digitÁlnÍ uČebnÍ materiÁl
DESCRIPTION
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Pravopis I/Y. V JAKÉ ČÁSTI SLOVA?. ČÍM SE ŘÍDÍME?. VYJMENOVANÁ SLOVA VZORY PODST. JMEN VZORY PŘÍD. JMEN VŽDY MĚKKÉ –I SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM. V kořenech slov V koncovkách Podstatných jmen Přídavných jmen Sloves V přítomném čase - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁLČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232
Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín
Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín
Předmět Český jazyk a literatura
Tematický okruh Mluvnice
Téma Pravopis I/Y
Označení DUMU VY_32_INOVACE_28
Jméno autora Mgr. Marcela Rašková
Datum vytvoření 23. srpna 2013
Anotace Shrnutí hlavních zásad pravopisu I/Y
Pravopis I/Y
V JAKÉ ČÁSTI SLOVA?V kořenech slovV koncovkách• Podstatných jmen• Přídavných jmen• Sloves
– V přítomném čase– V minulém čase
ČÍM SE ŘÍDÍME? • VYJMENOVANÁ SLOVA
• VZORY PODST. JMEN• VZORY PŘÍD. JMEN
• VŽDY MĚKKÉ –I• SHODA PODMĚTU S
PŘÍSUDKEM
VYJMENOVANÁ SLOVA
• Zopakujte si vyjmenovaná slova• Ve dvojicích vymyslete co nejvíce
vyjmenovaných a příbuzných slov, která stejně znějí, ale liší se pravopisem I/Y (HOMOFONY)
HOMOFONY
• Bít (tlouct) x být (existovat)• Bidlo (tyč) x bydlo (bydlení)• Líčený (předstíraný) x lýčený (z lýka)• Mít x mýt• Mi x my• Pisk (pískot) x pysk (ret)• Opilovat x opylovat• Sirý (osiřelý) x syrý (syrový)• Vír x výr• Vískat x výskat• Nazívat se x nazývat se
ZÁLUDNOSTI VYJMENOVANÝCH SLOV• mlýn a mlít: píší se jinak, protože jinak vznikla: mlýn (mlynář, mlýnice) do češtiny přišlo
ze staroněmeckého mulīn (v němčině dnes Mühle). – mlít pochází z praslovanského melti, ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el
(mleti) a zdloužení slabiky na lé (mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti). • mýtit a vymítat: mýtit = kácením zbavit porostu (např. mýtit les), přenesený význam:
odstranit něco nežádoucího: vymýtit korupci; snažili se vymýtit neštovice. – Vymítat = vyhánět, bylo variantou slovesa vymetat (vymítat ďábla, kacířství z církve) – PRAVOPISNÁ PERLA: Někteří vymítači ďábla vymítají zlo tak vehementně, že téměř
vymýtí své pacienty. • pykat a pikat: Pykat = trpět za něco: pykat za své provinění.
– Pikat = zaříkávat se nějakou formulí (piky piky na hlavu). Hra na pikanou, pikola. • Pýchavka: houba, odvozeno od podstatného jména pýcha. • Vyžle: původně jedno z plemen menšího loveckého psa . Dnes velmi hubený člověk. • ližiny: střešní ližiny. Podstatné jméno lyže je převzato z ruštiny , ližina odvozena od
podstatného jména líha = to, na čem nějaký předmět lehá, popř. prostřednictvím čeho si může lehat –např. i pro přistávací ližiny u podvozku vrtulníku.
• Lišaj: noční motýl, nesouvisí s vyjmenovaným slovem lysý; je etymologicky shodné s pojmenováním kožní choroby zvané lišej.
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN
• vzory muž, stroj; růže, píseň, kost; moře a stavení: vždy jen měkké i, í: učiteli, Francouzi, jeteli, košili, větvi, obuvi; větvemi, stepmi.
• vzor pán: – měkké i v 1. a 5. p. č. mn.: lvi, holubi, orli, chlapi, psi; – tvrdé y ve 4. a 7. p. č. mn.: lvy, holuby, orly, chlapy, psy.
• vzor hrad: podst. jm. zakončená na c mají v koncovce -y, např. tácy, puncy, nespisovné placy, kecy aj.
KONCOVKY PŘÍDAVNÝCH JMEN
• mladý – píše se tvrdé –ý• jarní – píše se měkké -í: ke vzoru jarní patří
příd. jm. utvořená od názvů zvířat: holubí, sokolí, čapí, psí, soví, kozí + cizí, ryzí ap.
• v koncovkách přídavných jmen přivlastňovacích– vzor otcův– vzor matčin
Přídavná jména přivlastňovacíM. ŽIV. M. ŽIV. Ž STŘ
NOMINATIV Otcovi, matčini Otcovy, matčiny Otcova, matčina
GENITIV Otcových, matčiných
DATIV Otcovým, matčiným
AKUZATIV Otcovy, matčiny Otcova, matčina
VOKATIV Otcovi, matčini Otcovy, matčiny Otcova, matčina
LOKÁL Otcových, matčiných
INSTRUMENTÁL
Otcovými, matčinými
SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM
• MŽ: -i: Hoši se rozběhli bosi. Sněhuláci roztáli.• MN: -y: Domy byly omítnuty.– Dny i dni se krátily. X Dnové se krátili.– Děti běhaly po hřišti.
• Ž: -y: Studentky tančily.• STŘ: -a: Děvčata tančila.
SHODA NĚKOLIKANÁSOBNÉHO PODMĚTU S PŘÍSUDKEM
• Alespoň 1 podst.jm. MUŽSKÉ ŽIVOTNÉ: – Podmět předchází přísudku: -i– Podmět následuje za přísudkem: je možná shoda i
podle nejbližšího jména několikanásobného podmětu, pokud je v množném čísle: Předmětem studia se staly kosatky a delfíni. Předmětem studia se stali kosatky a delfíni.
• Žádné není MUŽSKÉ ŽIVOTNÉ: - y
SHODA PODLE SMYSLU
Podmět není zřejmý:• vyjádřen osobním zájmenem nebo tvarem pomocného slovesa :
zvážit, zda se vztahuje k osobám rodu mužského, nebo rodu ženského: Co (my) jsme se vás s tím natrápily! (ženy); Co (my) jsme se vás s tím natrápili! (muži).
• Všeobecný podmět (někdo, lidé) : shoda vždy podle rodu mužského životného: Psali to v novinách.
• Nevyjádřený podmět: přísudek má shodu – Podle rodu podmětu předcházející věty: Na tréninku se sešla samá
děvčata; brzy se rozcvičily a hned začaly hrát. (možno i rozcvičila, začala); – s podstatným jménem, kterého je užito ve větě předcházející v jiném než
1. pádě: Vedoucí pomohl chlapcům uvařit kotlíkovou bramboračku, protože to nikdy nedělali (tj. chlapci).