> Strana

DŮLNÍ NOVINYNOVINY CZECH COAL GROUP A SEVERNÍ ENERGETICKÉ

číslo 8  srpen 2016  ZDARMA

Zakladač odkráčel na montážní místo

Jeřáby Kamaz vyhovují cenou i kvalitou

Výsypky budou spásat krávy

Repre by si mělo zachovat svou tvář

Výročí havárie na Dole Pluto

> Strana > Strana 15> Strana 4 3 2 12

Největší rypadlo na Armádě končí

Na obou rozsáhlých rekon-strukcích se v rámci spoluprá-ce s Ústeckým krajem více než 7 miliony korun podílela také Vršanská uhelná. „Pomoci tě-žební společnosti si velmi vá-žíme. Na rekonstrukci mostec-ké stanice šestinedělí přispěla Krajské zdravotní částkou 3,2 milionu korun. Práce bezpro-středně navázaly na nedávnou

modernizaci porodnice s po-rodními sály, kterou Vršanská darem ve výši 4,2 milionu ko-run rovněž spolu inancovala,“ připomněl Jiří Novák, před-seda představenstva Krajské zdravotní. Po stavebních úpravách na stanici šestinedělí vznikly čty-ři nové nadstandardní jedno-lůžkové pokoje s vlastním so-

ciálním zařízením. Zároveň byly zrekonstruovány tři tří-lůžkové pokoje ve standard-ním provedení, modernizací prošlo také sociální zařízení a ostatní zázemí. Součástí prací byla rovněž re-konstrukce centrální chodby. Prostory šestinedělí byly díky stavebně - technickému řeše-ní přímo propojeny s již zmo-dernizovaným oddělením po-rodnice. „Snažíme se již řadu let pomá-hat Mostecku tam, kde je potře-ba,“ říká Vladimír Rouček, ge-nerální ředitel.

Pokračování na straně 7

Na maminky čeká nové šestinedělíNejdůležitější přestavbu vý-tlačného potrubí hlavní čer-pací stanice v lomu ČSA za dobu její existence dokončují zaměstnanci Sev.en WT (dří-ve Humeco). Zároveň bude i poslední, neboť potrubí zů-stane na místě až do ukonče-ní těžby. „V této podobě a v tomto posta-vení výtlačné potrubí vydrží už do konce životnosti lomu,“ uve-dl Petr Sigmund, hlavní inženýr společnosti. Přestavba se týká pevného potrubí o délce dva-krát 1 200 metrů. Nejprve se přemístí do nového postavení jeden řad a poté druhý. Dochá-zí k určitému narovnání potru-

bí přímo k postupu dobývací fronty, kdy dosavadní oblouk na takzvané „bouli“ bude na-hrazen téměř přímou trasou. Důležitou součástí této pře-stavby je napojení čerpací sta-nice č. 2 na takzvaný baypass, který se rovněž celý posouval. „Na přestavbu využíváme stá-vajícího materiálu, tedy do-savadní plastové potrubí, kte-ré podle potřeb řežeme a nově nastavujeme svařováním. Ne-bylo nutné nic nového dokupo-vat,“ komentoval postup pra-cí Miroslav Moc, strojní me-chanik.

Pokračování na straně 2

Potrubí už se nehne Na maminky, které se rozhodnou přivést své-ho potomka na svět v  mostecké nemocnici, čeká kromě zmodernizované porodnice také mnohem komfortnější prostředí na oddělení šestinedělí.

„Za celé období do konce letoš-ního roku vytěží téměř 155 mi-lionů metů krychlových skrývky. V prosinci 2016 se odstaví, čímž dojde ke ztrátě přibližně 40 pra-covních míst,“ uvedl Pavel Kou-novský, výrobní ředitel a zá-vodní lomu Severní energetic-ké. Zkušené a kvali ikované lidi chce společnost využít, proto všem nabídne náhradní práci na posledním skrývkovém vel-kostroji K75 a návazných zaří-zeních. Rypadlo RK 5000 by-lo svou konstrukcí určeno pro těžbu materiálů s vyšším ryp-ným odporem. Využívalo se proto převážně na nejspod-nějších skrývkových řezech, kde zároveň z bezpečné výšky skrývalo uhelnou sloj, mnoh-dy narušenou hlubinným do-býváním.

V prvním čtvrtletí roku 2017 bude rýpadlo RK 5000 dopra-veno na předem připravené montážní místo, kde zůstane do konečného rozhodnutí, co se s ním stane. Jak potvrdil zá-vodní lomu, na stroji budou tr-valé hlídky. O likvidaci rypadla se v sou-časné době neuvažuje, pro-tože si vláda ve svém usnese-ní č. 827 z 19. října 2015 da-la za úkol každoročně v letech 2016 – 2020 vyhodnocovat plnění cílů a opatření Státní energetické koncepce. Minis-tr průmyslu a obchodu má vládě předložit do 31. prosin-ce 2020 také analýzu potřeb hnědého uhlí. O potřebnos-ti odstavované těžební tech-nologie tak nejde nyní zodpo-vědně rozhodnout. (red)

Po 34 letech bude koncem letošního roku od-staveno rypadlo RK5000/R10 v lomu ČSA. Obří stroj se začal v provoze využívat v roce 1983.

Známé „erká ko“ je v provozu od roku 1983. Foto: archiv Sev-en.

> Strana

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016 Ze skupiny | 3> 2 | Ze skupiny

Kam se poděly Sev.eNoviny? Mnozí čtenáři možná minu-lý týden marně očekávali dal-ší číslo iremních novin sku-piny Sev.en. Sev.eNoviny sice nevyšly, o pravidelné infor-mace z dění ve irmě však rozhodně nepřijdete.Probíhající spojování skupin Czech Coal a Sev.en s sebou přineslo také úvahy o jed-notném iremním periodiku. Důlní noviny, které dosud vy-dávala skupina Czech Coal, mají smluvní vazby na do-davatele gra iky a tisku, kte-rým je nutné dostát. Proto bylo rozhodnuto, že se prá-vě ony zatím stanou společ-nou platformou pro informo-vání o dění v obou těžebních skupinách. V čísle, které právě držíte, te-dy najdete kromě obvyklých informací ze skupiny Czech Coal také články týkající se provozů z lomu ČSA, elekt-rárny ve Chvaleticích a dal-ších. Formát či název periodika se do budoucna může ještě změnit. Věříme, že si na uve-denou změnu rychle zvykne-te a že pro vás naše noviny budou i nadále zdrojem za-jímavých i důležitých infor-mací.

Z dotazů ČT, Nova, Prima a další média: Vloni na podzim byl ve většině velkoskladů nedostatek tříděného uhlí, bude se letos situace opakovat?Zájemcům o nejvíce prefero-vané druhy, jako např. ořech 2, doporučujeme nákup pa-liva neodkládat a zásobit se už teď v létě. Zatímco loni v říjnu a listopadu se čeka-lo na dodávky skoro měsíc, v těchto dnech je zatím tří-děné uhlí k dispozici v pod-statě okamžitě. Severní ener-getická navíc aktuálně po-skytuje svým prodejcům tříděného uhlí cenové zvý-hodnění, od října však uhlí podraží.

Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupin Sev.en a Czech Coal

MLUVČÍ

Transport zakladače na mon-tážní místo byl jednou z akcí, které doprovázejí rozsáhlou dvouměsíční přestavbu v lo-kalitě Vršany. Podstatnou část přepravy zdolal už v červen-ci. Společně s uhelným rýpa-dlem KU300/K85 čekal, až za-čne plánovaná přestavba, aby svou cestu dokončil. „Denně stroj ujde zhruba tři sta metrů, celý transport nám proto zabral šest dní. Teoretic-ky by měl jeden krok zakladače na ideální podložce měřit metr, v našich podmínkách je to me-zi sedmdesáti a osmdesáti cen-timetry. Za hodinu zvládneme kolem šedesáti kroků,“ vypočí-tal Petr Chouň, vedoucí řidič velkostroje.Zakladač postupoval pouze ve dne, v noci by kráčení vzhle-dem k terénu, kterým se po-hyboval, bylo problematické.

Mechanizmus kráčení se totiž při transportu může přehří-vat. Když k tomu dojde, řídicí systém automaticky kráčení vypne, stroj zastaví a musí se chladit. Noční směny se proto využívaly k chlazení. Minimál-ně mohou stroj uvést do pohy-

bu tři lidé. K nim se při trans-portu přidávají další dva čle-nové posádky, kteří kontrolují postup stroje, a řidič kabelo-vého vozu. Velmi důležitou roli hrají také řidiči pomocné mechanizace, kteří připravu-jí trasu. Bez jejich preciznosti

a umění by kráčení neprobíha-lo tak hladce.Takto dlouhé transporty stro-je neabsolvují často, nejsou však úplně výjimečné. V běž-ném provozu zakladač „odkrá-čí“ za směnu jen několik desí-tek metrů. Nejdelší trasu v po-slední době zdolával zakladač ZP6600/Z86, který musel po skončení generální opravy ujít více než čtyři kilometry na své stanoviště. (pim)

Zakladač kráčel na montážní místoČlověk ujde trasu dlouhou 1 760 metrů za pár minut. Stroje na to potře-bují mnohem déle. Zakladač ZP6600/Z93 z lokality Vršany ji zvládl za šest dní. Za hodinu se posunul o šedesát kroků.

Šest dní zaklada Z93 zdolával necelé dva kilometry na montážní místo. Foto: (pim)

„Jeřáby této kategorie o nos-nosti kolem 20 tun jsou v na-šich podmínkách nejpoužíva-nější. S Kamazy už máme svoji zkušenost. Na jaře jsme nakou-pili nákladní vozy, takže víme, že jejich terénní vlastnosti vyho-vují,“ vysvětlil Vojtěch Bögi, ře-ditel Czech Coal Power. Stroje byly navíc vybaveny speciální-mi prvky pro zvýšení komfor-tu obsluhy, zejména klimatiza-cí a vytápěním jak kabiny ři-diče, tak jeřábu. Svou roli při výběru hrála i cena. Zatímco Kamazy stály zhruba 4 milio-ny korun, pořizovací cena jeřá-bu od českých, případně jiných

evropských dodavatelů, vyjde na bezmála dvojnásobek. „Je-řáby opět nakoupila společnost Servis Leasing formou operativ-ního leasingu, což znamená, že po zaplacení zůstanou v našem majetku,“ uvedl ředitel. Doplní současných třináct, které má Czech Coal Power ve svém vo-zovém parku. „Žádný z jeřábů jsme nevyřazovali, ale některé pocházejí už z osmdesátých let a jsou na hranici životnosti a je-jich případné generální opravy už by se nevyplatily,“ dodal ře-ditel. Nejstarší funkční jeřáb na šachtě je v provozu od roku 1986. (pim)

Jeřáby Kamaz vyhovují cenou i kvalitouDva nové jeřáby o nosnosti 25 tun rozšířily vo-zový park Czech Coal Power. Společnost opět sáhla po strojích ruské značky Kamaz.

K nákladním automobilům Kamaz nově p ibyly i dva je áby stejné zna ky. Foto: (pim)

„Na popud společnosti ČD Car-go, která nám také zapůjčila je-den z kontejnerových vozů Inno-freight, u nás probíhaly takzvané provozní zkoušky. Předpokládá se totiž, že by v budoucnu mohli na kontejnerovou přepravu pře-jít velcí odběratelé z elektráren nebo tepláren. Tímto způsobem by se mohlo začít vozit uhlí na-příklad do Chvaletic, případně k dalším zákazníkům,“ vysvět-lil Vladimír Souček, ředitel spo-lečnosti Coal Services, která pro těžební společnosti zajišťuje ko-lejovou dopravu. Kontejnero-

vý vůz se zkoušel přímo na sy-pacích místech v úpravně uhlí a na nakládacím zásobníku Hra-bák. „Chtěli jsme vyzkoušet, zda se zvládne vlastní manipulace, nakládka a hlavně jsme ověřo-vali, jak lze vůz této velikosti na našich kolejových váhách zvážit,“ upřesnil Souček. Innofreight je oproti standardně využívaným železničním vozům přepravu-jícím uhlí zhruba dvojnásobný. Jeho délka dosahuje 26,7 metru. Jedná se vlastně o „dvojče“ tvo-řené dvěma podvalníky, které drží pohromadě takzvaný tuhý

spoj a nelze je rozpojit. Na kaž-dém z podvalníků jsou umístě-ny tři kontejnery, do kterých se vejde zhruba 65 tun uhlí. Kon-strukční řešení kontejnerových vozů vyžaduje také odlišný sys-tém vykládání. Ten si ovšem za-jišťuje odběratel. „Zkoušky z naší strany dopadly dobře. Kolegům v ČD Cargo sdě-líme, že bez problémů zvládne-me jak manipulaci, tak naklád-ku tohoto typu vozů. Pouze vyu-žíváme jiný typ kolejových vah, uzpůsobený pro rozměry našich vozů. Nejde ale o neřešitelný pro-blém, takže pokud by se někdo ze zákazníků rozhodl pro kontejne-rovou přepravu uhlí, jsme schop-ni ve spolupráci s ním požadavek splnit,“ doplnil ředitel. (red)

Uhlí nakládali do kontejnerůNeobvykle velký kontejnerový železniční vůz Innofreight se pohyboval po kolejích Vršanské uhelné a Severní energetické.

Rekultivace nejsou jen louky a lesy, ale také více než 120 hektarů zemědělských ploch, které obhospodařuje společ-nost Rekultivace a na nichž v srpnu vrcholily žně. „Žně začaly přibližně v polovině července a ještě na začátku srp-na, kdy už je obvykle sklizeno, jsme nebyli u konce. Letošní rok je oproti loňsku o něco chladněj-ší a častěji prší, takže není mož-né sklízet vše najednou. Nejde ale o úplný extrém, pamatujeme lé-ta, kdy žně probíhaly až do za-čátku září,“ uvedl Tomáš Šolar, ředitel Rekultivací. Na plochách po těžbě Rekul-tivace pěstují pšenici, ječmen, oves, hořčici a řepku. „Letos jsme zkoušeli poprvé kromě obi-lovin pěstovat i řepku a hořči-ci a obě tyto plodiny zřejmě vy-sejeme i v příštím roce,“ doplnil ředitel. Výběr plodin na rekul-tivovaných plochách stanovu-jí takzvané osevní postupy. Na jednom místě například nelze pěstovat pouze jednu plodinu delší čas. „Většinu úrody z rekultivova-ných ploch prodáme. Předpo-kládáme, že bychom letos moh-li z prodeje zemědělských plodin utržit kolem jednoho milionu korun, zhruba o dvě stě tisíc víc než loni,“ doplnil Šolar s tím, že malou část úrody si Rekultiva-ce nechávají a slouží například myslivcům pro zimní přikrmo-vání zvěře. (pim)

Milion za obilíPokračování ze strany 1Potrubí se musí „protáhnout“ i pod dvojicemi pasovek, což je náročná část přestavby. Ny-ní je v lomu na hlavní čerpač-ce v provozu pouze jedno čer-padlo, a proto je nutné po ce-lou dobu přestavby udržovat hladinu jímek na minimální

úrovni nejen zde, ale i na ostat-ních čerpacích stanicích, aby nedošlo k ohrožení technolo-gie a těžby.„Pracím na přestavbě jsme pod-řídili i plán dovolených v průbě-hu července, abychom v srpnu měli potřebný počet provozních zámečníků. Podle harmonogra-

mu bychom přestavbu měli do-končit v polovině září, ale rá-di bychom práce o týden zkrá-tili,“ dodal Sigmund a potvrdil, že potrubí už zůstane na svém místě a s postupem těžby uhlí už se budou posouvat jen re-tenční nádrže v nejnižším bo-du lomu. (red)

Potrubí už se do konce těžby nepohne

K propojování potrubí odvádějícího vodu z bo ních svahů poslouží takzvaný bypass. Foto: (má)

„Likvidační práce probíha-jí podle schváleného projek-tu ve dvou fázích,“ uvedl Pavel Lička, ředitel společnosti Důl Kohinoor. Z dolu už se vyvez-ly kompletní stěnová techno-logie, výztuž, odtěžení a do-bývací kombajn.

Část zařízení se použije „Výztuž se dá ještě využít, opravy zajistíme sami až na několik detailů, na které si budeme muset zjednat doda-vatele. Jedná se o 44 kusů vý-ztuže,“ komentoval práce ře-ditel. Dva hřeblové doprav-níky, které tvoří odtěžení, se

pro stěnování v lomu ČSA ne-hodí, takže bude nutné poří-dit nové. Pro jejich nákup se připravuje výběrové řízení. „Generální opravu kombajnu zajistíme také externě. Tento typ už se nevyrábí, tak bude-me muset dodavatele hledat,“ dodal Lička. Podle jeho slov by opravy mohly proběhnout do března příštího roku. Stě-nování je na ČSA plánováno na červenec 2017, hlubiná-ři by však tento termín rádi zkrátili. Z Centrumu se vyklízí i dal-ší použitelné vybavení, třeba dílenské zařízení, či původní

kombajny pro ražbu, dále zá-věsné lokomotivy pro dopra-vu, pásové dopravníky ne-bo hajcmany (výztuže). „Ně-které věci jsme zachovali pro expozici technického muzea,“ dodal Lička s tím, že druhou fází prací je vlastní likvida-ce dolu.

Jámy se zasypouPro likvidaci dolu je nezbyt-ná stavba hrází u jam, tak aby se jámy mohly bezpečně za-sypat. Do té doby je nutné za-jistit čerpání důlních vod, vě-trání a všechny bezpečnostní podmínky. „Samotná likvi-

dace dolu je rozplánována na dvě části. Podle projekto-vé dokumentace jsme začali s jámou C1. Byly vyzvednuty klece a v sobotu 20. srpna se začalo zasypávat. Využívá-me schválený, certifikovaný, zpevněný zásypový materi-ál, který vyrábíme z materi-álu odebíraného z Unipetro-lu. Po domluvě s Unipetrolem i Vršanskou uhelnou, která pravidelně materiál z jejich elektrárny odebírá, budeme využívat víkendovou produk-ci. Na zasypání všech tří jam budeme potřebovat zhruba 11 tisíc tun zásypové hmo-ty,“ dodal ředitel s tím, že na přepravě materiálu a zříze-ní deponovaného místa mají velkou zásluhu kolejová do-

prava Coal Services a DTS Vr-benský. „O spolupráci s HBZS nemluvě, bez součinností s ní bychom si současné práce ani nedovedli představit,“ uvedl. Stejně jako u jámy C1 budou práce postupovat i na jámě C2 a jámě XII. Před likvida-ci těchto jam bude odstave-no větrání, čerpání vod, pří-sun elektrické energie. Tím bude de initivně ukončena činnost v hlubině Dolu Cen-trum. „V závěru zachováme měřicí výtlačné potrubí, aby se dala měřit hladina důlních vod. Kompletní likvidace bude znamenat provedení betono-vých povalů na povrchu. S li-kvidací jam bychom měli být hotovi do konce letošního ro-ku.“ doplnil Lička. (red)

Na Dole Centrum začali s likvidačními pracemiPět měsíců po vytažení posledního vozíku s uhlím se Důl Centrum vy-klízí a připravuje se likvidace jam.

Ondřeje Peroutku, obchodního ředitele Severní energetické Pro doporu ujete nakupo-vat t íděné uhlí na vytápění už te v létě? Zatímco loni v říjnu a listo-padu se čekalo na dodávky skoro měsíc, v těchto dnech je zatím tříděné uhlí k dispo-zici v podstatě okamžitě. Se-

verní energetická navíc aktu-álně poskytuje svým prodej-cům tříděného uhlí cenové zvýhodnění, od října však uh-lí podraží. Většina zákazníků obvykle začíná řešit zásoby uhlí na zimu nejdříve na pře-lomu srpna a září. V průbě-hu podzimu se pak zájem ješ-tě zvyšuje a vzniká výrazný přetlak. K tomu přispívá i na-růstající poptávka ze strany nových majitelů moderních uhelných kotlů z takzvaných kotlíkových dotací. To mů-že opět způsobit dlouhé če-kací lhůty na podzim. Takže doporučuji nákup neodklá-dat a obrátit se na některého z našich autorizovaných pro-dejců už nyní. (red)

OTÁZKA PRO...

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016

„Chodbařina je na šachtě od-jakživa ta největší dřina,“ ří-ká Miroslav Matějíček, předák chodbařů z lokality ČSA. Sám se téhle profesi věnuje od roku 1985, když jako učeň nastou-pil na šachtu v Kladně. „Nejde ale jen o fyzickou zdatnost, člo-věk musí při práci také přemýš-let,“ doplňuje. Už z názvu pro-fese je patrná její hlavní náplň - připravit v podzemí chod-by pro co nejlepší práci stěna-řů, kteří důlními kombajny tě-ží uhlí.

Dva roky přípravyChodbařem se člověk nesta-ne ze dne na den. „Pokud má člověk k téhle práci vztah, je fyzicky i psychicky zdatný, tr-vá to zhruba dva roky. Do té doby chodí s těmi zkušenější-mi, učí se nosit výztuž, musí umět železo vzít, vědět, jak ho

postavit a podobně,“ tvrdí Mi-roslav Matějíček. V chodbi-cích na ČSA pracují chodbaři v ranních a dopoledních dva-náctihodinových směnách, na každé směně jsou tři týmy po čtyřech lidech. Na rozdíl od klasické hlubinné šachty jsou tady chodbaři a stěnaři pro-míchaní.

Šest metrů za směnu„Standardní pracovní smě-na začíná tím, že si předáci předají informace o tom, co se za uplynulou směnu udě-lalo a co je potřeba udělat na nadcházející směně. Včet-ně toho, kolik bude potřeba materiálu a podobně. Kaž-dý z čety si musí zkontrolo-vat své pracoviště, kombaj-nér svůj stroj, elektrikář ka-bely, kromě toho chodí ještě dvakrát denně na kontrolu

našeho pracoviště revírník,“ popisuje Matějíček. Samot-ná práce chodbařů začíná ve chvíli, kdy se může razit. Tomu ještě předchází pří-prava pro chodbaře nezbyt-ného materiálu, tedy výztu-že nebo svorníků. „Za směnu se razí úsek dlouhý zhruba šest metrů, denně by se mělo chodbicováním vyrazit kolem dvanácti metrů. Nelze to ale říct přesně, protože musíme počítat i s neobvyklými situa-cemi. Jen dopravníky jsou ně-kdy dlouhé i kilometr a je tře-ba je občas opravovat a dělat údržbu,“ připomněl Matějí-ček. Rozdíl mezi chodbicováním a ražením chodeb v hlubin-ném dole prý zas až tak vel-

ký není, i když odlišnosti by se našly. „Chodbice se razí do obdélníku, do profilu 5x5 me-trů a je to víc vrtání. Během ražby se couvá zpět a zahlu-buje, takže je větší výtěžnost, a to je zřejmě největší roz-díl,“ doplňuje předák. A jestli jsou chodbaři na něčem, re-spektive někom závislí, tak na elektrikářích a zámeční-cích, kteří připravují pásové dopravníky.

Učí se pořádMiroslav Matějíček je jeden z mála chodbařů, kteří mo-hou srovnávat, jak se profe-se během let měnila. Na Důl Centrum přišel v roce 1991. „Tehdy jsme byli mezi první-mi, kdo přišli rozrážet stěny,

do té doby se tu těžilo komo-rováním. Práce se od té doby změnila jen minimálně, i když vlastně právě teď na Armádě jsme se museli naučit svor-níkování. S takovou výztuží, s jakou pracujeme, by to asi ani jinak nešlo. Přijeli kolego-vé z Ostravy a tenhle postup nás naučili. Člověk se vlast-ně učí pořád, tahle práce ne-ní rutina, každý den se setká-váte s něčím novým a musíte umět reagovat,“ říká předák a vzpomíná, jak s kolegy stě-naři pracovali na 4. lávce Do-lu Centrum. To prý byla pro všechny obrovská zkuše-nost. „Na Armádě je vlastně jen uhlí a všechno jede krás-ně,“ uzavírá Miroslav Matějí-ček. (pim)

Ze skupiny | 5> 4 | Ze skupiny

ANKETAJak se vám jezdí v novém rozvozovém autě UAZ zvaném „buchanka“?

Helena PaškováVršanská uhelnáPohodlně se v něm sedí, ale dost se klepe a chras-tí, takže máte dojem, že se rozpadne. Při mé men-ší postavě bych uvítala ta-ké nějaké držadlo, když se nastupuje.

Tomáš MederVršanská uhelná Rozhodně se v něm vzadu sedí lépe než v předchozí toyotě, která je ale při jíz-dě tišší. Dobře se mi i na-stupuje.

Lukáš ChalupeckýVršanská uhelnáJsem spokojený, sezení po-hodlnější, jen vepředu je málo místa na nohy. Skvěle funguje klimatizace. Jízda v něm je akorát hlučnější.

Květoslav JelenCzech Coal PowerJe to vlastně opak dřívěj-ších toyot. Oč větší kom-fort mají cestující, o to mé-ně ho mají řidiči. V kabině je stísněný prostor, hůře se nastupuje a na rozdíl od cestujících nemá řidič na-příklad klimatizaci.

KDYŽ SE ŘEKNE

CO MUSÍ UMĚT CHODBAŘ Chodbaři a stěnaři patří historicky k nejdůležitějším

dělnickým profesím při hlubinném dobývání uhlí.

Profese nevyžaduje žádné speciální vzdělání, ale nelze tu začít pracovat okamžitě. Než se člověk stane chod-bařem, měl by mít praxi v dalších hlubinných oborech a znát řemeslo. Předpokladem jsou alespoň dva roky praxe.

Kromě odborných dovedností, jako je například znalost technologických postupů, by měl být chodbař pracovi-tý, spolehlivý a jak říkají hlubináři, měl by umět „hornic-ky přemýšlet“.

Má průměr zhruba 14 met-rů a najdete v něm 174 va-livých koulí. Každá z nich má v průměru 200 milimet-rů a váží 33 kilogramů. A dí-ky této kulové dráze se mů-že otáčet celá horní stavba stroje. Takto velké ložisko se ale z velkostroje nedá jen tak vyjmout a odvézt na opra-vu v dílně. „Oprava kulové dráhy se proto vždy dělá na velkostroji a v tomto přípa-dě v průběhu dvouměsíční přestavby pásových doprav-níků na skrývce Vršany. Vyu-žili jsme této odstávky a vel-kostroj K84 prochází menší střednědobou opravou. Kulo-vá dráha je jen jednou z mno-ha jejích součástí,“ vysvět-lil Tomáš Chudomel, strojní mechanik úseku skrývky Vr-šanské uhelné. „Opravovat se budou praktic-ky všechny části kulové drá-

hy. Samotná výměna všech koulí v plánu není, budou se nahrazovat pouze ty, u nichž měření prokáže, že jejich pa-rametry nevyhovují další-mu provozu,“ doplnil mecha-nik. Proto je potřeba nej-prve z kulové dráhy všech 174 koulí vyjmout. Zkontro-lovat je a pečlivě přeměřit, zda nedošlo k jejich mecha-nickému poškození. Teprve poté se mohou vrátit zpět na místo. Kulovou dráhu mezi-tím osádka vyčistí a využije i pomoci báňských záchra-nářů, kteří se dostanou i do běžně nepřístupných míst. O opravy a výměnu opotře-bovaných částí kulové dráhy se postarají specialisté z fir-my Unex, původního výrobce stroje. Veškeré práce na vel-kostroji budou hotové stej-ně jako přestavba technolo-gie v lomu Vršany do konce září. (red)

Ložisko, které sami nevyměníteKuličkové ložisko najdete v  celé řadě strojů a vyměnit ho nedá příliš práce. Kulová dráha na velkostroji KU800.11/K84 je v podstatě také kuličkové ložisko, jen mnohonásobně větší.

I takhle může vypadat kuli ka do ložiska, tato je z kulové dráhy velko-stroje K84 a váží 33 kilogramů. Foto: (pim)

Chodbařina byla vždycky pěkná dřinaMohlo by se zdát, že „hlubinářské“ profese s  uzavřením posledního hlubinného hnědou-helného Dolu Centrum zmizí, není to ale úplně pravda. Například chodbaři našli uplatnění při takzvaném chodbicování v  bočních sva-zích lokality ČSA Severní energetické.

Ještě vzít nezbytné hlubiná ské propriety v lampárně a Miroslav Matějí ek může vyrazit za kolegy do chod-bic na lokalitě SA. Foto: (pim)

HajcmanHajcmany byly a jsou vel-mi důležitou součástí prá-ce hlubinářů. Nazývá se tak důlní ocelová výztuž, která slouží k zajištění podzem-ních staveb a důlních štol. Pokud vám tento název při-pomíná jméno, jste na správ-né stopě, protože hajcman se užívá podle prvního do-davatele důlní výztuže ně-mecké firmy Heitzmann AG. V minulosti se jako výztuž v dolech používalo dřevo, postupem času ho nahradila poddajnější a také odolnější

ocel. Přispěla tak ke zvýšení bezpečnosti v podzemí. Pod-le tvaru ražby štoly se určo-val i počet použitých hajc-manů. V chodbě tvaru pod-kovy stačí tři části, takzvaná hlava a dvě nohy, o jednu část víc mají výztuže uzavře-ného kruhového tvaru. Jed-notlivé díly se spojují pomo-cí třenů a spojek. Výztuž se vyrábí ve dvojím provedení, takzvaných profilech. K pů-vodnímu TH profilu, který dostal jméno po svých vy-nálezcích Thusaint a Heitz-mann, se později přidal ješ-tě novější K profil. (red)Ocelové výztuže se využívaly i v Dole Centrum. Foto: Petr Havlík

Už na podzim by se na rekul-tivovaných plochách mohlo pást první stádo, které chce pořídit společnost Rekultiva-ce. „Naše rozhodnutí vychází i z toho, jak je nastavená státní zemědělská politika. Obhospo-dařujeme přibližně 400 hekta-rů zemědělských ploch, z toho je kolem 160 hektarů takzva-ných trvalých travních porostů. V minulosti stačilo, když je maji-tel dvakrát do roka posekal. Ny-ní podle dotační politiky maji-tel musí produkci dál zpracovat. Nám to nahrává v tom, že by-chom si tímto způsobem moh-li vytvořit dostatečnou zásobu krmiva pro dobytek. A protože stát podporuje i chov zeměděl-ských zvířat, obě dotační příle-žitosti zkombinujeme,“ vysvět-lil Tomáš Šolar, ředitel společ-nosti Rekultivace. Svůj záměr už společnost konzultovala se všemi příslušnými úřady. Už na podzim by se proto na Mostecku mohlo objevit prv-ní stádo přibližně dvaceti ku-

sů plemena masný simentál. Nebylo vybráno náhodně, jde o druh, který je velmi přizpů-sobivý a nenáročný na chov. „To, že se chceme začít věnovat chovu skotu, neznamená, že by-chom společnost nějak rozši-řovali. Nezvýší se ani počet za-

městnanců, jen budou muset být odpovídajícím způsobem pro-školeni,“ doplnil ředitel. V plá-nu nejsou ani žádné zásadní in-vestice do stavby zázemí pro dobytek. Krávy se budou prak-ticky celý rok pást na rekultivo-vaných plochách, kterých Re-kultivace obhospodařují dosta-tek. Pouze na zimu pro ně bude připraven přístřešek, kde v pří-padě nepříznivého počasí na-jdou útočiště. „Vše, co se týká chovu skotu, by mělo být v na-ší režii. Největší položkou bude

samotné pořízení stáda, v ná-sledujících letech už bychom rá-di čerpali státní dotace,“ připo-mněl ředitel. „Rekultivační skot“ by se měl pohybovat na zatravněných plochách výsypek, kde bude mít k dispozici dostatek potra-vy, vodních ploch a bude dob-ře chráněn. Už nyní se na vy-braných místech staví ohrad-níky, aby se skot nedostal, kam nemá. V budoucnu by se stádo mohlo rozrůst až na pětasedm-desát kusů. (red)

Výsypky budou spásat krávyPředstava lomu Vršany, kde jsou v  popředí velkostroje těžící uhlí a  v  pozadí se klidně pase stádo krav, není zdaleka tak nereálná, jak by se možná mohlo zdát.

Krávy plemene masný simentál už se brzy za nou pást na výsypkách. Foto: Archiv Rekultivace

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016 > 6 | Ze skupiny Podporujeme | 7

Pokračování ze strany 1 „Kromě podpory v oblas-ti vzdělávání jsme se v po-sledních třech letech zamě-řili právě na zdravotnictví. Chceme, aby zdejší obyvate-lé, z nichž většina jsou bý-valí či stávající zaměstnanci šachet, mohli využívat kva-litnější zdravotnickou péči,“ dodává Rouček.„Rádi bychom, aby první ma-minky mohly začít šestinedě-lí, které mimochodem v roce 1980 patřilo k jedněm z prv-ních v republice, využívat co nejdříve. Počítáme, že v září už by mělo být naplno v pro-vozu,“ doplnil Jiří Krhounek, primář gynekologicko-po-rodnického oddělení mos-tecké nemocnice. V loňském roce se v mos-tecké porodnici narodilo 957 dětí. Jen za první po-lovinu letošního roku tu přišlo na svět 478 novoro-zenců a zdravotníci očeká-vají, že také díky nově opra-veným prostorám se zá-jem o porody v Mostě zvýší

a počet narozených dětí přesáhne hranici jednoho tisíce. Za čtyřicet let, tedy od otevření takzvané nové nemocnice, se v Mostě na-rodilo 40 tisíc dětí.Vršanská uhelná pomoh-la mostecké nemocnici již v roce 2014. Tehdy bylo za 1,5 milionu korun nakoupe-no přístrojové a další vyba-vení. Oddělení rehabilita-ce díky tomu mohlo rozšířit své možnosti péče o pacien-ty v podobě vakuo - kom-presní terapie a lékařům chirurgického oddělení do-slova uvolnil ruce při ope-racích retraktorový systém, nahrazující tzv. „háky“, což je přínosem zejména u del-ších operací. Na urologickém oddělení mají k dispozici laparosko-pickou pumpu a další vy-bavení a v neposlední řadě umožnily darované pení-ze obnovit zastaralé vyba-vení na oddělení tuberku-lózy a respiračních nemo-cí. (red)

Na maminky čeká nové šestinedělí

Stovky lidí obdivují i letos podobu rekultivací, zeleň ve městě i jeho okolí, gigantické těžební stroje a mnohdy jim vůbec nevadí, že zrovna ne-těží. Některé organizace se na exkurze vracejí s dalšími za-městnanci či členy. Jako na-příklad Domov neslyšících z Prahy. Za pomoci tlumoční-

ka do znakové řeči je možné exkurzi uskutečnit i v kombi-naci s dalšími zdravými účast-níky. Loni si neslyšící projeli Vršany, letos ČSA. Je zajímavé, že v letošním roce se o Uhelné safari zajímalo i několik jed-notek dobrovolných hasičů či lesnických správ Státních lesů ČR. Mimo plánované exkurze

se na obou lokalitách usku-tečnilo i několik mimořád-ných. Třeba pro umělce – ma-líře z tradičního Malířského sympozia na Benediktu, kte-ré podporuje Vršanská uhel-ná. Netradiční pohled na ve-černí lokalitu ČSA si užili ta-ké účastníci projektu nočním Krušnohořím, který v srpnu připravila Destinační agentu-ra Krušné hory.Uhelné safari bude nabízet na svých stránkách www.uhel-nesafari.cz exkurze ještě do konce září. (má)

Zájem o Uhelné safari neklesáPrvní maminky v nově opraveném šestinedělí ekají už na podzim. Foto: (pim)

Technologické řešení je po-platné technickým možnos-tem v době vzniku elekt-rárny. Využívají se posuvné a reverzní pásy, které plně dostačují potřebě distribuce paliva, ale zapříčiňují značné víření uhelného prachu a vel-kou spotřebu elektřiny. Vzni-kající prach v přesypech na podlaží se odstraňuje suchým způsobem pomocí mobilního vysavače.Systém dvou zauhlovacích li-nek A a B umožňuje současné zauhlování levé i pravé stra-ny kotelních zásobníků nezá-visle na sobě. Volba dopravní linky ve vnitřním zauhlování je prováděna z velína zauh-lování v návaznosti na výšce hladiny a nasypané hmotnos-ti paliva v jednotlivých zásob-nících kotlů. Pro každý blok je instalováno šest zásobní-ků paliva. V roce 2013 se přešlo na uh-lí z lomů ČSA a Vršany, kte-ré má větší podíl jemných částic a menší procento vá-

zané vody, než na které by-la technologie vnitřního za-uhlování navrhována. Úklid dopravních cest se nyní pro-vádí nepřetržitě, ale je obtíž-né udržet prostor zauhlování ve stavu zajišťujícím požár-ní bezpečnost provozu, pra-covní bezpečnost a přijatel-nou hygienu práce. Nečistoty ohrožují i funkci a spolehli-vost samotného zařízení. Sa-motná koncepce zauhlování, která je pro potřeby stávají-cího provozu nevhodně složi-tá, náročná na provoz i údrž-bu, eskaluje zmíněné negativ-ní projevy.Velkou pomocí bude tedy právě probíhající rekonstruk-ce vnitřního zauhlování. Bě-hem ní probíhá demontáž do-pravníků i s jejich ocelovou konstrukcí a instalace dvou nových dopravníků paliva na podlaží 40 metrů. Na každé lince je 23 šípových shozů, které dopravují palivo do jed-notlivých zásobníků přes za-krytované svodky. Svodky ob-

sahují uzávěry pro bezpečné oddělení zásobníku. Doprav-níky 203 a 213 se prodlouží a posunou se frémy pohonů těchto pásů asi o 8 metrů me-zi linky A a B. Z těchto pásů vedou svodky paliva na no-vé pásy na úrovni 40 metrů s možností distribuce paliva

na obě linky A i B. Každý z 24 shozů a zásobníků je vyba-vován odsávacím potrubím. Odprašovací jednotky bu-dou prach vracet zpět do zá-sobníků a iltrovaný vzduch do prostoru budovy. Zásob-níky se navíc doplňují reviz-ními otvory a protivýbucho-vou ochranou tak, aby plnily požadavky platné legislativy a příslušných norem. Jede-náctého srpna byla ukonče-na provozní zkouška linky A, během které byly odzkouše-ny veškeré bezpečnostní prv-ky, vstupy a výstupy řídicího

automatu a chod linky v růz-ných režimech. Linka A je pl-ně schopna elektrárnu zauh-lovat a mohla tedy začít de-montáž stávající linky B. Celkové náklady rekonstruk-ce jsou ve výši 78,75 milionu korun a společnost Sev.en EC se uchází o dotaci ze Struk-turálních fondů EU progra-mu Životní prostředí. Rekon-strukce by měla být ukončena k 31. říjnu 2016. V současné době je avizováno asi čtrnác-tidenní zpoždění.

Připravila Kateřina Přemyslovská

Nové dopravníky uhlí si poradí s prachemTechnologie vnitřního zauhlování, což je jedna z částí dopravních tras paliva v elektrárně Chvaletice, je v provozu od roku 1978, tedy od zahá-jení provozu elektrárny. Za tu dobu se na této technologii neprováděly žádné rozsáhlejší opravy. Současná rekonstrukce obou zauhlovacích linek zvýší bezpečnost a zlepší pracovní prostředí.

Rekonstruované za ízení zauhlovací linky v elektrárně Chvaletice. Foto: (kapr)

Inline maraton na mostecké Matyldě se letos už potřetí pojede pod hlavičkou Vršan-ské uhelné. Do závodu zno-vu nastoupí mnohonásobná olympijská medailistka Clau-dia Pechsteinová. „Odstartujeme už v sobotu od-poledne, kdy se účastníci budou registrovat do nedělních závo-dů. Od osmé večerní se bude jez-dit s hudbou,“ informoval Jan Chejn, organizátor akce. Hlav-ním soutěžním dnem bude ne-děle, kdy úderem desáté od-startují dětské závody. Chybět nebude ani „Mosteckej tucet“, oblíbená soutěž na dvanáct ki-lometrů. Vrcholem nedělní-

ho odpoledne 4. září bude jako každý rok mistrovství republi-ky v inline maratonu od 17:00 hodin. „Velmi mile nás překva-pilo, když se nám před nedáv-nem ozvala devítinásobná olym-pijská medailistka v rychlobrus-lení Claudia Pechsteinová, která si vyzkoušela mostecký maraton už vloni. Líbilo se jí tu tak, že se na start postaví znovu,“ oznámil Chejn. Vylosovaný šťastlivec si bude moci zdarma vyzkoušet proslulý berlínský bruslařský maraton, který se uskuteč-ní zhruba měsíc po mostecké akci. Podrobnosti o závodech najdete na www.most42inli-ne.cz. (red)

Vítězka se vrací na Matyldu

Claudia Pechstein bude na Matyldě obhajovat vítězství. Foto: Archiv DN

„Jedná se o edukativní sys-tém společnosti Merkur TOYS, který je svým rozsa-hem i obsahem na světové úrovni a obsahuje mimo ji-né základní stavebnice pro první i druhý stupeň základ-ních škol různých typů a slo-žitosti, speciální stavebnice pro výuku mechaniky, fyziky, základů elektřiny, magnetis-

mu, elektroniky a robotiky, speciální pracovní stoly pro praktické vyučování a zá-jmové kroužky technického zaměření, laboratorní stoly pro výuku odborných před-mětů a podobně,“ přiblížila nové školní pomůcky Alena Sedláčková, mluvčí mostec-kého magistrátu. Atraktivní stavebnice a další pomůcky

by měly pomoci zvýšit zá-jem dětí o technické vzdě-lávání. Firmy čím dál obtíž-něji shánějí řemeslně zruč-né nebo technicky vzdělané zaměstnance, a tak je třeba žáky motivovat k přípravě na technické profese. Vršan-ská uhelná se podpoře tech-nického vzdělávání věnu-je dlouhodobě. Aktuální tří-milionový dar doplňuje již sedm let trvající grantový program Chytré hlavy pro Sever, z něhož již bylo vypla-ceno dvanáct milionů korun a pomohl vzniknout 38 no-vým učebnám, určeným prá-vě zejména pro přírodověd-né předměty. (red)

Školy dostanou od Vršanské MerkuryAtraktivní pomůcky dostanou v  blížícím se školním roce mostecké základní školy od Vr-šanské uhelné. Díky třímilionovému daru od těžební společnosti zamíří do všech základ-ních škol stavebnice nebo pracovní a  labora-torní stoly.

Projekt Uhelné safari vstoupil do druhé polo-viny letošní sezony. I přes navýšení poplatku zájem veřejnosti ani během sedmého ročníku neklesá.

V doprovodu generálního ře-ditele Luboše Pavlase se Mar-tin Netolický detailně sezná-mil také s třímiliardovou in-vesticí, která nyní v elektrárně probíhá. „Na základě několik týdnů sta-rých událostí jsem chtěl přímo v místě zjistit vnímání obyvatel obce, ale také zástupců samo-správy. Byl jsem ujištěn, že ob-čané, ale i starostové obcí jsou pravidelně o dění v elektrárně informováni i díky prohlídkám areálu, kde jsou seznamováni se změnami a plánovanými in-vesticemi. Důležité také je, že zdejší lidé nevnímají elektrár-nu negativně a jsou na ni zvyk-lí. Jedná se navíc o významné-ho zaměstnavatele pro celý re-gion,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „I přesto jsem pře-

svědčen, že by občané měli mít možnost vyjádřit se k připravo-vaným změnám, byť elektrárna pravidelně širokou veřejnost informuje,“ sdělil hejtman Ne-tolický. Při prohlídce areálu ukázal ředitel elektrárny Luboš Pa-vlas pardubickému hejtma-novi také dva odstavené mo-dernizované bloky. „Rozsáhlé investice směřují k další eko-logizaci provozu. Dojde k po-stupnému snížení emisí a sníží se tak zátěž pro nejbližší okolí, což je samozřejmě dobrá zprá-va. Celkové investice se pohy-bují okolo tří miliard korun,“ řekl hejtman Netolický, který se zajímal také o další zpraco-vání některých surovin a je-jich využití například ve sta-vebnictví. (red)

Lidé v okolí Chvaletic jsou dobře informovániHejtman Pardubického kraje Martin Netolický navštívil Chvaletice. Se starostkou obce Blan-kou Zaklovou hovořil především o  vnímání nedaleké elektrárny mezi občany, informova-nosti starostů a vzájemné spolupráci. Prohlédl si také areál elektrárny.

Hejtman Martin Netolický (vlevo) s editelem chvaletické elektrárny Lubošem Pavlasem p i prohlídce areá-lu. Foto: (kapr)

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016 > 8 | Region Region | 9

Švermováci do StrupčicBývalí kolegové z Dolu Jan Šverma opět po roce zapl-ní sportovní areál ve Strup-čicích. Pravidelné setkání se uskuteční v pátek 2. zá-ří od 14:00 hodin. V kul-turním programu čeká na účastníky hudební produk-ce k tanci i poslechu a podle organizátorů se nedá vylou-čit ani speciální překvapení. Švermováci se letos sejdou už posedmnácté. Pravidel-ně do Strupčic zavítá kolem dvou stovek bývalých, ale ta-ké současných zaměstnan-ců lokality Jan Šverma, kte-

rá je nyní součástí Vršanské uhelné. (red)

Vzpomínky na PlutoVeřejnost si bude moci při-pomenout oběti důlního neštěstí u obou pomníků na Mostecku. Už v pátek 2. září se uskuteční v Litví-nově u památníku v parku u Scholy Humanitas (uli-ce Tyrše a Fügnera) piet-ní akt, který začíná v 15:30 hodin. Druhá vzpomínková akce bude součástí turis-tického pochodu Memori-ál Pluto v sobotu 3. září od 13:30 hodin. (red)

STRUČNĚ

Pro dětský kanál natáčel na úseku uhlí režisér Anto-nín Vomáčka další díl seriá-lu S Jakubem v přírodě, ten-tokrát věnovaný bohatství Země. I přes nepříznivé deš-tivé podmínky Jakub Vág-ner s oběma provázejícími dětmi Aničkou a Lvíčkem tr-pělivě naslouchali informa-cím o historii vzniku hnědé-ho uhlí i jeho těžbě, které jim a jejich prostřednictvím i bu-doucím divákům Déčka pře-dával geolog Sev.en Jiří Ře-hoř. Více než stočlenný ilmový štáb také z ČT, který natáčí štědrovečerní pohádku Pra-vý rytíř, a spousta techniky

opanovali v závěru července, svah u PD883 a pak i část lo-mu u hlavních nádrží. Loka-lita imitovala vyprahlou ze-mi černokněžníka. Trochu starostí ilmařům způsobi-la přeprava dřevěného kočá-ru, se kterou nakonec vypo-mohli hasiči. Po svých museli do lokality v opravdu žhavém dni i čtyři koně. Další z natáčení probíhalo v prostředí hlubiny. Na Mos-tecko si za přirozenými kuli-sami vyjel budoucí ilm Os-travak. Lom ČSA na podzim ještě čeká natáčení detektiv-ního seriálu Svět pod hlavou, na který se také můžeme tě-šit na ČT1. (má)

Na Armádě natáčeli pohádku i detektivku

Bez draka se obejde jen málokterá pohádka. Kostra toho fi lmového vypadala jako nález pravěkého malého dinosaura. Foto: (má)

„S kolegy z Českojiřetínské-ho spolku jsme se do půlhodi-nového dokumentárního il-mu snažili vybrat nejdůležitější momenty z historie moldav-ské dráhy. Chtěli jsme ukázat, co tato železnice znamenala pro region kdysi, a jak vypadá nyní,“ vysvětlil režisér doku-mentu Martin Studecký. Pří-pravy a natáčení trvaly téměř rok a půl. Filmařům se poda-řilo sehnat i unikátní materiá-ly, které veřejnost neměla do-posud šanci vidět. K nim při-

byly i některé nově dotáčené aktuální i dobově stylizované záběry. Kompletní ilm vyjde na DVD koncem září, násle-dovat bude o iciální křest, je-hož přesné datum ještě neby-lo stanoveno. Moldavská horská dráha, na-zývaná též Teplický Semme-ring, vedla z Mostu do saské-ho Freibergu. Vznikla pro ná-kladní dopravu zejména uhlí. Export do Německa se teh-dy jevil pro rychle se rozvíje-jící uhelný průmysl na seve-

ru Čech jako velmi zajímavá příležitost. Na vzniku želez-ničního spojení se podílely Pražsko-duchcovské dráhy na české a Lipsko-drážďanská že-lezniční společnost na němec-ké straně hranice. O iciálně byla Moldavská horská dráha zprovozněna 18. května 1885. Už v roce 1876 začal ale fun-govat první úsek do současné stanice Osek město, o rok poz-ději do stanice Hrob. Když se po první světové válce dopra-va uhlí přes hranice omezila, začali železnici využívat turis-té. V padesátých letech minu-lého století moldavská dráha posloužila k dopravě materi-álu pro stavbu přehrady Flá-je. (red)

Vavřinecká pouť v Ha-vrani byla letos oslavou 735 let od první zmín-ky o obci. Kdo se nechtěl vydovádět na pouťových atrakcích, mohl navštívit výstavu panenek a kočár-ků, které sbírá Jana Alexi-ová ze Saběnic. „Na Vavřinecké pouti jsem předvedla jen asi polovinu své sbírky. Doma mám ko-lem 120 panenek a padesáti kočárků,“ vypočítala sběra-telka. Nesbírá jen panenky a kočárky, ale také dobové oblečení, chrastítka, botičky nebo dudlíky. Vášeň pro panenky ji pro-vází už od dětství. „V rodině jsme byly tři holky a já jedi-

ná měla panenky. Vždycky se mi líbily a vydrželo mi to až dodnes,“ vzpomíná. Sbírka se postupně rozrůstala i tím, jak si tyto populární hračky pořizovali i její vlastní děti a vnoučata. „Zřejmě nejstar-ší panenky pocházejí ze še-desátých let, ale mám i něko-lik panenek s porcelánovými hlavičkami, jejich stáří ovšem neznám,“ poznamenala Jana Alexiová. Nehoní se za his-torickými artefakty, panen-ky sbírá pro radost. „Naštěstí mám tolerantního manžela, který mě v mé zálibě podpo-ruje,“ ocenila Alexiová. Navíc sám přiloží ruku k dílu a po-máhá třeba s opravami his-torických kočárků. (red)

Moldavskou dráhu přiblíží dokumentHistorie Moldavské horské dráhy, unikátního železničního spojení mezi Mostem a  soused-ním Saskem, inspirovala k natočení dokumen-tárního filmu.

Panenky ukázala na pouti

Severní energetická zaznamenala v  posled-ních měsících neobvyklý zájem o  filmování v prostorách lomu. V lokalitě se letos střídají hlavně štáby České televize.

Dobově stylizované záběry dotá el režisér Martin Studecký (vpravo) s mosteckým hercem Otto Liškou na zámku v Korozlukách. Foto: M. Raindl

V mostecké městské knihov-ně se připravuje výstava Ma-lováno na uhlí, která před-staví obrazy či jiné exponá-ty a zajímavosti související s hornictvím. U příležitosti 20. výročí založe-ní Spolku severočeských haví-řů vzniká ve spolupráci města Most a Vršanské uhelné. Vysta-vená díla a předměty poskytli pořadatelům občané a organi-zace na základě veřejné výzvy. Měsíc před zahájením výsta-vy měli v knihovně k dispozi-ci několik desítek výtvarných děl. Nejstarší pocházela z dva-cátých let minulého století. Ob-raz se ztvárněním Dolu Koněv zapůjčila také Hlavní báňská zá-chranná stanice. Vernisáž výstavy Malováno na uhlí se uskuteční v sobotu 10. září od deseti hodin v mostecké knihovně za účasti geologa, kli-matologa, spisovatele a ilozofa Václava Cílka. (red)

Uhelné malování

Před prvním ligovým utká-ním 3. září, ve kterém mos-tecké házenkářky nastoupí doma proti Olomouci, vyhrá-li Černí andělé dva příprav-né turnaje.„Naše vystoupe-ní mě mile překvapilo, mohu vyzdvihnout tempo, ve kte-rém jsme se prezentovali, a plnění taktických úkolů. Nao-pak nejvíce jsme zaostávali v koncovce a také máme krát-ké časové výpadky výkonnos-ti při střídání,“ zhodnotil vý-kon Peter Dávid, trenér DHK Baník Most, který jako gene-rální partner sponzoruje Vr-šanská uhelná. Po odehra-

ných přípravných turnajích v Mostě a v německém Halle se chce kouč Dávid zaměřit na zlepšení obrany a na pře-chod do protiútoku. Úvodní utkání nové sezony 3. září bude posledním pro zkušenou hráčku Hanu Mar-tinkovou, která se rozhod-la ukončit kariéru. Klub pro ni připravuje speciální roz-lučkový program a doufá, že se odehraje před zaplněný-mi tribunami. S týmem nao-pak budou nastupovat nové posily Adriana Míšová, Sára Kovářová a Tereza Eksteino-vá. (red)

Andělé bez Martinkové

Podzemí na jaře uzavřené-ho Dolu Centrum znovu oži-lo o prázdninách. Čtyři desítky začínajících i zkušených záchranářských psů všech plemen nacvičo-valy se svými psovody vy-prošťování osob. Již spuštění v kleci do hloubky 168 met-rů znamenalo pro psy stres, k tomu ještě tma a úplně ji-né pachy. „Uhelný pach ne-znají,“ poznamenal Miroslav Fencl z mostecké psí ško-ly Rastava. S ostatními pso-vody se shodli, že pes musí svému pánovi v novém pro-středí bezmezně věřit a pak je schopen plnit jeho poky-ny a úkoly. A psí záchranáři to v hlubině zvládali, v dese-timinutovém limitu našli za-valenou osobu, takže dosta-li i zaslouženou chutnou od-měnu. (red)

Psovodi cvičili v Centrumce

V  nové sezoně se Černí andělé budou muset obejít bez své dlouholeté opory Hany Martin-kové, která se rozhodla ukončit aktivní hráč-skou kariéru.

Malované mapy, které za-chycují proměny krajiny pod Krušnými horami, in-stalovala obec Strupčice na ochozu rozhledny Maják.Čtyři kresby nabízí pohled do minulosti a zachycují zanik-lé obce. Dřevěný Maják stojí na úpatí uhelného lomu nad Strupčicemi od roku 2012, kdy ho tam vybudovali dob-rovolníci v rámci Prázdnino-vé školy Lipnice. Maják se stal součástí landartového pro-jektu Moře klidu a nyní k ně-mu vede z obce stezka. (kat)

Mapy na MajákuHudební hvězdy na poutiNejvětší novinkou letoš-ní Hornické pouti v Jirko-vě bude otevření třetí hu-dební scény v restauraci Shamrock. Celá pouť, kte-rá se bude konat v sobotu 10. září, ale bude plná hu-debních hvězd mnoha žán-rů. Vystoupí například Ivan Mládek a Banjo Band, Da-vid Kraus s kapelou, Michal Hrůza či Neřež. Součástí programu bude také tradič-ní předání Ceny Jirky. (kat)

Triangle CityMobilní ubytovací buňky z elektrárny Ledvice se bu-dou stěhovat do průmyslové zóny Tringle u Žatce. Koupil je Ústecký kraj, který chce na okraji průmyslové zóny vy-budovat zázemí. Do budouc-na má vzniknout pro zaměst-nance a irmy celé městečko s hotelem, jídelnou, mateř-skou školou, benzínovou sta-nicí, parkovištěm pro kamio-ny i parkem. Jmenovat se má Triangle City. (kat)

Jirkov koupí synagoguBývalou synagogu, dnes sběrnu surovin, v ulici 5. května koupí město Jir-kov. Přijde ho na dva milio-ny korun. Podle radnice je cílem zachovat kulturně his-torický odkaz budovy. Chát-rající budova s hromadami šrotu navíc hyzdí centrum města. Jaké bude mít využi-tí, ale zatím není přesně jas-né, hovoří se o výstavní či koncertní síni. (kat)

Kroužky otevřou v záříDesítky zájmových krouž-ků otevře po prázdninové přestávce mostecké Středis-ko volné ho času v Albrech-tické ulici. Činnost zahájí po skončení náboru v pondě-lí 12. září. Ceny se pohybují od 400 do 1 600 Kč za škol-ní rok. Přihlašování probí-há prostřednictvím on-line formuláře. Přehled kroužků a další informace najdete na webových stránkách www.svc-most.cz. (red)

KRÁTCE

Hana Martinková se v zá í rozlou í s aktivní hrá skou kariérou. Foto: Archiv DHK Baník Most

Haví e v Dole Centrum vyst ídali záchraná i se psy. Foto: Lenka Šobová

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016 > 10 | Jídelní lístek Jídelní lístek | 11

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016 > 12 | Region Historie | 13

HISTORICKÉ ŠESTKY

1646: Švédové lstí obsadili hrad Hněvín

Husitským vojskům hrad Hně-vín odolal a dlouhé roky odo-lával i těm švédským. Kon likt mezi katolíky a protestanty, který začal roku 1618, zna-menal pro celé Čechy - a Most nevyjímaje - období obrov-ské zkázy. A bylo vlastně jed-no, která vojska zrovna Mos-tu velela.Prvním vojskem, které se v Mostě objevilo, bylo v roce 1631 vojsko saské, které však vyhnala armáda katolického císaře Ferdinanda II. Protes-tantské vojsko Švédů se popr-vé před branami města zasta-vilo roku 1634, celkem třikrát dorazily menší skupiny vojá-ků, které vypálily několik ves-nic a statků v okolí a zase od-

táhly. Na to však císař povolal své vojsko, aby Mostecko chrá-nilo, což ale způsobilo Mostu další problémy. Musel totiž vo-jáky živit, šatit a zbrojit, a tak si měšťané spíš oddechli, když císařská armáda zase odtáhla.Ovšem ne na dlouho, proto-že roku 1639 se vrátili Švédo-vé. Měšťané se ukryli i s ma-jetkem na hrad, tehdy zvaný Zámecký hora, a tam přečka-li řádění Švédů ve městě. Ti Most vydrancovali a když se jim nepodařilo dobýt hrad, za-se odtáhli. Tohle se opakova-lo v průběhu války několikrát. Když ale přitáhli Švédové po-osmé, bylo jich už na třicet ti-síc a vládl jim odhodlaný gene-rál Wrangel.

Ten rozmístil okolo hradu dě-la a po deset dnů ho obléhal. Ačkoliv poškodil hradby, měš-ťané měli dostatečné zásoby a nevzdávali se. Generál proto použil lest – nabídl Mosteča-nům příměří s tím, že je nechá volně odejít i s jejich majet-kem, a když naoko vyjednával, pustil tajně své vojáky do hra-du. Ti se ho zmocnili, hrad byl dobyt a měšťané museli zapla-tit vysoké výkupné. Na Hněví-ně pak zůstala jen menší švéd-ská posádka, která se však dr-žela zuby nehty. Hrad tak až do konce války drželi švédští pro-testanti a město pod ním cí-sařští katolíci, aniž by se vzá-jemně dokázali vyhnat. Švé-dové nakonec odešli až v říjnu 1649, rok po uzavření Vestfál-ského míru, a i pro město Most tak konečně skončila nekoneč-ná Třicetiletá válka.Znamenala i konec pro sa-motný hrad nad městem. Rok po odchodu Švédů vyhověl cí-sař Ferdinand III. žádosti mos-teckých měšťanů na zboření hradu, aby se již nikdy nemo-hl stát terčem vojenských ta-

žení. Stavební materiál z hra-du, jehož bourání skončilo ro-ku 1653, použili Mostečtí na

opravu svého města. Více než dvě staletí zůstal kopec nad městem pustý. (kat)

Několikrát odtáhli od Mostu s nepořízenou, ale vždy se vrátili znovu. Až roku 1646, tedy vlast-ně na sklonku třicetileté války, pomohla Švé-dům získat do té doby nedobytný hrad Hněvín lest. Těžce zkoušené město pak rozhodlo, že hrad zmizí z povrchu, aby už nepřitahoval cizí vojska.

Výbuch uhelného prachu s ná-sledným požárem nastal 3. zá-ří v 15 hodin 33 minut. Neštěs-tí si vyžádalo celkem 65 obětí, další čtyři desítky horníků by-ly zraněny. Výbuchem bylo za-saženo pět kilometrů důlních chodeb a hmotné škody na důl-ním zařízení a přímé nákla-dy na likvidaci následků havá-rie byly vyčísleny na více než 50 milionů korun.V době ne-štěstí pracovala v hlubině více než stovka lidí, nešlo ale pouze o kmenové zaměstnance Dolu Pluto, v podzemí se pohybova-la i skupina báňských záchra-nářů, která likvidovala zápar v jedné z chodeb.

Pomoc přišla rychleZ dobových materiálů vyplý-vá, že první silný výbuch usly-šeli na povrchu krátce po půl čtvrté odpoledne, nad těžní věží se zároveň objevil asi pat-

náctimetrový sloup zvířeného uhelného prachu. Krátce nato následovaly těsně po sobě dal-ší tři výbuchy. Záchranné prá-ce začaly prakticky okamžitě já-mou B, která byla jediným mís-tem spojení s hlubinou. Právě tudy se zachránili všichni, kdo neštěstí přežili. První dvě če-ty záchranářů sfáraly na mís-to neštěstí půl hodiny po vý-buchu. Záchranné práce by-ly velmi komplikované, místo výbuchu bylo silně poškoze-no, poslední oběť neštěstí se podařilo vynést na povrch až 11. prosince. Od září 1981 do ledna 1982 bylo na Dole Plu-to nasazeno 1 298 záchranářů, kteří odpracovali přes osm tisíc směn a v dýchacích přístrojích strávili více než 13 tisíc hodin.

Vyšetřování s otazníkyPříčiny neštěstí zjišťovala stát-ní vyšetřovací komise. Vyšet-

řování se táhlo dlouhých sedm let a skončilo pouze konsta-továním, že v dole přes veš-kerá bezpečnostní opatření vybuchl uhelný prach. Z vý-povědí pamětníků, které shro-máždil Ústav pro studium to-talitních režimů, vyplývá, že vyšetřovatelé obžalovali cel-kem 12 osob z porušení růz-ných povinností. V průběhu

vyšetřování několik obvině-ných zemřelo a proti zbylým obžalovaným bylo po několika letech zastaveno trestní stíhá-ní. Ještě v roce 2000 vyšetřo-vatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komu-nismu (ÚDV) Ilja Pravda žádal státní zastupitelství v Ústí nad Labem, aby případ znovu ote-vřelo. Podle zjištění úřadu to-

tiž k zastavení trestního stí-hání dal tehdejší prokurátor pokyn, aniž viděl spis. Kraj-ské státní zastupitelství však obnovu vyšetřování zamítlo.Důl Pluto II se v roce 1983 připojil k Dolu Kohinoor II jako jeho těžební úsek. V rámci útlumu byl v roce 1995 po 107 letech své exis-tence uzavřen. (red)

Od neštěstí na Dole Pluto uplyne 35 letPětatřicet let letos uplyne od jednoho z největ-ších důlních neštěstí v  novodobé historii těž-by uhlí nejen na severu Čech. Na Dole Pluto II v Louce u Litvínova došlo v roce 1981 k havárii, která si vyžádala 65 lidských životů.

Podkrušnohorská sbírkaPodkrušnohorské technic-ké muzeum (www.ptm.cz) v areálu zrušeného dolu Ju-lius III vzniklo v roce 2003 a za pozornost zde stojí ze-jména původní parní těžní stroj od Böhmische Maschi-nen Fabrik z roku 1891 umístěný v původní stro-jovně. Expozice je věnována hlubinnému dobývání uhlí se samostatnou výstavou báň-ského záchranářství. Na vol-né ploše se vyjímají rozměr-né exponáty z povrchových lomů v okolí. V depozitáři muzea je uložen také kom-pletní elektrický těžní stroj Škoda z dolu Bihl, kde skon-čila těžba v roce 1966.

Sokolovské exponátyV Krásně v areálu bývalého dolu Stannum je zřízena po-bočka okresního Muzea So-kolov – Hornické muzeum Krásno (www.omks.cz). Ex-pozice vznikla v roce 1998, kdy byl v bývalé úpravně rud instalován zachráněný parní stroj z roku 1897, vy-robený v Böhmische Maschi-nen Fabrik Prag. Muzeum jej získalo z likvidovaného hně-douhelného dolu Marie, kte-rý skončil v roce 1991. Krá-senský areál šachty Stan-num patří od roku 1995 mezi kulturní památky ČR a dnes slouží jako přístup-ný depozitář rozměrné důl-ní techniky.

Těžní stroje z Kladna Na Kladensku se důlnímu muzejnictví věnuje Hornic-ký skanzen Mayrau ve Vi-nařicích, který je pobočkou Sládečkova vlastivědného muzea Kladno (www.may-rau.omk.cz). Důl zde ucho-vávají ve stavu posledního pracovního dne těžby. Ve strojovnách upoutají pozor-nost tři těžní stroje. Nejstar-ší od F. Ringhoffera pochází z roku 1905. Druhým stro-jem je Ruston Prag systému Koeppe od Maschinenbau Aktien-Gesellschaft. Tře-tí těžní stroj vyrobila Ško-

da v roce 1932 a dochoval se včetně regulačního soustrojí. V areálu bývalého dolu Schöl-ler v Libušíně, kde skončili s těžbou v roce 2002, se na-chází elektrický těžní stroj z dílny Českomoravská Kol-ben Daněk z 50. let minulého století. Tento zajímavý exem-plář z Kladenska doposud ne-ní chráněný.

Nejen torza z OstravyTorzo elektrického těžního stroje z dolu Hlubina, jenž přestal těžit v roce 1995, se stalo součástí expozice v kul-turním polyfunkčním areá-lu Dolní oblast Vítkovice na Ostravsku. Z národní kultur-ní památky dolu Michal v Os-travě (www.dul-michal.cz) se dochoval kompletní těžní stroj Siemens-Schuckert včet-ně Ward-Leonardova regulač-ního soustrojí a kompreso-rů Siemens-Schuckert a Ško-da. Na jámě Vrbice jsou jako národní kulturní památky za-psány strojovna a jámová bu-dova s těžní věží. Ve strojovně se dochoval elektrický těžní stroj Škoda z roku 1916 osa-

zený elektromotorem AEG Union Wien a elektrický kom-presor Škoda z roku 1913 s elektromotorem Siemens-S-chuckert. Před státním podni-kem Diamo v Ostravě, odštěp-ným závodem Odra, u hlav-ního vstupu ze Sirotčí ulice stojí vřetenový hloubkoměr z elektrického těžního stroje

Škoda z dolu Barbora, který dotěžil před 14 lety.

Skončí v muzeu?Za zvážení by stála možnost zachovat jámové budovy a strojovny obsahující elek-trický těžní stroj Škoda na staré jámě Centrum na seve-ru Čech. Tento stroj je unikát-

ní pro své komplikované re-gulační ústrojí. Jedná se o je-den z nejstarších elektrických těžních strojů Škoda, který by mohl uzavřít reprezenta-tivní řadu dochovaných kom-pletních těžních strojů této značky, vyrobených ve 20. až 30. letech minulého století.

Připravil Jiří Chmelenský

Hornická muzea zachraňují cenné strojeÚtlum těžby uhlí i  dalších rud vede často k tomu, že se architektonicky hodnotné objek-ty dolů likvidují a historicky cenné strojní za-řízení končí ve šrotu. Naštěstí existuje v Česku několik důlních muzeí, která vysloužilé důlní stroje shromažďují a opatrují. Zajímavé expo-náty vystavují například v Podkrušnohoří, na Kladensku a Sokolovsku nebo na Ostravsku.

Parní stroj z roku 1897 z hlubinného dolu Marie umístěný v budově bývalé t ídírny rud dolu Stannum v Krásně na Sokolovsku. Foto: Ji í Chmelenský

Elektrický těžní stroj Škoda z roku 1932 v expozici Hornického skanzenu Mayrau ve Vina icích. Foto: Ji í Chmelenský

Havárie na Dole Pluto napáchala obrovské škody v hlubině i na povrchu. Foto: Archiv DN

Až generál Carl Gustav Wrangel vyzrál na obyvatele Mostu a obsadil Hněvín.

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016 Rozhovor | 15> 14 | Zajímavosti

Bývalá první dáma Spojených států a kandidátka demokra-tické strany Hillary Clinto-nová se zaměřuje hlavně na zaměstnance oceláren. Je-jich problémy se údajně bu-dou řešit snáz. Například se připravuje program, který by měl zajistit vznik spousty pracovních míst při výstav-bě infrastruktury, dokonce nejvíce od 2. světové války. Nejde ale jen o vznik nových míst pro ty, kdo o práci už při-šli, celé odvětví má šanci po-stavit se na nohy. Spojené stá-ty už nechtějí jen přihlížet ne-fér praktikám na trhu, které

americký ocelářský průmysl poškozují. „Uhlí je trochu ji-ný případ, protože si musíme uvědomit, zda máme v sou-časnosti technologii, která umí vyrobit z uhlí čistou ener-gii,“ ptala se v jednom z te-levizních rozhovorů Clinto-nová. Zároveň ale slíbila po-moc městům a místům, která se kvůli útlumu těžby dosta-la do problémů. Řešením má být jejich revitalizace, rozvoj infrastruktury, přechod na nové, moderní výrobní tech-nologie. A jako příklad měs-ta, které se dokázalo skvěle vyrovnat se svou industriál-

ní minulostí, Clintonová uvá-dí Pittsburgh.

Trump proti regulacímRepublikánský prezidentský kandidát Donald Trump na druhou stranu na uhlí sází. Už během předvolební kampaně kritizoval prezidenta Obamu a Agenturu pro ochranu život-ního prostředí za jejich kroky, kterými regulují těžební prů-mysl, obzvlášť mu vadil no-vý systém kontrol emisí uhel-ných elektráren. „Chci čisté uhlí, které mít budeme a bude-me ho mít hodně. Budeme mít úžasný těžební průmysl,“ hlá-

sal během předvolební kam-paně. Ačkoli oba prezident-ští kandidáti mluví o čistém uhlí, myslí tím hlavně mo-derní technologie, napří-klad zachycování a ukládá-ní CO2. Jenže ty zatím nedo-sahují výsledků, které si od nich jejich tvůrci slibovali. Ukázková elektrárna v Mis-sissippi se potýká s problé-my, její stavba se prodlužu-je a náklady rostou, takže se z ní možná stane jedna z nej-dražších elektráren historie. Zástupci uhelného průmys-lu poukazují na fakt, že uklá-dání CO2 nezískalo od vlády ani zdaleka takovou podpo-ru a pobídky, jaké putovaly do obnovitelných zdrojů.

Zásoby klesajíSliby politiků jsou však jed-na věc, ekonomické prostředí

a trh druhá. Jak ocelářský prů-mysl, tak těžba uhlí jsou závislé i na faktorech, které nedokáže ovlivnit žádná vláda. Na nabíd-ce a poptávce po jejich produk-tech. Noviny The Morning Call citovaly Johna Deskinse, ředi-tele úřadu pro ekonomická studia z Univerzity v Západní Virginii, který upozorňoval, že desetiprocentní pokles v těž-bě uhlí ve Spojených státech není dán jen poklesem domácí poptávky po uhlí, ale také sni-žujícími se zásobami v mnoha revírech. „Je velmi nepravdě-podobné, že bychom se v pro-dukci uhlí mohli vrátit na úro-veň, jaká byla například v ro-ce 2008,“ řekl Deskins. Podle amerického Ministerstva prá-ce je v uhelném průmyslu za-městnáno aktuálně kolem 57 600 lidí, v roce 2009 to by-lo 84 600. (red)

Prezidentští kandidáti se přetahují o horníkyUhelný a ocelářský průmysl se staly důležitým tématem amerických prezidentských voleb. Donald Trump i Hillary Clintonová potřebují zís-kat co nejvíc voličů v Pensylvánii. Ve státě, který propad v obou těchto odvětvích postihl velmi silně.

Dnes už se tento způsob fi-nancování, kdy se větší po-čet jednotlivců „složí“ na zajímavý projekt nebo pro-dukt, stále více skloňuje i v uhelném průmyslu. V ča-sech, kdy těžební společnos-ti obtížně shánějí kapitál na financování svých projek-tů, se crowdfunding rozhod-ly využít některé kanadské těžební firmy. Torontská tě-

žební společnost Klondike Strike Inc. byla jednou z prv-ních, která se pro crowd-funding rozhodla a vybra-la si kanadskou platformu Red Cloud. Ta nabízí těžeb-ním společnostem možnost oslovit poměrně širokou skupinu investorů. Na ten-to konkrétní projekt mohou přispět minimálně 2 500 ka-nadskými dolary. Horní hra-

nice příspěvku závisí na tom, jak moc se chce jednot-livec zapojit. Těžební spo-lečnosti svým potenciálním investorům nabízejí napří-klad podíl ve firmě ve for-mě akcií.

Registrace na potráluAustralská online platfor-ma Mineral Intelligence se snaží o něco podobného, jen trochu jiným způsobem. Její zakladatelé chtějí od inves-torů vybrat půl milionu do-larů prostřednictvím serve-ru Equitise, aby svůj portál

na podporu těžebních spo-lečností mohli uvést do ži-vota. Mineral Intelligence by umožňovala těžebním spo-lečnostem zdarma zaregis-trovat své projekty, na něž by se pak od velkého počtu malých investorů získávaly peníze. Investoři by za pří-stup do databáze projektů museli zaplatit roční popla-tek 5 000 dolarů, aby bylo jisté, že se jedná o skutečně vážné zájemce, kteří navíc mají dostatek prostředků na podporu vybraných pro-jektů.

Zda se podobný model pro-sadí i jinde ve světě, záleží na tom, jak jsou v jednotlivých státech nastavena pravidla pro crowdfunding. Zatímco v Kanadě jsou jasně a strikt-ně dána, například v Austrá-lii není crowdfunding nijak legislativně ošetřen. Na vybí-rání peněz od velkého počtu malých investorů hodně sází v poslední době také ve Vel-ké Británii, ale i tady se hraje o pravidla. Zatím jsou někde na půl cesty mezi přísnými kanadskými a velmi benevo-lentní Austrálií. (red)

Více než 500 kilometrů dlouhý železniční koridor hodlá v následujících letech postavit společnost Aspire kvůli přepravě uhlí. Mongolská vláda už projekt, který propojí město Erde-net s územím zvaným Ovoot, schválila. Zahrnuje jeden ak-tivní důl a tři sousední lokali-ty, kde ještě probíhá průzkum na těžbu kvalitního koksova-telného uhlí. Celkově se jedná o území o rozloze 430 kilome-trů čtverečních. Železniční propojení mezi Er-denet a Ovoot je jen první čás-tí železničního koridoru, další úseky propojující města Arts Suuri, Kyzyl a Kuragino budou následovat. Celkem tak bude mít železnice 1 414 kilomet-rů. Trať mezi Erdenet a Ovo-ot má podle zástupců těžeb-

ní společnosti Aspire umožnit mimo jiné míchat uhlí vhod-né pro koksování s dalšími druhy z obou těchto oblastí. „Je pro nás velmi důležité, že trať z Erdenet do Ovoot je po-važována za klíčovou část že-lezničního propojení mezi Rus-kem a Čínou, která povede přes Mongolsko,“ komentoval roz-hodnutí mongolské vlády Da-vid Paull, ředitel společnosti Aspire. „Tato část železnice se nyní o i-ciálně posunula od pouhého za-jišťování dodávek z místa s nej-kvalitnějšími zásobami kok-sovatelného uhlí na světě ve strategickou část železniční in-frastruktury, která usnadní roz-voj čínského projektu nové Hed-vábné stezky a mongolského projektu Stepní obchodní cesty,“ doplnil ředitel. (red)

Těžaři shánějí peníze od drobných investorůJeště před nedávnem se o crowdfundingu mlu-vilo v souvislosti s těžbou uhlí jen jako o zají-mavosti a spíše utopii.

Uhlí v Asii pomůže vlak

Železni ní koridor se v budoucnu stane důležitou spojnicí Ruska s ínou. Foto: Mining.com

Na za átek se musím zeptat - pat il jste mezi odpůrce nebo zastánce zbourání Repre a výstavby nového objektu v centru města?Kulturní dům sice není příliš starý – z roku 1984, ale pochá-zí z doby, kdy v Čechách vznik-lo málo zajímavých objektů, takže architektonickou i urba-nistickou hodnotu má. Je sou-částí promyšleného celku no-vého centra města, stavěného ala Brasília na zelené louce. By-la by škoda vystavět místo něj

další obchodní centrum, byť by částečně zastávalo i kultur-ní funkci, a přiznám se, že z vý-sledku jsem měl obavy. Takže jsem rád, že ten projekt nevyšel a že teď máme šanci Repre zre-vitalizovat a využít jako měst-ské kulturní centrum.

Co všechno by mělo nové Repre pojmout?Knihovnu, planetárium, spole-čenský sál, galerii, multifunkč-ní divadelní scénu a restaurač-ní provoz v přízemí, který by poskytoval zázemí kulturním aktivitám.

Vaším úkolem bylo prově it, zda se knihovna do kulturního domu vejde. Tedy vejde...?Ano a je to dobré řešení z ví-ce důvodů. Knihovna i kultur-ní dům si žádají docela zásadní rekonstrukci, ale obě současně jsou inančně neúnosné. Záro-veň je třeba najít pro kultur-ní dům novou náplň. Přesunu-tí knihovny do Repre má řadu pozitivních efektů – například umístění v centru a také krát-kou výluku při stěhování. Pří-padná rekonstrukce knihovny by znamenala nutnost hledat náhradní prostory a dvojí stě-hování.Knihovna využije prostor ko-lem třípodlažní haly, což je sho-dou okolností dnes moderní při uspořádání nových kniho-ven, a získá navíc prostory ja-ko galerii či sál. Chceme se při-způsobit trendu, kdy veřejná knihovna přestává být půjčov-nou a stává se multikulturním

komunitním prostorem, který nabízí celou škálu aktivit. Tako-vý je cíl našeho projektu.

Pro nebude v Repre kino? To sou asné není moc vyhovu-jící...Z několika důvodů. Stávající za-řízení kina je nepoužitelné. Pří-stup do kinosálu je možný jen přes halu, což není vzhledem k jiným otevíracím dobám ki-na a knihovny řešitelné. V ne-poslední řadě, trendem jsou dnes multikina, a nám se ví-

ce než jeden sál do Repre ne-vejde, aniž bychom ho radi-kálně přestavěli. Raději jsme tedy kinosál zahrnuli do pro-vozu knihovny, vznikne v něm atraktivní tříúrovňový prostor. V rámci rekonstrukce ale počí-táme s možností menších kino-projekcí v bývalém Divadélku pod koulí.

Ob as v souvislosti s rekon-strukcí létají stovky milionů. Vy jste budovu pe livě prošel. Jaká je realita? V jakém stavu je Repre?Chtěli jsme přistoupit k ná-slednému využití zodpověd-ně, takže jsme zadali celou řadu statických posouzení. Podle výsledků je konstrukce v docela dobré kondici, bude třeba ji jen místy posílit, aby větší zatížení unesla. Vnitřní instalace jsou dožité, do sute-rénu zatéká, takže je značně narušený. Je tedy třeba počí-tat s kompletní vnitřní rekon-strukcí, což se samozřejmě promítne do nákladnosti stav-by, ale o ceně si zatím netrouf-nu spekulovat. Bude na ni mít vliv i způsob zateplení obvo-dového pláště.

Máte už p edstavu, jak to provedete? P ed rokem na tomto místě vyšel rozhovor s kunsthistorikem Tomášem Pavlí kem z ústecké univerzity, který varoval p ed špatnou rekonstrukcí a íkal, že by snad bylo lepší Repre zbourat než „obouchat a obložit polysty-renem“...

Kdybychom ho nezatepli-li, dostali bychom se do stej-né pasti, v jaké je nyní součas-ná knihovna, prakticky nevy-topitelná. Vnitřní zateplení je bohužel neefektivní, a proble-matické je i případné napoje-ní prosklených konstrukcí, kte-ré se vyměnit musí, na stávají-cí kamenné obklady. Počítáme proto s novým opláštěním, ale rozhodně bude naším cílem za-chování současného vzhledu, aby základní tvář či barevnost nebyla narušena. Jsou už lepší

materiály než polystyren a my rozhodně nepočítáme s žád-ným nejlevnějším řešením, ja-kým je natažení probarvené omítky. To bychom dům oprav-du deklasovali a pak bych se klonil k názoru pana docen-ta, že bychom mu rekonstruk-cí spíš ublížili.

Neuvažuje město o vypsání architektonické soutěže na tak významnou zakázku?Na radnici panuje shoda, že nikoliv. Víme, jakou chce-

me náplň a víme, že nechce-me měnit tvář objektu, takže prostoru pro kreativitu mno-ho není. Naším cílem je Repre věrně zrekonstruovat a dopl-nit tak, aby mohlo sloužit no-vým účelům. Mezi to patří bo-hužel i zmiňované zateplení, dále vyřešení nouzové evaku-ace, bezbariérovosti a odděle-ní provozu knihovny od sálu. Z těchto důvodů budeme mu-set vybudovat nové komuni-kační přístupové jádro do tře-tího podlaží. Navrhuji celo-prosklený objekt, aby ve dne propouštěl světlo a co nejmé-ně zaclonil původní budovu, a v noci svítil – krystal, který přitáhne pozornost k akci na sále či divadle. Nové cesty by navíc měly usnadnit průchod-nost objektu.

Co s bazénky okolo domu? Byly zdrojem astých pro-blémů, ale na druhou stranu samoú elné nebyly a pose-zení nad vodní hladinou bylo p íjemné...Architektonický záměr zrcad-lení hmoty, vynesené do výš-ky, byl zajímavý, ale v praxi úpl-ně nefungoval. Problém s údrž-bou vody by snad byl ještě technicky zvládnutelný, ale co s bazény mimo sezonu? Musí

se vypustit a zbude jen beto-nová plocha. Určitě do parte-ru chceme prvek vody dostat, ale v menší formě trysek a gej-zírů uprostřed zelených ploch, neboť i ty pomáhají mikrokli-matu kolem objektu. A stejně

jako zeleň patří před takový významný objekt nějaká mo-numentální plastika, která bu-de pomyslnou třešničkou na dortu.

A kdy budeme mít dort?Předpokládám, že až budou hotová všechna posouzení zá-kladů a statiky, vypíšeme bě-hem příštího roku soutěž na zhotovitele projektové doku-mentace. Reálný termín zahá-

jení stavby vidím v roce 2019, možná na přelomu 2018-19. Příprava se může zdát dlouhá, ale nechceme ji podcenit, aby-chom v průběhu rekonstrukce nestáhli před neřešitelnými problémy. (kat)

Repre by si mělo zachovat svou tvář„Snad každý Mostečan cítí, že bychom Repre měli zrekonstruovat a dát mu smysluplnou náplň,“ myslí si městský architekt Petr Nesládek, kte-rý pracuje na tom, aby se tak stalo. Nedávno představil první návrhy na využití budovy v centru Mostu, která po nezdařeném pokusu o pro-dej opět spadla do městského klína.

Architekt města Mostu Petr Nesládek. Foto: (kat)

„Byla by škoda vystavět místo Repre další obchodní centrum, byť by částečně zastávalo i kulturní funkci, a přiznám se, že z výsled-ku jsem měl obavy.“

„Počítáme s novým opláštěním, ale rozhodně bude naším cílem zachování současného vzhledu, aby základní tvář či barevnost nebyla narušena.“

Repre MostHornický spolkový dům nebo-li Repre ve starém Mostě, dokončený v prosinci roku 1923, byl stržen v roce 1980 a o čtyři roky později byl zprovozněn nový „Oblastní dům kultury horníků a energetiků“ s obrovským sálem, několi-ka restauracemi, divadlem, kinem a dominantním planetá-riem. Po roce 1989 Repre nejprve provozovalo město Most, později ho pronajalo soukromému podnikateli a nakonec prodalo za 28 milionů irmě Crestyl, která místo něj chtě-la postavit za více než miliardu korun nové obchodní a zá-bavní centrum. Z jejích plánů sešlo a irma se rozhodla ob-jekt vrátit. Na konci roku 2015 navíc označil rozhodčí soud kupní smlouvu za neplatnou a Repre se vrátilo zpět do ma-jetku města Mostu.

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016 | 17> 16 | Inzerce Poradna | 17

Ransomware je virus, který vám v počítači zašifruje všech-ny soubory a domáhá se plat-by výměnou za odemčení. Mů-žete si být ale téměř na sto procent jistí, že o svá data při-jdete. Včetně archivu pošty, certi ikátů, a to nejen ve svém počítači, ale i ve sdílených složkách.Virus se šíří ze zavirovaných internetových stránek i pro-

střednictvím e-mailů. Neu-stále mění svůj kód, aby jeho detekce antivirovými progra-my byla co nejobtížnější. Tato vlastnost, které se říká poly-mor izmus, není v principu nic nového. V podstatě umožňuje autorům viru být vždy o krok napřed před tvůrci antiviro-vých programů.Všichni významní dodavate-lé antivirových řešení Ran-

somware samozřejmě znají a všichni musí neustále dohá-nět vývoj, jak se objevují jeho nové varianty. Stále tedy pla-tí to, na co výrobci i odborníci na výpočetní technologie sou-stavně upozorňují. Ani když máte nejmodernější a nejak-tuálnější antivirový program, nejste nikdy stoprocentně chráněni před všemi hrozba-mi z internetu. A nelze se tedy

nikdy úplně spoléhat na to, že vám nehrozí nebezpečí. Univerzální radou pro všech-ny uživatele je být obezřet-ný při brouzdání internetem a hlavně pečlivě zálohovat svá data. Vyhnout se pochybným stránkám, zejména těm, které nabízejí „bezplatné“ cracky na komerční software, různá zá-bavná videa a podobně. Nele-gální instalace těchto progra-mů je navíc trestná a je rovněž hrubým porušením pracovní kázně. Nejlepším řešením je vyhnout se instalaci takových programů a raději zvolit, byť funkčně omezenější, ale volně dostupný ekvivalent.

Podobnou univerzální radou, kterou se však stále mnozí odmítají řídit, je neotevírat přílohy z neznámých zdro-jů (a týká se to i příloh sou-borů word, excel a podob-ně). A obezřetnost je na místě i v případě zpráv od kamará-dů, kolegů a známých. Jejich poštovní schránky mohou být také napadeny, nebo může jít o podvrženou zprávu, která se jen tváří, že je od vašeho známého. Dokonce vám mů-že nevědomky nakažený sou-bor přeposlat sám kolega. Ta-kové zprávy je nejlepší rov-nou smazat bez náhledu do přílohy.

Ransomware – další hrozba z internetuNa internetu číhají na běžné uživatele nejrůznější hrozby. Aktuálně se šíří další vlna takzvaného Ransomware. Nejde přitom o planý poplach, během jediného týdne na přelomu července a srpna evidovali technici společnosti Infotea tři případy napadení firemních počítačů.

Zálohování ochrání nejlépePravidelné zálohování dat v počítači je nejen praktické, ale je také tou nejlepší ochranou před případným napadením. Samo-zřejmostí by ale mělo být, aby disk, na který svá data zálohuje-te, nebyl trvale připojen k počítači. Nejlepším řešením je při zálohování dodržovat takzvané „Pra-vidlo 3-2-1“. To znamená mít data uložená alespoň třikrát za použití dvou různých technologií, přičemž jednu kopii byste měli mít uloženou na jiném místě než dvě ostatní. Pokud používáte iremní počítač, počítejte s tím, že nedílnou součástí ochrany je také nastavení a důsledné vyžadování sys-témové bezpečnostní politiky. Jde zejména o:

používání kvalitního a aktuálního antiviru

důsledné používání neprivilegovaného uživatelského účtu (tedy takového, pod kterým není možné instalovat programy a modi ikovat nastavení počítače)

důsledné provádění bezpečnostních aktualizací systému a aplikací. To znamená pravidelně instalovat, nejlépe au-tomaticky, všechny bezpečnostní aktualizace, nejen ty pro systém Windows, ale i pro další aplikace a programy, na-příklad Javu či Adobe Flash, které jsou v podstatě ve všech iremních počítačích

na rozhraní do internetu používat bezpečnostní bránu, která zabezpečuje veškerý internetový provoz dovnitř i ven z iremní sítě, včetně elektronické pošty

přístup do iremní sítě povolit pouze ze služebních počíta-čů, které se řídí touto bezpečnostní politikou. Jedná se jak o vzdálený přístup přes VPN, tak o kontrolu lokálně při-pojených zařízení do sítě

Mnozí z těch, kdo si práci nosí domů ve iremním noteboo-ku, možná ani neví, jak risku-jí, když se připojí k veřejné sí-ti v kavárně nebo v parku na lavičce. A nákazu můžeme přinést do irmy i z domova.

V domácích počítačích větši-nou nedodržujeme žádnou systémovou bezpečnostní po-litiku. Každý uživatel má tak-zvaný administrátorský pří-stup a domácí síť nechrání žádná bezpečnostní brána.

Není divu, že ve společnos-tech, kde je povolený přístup z domácích počítačů do i-remní sítě, je riziko napadení velmi vysoké.Ani ti, kdo si myslí, že počíta-če už jsou minulostí a světu vládnou chytré telefony, by si neměli být úplně jistí, že jim nic nehrozí. S rozvojem mo-bility se dá velmi brzy před-pokládat, že se tyto škodlivé programy rozšíří i na mobil-ní platformy - chytré telefony a tablety. (red)

Nebezpečí číhá úplně všudeNa to, že internetové připojení je dnes praktic-ky všude kolem nás, jsme si už zvykli. Mnohdy si ale neuvědomujeme, že právě veřejné wifi mohou být tím místem, kudy se do počítače dostane virus.

Společně se slučováním sku-pin Czech Coal a Severní ener-getická dochází také ke sjed-nocení kontaktního místa, kam všichni uživatelé mohou hlásit své požadavky z oblasti IT. Od srpna je tímto kontakt-ním místem helpdesk společ-nosti Infotea. Veškeré požadavky na řešení záležitostí v oblasti IT (tedy po-čítačů, telefonů, tiskáren a po-dobně) od srpna zajišťují pra-covníci společnosti Infotea na níže uvedených kontaktech.

Specialisté společnosti Info-tea následně zajistí jejich řeše-ní, ať už vlastními silami nebo předáním společnostem NE-SS, Sev.en, 7EC, Důl Kohinoor či jiným spolupracujícím sub-jektům. Helpdesk Infotea je za-městnancům všech společností k dispozici v pracovních dnech od 6:00 do 15:00 hodin, pro ne-odkladné řešení kritických po-ruch mohou oprávněné oso-by (například dispečeři) mimo pracovní dobu využívat takzva-ný pohotovostní telefon.

Všechny problémy s počítači vyřeší helpdeskTyp kontaktu Komunikační kanál Kontakt

Primárnív pracovní dny 6-15 hodinMimo pracovní dobu záznamník

Telefon – z Mostu 8888

Telefon – z Prahy 38888

Telefon – z Chvaletic 01726038888

Telefon – z mobilu 98888

Záložní E-mail helpdesk@infotea.cz

Záložní WWW helpdesk.infotea.cz

DN / číslo 8 / srpen 2016 DN / číslo 8 / srpen 2016

KULTURNÍ TIPY

MOSTECKO a CHOMUTOVSKO

1. 9. - Promenádní koncert. Závěrečný pro-menádní koncert v podá-ní Klubu sólistů Mostečan-ky. Představí se také dětský pěvecký sbor Korálek. Scho-diště před hlavním vcho-dem do Městského divadla v Mostě, začátek v 15:30 hod.

2. 9. - Uctění památky důlního neštěstí na dole Pluto II. Pietní akt se usku-teční u pomníku důlní kata-strofy v Litvínově v 15:30 hod.

2. 9. – Setkání Švermo-váků. Bývalí kolegové z Do-lu Jan Šverma opět po ro-ce zaplní sportovní areál ve Strupčicích. Chybět nebu-de kulturní program, k tan-ci a poslechu bude hrát hud-ba. Začátek akce je napláno-ván na 14:00 hodin.

3. 9. – Mistrovství ČR ve vaření svíčkové. Zámek Červený Hrádek opět hostí oblíbenou akci, která začne už v 10:00 hod. výstavou za-hrádkářů, ve 13:00 hod. vy-stoupí Jožka Šmukař s cim-bálovkou. Ve 14:00 hod. od-startuje soutěž o nejlepší svíčkovou s porotci Míšou Noskovou, Jitkou Smutnou Marianem Vojtkem a Mário Kubcem. Moderátorem je Martin Zounar. Během od-poledne vystoupí na nádvo-ří Cirkus žebřík, připravena je i soutěž v pojídání knedlí-ků a v 17:00 hod. vystoupí Honza Vyčítal s Greenhorns. Vstupné 20 Kč.

3. 9. – Petr Kalandra Memory Ban