 4)

zven mezinrodn finann pomoc Ukrajin (rozhodnut o pidlen vru 17,5

miliardy dolar od Mezinrodnho mnovho fondu ve vi 1,8 miliardy EU, vlda

Spojench stt. - 2 miliardy, stejn jako finann pomoc ze vdska, Japonsko,

Kanada) a rst dluhu na 15 miliard dolar vedle monosti restrukturalizace (fondu

Franklin Templeton).

Pokud jde o provdn reforem na Ukrajin stoj za zmnku: 1) soudn

reformy (vyetovat zloiny spchan bhem revoluce Dstojnosti, kter budou

podporovat dvru v instituci soudnho zen, vetn tohoto tdne sthn ty

bvalch vedoucch zamstnanc bezpenostn sluby, oznmila podezen a podan

v hledn bval poslanci, kter hlasovali v 16 ledenu 2014 za "dikttorsk

zkony");2) Reforma proti korupci (eliminace korupce komplikuj nezkonn jednn

ednk, zejmna, prvn nmstek ministra spravedlnosti nezkonnho vydvn tzv

"lustran" odpustek, kter obecn pispv k negativnmu dojemu o provdn

reforem); 3) decentralizace a administrativn reformy (prce na tvorb schopn

komunit, vahy o skupinu odbornk schvlench nvrh zkon v decentralizaci

moci a reform mstn sprvy); 4) reforma prvnho sttu (reforma hldky, a to:

plnovn zatek novho hldky v Kyjev, podepis kontraktu s americkmi partnery,

aby poskytli technickou pomoc k vytvoen novho modelu dopravn policejn

reformy na Ukrajin a Ministerstva vnitra, Ministerstva reformy obrany je dokonena

a Ministerstva vnitra elem reformy mstn sttn zstupci, kte dreli oteven

hospodsk soute).

Meme si bt jisti, e pokud jsou k dispozici pro reformy fondy MMF prost

nut nai politici k proveden tchto reforem, nebo rozhodnut o pidlen tchto tran

bude odloit a takov dal zdroje externho financovn na Ukrajin dnes nejsou.

Hlavn Vektor mezinrodn pomoci jsou Spojen stty (za dodvat obrnn

vozidla Humvee, przkumn bezpilotn letouny Raven a ostatn neletln zbran,

pomoci policejn reformy v oblasti trestnho soudnictv, boj proti korupci, firma

Westinghouse je pipravena postavit zvod na Ukrajin na vrobu jadernho paliva)

vdsko (podpora pro nasazen mrovch mis, posln humanitrn konvoje v

Donbass), Nmecku, Austrlii, Polsku, Velk Britnii, Norsku, Francii, Nizozemsku a

ze vcarsku (humanitrn pomoc), z Rumunsku (pomoc pi provdn reforem), EU

(schvlen pozmnn program sdruen, kter pispvaj k procesu hloubkov

reformy ukrajinskho hospodstv, odesln civiln mise EU).

Pi pprav materil analytick poznatky zdroj: oficiln strnky vldy

Ukrajiny (msto pedsedy, Rady nrodn bezpenosti, Ministerstvo zahraninch vc,

vldy), "Ukrajinsk Pravda", "Informace odporu", UNIAN, TSN, "korespondent",

"ukrajinsk tden".